SlideShare a Scribd company logo
vm. Hradecké dny Od teorie k praxi. od praxi k teon]
VASKA, Ladislav. 2007. Odborná prax a možnosti využitia supervizie v odbornej praxi nu
Katedre sociálnej práce PdF UK v Bratislave. s. 103-109 In: NAVRÁTIL, P.
ŠlŠLÁKOV Á, M. 2007. Praktické vzdělávání v sociální práci. Brno: Centrum praktických
studií, Brno, 2007.187 s.ISBN 978-80-7399-343-6
Zákon NR SR Č. 480/2002 Z. z. o azyle v znení neskoršfch predpisov
www.minv.sk - stránka Ministerstva vnútra Slovenskej republiky
Kontakt:
PhDr. Peter Brnula, PhD.
Univerzita Komenského v Bratislave
Pedagogická fakulta, Ústav sociálnych štúdií a liečebnej pedagogiky.
Katedra sociálnej práce
Šoltésovej 4
811 08 Bratislava
brnula@fedu.uniba.sk
54
VIII. Hradecké dny Od teorie k praxi, od praxi k teorii
ěkolik poznámek k zacházení s "Ockhamovou břitvou" v poradenské
praxi
LeoŠZatloukal
Abstrakt
příspěvek se zabývá tím, jak využívat teorie v každodenní poradenské praxi. Věnuje se lomu, jak rozpoznat
užitečné teorie od neužitečných a jakým způsobem teoretizovat dostatečné ale přitom nesklouznout k planému
teoretiwvání. Autor vychází z přístupu zaměřeného na ře ení (solution-focused approach) a háji maximální
jednoduchost a úspornost, přitom zároveň upozorňuje i na rizika přílišných zjednodušení. Příspěvek bude
doplněn příklady z praxe.
Klíčová slova: Teorie, praxe, Ockhamova břitva, přístup zaměřený na řešení
Abstract
Presentation is devoted to the question. how to use theories in everyday counseling praktice. It's focused on how
to recognize useful aud unuseful theories, how to tbeorize enougb but not ioo much. Autor is influenced by
soluuon-focused approach and stands for maximum implicity and also point sout the dangers of
oversimplifiing things. There wiJJ be case examples in presentation too.
Keywords: Theory, practice, Ochkam razor, solution-focused apoproach
••Měli bychom dělat věci takjednodušejak je tajen možné, ale nikoli jednodušejí. "(Albert
Einstein)
I. vodem - trocha teorie o teoriích
Diskusi o práci s Ockhamovou břitvou je vhodné začít alespoň krátkým pohledem na teorie a
na jejich význam a roli v poradenství. Existuje nepřeberné množství různých definic teorii,
které se mnohdy doplňují, někdy jsou v protikladu. Nabízírn zde několik příkladů:
••Teorie je systém konceptů které se snaží dát celkové vysvětlení určité oblasti poznání." (Godzich
ln Oe Shazer et, al., 2007, s. 104)
••Teorii chápeme jako systém pojmů a tvrzení, který představuje abstrahující vysvčtlení vybraných
fenoménů. Teorie umožňuje fenoménům světa porozumět, vysvětlit je, kritizovat nebo
předpovídat. Jedná se o koncentrovanou množinu znalostí vyjádfenou nějakým symbolickým
způsobem." (HendL 2005, s. 3 I)
"Dobře vystavěná hypotéza se stává teorií. Teorie představuje určitý pohled, chápání, přístup
k předmětu zkoumání. Na jejím základě je možno vyslovovat nové hypotézy a konstruovat nová
pokusná uspořádání." (Neubauer, 2004, s. 39)
Výše uvedené definice i texty některých autorů, kteří se teoriemi zabývají a nenabízejí přímo
definici pojmu "teorie" (zřejmě předpokládají, že pojem je srozumitelný i bez vysvětlování -
každý si něco představí, když se řekne teorie), zdůrazňují takové aspekty teorií, jako jsou
návody, sociálni konstrukty, explanační modely, přístupy, předpisy (co a jak má být) či
vztahy mezi jevy (např. McLeod, 2003, Navrátil, 2001; Payne, 1997; Bateson, 2006;
Mintzberg, 2005; Neubaucr, 2004).
Rád bych se ještě krátce zastavil u poslední z výše uvedených definic, kterou
zformuloval Zdeněk Neubauer. Uvedená definice naznačuje určitou dynamiku teorií - teorie
Vzniká z "nepatrných počátků" (Neubauer, 2004), z nějaké nové dílčí hypotézy či
••neslučitelné alternativy" (Feyerabend, 2001), která nabývá na významu a rozšiřuje ••obzor
své platnosti" a stává se základem a kritériem formulace dalších hypotéz a dalšího poznáváni,
které dik:y tomu nemůže původní teorii přímo zproblematizovat a revidovat, ale jen
55
V11L Hradecké dny Od teorie k praxi, od praxi k teorii
upřesňovat (Neubauer, 2004). Aby tento proces nebyl jen sebeudržující a sebeutvrzující, ale
aby byla možná i nějaká inovace, je třeba cíleně hledat ony "neslučitelné alternativy".
Výstižně to vyjadřuje Hebb (in Mintzberg, 2005, s. 356): "Dobrá teorie je taková, která vydrží
pohromadě dostatečně dlouho na to, aby vás dostala k lepší teorii."
Ještě širší pohled na teorie nabízí ve své vlivné koncepci retlektivní praxe Schčn
(1991), který poukazuje na fakt, že profesionálové v praxi - často neretlektovaně - využívají
vedle formálních (vědeckých) teorií i četné neformální teorie, které vycházejí z interakcí
s klienty a kolegy, z minulých životních zkušeností či z postřehů a podnětů z takových (z
přísně vědeckého hlediska) "pochybných" zdrojů, jako je četba románu, pozorování lidí
v parku či sledování oblíbeného seriálu. Ačkoli může pro mnoho lidí těžko stravitelné říkat
takovým věcem "teorie", přesto se tyto rámce v praxi objevují, aktivně využívají a slouží
k podobným účelům, jako slouží (nebo mají sloužit) formální vědecké teorie. Pokud platí, že
"všechny teorie jsou lživé ... nejsou skutečnost. .. , což znamená, že musíme volit své teorie
podle toho, jak jsou užitečné a nikoli podle toho, jak jsou pravdivé" (Mintzberg, 2005, s.
356), je nasnadě, že potřebujeme různé teorie různého druhu, aby bylo z čeho vybírat
(Feyerabend, 2001; Mintzberg, 2005). Řečeno s Batesonem (2006) - více pohledů je vždy
lepší než jeden.
Vraťme se ale k teoriím v poradenství a terapii. McLeod (2003) shrnuje základní pohledy na
teorie v poradenství:
a) teorie jako strukturovaný soubor myšlenek - teorie nabízí rámec pro porozumění a
ověřování platnosti konceptů, přičemž lze jednotlivé koncepty řadit hierarchicky podle
úrovně abstrakce (např. Rapaport, Gill in McLeod, 2003; Payne, 1997; avrátil,2001)
b) teorie jako sociální konstrukty - teorie se vytvářejí v sociálních kontextech,
institucionaLizují se, předávají se (nejen v knihách, ale i ústní tradicí), vzniká jejich
vlastní jazyk, komunity odborníků apod.
c) účelem teorií je vysvětlit či porozumět - tradiční pohled na teorie zdůrazňuje
vysvětlující funkci, tedy schopnost určit příčinné faktory událostí a předvídat a
kontrolovat je, novější pohledy zdůrazňují spíše porozumění, které nabízí různé pohledy
na danou událost, velmi opatrné předpovědi budoucího vývoje a neustálou "konverzaci se
situací" (Rorty in McLeod, 2003; Schon, 1991).
Význam teorií v poradenství a terapii plasticky popisují Prochaska a Norcross (1999, s. 17):
.Bez teorie či systému by kliničtí pracovnici byli bezbrannými, bezcllně bloudícími stvořeními,
bombardovanými během jedooho sezení doslova stovkami dojmů a útržků infonnaeí. Je během
prvního rozhovoru důležitčjší ptát se na klientovu oblíbenou barvu, jeho rané vzpomínky, vztahy
s rodiči, smysl života, nepříjemné emoce, posilující vlivy okolí, myšlenkové procesy, sexuální
konflikty nebo na něco jiného? Měli bychom vždy během sezení soucítit, konfrontovat, učit,
modelovat, podporovat, ptát se, restrukturalizovat, interpretovat nebo mlčet? Teorie psychoterapie
popisuje klinick-ýjev, omezuje množství relevantních informací, uspořádává je a vše spojuje do
sondržného celku poznáni, který určuje směr léčebného postupu."
V kontextu poradenství a terapie se nejčastěji vyskytují následující teorie (prochaska,
Norcross, J 999; Gurman, Messer, 2003; Sommcrs-Flanagan, Sommers-Flanagan, 2004):
• teorie osobnosti - teorie, které popisuj í člověka z psychologického hlediska a nabízej í
porozumění tomu, jak je osobnost utvářena, jak se vyvijí a z jakých entit se skládá a
nabízí tak základní rámec pro intervenci
• teorie patologie a zdraví - tyto teorie popisují a vysvětlují příčiny problémů, faktory,
které problémy udržují a známky, podle nichž lze problémy poznat (teorie patologie)
nebo naopak koncepce zdraví a dobrého fungování
56
VfIl. Hradecké dny Od teorie k praxi, od praxi k teorii
• teorie procesu změny - tyto teorie nabízejí rámec pro porozumění tomu, jak se dějí
pozitivní změny, jaké faktory v nich působí a na co by se měl poradce či terapeut pti
práci zaměřovat
• teorie pracovního spojenectví ("working aliance") - tyto teorie se zabývají povahou
poradenského či terapeutického vztahu a jeho aspektům, v jistém smyslu je lze zařadit
mezi teorie změny, protože kvalita spolupráce mezi poradcem a klientem se obecně
považuje za jeden z nejvýznamnějších faktorů pozitivní změny
Jednotlivé poradenské či terapeutické přístupy mají výše uvedené teorie rozvinuté v různé
míře. Některé směry nabízejí velmi propracované teorie osobnosti (např. dynamické směry),
jiné se popisu osobnosti vyhýbají (např. klasický behaviorální přístup) nebo nabízejí úplně
jiný pohled na povahu "cíle intervence" než je psychika jedince (např. postmoderní přístupy,
rodinná terapie, komunitni přístupy apod.), Podobně by bylo možné pokračovat u teorií
patologie a zdraví. Teorie terapeutické změny je naopak poměrně jasně definovaná v každém
přístupu, protože vysvětluje ,jak to funguje" a legitimizuje určitou intervenci. Přesto lze říci,
že některé přístupy znají jen jednu teorii změny (např. dosahování vhledu pomocí interpretací
v psychoanalýze), zatímco jiné jich popisují více (např. kognitivní přístup výužívá disputaci
s iracionálními přesvědčeními stejně jako observační učení).
2. Ockhamova břitva
Významný středověký filosof William Ockham je spojován s několika principy, které jsou
známé jako "Ockhamova břitva" (Kenny, 2000). Ockhamova břitva je metafora, která
popisuje velmi úsporný (ekonomický) přístup k epistemologii a k teoretizování, Lze ji shrnout
do následující trojice principů (in Neubauer, 2007, s. 227):
1. ,,Pluralitas non est ponenda sine necessitate." (Neklást (nepostulovat, nezastávat) mnohost
bez nutnosti).
2. .Principia non sunt multipLicanda praeter necessitatern." (Nemnožit principy (počátky,
východiska, základy, zásady) bez nutnosti).
3. .Frustra fit per plura quod potest fieri per pauciora." (Je zbytečné činit skrze vlce, čeho lze
učinit skrze rnéně.)
Je třeba podotknout, že Ockham sám tyto principy "ekonomie myšlení" nevynalezl
(nalezneme je např. už u Platóna a Aristotela) a že je ve svém díle uvádí v různých obměnách
a na různých místech (Heinzmann, 2000; Kenny, 2000). Přesto lze Ockhama považovat za
výrazného představitele tohoto "ekonomického" proudu myšlení a přiřknout mu zásluhu za
další rozvoj těchto myšlenek (Heinzmann, 2000).
Na jednotlivé teze či principy Ockhamovy břitvy se můžeme podívat podrobněji v kontextu
zacházení s teoriemi v poradenství.
Nejen při akademických debatách, ale i při každodenních činnostech, se setkáváme s nutností
"redukovat komplexitu" (Ludewig, 1994). Svět, v němž se pohybujeme a který
spoluutváříme, je příliš složitý, než abychom mohli vše pojmout do nějakého všezahrnujícího
rámce. Z nabízených podnětů si vybíráme jen některé, které nám pomáhají situaci porozumět
a smysluplně v ní fungovat. ostatní - metaforicky řečeno - odřízneme. Při tomto počínání
existují přinejmenším dvě úskalí:
a) Zahlcení komplexitou
Častým úskalím je, že lidé - a odbonúci zvláště - teoretizují příliš. Důvodem může být obava,
aby o něco důležitého nepřišli či něco důležitého neopomenuli. Často se objevují nejrůznější
57
VID. Hradecké dny
,,komplexní pojetí", která se vymezují vůči těm "méně komplexním" (rozuměj
"redukcionistickým", "omezeným", tedy horším). O komplexních pojetích se často
předpokládá, že dokáží celkově a objektivně vysvětlit jev či událost, takže ji bude možné
předvídat a kontrolovat. Většina etablovaných poradenských přístupů a jejich teorií stojí na
předpokladu objektivity komplexních teorií.
"Všechny hlavní terapeutické a poradenské přístupy, které vznikly na počátku a v polovině 20.
století byly vystavěny kolem základních myšlenek, o nichž byli jejich autoři přesvědčeni, že jsou
objektivně a univerzálně pravdivé. Pro Freuda byly nevědomí či vztah mezi událostmi z dětství a
neur6zami v dospělosti objektivní pravdy. Pro behavioristy jako byl Skinner bylo učení pomoci
podnětů a reakci objektivní pravdou. Pro Rogerse byly sebepojetí a sebeaktualizačni tendence
objektivní skutečnosti, které bylo možné pozorovat a měřit" (McLeod, 2003, s. 72)
Potíží tohoto pojetí je, že taková komplexní a objektivně platná teorie musí být platná jako
celek. To znamená, že kdyby se byť jen jeden kousek ukázal jako neobsažitelný danou teorií,
padá lim teorie jako celek (De Shazer, 2007). Teorie, která si činí nárok na objektivní a
univerzální platnost musí být proto velmi široká a košatá, aby zahrnula široké spektrum jevů a
možností. Bohužel, ve hře ,,kdo z koho" s komplexitou nelze vyhrát. Názorně to ukazuje
Bateson (2006) na jednoduchém experimentu s číselnými řadami:
Představme si, že experimentátor předloží zkournané osobě uspořádanou řadu čísel:
24681012
Poté sc experimentátor zeptá: Jaké další číslo bude následovat? Zkoumaná osoba pravděpodobnč
odpoví, že následuje 14. Experimentátor však nesouhlasi:., ikoli, následuje 27." Ukázalo se, že
zobecnění, ke kterému zkoumaná osoba došla, nebylo správné. Při pokračováni experimentu se
číselná řad. rozvine dále:
.246810 1227246810 1227246810 1227
V tomto okamžiku by zkoumaná osoba pravděpodobně na otázku ,Jaké číslo následuje?" zvolila
odpověď 2. Upravila původní teorii a při předpokladu, že uvedená řada čísel je uspořádaná, je tato
odpověď nejjednodušší variantou (Ockhamova břitva). Potíž je, že ve skutečnosti nikdy nemůžeme
s jistotou říci, co bude následovat. Bateson (2006, s. 34) tuto situaci komentuje: "Vše, co máte, je
důvěra v jednoduchost a každý další fakt může všechno jen zkomplikovat., Vzhledem k tomu, že
předpověď nemůže být nikdy stoprocentně platná. ncmůže včda dokázat žádné zevšeobecňující
tvrzení, nernůže ověřit jediné popisné sděleni a dojít tak ke konečné pravdě."
Předpokládejme však, že zkoumaná osoba z výše uvedeného experimentu se nechce vzdát
naděje na skutečně komplexni teorii, která by jí umožnila číselnou řadu vysvětlit a
předpovídat beze zbytku. V takovém případě by zřejmě stále znovu a znovu generovala čísla a
hledala v nich nové souvislosti. Takový proces může být teoreticky nekonečný (tak jako
komplexita samotná). V prax.i se však dříve nebo později dostane do situace, kdy bude objem
dat tak veliký, že jej ani s využitím nejmodernější techniky již nebude schopna zpracovávat.
V tu chvíli bude i velmi vytrvalá zkoumaná osoba přinucena na obecnou a vševysvětlující
teorii rezignovat.
Určitou potíží je nalézt bod, kdy je vhodné pomyslný řez provést a teorii dále nekošatit.
V poradenské prax.i (stejně jako ve vědě obecně) se mi jeví vhodné kritérium užitečnosti
(Ludewig, 1994; Mintzberg. 2005). Teorie je z mého pohledu užitečná, pokud poskytuje
vodítka pro "intervence" pracovníků.
Přlkladem snahy o teoretickou úspornost může být přístup zaměřený na řešení (solution-
focused approach). Zatímco přístupy zaměřené na problém musí pečlivě zkoumat povahu
problémů klienta, příčiny problémů, faktory, které problém udržuji, potencionální negativní
následky problémů či diagnostické kategorie (viz. obr. I), přístup zaměřený na řešení se
58
VlIl. Hradecké dny Od teoríe k praxi, od praxi k teorii
těmito oblastmi zabývat nemusí, protože vychází z předpokladu, že k řešeni problému není
nutná důkladná znalost uvedených aspektů problému (De Jong, Berg, 1998). Aspekty situace,
o které se poradce zaměřený na řešení naopak zajímá, souvisejí bezprostředně s hledáním
řešeni (viz. obr. 2). Díky tomu se výrazně zkracuje délka poradenské práce s klienty (De Jing,
Bcrg, J 998; Jackson, McKergow, 2007).
Obr. I
Výše uvedené srovnám naznacuje, že řešeni nemusí svou složitostí kopírovat složitost
problému (Jackson, McKergow, 2007). Zde lze uplatnit třetí postulát Ockharnovy břitvy, že je
zbytečné činit skrze více to, co lze učinit skrze méně. V praxi to znamená, že "intervence"
může být i u velmi komplikovaných případů velmi úsporná a že lze vhodně využit tzv. "efekt
vlnění", při němž drobné změny vedou k dalším změnám a nakonec i k významným změnám
v celém systému (De Shazer, 1994).Naznačuje to i následující příklad:
Jedna žena potká kamarádku a stěžuje si na místníbo lékárníka: .Je to len nejprotivnější člověk
pod sluncem, někdo by mu to měl říct do očí!"
Kamarádka odvětila: .Já ho znám, uvidím, co by se s tím dalo udolat."
Za několik týdnů se obě kamarádky opět potkaly. První se ptá: ,jak jsi to udělala? Přišla jsem do
lékárny a on byl úplně jako vyměněný. Byl milý a příjemný. Tys ho nějak konfrontovala s jeho
chováním?"
"To ani ne," odpověděla kamarádka, ,jen jsem mu řekla, že ho považuješ za velmi okouzlujícího
muže." (Furman, Ahola, 1992)
b) Přehlížení výjimek
Zatímco předchozí varianta byla v rozporu s první částí ockamovskébo postulátu - tedy
množstvím teorií a jejich přílišnou komplexitou, tato varianta je naopak úsporná přespříliš
nebo na nesprávných mistech a opomíjí tak "nutnost" zmíněnou v druhé části postulátu.
Dříve zmíněný experiment s číselnou řadou mohl dopadnout i tak, že by zkoumaná
osoba odmítla vzít na vědomí číslo 27 a setrvat na své původní teorii. Tento mechanismus lze
označit jako selektivní výběr faktů, tj. věnování zvýšené pozornosti a zdůraznění těch faktů,
které jsou v souladu s teorií a naopak opomíjení faktů protikladných. V oblastí výzkumu
psychoterapie a poradenství provedl např. Luborsky (In Reed, 2006) metaanalýzu 29 studií
srovnávajících různé přístupy k léčbě deprese, u nichž byly uvedena i teoretická východiska
59
Vlil. Hradeckédny Od teorie k praxi,od praxi k teorii
výzkumníků a zjistil, že výzkumníkova teoretická orientace' ovlivňuje ze 75% zprávy
výzkumníků o rozdílech mezi jednotlivými přístupy (KBT výzkumníci poukazují na
výrazně lep í výsledky KBT, psychodynamičtí výzkumníci jsou více uchváceni výsledky
psycbodynamických, biomedicínsky zaměření výzkumníci zdůrazňují výsledky
farmakoterapie apod.).
Kromě toho, že některá fakta jsou přehlížena a jiná zvýrazněna, lze se setkat i s dalším úzce
souvisejícím mechanismem zajišťujícím odolnost teorií vůči faktům. Jedná se o oblast
interpretace faktů. Pokud člověk má nějakou teorii, může nastat situace, kdy fakta sice jsou
registrována, ale jsou zároveň vysvětlována tak, že cokoli se děje, podporuje danou teorii
(ačkoli by to mohlo podporovat i pravý opak). Pěknou ukázkou tohoto jevu je hi torka, kterou
uvádí Watzlawick (1990):
Ke konci srpna 1988 se v italských novinách ,,La Nazione" objevila reportáž O jedné bizarní
události. Psychotickážena, která byla dočasně hospitalizovanáve všeobecné nemocnici ve městě
Grosseto,měla být přepravena na psychiatrickoukliniku vjejím rodnémměstě. Když pro ni přišli
zdravotníci, aby ji zavedli do přistavené sanitky, začala rychle dekompcnzovat Začala být
vulgární a útočná, byla depersonalizovaná,prohlašovala, že je někdo jiný a musely na ni být
použitydonucovacíprostředky.Asi o hodinupozdčji byla na výpadovcez Říma sanitka zastavena
policistya poslána nazpět, protožese ukázalo,že dotyčnážena nebyla "ve skutečnosti" pacientka,
ale bylav nemocnicijen na návštěvěza kamarádem,kterýpodstoupiloperaci.
Stojí za povšimnutí, že chováni dotyčné ženy, které nyní, když známe pointu příběhu,
považujeme patrně za zcela normální, rovněž velmi dobře podporovalo teorii zdravotníků o
její "schizofrenii".
V poradenské a terapeutické praxi nás tyto úvahy přivádějí k otázce pravidel (vzorců) a
výjimek. Často se, zejména v diagnostické fázi poradenství, setkáváme se snahou popsat
pravidelnosti či vzorce problému a označit jeho typický průběh. Jak ukazuje De Shazer
(1994), velmi užitečný může být přesně opačný postup, v němž se lze zaměřit na výjimky
z pravidel (vzorců). Tyto výjimky mohou celý problémový vzorec narušit a nakonec se samy
pravidlem stát. Potíží je, že pravidla či vzorce jsou tak výrazné, že k zachycení výjimek je
většinou třeba cíleného úsilí.
Oe Shazer uvádí příklad z praxe (De Shazer. 1994). Vedl konzultacis manželi, kteří si stěžovali,
že každý čtvrtek večer ve 23:30, když se manžel vrací z kuželek,se hrozně pohádají.Každýtýden
se najdeněco, na čem se hádkarozhoří,ale nikdo si už nepamatuje,co přesně to bylo.V pátekjsou
na sebe ješt! stále naštvaní a hněv mezi nimi trvá až do soboty, kdy přijedou rodiče manžela na
pravidelnou vlkendovou návštěvu. Tehdy již dokážou být na sebe milí a vydrží jim to až do
dalšího čtvrtka. Manželka už kdysi prošla terapií, a tak hned zdůraznila,že se na něj nezlobí ani
kvůli jeho zálibě brát kuželky aru kvůli jeho rodičům. Když popisovali historii těchto hádek,
manželkasi vzpomněla, že jednou byla v době jeho návratu u sousedky, a když se vrátila, on už
spal. Ona přišla s očekávánímtradiční hádky, ale protože spal, ten týden se už nepohádali.Stevc
tuto výjimkuzaznamenala využil v experimentu:Manželkasi měla v následujícíchdvou týdnech
vždy ve čtvnek hodit mincí. Když jí padne panna, odejde z domu a vrátí se až po manželově
návratu. Pokud ji padne orel, bude se chovat normálně. Manžel si měl zapisovat, co mu běží
hlavou ve čtvrtek po cestě dom . Oba si pak měli v ímat rozdílů. Manželůmse experimentlíbil a
slíbili, že jej vyzkoušejí. Manželka oba týdny zůstala doma, ale ani jednou se nepohádali.
Manželka si nakonec ani neházela mincí, ale místo toho vždy připravila příjemné překvapení -
například upekla manželovi koláče. Téma čtvrtečních hádek už na dalším sezení nebylo
problémem.
I V originále"atlegiancc",tj. doslovaloajalitak danémusměru, věrnost,spřízněnost.
60
vfJI. Hradeckédny Od teoriek praxi, od praxi k teorii
3. Závěrem
Úsilí o jednoduchost a úpornost je do značné míry komplikováno tím, že co je jednoduché,
vyvolává nedůvěru. Furman a Ahola uvádějí: "Přístup zaměřený na řešení je až přiliš
jednoduchý na to, aby byl brán vážně lidmi, kteří si myslí, že jednoduché myšlenky nemohou
být dostatečně hluboké a důmyslné." (Furman, Ahola, 1992, s. 6) Domnívám se, že dělat věci
jednoduše je velmi obtížné a náročné. Mistrovství v jakékoli disciplině se často projevuje
jednoduchostí a úspornosti (Senge, 2009). Určitým zdrojem inspirace v tomto směru může být
Východní myšlení. Například japonské umění aranžování květin - ikebana - je založeno na
postupném odebírání stonků, až umělec dojde k estetické harmonii jen několika málo květů ve
velmi pečlivě zvolených pozicích. Velké množství květů není automaticky ztotožněno s
.Jepšim" naaranžováním květin (Jackson, McKergow, 2007). Věřím, že z podobného
mistrovství úspornosti v poradenské praxi by měli profit nejen klienti, ale i samotní
pracovníci.
Literatura:
BATESO ,G. Mysl a příroda: nezbytná jednota. Praha: Malvern, 2006.
BERG,1. K.Posílení rodiny. Praha: [SZ, 1992.
DE Jo G, P., BERG, r. K. lntervieving for solutions. Pacific Groove: Brook Cole publ., 1998.
DE JONG. P., MrLLER,S. D. How 10interview for client strengths. Social work 40, 1995, s. 729
-736.
DESHAZER, S. Words were origina/ly magic. New York: 1 orton & co., 1994.
DE SHAZER,S., DOLAN, Y., KORMAN,H., TREpPER,T., MCCOLLUM,E., BERG, L K. More than
miracles: The state 01 the art 01 solution-focused brief therapy. 1 ew York: The Hawortb
press, 2007.
DUNCAN,8. L., MlLLER, S. D., SPARKS,J. A. The heroic c/ient: A revolutionary way to
improve ejfecfiveness through client-directed, outcome-informed therapy. 2nd ed. San
Francisco: Jossey-Bass, 2004.
FEYERABEND,P. K. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora, 200 I.
FURMAN,B., AHOLA, T. So/ution talk: Hosting therapeutic conversations. New York: W. W.
Norton and comp., 1992.
GURMAN,A. S., MESSER, S. B. Essential psychotherapies: Theory and practice. 2nd ed. New
York: The Guilford press, 2003.
HE1NZMA N, R. Stiedověká filosofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000.
HENDL,J. Kvalitativní vyzkum. Praha: Portál, 2005.
JACKSO , P. Z., McKERGOW, M. The solutions focus: Making coaching and change SlMPLE.
2nd ed. London: • icholas Brealey lnteroational, 2007.
KENNy. A. Strušné dějiny západnl filosofie. Praha: Volvox globator, 2000.
KRATOCHvÍL,S. Základy psychoterapie. 4. vyd. Praha: Portál, 2002.
LUDEWIG,K. Systemická terapie. Praha: Pallata, 1994.
McLEOD, J. An introc/uction to counselling. 3rd ed. Maidenhead: Open University Press,
2003.
MILLER, G. The unreal wor/d 01 real problem solving: Dia/ectics 01 theory and practice.
Paper presented on conference .Belief systems and actions: Thinking about theories and
devising practice together", Prague, 2011.
M1NTZBERG,H. Deve/oping theory about the development 01 theory. ln. SMITH, K. G., H1Tf,
M. A. (eds.) Great minds in management: The process 0/ theory development. Oxford:
Oxford University press, 2005, s. 356 - 372.
NAVRÁTIL,P. Teorie a metody sociální práce. 2. vyd. Brno: Marek Zeman, 2001.
61
VID.Hradeckédny Od teorie k praxi, od praxi k teorii
NEUBAUER, Z. O počátku, cestě a znamení časů: Úvahy o vědě a vědění. Praha: Malvern,
2007.
NEUBAUER,Z. O Sněhurce aneb cesta za smyslem bytí apoznání. Praha: Malvern, 2004.
PAYNE, M. Modem social work Tudory: A critical introduction. Houndmills: Macrnillan,
1991.
PROCHASKA,J. O., NORCROSS,J. C. Psychoterapeutické systémy. Praha: Grada, 1999.
SENGE, P. M. Pátá disciplína: Teorie a praxe učící se organizace. Praha: Management press,
2009.
SHEAFOR,B. W., HOREJSI, CH. R., HOREJSl, G. A. Techniques and guidelines for social work
practice. 5th ed. Needham Heights: Allyn and Bacon, 2000.
SCHO ,D. A. The reflective practicioner: How Professional think in action. London: Basic
books, 1991.
SOMMERS-FLANAGAN,J., SOMMERS-FLANAGAN,R. Counseling and psychotherapy theories in
context and practice. New Yersey: John Willey and sons, 2004.
ZATLOUKAL,L., HAVLÍI(, M., ŠOTOLA, J., DoLECEK., Z. Komplexní posuzování potřeb klientů
v rámci poradenského rozhovoru z hlediska přístupu zaměřeného na iešeni. Sociální práce 11,
2011,81 - 92.
Kontakt:
Mgr. Leoš Zatloukal, Ph.D.
Univerzita Palackého v Olomouci - CMTF,
Univerzitní 22,
772 00 Olomouc
leos.zatloukal@centrum.cz
62
VII r. Hradeckédny Od teoriek praxi,od praxik teorii
Existují dilemata V sociální práci o ktertch se nemluví?
Adéla Mojžíšová, David Urban, Alena Kajanová
Abstrakt
Dilemata v sociální práci tvoří významnétéma, diskutovanév teorii i praxi (např. Musil, 2006). Některá tato
dilemata jsou již známá a tedy se s nimi dá pracovat. Avšak stáje vznikají dilemata nová (např. vlivem
legislativnich změn v sociálních službách), která mohou (negativně) zasahovat nejen do práce sociálního
pracovníka,ale i do kvalityposkytovanéslužby,stejnějako dojejí finančnístránky.
V našem příspěvku se zabýváme jedním z těchto dilemat, které bychom mohli stručně charakterizovatjako:
ukončit, či neukončit službu. Tedy zda v případě naplnění stanovených cílů sociální služby s klientem tuto
službu ukončit, či pokračovat v práci s klientem dále, v případě že přináší poskytovateli profit v podobě
finančníchdotací.
Příspěvekse opírá O výsledkyvýzkumu,realizovanéhou sociálníchpracovníkův přímé práci S klientemv rámci
Jihočeskéhokraje.
Klíčová slova: Dilema- sociálnípráce- sociálnípracovník- kliem- sociálníslužba
Abstract
Dilemmas in Social Work fOITl]the majortopic discussed in theory and practice (eg, Musil, L. 2004). Some of
tbese dilemmas are already familiarwithandthereforethey can work.However, new dilemmas stili created (eg
due to legislativechanges in social serviees),wbicbcan (negatively)affect not only the work of social workers,
but also tbe qualityof service,as wellas inits financialaspects.
ln our paper we deal witb one of tbosedilemmastbat could be summed up as: stop, or not to terminate service.
So whether, if the fulfilment of the objectivesof social services with the client to terminate the service, or
continue to workwith tbe c1ientthen, if it bringsprofitproviders in the formof financial subsidies.
The paper is based on research results, implementedby social workers in direct work with clients in tbe South
BohemiaRegion.
Keywords: Dilemmas- Social Work- SocialWorker- Clients- SocialServices
I. Úvodem
Dilemata v sociální práci představují téma, kterým se zabývá řada českých i zahraničních
odborníků (např. Musil, Navrátil, Nečasová, Matoušek, Banks, CoLlins a další). Dilema
v sociální práci znamená nutnou, někdy obtížnou volbu mezi dvěma vzájemně se vylučujícími
možnostmi (Klimeš. 2005), mezi kterými se musí sociální pracovník/pracovnice rozhodnout
(Musil, 2006). Některá tato dilemata jsou již známá a tedy se s nimi dá pracovat. Například
Matoušek (2007) uvádí dilema formalizace vs. deformalizace, pomoc vs. sociální kontrola.
Musil (2006) vyjmenovává sedm všedních dilemat sociálních pracovníků.
Avšak stále vznikají dilemata nová (např. vlivem legislativních změn v sociálních
službách), která mohou (negativně) zasahovat nejen do práce sociálního pracovníka, ale i do
kvality poskytované služby, stejně jako do její finanční stránky. Jedním z těchto dilemat se
zabýváme i v našem příspěvku. Jedná se o dilema, které by bylo možno pojmenovat: "ukončit
či neukončit sociální službu". Ukončení služby je jedna z fází procesu práce s uživatelem.
Koncept ukončení služby má jasnou strukturu a měl by být definován v individuálním plánu.
Tomuto tématu se v sociální práci věnuje celá řada metodik vycházejících ze standardů
sociálních služeb. Společným zájmem sociálního pracovníka i uživatele by tak mělo být
dosaženi stanoveného cíle a postupná příprava (směřování) k ukončení služby. Pokud nedojde
k ukončení spolupráce v souladu s individuálním plánem, je rizikem vznik závislosti
uživatele. Na tomto místě se nabízí otázka, zda v praxi skutečně dochází k ukončení
spolupráce, či je z nějakých důvodů prodlužována. Tyto důvody můžeme nacházet jak na
IVšichni autořijsou zaměstnanciJihočeskéuniverzityv ČeskýchBudějovicích, Zdravotněsociálnífakulty,
katedry sociálnípráce.
63
VIII. Hradecké dny
Od teorie k praxi, od praxi k teorii
Edice texty k sociální práci
Redakční rada Edice texty k sociální práci: Mgr. Karel Bauer; Mgr. ct Mgr. Radka Janebová,
Ph.D.; PhDr. Martin Smutek, Ph.D.; Mgr. Zuzana Truhlářová, Ph.D.; PhDr. Josef Zita, Ph.D.
Název:
Editoři:
Obálka:
Rok a místo vydání:
Vydání:
Náklad:
Od teorie k praxi, od praxe k teorii
Mgr. Zuzana Truhlářová, Ph.D.; Mgr. et Mgr. Katarína Levická, PhD.
PhDr. Martin Smutek, Ph.D.
2012, Hradec Králové
první
250
Vydalo nakladatelství Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové jako svou 1079. publikaci.
ISB 978-80-7435-138-9
682

More Related Content

Similar to Několik poznámek k zacházení s "Ockhamovou britvou" v poradenství a terapii

Věda, paradigmata, teorie
Věda, paradigmata, teorieVěda, paradigmata, teorie
Věda, paradigmata, teorie
Ladislava Zbiejczuk Suchá
 
„Pomoc“ a „kontrola“ v poradenské praxi sociálních pracovníků z pohledu přís...
 „Pomoc“ a „kontrola“ v poradenské praxi sociálních pracovníků z pohledu přís... „Pomoc“ a „kontrola“ v poradenské praxi sociálních pracovníků z pohledu přís...
„Pomoc“ a „kontrola“ v poradenské praxi sociálních pracovníků z pohledu přís...
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Bridges-konference EBTA
Bridges-konference EBTABridges-konference EBTA
Bridges-konference EBTA
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Jak na disertaci
Jak na disertaciJak na disertaci
Jak na disertaci
Ales Neusar
 
Klíčové aspekty sebevražedných sekt z hlediska jedince.
Klíčové aspekty sebevražedných sekt z hlediska jedince.Klíčové aspekty sebevražedných sekt z hlediska jedince.
Klíčové aspekty sebevražedných sekt z hlediska jedince.
SEO specialista a copywriter Daniel Beránek
 
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumuVšímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu
Jan Benda
 
Myšlení
MyšleníMyšlení
Myšlení
CEINVE
 
Metafory v SF
Metafory v SFMetafory v SF
Metafory v SF
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
KPI - zaverecny ukol
KPI - zaverecny ukolKPI - zaverecny ukol
KPI - zaverecny ukol
sophiarae
 
KPI závěrečný úkol
KPI  závěrečný úkolKPI  závěrečný úkol
KPI závěrečný úkol
Kisi44
 
Pojem informace jako anomálie v informační vědě
Pojem informace jako anomálie v informační věděPojem informace jako anomálie v informační vědě
Pojem informace jako anomálie v informační vědě
Jiří Stodola
 
Asociace
AsociaceAsociace
Asociace
CEINVE
 
Psaní disertace od B do Y - workshop - 1h13m15s
Psaní disertace od B do Y - workshop - 1h13m15sPsaní disertace od B do Y - workshop - 1h13m15s
Psaní disertace od B do Y - workshop - 1h13m15s
Ales Neusar
 
Vyjimky
VyjimkyVyjimky
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
Soucit se seboua jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...Soucit se seboua jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
Jan Benda
 
Žiji ve strachu – využití přístupu zaměřeného na řešení při práci s psychiatr...
Žiji ve strachu – využití přístupu zaměřeného na řešení při práci s psychiatr...Žiji ve strachu – využití přístupu zaměřeného na řešení při práci s psychiatr...
Žiji ve strachu – využití přístupu zaměřeného na řešení při práci s psychiatr...
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Informace, komunikace a bytí
Informace, komunikace a bytíInformace, komunikace a bytí
Informace, komunikace a bytí
Jiří Stodola
 

Similar to Několik poznámek k zacházení s "Ockhamovou britvou" v poradenství a terapii (20)

Věda, paradigmata, teorie
Věda, paradigmata, teorieVěda, paradigmata, teorie
Věda, paradigmata, teorie
 
„Pomoc“ a „kontrola“ v poradenské praxi sociálních pracovníků z pohledu přís...
 „Pomoc“ a „kontrola“ v poradenské praxi sociálních pracovníků z pohledu přís... „Pomoc“ a „kontrola“ v poradenské praxi sociálních pracovníků z pohledu přís...
„Pomoc“ a „kontrola“ v poradenské praxi sociálních pracovníků z pohledu přís...
 
Bridges-konference EBTA
Bridges-konference EBTABridges-konference EBTA
Bridges-konference EBTA
 
Jak na disertaci
Jak na disertaciJak na disertaci
Jak na disertaci
 
Klíčové aspekty sebevražedných sekt z hlediska jedince.
Klíčové aspekty sebevražedných sekt z hlediska jedince.Klíčové aspekty sebevražedných sekt z hlediska jedince.
Klíčové aspekty sebevražedných sekt z hlediska jedince.
 
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumuVšímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu
 
Myšlení
MyšleníMyšlení
Myšlení
 
Metafory v SF
Metafory v SFMetafory v SF
Metafory v SF
 
KPI - zaverecny ukol
KPI - zaverecny ukolKPI - zaverecny ukol
KPI - zaverecny ukol
 
KPI závěrečný úkol
KPI  závěrečný úkolKPI  závěrečný úkol
KPI závěrečný úkol
 
Pojem informace jako anomálie v informační vědě
Pojem informace jako anomálie v informační věděPojem informace jako anomálie v informační vědě
Pojem informace jako anomálie v informační vědě
 
Asociace
AsociaceAsociace
Asociace
 
Psaní disertace od B do Y - workshop - 1h13m15s
Psaní disertace od B do Y - workshop - 1h13m15sPsaní disertace od B do Y - workshop - 1h13m15s
Psaní disertace od B do Y - workshop - 1h13m15s
 
Vyjimky
VyjimkyVyjimky
Vyjimky
 
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
Soucit se seboua jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...Soucit se seboua jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
 
Metodologie ISK - kvalitativní výzkumy
Metodologie ISK - kvalitativní výzkumyMetodologie ISK - kvalitativní výzkumy
Metodologie ISK - kvalitativní výzkumy
 
Žiji ve strachu – využití přístupu zaměřeného na řešení při práci s psychiatr...
Žiji ve strachu – využití přístupu zaměřeného na řešení při práci s psychiatr...Žiji ve strachu – využití přístupu zaměřeného na řešení při práci s psychiatr...
Žiji ve strachu – využití přístupu zaměřeného na řešení při práci s psychiatr...
 
Informace, komunikace a bytí
Informace, komunikace a bytíInformace, komunikace a bytí
Informace, komunikace a bytí
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
 

More from Leoš Zatloukal, Ph.D.

Maturana recenze
Maturana recenzeMaturana recenze
Maturana recenze
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Recursive Frame Analysis (RFA) as a research tool for mapping professional he...
Recursive Frame Analysis (RFA) as a research tool for mapping professional he...Recursive Frame Analysis (RFA) as a research tool for mapping professional he...
Recursive Frame Analysis (RFA) as a research tool for mapping professional he...
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Narrow and- wide ways of solution-growing
Narrow and- wide ways of solution-growingNarrow and- wide ways of solution-growing
Narrow and- wide ways of solution-growing
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
„Sjeďte na pátém výjezdu“ – na řešení zaměřený poradenský rozhovor optikou ko...
„Sjeďte na pátém výjezdu“ – na řešení zaměřený poradenský rozhovor optikou ko...„Sjeďte na pátém výjezdu“ – na řešení zaměřený poradenský rozhovor optikou ko...
„Sjeďte na pátém výjezdu“ – na řešení zaměřený poradenský rozhovor optikou ko...
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Twin star
Twin starTwin star
Postmoderní myšlení v poradenské praxi
Postmoderní myšlení v poradenské praxiPostmoderní myšlení v poradenské praxi
Postmoderní myšlení v poradenské praxi
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Práce se „zakázkami“ v psychoterapii a poradenství – systemický přístup.
Práce se „zakázkami“ v psychoterapii a poradenství – systemický přístup. Práce se „zakázkami“ v psychoterapii a poradenství – systemický přístup.
Práce se „zakázkami“ v psychoterapii a poradenství – systemický přístup.
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
„Zázračná otázka“ a její využití v krátké terapii.
„Zázračná otázka“ a její využití v krátké terapii.„Zázračná otázka“ a její využití v krátké terapii.
„Zázračná otázka“ a její využití v krátké terapii.
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Konec komplexů z komplexní medicíny?
Konec komplexů z komplexní medicíny?Konec komplexů z komplexní medicíny?
Konec komplexů z komplexní medicíny?
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Využití síťování při práci se sociálně vyloučenou lokalitou.
Využití síťování při práci se sociálně vyloučenou lokalitou.Využití síťování při práci se sociálně vyloučenou lokalitou.
Využití síťování při práci se sociálně vyloučenou lokalitou.
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Práce s „podvědomím“ v (hypno)terapii zaměřené na řešení popsaná na příkladu ...
Práce s „podvědomím“ v (hypno)terapii zaměřené na řešení popsaná na příkladu ...Práce s „podvědomím“ v (hypno)terapii zaměřené na řešení popsaná na příkladu ...
Práce s „podvědomím“ v (hypno)terapii zaměřené na řešení popsaná na příkladu ...
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
.Asimilativní model integrace v psychoterapii a poradenství.
.Asimilativní model integrace v psychoterapii a poradenství. .Asimilativní model integrace v psychoterapii a poradenství.
.Asimilativní model integrace v psychoterapii a poradenství.
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Využití reflektujících týmů v terapii zaměřené na řešení.
Využití reflektujících týmů v terapii zaměřené na řešení. Využití reflektujících týmů v terapii zaměřené na řešení.
Využití reflektujících týmů v terapii zaměřené na řešení.
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Komplexní posuzování potřeb klientů v rámci poradenského rozhovoru z hlediska...
Komplexní posuzování potřeb klientů v rámci poradenského rozhovoru z hlediska...Komplexní posuzování potřeb klientů v rámci poradenského rozhovoru z hlediska...
Komplexní posuzování potřeb klientů v rámci poradenského rozhovoru z hlediska...
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Koučování zaměřené na řešení (ukázka)
Koučování zaměřené na řešení (ukázka)Koučování zaměřené na řešení (ukázka)
Koučování zaměřené na řešení (ukázka)
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Kids skills-na řešení orientovaná práce s dětmi a adolescenty
Kids skills-na řešení orientovaná práce s dětmi a adolescentyKids skills-na řešení orientovaná práce s dětmi a adolescenty
Kids skills-na řešení orientovaná práce s dětmi a adolescenty
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Význam a využití vize v praxi manažerů sociálních služeb
Význam a využití vize v praxi manažerů sociálních služebVýznam a využití vize v praxi manažerů sociálních služeb
Význam a využití vize v praxi manažerů sociálních služeb
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Dream of CEO (SF coaching)
Dream of CEO (SF coaching)Dream of CEO (SF coaching)
Dream of CEO (SF coaching)
Leoš Zatloukal, Ph.D.
 
Reteaming
ReteamingReteaming
Kids Skills
Kids SkillsKids Skills

More from Leoš Zatloukal, Ph.D. (20)

Maturana recenze
Maturana recenzeMaturana recenze
Maturana recenze
 
Recursive Frame Analysis (RFA) as a research tool for mapping professional he...
Recursive Frame Analysis (RFA) as a research tool for mapping professional he...Recursive Frame Analysis (RFA) as a research tool for mapping professional he...
Recursive Frame Analysis (RFA) as a research tool for mapping professional he...
 
Narrow and- wide ways of solution-growing
Narrow and- wide ways of solution-growingNarrow and- wide ways of solution-growing
Narrow and- wide ways of solution-growing
 
„Sjeďte na pátém výjezdu“ – na řešení zaměřený poradenský rozhovor optikou ko...
„Sjeďte na pátém výjezdu“ – na řešení zaměřený poradenský rozhovor optikou ko...„Sjeďte na pátém výjezdu“ – na řešení zaměřený poradenský rozhovor optikou ko...
„Sjeďte na pátém výjezdu“ – na řešení zaměřený poradenský rozhovor optikou ko...
 
Twin star
Twin starTwin star
Twin star
 
Postmoderní myšlení v poradenské praxi
Postmoderní myšlení v poradenské praxiPostmoderní myšlení v poradenské praxi
Postmoderní myšlení v poradenské praxi
 
Práce se „zakázkami“ v psychoterapii a poradenství – systemický přístup.
Práce se „zakázkami“ v psychoterapii a poradenství – systemický přístup. Práce se „zakázkami“ v psychoterapii a poradenství – systemický přístup.
Práce se „zakázkami“ v psychoterapii a poradenství – systemický přístup.
 
„Zázračná otázka“ a její využití v krátké terapii.
„Zázračná otázka“ a její využití v krátké terapii.„Zázračná otázka“ a její využití v krátké terapii.
„Zázračná otázka“ a její využití v krátké terapii.
 
Konec komplexů z komplexní medicíny?
Konec komplexů z komplexní medicíny?Konec komplexů z komplexní medicíny?
Konec komplexů z komplexní medicíny?
 
Využití síťování při práci se sociálně vyloučenou lokalitou.
Využití síťování při práci se sociálně vyloučenou lokalitou.Využití síťování při práci se sociálně vyloučenou lokalitou.
Využití síťování při práci se sociálně vyloučenou lokalitou.
 
Práce s „podvědomím“ v (hypno)terapii zaměřené na řešení popsaná na příkladu ...
Práce s „podvědomím“ v (hypno)terapii zaměřené na řešení popsaná na příkladu ...Práce s „podvědomím“ v (hypno)terapii zaměřené na řešení popsaná na příkladu ...
Práce s „podvědomím“ v (hypno)terapii zaměřené na řešení popsaná na příkladu ...
 
.Asimilativní model integrace v psychoterapii a poradenství.
.Asimilativní model integrace v psychoterapii a poradenství. .Asimilativní model integrace v psychoterapii a poradenství.
.Asimilativní model integrace v psychoterapii a poradenství.
 
Využití reflektujících týmů v terapii zaměřené na řešení.
Využití reflektujících týmů v terapii zaměřené na řešení. Využití reflektujících týmů v terapii zaměřené na řešení.
Využití reflektujících týmů v terapii zaměřené na řešení.
 
Komplexní posuzování potřeb klientů v rámci poradenského rozhovoru z hlediska...
Komplexní posuzování potřeb klientů v rámci poradenského rozhovoru z hlediska...Komplexní posuzování potřeb klientů v rámci poradenského rozhovoru z hlediska...
Komplexní posuzování potřeb klientů v rámci poradenského rozhovoru z hlediska...
 
Koučování zaměřené na řešení (ukázka)
Koučování zaměřené na řešení (ukázka)Koučování zaměřené na řešení (ukázka)
Koučování zaměřené na řešení (ukázka)
 
Kids skills-na řešení orientovaná práce s dětmi a adolescenty
Kids skills-na řešení orientovaná práce s dětmi a adolescentyKids skills-na řešení orientovaná práce s dětmi a adolescenty
Kids skills-na řešení orientovaná práce s dětmi a adolescenty
 
Význam a využití vize v praxi manažerů sociálních služeb
Význam a využití vize v praxi manažerů sociálních služebVýznam a využití vize v praxi manažerů sociálních služeb
Význam a využití vize v praxi manažerů sociálních služeb
 
Dream of CEO (SF coaching)
Dream of CEO (SF coaching)Dream of CEO (SF coaching)
Dream of CEO (SF coaching)
 
Reteaming
ReteamingReteaming
Reteaming
 
Kids Skills
Kids SkillsKids Skills
Kids Skills
 

Několik poznámek k zacházení s "Ockhamovou britvou" v poradenství a terapii

  • 1. vm. Hradecké dny Od teorie k praxi. od praxi k teon] VASKA, Ladislav. 2007. Odborná prax a možnosti využitia supervizie v odbornej praxi nu Katedre sociálnej práce PdF UK v Bratislave. s. 103-109 In: NAVRÁTIL, P. ŠlŠLÁKOV Á, M. 2007. Praktické vzdělávání v sociální práci. Brno: Centrum praktických studií, Brno, 2007.187 s.ISBN 978-80-7399-343-6 Zákon NR SR Č. 480/2002 Z. z. o azyle v znení neskoršfch predpisov www.minv.sk - stránka Ministerstva vnútra Slovenskej republiky Kontakt: PhDr. Peter Brnula, PhD. Univerzita Komenského v Bratislave Pedagogická fakulta, Ústav sociálnych štúdií a liečebnej pedagogiky. Katedra sociálnej práce Šoltésovej 4 811 08 Bratislava brnula@fedu.uniba.sk 54 VIII. Hradecké dny Od teorie k praxi, od praxi k teorii ěkolik poznámek k zacházení s "Ockhamovou břitvou" v poradenské praxi LeoŠZatloukal Abstrakt příspěvek se zabývá tím, jak využívat teorie v každodenní poradenské praxi. Věnuje se lomu, jak rozpoznat užitečné teorie od neužitečných a jakým způsobem teoretizovat dostatečné ale přitom nesklouznout k planému teoretiwvání. Autor vychází z přístupu zaměřeného na ře ení (solution-focused approach) a háji maximální jednoduchost a úspornost, přitom zároveň upozorňuje i na rizika přílišných zjednodušení. Příspěvek bude doplněn příklady z praxe. Klíčová slova: Teorie, praxe, Ockhamova břitva, přístup zaměřený na řešení Abstract Presentation is devoted to the question. how to use theories in everyday counseling praktice. It's focused on how to recognize useful aud unuseful theories, how to tbeorize enougb but not ioo much. Autor is influenced by soluuon-focused approach and stands for maximum implicity and also point sout the dangers of oversimplifiing things. There wiJJ be case examples in presentation too. Keywords: Theory, practice, Ochkam razor, solution-focused apoproach ••Měli bychom dělat věci takjednodušejak je tajen možné, ale nikoli jednodušejí. "(Albert Einstein) I. vodem - trocha teorie o teoriích Diskusi o práci s Ockhamovou břitvou je vhodné začít alespoň krátkým pohledem na teorie a na jejich význam a roli v poradenství. Existuje nepřeberné množství různých definic teorii, které se mnohdy doplňují, někdy jsou v protikladu. Nabízírn zde několik příkladů: ••Teorie je systém konceptů které se snaží dát celkové vysvětlení určité oblasti poznání." (Godzich ln Oe Shazer et, al., 2007, s. 104) ••Teorii chápeme jako systém pojmů a tvrzení, který představuje abstrahující vysvčtlení vybraných fenoménů. Teorie umožňuje fenoménům světa porozumět, vysvětlit je, kritizovat nebo předpovídat. Jedná se o koncentrovanou množinu znalostí vyjádfenou nějakým symbolickým způsobem." (HendL 2005, s. 3 I) "Dobře vystavěná hypotéza se stává teorií. Teorie představuje určitý pohled, chápání, přístup k předmětu zkoumání. Na jejím základě je možno vyslovovat nové hypotézy a konstruovat nová pokusná uspořádání." (Neubauer, 2004, s. 39) Výše uvedené definice i texty některých autorů, kteří se teoriemi zabývají a nenabízejí přímo definici pojmu "teorie" (zřejmě předpokládají, že pojem je srozumitelný i bez vysvětlování - každý si něco představí, když se řekne teorie), zdůrazňují takové aspekty teorií, jako jsou návody, sociálni konstrukty, explanační modely, přístupy, předpisy (co a jak má být) či vztahy mezi jevy (např. McLeod, 2003, Navrátil, 2001; Payne, 1997; Bateson, 2006; Mintzberg, 2005; Neubaucr, 2004). Rád bych se ještě krátce zastavil u poslední z výše uvedených definic, kterou zformuloval Zdeněk Neubauer. Uvedená definice naznačuje určitou dynamiku teorií - teorie Vzniká z "nepatrných počátků" (Neubauer, 2004), z nějaké nové dílčí hypotézy či ••neslučitelné alternativy" (Feyerabend, 2001), která nabývá na významu a rozšiřuje ••obzor své platnosti" a stává se základem a kritériem formulace dalších hypotéz a dalšího poznáváni, které dik:y tomu nemůže původní teorii přímo zproblematizovat a revidovat, ale jen 55
  • 2. V11L Hradecké dny Od teorie k praxi, od praxi k teorii upřesňovat (Neubauer, 2004). Aby tento proces nebyl jen sebeudržující a sebeutvrzující, ale aby byla možná i nějaká inovace, je třeba cíleně hledat ony "neslučitelné alternativy". Výstižně to vyjadřuje Hebb (in Mintzberg, 2005, s. 356): "Dobrá teorie je taková, která vydrží pohromadě dostatečně dlouho na to, aby vás dostala k lepší teorii." Ještě širší pohled na teorie nabízí ve své vlivné koncepci retlektivní praxe Schčn (1991), který poukazuje na fakt, že profesionálové v praxi - často neretlektovaně - využívají vedle formálních (vědeckých) teorií i četné neformální teorie, které vycházejí z interakcí s klienty a kolegy, z minulých životních zkušeností či z postřehů a podnětů z takových (z přísně vědeckého hlediska) "pochybných" zdrojů, jako je četba románu, pozorování lidí v parku či sledování oblíbeného seriálu. Ačkoli může pro mnoho lidí těžko stravitelné říkat takovým věcem "teorie", přesto se tyto rámce v praxi objevují, aktivně využívají a slouží k podobným účelům, jako slouží (nebo mají sloužit) formální vědecké teorie. Pokud platí, že "všechny teorie jsou lživé ... nejsou skutečnost. .. , což znamená, že musíme volit své teorie podle toho, jak jsou užitečné a nikoli podle toho, jak jsou pravdivé" (Mintzberg, 2005, s. 356), je nasnadě, že potřebujeme různé teorie různého druhu, aby bylo z čeho vybírat (Feyerabend, 2001; Mintzberg, 2005). Řečeno s Batesonem (2006) - více pohledů je vždy lepší než jeden. Vraťme se ale k teoriím v poradenství a terapii. McLeod (2003) shrnuje základní pohledy na teorie v poradenství: a) teorie jako strukturovaný soubor myšlenek - teorie nabízí rámec pro porozumění a ověřování platnosti konceptů, přičemž lze jednotlivé koncepty řadit hierarchicky podle úrovně abstrakce (např. Rapaport, Gill in McLeod, 2003; Payne, 1997; avrátil,2001) b) teorie jako sociální konstrukty - teorie se vytvářejí v sociálních kontextech, institucionaLizují se, předávají se (nejen v knihách, ale i ústní tradicí), vzniká jejich vlastní jazyk, komunity odborníků apod. c) účelem teorií je vysvětlit či porozumět - tradiční pohled na teorie zdůrazňuje vysvětlující funkci, tedy schopnost určit příčinné faktory událostí a předvídat a kontrolovat je, novější pohledy zdůrazňují spíše porozumění, které nabízí různé pohledy na danou událost, velmi opatrné předpovědi budoucího vývoje a neustálou "konverzaci se situací" (Rorty in McLeod, 2003; Schon, 1991). Význam teorií v poradenství a terapii plasticky popisují Prochaska a Norcross (1999, s. 17): .Bez teorie či systému by kliničtí pracovnici byli bezbrannými, bezcllně bloudícími stvořeními, bombardovanými během jedooho sezení doslova stovkami dojmů a útržků infonnaeí. Je během prvního rozhovoru důležitčjší ptát se na klientovu oblíbenou barvu, jeho rané vzpomínky, vztahy s rodiči, smysl života, nepříjemné emoce, posilující vlivy okolí, myšlenkové procesy, sexuální konflikty nebo na něco jiného? Měli bychom vždy během sezení soucítit, konfrontovat, učit, modelovat, podporovat, ptát se, restrukturalizovat, interpretovat nebo mlčet? Teorie psychoterapie popisuje klinick-ýjev, omezuje množství relevantních informací, uspořádává je a vše spojuje do sondržného celku poznáni, který určuje směr léčebného postupu." V kontextu poradenství a terapie se nejčastěji vyskytují následující teorie (prochaska, Norcross, J 999; Gurman, Messer, 2003; Sommcrs-Flanagan, Sommers-Flanagan, 2004): • teorie osobnosti - teorie, které popisuj í člověka z psychologického hlediska a nabízej í porozumění tomu, jak je osobnost utvářena, jak se vyvijí a z jakých entit se skládá a nabízí tak základní rámec pro intervenci • teorie patologie a zdraví - tyto teorie popisují a vysvětlují příčiny problémů, faktory, které problémy udržují a známky, podle nichž lze problémy poznat (teorie patologie) nebo naopak koncepce zdraví a dobrého fungování 56 VfIl. Hradecké dny Od teorie k praxi, od praxi k teorii • teorie procesu změny - tyto teorie nabízejí rámec pro porozumění tomu, jak se dějí pozitivní změny, jaké faktory v nich působí a na co by se měl poradce či terapeut pti práci zaměřovat • teorie pracovního spojenectví ("working aliance") - tyto teorie se zabývají povahou poradenského či terapeutického vztahu a jeho aspektům, v jistém smyslu je lze zařadit mezi teorie změny, protože kvalita spolupráce mezi poradcem a klientem se obecně považuje za jeden z nejvýznamnějších faktorů pozitivní změny Jednotlivé poradenské či terapeutické přístupy mají výše uvedené teorie rozvinuté v různé míře. Některé směry nabízejí velmi propracované teorie osobnosti (např. dynamické směry), jiné se popisu osobnosti vyhýbají (např. klasický behaviorální přístup) nebo nabízejí úplně jiný pohled na povahu "cíle intervence" než je psychika jedince (např. postmoderní přístupy, rodinná terapie, komunitni přístupy apod.), Podobně by bylo možné pokračovat u teorií patologie a zdraví. Teorie terapeutické změny je naopak poměrně jasně definovaná v každém přístupu, protože vysvětluje ,jak to funguje" a legitimizuje určitou intervenci. Přesto lze říci, že některé přístupy znají jen jednu teorii změny (např. dosahování vhledu pomocí interpretací v psychoanalýze), zatímco jiné jich popisují více (např. kognitivní přístup výužívá disputaci s iracionálními přesvědčeními stejně jako observační učení). 2. Ockhamova břitva Významný středověký filosof William Ockham je spojován s několika principy, které jsou známé jako "Ockhamova břitva" (Kenny, 2000). Ockhamova břitva je metafora, která popisuje velmi úsporný (ekonomický) přístup k epistemologii a k teoretizování, Lze ji shrnout do následující trojice principů (in Neubauer, 2007, s. 227): 1. ,,Pluralitas non est ponenda sine necessitate." (Neklást (nepostulovat, nezastávat) mnohost bez nutnosti). 2. .Principia non sunt multipLicanda praeter necessitatern." (Nemnožit principy (počátky, východiska, základy, zásady) bez nutnosti). 3. .Frustra fit per plura quod potest fieri per pauciora." (Je zbytečné činit skrze vlce, čeho lze učinit skrze rnéně.) Je třeba podotknout, že Ockham sám tyto principy "ekonomie myšlení" nevynalezl (nalezneme je např. už u Platóna a Aristotela) a že je ve svém díle uvádí v různých obměnách a na různých místech (Heinzmann, 2000; Kenny, 2000). Přesto lze Ockhama považovat za výrazného představitele tohoto "ekonomického" proudu myšlení a přiřknout mu zásluhu za další rozvoj těchto myšlenek (Heinzmann, 2000). Na jednotlivé teze či principy Ockhamovy břitvy se můžeme podívat podrobněji v kontextu zacházení s teoriemi v poradenství. Nejen při akademických debatách, ale i při každodenních činnostech, se setkáváme s nutností "redukovat komplexitu" (Ludewig, 1994). Svět, v němž se pohybujeme a který spoluutváříme, je příliš složitý, než abychom mohli vše pojmout do nějakého všezahrnujícího rámce. Z nabízených podnětů si vybíráme jen některé, které nám pomáhají situaci porozumět a smysluplně v ní fungovat. ostatní - metaforicky řečeno - odřízneme. Při tomto počínání existují přinejmenším dvě úskalí: a) Zahlcení komplexitou Častým úskalím je, že lidé - a odbonúci zvláště - teoretizují příliš. Důvodem může být obava, aby o něco důležitého nepřišli či něco důležitého neopomenuli. Často se objevují nejrůznější 57
  • 3. VID. Hradecké dny ,,komplexní pojetí", která se vymezují vůči těm "méně komplexním" (rozuměj "redukcionistickým", "omezeným", tedy horším). O komplexních pojetích se často předpokládá, že dokáží celkově a objektivně vysvětlit jev či událost, takže ji bude možné předvídat a kontrolovat. Většina etablovaných poradenských přístupů a jejich teorií stojí na předpokladu objektivity komplexních teorií. "Všechny hlavní terapeutické a poradenské přístupy, které vznikly na počátku a v polovině 20. století byly vystavěny kolem základních myšlenek, o nichž byli jejich autoři přesvědčeni, že jsou objektivně a univerzálně pravdivé. Pro Freuda byly nevědomí či vztah mezi událostmi z dětství a neur6zami v dospělosti objektivní pravdy. Pro behavioristy jako byl Skinner bylo učení pomoci podnětů a reakci objektivní pravdou. Pro Rogerse byly sebepojetí a sebeaktualizačni tendence objektivní skutečnosti, které bylo možné pozorovat a měřit" (McLeod, 2003, s. 72) Potíží tohoto pojetí je, že taková komplexní a objektivně platná teorie musí být platná jako celek. To znamená, že kdyby se byť jen jeden kousek ukázal jako neobsažitelný danou teorií, padá lim teorie jako celek (De Shazer, 2007). Teorie, která si činí nárok na objektivní a univerzální platnost musí být proto velmi široká a košatá, aby zahrnula široké spektrum jevů a možností. Bohužel, ve hře ,,kdo z koho" s komplexitou nelze vyhrát. Názorně to ukazuje Bateson (2006) na jednoduchém experimentu s číselnými řadami: Představme si, že experimentátor předloží zkournané osobě uspořádanou řadu čísel: 24681012 Poté sc experimentátor zeptá: Jaké další číslo bude následovat? Zkoumaná osoba pravděpodobnč odpoví, že následuje 14. Experimentátor však nesouhlasi:., ikoli, následuje 27." Ukázalo se, že zobecnění, ke kterému zkoumaná osoba došla, nebylo správné. Při pokračováni experimentu se číselná řad. rozvine dále: .246810 1227246810 1227246810 1227 V tomto okamžiku by zkoumaná osoba pravděpodobně na otázku ,Jaké číslo následuje?" zvolila odpověď 2. Upravila původní teorii a při předpokladu, že uvedená řada čísel je uspořádaná, je tato odpověď nejjednodušší variantou (Ockhamova břitva). Potíž je, že ve skutečnosti nikdy nemůžeme s jistotou říci, co bude následovat. Bateson (2006, s. 34) tuto situaci komentuje: "Vše, co máte, je důvěra v jednoduchost a každý další fakt může všechno jen zkomplikovat., Vzhledem k tomu, že předpověď nemůže být nikdy stoprocentně platná. ncmůže včda dokázat žádné zevšeobecňující tvrzení, nernůže ověřit jediné popisné sděleni a dojít tak ke konečné pravdě." Předpokládejme však, že zkoumaná osoba z výše uvedeného experimentu se nechce vzdát naděje na skutečně komplexni teorii, která by jí umožnila číselnou řadu vysvětlit a předpovídat beze zbytku. V takovém případě by zřejmě stále znovu a znovu generovala čísla a hledala v nich nové souvislosti. Takový proces může být teoreticky nekonečný (tak jako komplexita samotná). V prax.i se však dříve nebo později dostane do situace, kdy bude objem dat tak veliký, že jej ani s využitím nejmodernější techniky již nebude schopna zpracovávat. V tu chvíli bude i velmi vytrvalá zkoumaná osoba přinucena na obecnou a vševysvětlující teorii rezignovat. Určitou potíží je nalézt bod, kdy je vhodné pomyslný řez provést a teorii dále nekošatit. V poradenské prax.i (stejně jako ve vědě obecně) se mi jeví vhodné kritérium užitečnosti (Ludewig, 1994; Mintzberg. 2005). Teorie je z mého pohledu užitečná, pokud poskytuje vodítka pro "intervence" pracovníků. Přlkladem snahy o teoretickou úspornost může být přístup zaměřený na řešení (solution- focused approach). Zatímco přístupy zaměřené na problém musí pečlivě zkoumat povahu problémů klienta, příčiny problémů, faktory, které problém udržuji, potencionální negativní následky problémů či diagnostické kategorie (viz. obr. I), přístup zaměřený na řešení se 58 VlIl. Hradecké dny Od teoríe k praxi, od praxi k teorii těmito oblastmi zabývat nemusí, protože vychází z předpokladu, že k řešeni problému není nutná důkladná znalost uvedených aspektů problému (De Jong, Berg, 1998). Aspekty situace, o které se poradce zaměřený na řešení naopak zajímá, souvisejí bezprostředně s hledáním řešeni (viz. obr. 2). Díky tomu se výrazně zkracuje délka poradenské práce s klienty (De Jing, Bcrg, J 998; Jackson, McKergow, 2007). Obr. I Výše uvedené srovnám naznacuje, že řešeni nemusí svou složitostí kopírovat složitost problému (Jackson, McKergow, 2007). Zde lze uplatnit třetí postulát Ockharnovy břitvy, že je zbytečné činit skrze více to, co lze učinit skrze méně. V praxi to znamená, že "intervence" může být i u velmi komplikovaných případů velmi úsporná a že lze vhodně využit tzv. "efekt vlnění", při němž drobné změny vedou k dalším změnám a nakonec i k významným změnám v celém systému (De Shazer, 1994).Naznačuje to i následující příklad: Jedna žena potká kamarádku a stěžuje si na místníbo lékárníka: .Je to len nejprotivnější člověk pod sluncem, někdo by mu to měl říct do očí!" Kamarádka odvětila: .Já ho znám, uvidím, co by se s tím dalo udolat." Za několik týdnů se obě kamarádky opět potkaly. První se ptá: ,jak jsi to udělala? Přišla jsem do lékárny a on byl úplně jako vyměněný. Byl milý a příjemný. Tys ho nějak konfrontovala s jeho chováním?" "To ani ne," odpověděla kamarádka, ,jen jsem mu řekla, že ho považuješ za velmi okouzlujícího muže." (Furman, Ahola, 1992) b) Přehlížení výjimek Zatímco předchozí varianta byla v rozporu s první částí ockamovskébo postulátu - tedy množstvím teorií a jejich přílišnou komplexitou, tato varianta je naopak úsporná přespříliš nebo na nesprávných mistech a opomíjí tak "nutnost" zmíněnou v druhé části postulátu. Dříve zmíněný experiment s číselnou řadou mohl dopadnout i tak, že by zkoumaná osoba odmítla vzít na vědomí číslo 27 a setrvat na své původní teorii. Tento mechanismus lze označit jako selektivní výběr faktů, tj. věnování zvýšené pozornosti a zdůraznění těch faktů, které jsou v souladu s teorií a naopak opomíjení faktů protikladných. V oblastí výzkumu psychoterapie a poradenství provedl např. Luborsky (In Reed, 2006) metaanalýzu 29 studií srovnávajících různé přístupy k léčbě deprese, u nichž byly uvedena i teoretická východiska 59
  • 4. Vlil. Hradeckédny Od teorie k praxi,od praxi k teorii výzkumníků a zjistil, že výzkumníkova teoretická orientace' ovlivňuje ze 75% zprávy výzkumníků o rozdílech mezi jednotlivými přístupy (KBT výzkumníci poukazují na výrazně lep í výsledky KBT, psychodynamičtí výzkumníci jsou více uchváceni výsledky psycbodynamických, biomedicínsky zaměření výzkumníci zdůrazňují výsledky farmakoterapie apod.). Kromě toho, že některá fakta jsou přehlížena a jiná zvýrazněna, lze se setkat i s dalším úzce souvisejícím mechanismem zajišťujícím odolnost teorií vůči faktům. Jedná se o oblast interpretace faktů. Pokud člověk má nějakou teorii, může nastat situace, kdy fakta sice jsou registrována, ale jsou zároveň vysvětlována tak, že cokoli se děje, podporuje danou teorii (ačkoli by to mohlo podporovat i pravý opak). Pěknou ukázkou tohoto jevu je hi torka, kterou uvádí Watzlawick (1990): Ke konci srpna 1988 se v italských novinách ,,La Nazione" objevila reportáž O jedné bizarní události. Psychotickážena, která byla dočasně hospitalizovanáve všeobecné nemocnici ve městě Grosseto,měla být přepravena na psychiatrickoukliniku vjejím rodnémměstě. Když pro ni přišli zdravotníci, aby ji zavedli do přistavené sanitky, začala rychle dekompcnzovat Začala být vulgární a útočná, byla depersonalizovaná,prohlašovala, že je někdo jiný a musely na ni být použitydonucovacíprostředky.Asi o hodinupozdčji byla na výpadovcez Říma sanitka zastavena policistya poslána nazpět, protožese ukázalo,že dotyčnážena nebyla "ve skutečnosti" pacientka, ale bylav nemocnicijen na návštěvěza kamarádem,kterýpodstoupiloperaci. Stojí za povšimnutí, že chováni dotyčné ženy, které nyní, když známe pointu příběhu, považujeme patrně za zcela normální, rovněž velmi dobře podporovalo teorii zdravotníků o její "schizofrenii". V poradenské a terapeutické praxi nás tyto úvahy přivádějí k otázce pravidel (vzorců) a výjimek. Často se, zejména v diagnostické fázi poradenství, setkáváme se snahou popsat pravidelnosti či vzorce problému a označit jeho typický průběh. Jak ukazuje De Shazer (1994), velmi užitečný může být přesně opačný postup, v němž se lze zaměřit na výjimky z pravidel (vzorců). Tyto výjimky mohou celý problémový vzorec narušit a nakonec se samy pravidlem stát. Potíží je, že pravidla či vzorce jsou tak výrazné, že k zachycení výjimek je většinou třeba cíleného úsilí. Oe Shazer uvádí příklad z praxe (De Shazer. 1994). Vedl konzultacis manželi, kteří si stěžovali, že každý čtvrtek večer ve 23:30, když se manžel vrací z kuželek,se hrozně pohádají.Každýtýden se najdeněco, na čem se hádkarozhoří,ale nikdo si už nepamatuje,co přesně to bylo.V pátekjsou na sebe ješt! stále naštvaní a hněv mezi nimi trvá až do soboty, kdy přijedou rodiče manžela na pravidelnou vlkendovou návštěvu. Tehdy již dokážou být na sebe milí a vydrží jim to až do dalšího čtvrtka. Manželka už kdysi prošla terapií, a tak hned zdůraznila,že se na něj nezlobí ani kvůli jeho zálibě brát kuželky aru kvůli jeho rodičům. Když popisovali historii těchto hádek, manželkasi vzpomněla, že jednou byla v době jeho návratu u sousedky, a když se vrátila, on už spal. Ona přišla s očekávánímtradiční hádky, ale protože spal, ten týden se už nepohádali.Stevc tuto výjimkuzaznamenala využil v experimentu:Manželkasi měla v následujícíchdvou týdnech vždy ve čtvnek hodit mincí. Když jí padne panna, odejde z domu a vrátí se až po manželově návratu. Pokud ji padne orel, bude se chovat normálně. Manžel si měl zapisovat, co mu běží hlavou ve čtvrtek po cestě dom . Oba si pak měli v ímat rozdílů. Manželůmse experimentlíbil a slíbili, že jej vyzkoušejí. Manželka oba týdny zůstala doma, ale ani jednou se nepohádali. Manželka si nakonec ani neházela mincí, ale místo toho vždy připravila příjemné překvapení - například upekla manželovi koláče. Téma čtvrtečních hádek už na dalším sezení nebylo problémem. I V originále"atlegiancc",tj. doslovaloajalitak danémusměru, věrnost,spřízněnost. 60 vfJI. Hradeckédny Od teoriek praxi, od praxi k teorii 3. Závěrem Úsilí o jednoduchost a úpornost je do značné míry komplikováno tím, že co je jednoduché, vyvolává nedůvěru. Furman a Ahola uvádějí: "Přístup zaměřený na řešení je až přiliš jednoduchý na to, aby byl brán vážně lidmi, kteří si myslí, že jednoduché myšlenky nemohou být dostatečně hluboké a důmyslné." (Furman, Ahola, 1992, s. 6) Domnívám se, že dělat věci jednoduše je velmi obtížné a náročné. Mistrovství v jakékoli disciplině se často projevuje jednoduchostí a úspornosti (Senge, 2009). Určitým zdrojem inspirace v tomto směru může být Východní myšlení. Například japonské umění aranžování květin - ikebana - je založeno na postupném odebírání stonků, až umělec dojde k estetické harmonii jen několika málo květů ve velmi pečlivě zvolených pozicích. Velké množství květů není automaticky ztotožněno s .Jepšim" naaranžováním květin (Jackson, McKergow, 2007). Věřím, že z podobného mistrovství úspornosti v poradenské praxi by měli profit nejen klienti, ale i samotní pracovníci. Literatura: BATESO ,G. Mysl a příroda: nezbytná jednota. Praha: Malvern, 2006. BERG,1. K.Posílení rodiny. Praha: [SZ, 1992. DE Jo G, P., BERG, r. K. lntervieving for solutions. Pacific Groove: Brook Cole publ., 1998. DE JONG. P., MrLLER,S. D. How 10interview for client strengths. Social work 40, 1995, s. 729 -736. DESHAZER, S. Words were origina/ly magic. New York: 1 orton & co., 1994. DE SHAZER,S., DOLAN, Y., KORMAN,H., TREpPER,T., MCCOLLUM,E., BERG, L K. More than miracles: The state 01 the art 01 solution-focused brief therapy. 1 ew York: The Hawortb press, 2007. DUNCAN,8. L., MlLLER, S. D., SPARKS,J. A. The heroic c/ient: A revolutionary way to improve ejfecfiveness through client-directed, outcome-informed therapy. 2nd ed. San Francisco: Jossey-Bass, 2004. FEYERABEND,P. K. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora, 200 I. FURMAN,B., AHOLA, T. So/ution talk: Hosting therapeutic conversations. New York: W. W. Norton and comp., 1992. GURMAN,A. S., MESSER, S. B. Essential psychotherapies: Theory and practice. 2nd ed. New York: The Guilford press, 2003. HE1NZMA N, R. Stiedověká filosofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000. HENDL,J. Kvalitativní vyzkum. Praha: Portál, 2005. JACKSO , P. Z., McKERGOW, M. The solutions focus: Making coaching and change SlMPLE. 2nd ed. London: • icholas Brealey lnteroational, 2007. KENNy. A. Strušné dějiny západnl filosofie. Praha: Volvox globator, 2000. KRATOCHvÍL,S. Základy psychoterapie. 4. vyd. Praha: Portál, 2002. LUDEWIG,K. Systemická terapie. Praha: Pallata, 1994. McLEOD, J. An introc/uction to counselling. 3rd ed. Maidenhead: Open University Press, 2003. MILLER, G. The unreal wor/d 01 real problem solving: Dia/ectics 01 theory and practice. Paper presented on conference .Belief systems and actions: Thinking about theories and devising practice together", Prague, 2011. M1NTZBERG,H. Deve/oping theory about the development 01 theory. ln. SMITH, K. G., H1Tf, M. A. (eds.) Great minds in management: The process 0/ theory development. Oxford: Oxford University press, 2005, s. 356 - 372. NAVRÁTIL,P. Teorie a metody sociální práce. 2. vyd. Brno: Marek Zeman, 2001. 61
  • 5. VID.Hradeckédny Od teorie k praxi, od praxi k teorii NEUBAUER, Z. O počátku, cestě a znamení časů: Úvahy o vědě a vědění. Praha: Malvern, 2007. NEUBAUER,Z. O Sněhurce aneb cesta za smyslem bytí apoznání. Praha: Malvern, 2004. PAYNE, M. Modem social work Tudory: A critical introduction. Houndmills: Macrnillan, 1991. PROCHASKA,J. O., NORCROSS,J. C. Psychoterapeutické systémy. Praha: Grada, 1999. SENGE, P. M. Pátá disciplína: Teorie a praxe učící se organizace. Praha: Management press, 2009. SHEAFOR,B. W., HOREJSI, CH. R., HOREJSl, G. A. Techniques and guidelines for social work practice. 5th ed. Needham Heights: Allyn and Bacon, 2000. SCHO ,D. A. The reflective practicioner: How Professional think in action. London: Basic books, 1991. SOMMERS-FLANAGAN,J., SOMMERS-FLANAGAN,R. Counseling and psychotherapy theories in context and practice. New Yersey: John Willey and sons, 2004. ZATLOUKAL,L., HAVLÍI(, M., ŠOTOLA, J., DoLECEK., Z. Komplexní posuzování potřeb klientů v rámci poradenského rozhovoru z hlediska přístupu zaměřeného na iešeni. Sociální práce 11, 2011,81 - 92. Kontakt: Mgr. Leoš Zatloukal, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci - CMTF, Univerzitní 22, 772 00 Olomouc leos.zatloukal@centrum.cz 62 VII r. Hradeckédny Od teoriek praxi,od praxik teorii Existují dilemata V sociální práci o ktertch se nemluví? Adéla Mojžíšová, David Urban, Alena Kajanová Abstrakt Dilemata v sociální práci tvoří významnétéma, diskutovanév teorii i praxi (např. Musil, 2006). Některá tato dilemata jsou již známá a tedy se s nimi dá pracovat. Avšak stáje vznikají dilemata nová (např. vlivem legislativnich změn v sociálních službách), která mohou (negativně) zasahovat nejen do práce sociálního pracovníka,ale i do kvalityposkytovanéslužby,stejnějako dojejí finančnístránky. V našem příspěvku se zabýváme jedním z těchto dilemat, které bychom mohli stručně charakterizovatjako: ukončit, či neukončit službu. Tedy zda v případě naplnění stanovených cílů sociální služby s klientem tuto službu ukončit, či pokračovat v práci s klientem dále, v případě že přináší poskytovateli profit v podobě finančníchdotací. Příspěvekse opírá O výsledkyvýzkumu,realizovanéhou sociálníchpracovníkův přímé práci S klientemv rámci Jihočeskéhokraje. Klíčová slova: Dilema- sociálnípráce- sociálnípracovník- kliem- sociálníslužba Abstract Dilemmas in Social Work fOITl]the majortopic discussed in theory and practice (eg, Musil, L. 2004). Some of tbese dilemmas are already familiarwithandthereforethey can work.However, new dilemmas stili created (eg due to legislativechanges in social serviees),wbicbcan (negatively)affect not only the work of social workers, but also tbe qualityof service,as wellas inits financialaspects. ln our paper we deal witb one of tbosedilemmastbat could be summed up as: stop, or not to terminate service. So whether, if the fulfilment of the objectivesof social services with the client to terminate the service, or continue to workwith tbe c1ientthen, if it bringsprofitproviders in the formof financial subsidies. The paper is based on research results, implementedby social workers in direct work with clients in tbe South BohemiaRegion. Keywords: Dilemmas- Social Work- SocialWorker- Clients- SocialServices I. Úvodem Dilemata v sociální práci představují téma, kterým se zabývá řada českých i zahraničních odborníků (např. Musil, Navrátil, Nečasová, Matoušek, Banks, CoLlins a další). Dilema v sociální práci znamená nutnou, někdy obtížnou volbu mezi dvěma vzájemně se vylučujícími možnostmi (Klimeš. 2005), mezi kterými se musí sociální pracovník/pracovnice rozhodnout (Musil, 2006). Některá tato dilemata jsou již známá a tedy se s nimi dá pracovat. Například Matoušek (2007) uvádí dilema formalizace vs. deformalizace, pomoc vs. sociální kontrola. Musil (2006) vyjmenovává sedm všedních dilemat sociálních pracovníků. Avšak stále vznikají dilemata nová (např. vlivem legislativních změn v sociálních službách), která mohou (negativně) zasahovat nejen do práce sociálního pracovníka, ale i do kvality poskytované služby, stejně jako do její finanční stránky. Jedním z těchto dilemat se zabýváme i v našem příspěvku. Jedná se o dilema, které by bylo možno pojmenovat: "ukončit či neukončit sociální službu". Ukončení služby je jedna z fází procesu práce s uživatelem. Koncept ukončení služby má jasnou strukturu a měl by být definován v individuálním plánu. Tomuto tématu se v sociální práci věnuje celá řada metodik vycházejících ze standardů sociálních služeb. Společným zájmem sociálního pracovníka i uživatele by tak mělo být dosaženi stanoveného cíle a postupná příprava (směřování) k ukončení služby. Pokud nedojde k ukončení spolupráce v souladu s individuálním plánem, je rizikem vznik závislosti uživatele. Na tomto místě se nabízí otázka, zda v praxi skutečně dochází k ukončení spolupráce, či je z nějakých důvodů prodlužována. Tyto důvody můžeme nacházet jak na IVšichni autořijsou zaměstnanciJihočeskéuniverzityv ČeskýchBudějovicích, Zdravotněsociálnífakulty, katedry sociálnípráce. 63
  • 6. VIII. Hradecké dny Od teorie k praxi, od praxi k teorii Edice texty k sociální práci Redakční rada Edice texty k sociální práci: Mgr. Karel Bauer; Mgr. ct Mgr. Radka Janebová, Ph.D.; PhDr. Martin Smutek, Ph.D.; Mgr. Zuzana Truhlářová, Ph.D.; PhDr. Josef Zita, Ph.D. Název: Editoři: Obálka: Rok a místo vydání: Vydání: Náklad: Od teorie k praxi, od praxe k teorii Mgr. Zuzana Truhlářová, Ph.D.; Mgr. et Mgr. Katarína Levická, PhD. PhDr. Martin Smutek, Ph.D. 2012, Hradec Králové první 250 Vydalo nakladatelství Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové jako svou 1079. publikaci. ISB 978-80-7435-138-9 682