1. Jazykový a motivicko-tematický rozbor básnické sbírky Tento večer
Pokud chceme hovořit o básnické sbírce Tento večer od Ivana Blatného, měli bychom se
na začátek soustředit na jazyk díla. Můžeme říci, že většina výrazů, které autor použil je
spisovná. Výjimku tvoří pouze záměrně užité vulgarismy, jako například v básni Mikulášská
noc výraz žereš, v básni Dvory oslovení Hajzle!.
Výrazy jsou tedy víceméně spisovné, avšak co autor záměrně ignoruje, jsou pravidla pro
psaní interpunkce. Například hned v první básni Tento večer autor téměř nepoužívá teček ani
čárek, dokonce nedokončuje ani věty. Naopak v básni Obchody odděluje tečkami spojení
slov, která nejsou plnovýznamovými větami. V básni Šestá variace zase v první strofě
používá mnohokrát tří teček, které mají čtenáři poskytnout prostor pro zastavení a
popřemýšlení.
Autor ve sbírce nepoužívá přímé řeči. Můžeme říci, že většinou ani není potřeba, protože
velkou část básní tvoří pouze monologické vyprávění, popřípadě například u výše jmenované
básni Mikulášská noc lyrický subjekt jakoby odpovídal na otázky, které ale nikdo v básni
nevyřknul a čtenář tedy může jen hádat z kontextu básně, kdo by se mohl ptát.
Několik básní je rozděleno tak, že některé strofy jsou psány kurzívou, což ulehčuje
čtenáři snadnější porozumění. Například v básni Podzimní den, kdy jsou kurzívou
zvýrazněna psaní a možná též obrazy, které vidí nemocná paní Adamcová.
Nesmíme zapomenout zmínit, že drtivá většina básní je psaná volným veršem a volným
řazením asociací. Asociace zde ale nejsou nahodilé, mají jakousi logickou strukturu. Jako
například v první básni Tento večer, kde autor nechává nedokončené věty. Když se ale
začteme pozorně, můžeme zde jistou logiku najít a konce vět si domyslet. Ale i v této sbírce
najdeme výjimky, co se rýmu týče. Například v básni Ranní popěvek v srpnu můžeme určit
relativně pravidelné veršové schéma a jasné metrum.
Z básnických figur se často setkáváme také s anaforou či naopak epiforou.
Jak uvádí Jiří Rambousek, v básni Mikulášská noc autor záměrně využívá argotu1.
Z básnické sbírky Tento večer zcela zřetelně cítíme negativní dojmy z války. Téměř celá
první polovina sbírky je velmi depresivní. Jsou znatelné pocity zmaru, ztráty naděje,
prázdnoty, což je celkem logické. Ovšem obecně platí, že smrt v takovýchto dílech, je
prezentována jako jakési vykoupení. Myslím si ale, že v této sbírce tomu tak není. Ani smrt
zde není definitivním vykoupením či kýženým koncem samoty a prázdnoty.
1
RAMBOUSEK, Jiří. Tak jdete pomalu po městě dětství… Duha [online]. 2010-06-21. [cit. 03.01.2013]. ISSN
1804-4255

2. Velmi často se opakuje symbol vlaku, cesty, kolejí. Tím nám autor zřejmě chtěl ukázat,
že ještě pořád je tu jakási naděje, že někde jinde bude zase všechno v pořádku. Na druhou
stranu se též velmi hojně opakuje symbol hodin, které se zastavily, nejdou, odpočítávají čas
(Krásně to můžeme vidět v básni Obchody.) To můžeme považovat za metaforu blížící se
smrti. Smrt je zde také velmi často zmiňovaná. Myslím, že autor chtěl poukázat taky na to,
jakou ,,devalvaci“ smrti válka způsobila. Dříve bylo úmrtí něco bolestného a niterného, co si
lidé prožívali. Po válce, kde smrt nebyla ničím neobvyklým a byla na denním pořádku, se
z úmrtí stává běžná událost. Opět ukázkový příklad v básni Událost
Dalším hojně opakovaným výrazem je zbořeniště. Můžeme říct, že symbolizuje stav
básníkovy duše, ale taky společnost po válce. Jednu báseň tak autor dokonce pojmenoval.
Popisuje v ní dům před tím, než byl rozbourán.
Můžeme říci, že je to touha po návratu do časů, kdy nebyla válka ani žádné problémy a autor
se cítil v bezpečí.
Dalším častým motivem je růže. Tato květina obecně symbolizuje krásu a lásku. Ve
sbírce Ivana Blatného je však užívána v blízkosti slov, která symbolizují ošklivost, hnus a
podobně. Myslím, že autor tím chtěl ukázat, jak těžký je návrat k hodnotám, které zde byly
před válkou. Ovšem neplatí to pro všechna užití slova růže. Tato květina se vyskytuje i
v jiných básní za absence přítomnosti slov, která by měla být kontrastem ke kráse, jak jsem
napsala výše.
Dalším jevem, který se v několika básních opakuje, i když ne tak rapidně jako jiné
symboly, je symbol fialové barvy. Tento symbol lze nejlépe postřehnout v básních Osmá a
Podzimní den. Fialová barva v křesťanství doprovází největší křesťanské svátky, a sice
narození a smrt Ježíše Krista. Fialová je barvou postu a adventu, což znamená jakého si
očekávání. V případě básně Podzimní den můžeme říci, že je zde barvou čekání na smrt, paní
Adamcová v této básni umírá.
Myslím, že dalším jevem, který se ve sbírce opakuje je jakási melodičnost, či důraz na
to, aby se čtenář uvědomoval zvuky a melodii. Není to sice patrné na první pohled, ale při
pozornějším čtení si toho můžeme povšimnout. Například u básně Podzimní den nám dvojice
slov evokují zvuk zvonů nebo například v básni Báseň v cizím bytě. Tato báseň je pro mě
osobně nejsilnější a udělala na mě největší dojem. Autor zde využívá častého opakování dvou
veršů, což nám asociuje písňový refrén, který je pro tuto báseň příznačný, protože nám autor
na začátku básně říká, že bude zpívat. Dále se nám v této básni několikrát opakuje symbol
houpacího křesla, což nám připomíná houpavou melodii blues. Aluze na blues můžeme vidět i
v několikrát zmiňované Americe, kočáru či vlaku.

3. MENTÁLNÍ MAPA
TENTO válka
chybějící interpunkce VEČER růže
JAZYK MOTIVY
TÉMATA
anafora
epifora zbořeniště smrt
vulgarismy
ARGUMENTACE
Má práce se nazývá Jazykový a motivicko-tematický rozbor básnické sbírky Tento večer.
Název práce odpovídá její struktuře a náplni. Primární literaturou byla tato sbírka Ivana
Blatného, protože právě motivy a jazyk díla jsou velmi pozoruhodné a v české literatuře
netypické, rozhodla jsem se zaměřit právě na tyto dvě oblasti. Jak jsem již napsala výše,
vybrala jsem si toto téma z důvodu jeho originálnosti. Studuji český jazyk a za pár dní
skládám zkoušku z předmětu Česká literatura po roce 1945 a to byl také jeden z důvodů, proč
jsem se rozhodla analyzovat právě tuto sbírku z roku 1945.
POUŽITÁ LITERATURA
JANOUŠEK, Pavel. Přehledné dějiny české literatury, 1945-1989: na základě Dějiny české
literatury, 1945-1989, sv. I-IV. Vyd. 1. Praha: Academia, 2012, 487 p. ISBN 80-200-2057-8.
- Tato literatura nám v rámci studia byla doporučena vyučujícím předmětu Česká literatura po
roce 1945
- V publikaci jsou přehledně zpracovány informace
- Publikace je vypracována renomovanými autory
- Publikace byla kladně hodnocena recenzenty
- Publikace vyšla v nedávné době, jsou zde tedy zaznamenány také nové informace, které se
ve straších monografiích nevyskytují
RAMBOUSEK, Jiří. Tak jdete pomalu po městě dětství… Duha [online]. 2010-06-21. [cit.
03.01.2013]. ISSN 1804-4255
- Článek napsal renomovaný autor
- Vyšel v odborném časopise, je tedy zřejmé, že informace jsou skutečně relevantní

4. - Článek neobsahuje jen faktografické údaje, ale také obsahové, které byly pro můj článek
stěžejní
- Článek byl dostupný i v online verzi, což pro mě bylo výhodou, neboť jsme nemusela do
knihovny
- Informace v článku byly zasazeny i do dobového kontextu, což mi poskytlo materiál
k obsahové interpretaci
http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=5
- Tato webová stránka vychází z tištěného slovníku
- Stránka je projektem AV ČR, jsou v ní tedy relevantní informace
- Hesla v tomto webovém slovníku jsou pravidelně aktualizována
- Již v minulosti jsem s tímto webovým slovníkem v rámci studia českého jazyka a literatury
spolupracovala a nikdy jsem s informacemi neměla sebemenší problém
- Slovník je přehledně zpracovaný a je v něm snadná orientace
KLÍČOVÁ SLOVA
- Ivan Blatný, Tento večer, jazyk, motiv, téma, báseň
ANOTACE
Článek Jazykový a motivicko-tematický rozbor básnické sbírky Tento večer je analýzou
básnické sbírky Ivana Blatného z roku 1945. Jak je již napsáno v názvu, práce se zabývá
dvěma stěžejními tématy, a sice jazykem sbírky a hlavními motivy a tématy, která básník
použil. Práce má částečně interpretační charakter, ale přihlédneme-li k názvu práce, je zcela
jasné, že analýza využívá literárně-vědnou terminologii a jedná se tedy o článek odborný.