This presentation shows the most important musican from Czech Republic and Russia and offers the comparation between the romantic period in these countries.
Obsah:
- Vratislav Kadlec: Metro v podloubí
- Silvie Mitlenerová: Norma je jako kámen
- Tomáš Tkáč: Divnost jako východisko českého popu
- Silvie Mitlenerová: Soundtrack k začátku léta
- Ondřej Černoš: V podstatě každá máma by byla hrdá
- Tereza Šmejkalová: Mně nevadilo, že je to unylej popík bez šťávy
- Zuzana Prokopová: Rozhovor s menší polovinou kapely Zrní
- Marek Čtrnáct: Autismus v říši slov II.
- Antonín Handl: Trans
- Jana Škardová, Olga Čaplyginová, Linda Jurčíková: Dramatická dílna
- Jiří Feryna: 1. pád Zeus, druhý pád Dia, nikoli Diatky
- Ondřej Šmejkal: Kdo má rád Zrní?
- Tereza Šmejkalová: Vratislav Kadlec zvažuje rezignaci!
- Richard Klíčník: Poezie s espritem
- Ludwig Saul Robert Radek Ocelák: Filosofické poznámky o normě
- Redakce: Twitter recenZrní
- PS, ZJ: Těžko popsatelné zrnění
(Vyšlo 2. července 2014.)
1. František Ladislav Čelakovský a jeho
dílo Ohlas písní ruských
Kurz práce s informacemi
Jana Rončková
5.1.2013
Anotace
Tento text pojednává o sbírce epických básní F. L. Čelakovského Ohlas písní ruských, krátce
seznamuje s ruskými bylinami, z nichž Čelakovský vycházel, i s jeho vlastní sbírkou básní, která je jeho
vlastní interpretací ruských písní. Rozebírá Čelakovského inspiraci těmito bylinami a jeho veliký obdiv
k ruské kultuře vůbec, poukazuje na použité prostředky, postavy, motivy a jejich přetváření z ruského
prostředí na rovinu obecně lidskou.
2. František Ladislav Čelakovský a jeho
dílo Ohlas písní ruských
František Ladislav Čelakovský při tvorbě Ohlasů písní ruských čerpal především z ruských bylin. Podle
Jana Máchala jsou byliny „prvotně historické zpěvy, v nichž se opěvovaly buď historické osobnosti a
historické příběhy, nebo se líčily kulturní obrázky, týkající se, byť i vzdáleně, života a mravů toho
prostředí, v němž vznikal a se rozvíjel epos,“ proto je třeba v bylinách hledat historické jádro nebo
kulturně historické živly.
Postupně se změnil i názor na skladatele bylin. Původně se předpokládalo, že tvůrcem bylin byl
především prostý lid, později se však začalo uznávat, že bohatýrské zpěvy skládali pěvci žijící na
dvorech knížat nebo bojarů. Hlavním tématem těchto zpěvů pak byly hrdinské činy jednotlivých
bohatýrů z knížecí družiny. Tyto zpěvy převzali toulaví poutníci a potulní pěvci (skomorochové).
Skomorochové pak byliny různě přepracovávali, upravovali nebo i skládali nové byliny.
Častými postavami bylin jsou kníže Vladimír, Dobryňa Nikitič, Aleša Popovič, Svjatogor, Mikula
Seljaninovič, Ilja Muromec, jehož postava prošla dlouhým vývojem a je hrdinou přes sta bylin.
Ohlas písní ruských
je sbírka 26 epických básní, kterou vydal František Ladislav Čelakovský poprvé roku 1829 v době
sílícího národního obrození. Lidová slovesnost se v jeho podání stala zdrojem vysokých básnických
hodnot. Čelakovský nazýval lidové písně podle vzoru Herdera „hlasy národů“, jejich napodobování
pak nazývá „ohlasy“ (ozvěny). Čerpal z ruských bylin, ale některé básně vytvořil podle vlastních
představ - za obrozenské nesvobody sílilo vlastenecké vědomí příbuznosti Slovanů, upínaly se naděje
k Rusku, které dokázalo porazit Napoleona i Turky na Balkáně. Proto mnohé z 26 básní oslavovaly
udatnost ruských bojovníků.
V básních vystupují, stejně jako v ruských bylinách, neohrožení, stateční a neporazitelní bohatýři,
sloužící nezištně zájmům lidu, které autor převzal z ruských bylin (Ilja Muromec, Čurila lenkovič),
nebo které sám vytvořil (Ilja Volžanin). Dalšími vystupujícími jsou car, prostí vojáci, milované a milující
dívky, moudrá matka atd. Básně jsou nejen o hrdinských činech a vítězstvích bohatýrů, ale též o lásce,
šťastné i odpírané. Jsou prostoupeny typicky ruským duchem a náladou: smyslem pro přírodu,
národní velikostí a intimním vzýváním života.
Pro větší podobnost s ústní lidovou slovesností používá autor též její typické postupy jako obrácený
slovosled, stupňování sloves, které více dramatizuje děj, nebo typické ustálené výrazy („kalená
střela“, „dobrý mládenec“ apod.) Pro větší svázání básní s jejich ruskými náměty se v díle objevují
přímo ruská slova nebo výrazy.
Zvláštní historii ve sbírce měla báseň „Rusové na Dunaji roku 1829“, která byla zařazena až do
druhého vydání sbírky, neboť při tom prvním neprošla tehdejší cenzurou.
Na začátek a konec Ohlasů ruských Čelakovský umisťuje bohatýrský epos, po úvodním eposu Ilja
Muromec následuje Rozmluva noční, dvě lyrické básně (Romantická láska a Odchod a příchod),
3. podnět k několika básním Čelakovskému dala minulost: Veliká panichida o roce 1812, Smrt Alexandra
v r. 1812, rok 1829 v básni Rusové na Dunaji. Prostřední část knihy obsahuje básně s tematikou
milostnou a rodinnou. Cyklus básní milostných a rodinných ukončuje báseň Svatební, po které
následují dvě básně žertovné (Veliký ptačí trh a Odplata). Bohatýrskými eposy Čurila Plenkovič a Ilja
Volženín sbírka vrcholí.
Písně tvoří nejpočetnější skupinu v Ohlasech písní ruských. Samostatnou skupinu pak tvoří písně
elegické, ve kterých vystupují vojínové, zajatci nebo vězni, kteří touží po milovaném rodném kraji
nebo rodině. Čelakovský poznal, že písně elegické jsou charakteristické pro ruské sbírky a napsal
hned čtyři ohlasy písní elegických.
Mimo písně elegické obsahuje sbírka také písně milostné a rodinné. Čelakovský zachytil v Ruském
ohlase různé podoby lásky, např. o počátcích zamilování, radosti při setkání a žalosti při loučení, o
svatbě, překážkách, které musejí milenci překonat. Do okruhu písní milostných patří např. báseň
Vyznání nebo Dvě slovíčka, které mají obě formu dialogu, z ruských písní převzal Čelakovský
pojmenování sestry jako labutičky nebo holubičky. Čelakovský zařadil do sbírky také dvě milostné
elegie - Opuštěná a Smrt milé.
Čelakovský dokázal motivy nalezené v ruských bylinách řadit, měnit a přetvářet tak, že výsledná
sbírka působí naprosto rusky. V Ohlasech písní ruských ovšem vždy podal svoji interpretaci ruských
písní. Ve svém Ruském ohlase mistrně vystihl ruského ducha. Spojil v něm prvky ruské i neruské a
vytvořil novou syntézu, ruské podněty i postavy přenesl na scénu obecně lidskou.
Klíčová slova
J. L. Čelakovský, Ohlas písní ruských, ruské byliny, bohatýři, ústní lidová slovesnost, báseň, písně,
ruský duch, syntéza
Argumentace
Téma z oblasti české literatury inspirované ruskými bylinami jsem si vybrala, protože studuji obor
ruský jazyk a literatura, tudíž jsem absolvovala odborné předměty zabývající se jak literaturou a jejími
žánry, tak ruskou kulturou, proto mě téma, které tyto oblasti propojuje, velmi zaujalo. Pro tento
název jsem se rozhodla, protože práce pojednává o Čelakovského inspiraci z ruských bylin a ruské
kultury vůbec, což sám Čelakovský již obsáhl v samotném názvu svého díla, tj. Ohlasy písní ruských.
Odborné zdroje k textu:
ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Ohlas písní ruských. Úvodem a výklady opatřil
Jan Máchal. Praha : Jan Laichter, 1928. 88 s.
1. zdroj textu je odborný
2. autor je v dané problematice erudovaný
3. hloubka a šířka tématiky
4. zdroj textu je důvěryhodný
5. text obsahuje odborné termíny
4. http://www.odmaturuj.cz/ctenarsky-denik/celakovsky-frantisk-ladislav-ohlas-pisni-ruskych/
1. text je aktuální
2. webová stránka je důvěryhodná
3. text obsahuje přesné informace
4. text je srozumitelný
5. text obsahuje podnadpisy a odstavce
MÁCHAL, Jan. F. L. Čelakovského Ohlas písní ruských. Listy filologické, 1899, roč.
26., s. 30–47.
1. zdroj textu je odborný
2. výskyt odborné terminologie
3. text obsahuje přesné informace
4. hloubka a šířka tématiky je rozsáhlá
5. autor textu je v problematice erudovaný