Maturitní rozbor

1. MOLIÈRE
LAKOMEC

2. LITERÁRNÍ DRUH A ŽÁNR
MÍSTO A ČAS
 Literární druh: DRAMA (jedné rodiny)
 Literární žánr: satirická charakterová
KOMEDIE
 Místo: Paříž
 Čas: 17. století

3. HLAVNÍ POSTAVY
 Harpagon
 z lat. = kořistník
 smyslem života peníze, pro ně cokoliv
 usiluje o Marianu
 děti
 Kleant – chytrý a podnikavý
 (+ Mariana)
 Eliška – spravedlivá, upřímná
 (+ Valér)
 Anselm
 Bohatý kupec
 Čipera
 Mazaný Kleantův sluha

4. DĚJOVÁ LINIE
 Boháč drží zkrátka svou rodinu i služebnictvo.
 V 60 se chce oženit s mladou Marianou.
 Tu miluje jeho syn.
 Kleantes si však má vzít bohatou vdovu.
 Elišku (má ráda sluhu Valéra) chce provdat bez
věna za bohatého starce Anselma.
 Kleantův sluha Čipera ukradne pokladnici se
30 000 dukátů.
 Harpagon je vymění za to, že se vzdá Mariany.
 Když zjistí, že Mariana a Valér jsou děti bohatého
Anselma, rád souhlasí s oběma sňatky.

5. KOMPOZICE
 5 dějství
 Zásada 3 jednot
 Charakterová komedie  zaměřeno k co
nejdůkladnějšímu prokreslení dominantní
vášně hlavní postavy

6. JAZYK
 Psáno v próze (rozpor s klasicistními požadavky)
 Jazyková komika

7. HARPAGON (vbíhaje bez klobouku křičí už ze zahrady):
Zloděj! Vrah! Loupežník! Chyťte ho! Chyťte ho! Ó spravedlnosti! Spravedlivé
nebe! Jsem ztracen! Jsem zničen! Zabili mě! Ukradli mi peníze! Kdo to může
být? Kam se poděl? Kde vězí? Kde se schoval? Co podniknout, abych ho
dopadl? Kam se rozběhnout? Není snad tam? Nebo tady? Kdo je to? Stůj!
(Chytaje sám sebe za ruku) Vrať mi mé peníze, taškáři ... Ach, to jsem já. Už
se mi z toho plete rozum, a já nevím, kdo jsem, kde jsem a co dělám. Achich!
Mé milé peníze! Mé chudinky penízky! Oloupili mě o vás, vy moji hodní
přátelé, a já, připraven o vás, já s vámi pozbyl své jediné podpory, své
útěchy, své radosti. Jsem hotov a nemám na tomto světě již co pohledávat.
Bez vás nemohu žít. Je se mnou amen, jsem u konce svých sil, umírám, jsem
mrtev, jsem pohřben! Což tu není nikoho, kdo by mi ráčil pomoci? Kdo by mi
vrátil mé milované penízky, nebo mi aspoň dal vědět, kdo mi je vzal, a vzkřísil
mě tak opět k životu? Ne? Co říkáte? Nikde nikdo? Ať již spáchal tu krádež
kdokolivěk, musil si to moc dobře vyčíhat. Vybral si, šibal, právě chvíli, kdy
jsem rozmlouval se svým zrádným synem. Pojďme! Dojdu si pro spravedlnost
a dám vyslechnout celý dům, služky, sluhy, syna, dceru a nakonec i sebe.
Jaká to hromada lidí! Ať se podívám na kohokoliv z nich, na každého mám
podezření a každý se mi zdá být zlodějem! Ach! O kom si to tam šeptají? O
tom, kdo mě okradl? Co to tam nahoře tropí za povyk? Je tam snad ten můj
zloděj? Ó, smilujte se nade mnou, a víte-li někdo o mém zloději, poníženě vás
prosím, povězte mi to! Neskrývá se mezi vámi? Všichni na mne patří a potichu
se hihňají. Uvidíte, že jsou na té krádeži, spáchané na mně, nepochybně
spoluvinni. Nuže, rychle! Pro komisaře, dráby, profousy, soudce, mučidla,
šibenice a katy! Dám všechny oběsit, a neshledám-li se znova se svými
penězi, oběsím nakonec sám sebe.

8. MYŠLENKY DÍLA
 Výsměch lakotě, závislosti na majetku
 Kritika lichvy
 Lakota vyčleňuje z mezilidských vztahů.

9. ZAŘAZENÍ DO KONTEXTU
AUTOROVY TVORBY
 Vl. jménem Jean-Baptiste Poquelin
 Pseudonym kvůli otci
 Čerpal z lid. divadla, komedie dell´arte
 Konfrontace lidských chyb a zdravého rozumu
 Komedie, ALE:
- někdy záměrné narušení klasicistních zásad
- používá i prvky typické pro tragédie
  hodinu po představení Zdravý nemocný (hrál
umírajícího)
 Tartuffe neboli Podvodník
 Misantrop

10. ZAŘAZENÍ DO KONTEXTU
SVĚTOVÉ LITERATURY
 inspirace Plautem (Komedie o hrnci)
 KLASICISMUS
 Tzv. nízká literatura
 Carlo Goldoni: Sluha dvou pánů
 Comedia dell´arte
 Tzv. vysoká literatura
 Pierre Corneille: Cid
 Jean Racine: Faidra

11. KLASICISMUS
 Vznik v pol. 17. stol.
 Návrat k antice
 Dělení umění na žánry a náměty:
a) vysoké (tragédie, óda, epos, sonet a poezie)
b) nízké (komedie, román, satira, bajka, píseň)
 Pevně dané umělecké normy
 V dramatu zásada tří jednot (Aristoteles)
 Racionalizmus