• Share
  • Email
  • Embed
  • Like
  • Save
  • Private Content
Podnikám a mám rodinu
 

Podnikám a mám rodinu

on

  • 372 views

 

Statistics

Views

Total Views
372
Views on SlideShare
372
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Microsoft PowerPoint

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

    Podnikám a mám rodinu Podnikám a mám rodinu Presentation Transcript

    • Podnikám a mám rodinuJAK SLADIT OSOBNÍ ŽIVOT, PODNIKÁNÍ S PÉČÍ O DĚTI A PARTNERSKÝM VZTAHEM? Radka Janebová
    • Obsah 1. blok (9.00 - 10.15) - S jakými problémy se mohou rodiče malých dětí setkávat při slaďování podnikání a péče o rodinu? (Mýtus pracujícího/podnikajícího rodiče jako špatného rodiče. Mýtus sobectví. Rizika partnerských a rodinných konfliktů.) 2. blok (10.30 - 11.45) - Jak překonat bariéry podnikání na straně vlastní rodiny? (Akceptace sebe sama. Jak reagovat na kritiku rodiny.) 3. blok (12.00 - 13.00) - Jak překonávat překážky podnikání na straně potenciálních klientů? (Nedůvěra potenciálních klientů k podnikajícím rodičům malých dětí. Konkurenční výhody podnikajících rodičů. Jak jich využít při propagaci služeb.)
    • Východiska Odmítnutí teze o mužské a ženské „přirozenosti“ Respekt k lidské rozdílnosti Gender – sociální konstrukce pohlaví (sdílené představy o mužství a ženství) Feminismus - tento pojem se obtížně definuje jednoznačně. Nejčastěji je chápán jako označení životního postoje žen usilujících o rovnoprávnost s muži a o nezávislost na mužích.
    • S jakými problémy se mohou rodiče malýchdětí setkávat při slaďování podnikání a péče o rodinu? Vnímání ovlivňuje společenské prostředí. Genderové stereotypy - zjednodušený popis určité sociální skupiny (obecně), zobecnělé představy, jak vypadá „muž“ a jak „žena“
    • Příklady genderových stereotypůStereotyp ženy Steretyp muže Lokalizovaná v oblasti  Lokalizován ve veřejné rodiny sféře politiky a práce Zaměřená na vztahy  Zaměřený na výkon Emotivní, intuitivní  Racionální, systematický Nekonfliktní  Přiměřeně agresívní Podřízená  Ovládá druhé Je pro ni důležitý její vzhled  Nesmí vykazovat ženské vlastnosti
    • Genderová situace v České republiceRole žen a mužů v rodiněŽeny statisticky významněji spojují rodičovství s naplněnímživota (61 % žen a 51 % mužů se domnívá, že pro výchovu dětí jedůležitější matka než otec).Ve dvou třetinách rodin se věnuje péči o děti výhradně žena, vjedné třetině oba partneři a v jednom procentu pouze muž.V roce 2003 si stále 91 % mužů a 89 % žen v České republicemyslelo, že hlavním úkolem muže je finančně zabezpečit svojirodinu, a 79 % mužů a 78 % žen se domnívalo, že péče o maléděti je převážně záležitostí ženy.40 % mužům vadí vyšší příjem partnerky (oproti 5 % žen), vyššípracovní pozice ženy vadí 44 % mužů (7 % žen), vyšší vzdělánípartnerky vadí 40 % mužů (oproti 10 % žen).
    • Genderová situace v České republiceDomácí práceNerovné rozdělení domácích prací, na kterých výraznějiparticipují ženy (průměrná česká žena věnuje péči o domácnost25 hodin týdně, zatímco muž 15 hodin týdně).Obě pohlaví by přivítala rovnoměrnější rozdělení domácíchprací (77 % žen a 44 % mužů).Muži vnímají situaci jako méně nespravedlivou (49 % mužů sedomnívá, že dělba práce je spravedlivá, i když „nestejněrozložená“, zatímco podobný názor má pouze 37 % žen). Lze tovysvětlit tím, že muži o řadě činností vykonávaných ženaminevědí.
    • Ale zároveň… Ženy jsou výrazně méně spokojeny s manželským životem (nedostatek blízkosti, komunikace účasti muže na chodu rodiny). Ženy jsou nejvíce spokojené ve fázi bězdětného vztahu, naopak nejméně spokojené jsou ženy se dvěma dětmi. U mužů se míra spokojenosti s rodinným životem zvyšuje úměrně počtu dětí. Ze statistiky ČSÚ vyplývá, že počet rozvodů na návrh ženy činí 66 % z celkového počtu rozvodů, na návrh muže je jich 34 %.Nejméně spokojené jsou tedy ženy naplňující český
    • Co je sexismus Nadřazenost mužů nad ženami. Atributy, přisuzované ženám, jsou v této kultuře méně hodnocené než atributy přisuzované mužům.
    • Příklady sexismu Problematizace vysoké účasti žen v určité společensky relativně významné oblasti, kdy se společnost straší feminizací školství a zdravotnictví, zatímco o maskulinizaci byznysu a vědy se nehovoří. Problematizace absence otců v rodinách, spojená s otázkou, kam se bude ubírat vývoj „opravdového muže“ ve společnosti, kde chlapce vychovávají jen matky (spolu s učitelkami)? Platová diskriminace žen oproti mužům na stejných pozicích. Diskriminace v zaměstnání (54 % žen uvádí zkušenost s diskriminací na základě pohlaví, oproti 10 % mužů).
    • Mýtus pracujícího/podnikajícího rodiče jako špatného rodiče. Lidé v ČR hodnotí dopady kombinace zaměstnání a mateřství na děti a rodinu méně pozitivně než obyvatelé západní a severní Evropy:  polovina populace soudí, že předškolní dítě strádá, pokud matka chodí do zaměstnání,  tento názor více podporují muži, z nichž polovina soudí, že pracující žena nemůže svému dítěti poskytnout stejnou lásku, jako žena v domácnosti (oproti třetině žen) Za těmito konzervativními postoji je představa, že rodinná hra je hrou s nulovým součtem: Uspokojují-li se zájmy jednoho člena rodiny, dochází nutně k zanedbávání jiných členů rodiny. Česká matka musí být „supermatka“ (do tří let musí být stále s dítětem, musí vše zvládnout sama a musí u toho být šťastná). Důsledkem je to, že nástup matky na tříletou rodičovskou dovolenou se automaticky očekává a české ženy tomuto očekávání vyhovují.
    • Realita Naplnění a seberealizace žen mimo rodinu výchovu dětí spíše obohacuje:  Spokojená matka = spokojené dítě  Výchova není rutina, ale relaxace od zaměstnání (a opačně)  Žena, která je vystavena podnětnějšímu prostředí, více rozvíjí osobní identitu dětí.
    • Mýtus sobectví Žena, která nastoupí před třetím rokem dítěte do zaměstnání se vystavuje riziku, že bude označena za sobeckou matku, či „kariéristku“. Třetina žen a polovina mužů nepovažuje za správnou výměnu rolí, kdy žena zajišťuje hlavní příjem rodiny a muž pečuje o děti a domácnost. Pokud k takové výměně dojde, obdivuje okolí spíše muže, než ženu. Naopak ženy jsou problematizovány jako „špatné matky“. I samy matky v netradiční roli pojímaly sebe sama jako „krakavčí matky“, než živitelky rodiny. Cítily výčitky svědomí, že neplní tradiční roli matky, přestože svým dětem poskytovaly kvalitní péči.
    • Realita Pracující matky poskytují svým dětem stejně kvalitní péči jako matky v domácnosti, ale jejich kontakty s dětmi jsou intenzívnější. Tyto matky plní jednu ze zásadních rolí v rodině – jsou živitelkami rodiny (přesto se pojímají spíše jako špatné matky, než živitelky). Po návratu z práce většinou přejímají odpovědnost za péči o děti i domácnost (muži byli ochotni přijmout roli otce, ale nikoliv pečovatele o domácnost), zatímco otcové měli „opušťáky“. I v těchto případech to byly ženy, na kom zůstalo větší břímě.
    • Rizika partnerských a rodinných konfliktů. Od ženy se očekává sebeobětování kariéry rodině jako důkaz nezištné lásky (zatímco od muže nikoliv). Muži (nejen) toto od žen očekávají, a pokud ženy jejich očekávání nenaplní, dochází ke konfliktům. Rodina je idealizována jako poslední bašta nezištnosti, kde nemají místo žádné egoistické vztahy, individuální zájmy ani moc. Pokud se žena odmítne obětovat (zůstat doma s dětmi, pečovat o manžela a domácnost) a upozorňuje, že z daného uspořádání v rodině profituje její partner, riskuje, že bude obviněna z toho, že její láska není nezištná. Pro ženy tak vzniká past: Když se obětují, je to na úkor jejich ambicí a zájmů, když se neobětují, jsou označeny za sobecké.
    • Jak překonat bariéry podnikání na straně vlastní rodiny? Akceptace sebe sama:  Překonat stereotyp „sobecké ženy“.  Mít se ráda a starat se o sebe.  Mít srovnány v hlavě odpovědi na otázky (cvičení):  Může existovat „zdravé sobectví“?  Kde je jeho hranice?  Ve vztahu k dětem  Ve vztahu k partnerovi  Ve vztahu k rodičům
    • Jak překonat bariéry podnikání na straně vlastní rodiny? Jak reagovat na kritiku rodiny:  Argumenty přínosu pro vás:  Zlepšíte svou finanční situaci.  Zachováte si finanční nezávislost.  Získáte možnost seberealizace i mimo sféru péče o děti.  Rozvinete svůj osobní potenciál (znalosti, dovednosti, zkušenosti).  Zvýšíte si svou sebeúctu.  Podnikání vám může umožnit lepší skloubení pracovního a rodinného života.  V případě ukončení podnikání nebo jeho kombinace se zaměstnáním jste lépe zaměstnavatelní, protože vaše zkušenosti jako OSVČ zvyšují atraktivitu pro zaměstnavatele.  Argumenty ve vztahu k celé rodině:  Zlepšení finanční situace.  Jako OSVČ zvyšujete kredit rodiny v jejím okolí.  Argumenty ve vztahu k dětem:  Spokojený rodič, který má možnost se realizovat, je tím nejlepším rodičem pro své děti.  Působíte jako pozitivní vzor pro děti, protože jim ukazujete, že umíte vzít budoucnost do vlastních rukou.  Argumenty ve vztahu k partnerovi:  Je více témat k povídání, protože komunikace se neomezuje pouze na péči o děti.
    • Jak překonávat překážky podnikání na straně potenciálních klientů? Konkurenční výhody podnikajících rodičů. Jak jich využít při propagaci služeb.
    • Nedůvěra potenciálních klientů k podnikajícím rodičům malých dětí Na jedné straně se deklaruje, že rodičovství je jednou z nejvyšších hodnot, na straně druhé mají matky velmi nízký status:  S mateřstvím se spojuje pokles inteligence.  Zaměstnavatelé/klienti rodiče diskriminují.  Očekává se, že péče o děti bude neviditelná (např. zákaz vstupu kočárků do veřejných prostor, absentující bezbariérové přístupy pro kočárky). Tyto společenské postoje se přenáší a násobí ze strany zaměstnavatelů a klientů.
    • Nedůvěra potenciálních klientů k podnikajícím rodičům malých dětíStereotypy Realita Očekává se, že ženy budou  Ženy sice věnují rodině více pracovat méně výkonně a času z pracovní doby, než spolehlivě kvůli starostem o muži, ale mají vyšší rodinu a děti (nemoci). produktivitu práce a pracovní úkoly plní ve svém volném čase.  V případě možnosti flexibilní pracovní doby dosahují lepších výsledků, než muži.
    • Nedůvěra potenciálních klientů k podnikajícím rodičům malých dětíStereotypy Realita Od žen se očekávají  Pokud se ženy chtějí podnikatelské aktivity , prosadit v mužské profesi, související se „ženskými musí být lepší, než muži. V pracemi“. V případě tzv. realitě je kvalita ženské „mužských podnikatelských práce v mužských profesích aktivit“ se předpokládá nižší vyšší, než práce odváděná odbornost. muži. Ženy musí být lepší, aby se prosadily.
    • Nedůvěra potenciálních klientů k podnikajícím rodičům malých dětíStereotypy Realita Očekává se, že matky jsou  Náročnost péče o dítě méně kompetentní k posiluje u žen kompetenci k jakékoliv práci mimo péče. plánování organizace času a práce. Tato organizační kompetence je velmi silným předpokladem dobrého podnikání.
    • Jak využít rodičovství a gender při propagaci služeb V případě tzv. „ženských aktivit“ je mateřství konkurenční výhodou. V případě genderově „neutrálních aktivit“ či tzv. „mužských aktivit“:  Lze se zaštítit označením „společensky odpovědné firmy“, která podporuje zaměstnávání rodičů po rodičovské dovolené.  Funguje vtipná propagace (přirovnat činnost podnikání k péči o dítě – „i toto jsem zvládla“, „Pat a Mat vám nehrozí..“)  Vyzdvihnout jedinečnost („Jediná žena na trhu v oblasti…“)  Profesionalita (dochvilnost, poctivost, transparentnost, kvalita)  Případně lze gender při vyjednávání služby skrývat (telefonický kontakt), při následném přímém kontaktu klient málokdy odmítne