PhDr. Petr Šámal, Ph.D.
Příspěvek se bude zabývat proměnami českého knihovnictví po druhé světové válce. Stručně budou rekapitulovány poválečné spory spojené s přijímáním nové legislativy, hlavní pozornost se bude soustředit k několika cenzurním vlnám, jimiž v průběhu takřka padesáti let české knihovny prošly. Pozornost bude věnována poválečnému odstraňování tzv. nacistické literatury, stalinistické cenzuře a zejména doposud nedostatečně zmapovaným fondům redukovaným v období normalizace.
PhDr. Kristina Uhlíková, Ph.D.
Příspěvek bude věnován okolnostem vzniku a další činnosti této organizace založené v roce 1947 za účelem správy a odpovídajícího využití kulturně nejcennějšího nemovitého i movitého majetku, který stát získal především z vlastnictví občanů Československa německé národnosti v důsledku vydání dekretů prezidenta republiky. V průběhu existence Národní kulturní komise byla její pravomoc postupně rozšiřována i na další postupně zestátňovaný majetek.
Mgr. Marcela Strouhalová
Příspěvek se zaměří na konfiskované knihy uložené nejen v rezervních fondech NK ČR. V období po druhé světové válce bylo v Československo konfiskováno více jak deset milionů knih. Jednalo se o majetek nepřátel a zrádců státu, kolaborantů, Němců, Maďarů a dalších osob. Zodpovězeny budou tři základní otázky: Jaké státní orgány měly zodpovědnost za konfiskaci knižního majetku a jakou roli hrála Národní a universitní knihovna a jaké další zdroje jsou dnes součástí rezervních fondů NK ČR.
PhDr. Petra Večeřová, Ph.D.
Příspěvek představí hlavní trendy rozvoje knihovnictví v Československu v letech 1939-1959 s přihlédnutím k vývoji Národní a univerzitní knihovny. Na pozadí kulturně-politických událostí budou prezentovány změny a proměny postavení a
rozvoje knihoven a informačních institucí v souvislosti se státní kulturní politikou, cenzurními opatřeními i proměnou nakladatelského sektoru.
prof. JUDr. Jan Kuklík, Dr.Sc.
Příspěvek se zabývá zejména právním aspekty národních správ, konfiskací a dalších dispozic s knižním kulturním dědictvím v bezprostředně poválečném období se zaměřením na roli Národní knihovny. Národní správa byla obecným zajišťovacím opatřením, po kterém následovala v případě tzv. nepřátelského majetku či majetku kolaborantů konfiskace, a nebo byl navrácen původnímu vlastníku. Konfiskovaný knižní majetek byl podle různých kritérií buď prodáván, přidělován a nebo zůstal jako státní majetek deponovaný v knihovnách, včetně Národní knihovny v Praze. Příspěvek se zabývá nejen příslušnými právními předpisy, ale i jejich aplikací v praxi, a to právě na příkladu Národní knihovny.
Eva Gregorovičová (Czech National Archives in Prague) on “Digitalization of the documents and manuscripts of the Tuscan Habsburg family archive within the Monasterium project” held on 27.04.2015 at the international conference "Archival Cooperation and Community Building in the Digital Age" within the panel “The Czech Archival Landscape" at Břevnov Archabbey in Prague (CZ).
PhDr. Kristina Uhlíková, Ph.D.
Příspěvek bude věnován okolnostem vzniku a další činnosti této organizace založené v roce 1947 za účelem správy a odpovídajícího využití kulturně nejcennějšího nemovitého i movitého majetku, který stát získal především z vlastnictví občanů Československa německé národnosti v důsledku vydání dekretů prezidenta republiky. V průběhu existence Národní kulturní komise byla její pravomoc postupně rozšiřována i na další postupně zestátňovaný majetek.
Mgr. Marcela Strouhalová
Příspěvek se zaměří na konfiskované knihy uložené nejen v rezervních fondech NK ČR. V období po druhé světové válce bylo v Československo konfiskováno více jak deset milionů knih. Jednalo se o majetek nepřátel a zrádců státu, kolaborantů, Němců, Maďarů a dalších osob. Zodpovězeny budou tři základní otázky: Jaké státní orgány měly zodpovědnost za konfiskaci knižního majetku a jakou roli hrála Národní a universitní knihovna a jaké další zdroje jsou dnes součástí rezervních fondů NK ČR.
PhDr. Petra Večeřová, Ph.D.
Příspěvek představí hlavní trendy rozvoje knihovnictví v Československu v letech 1939-1959 s přihlédnutím k vývoji Národní a univerzitní knihovny. Na pozadí kulturně-politických událostí budou prezentovány změny a proměny postavení a
rozvoje knihoven a informačních institucí v souvislosti se státní kulturní politikou, cenzurními opatřeními i proměnou nakladatelského sektoru.
prof. JUDr. Jan Kuklík, Dr.Sc.
Příspěvek se zabývá zejména právním aspekty národních správ, konfiskací a dalších dispozic s knižním kulturním dědictvím v bezprostředně poválečném období se zaměřením na roli Národní knihovny. Národní správa byla obecným zajišťovacím opatřením, po kterém následovala v případě tzv. nepřátelského majetku či majetku kolaborantů konfiskace, a nebo byl navrácen původnímu vlastníku. Konfiskovaný knižní majetek byl podle různých kritérií buď prodáván, přidělován a nebo zůstal jako státní majetek deponovaný v knihovnách, včetně Národní knihovny v Praze. Příspěvek se zabývá nejen příslušnými právními předpisy, ale i jejich aplikací v praxi, a to právě na příkladu Národní knihovny.
Eva Gregorovičová (Czech National Archives in Prague) on “Digitalization of the documents and manuscripts of the Tuscan Habsburg family archive within the Monasterium project” held on 27.04.2015 at the international conference "Archival Cooperation and Community Building in the Digital Age" within the panel “The Czech Archival Landscape" at Břevnov Archabbey in Prague (CZ).
Tomáš Foltýn
Národní knihovna ČR v minulosti fungovala mimo jiné i jako centrální instituce pro deponování knižních dokumentů z různých zdrojů, například konfiskátů z období II. světové války a dalších let, deponátů různých institucí, darů atd. Tyto fondy,
uložené převážně v Rezervních fondech NK ČR, nejsou do dnešní doby uspokojivě zpracované, je jen málo informací o jejich struktuře a právním rámci, přestože jsou nesmírně zajímavým dokladem nakládání s kulturním obsahem a činnosti
jednotlivých složek státní sféry. Z těchto důvodů přistoupila Národní knihovna ČR k řešení projektu „Knihy znovu nalezené“, jež je financován prostřednictvím tzv. EHP a Norských fondů.
Presentation from Tomáš Foltýn, the tem leader, presents the progress report from the last project workshop and the general overview about project activities realized so far. Workshop was in Prague in December 2015.
Kristian Aurebekk Andersen, Cand. philol.
The lecture deals with the censorship policy of the national socialist collaborationist government in Norway during WWII, concerning the reformation of the cultural laws, the relationship and correspondence with the German censorship policy, and the overarching ideology behind this. Furthermore, the
fate of the confiscated books will also be addressed.
Anette Storeide
This paper provides a micro-analytical study of the Nazification of Norwegian cultural politics based on a narrative and book-historical analysis of the work published by the Norwegian author Frithjof Sælen during the German occupation of Norway (1940-45). Whereas his first book (published in November 1941) was banned by the Nazi authorities after one month, his second book (published in December 1942) escaped both censorship and prohibition, but Sælen was questioned by the Gestapo and strongly warned against writing further books.
Based on the analysis of Sælen’s work, the paper also aims to discuss both the nature of the attempted Nazification of Norwegian literature as well as the situation of Norwegian authors during the German occupation.
Presentation from a first workshop regarding project "Books Discovered Once Again". Project is financed by Eea grants and executed by the National Library of the Czech Republic and Stiftelsen Arkivet. These slides introduce the National Library.
More information: http://knihyznovunalezene.eu/
The document discusses plans for a design workshop to develop a virtual exhibition and website for the "Books Discovered Once Again" project. It outlines topics to be covered at the workshop, including how to promote project activities, open collaboration between Czech and Norwegian professionals, and ideas for the virtual exhibition layout and content. Potential stories to feature in the virtual exhibition are proposed at both the macro level, such as the phenomenon of book confiscation during WWII and milestones in the collection's history, and the micro level, including specific interesting books, people, and institutions.
The document provides an update on the current status of a project from February to May. It outlines contacting researchers in Norway, preparing a timeline, and promoting the project in Norway to general public, collaborators, politicians, and others in related fields. It also mentions updating the static webpage and information about the Stiftelsen Arkivet organization.
This document provides an introduction and overview of the "Books Discovered Once Again" project from the National Library of the Czech Republic. The project will catalog and digitize over 12,000 confiscated books in the library's reserve collection to research their origins and legal status. Key activities include accessing the documents, researching their historical context, assessing their legal status, and presenting results through a website, publications, and exhibitions. The project runs from January 2015 to April 2016 with a budget of over 13 million CZK shared between the National Library and collaborating Stiftelsen Arkivet organization.
Tomáš Foltýn
Národní knihovna ČR v minulosti fungovala mimo jiné i jako centrální instituce pro deponování knižních dokumentů z různých zdrojů, například konfiskátů z období II. světové války a dalších let, deponátů různých institucí, darů atd. Tyto fondy,
uložené převážně v Rezervních fondech NK ČR, nejsou do dnešní doby uspokojivě zpracované, je jen málo informací o jejich struktuře a právním rámci, přestože jsou nesmírně zajímavým dokladem nakládání s kulturním obsahem a činnosti
jednotlivých složek státní sféry. Z těchto důvodů přistoupila Národní knihovna ČR k řešení projektu „Knihy znovu nalezené“, jež je financován prostřednictvím tzv. EHP a Norských fondů.
Presentation from Tomáš Foltýn, the tem leader, presents the progress report from the last project workshop and the general overview about project activities realized so far. Workshop was in Prague in December 2015.
Kristian Aurebekk Andersen, Cand. philol.
The lecture deals with the censorship policy of the national socialist collaborationist government in Norway during WWII, concerning the reformation of the cultural laws, the relationship and correspondence with the German censorship policy, and the overarching ideology behind this. Furthermore, the
fate of the confiscated books will also be addressed.
Anette Storeide
This paper provides a micro-analytical study of the Nazification of Norwegian cultural politics based on a narrative and book-historical analysis of the work published by the Norwegian author Frithjof Sælen during the German occupation of Norway (1940-45). Whereas his first book (published in November 1941) was banned by the Nazi authorities after one month, his second book (published in December 1942) escaped both censorship and prohibition, but Sælen was questioned by the Gestapo and strongly warned against writing further books.
Based on the analysis of Sælen’s work, the paper also aims to discuss both the nature of the attempted Nazification of Norwegian literature as well as the situation of Norwegian authors during the German occupation.
Presentation from a first workshop regarding project "Books Discovered Once Again". Project is financed by Eea grants and executed by the National Library of the Czech Republic and Stiftelsen Arkivet. These slides introduce the National Library.
More information: http://knihyznovunalezene.eu/
The document discusses plans for a design workshop to develop a virtual exhibition and website for the "Books Discovered Once Again" project. It outlines topics to be covered at the workshop, including how to promote project activities, open collaboration between Czech and Norwegian professionals, and ideas for the virtual exhibition layout and content. Potential stories to feature in the virtual exhibition are proposed at both the macro level, such as the phenomenon of book confiscation during WWII and milestones in the collection's history, and the micro level, including specific interesting books, people, and institutions.
The document provides an update on the current status of a project from February to May. It outlines contacting researchers in Norway, preparing a timeline, and promoting the project in Norway to general public, collaborators, politicians, and others in related fields. It also mentions updating the static webpage and information about the Stiftelsen Arkivet organization.
This document provides an introduction and overview of the "Books Discovered Once Again" project from the National Library of the Czech Republic. The project will catalog and digitize over 12,000 confiscated books in the library's reserve collection to research their origins and legal status. Key activities include accessing the documents, researching their historical context, assessing their legal status, and presenting results through a website, publications, and exhibitions. The project runs from January 2015 to April 2016 with a budget of over 13 million CZK shared between the National Library and collaborating Stiftelsen Arkivet organization.
Závěrečné konference slavnostně završila realizaci celého Programu, který podpořil 58 projektů za více než půl miliardy korun. Při této příležitosti se v prostorách nově zrekonstruovaného Uměleckoprůmyslového muzea v Praze sešli zástupci Ministerstva financí, Ministerstva kultury, Norské kulturní rady a Velvyslanectví Norského království v Praze spolu s příjemci grantů a norskými partnery projektů, aby shrnuli a zhodnotili výsledky tříletého snažení. Na konferenci zazněly zkušenosti z realizace projektů a doporučení pro přípravu dalšího období EHP fondů v České republice.
Prezentace hlavního řešitele projektu Tomáše Foltýna pro přednáškové turné po české vysokých a středních školách, které se uskutečnilo na jaře 2017 v několika městech v České republice.
This document provides an overview and progress report for the BFB II Initiative workshop in Kristiansand. It summarizes the three ongoing bilateral initiatives between the National Library of the Czech Republic and Stiftelsen Arkivet. The first initiative involved creating microstories of formal book holders and was successfully completed. The second initiative focuses on creating an educational program and promotional video, which will be discussed at the workshop. The third planned initiative will involve giving educational presentations on the programs in Czech and Norwegian universities.
Presentation from Zuzana Foltýnová about Czech rich Jewish Petschek family. We found books with provenance signs from their library in depository of National Library CZ.
Tomáš Foltýn's presentation about what we did and what we have to do in the first BFB initiative in project Books discovered once again about Provenance Sings research.
"Za závadná se považují...": cenzura v českých knihovnách po roce 1945
1. „Za závadné se
považují...“
Cenzura v českých
knihovnách (zvláště)
po roce 1945
Petr Šámal, Ústav pro českou literaturu AV ČR
31. března 2016
2. Literatura k tématu
• Michael Wögerbauer a kol.: V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace
literatury v moderní české kultuře. 1749-2014, Praha 2015.
• Petr Šámal: Soustružníci lidských duší. Lidové knihovny a jejich cenzura na počátku
padesátých let 20. století (s edicí seznamů zakázaných knih). Praha 2009.
• Skaláková, Eva: „,Libri prohibiti‘ 70. let ve fondu Knihovny Akademie věd České
republiky“, Informace 12, 2003, č. 2, s. 7–55.
• Cejpek, Jiří a kol.: Dějiny knihoven a knihovnictví, Praha 2002.
• Vaněk, Jiří: Omezené půjčování některých fondů v letech 1948–1968, Hradec
Králové 1968.
3. Cenzura v autoritativních režimech
• pomáhá prosazovat specifický kulturní projekt
• cílem cenzurních aktivit je modelovat literaturu jako celek – kanonizovat určitý
model literatury a kultury
• účast části kulturních elit – cenzurní aktivity nejsou vnímány jako cenzura
• vychovávat a disciplinovat literární veřejnost
• kombinují se prvky cenzury předběžné i následné
• rozptyl kontrolních aktivit do literární komunikace
• cenzurní úřad funguje jako kontrola kontroly
• aktuální představy o literatuře jsou uplatňovány i na literární minulost
• česká zkušenost: 1938-1989
4. Druhá republika
(1. 10. 1938 - 14. 3. 1939)
• konzervativní obrat („O novou národní kulturu“)
• Alois Filáček: „Proveďme revizi veřejných knihoven a knižního trhu“, Česká osvěta
35, 1938/1939, č. 7
• požaduje odstranit z knihoven:
– „zastaralý knižní balast“
– „knihy s tendencí protináboženskou“
– „knihy politicky závadné“ (šířící zásady třídního boje)
– „záplavu zbytečných překladů z cizích literatur“ (zejména publikace „do české půdy a
duše se nehodící“)
– překlady duplicitní, vydané za první republiky zároveň dvěma nakladateli
• první podněty policejního ředitelství k zákazu šíření spisů Marxe, Stalina, Lenina,
Trockého, Gottwalda, ojediněle beletrie (Gorkého Matka, Babelova Rudá jízda ad.)
5. Protektorát Čechy a Morava
• seznamy doplňovány a rozšiřovány, mj. v souvislosti s mezinárodněpolitickým
vývojem
– v důsledku války s Francií, léto 1940 hromadný zákaz francouzských a
anglických autorů
– léto 1941 – hromadný zákaz ruských autorů z 21. 7. 1941 (výjimka 33 klasiků)
– prosinec 1941 – američtí autoři
– výjimky:
• věda a populárně-naučné tituly
• „klasičtí autoři“ (Geoffrey Chaucer, William Shakespeare, Jonathan Swift, Francois
Rabelais, Moliere, Voltaire, Paul Verlaine, Stephane Mallarme či Thomas Hardy)
• paralelně zakazování dalších okruhů děl (židovští spisovatelé, okultní díla, erotika)
• literární levice (Majerová, Olbracht, Vančura, Nezval, Neumann)
• díla spjatá s prvorepublikovou státní tradicí
• 1940 – 1943: úbytek knižního fondu Ústřední knihovny hl. města Prahy o 2
miliony svazků (údajně 30-40 %)
6. Třetí republika
(1945-1948)
• Denacifikace
– „Bude provedena očista škol i jiných kulturních ústavů (divadel, knihoven apod.)
od osob spolupracujících aktivně s okupanty v tomto oboru. Odstraněny budou
všechny učebnice, vydané v době nesvobody. Provedena bude revize žákovských i
veřejných knihoven, aby z nich bylo vypleněno nacistické i fašistické býlí.“
Košický vládní program, 5. 4. 1945
• Návrat vyřazených knih
• Knihovny německých institucí
• Návaznost na druhou republiku a protektorát
– přesvědčení o bezprostředním působení literatury na čtenáře
– odmítání literárního braku
– „Ale i ta nejlepší zbraň musí být nejenom duchem zvládnuta, ale musí být i stále dobře
střežena [...]. V tomto směru vidíme, jak právě knihovníkům v nejširším smyslu přísluší,
aby dovedli rozeznat, určit, co z onoho bohatého pramene [...] dát do rukou těch, kteří
přísluší do jeho okruhu. Nesmí nikdy zapomenouti, jak i nejcennější produkt, nehodně
umístěn, by mohl eventuálně způsobit i mravní škodu.“
E. Beneš: „[Úvodník]“ Knihovna 1945, č. 1
7. Stalinismus
• sovětizace českého knihovnictví
• lidové knihovny převedeny pod správu ministerstva informací
• nové úkoly:
– „očista“ knihoven od literárního braku a politicky „závadné“ literatury
– zrušeny výdělečné půjčovny knih
– knihovník jako vychovatel
– nové metody knihovnické práce (formování nového člověka)
8. První fáze cenzury knihoven
(1948-1949)
• odstraňování knih mělo v podstatě
živelnou povahu
• pravidla určující, jaké knihy mají být z
knihoven staženy, nebyla definitivně
stanovena
• spíše než seznamy „závadné“
literatury se objevovaly dílčí příkazy
ministerstva informací a ministerstva
školství, které upozorňovaly na zákaz
šíření konkrétních titulů, respektive
celého díla některého z autorů
• „ponecháváme na volné úvaze
knihovníků a čtenářů, aby sami
stanovili, co je nutno v jejich
knihovnách vyřadit okamžitě a co
postupně“ (Jaroslav Lipovský)
9. Druhá fáze cenzury knihoven
(1950-1952)
• postupuje centralizace a formalizace cenzurní akce
• cenzura beletrie
– Masarykův lidovýchovný ústav
– Ústřední knihovna hl. města Prahy
• „Vyučovací trojka“ vytváří sérii dílčích soupisů závadné literatury v pražské městské
knihovně
• výjezdy pražských knihovníků do místních knihoven
• cenzura politických spisů
– Ústav dějin KSČ (Seznam č. 1 a Seznam č. 2)
• rušení klášterních knihoven
10. Třetí fáze cenzury knihoven
(1953 – ...)
• HSTD – (personální) kontinuita s „knihovnickou“cenzurou
– vzorem GLAVLIT (Главное управление по делам литературы и
издательств)
– „Oddělení prověřuje knihovny z hlediska úkolů HSTD a očišťuje je od
závadné literatury. Prověrky provádějí plnomocníci prostřednictvím
odpovědných pracovníků knihoven. Plnomocníci kontrolují, jak jsou
knihovny od závadné a nepřátelské literatury očisťovány. Kontrola se
týká knihoven univerzitních, školních všech stupňů, veřejných,
závodních, knihoven léčebných ústavů a v rekreačních střediscích,
knihoven masových organizací atd. O závadných knihách podávají
plnomocníci a knihovník urychleně zprávy oddělení knihoven HSTD.
Oddělení knihoven vyhotovuje seznam závadných knih k vyřazení s
důvodovou zprávou a předkládá jej vedení HSTD k dalšímu řízení“
Statut HSTD
11. Akce „K“ (1950)
• Tyto knihy bez předchozího vyrozumění okresního církevního tajemníka i tehdejšího
zmocněnce […] byly dopraveny nákladem ministerstva spravedlnosti v několika železničních
vagónech a v několika velkých nákladních autech s vlečnými vozy, v nichž byly doslovně
naházeny, po příjezdu do Kadaně házeny do pytlů a košů, nošeny do kláštera a vysypávány do
určených místností. Knihy byly dopravou, neodborným a zcela nesvědomitým zacházením
značně poškozeny. V místnostech byly naházeny bez ladu a skladu. […] Do kláštera bylo
vysláno šest trestanců bez odborného vedení, kteří knihy částečně srovnali do hromad, avšak
poškozené knihy, hudebniny, jednotlivé listy atd., vyházeli oknem na dvůr, odkud je nynější
zmocněnec přenesl do místnosti, kde jsou knihy uskladněny. Mezi touto spoustou papíru jsou
cenné tisky i rukopisy. Knihy z těchto klášterů jsou prozatímně umístěny ve staré sakristii (kde
jsou pouze naházeny až ke stropu), dále v bývalé gotické kapli v přízemí a v bývalém refektáři
nad prvním patrem spolu s jiným zařízením bývalých klášterů. Půjde o několik vagónů knih
v počtu několika desítek tisíc svazků.
Státní úřad pro věci církevní, Zpráva o provádění akce vyklizování klášterů v roce 1950 (1953)
• okolo 140 klášterních knihoven
• knihy vydané po roce 1800 označeny za bezcenné
• sváženy do PNP (depozitář v Kladrubech u Stříbra)
12. Bilance
• většina knih do stoupy (odhady 27 mil. svazků)
• závadné knihy poskytují materiál pro knihy „správné“ (Jiráskovská akce)
• Ústřední lidová knihovna hl. města Prahy
– mezi lety 1951 a 1952 úbytek 150 tisíc svazků (z 749 721 na 603 034 svazků)
• politicky závadná literatura in:
– knihovna Ústavu dějin KSČ
– knihovny vědeckých institucí
– krajské lidové knihovny
13. Cenzurní index Seznam nepřátelské,
závadné, zastaralé a nežádoucí literatury
• vznikl pod patronací HSTD (1953)
• cca 7 500 tisíce titulů/autorů
• u každé je uvedeno, o jaký typ
literatury se jedná a proč je knih
„škodlivá“
– „Pro vyřazení jednotlivých knih
z veřejných knihoven jest nejdůležitějším
odůvodnění, proč knihu vyřazujeme.
Proto také v seznamu uvádíme stručně a
heslovitě důvody, pro které jest kniha
nežádoucí.“
• Příklady:
• Barényiová, Olga: Hra pro Danielu /
Protektorátní brak
• Blatný, Ivan: Melancholické
procházky / Nepřátelský postoj
autora k lidové republice
• Teige, Karel: všechny spisy /
formalistická literatura
14. Brak
„Literatura líčící barvitými efekty různé děje s cílem upoutat pozornost čtenářovu
k bezvýznamným věcem postrádajícím jakoukoli výchovnou tendenci, nebo právě
naopak jsoucím s výchovnými tendencemi v příkré, rozporu. Patří sem zejména knihy
s náměty detektivními, cowboyskými, jakož i všechny knihy bez literární hodnoty díla“.
• nejčastější hodnocení (cca 60 %)
• časté varianty „detektivní brak“, „dobrodružný brak, „protektorátní brak“,
„zastaralý brak“, „únikový brak“, „okultní brak“, „protibolševický brak“
• rozhodnutí nebylo náhodné, předcházelo zběžné seznámení z knihou; význam
paratextů: titulu, edice, nakladatele, obálky, ilustrací atp.
15. Brak [četba pro ženy a dívky]
• Jaroslav Pokorný (1899-1940)
– uvedeno celkem 65 knih vydaných po
různými pseud. (Pavla Dvořáková Ch.
P. Whitte, James Lewington, J.
Chotěborská, J. W. Warren, Petr
Kalina, Ralph Kennedy, Rex Carrey)
– formát
– podtitul („dívčí románek“)
– ilustrace
16. Formalismus
• Milada Součková – Zdeněk
Rykr: Kaladý aneb útočiště řeči
(1938)
– „formalistická literatura“
– exkluzivita
– autorka po únoru 1948
emigrovala
– typ ilustrací
17. Existencionalismus
• „Literatura naprosto úpadková a mravně zvrhlá, která líčí člověka pouze
podle jeho pudů a nepřihlížející k jeho hodnotě duševní.“
• pro literární kritiku směr zosobňující úpadkové tendence moderního
umění
– „tato literatura plní úkol zošklivit a zhnusit nám svět, život, lidi, vzít nám dobrý smysl
života, má za úkol ubíjet v nás lidskou důstojnost a zároveň přivykat cynismu, krutosti a
vraždě jako přirozeným věcem. Jako chobotnice se snaží starý svět strhnout tě zpátky do
špíny. Knihy existencialistů, těch píšících esesmanů - to jsou jedovatá chapadla
umírajícího kapitalismu“.
(Jaroslav Bouček)
– označení zejména pro zahraniční autoři tradičně spojované s tímto
filozofickým a literárním směrem Simone de Beauvoir, Albert Camus,
Jean-Paul Sartre, Henry Miller...
18. Pražské jaro
• 1966
– cca 3 500 svazků „trockistické a protisovětské“literatury předány Státní knihovně v Praze
a jiným knihovnám
– vzniká komise při Ústavu dějin KSČ, která měla odstraňovat následky cenzurní akce
• 1968
– cenzura knihoven se stává tématem dobové publicistiky
19. Normalizace
• Cenzurní index Literatura závadného
politicko-ideového a protistátního
charakteru (1972)
• obnovena platnost indexů z 50. let
• autoři angažovaní v době pražského
jara
• emigranti
• vzniká v Národní knihovně
• oddělení zvláštních fondů (Jarmila
Dubovská)
• oddělení zvláštních fondů
• strukturní mezery
20. Šíření seznamu
• „soudruh pokračoval v diktátu: „Pletka, Václav – Karbusický, Vladimír: Kabaretní
písničky, Praha, 1961“. Zamrazilo mne a přihlásila jsem se s dotazem: „Vy si, pane
docente, zakazujete svou vlastni knihu?“ Autor nemrkl brvou a poučil mne, že ji
napsal s emigrantem Karbusickým, a tudíž je to prohibitum mimo diskusi. –
„Ješiňáci, ty jsou nejzlejši,“ špitla jsem si s Poláčkem a dal chvatně psala
nekonečnou řadu jmen a titulů, které měly padnout do hromadného hrobu české i
do češtiny přeložené literatury“
J. Hrubešová: „Libri prohibi aneb Litera scripta manet“, Divadelni noviny 2008, č. 7
21. Cenzurní index Literatura závadného
politicko-ideového a protistátního charakteru
• MIKEŠ, Vladimír: Zmizení (marný pokus o prózu), Praha, Čs. spis. 1969. Zbytečný
příběh zbytečných lidí, kteří hledají záchranu v anonymitě virkusového umění,
podmalovaný trapnou erotikou a zaktualizovaný nápravným zařízením 50. let.
• NAVRÁTIL, Jiří: Spálená stráň, Hradec Králové, Kruh 1969. Tři povídky na pohled
realistické, vyjadřující zvláštním způsobem neuspokojivý, tísnivý bolestný pocit
nejistoty, vyvolávaný různými jevy, až na pomezí zvráceností a choroby. Vnucuje se
druhý možný výklad politický, nejvíc zašifrovaný, ale nikterak kladný (násilí,
surovost atd.).
• NOVÁK, Ladislav: Textamenty, Brno, Blok 1967. Experimentální literatura, napolo
próza, napolo poezie, obsahově lhostejná, provokující nehotovým a scestným
výrazem a tvarem (místy nepohrdající velmi hrubou vulgaritou), velmi zkreslující
ukázka toho, co je umění.
22. 1989
• Otevíráme paměť národa. Výstava prohibitní literatury z fondů Státní knihovny
ČSR, Praha, Státní knihovna ČSR 1989.