Prezentace k přednášce v předmětu Jinonické informační pondělky ze dne 8. 10. 2018.

1. Špalíček – digitální knihovna kramářských tisků
Iva Bydžovská , Matěj Měřička, Knihovna Národního muzea
Olga Čiperová, AiP Beroun s.r.o.

2. Kramářské tisky jsou žánr tzv. pololidové
literatury. Jde o konglomerát příbuzných
žánrů, definovaný jednak obsahem, jednak
způsobem publikování a distribuce.
Formálně jde o drobné tisky buď
šestnácterkové, nebo (zvláště v druhé
polovině 19. století) osmerkové velikosti.
Šlo o levné tisky, které si mohly dovolit i
chudší vrstvy obyvatelstva, tisklo se často
na levném papíře, starými sadami písma, a
autoři (většinou anonymní) a tiskaři, se
často snažili vyhnout cenzuře tím, že
neuváděli úplné nakladatelské údaje.
Toho využili autoři např. v revolučním roce
1848, kdy byly v podobném formátu
vydávány politické zprávy a pamflety.

3. Kramářské tisky lze rozdělit do několika
skupin. Jde o tisky prozaické, písňové -
kramářské písně světského obsahu,
náboženské a poutní písně (ty jsou někdy
řazeny zvlášť), modlitby a další drobné
náboženské tisky, kde je hranice žánru opět
nejasná.
Nejde tedy o jasně definovaný druh
literatury, ale konglomerát žánrů, který
řadíme vedle sebe podle hledisek
obsahových i formálních.
Aby byl tisk pro kupující atraktivní, byl na
obálku umístěn zpravidla dřevořezový či
dřevorytový štoček s vyobrazením, které se
pokud možno vztahovalo k obsahu tisku. Tyto
tisky, zvláště písňové, nebyly primárně určeny
k tichému čtení, ale k hlasitému přednesu
v rámci rodiny či komunity.

4. Kramářské tisky lze rozdělit do několika skupin. Jde o tisky prozaické, písňové -
kramářské písně světského obsahu, náboženské a poutní písně (ty jsou někdy řazeny
zvlášť), modlitby a další drobné náboženské tisky, kde je hranice žánru opět nejasná.
Nejde tedy o jasně definovaný druh literatury, ale konglomerát žánrů, který řadíme
vedle sebe podle hledisek obsahových i formálních.
Co se týče historického vývoje, uvádí se, že světské kramářské tisky se vyvinuly
z letákové literatury, která často obsahovala i veršované části , určené k přednesu a
zapamatování.
Duchovní písně na druhou stranu mají svůj předobraz v kancionálových písních,
které se někdy tiskly samostatně. Náboženské tisky se někdy z kramářských vydělují,
ale často jsou obsahem, vzhledem, určeným publikem i způsobem distribuce
(kramářský prodej, prodej na slavnostech a trzích, tiskaři) velmi podobné, proto nám
nepřipadá účelné je z celku striktně vydělovat.

5. O kramářských tiscích můžeme mluvit od
17. století do století devatenáctého.
V druhé polovině 19. století se žánr
proměňoval. Světské zpravodajské písně
jako zdroj informace nahradily noviny a
písně byly posunovány ke sféře zábavy.
Vydávaly se parodie, kuplety, politická a
společenská satira a posléze tzv. šlágry,
populární písně z divadelní a později
filmové produkce.
Stoupající vzdělanost obyvatelstva také
postupně vytlačovala na okraj
nábožensky laděné tisky, které
reflektovaly mizející lidovou zbožnost.
Výběrová bibliografie ke kramářským tiskům je k
nalezení na stránkách Digitální knihovny
kramářských tisků Špalíček:
http://www.spalicek.net/Bibliografie.pdf

6. Pozdní kramářská píseň zachovávající všechny tradiční složky tohoto typu pololidové
literatury od autora píšícího pod pseudonymem J. Podskalák. Tisk sepsaný na základě
novinových článků ironizuje hledání zdroje pitné vody pro hlavní město Prahu.

7. Johann Georg (či Jan Jiří) Grasel se
narodil v roce 1790 v Nových Syrovicích u
Moravských Budějovic jako syn
pohodného (rasa), tedy do chudé a
opovrhované rodiny.
Už jeho otec byl na štíru se zákonem a
mladý Grasel si první pobyt ve vězení
(pod falešným jménem) odbyl v roce
1812. On a jeho kumpáni působili na
česko-moravsko-rakouském pomezí a že
dělali úřadům vrásky na čele, dokazuje
dvojjazyčné vypsání odměny za
Graselovo dopadení z roku 1815,
podepsané Janem Limbekem, rytířem z
Lilienova, pražským městským
hejtmanem.
Možná právě tento příslib peněz udělal
své a slavný lupič byl stejného roku
dopaden u Mörtershornu v Dolním
Rakousku. Po dlouhém soudním procesu
byl 31. ledna 1818 popraven ve Vídni.
Skutečný
grázl

8. Nádeník, pouťový zpěvák a nejznámější
autor kramářských tisků, František Hais,
kterého lze považovat za typického
distributora kramářských písní.
Dle vlastních pamětí zpíval šest až sedm
hodin denně čtyři dny v týdnu. Po zbytek
času léčil své hlasivky a skládal nové písně
či vykonával další drobné práce.
Sepsal na čtyři sta vlastních písní a mnohé
jiné upravil pro potřeby potulných
zpěváků.
Měl mnoho konfliktů se zákonem pro
„překročení tiskového zákona“ či
nepovolenou hru na flašinet.

9. Kramářské tisky byly sbírány
po generace a podomácku
vázány do knížek zvaných
Špalíčky. Odtud odvozen i
název naší digitální knihovny.
Špalíček kramářských tisků z
vlastnictví sběratele Rudolfa
Hlavy, který jej roku 1963
zakoupil za 200 Kčs od
umělce Josefa Váchala, který
jej nově svázal a upravil
poté, co jej dostal darem od
Mikoláše Alše. Špalíček
obsahuje sto třicet
jednotlivých tisků.

10. Databáze Špalíček dnes
obsahuje přibližně čtyři
tisíce jednotlivých písní,
špalíčků, přívazků
a přítisků.
Můžete zde nalézt
i drobné články,
upozorňující na výstavy
kramářských tisků
ze sbírek Knihovny
Národního muzea
či výběrovou bibliografii
ke kramářským tiskům.

11. Špalíček umožňuje
vyhledávat jak podle
obsahových rejstříků,
řazených dle četnosti
výskytu daného hesla,
tak dle klasického
vyhledávání podle
incipitů, názvů, tiskařů
atd.

12. Záznam obsahuje bibliografický popis a faksimile
v uživatelské kvalitě, umožňující listovat celým
digitalizovaným dokumentem.

13. Plakát k výstavě
„Poslechněte, co se v pravdě stalo ...“
zpracované pro konferenci
v Pardubicích v roce 2017
a představující kramářské tisky, vážící
se ke konkrétním lokalitám
východních Čech. Výstava je členěna
tematicky a dále dle jednotlivých
příběhů zaznamenaných v
kramářských písních. Ty byly doplněny
o další dochované archivní dokumenty
(většinou zápisy z matrik či kronik),
dobové mapy umožňující lokalizaci
příběhu a v některých případech i o
obrazový materiál k dodnes stojícím
svědkům dnes již většinou
zapomenutých událostí.
Vedle uvedení základních informací
o obsahu výstavy, autorech
a spolupracovnících slouží plakát i jako
rozcestník k jednotlivým částím
výstavy.

14. Základním stavebním
kamenem výstavy jsou
jednotlivé dokumenty
připojené k plakátu.
Dokumenty je možné provázat
mezi sebou, a to jak na stejné
úrovni, tak hierarchicky.
Dokument druhé úrovně
informující o specifikách
morytátů v kramářských
písních a odkazující zároveň k
dalším dokumentům,
prezentujícím konkrétní
příběhy.

15. Příběh vraha Adolfa Hudlivaňka
popraveného v Hradci Králové v roce 1841
za vraždu spáchanou o rok dříve na Terezii
Bock u Jaroměře.
Dokument je složen z textových polí,
umožňujících editaci textu i navázání
odkazů, dále z obrazových polí s
poznámkami, názvem a copyrightem.
Použito bylo i speciální pole pro nahrávání
dokumentů ze Špalíčku a umožňující
přímé propojení z výstavy na příslušný
záznam do databáze.
Modul virtuálních výstav umožňuje i
připojení audio či video nahrávek.

16. Myšlenka digitální knihovny kramářských
tisků dostala podobu v roce 2008, kdy
započal digitalizační projekt VaV (2008-
2011) s názvem Vytvoření otevřeného
badatelského prostředí pro kramářské
tisky.
Projekt byl zaměřen na dva klíčové body:
- ochrana sbírkových předmětů
- zpřístupnění sbírky pro odborné publikum
i veřejnost.
Řešení tedy muselo zahrnovat :
- digitalizaci a zpřístupnění
- archivaci kvalitních kopií
- zpracování stávajících (a nových)
katalogizačních záznamů pro potřeby
digitální knihovny
Prezentace projektu na konferenci INFORUM 2011

17. Metadata
Bibliografická metadata v XML (Text
Encoding Initiative - TEI).
Formát TEI umožňuje strukturovat
metadata podle skutečného dělení
textu.
Je vhodný pro „listování“ v
digitalizovaných obrazech a
vyhledávání konkrétních míst v textu.
Program Ignis pro zpracování
bibliografických metadat (open source):
http://code.google.com/p/ignis/
(Downloads)
Poskytuje uživatelsky příjemné
rozhraní pro zpracování XML souborů.
Je ušitý na míru kramářským tiskům.
Jde přizpůsobit jinému typu materiálu.

18. Digitalizace pro Špalíček plní
funkci při ochraně sbírek.
Byly vytvořeny archivní kopie
ve formátu JPEG bez
komprese s barevnou
kalibrací. Z nich byly
odvozeny uživatelské kopie
pro prohlížení na internetu.
Kvalitní archivní kopie v
tiskové kvalitě snižuje
potřebu manipulace s
originálem.
Digitalizace pro Špalíček byla
provedena na digitalizačním
pracovišti AiP Beroun s.r.o.
podle doporučení programu
VISK 6.

19. Bibliografická data, popisy
obecně => strukturované
informace pro správu DD
Obrazy
Plné texty
Zvuky
Data
Metadata

20. Co plánujeme?
Správní systém pro Špalíček
Import popisných záznamů (dokumentů, autorit)
Import digitálních obrazů a dalších příloh (hudebních záznamů)
• Autoritní báze
• Plné texty dokumentů
• Editace metadat ve správním systému
Export a práce s daty pro prezentační účely nebo případně pro tiskové
výstupy (katalogy, kartotéky, studie …)

21. Přepis a strukturování plných textů v XML formátu TEI P5.

22. Spolupráce s dalšími institucemi
Špalíček je otevřený ke spolupráci se všemi správci sbírek kramářských tisků v
České republice i v zahraničí, ať už spravují sbírky velké či malé.
Není třeba mít data ve stejném formátu, který používáme.
Do Špalíčku je možno převést data z různých muzejních i knihovnických systémů.