Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Československé knihovnictví v letech 1939-1959

657 views

Published on

PhDr. Petra Večeřová, Ph.D.
Příspěvek představí hlavní trendy rozvoje knihovnictví v Československu v letech 1939-1959 s přihlédnutím k vývoji Národní a univerzitní knihovny. Na pozadí kulturně-politických událostí budou prezentovány změny a proměny postavení a
rozvoje knihoven a informačních institucí v souvislosti se státní kulturní politikou, cenzurními opatřeními i proměnou nakladatelského sektoru.

Published in: Education
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Československé knihovnictví v letech 1939-1959

  1. 1. EEA Grants Norway Grants Petra Večeřová Československé knihovnictví v letech 1939-1959 31. března 2016
  2. 2. Knihovny
  3. 3. Legislativa 1. knihovnický zákon - Zákon o veřejných knihovnách obecních – 22. července 1919 - ukládal povinnost zřizovat veřejné knihovny ve všech politických obcích - stanovil povinnost zakládat samostatné menšinové knihovny nebo zvláštní menšinová oddělení tam, kde žilo jinonárodní obyvatelstvo
  4. 4. statistika • V roce 1919 bylo v českých zemích 1 133 spolkových knihoven s 383 851 svazky • Počty obecních knihoven: Počet obecních knihoven Počet dokumentů v knihovnách 1920 3 342 1 645 000 sv. 1926 11 262 4 699 000 sv. 5 080 000 sv. (včetně Slovenska) 1937 16 647 (včetně Slovenska) 9 048 000 sv. (včetně Slovenska) 1941 7 582 --
  5. 5. statistika V roce 1935 bylo v Československu: Národnostní rozdělení Počet knihoven českých knihoven 9 315 německých knihoven 3 570 slovenských knihoven 2 958 maďarských knihoven 732 rusínských knihoven 434 polských knihoven 75 rumunských knihoven 4 židovských knihoven 1
  6. 6. Obsazení Sudet Obsazení Sudet, říjen 1938 Foto: Bundesarchiv
  7. 7. Obsazení Sudet Knihovní ztráty způsobené odstoupením Sudet Ztracených knihoven Počet svazků Zdroj 1 378 844 313 Časopis Knihkupec a nakladatel 2 098 784 609 B. Lifka 4 540 2 731 441 J. Kladiva
  8. 8. Knihovny za protektorátu Většinou se má za to, že Československo ztratilo okupací pohraničního území cca 34,4 % veřejných knihoven a 19 % knihoven odborných a vědeckých V roce 1941 bylo v protektorátu evidováno 7582 obecních knihoven.
  9. 9. Bibliobus MKP - první bibliobus 30. léta 20. století Foto: Městská knihovna v Praze
  10. 10. Bibliobus MKP - vyklízení prvního bibliobusu 20. května 1940 Foto: Městská knihovna v Praze
  11. 11. Poválečné ztráty Knihovna Ztráty UK v Praze 500 000 sv. ČVUT 80 000 sv. MU v Brně 250 000 sv. VŠ zemědělská v Praze 9 000 sv. VŠ zemědělská v Brně 26 000 sv. Knihovna Náprstkova muzea v Praze 14 000 sv. Ústřední svaz československého průmyslu v Praze 12 500 sv. Gymnazijní knihovna v Opavě 45 000 sv. knih 10 000 sv. časopisů Československá obec sokolská 30 000 sv. Knihovny sokolských jednot 3 000 knihoven
  12. 12. Přístup ke knize Přístup ke knize omezovala: • administrativní opatření redukující provoz některých veřejných knihoven • uzavírání celých knihoven a jejich slučování s jinými například v rámci Zemské (dříve Národní) a Univerzitní knihovny v Praze
  13. 13. (Z)NaUK V důsledku válečných událostí v letech 1939- 1945 byla činnost knihovny ochromena, ale k větším ztrátám nebo zničení knihovních fondů však nedošlo. Od 17.11. do 11. 12 1939 byla knihovna uzavřena. Po otevření sloužila jen německým studentům a profesorům. Čechům byl povolen vstup jen „za účelem odevzdání knih ve výpůjčně“.
  14. 14. (Z)NaUK Propagace knihovny: • denní tisk • propagační film • Projevy v rozhlase
  15. 15. Evakuace Koncem roku 1943 byla pak většina vzácného historického fondu evakuována mimo Prahu. Na podzim 1944 došlo ke stěhování knihovních fondů i uvnitř Klementina ze skladišť ve třetím patře do přízemí a do Zrcadlové kaple.
  16. 16. NaUK – evakuace knih 1943 • Karlštejn – 10 284 sv. staré tisky, rukopisy, inkunábule, listiny apod. z majetku NaUK • Zlatá Koruna – 40 vagonů (399 716 sv. knih) 46 830 sv. z knihovny ministerstva zahraničních věcí, 34 860 sv. konzervační odd. NaUK, 30 567 sv. z knihovny České akademie věd a umění, 77 771 sv. z roudnické Lobkovické knihovny, 88 110 sv. z knihovny Parlamentu, 10 878 sv. knihovny židovské, 46 900 sv. knihovny Královské české společnosti nauk, 63 810 sv. knihovny Emauzského kláštera a 14 balíků + 1 bedna z bývalé Rede- u. Lesehalle • Pohled u Havlíčkova Brodu – 9 vagonů (82201 sv. ) pražská Lobkovická knihovna a odd. 26-36 (theologie) • Horažďovice - 22 620 sv. Odd. 10 (stará rétorika), 17 (technologie), 56 (schematismy), 68 (knihovna Vratislava Černého), 71 (knihovna F.X. Šaldy)
  17. 17. NaUK – evakuace knih V rámci Klementina bylo přestěhováno do nižších pater a do přízemí: • 350 000 sv. z odd. 1-18 NaUK • 250 000 sv. z odd. 54 • 50 000 sv. z různých odd. (přemístěno ve skladišti) • 250 000 sv. z knihovny Slovanské • 140 000 sv. Knihovny T.G. Masaryka
  18. 18. NaUK – evakuace knih Zlatá Koruna (?), Karlštejn (?) Foto: Archiv NK ČR
  19. 19. NaUK – evakuace knih Zlatá Koruna Foto: Archiv NK ČR
  20. 20. NaUK – evakuace knih Zlatá Koruna Foto: Archiv NK ČR
  21. 21. NaUK – evakuace knih Karlštejn Foto: Archiv NK ČR
  22. 22. NaUK – evakuace knih Dnes neidentifikovatelné místo Foto: Archiv NK ČR
  23. 23. svozy • V roce 1945 byla NaUK pověřena zajišťováním a vytříděním zabavených knihoven, které se staly majetkem státu • Od května do prosince 1945 byly jenom v Praze převzaty knihy z 520 míst a do knihovny dopraveny na 445 autech nebo povozech.
  24. 24. dvouletka
  25. 25. Gottwaldovy knihovny Směrnice pro Gottwaldovy knihovny a razítko takovéto knihovny Foto: lec.blog, skopal-jaroslav.blog
  26. 26. Práce se čtenářem
  27. 27. Literární důvěrník Pojď s námi budovat nové Ostravsko, 1951 Foto: Aukční dům Sýpka
  28. 28. Dětský čtenář Foto: mediar.cz
  29. 29. Fučíkův odznak
  30. 30. Fučíkův odznak Tesla (Hloubětín) - svazáci vytvořili 10 kroužků Fučíkova odznaku
  31. 31. Fučíkův odznak
  32. 32. Zámecké knihovny Zámecká knihovna Dačice Foto: NPÚ, PROVENIO
  33. 33. Zámecké knihovny • 1946 - Národní kulturní komise pro správu kulturního majetku – přejímala do své správy zámecký mobiliář včetně zámeckých knihoven – zanikla 1952 • 1952 – Ministerstvo školství a kultury • 1953 – Státní památková péče • 1954 – Knihovna Národního muzea
  34. 34. Zámecké knihovny • tzv. interiérové – zůstaly ve svých prostorách a předány do operativní správy organizacím spravujícím jednotlivé památkové objekty • tzv. svozové – ponechány ve správě KNM. Byly umístěny většinou v depozitářích v objektech I. památkové kategorie • tzv. svěřené – fondy, které byly spolu s objektem svěřeny státním institucím • (tzv. restituované – navráceny oprávněným majitelům)
  35. 35. Zámecké knihovny • Knihovna Národního muzea –do restitucí spravovala 340 zámeckých knihoven s celkovým počtem 1 600 000 sv. –do r. 1976 sepsány do lokálních katalogů
  36. 36. Klášterní knihovny Praha, Strahovská knihovna, filosofický sál Foto: Kanonie premonstrátů na Strahově
  37. 37. Klášterní knihovny • Starost o církevní knihovny si vyhradilo Ministerstvo informací a národní osvěty • Bylo konstatováno, že není důvod, proč by se proti tomu měly ohradit SÚC a ministerstvo vnitra, „protože pro skutečné studijní účely tyto knihovny mají malou cenu i při ohromné sběratelské ceně starých tisků“.
  38. 38. Klášterní knihovny • Státní úřad pro věci církevní (1949-1956) Jeho úkolem bylo: „dbát o to, aby se církevní a náboženský život rozvíjel v souladu s ústavou a zásadami lidově demokratického zřízení, a zajistit tak pro každého ústavou zaručené právo svobody vyznání, založené na zásadách náboženské snášenlivosti a rovnoprávnosti všech vyznání“
  39. 39. Klášterní knihovny 21. dubna 1950 se sešli zástupci Státního úřadu pro věci církevní a Náboženského fondu Dohoda - jen 3 knihovny zůstanou na svém původním místě – Strahov, Teplá, Rajhrad
  40. 40. Klášterní knihovny • 20. června 1950 – řízením svozu klášterních knihoven a zastupováním zájmů státních studijních knihoven (SVK) při jednání s SÚC pověřilo Ministersto informací a osvěty Národní knihovnu v Praze.
  41. 41. Klášterní knihovny • Vytřídění a svoz knihovního materiálu měli provést: 1) Národní a univerzitní knihovna v Praze – kláštery v Praze a v kraji pražském a ústeckém 2) Zemská a univerzitní knihovna v Brně – kláštery v Brně a v kraji brněnském a jihlavském 3) Univerzitní knihovna v Olomouci – kláštery v Olomouci a v kraji olomouckém a zlínském 4) SVK v Českých Budějovicích – kláštery z kraje budějovického 5) SVK v Plzni – kláštery z kraje plzeňského a karlovarského 6) SVK v Hradci Králové – kláštery z kraje královéhradeckého a pardubického 7) SVK v Liberci – kláštery z kraje libereckého 8) SVK v Opavě – kláštery z kraje ostravského
  42. 42. Klášterní knihovny 20. června 1950 – změněna dohoda o 3 zachovaných interiérových knihovnách doporučeno ponechat na svém původním místě 19 knihoven (2 již svezeny, 1 přibyla), ponecháno 18 knihoven
  43. 43. Klášterní knihovny • celkem se na jaře roku 1950 nalézalo ve 140 klášterních knihovnách v Čechách a na Moravě 1 820 000 sv. • Z toho: 1 000 000 sv. převzaly do své správy Státní vědecké knihovny, cca 260 000 sv. získaly archivy, muzea, lidové knihovny a další organizace cca 540 000 sv. bylo ponecháno v historických interiérech
  44. 44. Klášterní knihovny Kadaň Foto NA, fond MV II SAK
  45. 45. Klášterní knihovny Kadaň Foto NA, fond MV II SAK
  46. 46. Klášterní knihovny Kadaň Foto NA, fond MV II SAK
  47. 47. Klášterní knihovny • „Bylo zjištěno, že v akci vyklizování mužských klášterů, byly spáchány na národním majetku, jak ze stránky hmotné, tak i kulturní a historické nedozírné škody, které se k dnešnímu dni odhadují asi na 6 miliard Kčs. Tento obnos jen částečně vyjadřuje škody hmotné, ale rozhodně nevyjadřuje škody z hlediska historického a kulturního, které vyčísleny v penězích by dosáhly závratné částky, která je daleko vyšší než 6 miliard Kčs.“ Přehled sabotážní činnosti při akci vyklizování mužských klášterů. 28. května 1952
  48. 48. Klášterní knihovny • „celá akce byla prováděna sabotážním způsobem“ • Obviněni: - přednosta IV. odboru SÚC – byl pověřen prováděním celé akce, měl za úkol převoz knihoven, uměleckých a historických předmětů - akce pod jeho vedením probíhala tak, že nebyla vedena téměř žádná evidence o přebíraných předmětech. Nebylo postaráno o bezpečnost předmětů během přepravy a uskladnění, tím docházelo k jejich zničení nebo rozkrádání. Je zjištěno, že cenné knihy a obrazy byly přepravovány z místa na místo, vystaveny povětrnostním vlivům a dokonce knižní unikáty a písemnosti byly nakládány vězni, nebo najatými lidmi, vidlemi na auta. - přednosta III. odboru SÚC – měl za úkol podchytit veškeré klášterní knihovny, muzea, archivy, hudebniny, obrazy jakož i další veškeré historické a umělecké předměty ve vyklizovaných klášterech - neměl dostatečný přehled o tom, ve kterých klášterech a ve kterých termínech již proběhla odborná prohlídka a kde ne. Díky tomu se v některých objektech odborná prohlídka vůbec neuskutečnila.
  49. 49. Klášterní knihovny • „Bylo-li v zájmu našeho státu zlikvidovati kláštery katolických řádů, bylo nutné provést i likvidaci jejich knihoven.“ 26. ledna 1953 - závěry k úhrnné zprávě o svozu klášterních knihoven ze dne 30. června 1952 – několik poznatků pro celkové zhodnocení akce
  50. 50. Klášterní knihovny • „Při nesmírných kvantech knižního materiálu, který se přemisťoval, při stavu likvidovaných knihoven, při nátlaku nových nabyvatelů budov a jiných nepříznivých okolnostech jsme pokládali za úspěch i to řešení, které se nám podařilo.“ 26. ledna 1953 - závěry k úhrnné zprávě o svozu klášterních knihoven ze dne 30. června 1952 – několik poznatků pro celkové zhodnocení akce
  51. 51. Děkuji Vám za pozornost a přeji krásný den

×