prof. JUDr. Jan Kuklík, Dr.Sc.
Příspěvek se zabývá zejména právním aspekty národních správ, konfiskací a dalších dispozic s knižním kulturním dědictvím v bezprostředně poválečném období se zaměřením na roli Národní knihovny. Národní správa byla obecným zajišťovacím opatřením, po kterém následovala v případě tzv. nepřátelského majetku či majetku kolaborantů konfiskace, a nebo byl navrácen původnímu vlastníku. Konfiskovaný knižní majetek byl podle různých kritérií buď prodáván, přidělován a nebo zůstal jako státní majetek deponovaný v knihovnách, včetně Národní knihovny v Praze. Příspěvek se zabývá nejen příslušnými právními předpisy, ale i jejich aplikací v praxi, a to právě na příkladu Národní knihovny.
PhDr. Kristina Uhlíková, Ph.D.
Příspěvek bude věnován okolnostem vzniku a další činnosti této organizace založené v roce 1947 za účelem správy a odpovídajícího využití kulturně nejcennějšího nemovitého i movitého majetku, který stát získal především z vlastnictví občanů Československa německé národnosti v důsledku vydání dekretů prezidenta republiky. V průběhu existence Národní kulturní komise byla její pravomoc postupně rozšiřována i na další postupně zestátňovaný majetek.
Mgr. Marcela Strouhalová
Příspěvek se zaměří na konfiskované knihy uložené nejen v rezervních fondech NK ČR. V období po druhé světové válce bylo v Československo konfiskováno více jak deset milionů knih. Jednalo se o majetek nepřátel a zrádců státu, kolaborantů, Němců, Maďarů a dalších osob. Zodpovězeny budou tři základní otázky: Jaké státní orgány měly zodpovědnost za konfiskaci knižního majetku a jakou roli hrála Národní a universitní knihovna a jaké další zdroje jsou dnes součástí rezervních fondů NK ČR.
PhDr. Petr Šámal, Ph.D.
Příspěvek se bude zabývat proměnami českého knihovnictví po druhé světové válce. Stručně budou rekapitulovány poválečné spory spojené s přijímáním nové legislativy, hlavní pozornost se bude soustředit k několika cenzurním vlnám, jimiž v průběhu takřka padesáti let české knihovny prošly. Pozornost bude věnována poválečnému odstraňování tzv. nacistické literatury, stalinistické cenzuře a zejména doposud nedostatečně zmapovaným fondům redukovaným v období normalizace.
prof. JUDr. Jan Kuklík, Dr.Sc.
Příspěvek se zabývá zejména právním aspekty národních správ, konfiskací a dalších dispozic s knižním kulturním dědictvím v bezprostředně poválečném období se zaměřením na roli Národní knihovny. Národní správa byla obecným zajišťovacím opatřením, po kterém následovala v případě tzv. nepřátelského majetku či majetku kolaborantů konfiskace, a nebo byl navrácen původnímu vlastníku. Konfiskovaný knižní majetek byl podle různých kritérií buď prodáván, přidělován a nebo zůstal jako státní majetek deponovaný v knihovnách, včetně Národní knihovny v Praze. Příspěvek se zabývá nejen příslušnými právními předpisy, ale i jejich aplikací v praxi, a to právě na příkladu Národní knihovny.
PhDr. Kristina Uhlíková, Ph.D.
Příspěvek bude věnován okolnostem vzniku a další činnosti této organizace založené v roce 1947 za účelem správy a odpovídajícího využití kulturně nejcennějšího nemovitého i movitého majetku, který stát získal především z vlastnictví občanů Československa německé národnosti v důsledku vydání dekretů prezidenta republiky. V průběhu existence Národní kulturní komise byla její pravomoc postupně rozšiřována i na další postupně zestátňovaný majetek.
Mgr. Marcela Strouhalová
Příspěvek se zaměří na konfiskované knihy uložené nejen v rezervních fondech NK ČR. V období po druhé světové válce bylo v Československo konfiskováno více jak deset milionů knih. Jednalo se o majetek nepřátel a zrádců státu, kolaborantů, Němců, Maďarů a dalších osob. Zodpovězeny budou tři základní otázky: Jaké státní orgány měly zodpovědnost za konfiskaci knižního majetku a jakou roli hrála Národní a universitní knihovna a jaké další zdroje jsou dnes součástí rezervních fondů NK ČR.
PhDr. Petr Šámal, Ph.D.
Příspěvek se bude zabývat proměnami českého knihovnictví po druhé světové válce. Stručně budou rekapitulovány poválečné spory spojené s přijímáním nové legislativy, hlavní pozornost se bude soustředit k několika cenzurním vlnám, jimiž v průběhu takřka padesáti let české knihovny prošly. Pozornost bude věnována poválečnému odstraňování tzv. nacistické literatury, stalinistické cenzuře a zejména doposud nedostatečně zmapovaným fondům redukovaným v období normalizace.
PhDr. Petra Večeřová, Ph.D.
Příspěvek představí hlavní trendy rozvoje knihovnictví v Československu v letech 1939-1959 s přihlédnutím k vývoji Národní a univerzitní knihovny. Na pozadí kulturně-politických událostí budou prezentovány změny a proměny postavení a
rozvoje knihoven a informačních institucí v souvislosti se státní kulturní politikou, cenzurními opatřeními i proměnou nakladatelského sektoru.
PhDr. Petra Večeřová, Ph.D.
Příspěvek představí hlavní trendy rozvoje knihovnictví v Československu v letech 1939-1959 s přihlédnutím k vývoji Národní a univerzitní knihovny. Na pozadí kulturně-politických událostí budou prezentovány změny a proměny postavení a
rozvoje knihoven a informačních institucí v souvislosti se státní kulturní politikou, cenzurními opatřeními i proměnou nakladatelského sektoru.
Chcete si přečíst zajímavou knihu v Krameriu nebo si poslechnout starou nahrávku z LP desky? Už nemusíte jen na počítač! Stáhněte si mobilní aplikaci Kramerius a hledat, číst i poslouchat můžete přímo na mobilu nebo na tabletu. Vyvíjíme mobilní aplikaci pro Android a chystá se i iOS.
LTP-workshop byl závěrečnou prezentací a zároveň veřejnou obhajobou projektu LTP-Pilot. Členové projektového týmu prezentovali své závěry, zkušenosti a výstupy z testování LTP open-source systému Archivematica. Kromě nás tam vystoupili i zástupci Národní knihovny ČR, Národního archivu ČR, Knihovny Akademie věd ČR a Centrálného dátového archivu (SK), kteří účastníky seznámili se svými projekty a systémy na dlouhodobou archivaci. Na závěr proběhla diskuze o dalším rozvoji LTP v ČR a možnosti užší spolupráce všech zájemců o problematiku.
Moje prezentace představila použití systému Archivematica v LTP repozitářích vybraných zahraničních institucí.
Prezentace z mezinárodní konferenci (The International Association of Sound and Audiovisual Archives).
Virtuální národní fonotéka: https://www.narodnifonoteka.cz/.
IASA 2015 Annual Conference: http://2015.iasa-web.org/
Virtuální národní fonotéka – Sektorový agregátor pro zvukové dokumenty ČRMoravskaZemskaKnihovna
Prezentace z konference Národní agregátor ve světě eCulturegator e culture
http://emuzeum.cz/sborniky-konferenci/vystupy-ze-seminare-narodni-agregator-ve-svete-eculture.htm
Romana Macháčková - Rajhradský klášter jako kulturní instituce dnes
Eva Richtrová - Církevní politika v Československu po únoru 1948, Akce K
1. Rajhradský klášter po roce 1945
Církevní politika v Československu po
únoru 1948
Akce K
Posádka Rajhrad
2. Vztah státu a katolické církve po únoru 1948
„Národní“ církev
„pokrokoví (vlastenečtí)“ duchovní
Katolická akce
Mírové hnutí katolického duchovenstva
Církevní komise ÚV KSČ – církevní šestka: Alexej Čepička (předseda),
Vladimír Clementis, Zdeněk Fierlinger, Jiří Hendrych, Václav Kopecký, Viliam
Široký + Zdeněk Nejedlý
3 hlavní úkoly:
01. Podrobení církve státnímu dohledu a kontrole
02. Omezení veřejné činnosti církve
03. Represe
3. Právní situace
Zákon č. 231/1948 Sb. ze dne 6. října 1948 Na ochranu lidově
demokratické republiky
Zákon č. 142/1947 Sb. o revizi první pozemkové reformy
Zák. č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě
Tzv. nové církevní zákony:
● Zák. č. 217/1949 Sb. o zřízení Státního úřadu pro věci církevní
● Zák. č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a
náboženských společností státem
Zák. č. 265/1949 Sb. ze 7. prosince 1949 o právu rodinném
Zák. č. 268/1949 Sb. o matrikách
Vl. nařízením č. 116 z 22. 4. 1949 o přesunech působnosti ve
veřejné správě
5. Působnost a organizace stanoveny vl. n. č. 228 ze dne 25. října
1949
V čele ministr Alexej Čepička, od dubna 1950 Zdeněk Fierlinger, od
září 1953 Jaroslav Havelka
Náměstci ministra: dr. František Hub, ing. Jaroslav Plíhal a dr.
Jaroslav Havelka
4 odbory: kultový, osobní, informační a hospodářsko-správní
Úřad zrušen 16. června 1956 (vl. n. č. 19)
Kompetence převzalo Ministerstvo školství a kultury a kulturní
odbory KNV
Státní úřad pro věci církevní - SÚČ
6. Národní archiv v Praze
● Fond č. 852 – SÚC
● 18bm zpřístupněných archiválií, 40 pomocných knih, 188 kartonů (z
toho 18 kartoték duchovních)
● www.ebadatelna.cz
MZA v Brně
● Fond B 124 – Krajský národní výbor v Brně (I. + II. a III.
manipulace)
Státní okresní archiv Brno – venkov se sídlem v Rajhradě
● Fond č. A–7 ONV Židlochovice
● Fond č. A–4 ONV Brno-venkov
● Fond č. N–110 MNV Rajhrad
Archivní prameny a jejich uložení
7. Ústav pro studium totalitních režimů – Archiv bezpečnostních složek
(ABS)
http://www.abscr.cz/
Digitalizované inventáře fondů
Badatelny: Praha 3 Žižkov, Praha 1 a Kanice u Brna
Diecézní archiv Biskupství brněnského
Fond Biskupská konsistoř Brno
informace k jednotlivým benediktinům působícím ve farní správě
osobní materiály duchovních z doby po r. 1950 nejsou veřejně
přístupné
Archivní prameny a jejich uložení
8. Monstrproces proti řádům Machalka a spol.
31. 3.–4. 4. 1950, 5. 4. 1950 rozsudek
10 osob – mj. Augustin Machalka (opat kl. v Nové Říši), Vít Tajovský
(opat kl. v Želivu), František Šilhan (jezuitský provinciál) a další
Rozsáhlá propagační akce: špionážní činnost řádů, nedostatek bytů
Brožura „Co se skrývalo za zdmi klášterů“
Od září 1949 systematické shromažďování taktických údajů o
klášterech
Akce K – obecné souvislosti
10. Základní informace o
rajhradském klášteře,
fond SÚC, zaslal
církevní tajemník ONV
Židlochovice Beránek
Akce K – obecné souvislosti
11. 1. Fáze Akce K (v noci ze 13. na 14. dubna 1950)
salesiáni (Osek), redemptoristé (Králíky), jezuité (Bohosudov),
františkáni (Hejnice), premonstráti, těšitelé a němečtí rytíři
(Broumov)
Internační klášter Želiv – představení klášterů
2. Fáze Akce K (v noci z 27. na 28. dubna 1950)
Zbylých 18 řeholí, centralizační a internačn klášter/y jako u 1. fáze
Akce K
12. Rajhrad
(noc ze 3. na 4. května 1950)
• V klášteře žili:
P. Václav Jan Pokorný, OSB, opat
P. Karel Rudolf Musil, OSB, převor a
administrátor v Rajhradě, po zrušení kláštera
ustanoven rajhradským farářem
P. Vojtěch Horák, OSB, kooperátor
v Rajhradě dojíždějící do Ostrovačic
P. Jan Kopáček, OSB, kooperátor
v Rajhradě
P. Josef Holzman, OSB, kooperátor
v Rajhradě dojíždějící do Ostrovačic
• Na farách inkorporovaných
klášteru působili:
P. Josef Cyril Krejčí, OSB, administrátor
v Domašově u Brna
P. Benedikt Karel Malý, OSB,
administrátor v Ostrovačicích u Brna
P. Prokop Alois Vostál, OSB,
administrátor v Syrovicích
-------------------------------------
Vojtěch Horák, Jan Kopáček – Hejnice
V. Jan Pokorný – Želiv
Akce K
13. Situační zpráva KNV Brno o vyklizených klášterech, 3. 5. 1950, příloha, formulář
vyplněný církevním tajemníkem Beránkem (MZA, B 124, III. manipulace)
Akce K
14. Dokument SÚC o nakládání s uměleckými památkami z klášterů
15. Náboženská matice (dříve Náboženský fond)
vyhláška SÚC č. 351 ze dne 31. 5. 1950 (§1)
správa majetkových podstat řádů a kongregací
III. Odbor SÚC, přednosta dr. Fr. Hub
organizování výběru a svozu uměleckých a kulturně cenných
předmětů
Charita (Chrámové družstvo)
podnikový ředitel F. Haase
převzetí bohoslužebných předmětů nižší kvality a jejich distribuce do
farní sítě
Nakládání s majetkem zrušených klášterů
16. Inventární soupisy majetku rajhradského kláštera
(sestavovány 4. 5.–1. 6. 1950)
• Předměty běžného vybavení
Karel Chmel, zmocněnec Státního úřadu
pro věci církevní
Jan Helar, hospodářský zmocněnec
přidělený KNV v Brně
Jan Vybíral, přednosta finančního referátu
ONV Židlochovice
Matěj Dvořák, člen předsednictva okresní
KSČ
Josef Efenberger, člen předsednictva
okresní KSČ
Karel Antonín, vrchní účetní ONV
Židlochovice
17. Umělecké předměty
z majetku rajhradského kláštera
• → protokoly o uměleckých
předmětech (červen–říjen 1950):
třídění podle kvality, předávání
státním institucím
dr. Karel Vetterl, ředitel Univerzitní
knihovny v Brně
dr. Karel Krejčí, přednosta obrazárny
Moravského zemského muzea
dr. Antonín Král, správce
Uměleckoprůmyslového muzea v Brně
Pod dohledem Jaroslava Krejčího a
Josefa Mikeštíka, zástupců SÚC
delegovaných církevním oddělením KNV
v Brně
18. Rozdělení movitého majetku
rajhradského kláštera
Nejkvalitnější umělecká díla z majetku kláštera byla předána:
– Obrazárně Moravského zemského muzea
– Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze
– Uměleckoprůmyslovému muzeu v Brně
Zemská univerzitní knihovna v Brně převzala do správy klášterní
knihovnu
Méně hodnotné předměty byly rozděleny mezi:
– Vlastivědné muzeum v Rajhradě (Muzeum pro Rajhrad a okolí)
– Okresní vlastivědné muzeum v Židlochovicích
Drobné bohoslužebné předměty nižší kvality byly přerozděleny do
užití ve farní správě, zbylé vybavení (nábytek, domácí textilie) bylo
rozprodáno různým institucím (OV KSČ Židlochovice, Archeologický
ústav ČsAV– pobočka Brno, MZM) i některým soukromníkům (K.
Chmel)
19. Kláštery benediktinů a Těšitelek BSJ
přiděleny Ministerstvu národní obrany
• Klášter Těšitelek BSJ
- novostavba z let 1924–1929
- představená S. Marie Vintrová:
odsouzena v procesu Mádr a
spol. (11.–13. 6. 1952) za
velezradu, 17 let vězení
- tzv. Horní klášter: velitelství
posádky
• Klášter benediktinů
- barokní budovy ve
špatném technickém stavu
- rozhodování o přidělení:
vládní dislokační komise,
proces trval cca červenec
1950 – říjen 1951
- tzv. Dolní klášter: sklady
Rozdělení movitého majetku
rajhradského kláštera
20. Posádka Rajhrad –
útvary pozemního vojska
1. 53. PTP, VÚ 9991 (březen 1952–září 1962 velitelství přemístěno do
Brna; 1. 9. 1963)
2. 133. silniční prapor Rajhrad, VÚ 9991 (1. 9. 1963–1. 5. 1969)
3. 8. pevnostní brigáda Rajhrad (15. 4. 1952–1. 11. 1955)
4. 133. silniční prapor Rajhrad, VÚ 9991 (1. 9. 1963–1. 5. 1969)
5. 128. cisternový prapor, VÚ 9381 (srpen 1961–srpen/říjen 1989,
velitelství přemístěno do posádky Šternberk)
6. 65. automobilní prapor, VÚ 8978 (1. 9. 1978–k 1. 11. 1989 velitelství
přemístěno do posádky Šternberk)
7. 74. ženijní silniční prapor, VÚ 1754 (říjen 1968–1. 11. 1991 přesunut do
Hodonína)
8. 2. týlová základna, VÚ 3877 (1985–1. 11. 1990, redislokace do
Uherského Hradiště)
21. Archivní prameny k posádce Rajhrad
Vojenský ústřední archiv - http://www.vuapraha.cz
• Vojenský historický
archiv (VHA)
- fond č. 850 – 2. skupina
vojenských staveb Brno
(PTP)
- fond č. fond č. 1647 – 8.
pevnostní (střelecká)
brigáda Rajhrad
- fond č. 2316 (133. silniční
prapor Rajhrad )
• Správní archiv
Armády České
republiky
- fond č. 2000, VÚ 1754
- fond č. 2019 ,VÚ 9381
- fond č. 2810, VÚ 8978
- fond č. 2859, VÚ 3877
26. Literatura
• Kaplan, Karel: Stát a církev v Československu v letech
1948–1953. Brno 1993.
• Kaplan, Karel: Akce K – likvidace klášterů v roce 1950.
Dokumenty a přehledy 1. a 2. část. Praha 1993
(Dokumenty o perzekuci a odporu, sv. 4 a 6).
• Bulínová, Marie – Janišová, Milena – Kaplan, Karel
(eds.): Církevní komise ÚV KSČ 1949–1951. Edice
dokumentů. I. Církevní komise ÚV KSČ („Církevní
šestka“) duben 1949– březen 1950. Praha – Brno 1994.
• Vlček, Vojtěch: Perzekuce mužských řádů a kongregací
komunistickým režimem 1948–1964. Olomouc 2003.
• Bílek, Jiří: Pomocné technické prapory. O jedné z forem
zneužití armády k politické perzekuci. Praha 2002.