PhDr. Kristina Uhlíková, Ph.D.
Příspěvek bude věnován okolnostem vzniku a další činnosti této organizace založené v roce 1947 za účelem správy a odpovídajícího využití kulturně nejcennějšího nemovitého i movitého majetku, který stát získal především z vlastnictví občanů Československa německé národnosti v důsledku vydání dekretů prezidenta republiky. V průběhu existence Národní kulturní komise byla její pravomoc postupně rozšiřována i na další postupně zestátňovaný majetek.
Mgr. Marcela Strouhalová
Příspěvek se zaměří na konfiskované knihy uložené nejen v rezervních fondech NK ČR. V období po druhé světové válce bylo v Československo konfiskováno více jak deset milionů knih. Jednalo se o majetek nepřátel a zrádců státu, kolaborantů, Němců, Maďarů a dalších osob. Zodpovězeny budou tři základní otázky: Jaké státní orgány měly zodpovědnost za konfiskaci knižního majetku a jakou roli hrála Národní a universitní knihovna a jaké další zdroje jsou dnes součástí rezervních fondů NK ČR.
PhDr. Petra Večeřová, Ph.D.
Příspěvek představí hlavní trendy rozvoje knihovnictví v Československu v letech 1939-1959 s přihlédnutím k vývoji Národní a univerzitní knihovny. Na pozadí kulturně-politických událostí budou prezentovány změny a proměny postavení a
rozvoje knihoven a informačních institucí v souvislosti se státní kulturní politikou, cenzurními opatřeními i proměnou nakladatelského sektoru.
PhDr. Petr Šámal, Ph.D.
Příspěvek se bude zabývat proměnami českého knihovnictví po druhé světové válce. Stručně budou rekapitulovány poválečné spory spojené s přijímáním nové legislativy, hlavní pozornost se bude soustředit k několika cenzurním vlnám, jimiž v průběhu takřka padesáti let české knihovny prošly. Pozornost bude věnována poválečnému odstraňování tzv. nacistické literatury, stalinistické cenzuře a zejména doposud nedostatečně zmapovaným fondům redukovaným v období normalizace.
PhDr. Kristina Uhlíková, Ph.D.
Příspěvek bude věnován okolnostem vzniku a další činnosti této organizace založené v roce 1947 za účelem správy a odpovídajícího využití kulturně nejcennějšího nemovitého i movitého majetku, který stát získal především z vlastnictví občanů Československa německé národnosti v důsledku vydání dekretů prezidenta republiky. V průběhu existence Národní kulturní komise byla její pravomoc postupně rozšiřována i na další postupně zestátňovaný majetek.
Mgr. Marcela Strouhalová
Příspěvek se zaměří na konfiskované knihy uložené nejen v rezervních fondech NK ČR. V období po druhé světové válce bylo v Československo konfiskováno více jak deset milionů knih. Jednalo se o majetek nepřátel a zrádců státu, kolaborantů, Němců, Maďarů a dalších osob. Zodpovězeny budou tři základní otázky: Jaké státní orgány měly zodpovědnost za konfiskaci knižního majetku a jakou roli hrála Národní a universitní knihovna a jaké další zdroje jsou dnes součástí rezervních fondů NK ČR.
PhDr. Petra Večeřová, Ph.D.
Příspěvek představí hlavní trendy rozvoje knihovnictví v Československu v letech 1939-1959 s přihlédnutím k vývoji Národní a univerzitní knihovny. Na pozadí kulturně-politických událostí budou prezentovány změny a proměny postavení a
rozvoje knihoven a informačních institucí v souvislosti se státní kulturní politikou, cenzurními opatřeními i proměnou nakladatelského sektoru.
PhDr. Petr Šámal, Ph.D.
Příspěvek se bude zabývat proměnami českého knihovnictví po druhé světové válce. Stručně budou rekapitulovány poválečné spory spojené s přijímáním nové legislativy, hlavní pozornost se bude soustředit k několika cenzurním vlnám, jimiž v průběhu takřka padesáti let české knihovny prošly. Pozornost bude věnována poválečnému odstraňování tzv. nacistické literatury, stalinistické cenzuře a zejména doposud nedostatečně zmapovaným fondům redukovaným v období normalizace.
Akce a edukační programy GHMP pro děti s OMJ / Vzdělávací aktivity a doprovod...LucieHakovcov
Edukační aktivity GHMP pro cizince a návštěvníky z Ukrajiny - prezentace pro setkání MHMP, MŠMT, UNICEF, městských částí Prahy a dalších organizací a institucí na Staroměstské radnici (Sál architektů - 4. patro, 09/05/2023)
Akce a edukační programy GHMP pro děti s OMJ / Vzdělávací aktivity a doprovod...LucieHakovcov
Edukační aktivity GHMP pro cizince a návštěvníky z Ukrajiny - prezentace pro setkání MHMP, MŠMT, UNICEF, městských částí Prahy a dalších organizací a institucí na Staroměstské radnici (Sál architektů - 4. patro, 09/05/2023)
Příspěvek se zamýšlí nad možnostmi spolupráce paměťových institucí (knihoven, muzeí, archivů, galerií) a jejich přínosy pro uživatele. Uvádí příklady několika projektů ve Zlínském kraji.
Chcete si přečíst zajímavou knihu v Krameriu nebo si poslechnout starou nahrávku z LP desky? Už nemusíte jen na počítač! Stáhněte si mobilní aplikaci Kramerius a hledat, číst i poslouchat můžete přímo na mobilu nebo na tabletu. Vyvíjíme mobilní aplikaci pro Android a chystá se i iOS.
LTP-workshop byl závěrečnou prezentací a zároveň veřejnou obhajobou projektu LTP-Pilot. Členové projektového týmu prezentovali své závěry, zkušenosti a výstupy z testování LTP open-source systému Archivematica. Kromě nás tam vystoupili i zástupci Národní knihovny ČR, Národního archivu ČR, Knihovny Akademie věd ČR a Centrálného dátového archivu (SK), kteří účastníky seznámili se svými projekty a systémy na dlouhodobou archivaci. Na závěr proběhla diskuze o dalším rozvoji LTP v ČR a možnosti užší spolupráce všech zájemců o problematiku.
Moje prezentace představila použití systému Archivematica v LTP repozitářích vybraných zahraničních institucí.
Prezentace z mezinárodní konferenci (The International Association of Sound and Audiovisual Archives).
Virtuální národní fonotéka: https://www.narodnifonoteka.cz/.
IASA 2015 Annual Conference: http://2015.iasa-web.org/
Virtuální národní fonotéka – Sektorový agregátor pro zvukové dokumenty ČRMoravskaZemskaKnihovna
Prezentace z konference Národní agregátor ve světě eCulturegator e culture
http://emuzeum.cz/sborniky-konferenci/vystupy-ze-seminare-narodni-agregator-ve-svete-eculture.htm
PhDr. Jindra Pavelková - Rajhradská historická knihovna v proměnách času
Romana Macháčková - Rajhradský klášter jako kulturní instituce dnes
1. RAJHRADSKÝ KLÁŠTER JAKO KULTURNÍ INSTITUCE DNES
Ústav pomocných věd historických a archivnictví FF MU Brno – podzimní semestr 2014 V rámci projektu OPVK Filosofická fakulta jako pracoviště excelentního vzdělávání: Komplexní inovace studijních oborů a programů na FF MU s ohledem na požadavky znalostní ekonomiky (FIFA) (CZ.1.07/2.2.00/28.0228)
2.
3. •1987 – vychází ve zpravodaji o knihách a knihovnách Jihomoravského kraje Duha libreto budoucího památníku moravského písemnictví
•leden 1989 – vzniká scénář expozice Památníku písemnictví na Moravě (autoři: PhDr. Jiří Hájek – vedoucí oddělení dějin literatury MZM doc. Jaromír Kubíček – ředitel MZK)
•29. ledna 2004 – Rada Jihomoravského kraje schválila na 133. schůzi záměr zřízení Památníku písemnictví na Moravě jako jedné pobočky Muzea Brněnska
•4. března 2003 – převor benediktinského kláštera v Rajhradě svým dopisem nabízí hejtmanovi Jihomoravského kraje možnost využití klášterních prostor (následně se sem stěhují i sbírky Muzea v Ivančicích)
6. •28. června 2005 slavnostní otevření Památníku písemnictví na Moravě
•1. červenec 2005 Památník přístupný veřejnosti
•30. června 2008 otevření II. části expozice za účasti JMK a Norského království (severní křídlo: Norské fondy)
•31. října 2013 slavnostním setkáním zpřístupněna Druhá prohlídková trasa Památníku
14. Památník písemnictví na Moravě
Zřizovací listina:
•získávání a shromažďování materiálů dokládajících slovesnou činnost na Moravě
•odborná správa sbírkových a knihovních fondů (evidence, dokumentace, trvalé ukládání, konzervování, restaurování)
•vědecká a publikační činnost
•zapůjčování sbírkových předmětů k vědeckým a prezentačním účelům
•spolupráce s vědeckými, vzdělávacími, kulturními institucemi a dalšími subjekty s příbuzným předmětem činnosti
•poskytování informačních, badatelských a knihovnických služeb
15. •prezentační, kulturně-výchovná, průvodcovská a přednášková činnost prostřednictvím stálých expozic, výstav, doprovodných a vzdělávacích programů, autorských čtení, přednášek a konferencí
•propagační činnost prostřednictvím vydávání katalogů, informačního zpravodaje Památníku a informačního bulletinu a o knižních přírůstcích
•zajišťování prodeje zboží souvisejícího s vlastní činností
22. Dopis Josefa Sládka, otce Věry Sládkové, Anně Urbanové,18.5.1934. Vzájemná korespondence byla předlohou románu V. Sládkové Poslední vlak z Frývaldova.