Prezentace hlavního řešitele projektu Tomáše Foltýna pro přednáškové turné po české vysokých a středních školách, které se uskutečnilo na jaře 2017 v několika městech v České republice.
Záležitosti elektronického publikování a současné metody vědecké komunikacelindask
Prezentace využitá při přednášce v rámci kurzu Role knihoven a informačních institucí v informační společnosti (Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 16. 1. 2015).
Tomáš Foltýn
Národní knihovna ČR v minulosti fungovala mimo jiné i jako centrální instituce pro deponování knižních dokumentů z různých zdrojů, například konfiskátů z období II. světové války a dalších let, deponátů různých institucí, darů atd. Tyto fondy,
uložené převážně v Rezervních fondech NK ČR, nejsou do dnešní doby uspokojivě zpracované, je jen málo informací o jejich struktuře a právním rámci, přestože jsou nesmírně zajímavým dokladem nakládání s kulturním obsahem a činnosti
jednotlivých složek státní sféry. Z těchto důvodů přistoupila Národní knihovna ČR k řešení projektu „Knihy znovu nalezené“, jež je financován prostřednictvím tzv. EHP a Norských fondů.
Závěrečné konference slavnostně završila realizaci celého Programu, který podpořil 58 projektů za více než půl miliardy korun. Při této příležitosti se v prostorách nově zrekonstruovaného Uměleckoprůmyslového muzea v Praze sešli zástupci Ministerstva financí, Ministerstva kultury, Norské kulturní rady a Velvyslanectví Norského království v Praze spolu s příjemci grantů a norskými partnery projektů, aby shrnuli a zhodnotili výsledky tříletého snažení. Na konferenci zazněly zkušenosti z realizace projektů a doporučení pro přípravu dalšího období EHP fondů v České republice.
Příspěvek shrne problematiku budování institucionálních repozitářů, jejich význam pro paměťové instituce a poukáže na možné problémy, které s budováním souvisí. Repozitáře slouží především jako místa dlouhodobé archivace a zpřístupnění digitálních dokumentů, tedy i digitálního kulturního dědictví, nikoliv pouze krátkodobých či rychle zastarávajících informací. Vzhledem k proměně povahy nově vznikajících dokumentů v současné době je tedy žádoucí, aby se vznikem takovýchto digitálních archivů paměťové instituce začaly zabývat.
Záležitosti elektronického publikování a současné metody vědecké komunikacelindask
Prezentace využitá při přednášce v rámci kurzu Role knihoven a informačních institucí v informační společnosti (Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 16. 1. 2015).
Tomáš Foltýn
Národní knihovna ČR v minulosti fungovala mimo jiné i jako centrální instituce pro deponování knižních dokumentů z různých zdrojů, například konfiskátů z období II. světové války a dalších let, deponátů různých institucí, darů atd. Tyto fondy,
uložené převážně v Rezervních fondech NK ČR, nejsou do dnešní doby uspokojivě zpracované, je jen málo informací o jejich struktuře a právním rámci, přestože jsou nesmírně zajímavým dokladem nakládání s kulturním obsahem a činnosti
jednotlivých složek státní sféry. Z těchto důvodů přistoupila Národní knihovna ČR k řešení projektu „Knihy znovu nalezené“, jež je financován prostřednictvím tzv. EHP a Norských fondů.
Závěrečné konference slavnostně završila realizaci celého Programu, který podpořil 58 projektů za více než půl miliardy korun. Při této příležitosti se v prostorách nově zrekonstruovaného Uměleckoprůmyslového muzea v Praze sešli zástupci Ministerstva financí, Ministerstva kultury, Norské kulturní rady a Velvyslanectví Norského království v Praze spolu s příjemci grantů a norskými partnery projektů, aby shrnuli a zhodnotili výsledky tříletého snažení. Na konferenci zazněly zkušenosti z realizace projektů a doporučení pro přípravu dalšího období EHP fondů v České republice.
Příspěvek shrne problematiku budování institucionálních repozitářů, jejich význam pro paměťové instituce a poukáže na možné problémy, které s budováním souvisí. Repozitáře slouží především jako místa dlouhodobé archivace a zpřístupnění digitálních dokumentů, tedy i digitálního kulturního dědictví, nikoliv pouze krátkodobých či rychle zastarávajících informací. Vzhledem k proměně povahy nově vznikajících dokumentů v současné době je tedy žádoucí, aby se vznikem takovýchto digitálních archivů paměťové instituce začaly zabývat.
Klára Woitschová
Sfragistické bohatství Archivu Národního muzea: od povodní k digitalizaci.
Making Sigillographic Material Accessible to Researchers – Digitising, Catalogues, Editions of Seals
13 October 2016, Provincial Archives, Opava – branch Olomouc
Prezentace projektu Národní úložiště šedé literatury na 11. ročníku konference Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě 2010, která se konala 2. - 3. 12. 2010 v Národním archivu v Praze.
Klára Woitschová
Sfragistické bohatství Archivu Národního muzea: od povodní k digitalizaci.
Making Sigillographic Material Accessible to Researchers – Digitising, Catalogues, Editions of Seals
13 October 2016, Provincial Archives, Opava – branch Olomouc
Prezentace projektu Národní úložiště šedé literatury na 11. ročníku konference Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě 2010, která se konala 2. - 3. 12. 2010 v Národním archivu v Praze.
Prezentace je určena všem, kdo pracují s informacemi. Úvodní část je zaměřena na exkurzu do historie a terminologie referenčních/informačních služeb, prostřední část představuje tradiční a virtuální referenční služby v ČR i v zahraničí - typy dotazů, referenční zdroje a interview. Poslední část rozebírá informační dovednosti, zejména vyhledávání informací, používání elektronických zdrojů a přehled inspirativních zdrojů pro sledování dění v oboru a také výběr TOP zdrojů.
Tomáš Foltýn: Knihy znovu nalezené – interdisciplinární přístup ke knižnímu k...KISK FF MU
Základem projektu Knihy znovu nalezené je zmapování zhruba 12 000 svazků nebohemikálních dokumentů z období II. světové války, jejich následné zpracování dle platných standardů, bezpečné uložení a prezentace uživatelům Národní knihovny ČR. Mezi cíle řešitelského týmu dále patří uskutečnit první souvislý archivní výzkum v dané oblasti, poukázat na mezinárodní dosah válečného a poválečného nakládání s kulturním dědictvím včetně vazeb na původní vlastníky a jejich osudy. Výstupy projektu směřují i do oblasti prezentace kulturního dědictví - průběžné výsledky jsou k dispozici na webové stránce projektu www.knihyznovunalezene.eu. Projekt Knihy znovu nalezené díky svému konceptu umožňuje propojit rutinní knihovnické činnosti s interdisciplinárním výzkumem a prezentací kulturního dědictví, což je v našem prostředí nepříliš obvyklý přístup.
[Slajdy k přednášce předmětu Blok expertů.]
Co na Googlu nenajdete a proč byste měli hledat jinde? Při psaní odborných prací se očekává, že budete pracovat s kvalitními zdroji. Nevíte, o jaké zdroje se jedná a jak se k nim dostat? Slajdy patří k lekci informačního vzdělávání věnované elektronickým informačním zdrojům na MU a práci s nimi.
This document provides an overview and progress report for the BFB II Initiative workshop in Kristiansand. It summarizes the three ongoing bilateral initiatives between the National Library of the Czech Republic and Stiftelsen Arkivet. The first initiative involved creating microstories of formal book holders and was successfully completed. The second initiative focuses on creating an educational program and promotional video, which will be discussed at the workshop. The third planned initiative will involve giving educational presentations on the programs in Czech and Norwegian universities.
Presentation from Tomáš Foltýn, the tem leader, presents the progress report from the last project workshop and the general overview about project activities realized so far. Workshop was in Prague in December 2015.
Presentation from Zuzana Foltýnová about Czech rich Jewish Petschek family. We found books with provenance signs from their library in depository of National Library CZ.
Tomáš Foltýn's presentation about what we did and what we have to do in the first BFB initiative in project Books discovered once again about Provenance Sings research.
PhDr. Petra Večeřová, Ph.D.
Příspěvek představí hlavní trendy rozvoje knihovnictví v Československu v letech 1939-1959 s přihlédnutím k vývoji Národní a univerzitní knihovny. Na pozadí kulturně-politických událostí budou prezentovány změny a proměny postavení a
rozvoje knihoven a informačních institucí v souvislosti se státní kulturní politikou, cenzurními opatřeními i proměnou nakladatelského sektoru.
PhDr. Kristina Uhlíková, Ph.D.
Příspěvek bude věnován okolnostem vzniku a další činnosti této organizace založené v roce 1947 za účelem správy a odpovídajícího využití kulturně nejcennějšího nemovitého i movitého majetku, který stát získal především z vlastnictví občanů Československa německé národnosti v důsledku vydání dekretů prezidenta republiky. V průběhu existence Národní kulturní komise byla její pravomoc postupně rozšiřována i na další postupně zestátňovaný majetek.
Mgr. Marcela Strouhalová
Příspěvek se zaměří na konfiskované knihy uložené nejen v rezervních fondech NK ČR. V období po druhé světové válce bylo v Československo konfiskováno více jak deset milionů knih. Jednalo se o majetek nepřátel a zrádců státu, kolaborantů, Němců, Maďarů a dalších osob. Zodpovězeny budou tři základní otázky: Jaké státní orgány měly zodpovědnost za konfiskaci knižního majetku a jakou roli hrála Národní a universitní knihovna a jaké další zdroje jsou dnes součástí rezervních fondů NK ČR.
Anette Storeide
This paper provides a micro-analytical study of the Nazification of Norwegian cultural politics based on a narrative and book-historical analysis of the work published by the Norwegian author Frithjof Sælen during the German occupation of Norway (1940-45). Whereas his first book (published in November 1941) was banned by the Nazi authorities after one month, his second book (published in December 1942) escaped both censorship and prohibition, but Sælen was questioned by the Gestapo and strongly warned against writing further books.
Based on the analysis of Sælen’s work, the paper also aims to discuss both the nature of the attempted Nazification of Norwegian literature as well as the situation of Norwegian authors during the German occupation.
PhDr. Petr Šámal, Ph.D.
Příspěvek se bude zabývat proměnami českého knihovnictví po druhé světové válce. Stručně budou rekapitulovány poválečné spory spojené s přijímáním nové legislativy, hlavní pozornost se bude soustředit k několika cenzurním vlnám, jimiž v průběhu takřka padesáti let české knihovny prošly. Pozornost bude věnována poválečnému odstraňování tzv. nacistické literatury, stalinistické cenzuře a zejména doposud nedostatečně zmapovaným fondům redukovaným v období normalizace.
prof. JUDr. Jan Kuklík, Dr.Sc.
Příspěvek se zabývá zejména právním aspekty národních správ, konfiskací a dalších dispozic s knižním kulturním dědictvím v bezprostředně poválečném období se zaměřením na roli Národní knihovny. Národní správa byla obecným zajišťovacím opatřením, po kterém následovala v případě tzv. nepřátelského majetku či majetku kolaborantů konfiskace, a nebo byl navrácen původnímu vlastníku. Konfiskovaný knižní majetek byl podle různých kritérií buď prodáván, přidělován a nebo zůstal jako státní majetek deponovaný v knihovnách, včetně Národní knihovny v Praze. Příspěvek se zabývá nejen příslušnými právními předpisy, ale i jejich aplikací v praxi, a to právě na příkladu Národní knihovny.
Kristian Aurebekk Andersen, Cand. philol.
The lecture deals with the censorship policy of the national socialist collaborationist government in Norway during WWII, concerning the reformation of the cultural laws, the relationship and correspondence with the German censorship policy, and the overarching ideology behind this. Furthermore, the
fate of the confiscated books will also be addressed.
The document provides an update on the current status of a project from February to May. It outlines contacting researchers in Norway, preparing a timeline, and promoting the project in Norway to general public, collaborators, politicians, and others in related fields. It also mentions updating the static webpage and information about the Stiftelsen Arkivet organization.
The document discusses plans for a design workshop to develop a virtual exhibition and website for the "Books Discovered Once Again" project. It outlines topics to be covered at the workshop, including how to promote project activities, open collaboration between Czech and Norwegian professionals, and ideas for the virtual exhibition layout and content. Potential stories to feature in the virtual exhibition are proposed at both the macro level, such as the phenomenon of book confiscation during WWII and milestones in the collection's history, and the micro level, including specific interesting books, people, and institutions.
This document provides an introduction and overview of the "Books Discovered Once Again" project from the National Library of the Czech Republic. The project will catalog and digitize over 12,000 confiscated books in the library's reserve collection to research their origins and legal status. Key activities include accessing the documents, researching their historical context, assessing their legal status, and presenting results through a website, publications, and exhibitions. The project runs from January 2015 to April 2016 with a budget of over 13 million CZK shared between the National Library and collaborating Stiftelsen Arkivet organization.
Presentation from a first workshop regarding project "Books Discovered Once Again". Project is financed by Eea grants and executed by the National Library of the Czech Republic and Stiftelsen Arkivet. These slides introduce the National Library.
More information: http://knihyznovunalezene.eu/
6. D) Zmapování historie konfiskací
Výstupy Dosažení výsledku
2 semináře a 4 interní workshopy
Webový portál
Zpracování alespoň 12 000 záznamů
Vypracování expertizy popisující
stávající právní status dokumentů
Zorganizování fyzické a virtuální výstavy
Souvislý archivní průzkum završený
vydáním odborné monografie
Různorodá prezentace projektových
aktivit
Charakteristika původních vlastníků
34. Knihy vyřazené z administrativních nebo
školních knihoven
Knihy zabavené podle dekretů prezidenta
republiky z řad nespolehlivých občanů
Knihy zajištěné z činnosti Národní kulturní
komise
Knihy zajištěné z majetku nepřátel a
emigrantů po roce 1948
Knihy zabavené z klášterních knihoven
35. „Bylo-li v zájmu našeho státu
zlikvidovati kláštery katolických řádů,
bylo nutné provést i likvidaci jejich
knihoven.“
26. ledna 1953 - závěry k úhrnné zprávě o svozu
klášterních knihoven ze dne 30. června 1952 – několik
poznatků pro celkové zhodnocení akce
36.
37. „…jejich zpracování (drobné tisky
zednářské) by bylo naprosto
neúměrné jejich ceně a zatěžovala
by práci oddělení. Pro knihovnu je
jejich cena vůbec problematická…”
Lístek, který byl nalezen v jedné ze zpracovávaných
knih…