Elektronické informační zdroje (EIZ) jsou nepostradatelným nástrojem poznání v každém oboru a zároveň důležitou součástí publikační práce. Chcete získat vhled do toho, jak s EIZ důkladně pracovat a jaké možnosti vám v profesním rozvoji mohou přinést? Pracujete s citačními databázemi a Open Access zdroji?

1. Elektronické
informační zdroje
v práci doktorandů
Kurz informačního vzdělávání
Ústřední knihovny FF MU
Lektor
Mgr. Tereza Schwarzová Matýsová
knihovnice ÚK FF MU
Najdete ji v knihovně za referenčním pultem
ve 3. patře. Informačnímu vzdělávání se věnuje
od roku 2008, tematicky pokrývá hlavně oblast vyhledávání
informací a citovaní. Občas si zpestří život seminářem o
myšlenkových mapách. Informačnímu vzdělávání se věnuje
i virtuálně jako tutorka v celouniverzitním e-learningovém
Kurzu práce s informacemi.

2. Kurz informačního vzdělávání Ústřední knihovny FF MU
Elektronické informační zdroje: cesta ke kvalitním informacím
Anotace
Elektronické informační zdroje (EIZ) jsou nepostradatelným nástrojem poznání
a zároveň důležitou součástí publikační práce. V materiálu získáte
vhled do toho, jak s EIZ důkladně pracovat a jaké možnosti vám v profesním
rozvoji mohou přinést. Najdete zde i stručnou charakteristiku citačních databází
a publikování v režimu Open Access. Seznámíte se citačními manažery a možnostmi
jejich využití.
Klíčová slova
Elektronické informační zdroje, vyhledávání, databáze, citační databáze, open access,
citační manažery
Seznam použitých symbolů
důležité příklad
úkol
tip doplňující zdroje

3. Kurz informačního vzdělávání Ústřední knihovny FF MU
Elektronické informační zdroje: cesta ke kvalitním informacím
Obsah
Lektor.................................................................................................................................1
Anotace ...............................................................................................................................2
Klíčová slova.......................................................................................................................2
Seznam použitých symbolů..................................................................................................2
Elektronické informační zdroje MU....................................................................................4
Nastavení vzdáleného přístupu ...........................................................................................4
EBSCO Discovery Service.................................................................................................5
Link Source - služba hledání plných textů na MU ................................................................5
Multioborové databáze MU.................................................................................................5
Nemohu najít plný text........................................................................................................6
Linkovací služba Link Source.............................................................................................6
Seznam dostupných časopisů a knih (A-Z) dostupných pro MU............................................6
Google Scholar, Google Books...........................................................................................6
Open Acces ....................................................................................................................6
Souborný katalog MU........................................................................................................6
Další knihovny ..................................................................................................................7
Koupě v databázi...............................................................................................................7
Oslovení autora .................................................................................................................7
Open Access: co to je a jak to funguje .................................................................................8
Zamýšlené přínosy otevřeného přístupu ..............................................................................8
Citační databáze..................................................................................................................8
Databáze Web of Science...................................................................................................8
Databáze Scopus ...............................................................................................................9
K čemu jsou citační databáze dobré?................................................................................. 10
Automatické generování citací a citační manažery............................................................ 10
Citační manažery............................................................................................................. 11
Shrnutí .............................................................................................................................. 11

4. Kurz informačního vzdělávání Ústřední knihovny FF MU
Elektronické informační zdroje: cesta ke kvalitním informacím
Elektronické informační zdroje MU
Přístup ke všem databázím na MU je možný přes portál EIZ MU http://ezdroje.muni.cz.
Najdete zde přehled zdrojů, který je možné filtrovat podle oborů nebo fakult. Obzvlášť zobrazení podle
oborů vám může pomoci se v množství zdrojů správně zorientovat.
Dále se na Portálu dozvíte informace o zkušebních přístupech a novinkách. Může se zde objevit pro vás
velmi zajímavý zdroj, který ale bude přístupný pouze po omezenou dobu, proto se vyplatí tyto
informace průběžně sledovat.
Nastavenívzdáleného přístupu
S databázemi na Portálu můžete pracovat (prohlížet, vyhledávat, stahovat plné texty) pouze za
podmínky, že se nacházíte v počítačové síti MU. V PC studovnách, knihovně nebo na wifi v areálu
fakulty to je tedy samozřejmé.
Pro stejné možnosti přístupu také z domu je třeba využít tzv. vzdálený přístup. Získáte ho pomocí
nastavení prohlížeče, stažení programu nebo použití přihlašovacích údajů (typicky UČO + sekundární
heslo). Když si v přehledu zdrojů zobrazíte kliknutím na jeho název podrobnější informace o databázi,
najdete hned v úvodu i zmínku o doporučeném způsobu vzdáleného přístupu. (viz obrázek níže)
V některých případech může být přístup ke zdroji omezen pouze na konkrétní fakultu nebo pracoviště.
Tehdy je třeba využít Speciální (fakultní) VPN servery.

5. Kurz informačního vzdělávání Ústřední knihovny FF MU
Elektronické informační zdroje: cesta ke kvalitním informacím
EBSCO Discovery Service
Umožňuje jedním dotazem současně prohledávat různé databáze dostupné pro MU. Najdete ji na adrese
http://discovery.muni.cz. Ve vyhledávači však nejsou zapojeny VŠECHNY databáze z přehledu zdrojů
na Portálu. Pokud tedy s hledáním neuspějete, najděte si na Portálu tematicky vhodné zdroje a
prohledejte je každý zvlášť. Průběžně aktualizovaný seznam zdrojů prohledávaných službou Discovery
Service najdete na Portálu EIZ MU.
Abyste získali přístup k plným textům článků a knih, je nutné být připojen do celouniverzitní počítačové
sítě MU (viz předchozí odstavec vzdálený přístup).
EBSCO Discovery Service prohledává také Souborný katalog MU Aleph a Archiv závěrečných prací
MU.
LinkSource -služba hledáníplnýchtextůna MU
Ne všechny databáze jsou plnotextové, řada z nich je částečně nebo úplně bibliografická (=dozvíte se
v nich o existenci relevantních článků, ale plný text musíte jít hledat jinam). Link Source slouží
k propojení bibliografických a abstraktových databází s plnými texty článků dostupných pro MU, online
katalogem MU či webovými službami (Google Scholar).
Pokud tedy přímo v Discovery Service nebo jiné databázi nevidíte plný text článku, hledejte ikonu
nástroje Link Source, který se plný text pokusí najít automaticky v dalších zdrojích.
Multioborové databáze MU
Jedná se o největší zdroje dostupné na univerzitě. Obsahují až milióny článků a statisíce časopisů, často
v plných textech. Pokud pátráte po konkrétním článku, nebo hledáte zdroje pro diplomovou či jinou
odbornou práci, vždy se vám vyplatí zkusit v nich hledat.

6. Kurz informačního vzdělávání Ústřední knihovny FF MU
Elektronické informační zdroje: cesta ke kvalitním informacím
Konkrétně to jsou např. tyto zdroje:
 ProQuest Central
 EBSCO
 SpringerLINK
 ScienceDirect
 Wiley InterScience
 JSTOR
Nemohu najít plný text
Najít článek v plném textu tak, abyste si ho mohli přečíst a dál s ním pracovat, bývá někdy
komplikované. V následujícím textu najdete seznam kroků, jak postupovat, když se v podobné situaci
ocitnete.
Linkovacíslužba LinkSource
Řada databází pracuje s linkovací službou Link Source – dozvíte se tak, je-li článek dostupný v jiném
zdroji předpláceném na MU. Tento nástroj jsme podrobněji popsali výše.
Seznam dostupnýchčasopisůa knih(A-Z) dostupnýchpro MU
V tomto seznamu můžete poměrně spolehlivě ověřit dostupnost jednotlivých ročníků časopisů nebo
titulů e-knih. POZOR, ani v tomto seznamu bohužel nejsou zařazeny všechny zdroje, chcete-li mít
jistotu, je třeba prohledat relevantní databáze jednu po druhé.
Google Scholar, Google Books
Nepodceňujte Google Scholar, v případě knih Google Books. V obou případech se jedná o vyhledávače
s masivním pokrytím, které ale pracují s jinými (odbornějšími) zdroji než „obyčejný“ Google. Mohou
vám nabídnout odkaz do licencované databáze (např. JSTOR), kdy je vám ale plný text dostupný pouze
v síti MU (viz výše, kapitola „Nastavení vzdáleného přístupu“).
OpenAccess
Nebojte se Open Access. Jedná se o alternativní způsob šíření vědeckých poznatků. Odborné texty jsou
v případě OA dostupné přímo v archivech časopisů nebo institucionálních repozitářích volně na
internetu. Podrobnosti viz kapitola Open Access.
Souborný katalogMU
Nezapomínejte, že řadu časopisů odebírají knihovny MU v tištěné podobě. Ověřte tedy dostupnost
článku v katalogu Aleph. Důležité je vědět, že v katalogu Aleph (a v knihovních katalozích obecně)
nenajdete informace o konkrétních článcích a jejich autorech. Postupovat musíte vždy tak, že se nejprve
zaměříte na časopis, v kterém článek vyšel, a následně ověříte dostupnost konkrétního ročníku a čísla.

7. Kurz informačního vzdělávání Ústřední knihovny FF MU
Elektronické informační zdroje: cesta ke kvalitním informacím
Dalšíknihovny
Velké množství knihoven z České republiky můžete najednou prohledat prostřednictvím
Jednotné informační brány. I zde platí, že v JIB nenajdete informace o konkrétních článcích a jejich
autorech. Postupovat musíte vždy tak, že se nejprve zaměříte na časopis, v kterém článek vyšel,
a následně ověříte dostupnost konkrétního ročníku a čísla.
Článek si pak v papírové podobě můžete objednat prostřednictvím MVS (Meziknihovní výpůjční
služba) z většiny českých knihoven. Služba je zdarma, platit budete pouze poštovné, eventuálně cenu
kopie.
Pokud v českých knihovnách neuspějete, můžete se prostřednictvím WorldCatu poohlédnout v těch
zahraničních. Ze zahraničních knihoven vám MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční službu)
zprostředkuje Moravská zemská knihovna. Jedná se o placenou službu.
Koupě v databázi
Není-li článek dostupný v ČR, můžete si jej často přímo v databázi zakoupit (cena se pohybuje kolem
30 $).
Osloveníautora
V databázi není problém se dozvědět, kdo článek napsal a také, kde působí. Přímé oslovení autora může
být nejrychlejší a nejlevnější cestou k odbornému textu. Snažte se dát najevo, že vás daná problematika
opravdu zajímá, buďte slušní – a hlavně počítejte s tím, že vám autor nemusí vyhovět. Nemusí to být
proto, že by nechtěl, ale může mít poskytnutí textu zakázané ve smlouvě s nakladatelem.

8. Kurz informačního vzdělávání Ústřední knihovny FF MU
Elektronické informační zdroje: cesta ke kvalitním informacím
Open Access: co to je a jak to funguje
Open Access (dále OA) nebo také otevřený přístup. Jedná se o způsob publikování vědeckých
informací, jehož hlavním záměrem je maximální zpřístupnění vědeckých textů. V současné době je
hlavní alternativou publikování vědeckých informací v časopisech a databázích vydávaných na
komerční bázi.
Zamýšlené přínosy otevřenéhopřístupu:
 zrychlení výměny vědeckých informací
 rozšíření dostupnosti vědeckých informací
 zvýšení viditelnosti vědeckých informací
 zvýšení čtenářské základny
 zvýšení informačního dopadu
K publikování vědeckých informací otevřeným způsobem dochází zejména v institucionálních
repozitářích a OA časopisech.
Citační databáze
Web of Science a Scopus jsou specifickými zdroji informací. Využívají se především pro scientometrii
a neobsahují plné texty článků. Dozvíte se v nich, jaké články, časopisy a kteří autoři patří mezi
nejcitovanější ve svých oborech, což je významný faktor kvality v hodnocení vědy. Je důležité si
uvědomit, že se v obou případech jedná o komerční subjekty. A dále, že v žádném případě nepokrývají
světové vědecké publikování komplexně. Na druhou stranu zdroje v těchto databázích zahrnuté musí
splňovat přísná kritéria nastavená producenty.
Databáze WebofScience
Producentem databáze je Institute for Scientific Information (ISI).
Databáze nabízí retrospektivu až do roku 1945 a hlavně je
výhradním vlastníkem autorských práv na tzv. impakt faktor1
(dále
IF). Jedná se o vzorec výpočtu citovanosti článků v konkrétním
časopise za konkrétní období, jehož srovnáním lze teoreticky určit
nejcitovanější a tedy nejvlivnější časopis v daném oboru za dané
období.
1
Čtení pro hloubavé: ŠPÁLA, Milan.Impaktfaktor – Dobrý sluha,alešpatný pán.Ikaros [online].2006,
ročník 10, číslo 4 [cit. 2015-09-10].urn:nbn:cz:ik-12045.ISSN 1212-5075.Dostupné z:
http://ikaros.cz/node/12045
Univerzitní repozitář MU
Directory of Open
Access Journals

9. Kurz informačního vzdělávání Ústřední knihovny FF MU
Elektronické informační zdroje: cesta ke kvalitním informacím
Obecně je třeba zdůraznit, že IF je třeba vnímat pouze jako nástroj, který má své limity a o jehož
užitečnosti rozhoduje zejména motivace uživatele a způsob užití (viz obrázek pro odlehčení níže).
Jednoznačně např. zvýhodňuje obory s větší publikační frekvencí, jako jsou lékařské obory a
experimentálně zaměřené přírodní vědy.
Impakt faktor časopisu můžeme zjistit pomocí výše uvedeného výpočtu, ovšem oficiálně jej mohou mít
pouze časopisy zahrnuté v databázi Journal Citation Reports (JCR) dostupné právě prostřednictvím Web
of Science.
Databáze Scopus
I tato databáze monitoruje citační ohlasy časopisů v ní zahrnutých.
Vztah k databázi Web of Science je konkurenční. V rámci
konkurenčního boje Scopus vyvíjí nové indikátory citovanosti
časopisů SJR (SCImago Journal Rank) a SNIP (Source Normalized
Impact per Paper).
Vlajkovou lodí databáze je h-index (Hirschův index), který umožňuje měřit citovanost jednotlivých
autorů.

10. Kurz informačního vzdělávání Ústřední knihovny FF MU
Elektronické informační zdroje: cesta ke kvalitním informacím
Kčemujsoucitačnídatabáze dobré?
Kombinace impakt faktoru a h-indexu bývá oblíbeným hodnotícím kritériem jak při přidělování grantů a
stipendií, tak zejména při akademickém postupu. Máte-li tedy v úmyslu věnovat se akademické kariéře,
vyplatí se vám hned od začátku pracovat na tom, abyste publikovali ve zdrojích, které jsou těmito
indexy měřitelné.
Nedoporučujeme ale určitě paušalizovat, soustředit se pouze na řeč čísel, a vynechat z rozhodování účel,
smysl, relevanci a zdravý selský rozum.
Automatické generování citací acitační manažery
Řada databází (EBSCO, ProQuest…) umožňuje automatické generování citací článků do různých
citačních stylů (APA, MLA, ISO 690). Zejména při prvním stahování doporučujeme si citaci
zkontrolovat – zda formát opravdu odpovídá citačnímu stylu tak, jak jste na něj zvyklí. Pokud databáze
„neumí“ citační styl, který potřebujete, vyberte si mezi nabízenými formáty ten, který je mu nejvíc
podobný – i to vám ušetří hodně času.

11. Kurz informačního vzdělávání Ústřední knihovny FF MU
Elektronické informační zdroje: cesta ke kvalitním informacím
Citačnímanažery
Jsou nástroje pro správu bibliografických citací, jejich organizaci či sdílení. Efektivní je začít s jejich
využíváním na začátku psaní odborného textu. Můžeme si je rozdělit do kategorií podle dostupnosti:
 Software instalovaný do PC (EndNote, ProCite, Reference Manager…)
 Webová aplikace (EndNote Web, RefWorks, CiteULike, Zotero…)
Jednoznačnou výhodou webových aplikací je, že je máte dostupné odkudkoli bez ohledu na zařízení, se
kterým právě pracujete. Nevýhodou pak je, že musíte být online. Oproti tomu instalovaný software
připojení k internetu nepotřebuje, ale situace se komplikuje, používáte-li k psaní práce více zařízení.
Většina nástrojů je vám ale v každém případě schopna nabídnout online účet a možnosti synchronizace
jednotlivých zařízení.
Další dělení je nabíledni, a to podle toho, zda je nástroj placený, nebo volně dostupný:
 Volně dostupné nástroje
o CitacePRO - český nástroj pro generování a správu citací. Zdarma jej máte, dokud
patříte k MU.
o CiteULike – nabízí možnost sdílení a prvky sociálních sítí.
o Zotero – jeden z nejrozšířenějších citačních manažerů.
 Placené citační manažery
o EndNote Web – producent Thomson Reuters (znáte díky Web of Science), pro
uživatele z MU dostupný na základě předplatného.
o RefWorks – opět komerční produkt, tentokrát navázaný na databázi ProQuest.
Předplatné pro MU momentálně neběží.
Shrnutí
V materiálu jsme představili vhodné odborné informační zdroje, zejména ty s licencí dostupnou pro
MU. Ukázali jsme možnosti vzdáleného přístupu k těmto zdrojům a také rychlou vyhledávací službu
EBSCO Discovery Service. Kapitola „Nemohu najít plný text“ nabízí konkrétní kroky, které je třeba
podniknout, chcete-li se dostat k plnému textu článku nebo knihy. Velmi nápomocnými zdroji mohou
být právě Open Access časopisy a institucionální repozitáře. Pro začínající vědce je velmi důležité
pochopit, k čemu slouží citační databáze a jak je možné je využít pro vlastní rozvoj. Praktickými
pomocníky při systematickém vědeckém publikování nepochybně jsou generátory citací a citační
manažery.