Historie chemie, obdobi alchymie, alchymie cinska, recko-egyptska, arabska, evropska, v ceskych zemich

1. od alchymie
k nanovláknům
ALCHYMIE
přednášky o historii přírodních a technických věd
HIC - 03 Katedra chemie FP TUL – www.kch.tul.cz

2. Alchymie

3. Doporučená literatura
SOLÁROVÁ Marie, LICHTENBERG Karel: Vybrané kapitoly
z historie chemie. Brno: Paido, 2000. 1. vyd.,125 s. ISBN 80-
85931-81-8
MOLLIN Jiří: Historie chemie, Univerzita Palackého, 1991,
ISBN 8070670800, 121 s.
PICHLER Jiří: Historie chemie , Masarykova univerzita,
Přírodovědecká fakulta, 1997, ISBN 8021015012,
62 s.

4. Doporučená literatura
BUDIŠ Josef: Stručný přehled historie chemie, Masarykova
univerzita, Pedagogická fakulta, 1996, ISBN 8021014636, 53 s.
BUDIŠ Josef: Historie chemie slovem a obrazem,
Masarykova univerzita, 1995 ,ISBN 8021010800, 100 s.
ENGELS Siegfried, NOWAK Alois: Chemické prvky. Historie
a současnost, SNTL, 1977, 367 s.
BANÝR Jiří, NOVOTNÝ Vladimír: Stručné dějiny chemie a
chemické výroby, Universita Karlova, SPN, 1986,146 s.
KARPENKO Vladimír: Alchymie dcera omylu, Práce 1988,
325 s.

5. Doporučená literatura
KARPENKO Vladimír: Alchymie. Nauka
mezi snem a skutečností
Nakladatel: Academia, edice: Galileo;
ISBN: 978-80-200-1491-7, 524 stran, 2007
(1. vydání)
KARPENKO Vladimír: Alchymie. Svět pohádek
a legend
Nakladatel: Academia edice: Galileo; 2008
ISBN: 978-80-200-1579-2, 432 stran,

6. Doporučená literatura
Johannes Helmond: Alchymie jako cesta
zasvěcení
Nakladatel: Malvem
ISBN: 978-80-86702-27-8, 119 stran,
Rok vydání: 2007 (1. vydání)
Bernard Roger: Objevování alchymie
Nakladatel: Malvern, edice: Aureálie;
ISBN: 80-86702-10-3, 344 stran,
Rok vydání: 2005 (1. vydání)

7. Doporučená literatura
BURCKHARDT Titus: Alchymie - Tradiční věda
o kosmu a duši
Nakladatel: Malvern, edice: Aurélie;
ISBN: 80-86702-00-6, 144 stran,
Rok vydání: 2003 (1. vydání)
ALLEAU René: Hermés a dějiny věd
Nakladatel: Malvern
ISBN: 80-86702-09-X, 252 stran,
Rok vydání: 2005 (2. rozšířené vydání)

8. Doporučená literatura
Fulcanelli: Tajemství katedrál
Vydalo: Trigon 1992
Fulcanelli: Příbytky filosofů I a II
Vydalo: Trigon 1996

9. Doporučená literatura
H. Gebelein: Alchymie, magie hmoty
Vydalo: Volvox Globator 1998
Frater Albertus: Příručka alchymisty
Vydalo: Volvox Globator 2000

10. Doporučená literatura
Knižnice Logosu sv. 0 – 6
Vydává: Trigon od roku 2001 až do současnosti
Frater Albertus: Příručka alchymisty
Vydalo: Volvox Globator 2000

11. Alchymie – úvod
Alchymisté svou filosofií vycházeli z nauky Aristotelovy
školy o živlech
vše okolo nás je vlastně nějakou kombinací čtyř
základních živlů

12. Alchymie – úvod
OHEŇ
VZDUCH ZEMĚ
VODA

13. Alchymie – úvod
OHEŇ
teplo sucho
VZDUCH ZEMĚ
vlhko chlad
VODA

14. Alchymie – úvod
Nejen řečtí filosofové měli svou nauku o živlech
Babyloňané uznávali 5 základních principů
Vítr
Moře Oheň Obloha
Země
Staří Japonci měli též pět principů
Vzduch
Voda Prázdno Oheň
Země
Tibeťané měli místo prázdna „éter“ jako dříve Řekové

15. Alchymie – úvod
Alchymistická symbolika
Alchymisté vycházeli
z filozofie i okultizmu,
těm „správným“ nešlo
o přípravu skutečného
zlata, ale hlavně
o zdokonalení sama sebe

16. Alchymie – úvod
Alchymistická symbolika
Rosarium
philosophorum 1550

17. Alchymie – úvod
Alchymista v dílně

18. Alchymie – úvod
Staré nákresy alchymistických zařízení

19. Alchymie – úvod
Smaragdová deska
připisovaná
Hermesu Třikrát Velikému,
základní
alchymistický text

20. Alchymie – úvod
Alchymistická symbolika

21. Alchymie – úvod
Hermes Trismegistos
smyšlená postava, prý jeden
ze synů samotného Adama –
měl prý božské znalosti

22. Alchymie – úvod

23. Alchymie – úvod
Problémy alchymie
Příprava kamene mudrců a elixíru života
Příprava univerzálního rozpouštědla
Příprava tekutého zlata (univerzální lék)
Separace „Ducha Světa“ – látky nasycené všemi planetárními
vlivy a oživující zesláblou hmotu
Paligeneze – rekonstrukce organizmů z jejich popela
Homunkulus – vytvoření živé bytosti alchymistickou cestou
Konstrukce perpetua mobile

24. Čínská alchymie
Čína nebyla pouze kolébkou
kultur, jak se mnozí domnívají,
ale i kolébkou alchymie.
Wej Po-jang popsal v knize
„Cchang-tchung-ťi„ přípravu léku
nesmrtelnosti.
Edikt čínského císaře Ťinga
z roku 144 BC přikazuje
veřejně popravit každého,
kdo v soukromí razí mince
nebo vyrábí zlato.
V roce 144 BC byla alchymie
rozšířena nad únosnou míru.

25. Čínská alchymie
I když je čínská kultura
ve srovnání
s ostatními starověkými
kulturami poměrně
mladá, od samého
počátku převyšovala
svou úrovní kultury
okolní a stala se tak
matkou všech kultur
existujících dnes
ve Východní Asii
a významně ovlivnila
i kulturu evropskou.

26. Čínská alchymie
Archeologickými nálezy je prokázáno používání
zlata, mědi a bronzu, od 2. tisíciletí BC se také
objevuje železné nářadí, které bylo častěji
odléváno než vykováno.
Čínští hutníci byli tedy vynálezci odlévání
železa, které se v Evropě objevuje až ve 14.
století.
První zmínka o stříbře jako samostatném kovu
je ze 6. století BC.
Od počátku našeho letopočtu je doloženo
používání zinku, z kterého se ve 4. stol. AD
vyráběla slitina zinku, niklu a mědi a v 5. stol.
AD mosaz.

27. Čínská alchymie
V době dynastie Chan (206 BC –
220 AD) se v lékárenských knihách
uvádí 46 anorganických látek a koncem
doby Ming (1368 – 1644) dokonce 217
minerálů.
2.tis. BC: rumělka, vápno, sádra
4. stol. BC: kamenec k čistění vody
1. stol. AD: síra a ledek (od 7. století
používán k výrobě výbušnin)
2. stol. AD: kamenné uhlí
3. stol. AD: azbest jako knoty olejových
lamp a žáruvzdorné obleky

28. Čínská alchymie
Zhang Guo Lao (starší)
Jeho koníčkem bylo víno
a vinařství.
Uměl vyrábět likéry.
Extrakty z rostlin využíval
pro lékařské účely

29. Řecko-egyptská alchymie
Vychází
ze zkušeností staroegyptských kněží (lékařství, chemie)
z okultních, magických, astrologických a náboženských pověr
starověkého Východu
z řecké filozofie

30. Řecko-egyptská alchymie
Hyloizmus – názor, že všechna hmota
je oživená
Makrokosmos – Slunce a hvězdy
se řídí stejnými zákony jaké platí
v mikrokosmu tedy na Zemi
Astrologie – hvězdy ovlivňují běh
událostí na Zemi
Animismus – podstatou života je duše

31. Řecko-egyptská alchymie
Zosimus z Panopole (po roce 300 AD) – zlomky spisů
se směsí mystiky i chemických vědomostí včetně popisů
přístrojů.
Znal přípravu rtuti z rumělky, přípravu octanu olovnatého,
některé sloučeniny železa a snad i arzén.

32. Arabská alchymie
Původ slova chemie – arabsky „al-kímija“ – „cham“ nebo „chemi“
– Egypt s černou půdou, nebo řecký výraz „chein“ – lít, slévat,
„chymeiá“ – umění slévat kovy
(další možnosti „alembic“ – destilační přístroj, „al-kalí“ – potaš)

33. Arabská alchymie
Abú Abdalláh Džabír Ibn Hajján –
Geber (8. století)
Napsal řadu knih, mnohé jsou
pozdější podvrhy
Znal destilaci a sublimaci
Připravil salmiak, kyselinu dusičnou
Věděl o zbarvení plamene mědí
Uměl barvit sklo burelem

34. Arabská alchymie
Abú Abdalláh Džabír Ibn Hajján –
Geber (8. století)
Rozpracoval „sulfo-merkurovou“
nauku
Oheň + vzduch = síra
Voda + země = rtuť
Dával těmto pojmům filozofický
význam

35. Arabská alchymie
Abu Bakr Mohammad Bin Zakariya
Al-Razí (Rhazes) (865-932)
Peršan, který se zabýval lékařstvím
Napsal „Tajemství všech tajemství“,
kde rozděluje látky podle původu
(nerostný, rostlinný, živočišný)
Popsal laboratorní přístroje, přípravu
sádry a navrhl její použití pro léčení
zlomenin kostí, připravil kovový antimon

36. Arabská alchymie
Avicenna, aka Abu Ali al-Husajn ibn
Abdallah ibn Sina, byl perský lékař,
filozof, vědec, alchymista, který se
narodil v roce 980 v Kharmaithen blízko
Buchary, nyní v Uzbekistánu a zemřel
1037 v Hamadan, Persie (Írán ).
Byl autorem 450 knih o širokém
rozsahu předmětů.
Většinu z nich zaměřil na filozofii a
medicínu.
Je považován za "otce moderní
medicíny.“

37. Evropská alchymie
Albertus Magnus – 1193-1280 -
(svatý Albert Veliký, nebo též
Albert z Kolína nad Rýnem), byl
dominikánský mnich, který se
proslavil svými komplexními
znalostmi a prosazováním mírového
soužití vědy a náboženství.
Napsal několik alchymistických knih.

38. Evropská alchymie
Albertus Magnus –
popsal rozpouštění zlata lučavkou
královskou,
účinek síry na kovy,
znal minium,
popsal přípravu elementárního
arzenu a jeho vlastnosti

39. Evropská alchymie
Roger Bacon (1214 – 1294), známý jako
Doktor Mirabilis (latinsky: "ohromující
učitel"), byl jedním z nejslavnějších
františkánských mnichů své doby.
Zdůrazňoval význam experimentů v
přírodních vědách, zaváděl matematické
metody do studia.
Připisuje se mu vynález střelného prachu,
ten však byl znám již dříve.

40. Evropská alchymie
Raimond Lully (1235 – 1315)
španělský filozof a polyhistor z Mallorky
Je považován za alchymistu
– nevěřil však v transmutaci kovů

41. Evropská alchymie
Svatý Tomáš Akvinský (1225 – 1274)
byl italský katolický filosof a teolog známý jako Doktor
Angelicus, Doctor Universalis.

42. Evropská alchymie
Svatý Tomáš Akvinský
Znal a studoval alchymii ve své knize „Contra errores
Graecorum“ - Proti řeckým bludům, přináší nové pohledy

43. Evropská alchymie
Nicolas Flamel (Paříž 1330 -1418)
je označován za autora alchymistické knihy
Kniha hieroglyfických obrazů, která byla vydána v Paříži
roku 1612 pod názvem Livre des figures hiéroglypiques
a v Londýně roku 1624 pod názvem Exposition of the
Hieroglyphicall Figures.

44. Evropská alchymie
Basil Valentine (1394 -?)
mnich, známý především svými
experimenty s antimonem
Napsal řadu knih:
Currus Triumphalis Antimonii
The Medicine of Metals
Of things natural and supernatural
Of the first tincture, root and spirit
of metals
Experimenta chymica
Practica
Azoth

45. Evropská alchymie
John Dee (13.7.1527 – 1608) byl anglický matematik,
astronom, geograf, rádce královny Alžběty I.
Jeho život byl naplněn i alchymií, a hermetickou filozofií.

46. Evropská alchymie
Edward Kelley nebo Kelly, také známý
jako Edward Talbot (1. srpna 1555 –
1597)
spolupracoval s Johnem Dee v jeho
magickém studiu
vedle schopnosti přivolat duchy nebo
anděly na křišťálovou kouli, za což jej
John Dee velmi cenil
Kelley také prohlašoval, že zná tajemství
jak přeměňovat kovy na zlato

47. Evropská alchymie
Michal Sedziwoj – polský alchymista, filosof, lékař
(1566 – 1636, Kravaře ve Slezsku)

48. Evropská alchymie
Michal Sedziwoj – spisy
Novum Lumen Chymicum – De Lapide Philosophorum
(1604) – latinsky
Dialogus Mercurii, Alchemistae et Naturae (1607) – latinsky
Tractatus de Sulphure (1616) – latinsky
Traittez de l`Harmonie (1618) – francouzsky
Traktat vom philosophischen Saltz (1656) – německy
Lettre Philosophique (1659) – francouzsky
Cinquante-Cinq Lettres Philosophiques (1671) – francouzsky
Processus Super Centrum Universi (1682) – latinsky a
německy
Statuts des Philosophes Inconnus (1691) – francouzsky
Operatie Elixiris Philosophici (1698) – latinsky a polsky

49. Evropská alchymie
Michal Sedziwoj
Průkopník chemie, vyvinul
způsoby čištění a vytvoření
různých kyselin, kovů a
dalších chemických
sloučenin.
Zjistil, že vzduch není jediná
látka a obsahuje životodárné
látky - později nazvané kyslík
- 170 let před Scheelem a
Priestleym.
Věděl, že kromě kyslíku je
ve vzduchu plyn příbuzný
s ledkem.

50. Evropská alchymie
Hennig Brand (* 1630 – 1692)
Německý lékárník a alchymista
Při dlouhodobých pokusech s lidskou močí objevil fosfor

51. Evropská alchymie
Johann von Löwenstern-Kunckel
(1630 – 1703)
zdokonalil přípravu fosforu,
vyrobil rubínové sklo
Jeho spis
„Laboratorium chymicum“
byl první učebnicí Scheeleho

52. Evropská alchymie
Johann Friedrich Böttger
(4.2.1682 – 13.3.1719)
– jako alchymista se zabýval hledáním
kamene mudrců
– podle legendy se mu v Berlíně podařilo
v přítomnosti významných osob včetně svého
pána, lékárníka Zorna, přeměnit olovo ve
zlato
– Pruský král Friedrich I. od něj poté
požadoval, aby mu své tajemství prozradil
– Böttger ve strachu uprchl do Saska, kde
však byl chycen a zajat Augustem Silným
– aby si zachránil život, slíbil mu Böttger
nalézt tajemství kamene mudrců
– to se mu nezdařilo, místo toho objevil
techniku výroby čínského porcelánu

53. Evropská alchymie
Dr. Johann Georg Faust
(1480 –1540) legendární
alchymista, astrolog a magik
německé renezance
(Christopher Marlow :
Tragický osud doktora Fausta
1604,
Johann Wolfgang Goethe:
drama Faust 1808)

54. Evropská alchymie
Tycho Brahe (14.12.1546 – 24.10.
1601), rodné jméno Tyge Ottesen
Brahe, byl dánský šlechtic známý
svými přesnými astronomickými
a planetárními pozorováními.
Kromě astronomie se věnoval
i alchymii.

55. Evropská alchymie
Hrabě Alessandro di
Cagliostro (2 .6.1743 – 26.8.
1795) byl alchymista
Giuseppe Balsamo italského
původu

56. Alchymie v Čechách
– v Čechách bylo význačné centrum alchymie především
za vlády Rudolfa II.
– první alchymistický rukopis sepsaný na české půdě pochází
od kněze Jana Těšínského (Johannes Ticinensis) v latině
„Processus de lapide philosphorum“ – Postup přípravy
kamene mudrců (1412)
– větším dílem je anonymní „Mistra Antonína z Florencie
Cesta spravedlivá v alchymii z roku 1457 autorem je
pravděpodobně Jan z Lazu (Lasnioro – Laz-nien-oro: Laz
žádné zlato)

57. Alchymie v Čechách
Na dvoře Rudolfa II. byl důležitou
osobností Tadeáš Hájek z Hájku
(1525 – 1600)
– zkoušel alchymisty, kteří se hlásili
do služby císaři
Zajímavost: učené pojednání O pivu
(De cerveceria), které vyšlo v roce
1554
Hájek v něm dospěl k jedné
z prvních teorií oxidace.

58. Alchymie v Čechách
Michael Mayer (1559 – 1622),
osobní lékař Rudolfa II. složil
hudebně alchymistické dílo
„Atalanta fugiens“ (prchající
Atalanta).
Tento spis obsahoval písně,
které se zpívaly v alchymistické
laboratoři.
Jeho žák Daniel Stolz navrhl
plán pěstování alchymisticky
důležitých rostlin.

59. Alchymie v Čechách
Bavor Radovský mladší z Hustířan (*1526 - †1591) byl český
šlechtic a alchymista.
– pocházel ze starého vladyckého rodu, rodina nebyla bohatá a
nemohla si dovolit poslat Bavora na univerzitu, proto se musel
vše naučit sám
– naučil se mimo jiné německy, latinsky, matematiku, astronomii,
filosofii, ale hlavně alchymii
– po roce 1573 působil u příznivců alchymie
– nejdříve u Viléma z Rožmberka, poté v Praze v dílně Rudolfa
II. a později u Zbyška Zajíce z Házmburku

60. Alchymie v Čechách
Bavor Radovský mladší z Hustířan
– za věno své manželky Voršily, se kterou se oženil r. 1566
koupil statek v Radostově, který pro dluhy musel později prodat.
Poté se odstěhoval do Prahy, kde se také zadlužil.
V tu dobu také od něj odešla jeho manželka i s jediným synem
Janem.

61. Alchymie v Čechách
Bavor Radovský mladší z Hustířan
Spisy:
Smaragdová deska – překlad do češtiny
Alchimie česká
Kniha o dokonalém umění chymickém
Vo Hermesově filosofii, tj. vo požehnaném kameni filosofické
Řeči filosofické o kameni filosofickém
Secreta Aristotelis aneb Kniha lidských cností a mnohých
naučení, kterak se králové, knížata i páni v svém panování mají
opatrovati
Kuchařství, to jest knížka o rozličných krmích, kterak se užitečně
s chutí strojiti mají - jedna nejstarších českých
kuchařek (vydáno tiskem 1591)

62. Alchymie v Čechách
Jan Jakub Václav Dobřenský z Černého Mostu (1623 – 1697)
– studoval v Itálii
– byl žákem Marca Marci a později
vydavatelem jeho děl
– byl řádným profesorem lékařské
praxe na pražské lékařské fakultě,
několikrát byl zvolen děkanem
lékařské fakulty
– v letech 1670 a 1685 rektorem
pražské univerzity
– zabýval se i fyzikou a chemií, či
spíše alchymií
– jako první u nás zavedl klinické
názorné vyučování

63. Zdroje informací a obrázků
SOLÁROVÁ Marie, LICHTENBERG Karel: Vybrané kapitoly
z historie chemie. Brno: Paido, 2000. 1. vyd.,125 s. ISBN 80-
85931-81-8
BANÝR Jiří, NOVOTNÝ Vladimír: Stručné dějiny chemie a
chemické výroby, Universita Karlova, SPN, 1986,146 s.
KARPENKO Vladimír: Alchymie dcera omylu, Práce 1988,
325 s.
Pro tvorbu prezentace byly využity též materiály z Wikipedie,
dále též z prezentací Ing. Miroslava Nováka, CSc. VŠCHT
Praha

64. Děkuji za pozornost
Prosím o dotazy