HIC 05: prumyslova revoluce
•
0 likes•1,031 views
Historie chemie - XIX. stoleti - obdobi prumyslopve revoluce
Recommended
More Related Content
Similar to HIC 05: prumyslova revoluce
Similar to HIC 05: prumyslova revoluce (11)
More from Department of Chemistry FP TUL
More from Department of Chemistry FP TUL (20)
Recently uploaded
Recently uploaded (8)
HIC 05: prumyslova revoluce
- 1. OBDOBÍ PRuMYSLOVÉ REVOLUCE XIX. století od Lavoisiera k Berzeliovi
- 2. Zatímco v XVI.-XVIII. století se formovaly jednotlivé vědy XIX. století je silně spjato s rozvojem průmyslu v Anglii nástup „průmyslové revoluce“ dřív neţ u nás prudký rozvoj výroby a produktivity práce stále širší vyuţití energií (pára, ..) vznik nových technologií koncentrace výroby oslabení závislosti na půdě obyvatelstvo osidluje města Období průmyslové revoluce
- 3. První široký rozvoj má textilní výroba pouţití mechanických spřádacích a tkacích strojů barvení, bělení Doprava – mosty, průplavy, ţeleznice Nové objevy – diferenciace věd Suez - 1869 Období průmyslové revoluce
- 4. Ferdinand Verbiest 9.10.1623 28.1.1688 kněz – misionář v Číně postavil parní samohyb pro císaře (1672) Nové technické a vědecké poznatky
- 5. Daniel Bernoulli 8.2.1700, Groningen 11.3.1782, Basilej holandsko-švýcarský matematik hydrodynamika a mechanika plynů Nové technické a vědecké poznatky
- 6. Edme Mariotte (1620-1684) francouzský fyzik a kněz Nové technické a vědecké poznatky
- 7. Nové technické a vědecké poznatky Denis Papin (1647-1712) francouzský fyzik a vynálezce
- 8. Denis Papin Vynálezce vyvíječe par a tlakového hrnce
- 9. Thomas Newcomen 24.2.1663 5.8.1729 anglický kovář a vynálezce zhotovil asi první parní stroj Thomas Newcomen
- 10. James Watt 19.1.1736 19.8.1819 – skotský mechanik, vynálezce a fyzik – samouk, známý především skrze své vynálezy a vylepšení parních strojů Nové technické a vědecké poznatky
- 11. James Watt
- 12. Siegfried Marcus 18.9.1831 – 1.7.1898 1870 – první rakouský benzinový samohyb Vynález benzinového automobilu 1870 1885
- 13. Karl Friedrich Michael Benz 25.11.1844 – 4.4.1929 německý automobilový konstruktér – 1885 postavil první benzinový automobil Vynález benzinového automobilu
- 14. Vynález benzinového automobilu Benzovy historické automobily
- 15. Gottlieb Daimler 17.3.1834 – 6.3.1900 je vynálezcem dnešního typu spalovacího motoru a konstruktérem prvních motocyklů a automobilů. – 1885 sestrojil společně s Wilhelmem Maybachem první motocykl, – 1886 první čtyřkolý automobil poháněný spalovacím motorem – 1892 zvětšil tehdy základní rozměry vozů a zkonstruoval tak první nákladní automobil Vynález benzinového automobilu
- 16. Gottlieb Daimler vozidlo z roku 1886 Vynález benzinového automobilu
- 17. Nicolaus August Otto 10.6.1832 – 26.1.1891 německý vynálezce autor čtyřtaktního spalovacího motoru (1860) Benzinový spalovací motor
- 20. vynálezce: skotský inţenýr Dugald Clerk úpravy Joseph Day (1889) angličan Benzinový dvoutaktní motor
- 21. Jacques Alexandre César Charles 12.11.1746 – 7.4.1823 francouzský vynálezce, přírodovědec, matematik isochorický děj: tlak plynu je přímo úměrný jeho termodynamické teplotě (1802) Zákony pro ideální plyny
- 22. 1770 – parní doprava děl Cugnot 1801 – okruh v Camborne – Trevithick 1803 – první veřejná ţeleznice v Anglii 1814 – první lokomotiva – Stephenson 1827 – koněspřeţná ţeleznice – Linec – České Budějovice 1831 – první veřejná pravidelná ţeleznice v Americe 1835 – ţeleznice v Německu (Norimberk – Fürth) 1835 – ţeleznice v Belgii 1836 – ţeleznice v Kanadě 1836 – ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg) Vývoj železnic
- 23. 1838 – první ţeleznice v Rakousko-Uhersku 1839 – první ţeleznice v Itálii (Neapol) 1839 – Holandsko (Amsterodam – Haarlem) 1839 – Vídeň – Břeclav 1838 – první ţeleznice v Rakousko-Uhersku 1839 – první ţeleznice v Itálii (Neapol) 1839 – Holandsko (Amsterodam – Haarlem) 1839 – Vídeň – Břeclav Vývoj železnic
- 24. 1841 – Břeclav – Přerov – Olomouc 1842 – Přerov – Lipník 1844 – první švýcarská ţeleznice 1845 – Praha – Olomouc 1847 – Lipník – Bohumín 1847 – první ţeleznice v Dánsku – Kodaň – Roskilde 1848 – první ţeleznice ve Španělsku Vývoj železnic
- 25. 1849 – Česká Třebová – Brno 1849 – první ţeleznice ve Švédsku 1853 – první ţeleznice v Indii 1854 – první ţeleznice v Norsku 1865 – Kralupy – Turnov 1879 – Ernst von Siemens – první elektrická lokomotiva 1881 – první elektrická dráha v Berlíně Vývoj železnic
- 26. Podzemní a elektrické dráhy 1890 – metro v Londýně 1896 – metro v Budapešti 1898 – metro v Bostonu 1900 – metro v Paříţi 1903 – elektrická ţeleznice – Tábor – Bechyně 1904 – metro v New Yorku Vývoj železnic
- 27. První kolejová vozidla byla dřevěná
- 30. Nicolas-Joseph Cugnot 26.2.1725 – 2.10.1804 francouzský vynálezce parních samohybů První parní samohyb
- 32. Richard Trevithick 13.4.1771 22.4.1833 britský vynálezce autor první funkční parní lokomotivy První parní lokomotiva
- 33. Trevithickova lokomotiva První parní lokomotiva
- 34. George Stephenson 9.6.1781 12.8.1848 britský inţenýr zdokonalil parní lokomotivu pro běţný provoz První lokomotiva pro běžný provoz
- 35. Stephensonova „Rocket“ z 1829 První lokomotiva pro běžný provoz
- 36. První lokomotiva pro běžný provoz
- 37. Replika lokomotivy Planet – Livepool – Manchester dráha 1830 První lokomotiva pro běžný provoz
- 39. Parní lokomotivy v Guatemale Lokomotivy z poloviny XIX. století
- 40. Císařská visutá dráha ve Wuppertalu(1901)
- 41. Ernst Werner von Siemens 13.12.1816 – 6.12.1892 německý vynálezce a průmyslník vyvinul isolaci elektrických vodičů vynalezl ozonizátor 1842 patent na galvanické pozlacování a postříbřování 1866 vyslovil dynamoelektrický princip konstruoval dynama 1879 postavil elektrickou lokomotivu První elektrická lokomotiva
- 42. Rudolf Christian Karl Diesel 18.3.1858 30.9.1913 německý vynálezce studoval vyuţití paliv známý je jeho vznětový motor první Dieselův motor: První lokomotiva s vznětovým motorem
- 43. 984 – zdymadla v Číně 1373 – zdymadla Vreeswijk 1396 – zdymadla Bruggy 1458 – zdymadla Milano 1607 – zdymadla Lila Edet – Švédsko 1810 – 1832 – Göta kanál – Švédsko 1869 – Suezský průplav 1895 – Kielský průplav (Ostsee-Nordsee) 1914 – Panama Umělé vodní cesty
- 44. Stavba Trolhättan kanálu v roce 1798 (Louis Belanger 1800)
- 45. Trolhättan – plavební komory z roku 1844
- 46. 1662 Londýn – Královská akademie 1666 Paříţ 1770 Praha Vědecké instituce
- 47. 1794 Paříţ – Polytechnika (Ēcole Polytechnique) 1806 Praha (F. Gerstner) Technické školy
- 48. Boyle-Mariottův zákon isothermický děj za téţe teploty je součin tlaku a objemu plynu konstantní Zákony pro ideální plyny
- 49. Joseph Louis Gay-Lussac isobarický zákon: – při konstantním tlaku je objem plynů přímo úměrný jeho termodynamické teplotě Zákony pro ideální plyny
- 50. Gay-Lussacův a Charlesův zákon animace: Zákony pro ideální plyny
- 51. Kvalitativní zkoumání látek je doplněno kvantitativním váţení, měření objemů, další fyzikální parametry Úspěchy teoretické chemie: formulace atomové a molekulové teorie, formulace základních chemických zákonů osamostatnění organické chemie vznik chemické symboliky racionální klasifikace látek objevy nových pracovních metod a postupů Chemie se stává exaktní přírodní vědou
- 52. Kvantitativní zákony 1770 – 1779 – zákon zachování hmoty – Lavoisier 1806 – zákon stálých poměrů slučovacích – Proust 1808 – zákon mnoţných poměrů slučovacích – Dalton 1808 – zákon stálých poměrů objemových – Gay-Lussac 1811 – Avogadrův zákon 1819 – Pravidlo Dulong-Petitovo 1834 – elektrochemické zákony – Faraday 1840 – zákon stálosti tepelného zabarvení reakce – Hess
- 53. Joseph Louis Proust (26.9.1754 – 5.7.1826) francouzský chemik zákon stálých poměrů slučovacích (1806) Sloţení sloučeniny je stálé a nemění se, ať látka vzniká jakýmkoliv způsobem Slučovací zákony
- 54. John Dalton 6.9.1766 – 27.7.1844 zákon mnoţných poměrů slučovacích atomová teorie atomová váha barvoslepost Slučovací zákony
- 55. John Dalton zákon mnoţných poměrů slučovacích: Tvoří-li dva prvky spolu více sloučenin, jsou hmotnostní mnoţství jednoho prvku, která se slučují s konstantním hmotnostním mnoţstvím prvku druhého v poměru celých zpravidla malých čísel Slučovací zákony
- 56. Joseph Louis Gay-Lussac (6.12.1778 – 9.5.1850) francouzský fyzik a chemik kromě objemového zákona formuloval i vztah mezi objemem a teplotou plynů objevil prvek bór zabýval se technologií kyseliny sírové a kyseliny šťavelové studoval chemii halogenů, kyselin fosforečných a řady organických látek byl několikrát zraněn při laboratorních explozích Slučovací zákony
- 57. Joseph Louis Gay-Lussac objemový zákon: plyny se slučují v poměrech objemů vyjádřených malými a celými čísly a rovněţ objem plynného produktu je v jednoduchém vztahu k objemu reagujících plynů Slučovací zákony
- 58. Friedrich Heinrich Alexander von Humboldt 14.9.1769 – 6.5.1859 německý přírodovědec zakladatel geografie zabýval se fyzikou, chemií, geologií, mineralogií, vulkanologií, botanikou, zoologií, klimatologií, oceánografií, astronomií, demografií a etnologií jeho mladší bratr Wilhelm zaloţil berlínskou univerzitu jeho otec byl komořím pruské princezny Slučovací zákony
- 59. Alexander von Humboldt Objemový zákon (1808) – plyny se slučují v poměrech objemů vyjádřených malými celými čísly Slučovací zákony
- 60. Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadro hrabě z Quarenga a Cerrata 9. srpna 1776, Turín 9. července 1856, Turín – ve stejných objemech plynů za stejných podmínek (p,T) je stejný počet molekul (Avogadrův zákon – 1814) Zákon zůstal dlouho nepochopen, aţ A.M. Ampér a Stanislao Cannizaro, vysvětlili a potvrdili jeho platnost Slučovací zákony
- 61. André Marie Ampére 22.1.1775 10.7.1836 francouzský matematik a fyzik známý pracemi o magnetismu a elektrodynamice pochopil a vysvětlil Avogadrův zákon Slučovací zákony
- 62. Stanislao Cannizzaro (13.7.1826 – 10.5.1910) vysvětlil plně význam Avogadrových tvrzení Slučovací zákony
- 63. Germain Henri Hess 7.8.1802, Ţeneva 30.11.1850, Sankt Petersburg chemik, studoval v Tartu a Stockholmu první zákon termodynamiky: – reakční teplo u reakce za stálého tlaku je rovno změně entalpie a u reakce za stálého objemu změně vnitřní energie. – výsledné reakční teplo závisí pouze na počátečním a konečném stavu, nikoli na stavech přechodných Další zákony a pravidla
- 64. Pierre Louis Dulong 12.2.1785 19.7.1838 francouzský fyzik a chemik spolu s A. T. Petitem definoval zákon o konstantnosti atomového tepla: součin měrného tepla prvku a jeho atomové hmotnosti je konstantní a roven 26,75 J/mol Další zákony a pravidla
- 65. Další zákony a pravidla Alexis Thérèse Petit 2.10.1791 – 21.6.1820 francouzský fyzik a chemik spolu s P. L. Dulongem definoval zákon o konstantnosti atomového tepla: součin měrného tepla prvku a jeho atomové hmotnosti je konstantní a roven 26,75 J/mol
- 66. Eilhard Mitscherlich 7.1.1794 – 28.8.1863 byl německý chemik objevil princip isomorfismu: – látky podobného sloţení mají podobnou krystalickou strukturu a naopak popsal kyselinu selenovou a manganistou Další zákony a pravidla
- 67. Jeremias Benjamin Richter 10.3.1762 – 14.4.1807 stechiometrické poměry Složení molekul
- 68. William Hyde Wollaston 6.8.1766 – 22.12.1828 anglický fyzik a chemik objevil palladium 1803 a rhodium 1804 rozvinul metody získávání platiny z rud zavedl pojem ekvivalent Další zákony a pravidlaSložení molekul
- 69. Leopold Gmelin 2.8.1788 – 13.4.1853 německý chemik studoval kyanidy připravil červenou krevní sůl upřesnil hodnoty atomových hmotností Složení molekul
- 70. Jöns Jacob Berzelius 20.8.1779 – 7.8.1848 švédský chemik objevil křemík, selen, thorium, cer, lithium vymyslel moderní chemické značky prvků upřesnil hodnoty atomových hmotností Složení molekul
- 71. Jean Servais Stas 21.8.1813 – 13.12.1891 belgický analytický chemik opravil atomové váhy Složení molekul
- 72. Jean Charles Galissard de Marignac 24.4.1817 – 15.4.1894 švýcarský chemik zpřesnil atomové váhy jako základ atomových vah zvolil kyslík s hodnotou 16 spolubjevitel ytterbia 1878, gadolinia 1880 a samaria 1880 Složení molekul
- 73. Jean-Henri Hassenfratz 20.12.1755 – 26.2.1827 francouzský chemik, fyzik, mineralog a politik snaţil se zjednodušit psaní vzorců chemických látek Chemická symbolika
- 74. Pierre Auguste Adet 17.5.1767 – 19.3.1848 francouzský vědec, chemik a později diplomat spolupracoval s Lavoisierem na systému chemické nomenklatury Chemická symbolika
- 75. Louis-Bernard Guyton de Morveau 4.1.1737 – 2.1.1816 francouzský chemik spolupracovník Lavoisiera na chemické nomenklatuře Chemická symbolika
- 76. Claude Louis Berthollet 9.12.1748 – 6.12.1822 francouzský chemik pracoval s amoniakem, chlorečnanem draselným, studoval vratné reakce spolupracoval s Lavoisierem na chemické nomenklatuře Chemická symbolika
- 77. Antoine François, comte de Fourcroy 15.6.1755 – 16.12.1809 francouzský chemik spolupracoval s Lavoisierem na chemické nomenklatuře, prý přispěl k jeho popravě Chemická symbolika
- 80. Daltonovy symboly . S G I . . kyslík vodík dusík uhlík síra stříbro zlato železo voda oxid uhelnatý amoniak
- 82. Ukázky vzorců podle Berzelia původně: dva atomy přeškrtnutím atomu vyšší počet atomů číslo jako horní index kyslík tečkami nad atomem síra šikmá čárka nad atomem vyuţil zkratky z latinských názvů zlato – latinsky aurum Au později: voda H2O chlorid ţelezitý FeCl3
- 83. Humprey Bartolomew Davy 17.12.1778 – 29.5.1829 Vývoj názorů na slučování atomů britský chemik a vynálezce elektrochemické pokusy chemické prvky se při slučování nabíjejí opačným nábojem
- 84. Jan Svatopluk Presl (4.9.1791 – 6.4.1849) Názvy vţité: síra, ţelezo, zlato, cín, měď, zinek, olovo Názvy vzniklé počeštěním latinského názvu: vodík, kyslík, dusík, sodík, hořčík, hliník, křemík, draslík, vápník (neujaly se: bořík B, vandík V, tantalík Ta, platík Pt, strontík Sr, cirkoník Zr, ytřík Y, zemík Te Názvy vytvořené počeštěním názvů cizích, odvozených z vlastností: luník Se, kostík P, chasoník Ti, ďasík Co, nebesník U, chaluzík I, kazík F, barvík Cr, ruměník Rh, sladík Be, voník Os, solík Cl, buřík Mn, duzík Ir České chemické názvosloví
- 85. Úpravy: Karel Slavoj Amerling 18.9.1807 – 2.11.1884 doktor medicíny pracoval v technické chemii popsal daguerrotypii – první fotografické postupy České chemické názvosloví
- 87. Úpravy: Vojtěch Šafařík 26.10.1829 – 2.7.1902 český chemik a astronom zavedl koncovky pojmenování oxidů podle valence České chemické názvosloví
- 88. Úpravy: Emil Votoček 5.10.1872 – 11.10.1950 český chemik a hudební skladatel provedl poslední zásadní úpravy českého chemického názvosloví 1921 – 1922 rektor ČVUT České chemické názvosloví
- 89. Děkuji za pozornost Prosím dotazy