Vyvoj chemickeho skolstvi avedy v Cechach

1. VÝVOJ CHEMICKÉHO
ŠKOLSTVÍ A VeDY
V cECHÁCH
1348 – Karlova Univerzita

2. Vývoj chemického školství
a vědy v Čechách
1348 – Karlova Univerzita
Další středoevropské:
1365 – Vídeň
1367 – Pécs
1369 – Krakov
1387 – Heidelberg
1396 – Zadar
1409 – Lipsko
1465 – Bratislava
1576 – Olomouc

3. První evropská univerzita – 1088 - Bologna

4. Maroko – 859 – Fez

5. Egypt – 988 – Káhira

6. Západní Evropa – 1150 – Paříž

7. Anglie – 1167 – Oxford

8. Anglie – Cambridge – 1209

9. Španělsko – Salamanca – 1134
Oficiální dekret – král Alonso IX až 1218

10. Portugalsko – Coimbra – 1290

11. Německo – 1402 – Würzburg

12. Universita Santo Domingo – 1538
Univerzita Tomáše Akvinského 1832 – 1914 uzavřena

13. Peru – Lima – universita San Marcos - 1551

14. nejstarší v USA – 1636 – Harvard

15. druhá nejstarší v USA – Yale – 1701

16. nejstarší v Austrálii – 1850 – Sydney

17. Karlova Univerzita
1745 Chemie pro studenty medicíny
první profesor chemie a fyziky
Jan Antonín Scrinci
16.10.1697 – 28.4.1773
český lékař a fyzik
jako první zahájil na na pražské univerzitě výuku
experimentální fyziky a chemie
Josef Gottfried Mikan
3.9.1743 – 7.8.1814
český botanik a chemik
1798 rektor Karlovy univerzity

18. Karlova Univerzita
1784 první chemická laboratoř na univerzitě
Josef von Freymuth (1786-1819)
profesor obecné a lékárenské chemie
Adolf Martin Pleyschl
10.10.1787 – 31.7.1867
profesor chemie ve Vídni i v Praze
1833 – chemický ústav na nádvoří Karolina

19. Karlova Univerzita
Josef Redtenbacher
13.3.1810 – 5.3.1870
rakouský chemik – objev akroleinu a kyseliny akrylové
– přednášky z analytické chemie
1812 – UK může udělovat doktoráty z chemie
1848 – studium chemie převedeno
z lékařské fakulty na fakultu filosofickou

20. Karlova Univerzita
Vojtěch Šafařík
26.10.1829 – 2.7.1902
český chemik a astronom
1869 – profesor chemie
na Pražské Polytechnice
1882 – profesor chemie na UK
pracoval na diethylmagneziu
zavedl koncovky v anorganickém názvosloví
1909 se chemické laboratorium UK dělí na několik oddělení
(později ústavů)

21. Karlova Univerzita
Bohuslav Brauner
8.5.1855 – 15.2.1935
český chemik
profesor UK
vzácné zeminy
anorganická a analytická chemie
Bohuslav Rayman
7.12.1852 – 16.9.1910
1896 řádný profesor UK
organická chemie, biochemie a kvasná chemie

22. 1717 – inženýrská škola
Kristián Josef Willenberg
4.5.1655 – 21.11.1731
vojenský stavební inženýr
Citát:
Chci vyučovat inženýrskému umění
k ochraně vlasti a k obecnému
dobrému

23. Reskript císaře Josefa I. českým stavům

24. Další inženýrské školy
1716 – hornická škola Jáchymov
1725 – stavovská akademie Olomouc
1735 – báňská škola
1763 – báňská akademie Banská
Štiavnica

25. 1806 zahájila činnost Pražská polytechnika
František Josef Gerstner
23.2.1756 – 25.7.1832
český matematik a fyzik
průkopník železnice
Karel Augustin Neumann
(1771-1866)
– chemická technologie
Karel Napoleon Balling
21.4.1805 – 17.3.1868
český chemik

26. 1806 zahájila činnost Pražská polytechnika

27. Pražská polytechnika
František Xaver Maxmilián Zippe
1791 – 1863
1822 – profesor mineralogie na pražské
polytechnice
založil rozsáhlou mineralogickou sbírku

28. 1864 z Polytechniky vysoká škola s rektorem
Jan Staněk
(1828-1868)
– první česká učebnice chemie
Vojtěch Šafařík
26.10.1829 – 2.7.1902
František Štolba
24.3.1839 – 4.4.1910
.

29. Další významní chemici
Karel Preis 20.8.1846 – 27.4.1916
Josef Hanuš 12.1.1872 – 24.12.1955

30. Další významní chemici
Emil Votoček 5.10.1872 – 11.10.1950
František Wald 9.1.1861– 19.10.1930

31. c.k. Česká vysoká škola technická v Brně
1899 byla dekretem císaře Františka Josefa I. zřízena
.
1911 zřízen odbor chemického inženýrství
Jiří Baborovský
28.8.1875 – 10.10.1946
1912 zakládá Ústav teoretické a fyzikální chemie
Otakar Viktorin
23.3.1903 – 25.4.1958
Nyní VUT Brno

32. Chemie v Brně
1899 byla dekretem císaře Františka Josefa I. zřízena
c.k. Česká vysoká škola technická v Brně.
1911 zřízen odbor chemického inženýrství.
Jiří Baborovský (1875-1946)
1912 zakládá Ústav teoretické a fyzikální chemie
Otakar Viktorin (1903 - 1958)
Nyní VUT Brno

33. Další významní chemici
Rudolf Brdička
25.2.1906 – 25.6.1970
český akademik
profesor fyzikální chemie na UK
redoxní reakce organických sloučenin
lékařská aplikace polarografie
autor vynikajících vysokoškolských učebnic

34. Přeměny Pražské polytechniky
1920 – Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství jako
součást ČVUT
1952 – Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
samostatná

35. Další významní chemici
František Čůta
15.11.1898 – 15.3.1986
analytická chemie VŠCHT
Rudolf Lukeš
13.4.1897 – 17.10.1960
organická chemie VŠCHT
František Šorm
28.2.1913 – 18.11.1980
organická technologie VŠCHT
Ústav OCH a Biochemie AV

36. Další významní chemici
Otto Wichterle
(1913-1998)
chemická technologie VŠCHT
Ústav makromolekulární chemie AV

37. Otto Wichterle – životopis
– nejmladší ze všech deseti Wichterlovic dětí
– v šesti letech v důsledku šoku, když téměř utonul v jezírku močůvky
– trpěl horečkami, které neustupovaly celé léto
– rodinný lékař nařídil klid na lůžku a předpovídal mu jeden rok života
– učil se doma
– po přezkoušení ředitelem šel rovnou do páté třídy
– přes svůj nízký věk (devět let) nastoupil na Státní gymnázium v Prostějově
– byl daleko nejmladší (ostatním ve třídě bylo zpravidla jedenáct) a nejmenší
– během dvou let se to vyrovnalo a v tercii začal Otto hrát tenis
– stal se členem juniorského tenisového mužstva, které vzniklo v Prostějově
– do oktávy se ale vzpamatoval natolik, že odmaturoval s vyznamenáním

38. Otto Wichterle – životopis
1931 – fakulta Chemicko-technologického inženýrství ČVUT v Praze
1935 – po promoci zůstává na škole u prof. Votočka
1940 – výzkumné chemické dílny fy Baťa u doc. Landy
1942 – prověřoval Carothersovy postupy a vyvinul polykaprolaktam
– v červnu 1943 se už spřádala příze a v poloprovozu vznikly první ponožky
a dámské punčochy
– punčochářští odborníci byli přesvědčeni, že paty a špičky se musí zesílit
bavlnou a syntetickou přízi pokládali za méně hodnotnou náhražku hedvábí
– po půlroce nošení se však bavlna ze „zesílených“ pat a špiček vydrolila
a samotný polyamid zůstal nedotčen
– výzkum se držel před Němci v tajnosti
– nemohl proto vzniknout větší poloprovoz a další výzkum probíhal
v poměrně stísněných podmínkách
– produkt se začal průmyslově vyrábět až po válce pod názvem Silon,
nejprve jen malé objemy, ale zanedlouho byla v provozu linka vyrábějící
desítky tisíc tun Silonu ročně

39. Otto Wichterle – životopis
21.12.1942 byl Wichterle zatčen
– díky štěstí a korespondenci s německým chemikem Langenbeckem
nebyl poslán do koncentračního táboru
– uvězněn pouze na čtyři měsíce
– s koncem války skončilo Wichterlovo působení ve Zlíně, především
proto, že se do vedení firmy dostali jeho odpůrci
– krátce po válce (už v červnu 1945) se Wichterle vrátil do Prahy, aby
zjistil, jaký je stav na vysokých školách
– vybavení laboratoří sice nebylo zničeno, ale původní budova byla
v hrozném stavu, Wichterle však byl odhodlaný obnovit výuku na vysoké
škole
– spolu s docentem Lukešem museli nejprve najít vhodnou budovu
– v improvizovaných podmínkách v části Ústavu organické chemie
v Horské ulici zřídili laboratoře posluchačů a už během prázdnin se tu
začaly střídat turnusy studentů

40. Otto Wichterle – životopis
– nebyly však k dispozici žádné návody ke cvičení
– Wichterle trávil většinu svých večerů sepisováním návodů pro základní
preparativní práce
– vznikají první skripta pro organickou i anorganickou chemii, která svým
pojetím předbíhala dobu
– později sám napsal dokonce německou a ruskou verzi těchto učebnic
– učebnice průběžně vylepšoval až do roku 1958, kdy byl propuštěn
z vysokých škol.
– spolu s Lukešem se pokusil zcela od základů změnit výuku na vysokých
školách
– na svých poválečných přednáškách zavedl průběžné testy a zkoušky
se staly jen formalitou, která doplňovala celkové hodnocení.
– tato metoda však neuspěla – kvůli konservatismu profesorů, ale také
proto, že toto průběžné hodnocení se dalo jen špatně politicky ovlivnit
– souběžně s dosazováním členů komunistické strany do vedení školy
přibývalo Wichterlovi konfliktů a nepřátel

41. Otto Wichterle – životopis
– když byl novým rektorem jmenován Vladimír Maděra začala politická čistka
vedoucí i k propuštění Otty Wichterla dne 31.8.1958
– i přes odvolání nepozbyla výpověď platnosti
– Wichterle poté získal vědecký azyl na Československé akademii věd, kde
vládlo přeci jen politicky liberálnější prostředí, než na vysokých školách.
– 4.12.1958 byl Wichterle jmenován vedoucím laboratoře makromolekulárních
látek ČSAV, z níž se vyvinul Ústav makromolekulární chemie (ÚMCH).
– Wichterle se pak stal jeho ředitelem (až do tzv. normalizace) a strůjcem
většiny jeho úspěchů

42. Otto Wichterle – životopis
– nejznámějším vynálezem Otty Wichterla jsou samozřejmě gelové kontaktní
čočky
– impuls k práci na vývoji měkkých kontaktních čoček dal náhodný rozhovor
ve vlaku cestou z Olomouce do Prahy roku 1952
– spolucestující (dr. Pur) četl odborný článek o možnostech chirurgické
náhrady oka
– Wichterle si uvědomil, že lepší materiálem pro implantát než ušlechtilé kovy
by byla umělá hmota.
– začal tedy rozvíjet teorii o trojrozměrném hydrofilním polymeru, který by byl
pro oko dobře snesitelný.
– jako nejvhodnější se jevil HEMA-gel (poly-hydroxyethyl-methakrylátový gel),
který pohlcoval asi 40 % vody, byl průhledný a měl dobré mechanické
vlastnosti – problém byl s jeho zpracováním
– nejprve se gel lil do forem, čočky se však při otevírání forem trhaly a měly
nepravidelné okraje
– 1958, vyhazov z VŠCHT a likvidace tamějšího výzkumu hydrofilních gelů
a čoček

43. Otto Wichterle – životopis
– spolu s Wichterlem pak do ÚMCH odešlo mnoho jeho spolupracovníků, mezi
nimi i Drahoslav Lím, a výzkum pokračoval pod záštitou ÚMCH
– na půdě ústavu pak vznikla nová metoda – odlévání gelu do skleněných
forem
– získala se tak čočka s přesnou optikou ve střední části.
– některé čočky oko téměř nedráždily, ale výtěžky byly stále malé kvůli
složitému obrušování okrajů.
– první čočky byly již aplikovány i na pacientech 2. oční kliniky v Praze za
spolupráce s doktorem Maxmiliánem Dreifusem
– prokázalo se tak, že měkké čočky mohou poskytnout dokonalou korekci zraku
a jsou pacienty poměrně dobře snášeny
– ministerstvo zdravotnictví však výzkum i přes Wichterlovo naléhání v roce
1961 zrušilo kvůli malým výtěžkům.
– Wichterla napadl úplně nový způsob zpracování HEMA gelu
– odlévání v rotujících otevřených formách, ale protože na obzoru nebyla žádná
možnost pokračování v realizačním vývoji na půdě ČSAV, začal se Wichterle
touto metodou zabývat doma.
– na konci roku 1961 se mu doma podařilo podat důkaz, že lze kvalitní
kontaktní čočky vyrobit s minimálními náklady metodou odstředivého odlévání
monomeru v rotujících formách.

44. Otto Wichterle – životopis
– tento první přístroj na výrobu kontaktních čoček je velmi známý, jedná se o
aparaturu sestavenou z dětské stavebnice Merkur nejprve s dynamem z
jízdního kola jako motorkem a poté i s motorkem z gramofonu
– po úspěšné zkoušce těchto čoček (opět na klinice u dr. Dreifuse) napadlo
Wichterla, že nyní se nejedná pouze o službu zdravotnictví, ale že s výrobou
čoček souvisí velké hospodářské zájmy především v USA
– k podobným závěrům došly i státní instituce, a proto byl Wichterle vybízen k
rozvinutí výzkumu čoček ve větší míře v ÚMCH.
– vymohl si tedy čtyřicet pracovníků a působiště mimo ústav, protože tvrdil, že
tento výzkum nepatří na půdu ústavu Akademie věd
– události roku 1968 výrazně ovlivnily vývoj Československa a také Wichterlův
život
– v lednu se uvolnila politická situace a pracovníci Akademie se postupně
začali scházet a vznikl i Svaz vědeckých pracovníků (Wichterle byl zvolen
předsedou přípravného výboru)
– Wichterle se postupně zapojil do politického dění a stal jedním z iniciátorů
manifestu 2000 slov

45. Otto Wichterle – životopis
– Wichterle byl zvolen 10.7.1968 téměř jednohlasně členem České Národní
Rady a z politické scény odešel koncem roku 1969, protože nesouhlasil
s prodlužováním mandátu (poslanci si odhlasovali prodloužení vlastních
mandátů)
– jako jediný také odmítal poslanecký plat, protože se cítil být pouze vědcem
– 21.12.1969 1969 byl Wichterle jako signatář 2 000 slov zbaven funkce
ředitele ÚMCH a dále tam pracoval pouze jako řadový vědec
– přestože měl Wichterle všechny své vynálezy spolehlivě zajištěny patenty,
mnoho firem napříč Amerikou tyto patenty vědomě porušovalo.
– šlo především o výrobu čoček soustružením z tvrdého xerogelu a jejich
následné bobtnání ve vodě
– vedlo se mnoho soudních sporů proti velkým firmám, které patenty
porušovaly
– žalované firmy na svou obranu podávaly zrušovací žaloby proti platnosti
daných patentů, byla to pro ně jediná šance, jak uniknout těžkému finančnímu
postihu

46. Otto Wichterle – životopis
– nejdůležitějším svědkem měl být přirozeně Otto Wichterle, k čemuž byla
samozřejmě nutná cesta do USA
– vzhledem k Wichterlově přítomnosti na černé listině české komunistické vlády
to nebylo vůbec jednoduché
– když však vládě došlo, že i ona by prohrou v soudních sporech o patenty
ztratila velké množství peněz, bylo Wichterlovi konečně dovoleno vycestovat
– u federálního soudu, kam až se spor dostal, Wichterle během několika málo
dní vyvrátil veškeré pochybnosti o pravosti patentů
– až v únoru 1982 vydal federální soud, nejvyšší instance, proti jejímuž
rozhodnutí nebylo odvolání, rozsudek potvrzující platnost Wichterlových
patentů, a to nejen v USA, ale i ve všech ostatních zemích
– firma NPDC tak postupně inkasovala desítky milionů dolarů, o které se již
nemusela dělit s českou Akademií věd, protože čeští mocipáni se v roce 1977
vzdali veškerých licenčních smluv
– chtěli tím zrušit účast Akademie na tomto sporu a sprovodit ze světa všechny
úspěchy spojené s jménem Otto Wichterle
– české hospodářství tak přišlo přibližně o miliardu devizových korun

47. Otto Wichterle – životopis
– koncem 70. let začala pomalu opadat normalizační nenávist k Wichterlovi a
opět mohl cestovat do zahraničí, nejprve pouze dvě cesty ročně, ale mohl se
zúčastnit výše zmíněných soudních sporů a chemických konferencí
– po 1989 mohla být Wichterlovi projevena zasloužená úcta
– 1990 byl zvolen presidentem ČSAV a na této pozici setrval do roku 1993
– 1993 byl po něm pojmenován asteroid Wichterle
– do konce svého života se snažil být ve styku s chemií, přestože se již nemohl
naplno věnovat pracím v laboratoři, zajímal se o dění v oboru a rozdával rady
– 18.8.1998 zemřel Otto Wichterle na své chatě v obci Strážisko u Prostějova
ve věku nedožitých 85 let.
Zpracováno podle Wikipedie ze dne 5.12.2010

48. Otto Wichterle – životopis
Syn Kamil Wichterle *11.10.1941 – chemik, metalurg, má 5 dětí a 12 vnoučat

49. Chemie v Pardubicích
1950 Vysoká škola Chemická Pardubice
1953 Vysoká škola chemicko-technologická Pardubice
1994 Univerzita Pardubice
Osobnosti:
Jan Wanka
Miroslav Jureček (1905-1984)
Jiří Klikorka *6.1.1922
Ladislav Kudláček *1932
Pytela Oldřich *25.12.1950

50. Další chemická vysokoškolská pracoviště
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Přírodovědecké fakulty v Olomouci, Brně, Ostravě a Hradci
Králové
Vysoká škola báňská v Ostravě
Učitelství chemie:
Praha, Brno, Olomouc, Hradec Králové, Liberec, Ostrava,
Plzeň

51. Vývoj základní výuky chemie
Základní školy přešly v roce 1773 z církve na správu státu,
učí se přírodopis nikoliv chemie
1867 učí se chemie spolu s fyzikou jako přírodozpyt
Po 1918 chemie je samostatná na gymnáziích a v
měšťanských školách

52. Vědecké společnosti zabývající se chemií
1770 Učená společnost (František Nostic)
1784 Královská učená společnost nauk
1872 Spolek českých chemiků (V. Šafařík, F. Štolba)
1880 První sjezd českých lékařův a přírodozpytcův
1892 Společnost pro průmysl chemický v království
českém
1907 Česká společnost chemická pro vědu a průmysl
1920 Československá společnost chemická

53. Vědecké časopisy zabývající se chemií
1876 první číslo časopisu Listy chemické
1891 první číslo periodika Časopis pro
chemický průmysl
1929 Collection of Czechoslovak
Chemical Communications