2. Anotace
Semestrová práce je zaměřena na pravěké archeologické prameny v Olomouci a jejím
okolí. Vybrala jsem si příměstské části Nemilany a Slavonín, které leží přibližně
jihozápadním směrem od centra města. Hrob keltského bojovníka v Nemilanech byl odkryt
v roce 1938 a pochází z 3. století př. n. l. Naleziště ve Slavoníně-Horním lánu bylo objeveno
v letech 1995 - 1997 a jeho stáří se odhaduje na 1. polovinu 5. tisíciletí př. n. l. Toto naleziště
obsahovalo celkem 1592 pravěkých objektů, ale jen 846 se dalo spolehlivě určit podle
spolunalezených předmětů. Osídlení bylo zařazeno do kultury s vypíchanou keramikou. Lidé,
kteří zde žili, po sobě zanechali 59 obytných objektů a 3 půdorysy domů s kůlovou
konstrukcí a základovými žlábky. Naleziště je svou rozlohou a bohatstvím nálezů významné
nejen na Moravě, ale i v celé střední Evropě.
Klíčová slova
pravěk, Olomouc, Nemilany, Slavonín, archeologie, keltský bojovník, kultura s vypíchanou
keramikou, kultura se šňůrovou keramikou, kultura zvoncovitých pohárů, dům kůlové
konstrukce, artefakt
3. 1. Základní pojmosloví
Pravěk je nejstarším a nejdelším úsekem lidských dějin. Tvoří převážnou většinu
doby existence lidstva na Zemi. Během této doby vznikla a vyvíjela se prvobytně pospolná
společnost. Podle materiálů, z nichž si lidé vyráběli nástroje, známe trojdobou periodizaci
pravěku tak, jak ji v roce 1836 představil Dán Christian Thompsen: dobu kamennou,
bronzovou a železnou.
Vědní obor, který se zabývá studiem pravěku, se nazývá prehistorie. Zdrojem poznání
pravěku jsou památky hmotné kultury, kterým říkáme archeologické prameny. Důvod, proč
se vědci zajímají o nejstarší dějiny lidstva, je snaha zaznamenat zákonitosti vývoje lidské
společnosti.
Památky hmotné kultury pravěku jsou velmi důležitou součástí materiálního
kulturního dědictví lidstva. Představují historické a materiální bohatství každé země.
Archeologie většinou zkoumá lidské pospolitosti až druhotně právě prostřednictvím
jejich zaniklé kultury, tedy jejich materiálních pozůstatků. Ty mají mezinárodně smluvené
názvy.
„Archeologická kultura označuje uzavřený soubor památek, reprezentujících určitou
konkrétní pravěkou pospolitost v prostoru a čase.“ (Podborský 1999, s.6) Jednotlivé kultury
jsou charakterizovány množstvím např. vypálených nádob, kamenných a kovových předmětů,
pohřebním ritem, typem sídlišť, nebo obydlí. Názvy archeologických kultur se většinou
odvozují např. podle výzdoby keramiky, nebo podle tvaru nádob, atd.
5
4. 2. Lokalita Nemilany a Slavonín u Olomouce
Město Olomouc leží ve střední Moravě. Nemilany a Slavonín jsou jedněmi z mnoha
příměstských částí. Oblast střední Moravy byla „v pravěku regionem s klíčovým významem
na spojnici obchodních a civilizačních cest mezi jižní a severní Evropou. V době historické
zde byla pěstována vysoká duchovní i hmotná kultura.“ (Bém a kol. 2001, s.8). Toto tvrzení
se dá doložit mnohými archeologickými nálezy v Olomouci a to převážně ve Slavoníně a v
Nemilanech, kde archeologové objevili broušené kamenné nástroje a zlomky keramiky z
doby 5700 - 4300 př. n. l. V těchto oblastech bylo navíc odkryto i pohřebiště ze třetího
tisíciletí před naším letopočtem s hroby a záhrobními dary dávných bojovníků.
Některé nálezy jsou tak originální, že „podobné stavby nebyly donedávna na Moravě
vůbec známy. Jde tedy o první doklady architektury v rámci sledované kultury.“ (Kazdová,
Peška, Mateiciucová 1999, 1.s)
2.1. Keltský bojovník z Nemilan
Na počátku roku 1938 objevili dělníci při těžbě hlíny v nemilanské cihelně unikátní
hrob keltského bojovníka. Jeho stáří se odhadlo na 3.století před naším letopočtem. Autorem
zprávy byl tehdejší správce Městského muzea v Olomouci Richard Smetana, který
zdokumentoval část nálezu.
Hrobová jáma dosahovala do hloubky asi 1,40 metru. Hrob jako celek byl orientován
směrem na východ - západ a část, ve které byla nalezena hlava, byla orientována přímo na
východ. V úrovni hlavy byly nalezeny dvě nádoby ve tvaru vázy. První byla orientována na
levou stranu a druhá na pravou. Obě měly vzdálenost od lebky asi 100 cm.
Dále byl objeven krátký meč s pseudoantropomorfní rukojetí, který byla nalezen
přímo na kostře bojovníka a to šikmo přes hrudník zprava doleva. (viz. obr. č. 1.) Mezi
stehenními kostmi ležel dvojbřitý meč a u jeho rukojeti byly dva malé bronzové kroužky.
V krajině pánevní byl třetí kroužek, který byl podobný dvěma předešlým.
6
5. Mezi další materiál této hrobové výbavy patřilo i železní kopí se zdobenýmy
bronzovými hlavicemi nýtů, které bylo nalezeno přímo mezi nárty nohou kostry a také
železná spona s patkou spojenou s lučíkem.
Kostra údajně byla poměrně dobře zachovalá, ale přesto se nezachovala
k eventuelnímu dalšímu výzkumu.
2.2. Další nálezy z Nemilan
Kromě hrobu keltského bojovníka byly nalezeny ještě další lidské kosterní nálezy
v průběhu těžby hlíny v nemilanské cihelně. Bohužel byly většinou zničeny, nebo u nich
nebyl nalezen materiál, který by usnadnil datování nálezu.
Proto lze jen doufat, že popsaný hrob keltského bojovníka patřil k množině většího
keltského pohřebiště.
7
6. 3. Olomouc-Slavonín
K nejpozoruhodnějším archeologickým nalezištím v okolí Olomouce patří poloha
Horní lán na jihozápadním okraji města. Na ploše asi sedmi hektarů bylo prozkoumáno přes
tisíc pravěkých objektů. „Nejstarší doložené osídlení patří kultuře s vypíchanou keramikou
z mladší doby kamenné, to odpovídá 1. polovině 5. tisíciletí před naším letopočtem. Byly také
nalezeny zahloubené objekty a půdorysy domů kůlové konstrukce se základovým žlábkem, což
představuje v současnosti nejrozsáhlejší odkrytou osadu uvedené kultury na Moravě.
Samotný objev obytné architektury je významný i ze středoevropského hlediska.“ (Bém a kol.
2001, s.39)
Zahloubené objekty a půdorysy domů doprovázely jámy, ze kterých se původně brala
hlína na stavbu obydlí. Dochovaly se jasné půdorysy domů s kůlovou konstrukcí. (viz. obr. č.
2.) Tyto domy byly stavěny na jednoduchém, ale důmyslném principu. Nejprve byl
vyhlouben základový žlábek, do kterého byl vložen základový trám. Podél něj byly
vyhloubeny díry, do kterých se zasadily kuly. Stěny byly tvořeny proutím a hliněnou kaší.
Hřeben střechy podpíraly dva mohutné kůly, které byly různě vzdáleny od stěn domu.
Z doprovodného inventáře lze jmenovat poměrně jednoduchou keramiku a kamenné
nástroje, což svědčí o založení osady v neobydlené oblasti a o minimálním kontaktu obyvatel
s cizími komunitami.
Z nalezených kostí zvířat převažují domácí typy jako např. ovce, koza, nebo tur
domácí.
Na sledované ploše byly nalezeny i ve značné vzdálenosti (až půl kilometru) artefakty
odpovídající jiným kulturám, např. kultuře zvoncovitých pohárů, nebo kultuře se šňůrovou
keramikou, což je jasným dokladem sídelní aktivity lokálního vývoje této kultury u nás.
V této oblasti byly nalezeny pozůstatky kostí zejména domácí zvěře, což odporuje
dosavadním teoriím o kočovném způsobu života „šňůrového“ lidu, jehož původ je oproti
kultuře zvoncovitých pohárů hledán zejména v oblastech východní a severovýchodní Evropy.
V oblasti Slavonína bylo také nalezeno pár velmi vzácných zlomků hrnců
s protlačovanou lištou a s otisky šňůry z jemněji vypálené hlíny, které se výrazně liší od
ostatního eneolitického materiálu. Jde o představitele nejstaršího tzv. celoevropského
horizontu šňůrové sídlištní keramiky, kterou jinak poznáváme v malé míře v Čechách, ale
hlavně z nákolních sídlišť JZ Německa a Švýcarska.
8
7. Nálezy z různých kultur potvrzují, že docházelo k jejich prolínání, výměnnému
obchodu, a pod.
Hroby byly odkryty v malých skupinách a obsahovaly lidské kostry skrčené naboku
s hlavou natočenou k západu. Ve Slavoníně byli pohřbíváni muži, ženy i děti a jejich
průměrný věk byl třicet let. Lidské pozůstatky byly obklopeny keramikou, kovovými
předměty, nebo nástroji.
9
8. Použitá literatura:
Bém, Jaromír (2001): Archeologické zrcadlení. Archeologické centrum VMO: Olomouc.
Kazdová, Eliška, Pešek, Jaroslav, Mateicuicová, Inna (1999): Olomouc – Slavonín. MCM:
Olomouc.
Podborský, Vladimír (1999): Dějiny pravěku a rané doby dějinné. MU Brno: MU Brno.
11
9. Obr. 1. Olomouc – Nemilany, kolekce zbraní z mužské hrobové výbavy (Bém, 2001, str.
34, obr. č. 38)
12
10. Obr. 2. Olomouc – Slavonín, půdorys a ideální rekonstrukce domu s kůlovou konstrukcí
(Bém, 2001, str. 54, obr. č. 58)
13
