1. Argumentace
Téma Keltské peníze a jejich nálezy jsem si vybrala, protoţe studuji historii a období Keltů
mne velmi zajímá. Jelikoţ jsem v podzimním semestru absolvovala předmět dějiny pravěku,
kde bylo Keltům věnováno několik hodin, téma mi zapadá do kontextu s aktuálním studiem.
Původně jsem chtěla psát o Keltech obecně, ale díky kurzu jsem se naučila, ţe přílišc široké
téma není to pravé, a tak jsem se rozhodla téma zúţit na Keltské peníze a jejich nálezy.
Úvodem jsem ale napsala něco málo o Keltech, myslím, ţe je to dobré uvedení tématu.
Doufám, ţe moje práce zaujme.
Keltské peníze a jejich nálezy
Keltové byli jedním z nejvýznamnějších národů nejen pro České země. Jejich nejzazší
kořeny sahají do poloviny prvního tisíciletí před naším letopočtem, kdy Keltové začali
Expandovat z oblasti severně od Alp postupně do západní, střední, a jiţní Evropy. Roku 386
před naším letopočtem zpustošili Řím, coţ byl jejich nejspíše největší úspěch. Konec
Keltských zlatých časů přišel společně s příjezdem Gaia Julia Caesara a jeho armády do
střední a západní Evropy. Jeden z mnoha přínosů Keltů je zaloţení mincovního systému ve
střední Evropě.
Obrázek 1. Keltská expanze v přenesení na státy dnešní Evropy
V raném keltském období bylo uţíváno směnného obchodu. Směňoval se dobytek,
potraviny nebo jiné potřebné materiály. Jako platidlo slouţili i otroci, kteří měli vysokou
hodnotu hlavně ve středomořských oblastech. Pronikání Itálie a východní Evropy přineslo
Keltům poznání výhod peněz. Postupně začali provozovat vlastní výrobní činnost a

2. nejefektivnější cestou k dobrému obchodu bylo začít razit vlastní mince.
Předlohou pro první keltské peníze byly statéry Alexandra III. Makedonského, které
Keltové začali razit v druhé polovině druhého století před naším letopočtem. Většinou byly ze
zlata, občas ze stříbra nebo potinu, a váţily kolem 8,4 g. Ryzost zlatých statérů byla většinou
velmi vysoká – aţ 97 %. Kaţdý keltský statér měl vyraţený obrazec, který obsahoval legendu
nad hlavou Pallas-Athény, a průměr 18–20 mm. Razily se i díly statérů a to třetinky, osminky
a čtyřiadvacetinky. Postupně se však měnil původní vzhled statérů, mince uţ nebyly tak
propracované, původně řecká jména se měnila na jména keltská.
Keltské statéry z prvního století před naším letopočtem byly lidově nazývány duhovky.
Název pochází z německého slova Regenbogenschüsselchen, coţ v překladu do češtiny
znamená duhové mističky. Tohoto názvu se jim dostalo kvůli barevnému spektru, které
vytvářely po styku s vodou. Většinou byly nacházeny po prudkém dešti vyplavené na polích,
kde se duhově leskly.
Evropu prvního století před naším letopočtem můţeme rozdělit na západní a východní
část. Zatímco v západní části byly spíše raţeny duhovky, ve východní části se razily zlaté
mušle. Jedná se o mince vyrobené z kvalitního zlata s plastickým vyobrazením mušle. Později
se mušlovité statéry začaly razit i ze stříbra.
Nejmladší keltské mince byly z 90 % stříbrné. Nejčastěji to byly mince typu Biatec, coţ
bylo patrně jméno keltského kníţete nebo vůdce. Jejich váha se pohybuje kolem 17 g. Byly
nalezeny ale i mince s jinými jmény, například Maccius nebo Fariarix. Většina mincí typu
Biatec byla nalezena v okolí Bratislavy.
Zlato bylo lito do prohlubenin v hliněných destičkách, z čehoţ vznikla mince hrubého
tvaru. Ţeleznými razidly mince získala rub i líc, s obrazy zvířat, vůdců, bohů, nebo povozů.
Raţba mincí je doloţená v oppidech Manching a Hradiště u Stradonic. Zde byly nalezeny
hliněné destičky na odlévání mincí. Také ve vsi Tuchlovice na Novostrašecku byly objeveny
tyto destičky.
Z podmokelské kroniky psané Antonínem Drachovským se dozvídáme o
Podmokelském pokladu. 20. června 1771 na Rokycansku u vsi Podmokly objevil rolník Jan
Koch, řečený Janota, velké mnoţství kovových předmětů velikosti knoflíku. Nabytí však
povaţoval za neúčelné, a tak je daroval dětem na hraní. I ostatní rolníci nasbírali pro děti
takřečené duhovky. Kolik mincí bylo celkem nalezeno píše Antonín Drachovský:
,,Předpokládá se, ţe mezi nálezci mohlo několik stovek mincí zůstat, celkově se tedy počet
mincí v pokladu odhaduje na 7000 kusů. Jiný zdroj uvádí počet pouze 5000 kusů o ryzosti aţ
986/1000 a váze 80 liber v ceně 76 000 zlatých konvenční měny, dle dalšího pak hmotnost
pokladu byla 45,2 kg.“¹). Petr Hora-Horejš v knize Toulky českou minulostí uvádí, ţe bylo
nalezeno asi 4200 mincí, z toho kolem 3000 ve vykopaném bronzovém kotli, dalších 1200 se
našlo v podmokelských domácnostech²). Podmokelský poklad obsahoval zlaté statéry z
prvního století před naším letopočtem, mince s váhou třetinek a osminek statérů a stříbrný
náramek. Zpráva o nálezu se však brzy roznesla mezi výše postavené a následně nechal kníţe
Karel Egon z Füstenberga většinu pokladu roztavit na raţbu dukátů, zbylá část se nachází v
institučních sbírkách.
Roku 1887 byl v keltském oppidu Stradonice objeven poklad čítající asi 200 zlatých a
stříbrných mincí z prvního století před naším letopočtem. Objev rozpoutal sjezd hledačů
pokladů, kteří oppidum pováţlivě poničili. Celkem ale nalezli kolem 100 000 artefaktů a
cenných předmětů.
Ve městě Kopidlno u Jičína byl uskutečněn nález nejstarších keltských mincí raţených
na našem území z druhého století před naším letopočtem. Mince nesou vyobrazení kance.
Mnoho mincí se ale bohuţel nezachovalo.
Významným nálezem v archeologickém nalezišti z doby laténské Němčicích nad
Hanou bylo nalezení 250 keltských stříbrných biatekových mincí z první poloviny prvního

3. století před naším letopočtem. Mince zde byly přímo vyráběny a razil se na ně specifický
obraz koně (typ Roseldorf).
Ve 30. letech 20. století došlo k dalšímu nálezu duhovek ve Starém Kolíně. Ve dvou
váčcích se zde našlo 340 mincí z prvního století před naším letopočtem.
Z oblasti zahraničí byl poslední významný nález keltských mincí uskutečněn 27. června
2012 na britském ostrově Jersey amatérskými hledači pokladů. Jedná se o nález asi 50 000
mincí z prvního století před naším letopočtem.
Anotace
Text pojednává o keltských penězích a jejich nálezech. Je rozdělen do tří částí z nichţ první je
nejkratší a popisuje ve velmi zredukované formě kdo jsou to Keltové. Druhá část se skládá
z šesti odstavců a obsahuje informace o keltských penězích obecně. Z textu se dozvídáme o
období vzniku prvních keltských mincí, o jejich vzhledu, váze, sloţení a ryzosti. Dále oblasti
raţby mincí a o vyraţených obrazcích na rubu a líci. Poslední část obsahuje také šest odstavců
z nichţ kaţdý pojednává o jiném nálezu mincí. Jsou v nich zmiňovány poklady objevené
v Podmoklech, Stradonicích, Kopidlnu, Němčicích nad Hanou, Starém Kolíně a pro
zajímavost kolosální nález na ostrově Jersey.
Klíčová slova
Keltové, mince, statéry, ryzost, duhovky, raţba, Podmokly, Stradonice, poklad, biatec
Pouţitá literatura
¹),,Moře‘‘ zlata u potoka a stříbrný kočár neznámo kde. Listy z Rokycan. OV KSČM Rokycany 2012,
roč. 14, s. 11-13.
1) autory článku opravňuje jejich kvalifikace
2) článek je důvěryhodný
3) vydavatel článku má dobrou reputaci
4) článek je v oblasti jazyka bezchybný
5) téma je v článku pojato velmi detailně
FILIP, Jan. Keltská civilizace a její dědictví. nové, rozš. vyd. [i.e.] 4. rozš. vyd. Praha:
Academia, 1995, 259 s., [48] s. obrazových příloh. ISBN 8020005269.
1) věhlasnost autora
2) kniha je z vědeckého hlediska vysoce hodnocena
3) knihu mi doporučil profesor z dějin pravěku
4) v knize je dostatek informací
5) z hlediska tématu je vydání knihy aktuální
DRDA, Petr a Alena RYBOVÁ. Keltové a Čechy. 2., rozš. vyd., v Academii vyd. 1.
Praha: Academia, 1998, 196 s., [16] s. obr. příloh. ISBN 8020006583.
1) vydání knihy je relativně aktuální
2) knihu mi doporučil profesor z dějin pravěku
3) v knize je dostatek informací
4) v knize jsou velmi objektivní informace
5) dobrá reputace vydavatele

4. ²)HORA-HOŘEJŠ, Petr. Toulky českou minulostí. 3. uprav. vyd. Praha: Baronet, 1995, 277 s.
ISBN 80-858-9047-X.
1) kniha obsahovala mnou hledané informace
2) kniha je bezchybná v oblasti jazyka
3) kniha je velmi populární
4) kniha je aktuální
5) kniha má výborné recenze
Němčice nad Hanou: archeologické naleziště. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online].
St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 2001, 19. 12. 2012 16:45 [cit. 2013-01-01].
Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bm%C4%8Dice_nad_Hanou_(archeologick%C3%A9_
nalezi%C5%A1t%C4%9B)
1) stránka je přehledná
2) stránka obsahuje relativně dostatek informací
3) stránka byla nedávno aktualizována
4) stránka obsahuje informace
5) stránka obsahuje uţitečné ilustrace
O počátcích dějin zemí českých: Gallové v Čechách a na Moravě. Český časopis historický. V
Praze 1900, roč. 6, s. 1-14.
1) článek je umístěn ve věhlasném časopise
2) článek byl napsán věhlasnými autory
3) článek obsahuje kvalitní informace
4) článek hluboce pokrývá danou tématiku
5) článek je z hlediska tématu aktuální