HISTORIE  CHEMIE<br />od alchymie<br />knanovláknům<br />Ukázková průřezová přednáška k připravovanému  předmětu Univerzit...
Nejstarší chemické objevy a poznání<br />První chemická reakce, kterou člověk poznal    a ovládl, <br />bylo hoření – oheň...
Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Pomocí ohně dokázal vypálit první keramiku<br />2<br />
Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Oheň dovolil roztavit písek a popel a vytvořit tak první sklovinu<br />3<br />
Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Zbytky po ohni umožnily seznámení s prvním chemickým prvkem – uhlíkem<br />4<br />
Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Pomocí ohně a uhlíků  vyrobil první kovy a slitiny a vytvořil z nich užitkové pře...
Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Naučil se pracovat s drahými kovy<br />6<br />
Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Pomocí ohně a redukce dřevěným uhlím vyrobil první železo a nástroje a zbraně z n...
Nejstarší filosofické názory na stavbu hmoty<br />Thales z Milétu (627 - 547 př. Kr.) – úspěšný obchodník a cestovatel, pr...
Nejstarší filosofické názory na stavbu hmoty<br />Demokritos z Abdér<br />(asi 460 - 370 př. Kr.) – materialistický filozo...
Nejstarší filosofické názory na stavbu hmoty<br />Aristoteles ze Stageiry(384 - 322 př. Kr.) – obsáhl všechno tehdejší věd...
Alchymie<br />vyvinuta z učení Aristotela<br />–   základy položil Arab Džabír (Geber) v  8. století<br />–   existence 4 ...
Iatrochemie<br />iatros – lékař (v řečtině)<br />PhilippusAureolusTheophrastusBombastusvonHohenheim – Paracelsus<br />(*14...
Technická chemie v iatrochemii<br />GeorgiusAgricola (1494-1555)<br />Jáchymov – rudy, <br />spisy  <br />12 dílů De re me...
Technická chemie v iatrochemii<br />VannoccioBiringuccio (1480-1539) – spis De la Pirotechnia<br />
Technická chemie v iatrochemii<br />Bernard Palissy (1510-1590) hnojiva, smalty<br />
Technická chemie v iatrochemii<br />Johann Rudolf Glauber<br />(1604-1668) HCl, HNO3, soli<br />
První vědecké poznatky<br />Galileo Galilei (1564-1642)<br />Astronomie, heliocentrismus <br />Isaac Newton(1643-1727) <br...
První vědecké poznatky<br />Robert Boyle(1627-1691)<br />– skeptický chemik<br />MichailVasilijevičLomonosov<br />(1711-17...
První vědecké poznatky<br />Henry Cavendish(1731-1810)<br />objevitel vodíku<br />vypočítal hmotnost Země<br />JamesWatt(1...
Přesné měření teploty<br />Daniel Gabriel Fahrenheit<br />(1686-1736)<br />AndersCelsius(1701-1744)<br />René AntioneFerch...
CarlWilhelmScheele<br />(1742-1786)<br />Švédský lékárník, badatel a chemik samouk<br />experimentátor,  s jehož  jménem  ...
JosephPriestley<br />(1733-1804)<br />Objev kyslíku a jeho významu        (z HgO lupou) <br />považoval jej však za flogis...
AntoineLaurentLavoisier<br />(1743 – 8. 5. 1794)<br />Objevy: soli z kyselin a zásad, močovina v moči, prostudoval sádru, ...
AntoineLaurentLavoisier<br />	Objevy: soli z kyselin a zásad, močovina v moči, prostudoval sádru, vyslovil kyslíkovou teor...
Období průmyslové revoluce<br />Zatímco v XVI. – XVIII. století se formovaly jednotlivé vědy <br />XIX. století je silně s...
Období průmyslové revoluce<br />První široký rozvoj má textilní výroba<br /> 	použití mechanických spřádacích a tkacích st...
Chemie se stává exaktní přírodní vědou<br />Kvalitativní zkoumání látek je doplněno<br />kvantitativním <br />– vážení <br...
Úspěchy teoretické chemie<br />– formulace atomové a molekulové teorie, <br />– formulace základních chemických zákonů<br ...
Slučovací zákony<br />Joseph Louis Proust (1754 – 1826) <br />	zákon stálých poměrů slučovacích                    (1806)<...
Objemový zákon (1808)<br />
Stechiometrické zákony<br />Jeremiah Benjamin Richter<br />(1762 – 1807)<br />stechiometrické poměry<br />William HydeWoll...
Atomové hmotnosti<br />
Vývoj názorů na slučování atomů<br />
Chemická symbolika  a chemické názvosloví<br />
Lavoisierovo schéma chemických sloučenin:<br />Chemická symbolika  a chemické názvosloví<br />kov<br />nekov<br />oxid kov...
České chemické názvosloví<br />Jan Svatopluk Presl (1791 – 1849)<br />Názvy vžité: <br />síra, železo, zlato, cín, měď, zi...
České chemické názvosloví<br />Jan Svatopluk Presl (1791 – 1849)<br />Názvy vytvořené počeštěním názvů cizích, odvozených ...
Úpravy českého chemického názvosloví<br />Karel Slavoj Amerling (1807 – 1884)<br />Vojtěch Šafařík (1829 – 1902)<br />Emil...
Ammerlingovamlunní řada<br />
Vývoj anorganické chemie<br />Alessandro Giuseppe Antonio Anatasio Volta <br />zinek<br />Před pokusy Galvaniho a Volty by...
Vývoj anorganické chemie<br />Alessandro Giuseppe Antonio Anatasio Volta <br />(1745-1827) – galvanický článek<br />
Vývoj anorganické chemie<br />Humpry Davy (1778-1829) <br />	– elektrolýza                                   – další prvky...
Vývoj anorganické chemie<br />Robert WilhelmEberhardBunsen(1811-1899)                        <br />– emisní spektrální ana...
Vývoj fyzikální chemie<br />Michael Faraday<br />(22. 9. 1791 – 25. 8. 1867)<br />elektrochemie  <br />elektromagnetismus<...
Faradayova laboratoř<br />Obraz od Harriet Jane Moore– 1850<br />
Faradayova studovna<br />Obraz  od HarrietJane Moore– 1850-1855<br />
Faradayova vánoční přednáška 1856<br />
Hledání systému prvků<br />JohannWolfgang Döbereiner(1780-1849)                                <br />	– 1829 – pravidlo tr...
Hledání systému prvků<br />
Hledání systému prvků<br />DmitrijIvanovič Mendělejev<br />(1834-1907)<br />1868-1870<br />«Основыхимии» <br />
Další objevy prvků <br />předpovězenýchMendělějevem<br />Paul-ÉmileLecoq de Boisbaudran<br />(1838-1912)                  ...
Objev radioaktivity<br />Pierrea Marie Curieovi<br />(1859-1906)      (1867-1934)<br />NC – 1903, 1911<br />– objev Ra, Po...
Objev radioaktivity<br />FrederickSoddy<br />(1877-1956)<br />1911 – isotop<br />Henry GwynJeffreysMoseley<br />(1887-1915...
Vývoj organické chemie<br />Poznatky odedávna – alchymisté uměli destilovat, sublimovat, iatrochemici extrahovat<br />XVII...
Vývoj organické chemie<br />Friedrich August KekulévonStradonitz<br />(1829-1896) <br />– ohraničil organickou chemii <br ...
Vývoj organické chemie<br />Friedrich Wöhler(1800-1882) <br />– 1828 isomerizace NH4OCN na močovinu<br />JustusvonLiebig(1...
Vývoj biochemie<br />AntoineLaurentLavoisier<br />Eduard Buchner<br />(1860-1917) – kvašení, NC 1907<br />
Vznik a rozvoj chemického průmyslu<br />Významná složka společnosti a její ekonomiky<br />Textilní průmysl požaduje prací,...
Vznik a rozvoj chemického průmyslu<br />Alfred Bernhard Nobel*21. 10. 1833 Stockholm <br />10. 12. 1896 San Remo<br />Řad...
Vznik a rozvoj chemického průmyslu<br />Thomas Alva Edison<br />* 11. 2. 1847 Milan, Ohio 18. 11. 1931 New Yersey<br />řa...
Chemický průmysl v českých zemích<br />Lukavice u Chrudimi<br />Na konci 16. století se zde začal těžit pyrit a od 17. sto...
Cukrovary v českých zemích<br />1801 – první řepný v Hořovicích<br />1829 – Kostelní Vydří<br />1831 – Chocomyšl, Bezděkov...
Chemický průmysl v českých zemích<br />Kaznějov<br />V r. 1833 byla v Kaznějově založena továrna vyrábějící oleum a kyseli...
Chemický průmysl v českých zemích<br />Spolchemie  – Ústí nad Labem<br />1856 – založení akciové společnosti Rakouský spol...
Chemický průmysl v českých zemích<br />Paramo – Pardubice<br />Historie Pardubické rafinérie minerálních olejů se začala p...
Chemický průmysl v českých zemích<br />Přerov <br />1896 – Proběhla kolaudace továrny a ihned byla zahájena průmyslová výr...
Chemický průmysl v českých zemích<br />Spolana Neratovice<br />1898 – V. B. Goldberg zahajuje výrobu oleje, stearinu, mýdl...
Chemický průmysl v českých zemích<br />Synthesia Pardubice<br />1920– Historie společnosti začíná založením Československé...
Chemický průmysl v českých zemích<br />Ostrava – Moravské chemické závody – BORSOD a.s.<br />1927 zahájení výstavby 1928 z...
Vývoj chemického školství a vědy v Čechách<br />1348  – Karlova Univerzita <br />1745  – Chemie pro studenty medicíny<br /...
Vývoj chemického školství a vědy v Čechách<br />1717  – inženýrská škola<br />1725  – stavovská akademie Olomouc<br />1733...
Vývoj chemického školství a vědy v Čechách<br />1899 byla dekretem císaře Františka Josefa I. zřízena <br />c.k. Česká vys...
Vývoj chemického školství v Čechách<br />Základní školy přešly v roce 1773 z církve na správu státu, učí se přírodopis nik...
Osobnosti chemie v Čechách<br />Otto Wichterle<br />* 27. 10. 1913 Prostějov<br /> 18. 8. 1998<br />chemická technologie ...
Osobnosti chemie v Čechách<br />Jaroslav Heyrovský<br />*20. 12. 1890, Praha<br />27. 3. 1967, Cambridge<br />Nositel Nobe...
Vývoj  názorů na stavbu  látek  ve XX. století<br />Komplexní sloučeniny<br />Alfred Werner(1866-1919) <br />NC 1914<br />...
Vývoj  názorů na stavbu  látek  ve XX. století<br />Robert Oppenheimer(1904 - 1967)                                       ...
Výroba polymerních nanovláken<br />metoda melt-blown, podrobně známá technologie pro výrobu netkaných textilií, <br />výro...
Schéma procesu výroby nanovlákenné vrstvy  pomocí elektrostatického zvlákňování<br />
Nanospider – zařízení pro výrobu nanovláken<br />Oldřich Jirsák; prof. RNDr., CSc.<br />Rozvinul metodu elektrospinningu<b...
Biodegradabilní nanovlákna<br />
Orientovaná nanovlákna<br />
Ruční elektrospiner pro přípravu nanovláken<br />
Pyl z lilie na nanovláknech<br />Foto. Ing. Eva Košťáková<br />
Pyl z kopretiny na nanovláknech<br />Foto: Ing. Eva Košťáková<br />
Historie chemie od alchymie k nanovláknům<br />Děkuji za pozornost<br />Zpracováno na katedře chemie Fakulty přírodovědně-...
Historie chemie od alchymie k nanovláknům<br />Univerzita třetího věku TUL<br />Organizačně zajišťuje: <br />Centrum další...
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Historie chemie

11,345 views

Published on

Published in: Education
  • Be the first to comment

Historie chemie

  1. 1. HISTORIE CHEMIE<br />od alchymie<br />knanovláknům<br />Ukázková průřezová přednáška k připravovanému předmětu Univerzity třetího věku TUL<br />
  2. 2. Nejstarší chemické objevy a poznání<br />První chemická reakce, kterou člověk poznal a ovládl, <br />bylo hoření – oheň<br />1<br />
  3. 3. Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Pomocí ohně dokázal vypálit první keramiku<br />2<br />
  4. 4. Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Oheň dovolil roztavit písek a popel a vytvořit tak první sklovinu<br />3<br />
  5. 5. Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Zbytky po ohni umožnily seznámení s prvním chemickým prvkem – uhlíkem<br />4<br />
  6. 6. Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Pomocí ohně a uhlíků vyrobil první kovy a slitiny a vytvořil z nich užitkové předměty<br />5<br />
  7. 7. Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Naučil se pracovat s drahými kovy<br />6<br />
  8. 8. Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Pomocí ohně a redukce dřevěným uhlím vyrobil první železo a nástroje a zbraně z něj<br />7<br />
  9. 9. Nejstarší filosofické názory na stavbu hmoty<br />Thales z Milétu (627 - 547 př. Kr.) – úspěšný obchodník a cestovatel, pralátka, ze které vznikl svět – voda, zhušťováním a zřeďováním vody vznikají ostatní látky<br /> <br />(asi 530 - 480 př. Kr.) – podstata světa – oheň, schopnost přeměňovat látky, tvrdil, že všechno (každá látka) se mění, „Vše plyne“ – Pantarei, všechno stvořené má v sobě zárodek zániku<br /> <br /> <br />7<br />
  10. 10. Nejstarší filosofické názory na stavbu hmoty<br />Demokritos z Abdér<br />(asi 460 - 370 př. Kr.) – materialistický filozof a encyklopedický vědec, nejvýznamnější z antických atomistů, bez pokusů vytvořil jako první atomovou teorii (přirovnání k ovčímu stádu), atomos = nedělitelný, pohybem atomů (jejich spojováním a rozpojováním) vysvětlil podstatu přírodních změn<br />7<br />
  11. 11. Nejstarší filosofické názory na stavbu hmoty<br />Aristoteles ze Stageiry(384 - 322 př. Kr.) – obsáhl všechno tehdejší vědění, měl daleko větší autoritu než Demokritos, myšlenka o TVARU a LÁTCE – tvar tvaruje látku, která se později také může stát tvarem, na začátku musela být nějaká prvotní hmota – MATERIA PRIMA, teorie o ŽIVLECH (prvcích), každá látka je tvořena z těchto vlastností:<br />–         VODA – chladné, vlhké<br />–         VZDUCH – horké, vlhké<br />–        OHEŇ – horké, suché<br />–         ZEMĚ – chladné, suché<br />pátý živel……ÉTER (ve vesmíru)<br />všechny látky vznikají kombinací těchto vlastností, podstatu změn viděl ve změně formy <br />7<br />
  12. 12. Alchymie<br />vyvinuta z učení Aristotela<br />–   základy položil Arab Džabír (Geber) v 8. století<br />–   existence 4 prvků: voda, vzduch, oheň, země<br />–   existence 3 principů – vlastností látek:<br />–   RTUŤ (filozofická rtuť) – lesk, tavitelnost, kujnost<br />–   SÍRA (filozofická síra) – vlastnosti, které byly vlastní síře - barva, hořlavost, reaktivita, těkavost<br />–   SŮL (filozofická sůl) – spojovací princip mezi rtutí a sírou<br />    snahou bylo vytvořit co nejčistší rtuť nebo síru (filozofickou) spojením rtuti a síry vznikne zlato<br /> <br />7<br />
  13. 13. Iatrochemie<br />iatros – lékař (v řečtině)<br />PhilippusAureolusTheophrastusBombastusvonHohenheim – Paracelsus<br />(*1493 Einsiedeln –1541 Salzburk)<br />„Mnozí si myslí, že alchymie slouží jen pro výrobu zlata a stříbra. <br />Pro mě to není cílem, její ctnost a síla spočívá v lékařství.“ <br />7<br />jed od léku odlišuje pouze podávané množství<br />
  14. 14. Technická chemie v iatrochemii<br />GeorgiusAgricola (1494-1555)<br />Jáchymov – rudy, <br />spisy <br />12 dílů De re metallicalibri<br />
  15. 15. Technická chemie v iatrochemii<br />VannoccioBiringuccio (1480-1539) – spis De la Pirotechnia<br />
  16. 16. Technická chemie v iatrochemii<br />Bernard Palissy (1510-1590) hnojiva, smalty<br />
  17. 17. Technická chemie v iatrochemii<br />Johann Rudolf Glauber<br />(1604-1668) HCl, HNO3, soli<br />
  18. 18. První vědecké poznatky<br />Galileo Galilei (1564-1642)<br />Astronomie, heliocentrismus <br />Isaac Newton(1643-1727) <br />gravitační zákony, dynamika<br />Christian Huygens(1629-1695)<br />vlnová povaha světla<br />
  19. 19. První vědecké poznatky<br />Robert Boyle(1627-1691)<br />– skeptický chemik<br />MichailVasilijevičLomonosov<br />(1711-1765) <br />– zákony zachování hmoty a energie<br />JohannJoachimBecher<br />(1635-1682) – flogiston<br />
  20. 20. První vědecké poznatky<br />Henry Cavendish(1731-1810)<br />objevitel vodíku<br />vypočítal hmotnost Země<br />JamesWatt(1736-1819)<br />vylepšil parní stroj<br />definice fyzikálního pojmu práce<br />Thomas Newcomen(1663-1729)<br />první parní stroj<br />
  21. 21. Přesné měření teploty<br />Daniel Gabriel Fahrenheit<br />(1686-1736)<br />AndersCelsius(1701-1744)<br />René AntioneFerchant de Rèamur<br />(1683-1757)<br />
  22. 22. CarlWilhelmScheele<br />(1742-1786)<br />Švédský lékárník, badatel a chemik samouk<br />experimentátor, s jehož jménem je spojeno<br />snad nejvíce objevů v dějinách chemie.<br />S primitivním vybavením izoloval a určil mnoho<br />látek, současně i (spolu)objevil několik<br />chemických prvků. <br />
  23. 23. JosephPriestley<br />(1733-1804)<br />Objev kyslíku a jeho významu (z HgO lupou) <br />považoval jej však za flogiston<br />
  24. 24. AntoineLaurentLavoisier<br />(1743 – 8. 5. 1794)<br />Objevy: soli z kyselin a zásad, močovina v moči, prostudoval sádru, vyslovil kyslíkovou teorii hoření a dýchání, vyvrátil flogistonovou teorii, vysvětlil vznik vodíku při působení kyselin na kovy, vyslovil předpoklad, že kyseliny obsahují kyslík ….<br />
  25. 25. AntoineLaurentLavoisier<br /> Objevy: soli z kyselin a zásad, močovina v moči, prostudoval sádru, vyslovil kyslíkovou teorii hoření a dýchání, vyvrátil flogistonovou teorii, vysvětlil vznik vodíku při působení kyselin na kovy, vyslovil předpoklad, že kyseliny obsahují kyslík ….<br />
  26. 26. Období průmyslové revoluce<br />Zatímco v XVI. – XVIII. století se formovaly jednotlivé vědy <br />XIX. století je silně spjato s rozvojem průmyslu<br />V Anglii nástup „průmyslové revoluce“ dřív než u nás<br />Prudký rozvoj produktivity práce<br />Stále širší využití energií (pára, ..)<br />Vznik nových technologií<br />Koncentrace výroby<br />
  27. 27. Období průmyslové revoluce<br />První široký rozvoj má textilní výroba<br /> použití mechanických spřádacích a tkacích strojů<br /> barvení, bělení<br />Doprava – mosty, průplavy, železnice<br />Nové objevy – diferenciace věd<br />Vědecké instituce<br /> 1662 Londýn – Královská akademie<br /> 1666 Paříž<br /> 1770 Praha<br />Školy<br /> 1794 Paříž – Polytechnika (ĒcolePolytechnique)<br /> 1806 Praha (F. Gerstner)<br />Suez - 1869<br />
  28. 28. Chemie se stává exaktní přírodní vědou<br />Kvalitativní zkoumání látek je doplněno<br />kvantitativním <br />– vážení <br />– měření objemů <br />– další fyzikální parametry<br />
  29. 29. Úspěchy teoretické chemie<br />– formulace atomové a molekulové teorie, <br />– formulace základních chemických zákonů<br />– osamostatnění organické chemie<br />– vznik chemické symboliky<br />– racionální klasifikace látek<br />– objevy nových pracovních metod a postupů<br />
  30. 30. Slučovací zákony<br />Joseph Louis Proust (1754 – 1826) <br /> zákon stálých poměrů slučovacích (1806)<br />John Dalton (1766 – 1844)<br /> zákon množných poměrů slučovacích <br /> atomová teorie<br /> atomová váha<br />
  31. 31. Objemový zákon (1808)<br />
  32. 32. Stechiometrické zákony<br />Jeremiah Benjamin Richter<br />(1762 – 1807)<br />stechiometrické poměry<br />William HydeWollaston<br />(1766 – 1828)<br />ekvivalent<br />
  33. 33. Atomové hmotnosti<br />
  34. 34. Vývoj názorů na slučování atomů<br />
  35. 35. Chemická symbolika a chemické názvosloví<br />
  36. 36. Lavoisierovo schéma chemických sloučenin:<br />Chemická symbolika a chemické názvosloví<br />kov<br />nekov<br />oxid kovu<br />oxid nekovu<br />sůl<br />zásada<br />kyselina<br />
  37. 37. České chemické názvosloví<br />Jan Svatopluk Presl (1791 – 1849)<br />Názvy vžité: <br />síra, železo, zlato, cín, měď, zinek, olovo<br />Názvy vzniklé počeštěním latinského názvu: <br />vodík, kyslík, dusík, sodík, hořčík, hliník, křemík,<br />draslík, vápník (neujaly se: boříkB, vandíkV,<br />tantalíkTa, platíkPt, strontíkSr, cirkoníkZr, <br />YtříkY, zemíkTe<br />
  38. 38. České chemické názvosloví<br />Jan Svatopluk Presl (1791 – 1849)<br />Názvy vytvořené počeštěním názvů cizích, odvozených z vlastností: luníkSe, kostík P, chasoníkTi, ďasíkCo, nebesníkU, chaluzíkI, kazíkF, barvíkCr, ruměníkRh, sladíkBe, <br />voníkOs, solíkCl, buříkMn, duzíkIr<br />
  39. 39. Úpravy českého chemického názvosloví<br />Karel Slavoj Amerling (1807 – 1884)<br />Vojtěch Šafařík (1829 – 1902)<br />Emil Votoček(1872 – 1950)<br />
  40. 40. Ammerlingovamlunní řada<br />
  41. 41. Vývoj anorganické chemie<br />Alessandro Giuseppe Antonio Anatasio Volta <br />zinek<br />Před pokusy Galvaniho a Volty byla známa jen statická elektřina vyvolaná třením<br />měď<br />
  42. 42. Vývoj anorganické chemie<br />Alessandro Giuseppe Antonio Anatasio Volta <br />(1745-1827) – galvanický článek<br />
  43. 43. Vývoj anorganické chemie<br />Humpry Davy (1778-1829) <br /> – elektrolýza – další prvky (K, Na, Ca, Sr, Ba, Mg)<br />
  44. 44. Vývoj anorganické chemie<br />Robert WilhelmEberhardBunsen(1811-1899) <br />– emisní spektrální analýza <br />– další prvky<br />
  45. 45. Vývoj fyzikální chemie<br />Michael Faraday<br />(22. 9. 1791 – 25. 8. 1867)<br />elektrochemie <br />elektromagnetismus<br />Vynikající experimentátor a přednášející<br />Autor: Thomas Phillips, 1842<br />
  46. 46. Faradayova laboratoř<br />Obraz od Harriet Jane Moore– 1850<br />
  47. 47. Faradayova studovna<br />Obraz od HarrietJane Moore– 1850-1855<br />
  48. 48. Faradayova vánoční přednáška 1856<br />
  49. 49. Hledání systému prvků<br />JohannWolfgang Döbereiner(1780-1849) <br /> – 1829 – pravidlo triád<br />Alexandre-Emile Béguyer de Chancourtois(1820-1886) <br /> – 1862 – šroubovice<br />John Alexander ReinaNewlands(1838-1898) <br />–1863 – oktávy<br />
  50. 50. Hledání systému prvků<br />
  51. 51. Hledání systému prvků<br />DmitrijIvanovič Mendělejev<br />(1834-1907)<br />1868-1870<br />«Основыхимии» <br />
  52. 52. Další objevy prvků <br />předpovězenýchMendělějevem<br />Paul-ÉmileLecoq de Boisbaudran<br />(1838-1912) 1875 Ga<br />LarsFrederikNilson<br />(1840-1899) 1879 Sc<br />Clemens Alexander Winkler<br />1838-1904) 1886 Ge<br />
  53. 53. Objev radioaktivity<br />Pierrea Marie Curieovi<br />(1859-1906) (1867-1934)<br />NC – 1903, 1911<br />– objev Ra, Po 1898<br />
  54. 54. Objev radioaktivity<br />FrederickSoddy<br />(1877-1956)<br />1911 – isotop<br />Henry GwynJeffreysMoseley<br />(1887-1915) <br />1913 – atomové číslo<br />
  55. 55. Vývoj organické chemie<br />Poznatky odedávna – alchymisté uměli destilovat, sublimovat, iatrochemici extrahovat<br />XVII. století – Mylius – Bazilicachimica 1618, produkty z rostlin<br />XVIII. století – Lavoisier – dýchaní, hoření<br />Fourcroy (1755-1809) organické kyseliny, 8 tříd organických látek<br /> Bergman1780 – výraz těla organická<br />XIX. století – J.J. Berzelius 1806 – organiskkemi<br />
  56. 56. Vývoj organické chemie<br />Friedrich August KekulévonStradonitz<br />(1829-1896) <br />– ohraničil organickou chemii <br />– struktura organických látek<br />CarlSchorlemmer(1834-1892) <br />– chemie uhlovodíků a jejich derivátů<br />
  57. 57. Vývoj organické chemie<br />Friedrich Wöhler(1800-1882) <br />– 1828 isomerizace NH4OCN na močovinu<br />JustusvonLiebig(1803-1873) <br />– organická analýza <br />– aldehydy<br />– chloroform<br />
  58. 58. Vývoj biochemie<br />AntoineLaurentLavoisier<br />Eduard Buchner<br />(1860-1917) – kvašení, NC 1907<br />
  59. 59. Vznik a rozvoj chemického průmyslu<br />Významná složka společnosti a její ekonomiky<br />Textilní průmysl požaduje prací, bělící a barvící prostředky<br />Ostatní odvětví průmyslu vyvolávají rozvoj výroby dalšíchzákladních chemikálií<br />
  60. 60. Vznik a rozvoj chemického průmyslu<br />Alfred Bernhard Nobel*21. 10. 1833 Stockholm <br />10. 12. 1896 San Remo<br />Řada vynálezů průmyslově využitých, založil nadaci, z níž jsou udělovány Nobelovy ceny<br />
  61. 61. Vznik a rozvoj chemického průmyslu<br />Thomas Alva Edison<br />* 11. 2. 1847 Milan, Ohio 18. 11. 1931 New Yersey<br />řada průmyslově využitých vynálezů<br />založil časopis Science<br />
  62. 62. Chemický průmysl v českých zemích<br />Lukavice u Chrudimi<br />Na konci 16. století se zde začal těžit pyrit a od 17. století zde pracovala továrna na jeho zpracování, <br />která vyráběla síru 1703 a 1778 i kyselinu sírovou. <br />Doly byly uzavřeny v roce 1892 a v roce 1905 se chemická výroba přesunula do nedalekých Slatiňan. <br />Kde byla založena v roce 1877 továrna na umělá hnojiva, <br />pyrit<br />Chomutov<br />Od 16. do 18. století se v blízkosti Chomutova těžil kamenec, <br />pozůstatkem tohoto dolování je nynější Kamencové jezero <br />na východním okraji města. Kamencové jezero je vodní plocha v nadmořské výšce 337 m na severovýchodním okraji Chomutova, vzniklá někdy koncem 18. století zatopením prostoru po těžbě kamencových břidlic z let 1558 – 1785. 1558 založen minerální závod na výrobu kyseliny sírové<br />kamenec<br />
  63. 63. Cukrovary v českých zemích<br />1801 – první řepný v Hořovicích<br />1829 – Kostelní Vydří<br />1831 – Chocomyšl, Bezděkov, Dobrovice a Malá Chuchle<br />1851 – Hrušovany nad Jevišovkou<br />1859 – Zvoleněves<br />1861 – Modřany<br />Na cukrovary navazovalo i lihovarnictví, drožďárenství a pivovarnictví<br />
  64. 64. Chemický průmysl v českých zemích<br />Kaznějov<br />V r. 1833 byla v Kaznějově založena továrna vyrábějící oleum a kyselinu sírovou, později i jiné anorganické produkty<br />1930 zahájena výroba kyseliny citronové tzv. povrchovým kvasným procesem <br />
  65. 65. Chemický průmysl v českých zemích<br />Spolchemie – Ústí nad Labem<br />1856 – založení akciové společnosti Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu <br />
  66. 66. Chemický průmysl v českých zemích<br />Paramo – Pardubice<br />Historie Pardubické rafinérie minerálních olejů se začala psát v 2. pol. 19. stol. ve Vídni, kde majitel krámku David Fanta prodával petrolej na litry. Nevedl si špatně, a proto se rozhodl zřídit vlastní závod na destilaci a následnou rafinaci petroleje z ropy. <br />1889 "PardubitzerParaffinCeresinundKerzenfabrik" <br />
  67. 67. Chemický průmysl v českých zemích<br />Přerov <br />1896 – Proběhla kolaudace továrny a ihned byla zahájena průmyslová výroba kyseliny sírové a superfosfátu <br />1897 – Továrna vstoupila na dobu tří let za účelem rozšíření trhu do "Sdružení továren na hnojiva". <br />
  68. 68. Chemický průmysl v českých zemích<br />Spolana Neratovice<br />1898 – V. B. Goldberg zahajuje výrobu oleje, stearinu, mýdla a svíčekZahájena přestavba velkého mlýna v Lobkovicích na výrobu karbidu vápníku, svého času jediné v Rakousku – Uhersku. Produkce karbidu přetrvala až do roku 1945.<br />
  69. 69. Chemický průmysl v českých zemích<br />Synthesia Pardubice<br />1920– Historie společnosti začíná založením Československé akciové továrny na látky výbušné. v roce 1934 byla přejmenována na Explosii. <br />
  70. 70. Chemický průmysl v českých zemích<br />Ostrava – Moravské chemické závody – BORSOD a.s.<br />1927 zahájení výstavby 1928 zahájení výroby vodíku, čpavku, síranu amonného <br />
  71. 71. Vývoj chemického školství a vědy v Čechách<br />1348 – Karlova Univerzita <br />1745 – Chemie pro studenty medicíny<br />1784 – první chemická laboratoř na univerzitě<br />1833 – Chemický ústav na nádvoří Karolina<br />
  72. 72. Vývoj chemického školství a vědy v Čechách<br />1717 – inženýrská škola<br />1725 – stavovská akademie Olomouc<br />1733 – hornická škola Jáchymov<br />1763 – Banská Štiavnica<br />1806 – Pražská polytechnika<br />1864 – z Polytechniky vysoká škola s rektorem<br />
  73. 73. Vývoj chemického školství a vědy v Čechách<br />1899 byla dekretem císaře Františka Josefa I. zřízena <br />c.k. Česká vysoká škola technická v Brně. <br />1911zřízen odbor chemického inženýrství. <br />1912zakládá Ústav teoretické a fyzikální chemie<br />
  74. 74. Vývoj chemického školství v Čechách<br />Základní školy přešly v roce 1773 z církve na správu státu, učí se přírodopis nikoliv chemie<br />Od 1867 učí se chemie spolu s fyzikou jako přírodozpyt<br />Po 1918 chemie je samostatná na gymnáziích a v měšťanských školách<br />
  75. 75. Osobnosti chemie v Čechách<br />Otto Wichterle<br />* 27. 10. 1913 Prostějov<br /> 18. 8. 1998<br />chemická technologie VŠCHT, <br />Ústav makromolekulární chemie AV<br />
  76. 76. Osobnosti chemie v Čechách<br />Jaroslav Heyrovský<br />*20. 12. 1890, Praha<br />27. 3. 1967, Cambridge<br />Nositel Nobelovy ceny (1959) za rozpracování polarografie<br />
  77. 77. Vývoj názorů na stavbu látek ve XX. století<br />Komplexní sloučeniny<br />Alfred Werner(1866-1919) <br />NC 1914<br />Frank Albert Cotton(1931-2007)<br />GeoffreyWilkinson(1921-1996) NC 1973<br />
  78. 78. Vývoj názorů na stavbu látek ve XX. století<br />Robert Oppenheimer(1904 - 1967) – otec atomové bomby<br />USA – první testy – červenec 1945, vodíková bomba – 1952<br />Igor VasiljevičKurčatov(1903-1960)–vývoj ruských atomových zbraní<br />SSSR – první testy – 1949, <br />vodíková bomba – 1953<br />EnricoFermia kolektiv 1942 <br />– první řetězová reakce rozpadu jádra atomu<br />
  79. 79. Výroba polymerních nanovláken<br />metoda melt-blown, podrobně známá technologie pro výrobu netkaných textilií, <br />výroba bikomponentních vláken typu „ostrovy v moři“ a následné odstranění (rozpuštění) matrice, <br />metoda elektrostatického zvlákňování – elektrospinning<br />metoda elektrospiningu byla rozvinuta na Katedře netkaných textilií FT, TU v Liberci<br />
  80. 80. Schéma procesu výroby nanovlákenné vrstvy pomocí elektrostatického zvlákňování<br />
  81. 81. Nanospider – zařízení pro výrobu nanovláken<br />Oldřich Jirsák; prof. RNDr., CSc.<br />Rozvinul metodu elektrospinningu<br />má světově uznané patenty <br />na produkční úpravu této metody<br />
  82. 82. Biodegradabilní nanovlákna<br />
  83. 83. Orientovaná nanovlákna<br />
  84. 84. Ruční elektrospiner pro přípravu nanovláken<br />
  85. 85. Pyl z lilie na nanovláknech<br />Foto. Ing. Eva Košťáková<br />
  86. 86. Pyl z kopretiny na nanovláknech<br />Foto: Ing. Eva Košťáková<br />
  87. 87. Historie chemie od alchymie k nanovláknům<br />Děkuji za pozornost<br />Zpracováno na katedře chemie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci<br />jan.gregr@tul.cz květen 2010<br />
  88. 88. Historie chemie od alchymie k nanovláknům<br />Univerzita třetího věku TUL<br />Organizačně zajišťuje: <br />Centrum dalšího vzdělávání TUL<br />Kontaktní osoba: Mgr. Jitka Pacltová<br />Telefon: 485 355 108<br />E-mail: jitka.pacltova@tul.cz<br />Ukázková průřezová přednáška k připravovanému předmětu Univerzity třetího věku TUL<br />

×