Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.
HISTORIE  CHEMIE<br />od alchymie<br />knanovláknům<br />Ukázková průřezová přednáška k připravovanému  předmětu Univerzit...
Nejstarší chemické objevy a poznání<br />První chemická reakce, kterou člověk poznal    a ovládl, <br />bylo hoření – oheň...
Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Pomocí ohně dokázal vypálit první keramiku<br />2<br />
Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Oheň dovolil roztavit písek a popel a vytvořit tak první sklovinu<br />3<br />
Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Zbytky po ohni umožnily seznámení s prvním chemickým prvkem – uhlíkem<br />4<br />
Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Pomocí ohně a uhlíků  vyrobil první kovy a slitiny a vytvořil z nich užitkové pře...
Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Naučil se pracovat s drahými kovy<br />6<br />
Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Pomocí ohně a redukce dřevěným uhlím vyrobil první železo a nástroje a zbraně z n...
Nejstarší filosofické názory na stavbu hmoty<br />Thales z Milétu (627 - 547 př. Kr.) – úspěšný obchodník a cestovatel, pr...
Nejstarší filosofické názory na stavbu hmoty<br />Demokritos z Abdér<br />(asi 460 - 370 př. Kr.) – materialistický filozo...
Nejstarší filosofické názory na stavbu hmoty<br />Aristoteles ze Stageiry(384 - 322 př. Kr.) – obsáhl všechno tehdejší věd...
Alchymie<br />vyvinuta z učení Aristotela<br />–   základy položil Arab Džabír (Geber) v  8. století<br />–   existence 4 ...
Iatrochemie<br />iatros – lékař (v řečtině)<br />PhilippusAureolusTheophrastusBombastusvonHohenheim – Paracelsus<br />(*14...
Technická chemie v iatrochemii<br />GeorgiusAgricola (1494-1555)<br />Jáchymov – rudy, <br />spisy  <br />12 dílů De re me...
Technická chemie v iatrochemii<br />VannoccioBiringuccio (1480-1539) – spis De la Pirotechnia<br />
Technická chemie v iatrochemii<br />Bernard Palissy (1510-1590) hnojiva, smalty<br />
Technická chemie v iatrochemii<br />Johann Rudolf Glauber<br />(1604-1668) HCl, HNO3, soli<br />
První vědecké poznatky<br />Galileo Galilei (1564-1642)<br />Astronomie, heliocentrismus <br />Isaac Newton(1643-1727) <br...
První vědecké poznatky<br />Robert Boyle(1627-1691)<br />– skeptický chemik<br />MichailVasilijevičLomonosov<br />(1711-17...
První vědecké poznatky<br />Henry Cavendish(1731-1810)<br />objevitel vodíku<br />vypočítal hmotnost Země<br />JamesWatt(1...
Přesné měření teploty<br />Daniel Gabriel Fahrenheit<br />(1686-1736)<br />AndersCelsius(1701-1744)<br />René AntioneFerch...
CarlWilhelmScheele<br />(1742-1786)<br />Švédský lékárník, badatel a chemik samouk<br />experimentátor,  s jehož  jménem  ...
JosephPriestley<br />(1733-1804)<br />Objev kyslíku a jeho významu        (z HgO lupou) <br />považoval jej však za flogis...
AntoineLaurentLavoisier<br />(1743 – 8. 5. 1794)<br />Objevy: soli z kyselin a zásad, močovina v moči, prostudoval sádru, ...
AntoineLaurentLavoisier<br />	Objevy: soli z kyselin a zásad, močovina v moči, prostudoval sádru, vyslovil kyslíkovou teor...
Období průmyslové revoluce<br />Zatímco v XVI. – XVIII. století se formovaly jednotlivé vědy <br />XIX. století je silně s...
Období průmyslové revoluce<br />První široký rozvoj má textilní výroba<br /> 	použití mechanických spřádacích a tkacích st...
Chemie se stává exaktní přírodní vědou<br />Kvalitativní zkoumání látek je doplněno<br />kvantitativním <br />– vážení <br...
Úspěchy teoretické chemie<br />– formulace atomové a molekulové teorie, <br />– formulace základních chemických zákonů<br ...
Slučovací zákony<br />Joseph Louis Proust (1754 – 1826) <br />	zákon stálých poměrů slučovacích                    (1806)<...
Objemový zákon (1808)<br />
Stechiometrické zákony<br />Jeremiah Benjamin Richter<br />(1762 – 1807)<br />stechiometrické poměry<br />William HydeWoll...
Atomové hmotnosti<br />
Vývoj názorů na slučování atomů<br />
Chemická symbolika  a chemické názvosloví<br />
Lavoisierovo schéma chemických sloučenin:<br />Chemická symbolika  a chemické názvosloví<br />kov<br />nekov<br />oxid kov...
České chemické názvosloví<br />Jan Svatopluk Presl (1791 – 1849)<br />Názvy vžité: <br />síra, železo, zlato, cín, měď, zi...
České chemické názvosloví<br />Jan Svatopluk Presl (1791 – 1849)<br />Názvy vytvořené počeštěním názvů cizích, odvozených ...
Úpravy českého chemického názvosloví<br />Karel Slavoj Amerling (1807 – 1884)<br />Vojtěch Šafařík (1829 – 1902)<br />Emil...
Ammerlingovamlunní řada<br />
Vývoj anorganické chemie<br />Alessandro Giuseppe Antonio Anatasio Volta <br />zinek<br />Před pokusy Galvaniho a Volty by...
Vývoj anorganické chemie<br />Alessandro Giuseppe Antonio Anatasio Volta <br />(1745-1827) – galvanický článek<br />
Vývoj anorganické chemie<br />Humpry Davy (1778-1829) <br />	– elektrolýza                                   – další prvky...
Vývoj anorganické chemie<br />Robert WilhelmEberhardBunsen(1811-1899)                        <br />– emisní spektrální ana...
Vývoj fyzikální chemie<br />Michael Faraday<br />(22. 9. 1791 – 25. 8. 1867)<br />elektrochemie  <br />elektromagnetismus<...
Faradayova laboratoř<br />Obraz od Harriet Jane Moore– 1850<br />
Faradayova studovna<br />Obraz  od HarrietJane Moore– 1850-1855<br />
Faradayova vánoční přednáška 1856<br />
Hledání systému prvků<br />JohannWolfgang Döbereiner(1780-1849)                                <br />	– 1829 – pravidlo tr...
Hledání systému prvků<br />
Hledání systému prvků<br />DmitrijIvanovič Mendělejev<br />(1834-1907)<br />1868-1870<br />«Основыхимии» <br />
Další objevy prvků <br />předpovězenýchMendělějevem<br />Paul-ÉmileLecoq de Boisbaudran<br />(1838-1912)                  ...
Objev radioaktivity<br />Pierrea Marie Curieovi<br />(1859-1906)      (1867-1934)<br />NC – 1903, 1911<br />– objev Ra, Po...
Objev radioaktivity<br />FrederickSoddy<br />(1877-1956)<br />1911 – isotop<br />Henry GwynJeffreysMoseley<br />(1887-1915...
Vývoj organické chemie<br />Poznatky odedávna – alchymisté uměli destilovat, sublimovat, iatrochemici extrahovat<br />XVII...
Vývoj organické chemie<br />Friedrich August KekulévonStradonitz<br />(1829-1896) <br />– ohraničil organickou chemii <br ...
Vývoj organické chemie<br />Friedrich Wöhler(1800-1882) <br />– 1828 isomerizace NH4OCN na močovinu<br />JustusvonLiebig(1...
Vývoj biochemie<br />AntoineLaurentLavoisier<br />Eduard Buchner<br />(1860-1917) – kvašení, NC 1907<br />
Vznik a rozvoj chemického průmyslu<br />Významná složka společnosti a její ekonomiky<br />Textilní průmysl požaduje prací,...
Vznik a rozvoj chemického průmyslu<br />Alfred Bernhard Nobel*21. 10. 1833 Stockholm <br />10. 12. 1896 San Remo<br />Řad...
Vznik a rozvoj chemického průmyslu<br />Thomas Alva Edison<br />* 11. 2. 1847 Milan, Ohio 18. 11. 1931 New Yersey<br />řa...
Chemický průmysl v českých zemích<br />Lukavice u Chrudimi<br />Na konci 16. století se zde začal těžit pyrit a od 17. sto...
Cukrovary v českých zemích<br />1801 – první řepný v Hořovicích<br />1829 – Kostelní Vydří<br />1831 – Chocomyšl, Bezděkov...
Chemický průmysl v českých zemích<br />Kaznějov<br />V r. 1833 byla v Kaznějově založena továrna vyrábějící oleum a kyseli...
Chemický průmysl v českých zemích<br />Spolchemie  – Ústí nad Labem<br />1856 – založení akciové společnosti Rakouský spol...
Chemický průmysl v českých zemích<br />Paramo – Pardubice<br />Historie Pardubické rafinérie minerálních olejů se začala p...
Chemický průmysl v českých zemích<br />Přerov <br />1896 – Proběhla kolaudace továrny a ihned byla zahájena průmyslová výr...
Chemický průmysl v českých zemích<br />Spolana Neratovice<br />1898 – V. B. Goldberg zahajuje výrobu oleje, stearinu, mýdl...
Chemický průmysl v českých zemích<br />Synthesia Pardubice<br />1920– Historie společnosti začíná založením Československé...
Chemický průmysl v českých zemích<br />Ostrava – Moravské chemické závody – BORSOD a.s.<br />1927 zahájení výstavby 1928 z...
Vývoj chemického školství a vědy v Čechách<br />1348  – Karlova Univerzita <br />1745  – Chemie pro studenty medicíny<br /...
Vývoj chemického školství a vědy v Čechách<br />1717  – inženýrská škola<br />1725  – stavovská akademie Olomouc<br />1733...
Vývoj chemického školství a vědy v Čechách<br />1899 byla dekretem císaře Františka Josefa I. zřízena <br />c.k. Česká vys...
Vývoj chemického školství v Čechách<br />Základní školy přešly v roce 1773 z církve na správu státu, učí se přírodopis nik...
Osobnosti chemie v Čechách<br />Otto Wichterle<br />* 27. 10. 1913 Prostějov<br /> 18. 8. 1998<br />chemická technologie ...
Osobnosti chemie v Čechách<br />Jaroslav Heyrovský<br />*20. 12. 1890, Praha<br />27. 3. 1967, Cambridge<br />Nositel Nobe...
Vývoj  názorů na stavbu  látek  ve XX. století<br />Komplexní sloučeniny<br />Alfred Werner(1866-1919) <br />NC 1914<br />...
Vývoj  názorů na stavbu  látek  ve XX. století<br />Robert Oppenheimer(1904 - 1967)                                       ...
Výroba polymerních nanovláken<br />metoda melt-blown, podrobně známá technologie pro výrobu netkaných textilií, <br />výro...
Schéma procesu výroby nanovlákenné vrstvy  pomocí elektrostatického zvlákňování<br />
Nanospider – zařízení pro výrobu nanovláken<br />Oldřich Jirsák; prof. RNDr., CSc.<br />Rozvinul metodu elektrospinningu<b...
Biodegradabilní nanovlákna<br />
Orientovaná nanovlákna<br />
Ruční elektrospiner pro přípravu nanovláken<br />
Pyl z lilie na nanovláknech<br />Foto. Ing. Eva Košťáková<br />
Pyl z kopretiny na nanovláknech<br />Foto: Ing. Eva Košťáková<br />
Historie chemie od alchymie k nanovláknům<br />Děkuji za pozornost<br />Zpracováno na katedře chemie Fakulty přírodovědně-...
Historie chemie od alchymie k nanovláknům<br />Univerzita třetího věku TUL<br />Organizačně zajišťuje: <br />Centrum další...
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Historie chemie

11,740 views

Published on

Published in: Education
  • Be the first to comment

Historie chemie

  1. 1. HISTORIE CHEMIE<br />od alchymie<br />knanovláknům<br />Ukázková průřezová přednáška k připravovanému předmětu Univerzity třetího věku TUL<br />
  2. 2. Nejstarší chemické objevy a poznání<br />První chemická reakce, kterou člověk poznal a ovládl, <br />bylo hoření – oheň<br />1<br />
  3. 3. Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Pomocí ohně dokázal vypálit první keramiku<br />2<br />
  4. 4. Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Oheň dovolil roztavit písek a popel a vytvořit tak první sklovinu<br />3<br />
  5. 5. Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Zbytky po ohni umožnily seznámení s prvním chemickým prvkem – uhlíkem<br />4<br />
  6. 6. Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Pomocí ohně a uhlíků vyrobil první kovy a slitiny a vytvořil z nich užitkové předměty<br />5<br />
  7. 7. Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Naučil se pracovat s drahými kovy<br />6<br />
  8. 8. Nejstarší chemické objevy a poznání<br />Pomocí ohně a redukce dřevěným uhlím vyrobil první železo a nástroje a zbraně z něj<br />7<br />
  9. 9. Nejstarší filosofické názory na stavbu hmoty<br />Thales z Milétu (627 - 547 př. Kr.) – úspěšný obchodník a cestovatel, pralátka, ze které vznikl svět – voda, zhušťováním a zřeďováním vody vznikají ostatní látky<br /> <br />(asi 530 - 480 př. Kr.) – podstata světa – oheň, schopnost přeměňovat látky, tvrdil, že všechno (každá látka) se mění, „Vše plyne“ – Pantarei, všechno stvořené má v sobě zárodek zániku<br /> <br /> <br />7<br />
  10. 10. Nejstarší filosofické názory na stavbu hmoty<br />Demokritos z Abdér<br />(asi 460 - 370 př. Kr.) – materialistický filozof a encyklopedický vědec, nejvýznamnější z antických atomistů, bez pokusů vytvořil jako první atomovou teorii (přirovnání k ovčímu stádu), atomos = nedělitelný, pohybem atomů (jejich spojováním a rozpojováním) vysvětlil podstatu přírodních změn<br />7<br />
  11. 11. Nejstarší filosofické názory na stavbu hmoty<br />Aristoteles ze Stageiry(384 - 322 př. Kr.) – obsáhl všechno tehdejší vědění, měl daleko větší autoritu než Demokritos, myšlenka o TVARU a LÁTCE – tvar tvaruje látku, která se později také může stát tvarem, na začátku musela být nějaká prvotní hmota – MATERIA PRIMA, teorie o ŽIVLECH (prvcích), každá látka je tvořena z těchto vlastností:<br />–         VODA – chladné, vlhké<br />–         VZDUCH – horké, vlhké<br />–        OHEŇ – horké, suché<br />–         ZEMĚ – chladné, suché<br />pátý živel……ÉTER (ve vesmíru)<br />všechny látky vznikají kombinací těchto vlastností, podstatu změn viděl ve změně formy <br />7<br />
  12. 12. Alchymie<br />vyvinuta z učení Aristotela<br />–   základy položil Arab Džabír (Geber) v 8. století<br />–   existence 4 prvků: voda, vzduch, oheň, země<br />–   existence 3 principů – vlastností látek:<br />–   RTUŤ (filozofická rtuť) – lesk, tavitelnost, kujnost<br />–   SÍRA (filozofická síra) – vlastnosti, které byly vlastní síře - barva, hořlavost, reaktivita, těkavost<br />–   SŮL (filozofická sůl) – spojovací princip mezi rtutí a sírou<br />    snahou bylo vytvořit co nejčistší rtuť nebo síru (filozofickou) spojením rtuti a síry vznikne zlato<br /> <br />7<br />
  13. 13. Iatrochemie<br />iatros – lékař (v řečtině)<br />PhilippusAureolusTheophrastusBombastusvonHohenheim – Paracelsus<br />(*1493 Einsiedeln –1541 Salzburk)<br />„Mnozí si myslí, že alchymie slouží jen pro výrobu zlata a stříbra. <br />Pro mě to není cílem, její ctnost a síla spočívá v lékařství.“ <br />7<br />jed od léku odlišuje pouze podávané množství<br />
  14. 14. Technická chemie v iatrochemii<br />GeorgiusAgricola (1494-1555)<br />Jáchymov – rudy, <br />spisy <br />12 dílů De re metallicalibri<br />
  15. 15. Technická chemie v iatrochemii<br />VannoccioBiringuccio (1480-1539) – spis De la Pirotechnia<br />
  16. 16. Technická chemie v iatrochemii<br />Bernard Palissy (1510-1590) hnojiva, smalty<br />
  17. 17. Technická chemie v iatrochemii<br />Johann Rudolf Glauber<br />(1604-1668) HCl, HNO3, soli<br />
  18. 18. První vědecké poznatky<br />Galileo Galilei (1564-1642)<br />Astronomie, heliocentrismus <br />Isaac Newton(1643-1727) <br />gravitační zákony, dynamika<br />Christian Huygens(1629-1695)<br />vlnová povaha světla<br />
  19. 19. První vědecké poznatky<br />Robert Boyle(1627-1691)<br />– skeptický chemik<br />MichailVasilijevičLomonosov<br />(1711-1765) <br />– zákony zachování hmoty a energie<br />JohannJoachimBecher<br />(1635-1682) – flogiston<br />
  20. 20. První vědecké poznatky<br />Henry Cavendish(1731-1810)<br />objevitel vodíku<br />vypočítal hmotnost Země<br />JamesWatt(1736-1819)<br />vylepšil parní stroj<br />definice fyzikálního pojmu práce<br />Thomas Newcomen(1663-1729)<br />první parní stroj<br />
  21. 21. Přesné měření teploty<br />Daniel Gabriel Fahrenheit<br />(1686-1736)<br />AndersCelsius(1701-1744)<br />René AntioneFerchant de Rèamur<br />(1683-1757)<br />
  22. 22. CarlWilhelmScheele<br />(1742-1786)<br />Švédský lékárník, badatel a chemik samouk<br />experimentátor, s jehož jménem je spojeno<br />snad nejvíce objevů v dějinách chemie.<br />S primitivním vybavením izoloval a určil mnoho<br />látek, současně i (spolu)objevil několik<br />chemických prvků. <br />
  23. 23. JosephPriestley<br />(1733-1804)<br />Objev kyslíku a jeho významu (z HgO lupou) <br />považoval jej však za flogiston<br />
  24. 24. AntoineLaurentLavoisier<br />(1743 – 8. 5. 1794)<br />Objevy: soli z kyselin a zásad, močovina v moči, prostudoval sádru, vyslovil kyslíkovou teorii hoření a dýchání, vyvrátil flogistonovou teorii, vysvětlil vznik vodíku při působení kyselin na kovy, vyslovil předpoklad, že kyseliny obsahují kyslík ….<br />
  25. 25. AntoineLaurentLavoisier<br /> Objevy: soli z kyselin a zásad, močovina v moči, prostudoval sádru, vyslovil kyslíkovou teorii hoření a dýchání, vyvrátil flogistonovou teorii, vysvětlil vznik vodíku při působení kyselin na kovy, vyslovil předpoklad, že kyseliny obsahují kyslík ….<br />
  26. 26. Období průmyslové revoluce<br />Zatímco v XVI. – XVIII. století se formovaly jednotlivé vědy <br />XIX. století je silně spjato s rozvojem průmyslu<br />V Anglii nástup „průmyslové revoluce“ dřív než u nás<br />Prudký rozvoj produktivity práce<br />Stále širší využití energií (pára, ..)<br />Vznik nových technologií<br />Koncentrace výroby<br />
  27. 27. Období průmyslové revoluce<br />První široký rozvoj má textilní výroba<br /> použití mechanických spřádacích a tkacích strojů<br /> barvení, bělení<br />Doprava – mosty, průplavy, železnice<br />Nové objevy – diferenciace věd<br />Vědecké instituce<br /> 1662 Londýn – Královská akademie<br /> 1666 Paříž<br /> 1770 Praha<br />Školy<br /> 1794 Paříž – Polytechnika (ĒcolePolytechnique)<br /> 1806 Praha (F. Gerstner)<br />Suez - 1869<br />
  28. 28. Chemie se stává exaktní přírodní vědou<br />Kvalitativní zkoumání látek je doplněno<br />kvantitativním <br />– vážení <br />– měření objemů <br />– další fyzikální parametry<br />
  29. 29. Úspěchy teoretické chemie<br />– formulace atomové a molekulové teorie, <br />– formulace základních chemických zákonů<br />– osamostatnění organické chemie<br />– vznik chemické symboliky<br />– racionální klasifikace látek<br />– objevy nových pracovních metod a postupů<br />
  30. 30. Slučovací zákony<br />Joseph Louis Proust (1754 – 1826) <br /> zákon stálých poměrů slučovacích (1806)<br />John Dalton (1766 – 1844)<br /> zákon množných poměrů slučovacích <br /> atomová teorie<br /> atomová váha<br />
  31. 31. Objemový zákon (1808)<br />
  32. 32. Stechiometrické zákony<br />Jeremiah Benjamin Richter<br />(1762 – 1807)<br />stechiometrické poměry<br />William HydeWollaston<br />(1766 – 1828)<br />ekvivalent<br />
  33. 33. Atomové hmotnosti<br />
  34. 34. Vývoj názorů na slučování atomů<br />
  35. 35. Chemická symbolika a chemické názvosloví<br />
  36. 36. Lavoisierovo schéma chemických sloučenin:<br />Chemická symbolika a chemické názvosloví<br />kov<br />nekov<br />oxid kovu<br />oxid nekovu<br />sůl<br />zásada<br />kyselina<br />
  37. 37. České chemické názvosloví<br />Jan Svatopluk Presl (1791 – 1849)<br />Názvy vžité: <br />síra, železo, zlato, cín, měď, zinek, olovo<br />Názvy vzniklé počeštěním latinského názvu: <br />vodík, kyslík, dusík, sodík, hořčík, hliník, křemík,<br />draslík, vápník (neujaly se: boříkB, vandíkV,<br />tantalíkTa, platíkPt, strontíkSr, cirkoníkZr, <br />YtříkY, zemíkTe<br />
  38. 38. České chemické názvosloví<br />Jan Svatopluk Presl (1791 – 1849)<br />Názvy vytvořené počeštěním názvů cizích, odvozených z vlastností: luníkSe, kostík P, chasoníkTi, ďasíkCo, nebesníkU, chaluzíkI, kazíkF, barvíkCr, ruměníkRh, sladíkBe, <br />voníkOs, solíkCl, buříkMn, duzíkIr<br />
  39. 39. Úpravy českého chemického názvosloví<br />Karel Slavoj Amerling (1807 – 1884)<br />Vojtěch Šafařík (1829 – 1902)<br />Emil Votoček(1872 – 1950)<br />
  40. 40. Ammerlingovamlunní řada<br />
  41. 41. Vývoj anorganické chemie<br />Alessandro Giuseppe Antonio Anatasio Volta <br />zinek<br />Před pokusy Galvaniho a Volty byla známa jen statická elektřina vyvolaná třením<br />měď<br />
  42. 42. Vývoj anorganické chemie<br />Alessandro Giuseppe Antonio Anatasio Volta <br />(1745-1827) – galvanický článek<br />
  43. 43. Vývoj anorganické chemie<br />Humpry Davy (1778-1829) <br /> – elektrolýza – další prvky (K, Na, Ca, Sr, Ba, Mg)<br />
  44. 44. Vývoj anorganické chemie<br />Robert WilhelmEberhardBunsen(1811-1899) <br />– emisní spektrální analýza <br />– další prvky<br />
  45. 45. Vývoj fyzikální chemie<br />Michael Faraday<br />(22. 9. 1791 – 25. 8. 1867)<br />elektrochemie <br />elektromagnetismus<br />Vynikající experimentátor a přednášející<br />Autor: Thomas Phillips, 1842<br />
  46. 46. Faradayova laboratoř<br />Obraz od Harriet Jane Moore– 1850<br />
  47. 47. Faradayova studovna<br />Obraz od HarrietJane Moore– 1850-1855<br />
  48. 48. Faradayova vánoční přednáška 1856<br />
  49. 49. Hledání systému prvků<br />JohannWolfgang Döbereiner(1780-1849) <br /> – 1829 – pravidlo triád<br />Alexandre-Emile Béguyer de Chancourtois(1820-1886) <br /> – 1862 – šroubovice<br />John Alexander ReinaNewlands(1838-1898) <br />–1863 – oktávy<br />
  50. 50. Hledání systému prvků<br />
  51. 51. Hledání systému prvků<br />DmitrijIvanovič Mendělejev<br />(1834-1907)<br />1868-1870<br />«Основыхимии» <br />
  52. 52. Další objevy prvků <br />předpovězenýchMendělějevem<br />Paul-ÉmileLecoq de Boisbaudran<br />(1838-1912) 1875 Ga<br />LarsFrederikNilson<br />(1840-1899) 1879 Sc<br />Clemens Alexander Winkler<br />1838-1904) 1886 Ge<br />
  53. 53. Objev radioaktivity<br />Pierrea Marie Curieovi<br />(1859-1906) (1867-1934)<br />NC – 1903, 1911<br />– objev Ra, Po 1898<br />
  54. 54. Objev radioaktivity<br />FrederickSoddy<br />(1877-1956)<br />1911 – isotop<br />Henry GwynJeffreysMoseley<br />(1887-1915) <br />1913 – atomové číslo<br />
  55. 55. Vývoj organické chemie<br />Poznatky odedávna – alchymisté uměli destilovat, sublimovat, iatrochemici extrahovat<br />XVII. století – Mylius – Bazilicachimica 1618, produkty z rostlin<br />XVIII. století – Lavoisier – dýchaní, hoření<br />Fourcroy (1755-1809) organické kyseliny, 8 tříd organických látek<br /> Bergman1780 – výraz těla organická<br />XIX. století – J.J. Berzelius 1806 – organiskkemi<br />
  56. 56. Vývoj organické chemie<br />Friedrich August KekulévonStradonitz<br />(1829-1896) <br />– ohraničil organickou chemii <br />– struktura organických látek<br />CarlSchorlemmer(1834-1892) <br />– chemie uhlovodíků a jejich derivátů<br />
  57. 57. Vývoj organické chemie<br />Friedrich Wöhler(1800-1882) <br />– 1828 isomerizace NH4OCN na močovinu<br />JustusvonLiebig(1803-1873) <br />– organická analýza <br />– aldehydy<br />– chloroform<br />
  58. 58. Vývoj biochemie<br />AntoineLaurentLavoisier<br />Eduard Buchner<br />(1860-1917) – kvašení, NC 1907<br />
  59. 59. Vznik a rozvoj chemického průmyslu<br />Významná složka společnosti a její ekonomiky<br />Textilní průmysl požaduje prací, bělící a barvící prostředky<br />Ostatní odvětví průmyslu vyvolávají rozvoj výroby dalšíchzákladních chemikálií<br />
  60. 60. Vznik a rozvoj chemického průmyslu<br />Alfred Bernhard Nobel*21. 10. 1833 Stockholm <br />10. 12. 1896 San Remo<br />Řada vynálezů průmyslově využitých, založil nadaci, z níž jsou udělovány Nobelovy ceny<br />
  61. 61. Vznik a rozvoj chemického průmyslu<br />Thomas Alva Edison<br />* 11. 2. 1847 Milan, Ohio 18. 11. 1931 New Yersey<br />řada průmyslově využitých vynálezů<br />založil časopis Science<br />
  62. 62. Chemický průmysl v českých zemích<br />Lukavice u Chrudimi<br />Na konci 16. století se zde začal těžit pyrit a od 17. století zde pracovala továrna na jeho zpracování, <br />která vyráběla síru 1703 a 1778 i kyselinu sírovou. <br />Doly byly uzavřeny v roce 1892 a v roce 1905 se chemická výroba přesunula do nedalekých Slatiňan. <br />Kde byla založena v roce 1877 továrna na umělá hnojiva, <br />pyrit<br />Chomutov<br />Od 16. do 18. století se v blízkosti Chomutova těžil kamenec, <br />pozůstatkem tohoto dolování je nynější Kamencové jezero <br />na východním okraji města. Kamencové jezero je vodní plocha v nadmořské výšce 337 m na severovýchodním okraji Chomutova, vzniklá někdy koncem 18. století zatopením prostoru po těžbě kamencových břidlic z let 1558 – 1785. 1558 založen minerální závod na výrobu kyseliny sírové<br />kamenec<br />
  63. 63. Cukrovary v českých zemích<br />1801 – první řepný v Hořovicích<br />1829 – Kostelní Vydří<br />1831 – Chocomyšl, Bezděkov, Dobrovice a Malá Chuchle<br />1851 – Hrušovany nad Jevišovkou<br />1859 – Zvoleněves<br />1861 – Modřany<br />Na cukrovary navazovalo i lihovarnictví, drožďárenství a pivovarnictví<br />
  64. 64. Chemický průmysl v českých zemích<br />Kaznějov<br />V r. 1833 byla v Kaznějově založena továrna vyrábějící oleum a kyselinu sírovou, později i jiné anorganické produkty<br />1930 zahájena výroba kyseliny citronové tzv. povrchovým kvasným procesem <br />
  65. 65. Chemický průmysl v českých zemích<br />Spolchemie – Ústí nad Labem<br />1856 – založení akciové společnosti Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu <br />
  66. 66. Chemický průmysl v českých zemích<br />Paramo – Pardubice<br />Historie Pardubické rafinérie minerálních olejů se začala psát v 2. pol. 19. stol. ve Vídni, kde majitel krámku David Fanta prodával petrolej na litry. Nevedl si špatně, a proto se rozhodl zřídit vlastní závod na destilaci a následnou rafinaci petroleje z ropy. <br />1889 "PardubitzerParaffinCeresinundKerzenfabrik" <br />
  67. 67. Chemický průmysl v českých zemích<br />Přerov <br />1896 – Proběhla kolaudace továrny a ihned byla zahájena průmyslová výroba kyseliny sírové a superfosfátu <br />1897 – Továrna vstoupila na dobu tří let za účelem rozšíření trhu do "Sdružení továren na hnojiva". <br />
  68. 68. Chemický průmysl v českých zemích<br />Spolana Neratovice<br />1898 – V. B. Goldberg zahajuje výrobu oleje, stearinu, mýdla a svíčekZahájena přestavba velkého mlýna v Lobkovicích na výrobu karbidu vápníku, svého času jediné v Rakousku – Uhersku. Produkce karbidu přetrvala až do roku 1945.<br />
  69. 69. Chemický průmysl v českých zemích<br />Synthesia Pardubice<br />1920– Historie společnosti začíná založením Československé akciové továrny na látky výbušné. v roce 1934 byla přejmenována na Explosii. <br />
  70. 70. Chemický průmysl v českých zemích<br />Ostrava – Moravské chemické závody – BORSOD a.s.<br />1927 zahájení výstavby 1928 zahájení výroby vodíku, čpavku, síranu amonného <br />
  71. 71. Vývoj chemického školství a vědy v Čechách<br />1348 – Karlova Univerzita <br />1745 – Chemie pro studenty medicíny<br />1784 – první chemická laboratoř na univerzitě<br />1833 – Chemický ústav na nádvoří Karolina<br />
  72. 72. Vývoj chemického školství a vědy v Čechách<br />1717 – inženýrská škola<br />1725 – stavovská akademie Olomouc<br />1733 – hornická škola Jáchymov<br />1763 – Banská Štiavnica<br />1806 – Pražská polytechnika<br />1864 – z Polytechniky vysoká škola s rektorem<br />
  73. 73. Vývoj chemického školství a vědy v Čechách<br />1899 byla dekretem císaře Františka Josefa I. zřízena <br />c.k. Česká vysoká škola technická v Brně. <br />1911zřízen odbor chemického inženýrství. <br />1912zakládá Ústav teoretické a fyzikální chemie<br />
  74. 74. Vývoj chemického školství v Čechách<br />Základní školy přešly v roce 1773 z církve na správu státu, učí se přírodopis nikoliv chemie<br />Od 1867 učí se chemie spolu s fyzikou jako přírodozpyt<br />Po 1918 chemie je samostatná na gymnáziích a v měšťanských školách<br />
  75. 75. Osobnosti chemie v Čechách<br />Otto Wichterle<br />* 27. 10. 1913 Prostějov<br /> 18. 8. 1998<br />chemická technologie VŠCHT, <br />Ústav makromolekulární chemie AV<br />
  76. 76. Osobnosti chemie v Čechách<br />Jaroslav Heyrovský<br />*20. 12. 1890, Praha<br />27. 3. 1967, Cambridge<br />Nositel Nobelovy ceny (1959) za rozpracování polarografie<br />
  77. 77. Vývoj názorů na stavbu látek ve XX. století<br />Komplexní sloučeniny<br />Alfred Werner(1866-1919) <br />NC 1914<br />Frank Albert Cotton(1931-2007)<br />GeoffreyWilkinson(1921-1996) NC 1973<br />
  78. 78. Vývoj názorů na stavbu látek ve XX. století<br />Robert Oppenheimer(1904 - 1967) – otec atomové bomby<br />USA – první testy – červenec 1945, vodíková bomba – 1952<br />Igor VasiljevičKurčatov(1903-1960)–vývoj ruských atomových zbraní<br />SSSR – první testy – 1949, <br />vodíková bomba – 1953<br />EnricoFermia kolektiv 1942 <br />– první řetězová reakce rozpadu jádra atomu<br />
  79. 79. Výroba polymerních nanovláken<br />metoda melt-blown, podrobně známá technologie pro výrobu netkaných textilií, <br />výroba bikomponentních vláken typu „ostrovy v moři“ a následné odstranění (rozpuštění) matrice, <br />metoda elektrostatického zvlákňování – elektrospinning<br />metoda elektrospiningu byla rozvinuta na Katedře netkaných textilií FT, TU v Liberci<br />
  80. 80. Schéma procesu výroby nanovlákenné vrstvy pomocí elektrostatického zvlákňování<br />
  81. 81. Nanospider – zařízení pro výrobu nanovláken<br />Oldřich Jirsák; prof. RNDr., CSc.<br />Rozvinul metodu elektrospinningu<br />má světově uznané patenty <br />na produkční úpravu této metody<br />
  82. 82. Biodegradabilní nanovlákna<br />
  83. 83. Orientovaná nanovlákna<br />
  84. 84. Ruční elektrospiner pro přípravu nanovláken<br />
  85. 85. Pyl z lilie na nanovláknech<br />Foto. Ing. Eva Košťáková<br />
  86. 86. Pyl z kopretiny na nanovláknech<br />Foto: Ing. Eva Košťáková<br />
  87. 87. Historie chemie od alchymie k nanovláknům<br />Děkuji za pozornost<br />Zpracováno na katedře chemie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci<br />jan.gregr@tul.cz květen 2010<br />
  88. 88. Historie chemie od alchymie k nanovláknům<br />Univerzita třetího věku TUL<br />Organizačně zajišťuje: <br />Centrum dalšího vzdělávání TUL<br />Kontaktní osoba: Mgr. Jitka Pacltová<br />Telefon: 485 355 108<br />E-mail: jitka.pacltova@tul.cz<br />Ukázková průřezová přednáška k připravovanému předmětu Univerzity třetího věku TUL<br />

×