2. 10
ČESKOSLOVENSKÁ sociALISTICKÁ REPUBLIKA
Třída 21 g, 3 Vydáno 15. srpna 1961
Vyloženo 15. února 1961
PATENTNÍ SPIs č. 100512
Právo k využití vynálezu přísluší státu podle 3 odst. 6 zák. . 34/1957 Sb.
Inž. dr. JAN HRUBEŠ, PRAHA
Pohybový elektromagnet
Přihlášeno . prosince 1959 (PV 7049-59) Platnost patentu od . prosince 1959
Pohybových elektromagnetů se často používá pro posuvné nebo kmitavé pohony, např.
stykačů, holicích strojků, kladiv apod.
Jejich nevýhodou je, že vzduchová mezera mezi kotvou a jádrem elektromagnetu je
proměnlivá, při záběru největší. Záběrová síla je proto malá a elektromagnety jsou těžké,
protože se musí dimensovat podle záběrové síly. . -
. Tyto nevýhody odstraňuje jednoduchým způsobem dále popsaný vynález pohybového
elektromagnetu, který spočívá v tom, že kotva je vedena mezi póly elektromagnetu a posuvná
kolmo na silový magnetický tok mezi pólovými nástavci, přičemž pólové nástavce nebo jádro
nebo kotva nebo všechny tyto části současně mají kromě normálního budicího vinutí ještě vinutí
příčná, uspořádaná podél vzduchové mezery a tak zapojená, že elektrický proud jimi
procházející způsobuje posuv kotvy mezi pólovými nástavci. Vinutí budicí i příčná jsou napájena
střídavým jedno- nebo vícefázovým nebo stejnosměrným proudem, každé stejným nebo různým
z výšeuvedených druhů proudu v takových kombinacích, aby byly splněny podmínky buď
prostého posuvu, nebo kmitání. Působíli elektromagnet pouze jedním směrem a vrací se
mechanic
kou silou, např. vahou nebo napnutou pružinou, mohou příčná vinutí
odpadnout. Budicí vinutí může být částečně nebo úplně nahrazeno permanentním magnetem
buď v jádru, nebo v kotvě elektromagnetu, nebo v obou současně.
3.
4. 2 · · 100512
Příklad provedení pohybového elektromagnetu s příčným polem je znázorněn na obr. 1, který
představuje podélný schematický řez příslušným zařízením, a na obr. 2, kde je příčný řez.
Zařízení sestává z jádra 1 s pólovými nástavci 2. Mezi pólovými nástavci 2 se pohybuje kotva 3 v
konstantní vzduchové mezeře 6 napříč magnetickým polem, vytvořeným budicím vinutím . V pólových
nástavcích 2 jsou umístěna příčná vinutí 5 v drážkách podél vzduchové mezery . •
Protékáli jimi elektrický proud, vytlačují příčná vinutí 5 magnetický tok budicího vinutí 4 ve
vzduchové mezeře 6 mezi pólovými nástavci 2, a to buď nalevo, nebo napravo podle známých
zákonů, a tím způsobují posuv kotvy 3 ve vzduchové mezeře . Směr pohybu, kotvy 3 se dá
měnit, jestliže změníme směr elektrického proudu v jednom
z obou vinutí 4 nebo . Stejného účinku se dosáhne, jestliže jedním
z vinutí , 5 protéká proud stejnosměrný, druhým vinutím proud střídavý. Potom vzniká
samovolně kmitavý pohyb kotvy , který je v souladu s kmitočtem střídavého proudu. Jestliže
oběma vinutími 4 a 5 protéká střídavý proud, jsou závity obou spojeny do série.
Budicí vinutí 4 může být uspořádáno buď v jádře 1 elektromagnetu, nebo na pólových
nástavcích 2, nebo na obou výšeüvedených částech současně. Drážky s příčným vinutím 5
mohou být umístěny buď v nástavcích 2, nebo v kotvě 3 podél vzduchové mezery , nebo mohou
být rozděleny současně na obě výšeuvedené části. Přívody elektrického proudu k vinutí na
kotvě 3 musí být pohyblivé a spojení obou částí vinutí 5 na pólových nástavcích 2 a na kotvě 3
tak provedeno, aby se jejich účinek vzájemně nerušil.
Příčná vinutí 5 mohou odpadnout, působíli elektromagnet jen jedním směrem. Pohyb kotvy 3 může
být přímočarý nebo v oblouku,
přičemž tvar pólových nástavců 2 je přizpůsoben tak, aby vzduchová .
mezera 6 byla vždy konstantní. Kotva 3 je opatřena podélným otvorem 7 pro chlazení a
zmenšení odporu vzduchu. ·
Elektromagnet může být konstruktivním uspořádáním uzpůsoben
- rovněž pro vícefázový proud, podobně jako u známých vícefázových
elektromagnetů, např. brzdových. Je samozřejmé, že pro magnetické obvody se použije vhodnéh
materiálu, např. transformátorových plechů, aby ztráty v železe byly co nejmenší.
Budicí vinutí 4 může odpadnout buď částečně, nebo úplně, provedeli se jádro 1 až k
pólovým nástavcům 2. z permanentního magnetu. Také kotvu 3 je možno provést z
permanentního magnetu, orientovaného ve směru budicího toku ve vzduchové mezeře .
Předmět patentu
1. Pohybový elektromagnet vyznačený tím, že kotva (3) je vedena mezi pólovými nástavci
(2) a posuvná napříč magnetickým -tokem, způsobeným budicím vinutím (4). -
2. Pohybový elektromagnęt podle bodu 1 vyznačený tím, že buď pólové nástavce
(2) jádra (1), nebo kotva (3), nebo tyto části současně mají kromě normálního budicího
vinutí (4) ještě vinutí příčné (5), uspořádané podél vzduchové mezery. (6) a tak
5. zapojené, že elektrický proud jím procházející způsobuje posuv kotvy (3) v konstantní
vzduchové mezeře (6) mezi pólovými nástavci (2) jádra (1) elektromagnetu. . . :-
. Pohybový elektromagnet podle bodů i a 2 vyznačený tím, že
vi
6.
7. 3 100512
nutí budicí (4) i příčné jsou napájena střídavým jedno- nebo vícefázovým nebo stejnosměrným
proudem, každé stejným nebo různým z výšeuvedených druhů proudu v takových kombinacích,
aby byly splněny pod-. mínky buď prostého posuvu, nebo kmitání. -
. Pohybový elektromagnet podle bodů 1 až 3 s vyznačený tím, že do budicího
magnetického obvodu je vložen permanentní magnet.
5. Pohybový elektromagnet podle bodů 1 až 4 vyznačený tím, že
kotva 3] je vedena přímočaře nebo v oblouku, přičemž tvar pólových
nástavců (2) je přizpůsoben tak, aby vzduchová mezera (6) byla vždy konstantní, a je opatřena
podélnými otvory (7) pro chlazení a zmenšení odporu vzduchu.
Severografia, n. p; závod 03
