2. 10
ČESKOSLOVENSKÁ s0CIALISTICKÁ
REPUBLIKA
Třída 12 o, 6
vydánn 15. července 1861 Vyloženo 15. ledna 1861
PATENTNÍspis č.
100274
Právo k využití vynálezu přísluší státu podle 3 odst. 6 zák. . 34/1957 Sb.
inż. dr. OLDŘICH NĚMEČEK, RNDr. ZDENĚK RoUBAI, a RNDr.
ZDENĚK PLACER, všichni PRAHA
způsob výroby antipeptickyúčinnéhopřípravku
Přihlášeno 28. března 1960 (PV 2088-60) Platnost patentu od 28. března 1960
Předmětem vynálezu je způsob výroby atitipėpticky účinného přípravku sulfonací škrobu.
Je známo připravovat antipepticky účinné sírové diestery amylózy sulfonací amylózy
kyselinou chlorsulfonovou nebo jiným sulfonačním činidlem v prostředí pyridinu a přesrážením
vzniklé zplodiny kyslíkatým organickým rozpouštědlem, např. nižším alifatickým alkoholem,
acetonem apod., z vodného roztoku příslušné soli (. patentový spis . 88330).
Sulfonované polysacharidy náležejí do skupiny heparinóidů a mají proto silné
antikoagulačni účinky, dostanouli se do oběhu krevního. Tyto vedlejší účinky jsou při
léčení žaludečních a dvanácterníkových vředů nevítäné a mohly by vést, zvláště při
vyšších a opakovaných dávkách, k hemoragiím. Proto je účelné snížit nebezpečí
hemořagií, i místních v gastrointestinálním traktu, na takovė minimumi, aby lék byl i v
krajních případech naprosto bezpečný. Pokusy na zvířätech ukázaly, že velké dávky
sulfonované amylózy i jiných polysirových polysacharidů mohou někdy vyvolat
hemoragie, hlavně vë střevech, í když se při podávání normálních dávek takové případy
nevyskytují.
Výzkumem se ukázaló, že tyto nežádoucí průvodní zjevy jsou způsöbeny -

3. nízkomolekulárními frakcemi částečně odbburäných pölysächaridů, které se někdy
vyskytují v i v částečně odboürähêm škro

5. 40
2 - 100274
bu apod., i když průměrná molekulová váha, stanovená např. viskosimetricky, je dostatečně
vysoká.
. Podle vynálezu se: k sulfonaci o sobě známé použije nedepolymero
vaného škrobu, z něhož byly nížemolekulární frakce odstraněny rozpuštěním škrobu za tepla ve
vodě, obsahující elektrolyty při pH asi 8 a s přesrážením roztoku přídavkem kyslíkatého
organickéhô rozpouštědla, výhodně methanolu, načež se získaná vyšší frakce škrobu s limitním
viskositním číslem vyšším než ,3, výhodně vyšším než ,6, sulfonuje o sobě známým způsobem
v prostředí organické báze na obsah síry v konečném produktu 16 až 19% a diester se isoluje.
K isolaci se použije s výhodou způsobu popsaného v . patentovém spise . 88 330. Jako výchozí
materiál se hodí např. kukuřičný škrob, bohatý amylózou a v podstatě neodbouraný během
přípravy. Výraz nedepolymerovaný škrobv hořejší definici znamená, že molekulová váha nebyla
úmyslně snižována obvyklými způsoby, např. kyselou nebo alkalickou hydrolýzou, což
samozřejmě neznamená, že během přípravy nemohlo dojít k jistému neúmyslnému odbourání,
hlavně během rozpouštění škrobu ve vodném alkalickém prostředí. Podíl nízkomolekulárních
frakcí je však poměrně malý a ještě se dokonale odstraní nahoře uvedeným přesrážením
organickým kyslíkatým rozpouštědlem.
Výchozí látkou je tedy škrob s limitním viskositním číslem minimálně ,3, výhodně nad ,6, a tedy s
průměrnou molekulární vahou větší než 60 000. (Měření bylo prováděno ve srovnání s polysacharidovými
standardy.) Tím se výchozí látka podstatně liší od škrobu použitého v práci Bergströmově (. physiol.
Chem. 238, 163/1936) nejméně desetkrát vyšší molekulovou vahou. . . :
K farmakologickému hodnocení na pokusných zvířatech (myši, krysy, psi) bylo použito dvou typů
disírových sesterů połysaćharidů škrobu, lišících se významně v molekulové váze. Účelem bylo jednak
stanovení, do jaké míry ovlivňuje polymerisační stupeň použitého esteru antiulcerosní působení a hlavně
pak zjištění všech vedlejších účinků obou látek, jako důležité kritérium k určení tolerance a klinického
dávková
ní. Jako nejvýhodnější a nejcitlivější typ pokusných zvířat se, ukázali
psi (bylo použito 60 pokusných zvířat. Vedle sledování všeobecné sná
šenlivosti, hemoragií do zažívacího traktu a parenchymatosních orgánů byla též kontrolována krevní
srážlivost. . . . .
Chronicky byly podávány tyto látky:
1. disírový ester polysacharidů částečně depolymerovaného škrobu, viskositní číslo
(n) ,30, obsáh síry 17,29, 2) 100°, připravený sulfónací uvedených polysacharidů s
viskositním číslem (m) ,14 a průměrnou molekulovou vahou menší než 30000;
2. disírový ester polysåcharidů nedepolymerovaného škrobu, viskositní číslo (m) 3,40,
obsah síry 18,64%, a) : 102°, připravený sulfonací uvedených polysacharidů s
viskosítnim číslem (m) ,60 , a průměrnou molekulovou větší než 60 000. . -
Sulfonovaný produkt. s : nižší molekulovou vahou způsoboval na pokusných, zvířatech., v
klinických dávkách , hemoragie do zažívacího traktu i parenchymatosních orgánů, krvácení do

6. střev, ovlivňoval krevní srážlivost jako po aplikaci, antikoagulačních látek. Z těchto důvodů se
ukázał jako nepoužitelný. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . , -
Sulfonovaný produkt s vysokcu molekulovou vahou męzpůsoboval žádný z uvedených
nepříznivých vedlejších účinků a byl snášen bez
komplikací ve stejných i několikanásobně vyšších dávkách. Při klinic
kém zkoušení byly tyto výsledky potvrzeny.
vlastni antúiscerosní působení, zakládající se na inhibici žaludečního pepsinu, je do značné
míry závislé na obsahu síry použité látky.

8. 100
110
120
3 - 100274
Vhodnou úpravou sulfonačních podmínek byly připraveny monosírové
estery uvedených polysacharidů pro stanovení a srovnání jejich anti
peptických aktivit vedle esterů disírových, které představují maximální stupeň sulfatace.
Monosírové estery.polysacharidů inhibují ve srovnání s disírovými estery proteasovou aktivitu
pepsinu, ve stejných dávkách o 6070% méně. Z těchto důvodů monosírové estery amylosy s nižším
obsahem . síry, popsané ve švýcarském patentu . 305 572, se nehodí pro terapii vředové choroby v
důsledku podstatně nižší účinnosti.
Pro zjištění antipeptických aktivit sírových esterů polysacharidů a tím použitelnosti k léčení vředové
choroby bylo připraveno a vyzkoušeno 34 různých sírových esterů nejen polysacharidů, ale i heterosidů,
mukoproteidů a bílkovin. Ze všech zkoušených látek vykazoval disírový ester polysacharidů
nedepolymerovaného škrobu nejvyšší antipeptickou aktiVitu. -
P ří k l a d p r o v e d e n í
5 kg kukuřičného škrobu se suspenduje ve 100 l destilované vody s 1 kg NaCl. Pomocí 40%ního
roztoku NaOH se upraví pH na 8 a směs se zahřívá 2 hodiny na vodní lázni při 8085° C. Potom se
ochladí na 30° C a vysokomolekulární frakce polysacharidů se sráží přidáním 50 l organického
kyslíkatého rozpouštědla, s výhodou methanolu. Odstaví se přes moc k sedimentaci. Čirý kapalný podíl
se oddělí a zbývající sraženina se promývá absolutním methanolem a suší. Získá se 4 kg
vysokomolekulární polysacharidové frakce, viskositní číslo m] ,60. 4 kg takto získané vysokomolekulární
polysacharidové frakce škrobu se sulfonují ve směsi 48 l pyridinu a 12 l chlorsulfonové kyseliny do
rozpuštění substance (asi 30 minut. Reakční směs se potom přepustí do 60 l studené vody. roztok se
sráží trojnásobným objemem (360 1]
organického kyslíkatého rozpouštědla, s výhodou methanolu. Přitom se
vyloučí pyridinová disírového esteru polysacharidu. Směs se zahřeje na 50C a sraženina se oddělí a
znovu suspenduje v 60 1 methanolu při 50C, opět oddělí a rozpouští ve 100 l vody. Pomocí
koncentrovaného roztoku louhu se převede na - kovu alkalického nebo
kovu alkalické zeminy, s výhodou sodnou, a roztok se potom odbarví
např. aktivním uhlím, filtruje a sráží dvojnásobným objemem kyslíkatého organického rozpouštědla, s
výhodou methanolu, jako kovu alkalického nebo kovu alkalické zeminy, s výhodou sodná disírového
esteru polysacharidů škrobu, promývá alkoholem, etherem a suší.
Výtěžek je 8 kg suché substance. Obsah síry 18,6% viskositní číslo (m) 3,4, a) " =
102°.
Předmět patentu
Způsob výroby antipepticky účinného přípravku sulfonací škrobu, vyznačený tím, že se k
sulfonaci použije nedepolymerovaného škrobu, z něhož se nížemolekulární frakce odstraní
rozpuštěním škrobu za tepla ve vodě obsahující elektrolyty při pH přibližně 8 a přesrážením
roztoku přídavkem organického kyslíkatého rozpouštědla, výhodně me

9. thanolu, načež se získaná vyšší frakce škrobu s limitním viskositním číslem nejméně ,3,
výhodně nejméně ,6, sulfonuje o sobě známým
způsobem v prostředí organické báze na obsah síry v konečném pro
duktu 1619% a diester se isoluje. .
Severografia, n. p.