Your SlideShare is downloading. ×

Výzkumný plán

1,401

Published on

Prezentace ze semináře Výzkumy v knihovnách 16. května 2011

Prezentace ze semináře Výzkumy v knihovnách 16. května 2011

Published in: Business, Technology
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
1,401
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
6
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. Teorie výzkumu - stručně
    • Fáze výzkumu
    • Vysvětlení pojmů výzkumu:
    • Výzkumný problém
    • Operacionalizace
    • Výběrový soubor
    • Sběr dat
    • Typy metod
    • Organizace výzkumu
    • Na co si dát pozor
    • Shrnutí
  • 2. Výzkumný problém
    • KDO = složení výzkumného týmu (řešitelů, výzkumníků…)
    • CO = operacionalizace pojmů, přesné jednoznačné vymezení populace, vzorku a problému
    • KDY= časový harmonogram průběhu celé akce od zadání až po oponentní řízení výzkumné zprávy a vyúčtování
    • KDE= přesné vymezení regionu, místa, v němž bude výzkum realizován
    • JAK= velmi důležitá volba adekvátních přiměřených metod a technik, včetně promyšlení způsobu zpracování (statistika, tabulky, grafy).
    • PROČ= zdůvodnění výzkumu (závažnost, aktuálnost)
    • ZAČ= kalkulace veškerých nákladů spojených s výzkumem včetně odměn
  • 3. Průběh (neboli organizace) výzkumu má čtyři fáze:
    • přípravná – ujasnit si, co je cílem, objektem a předmětem, pracovní hypotézy
    • realizační – sběr dat (neboli informací)
    • zpracování – pročíst, špatné dotazníky vyhodit, odpovědi převést do čísel – zpracování na PC – výsledek
    • interpretace výsledků – závěrečná zpráva pro zadavatele. U této poslední fáze se může stát, že výsledek je jiný než předpokládaný – může být zároveň podnětem pro další výzkum. Závěr obsahuje také návrhy na opatření k řešení situace.
  • 4.
    • Výzkumný problém – dává celé práci směr, sděluje informaci o tématu a ve zkratce říká, jak se šetření provede. Může vymezovat absenci dosavadního poznání. Je tedy jakýmsi průvodcem pro vše, co následuje. Problém lze vyjádřit (výzkumnou) otázkou nebo jako tvrzení, a to v závislosti na badateli nebo povaze tématu.
    • Příklad: Spokojenost čtenářů se službami poskytovanými fakultní knihovnou.
  • 5.
    • Výzkumná otázka – tvrzení, na které chceme znát odpověď v souvislosti s problémem.
    • Příklad: Jsou čtenáři spokojeni s fondem knihovny, s jeho jednotlivými položkami? Jsou spokojeni s prostředím v knihovně? Se službami knihovny? S vyhledáváním, dostupností, přístupem knihovníků?
    • Cíl výzkumu – explicitní záměr výzkumníka shromáždit data takovým způsobem, aby mohl odpovědět výzkumnou otázku. Je předkládán ve formě výroku (na odpovídající úrovni obecnosti) o tom, co chce šetření zkoumat. Definuje účel šetření a jeho význam.
    • Příklad: „Cílem výzkumu této studie je vyhodnotit spokojenost čtenářů se službami nabízenými fakultní knihovnou.“
  • 6.
    • Operacionalizace – převádí obecné pojmy ke skutečnostem smyslově vnímatelným a obsaženým ve zkušenosti (empirii) jedince, stručně řečeno převádí jevy na indikátory (proměnné). Nutná je přitom redukce informací, jev nelze popsat a analyzovat v plné šíři.
    • Proměnná – měřená vlastnost nějakého jevu, kterou můžeme vyjádřit nějakým znakem nebo hodnotou. Stanovení a výběr proměnných (znaků) je nezbytným a leckdy i obtížným krokem před formulací otázek v dotazníku.
    • Příklad: pohlaví (muž/žena), stupeň dosaženého vzdělání
  • 7.
    • Hypotéza - vědecký předpoklad, tvrzení
    • na konci výzkumu se toto tvrzení přijme či vyvrátí.
    • vyjadřuje vztah, souvislost mezi dvěma proměnnými.
    • musí se dál testovat (empiricky zkoumat), její proměnné se musí dát měřit nebo kategorizovat
    • výzkum může mít víc hypotéz či subhypotéz
    • Příklad: „Studenti přírodovědných oborů pracují v univerzitní knihovně s odbornými periodiky častěji než studenti humanitních oborů.“
  • 8. Operacionalizace hypotéz
    • proces, během kterého se výzkumný problém (hypotéza) převede do bezprostředně empiricky ověřitelné podoby. V této výzkumné fázi jsou pojmy transformovány do podoby znaků. Obsahovou proměnu lze popsat v posloupnosti jev (událost) -> vlastnost jevu -> indikátor -> znak.
    • Indikátor je empiricky pozorovaná vlastnost nebo událost, vypovídající o chování jiné vlastnosti nebo události, která je empiricky nezjistitelná.
    • O empiricky pozorovatelných vlastnostech určitého sociálního jevu hovoříme jako o znaku (proměnné v pravém slova smyslu), který nabývá různých měřitelných hodnot. Takto vzniklé znaky (proměnné) musí utvořit klasifikaci a následující studium vztahů (korelací).
  • 9. Proměnné, znaky
    • Symbolickým vyjádřením vlastnosti určitého jevu.
    • Měly by být určovány v souladu s účelem výzkumu.
    • Musí být odvozeny z jednoho klasifikačního principu a musí udržovat stejnou obecnost.
    • Znaky z hlediska vztahů, o nichž vypovídají, rozlišujeme na nominální (mají několik navzájem se vylučujících hodnot), ordinální (u těch lze jejich hodnoty navíc nějak seřadit) a kardinální (zjednodušeně řečeno jsou to ty, které lze „změřit").
  • 10. Výběrový soubor
    • nejlepší výběrový soubor je takový, který je zmenšeninou základního souboru.
    • - výběrový soubor by měl dobře reprezentovat základní soubor, důležitý je vhodný výběr lidí
    • - náhodný výběr (matematická teorie pravděpodobnosti) - nejlepším výběrem z hlediska teorie pravděpodobnosti
    • jeho osoby dobře reprezentují základní soubor-proto ho označujeme za reprezentativní soubor.
    • reprezentativita: pokud výsledky výzkumu reprezentují názory základního souboru
    • u výběrového vzorku vztah mezi vzorkem a populací
  • 11. Tvorba výzkumného plánu
    • určení hlavních proměnných, které jsou předmětem jednotlivých hypotéz a jejich operacionalizace do podoby sad znaků, které se budou pozorovat.
    • stanovení velikosti souboru lidí na nichž budeme pozorování provádět. Obecně řečeno jde o stanovení počtu specifických pozorování, z nichž budeme vycházet při empirických generalizacích
    • naplánování informačních zdrojů, odkud budeme čerpat data. Není vždy nutné, abychom prováděli vlastní sběr dat. Za databázi nám mohou posloužit výsledky předchozích výzkumů nebo oficiálně vydávané statistické výkazy. V případě, že se rozhodneme pro vlastní sběr dat, je nutné popsání a stanovení metody a techniky jejich sběru.
    • určení si časového harmonogramu prací na výzkumu, abychom mohli výzkumnou práci efektivně řídit a dokončit včas.
  • 12. Nejčastější techniky sběru dat
    • Anketa
    • Dotazník
    • Rozhovor
    • Pozorování
    • Obsahová analýza
    • Případová studie
    • Analýza dat
  • 13. Co chceme z výzkumu získat?
    • čísla a procenta, reprezentativní – kvantitativní metody
    • 2. nápady, podněty, hlubší porozumění- kvalitativní metody
  • 14. Kvantitativní metoda
    • čísla, procenta, množství, reprezentativa
    • používá metodu dedukce. Ptáme se Co se děje? Ptáme se otázkou „kolik“?
    • potvrzuje či vyvrací hypotézy
    • charakterizuje se často omezeným rozsahem informací o velkém množství jedinců
    • výsledky výzkumu lze snadno zobecnit na celou populaci, ale nemusí odhalit příčiny dané situace
    • zjišťuje údaje, u nichž v další fázi zkoumá závislosti a vztahy mezi příčinami a následky
  • 15. Kvalitativní metoda
    • Ptá se PROČ SE NĚCO DĚJE?
    • řada věcí jím nejde zjistit ( ověřuje hypotézy, musíme tudíž o dané problematice něco vědět ),
    • do výzkumu výzkumník vstupuje až v období interpretace, výzkum je založen na výpovědi respondentů
    • snaží se jít do hloubky
    • zjišťuje nové věci, vytváří hypotézy
    • Snaží se porozumět chování lidí v sociální skupině
    • Velké množství informací o malém počtu respondentů
  • 16. Organizace výzkumu
    • Je závislá na typu a cíli výzkumu
    • Průběh:
    • Stanovíme místo realizace,
    • Připravíme si plán průběhu výzkumu,
    • Kontrolujeme průběh výzkumu ,
    • Řešíme případné problémové situace
    • Komunikujeme s tazateli
    • Realizujeme propagaci výzkumu (v průběhu i vyhodnocení)
  • 17. Důležité
    • Vždy si ujasnit co chceme a proč to chceme
    • Pro koho jsou data určena
    • Jakým způsoben je budeme vyhodnocovat
    • Kdo se bude podílet na výzkumu
    • Časový harmonogram
    • Finanční pokrytí výzkumu
    • Interpretace výzkumu
    • Propagace výzkumu a jeho prezentace
  • 18. Na co si dát pozor:
    • Pilotní výzkum
    • Rozsah a náročnost výzkumu (časová, finanční, organizační)
    • Respektovat etiku výzkumu
    • Pokud si netroufáme na výzkum, vždy je dobré se poradit!
  • 19. Literatura
    • HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 2002.
    • REICHL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha : Grada, 2009.
    • DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 2002.
    • SURYNEK, KAŠPÁRKOVÁ, KOMÁRKOVÁ, R. Základy sociologického výzkumu. Praha : Management Press, 2001.
    • GIDDENS, A. Úvod do sociologie. Praha : Argo, 2001.
    • JANDOUREK.Úvod do sociologie.

×