Výzkumný plán

1,593 views
1,486 views

Published on

Prezentace ze semináře Výzkumy v knihovnách 16. května 2011

Published in: Business, Technology
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
1,593
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
7
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Výzkumný plán

  1. 1. Teorie výzkumu - stručně <ul><li>Fáze výzkumu </li></ul><ul><li>Vysvětlení pojmů výzkumu: </li></ul><ul><li>Výzkumný problém </li></ul><ul><li>Operacionalizace </li></ul><ul><li>Výběrový soubor </li></ul><ul><li>Sběr dat </li></ul><ul><li>Typy metod </li></ul><ul><li>Organizace výzkumu </li></ul><ul><li>Na co si dát pozor </li></ul><ul><li>Shrnutí </li></ul>
  2. 2. Výzkumný problém <ul><li>KDO = složení výzkumného týmu (řešitelů, výzkumníků…) </li></ul><ul><li>CO = operacionalizace pojmů, přesné jednoznačné vymezení populace, vzorku a problému </li></ul><ul><li>KDY= časový harmonogram průběhu celé akce od zadání až po oponentní řízení výzkumné zprávy a vyúčtování </li></ul><ul><li>KDE= přesné vymezení regionu, místa, v němž bude výzkum realizován </li></ul><ul><li>JAK= velmi důležitá volba adekvátních přiměřených metod a technik, včetně promyšlení způsobu zpracování (statistika, tabulky, grafy). </li></ul><ul><li>PROČ= zdůvodnění výzkumu (závažnost, aktuálnost) </li></ul><ul><li>ZAČ= kalkulace veškerých nákladů spojených s výzkumem včetně odměn </li></ul>
  3. 3. Průběh (neboli organizace) výzkumu má čtyři fáze: <ul><li>přípravná – ujasnit si, co je cílem, objektem a předmětem, pracovní hypotézy </li></ul><ul><li>realizační – sběr dat (neboli informací) </li></ul><ul><li>zpracování – pročíst, špatné dotazníky vyhodit, odpovědi převést do čísel – zpracování na PC – výsledek </li></ul><ul><li>interpretace výsledků – závěrečná zpráva pro zadavatele. U této poslední fáze se může stát, že výsledek je jiný než předpokládaný – může být zároveň podnětem pro další výzkum. Závěr obsahuje také návrhy na opatření k řešení situace. </li></ul>
  4. 4. <ul><li>Výzkumný problém – dává celé práci směr, sděluje informaci o tématu a ve zkratce říká, jak se šetření provede. Může vymezovat absenci dosavadního poznání. Je tedy jakýmsi průvodcem pro vše, co následuje. Problém lze vyjádřit (výzkumnou) otázkou nebo jako tvrzení, a to v závislosti na badateli nebo povaze tématu. </li></ul><ul><li>Příklad: Spokojenost čtenářů se službami poskytovanými fakultní knihovnou. </li></ul>
  5. 5. <ul><li>Výzkumná otázka – tvrzení, na které chceme znát odpověď v souvislosti s problémem. </li></ul><ul><li>Příklad: Jsou čtenáři spokojeni s fondem knihovny, s jeho jednotlivými položkami? Jsou spokojeni s prostředím v knihovně? Se službami knihovny? S vyhledáváním, dostupností, přístupem knihovníků? </li></ul><ul><li>Cíl výzkumu – explicitní záměr výzkumníka shromáždit data takovým způsobem, aby mohl odpovědět výzkumnou otázku. Je předkládán ve formě výroku (na odpovídající úrovni obecnosti) o tom, co chce šetření zkoumat. Definuje účel šetření a jeho význam. </li></ul><ul><li>Příklad: „Cílem výzkumu této studie je vyhodnotit spokojenost čtenářů se službami nabízenými fakultní knihovnou.“ </li></ul>
  6. 6. <ul><li>Operacionalizace – převádí obecné pojmy ke skutečnostem smyslově vnímatelným a obsaženým ve zkušenosti (empirii) jedince, stručně řečeno převádí jevy na indikátory (proměnné). Nutná je přitom redukce informací, jev nelze popsat a analyzovat v plné šíři. </li></ul><ul><li>Proměnná – měřená vlastnost nějakého jevu, kterou můžeme vyjádřit nějakým znakem nebo hodnotou. Stanovení a výběr proměnných (znaků) je nezbytným a leckdy i obtížným krokem před formulací otázek v dotazníku. </li></ul><ul><li>Příklad: pohlaví (muž/žena), stupeň dosaženého vzdělání </li></ul>
  7. 7. <ul><li>Hypotéza - vědecký předpoklad, tvrzení </li></ul><ul><li>na konci výzkumu se toto tvrzení přijme či vyvrátí. </li></ul><ul><li>vyjadřuje vztah, souvislost mezi dvěma proměnnými. </li></ul><ul><li>musí se dál testovat (empiricky zkoumat), její proměnné se musí dát měřit nebo kategorizovat </li></ul><ul><li>výzkum může mít víc hypotéz či subhypotéz </li></ul><ul><li>Příklad: „Studenti přírodovědných oborů pracují v univerzitní knihovně s odbornými periodiky častěji než studenti humanitních oborů.“ </li></ul>
  8. 8. Operacionalizace hypotéz <ul><li>proces, během kterého se výzkumný problém (hypotéza) převede do bezprostředně empiricky ověřitelné podoby. V této výzkumné fázi jsou pojmy transformovány do podoby znaků. Obsahovou proměnu lze popsat v posloupnosti jev (událost) -> vlastnost jevu -> indikátor -> znak. </li></ul><ul><li>Indikátor je empiricky pozorovaná vlastnost nebo událost, vypovídající o chování jiné vlastnosti nebo události, která je empiricky nezjistitelná. </li></ul><ul><li>O empiricky pozorovatelných vlastnostech určitého sociálního jevu hovoříme jako o znaku (proměnné v pravém slova smyslu), který nabývá různých měřitelných hodnot. Takto vzniklé znaky (proměnné) musí utvořit klasifikaci a následující studium vztahů (korelací). </li></ul>
  9. 9. Proměnné, znaky <ul><li>Symbolickým vyjádřením vlastnosti určitého jevu. </li></ul><ul><li>Měly by být určovány v souladu s účelem výzkumu. </li></ul><ul><li>Musí být odvozeny z jednoho klasifikačního principu a musí udržovat stejnou obecnost. </li></ul><ul><li>Znaky z hlediska vztahů, o nichž vypovídají, rozlišujeme na nominální (mají několik navzájem se vylučujících hodnot), ordinální (u těch lze jejich hodnoty navíc nějak seřadit) a kardinální (zjednodušeně řečeno jsou to ty, které lze „změřit&quot;). </li></ul>
  10. 10. Výběrový soubor <ul><li>nejlepší výběrový soubor je takový, který je zmenšeninou základního souboru. </li></ul><ul><li>- výběrový soubor by měl dobře reprezentovat základní soubor, důležitý je vhodný výběr lidí </li></ul><ul><li>- náhodný výběr (matematická teorie pravděpodobnosti) - nejlepším výběrem z hlediska teorie pravděpodobnosti </li></ul><ul><li>jeho osoby dobře reprezentují základní soubor-proto ho označujeme za reprezentativní soubor. </li></ul><ul><li>reprezentativita: pokud výsledky výzkumu reprezentují názory základního souboru </li></ul><ul><li>u výběrového vzorku vztah mezi vzorkem a populací </li></ul>
  11. 11. Tvorba výzkumného plánu <ul><li>určení hlavních proměnných, které jsou předmětem jednotlivých hypotéz a jejich operacionalizace do podoby sad znaků, které se budou pozorovat. </li></ul><ul><li>stanovení velikosti souboru lidí na nichž budeme pozorování provádět. Obecně řečeno jde o stanovení počtu specifických pozorování, z nichž budeme vycházet při empirických generalizacích </li></ul><ul><li>naplánování informačních zdrojů, odkud budeme čerpat data. Není vždy nutné, abychom prováděli vlastní sběr dat. Za databázi nám mohou posloužit výsledky předchozích výzkumů nebo oficiálně vydávané statistické výkazy. V případě, že se rozhodneme pro vlastní sběr dat, je nutné popsání a stanovení metody a techniky jejich sběru. </li></ul><ul><li>určení si časového harmonogramu prací na výzkumu, abychom mohli výzkumnou práci efektivně řídit a dokončit včas. </li></ul>
  12. 12. Nejčastější techniky sběru dat <ul><li>Anketa </li></ul><ul><li>Dotazník </li></ul><ul><li>Rozhovor </li></ul><ul><li>Pozorování </li></ul><ul><li>Obsahová analýza </li></ul><ul><li>Případová studie </li></ul><ul><li>Analýza dat </li></ul>
  13. 13. Co chceme z výzkumu získat? <ul><li>čísla a procenta, reprezentativní – kvantitativní metody </li></ul><ul><li>2. nápady, podněty, hlubší porozumění- kvalitativní metody </li></ul>
  14. 14. Kvantitativní metoda <ul><li>čísla, procenta, množství, reprezentativa </li></ul><ul><li>používá metodu dedukce. Ptáme se Co se děje? Ptáme se otázkou „kolik“? </li></ul><ul><li>potvrzuje či vyvrací hypotézy </li></ul><ul><li>charakterizuje se často omezeným rozsahem informací o velkém množství jedinců </li></ul><ul><li>výsledky výzkumu lze snadno zobecnit na celou populaci, ale nemusí odhalit příčiny dané situace </li></ul><ul><li>zjišťuje údaje, u nichž v další fázi zkoumá závislosti a vztahy mezi příčinami a následky </li></ul>
  15. 15. Kvalitativní metoda <ul><li>Ptá se PROČ SE NĚCO DĚJE? </li></ul><ul><li>řada věcí jím nejde zjistit ( ověřuje hypotézy, musíme tudíž o dané problematice něco vědět ), </li></ul><ul><li>do výzkumu výzkumník vstupuje až v období interpretace, výzkum je založen na výpovědi respondentů </li></ul><ul><li>snaží se jít do hloubky </li></ul><ul><li>zjišťuje nové věci, vytváří hypotézy </li></ul><ul><li>Snaží se porozumět chování lidí v sociální skupině </li></ul><ul><li>Velké množství informací o malém počtu respondentů </li></ul>
  16. 16. Organizace výzkumu <ul><li>Je závislá na typu a cíli výzkumu </li></ul><ul><li>Průběh: </li></ul><ul><li>Stanovíme místo realizace, </li></ul><ul><li>Připravíme si plán průběhu výzkumu, </li></ul><ul><li>Kontrolujeme průběh výzkumu , </li></ul><ul><li>Řešíme případné problémové situace </li></ul><ul><li>Komunikujeme s tazateli </li></ul><ul><li>Realizujeme propagaci výzkumu (v průběhu i vyhodnocení) </li></ul>
  17. 17. Důležité <ul><li>Vždy si ujasnit co chceme a proč to chceme </li></ul><ul><li>Pro koho jsou data určena </li></ul><ul><li>Jakým způsoben je budeme vyhodnocovat </li></ul><ul><li>Kdo se bude podílet na výzkumu </li></ul><ul><li>Časový harmonogram </li></ul><ul><li>Finanční pokrytí výzkumu </li></ul><ul><li>Interpretace výzkumu </li></ul><ul><li>Propagace výzkumu a jeho prezentace </li></ul>
  18. 18. Na co si dát pozor: <ul><li>Pilotní výzkum </li></ul><ul><li>Rozsah a náročnost výzkumu (časová, finanční, organizační) </li></ul><ul><li>Respektovat etiku výzkumu </li></ul><ul><li>Pokud si netroufáme na výzkum, vždy je dobré se poradit! </li></ul>
  19. 19. Literatura <ul><li>HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 2002. </li></ul><ul><li>REICHL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha : Grada, 2009. </li></ul><ul><li>DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 2002. </li></ul><ul><li>SURYNEK, KAŠPÁRKOVÁ, KOMÁRKOVÁ, R. Základy sociologického výzkumu. Praha : Management Press, 2001. </li></ul><ul><li>GIDDENS, A. Úvod do sociologie. Praha : Argo, 2001. </li></ul><ul><li>JANDOUREK.Úvod do sociologie. </li></ul>

×