• Share
  • Email
  • Embed
  • Like
  • Save
  • Private Content
Výzkumný plán
 
  • 1,643 views

Prezentace ze semináře Výzkumy v knihovnách 16. května 2011

Prezentace ze semináře Výzkumy v knihovnách 16. května 2011

Statistics

Views

Total Views
1,643
Views on SlideShare
1,643
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
6
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Microsoft PowerPoint

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

    Výzkumný plán Výzkumný plán Presentation Transcript

    • Teorie výzkumu - stručně
      • Fáze výzkumu
      • Vysvětlení pojmů výzkumu:
      • Výzkumný problém
      • Operacionalizace
      • Výběrový soubor
      • Sběr dat
      • Typy metod
      • Organizace výzkumu
      • Na co si dát pozor
      • Shrnutí
    • Výzkumný problém
      • KDO = složení výzkumného týmu (řešitelů, výzkumníků…)
      • CO = operacionalizace pojmů, přesné jednoznačné vymezení populace, vzorku a problému
      • KDY= časový harmonogram průběhu celé akce od zadání až po oponentní řízení výzkumné zprávy a vyúčtování
      • KDE= přesné vymezení regionu, místa, v němž bude výzkum realizován
      • JAK= velmi důležitá volba adekvátních přiměřených metod a technik, včetně promyšlení způsobu zpracování (statistika, tabulky, grafy).
      • PROČ= zdůvodnění výzkumu (závažnost, aktuálnost)
      • ZAČ= kalkulace veškerých nákladů spojených s výzkumem včetně odměn
    • Průběh (neboli organizace) výzkumu má čtyři fáze:
      • přípravná – ujasnit si, co je cílem, objektem a předmětem, pracovní hypotézy
      • realizační – sběr dat (neboli informací)
      • zpracování – pročíst, špatné dotazníky vyhodit, odpovědi převést do čísel – zpracování na PC – výsledek
      • interpretace výsledků – závěrečná zpráva pro zadavatele. U této poslední fáze se může stát, že výsledek je jiný než předpokládaný – může být zároveň podnětem pro další výzkum. Závěr obsahuje také návrhy na opatření k řešení situace.
      • Výzkumný problém – dává celé práci směr, sděluje informaci o tématu a ve zkratce říká, jak se šetření provede. Může vymezovat absenci dosavadního poznání. Je tedy jakýmsi průvodcem pro vše, co následuje. Problém lze vyjádřit (výzkumnou) otázkou nebo jako tvrzení, a to v závislosti na badateli nebo povaze tématu.
      • Příklad: Spokojenost čtenářů se službami poskytovanými fakultní knihovnou.
      • Výzkumná otázka – tvrzení, na které chceme znát odpověď v souvislosti s problémem.
      • Příklad: Jsou čtenáři spokojeni s fondem knihovny, s jeho jednotlivými položkami? Jsou spokojeni s prostředím v knihovně? Se službami knihovny? S vyhledáváním, dostupností, přístupem knihovníků?
      • Cíl výzkumu – explicitní záměr výzkumníka shromáždit data takovým způsobem, aby mohl odpovědět výzkumnou otázku. Je předkládán ve formě výroku (na odpovídající úrovni obecnosti) o tom, co chce šetření zkoumat. Definuje účel šetření a jeho význam.
      • Příklad: „Cílem výzkumu této studie je vyhodnotit spokojenost čtenářů se službami nabízenými fakultní knihovnou.“
      • Operacionalizace – převádí obecné pojmy ke skutečnostem smyslově vnímatelným a obsaženým ve zkušenosti (empirii) jedince, stručně řečeno převádí jevy na indikátory (proměnné). Nutná je přitom redukce informací, jev nelze popsat a analyzovat v plné šíři.
      • Proměnná – měřená vlastnost nějakého jevu, kterou můžeme vyjádřit nějakým znakem nebo hodnotou. Stanovení a výběr proměnných (znaků) je nezbytným a leckdy i obtížným krokem před formulací otázek v dotazníku.
      • Příklad: pohlaví (muž/žena), stupeň dosaženého vzdělání
      • Hypotéza - vědecký předpoklad, tvrzení
      • na konci výzkumu se toto tvrzení přijme či vyvrátí.
      • vyjadřuje vztah, souvislost mezi dvěma proměnnými.
      • musí se dál testovat (empiricky zkoumat), její proměnné se musí dát měřit nebo kategorizovat
      • výzkum může mít víc hypotéz či subhypotéz
      • Příklad: „Studenti přírodovědných oborů pracují v univerzitní knihovně s odbornými periodiky častěji než studenti humanitních oborů.“
    • Operacionalizace hypotéz
      • proces, během kterého se výzkumný problém (hypotéza) převede do bezprostředně empiricky ověřitelné podoby. V této výzkumné fázi jsou pojmy transformovány do podoby znaků. Obsahovou proměnu lze popsat v posloupnosti jev (událost) -> vlastnost jevu -> indikátor -> znak.
      • Indikátor je empiricky pozorovaná vlastnost nebo událost, vypovídající o chování jiné vlastnosti nebo události, která je empiricky nezjistitelná.
      • O empiricky pozorovatelných vlastnostech určitého sociálního jevu hovoříme jako o znaku (proměnné v pravém slova smyslu), který nabývá různých měřitelných hodnot. Takto vzniklé znaky (proměnné) musí utvořit klasifikaci a následující studium vztahů (korelací).
    • Proměnné, znaky
      • Symbolickým vyjádřením vlastnosti určitého jevu.
      • Měly by být určovány v souladu s účelem výzkumu.
      • Musí být odvozeny z jednoho klasifikačního principu a musí udržovat stejnou obecnost.
      • Znaky z hlediska vztahů, o nichž vypovídají, rozlišujeme na nominální (mají několik navzájem se vylučujících hodnot), ordinální (u těch lze jejich hodnoty navíc nějak seřadit) a kardinální (zjednodušeně řečeno jsou to ty, které lze „změřit").
    • Výběrový soubor
      • nejlepší výběrový soubor je takový, který je zmenšeninou základního souboru.
      • - výběrový soubor by měl dobře reprezentovat základní soubor, důležitý je vhodný výběr lidí
      • - náhodný výběr (matematická teorie pravděpodobnosti) - nejlepším výběrem z hlediska teorie pravděpodobnosti
      • jeho osoby dobře reprezentují základní soubor-proto ho označujeme za reprezentativní soubor.
      • reprezentativita: pokud výsledky výzkumu reprezentují názory základního souboru
      • u výběrového vzorku vztah mezi vzorkem a populací
    • Tvorba výzkumného plánu
      • určení hlavních proměnných, které jsou předmětem jednotlivých hypotéz a jejich operacionalizace do podoby sad znaků, které se budou pozorovat.
      • stanovení velikosti souboru lidí na nichž budeme pozorování provádět. Obecně řečeno jde o stanovení počtu specifických pozorování, z nichž budeme vycházet při empirických generalizacích
      • naplánování informačních zdrojů, odkud budeme čerpat data. Není vždy nutné, abychom prováděli vlastní sběr dat. Za databázi nám mohou posloužit výsledky předchozích výzkumů nebo oficiálně vydávané statistické výkazy. V případě, že se rozhodneme pro vlastní sběr dat, je nutné popsání a stanovení metody a techniky jejich sběru.
      • určení si časového harmonogramu prací na výzkumu, abychom mohli výzkumnou práci efektivně řídit a dokončit včas.
    • Nejčastější techniky sběru dat
      • Anketa
      • Dotazník
      • Rozhovor
      • Pozorování
      • Obsahová analýza
      • Případová studie
      • Analýza dat
    • Co chceme z výzkumu získat?
      • čísla a procenta, reprezentativní – kvantitativní metody
      • 2. nápady, podněty, hlubší porozumění- kvalitativní metody
    • Kvantitativní metoda
      • čísla, procenta, množství, reprezentativa
      • používá metodu dedukce. Ptáme se Co se děje? Ptáme se otázkou „kolik“?
      • potvrzuje či vyvrací hypotézy
      • charakterizuje se často omezeným rozsahem informací o velkém množství jedinců
      • výsledky výzkumu lze snadno zobecnit na celou populaci, ale nemusí odhalit příčiny dané situace
      • zjišťuje údaje, u nichž v další fázi zkoumá závislosti a vztahy mezi příčinami a následky
    • Kvalitativní metoda
      • Ptá se PROČ SE NĚCO DĚJE?
      • řada věcí jím nejde zjistit ( ověřuje hypotézy, musíme tudíž o dané problematice něco vědět ),
      • do výzkumu výzkumník vstupuje až v období interpretace, výzkum je založen na výpovědi respondentů
      • snaží se jít do hloubky
      • zjišťuje nové věci, vytváří hypotézy
      • Snaží se porozumět chování lidí v sociální skupině
      • Velké množství informací o malém počtu respondentů
    • Organizace výzkumu
      • Je závislá na typu a cíli výzkumu
      • Průběh:
      • Stanovíme místo realizace,
      • Připravíme si plán průběhu výzkumu,
      • Kontrolujeme průběh výzkumu ,
      • Řešíme případné problémové situace
      • Komunikujeme s tazateli
      • Realizujeme propagaci výzkumu (v průběhu i vyhodnocení)
    • Důležité
      • Vždy si ujasnit co chceme a proč to chceme
      • Pro koho jsou data určena
      • Jakým způsoben je budeme vyhodnocovat
      • Kdo se bude podílet na výzkumu
      • Časový harmonogram
      • Finanční pokrytí výzkumu
      • Interpretace výzkumu
      • Propagace výzkumu a jeho prezentace
    • Na co si dát pozor:
      • Pilotní výzkum
      • Rozsah a náročnost výzkumu (časová, finanční, organizační)
      • Respektovat etiku výzkumu
      • Pokud si netroufáme na výzkum, vždy je dobré se poradit!
    • Literatura
      • HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 2002.
      • REICHL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha : Grada, 2009.
      • DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 2002.
      • SURYNEK, KAŠPÁRKOVÁ, KOMÁRKOVÁ, R. Základy sociologického výzkumu. Praha : Management Press, 2001.
      • GIDDENS, A. Úvod do sociologie. Praha : Argo, 2001.
      • JANDOUREK.Úvod do sociologie.