Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.
Teorie výzkumu - stručně <ul><li>Fáze výzkumu </li></ul><ul><li>Vysvětlení pojmů výzkumu: </li></ul><ul><li>Výzkumný probl...
Výzkumný problém <ul><li>KDO = složení výzkumného týmu (řešitelů, výzkumníků…) </li></ul><ul><li>CO = operacionalizace poj...
Průběh (neboli organizace) výzkumu má čtyři fáze: <ul><li>přípravná – ujasnit si, co je cílem, objektem a předmětem, praco...
<ul><li>Výzkumný problém  – dává celé práci směr, sděluje informaci o tématu a ve zkratce říká, jak se šetření provede. Mů...
<ul><li>Výzkumná otázka  – tvrzení, na které chceme znát odpověď v souvislosti s problémem. </li></ul><ul><li>Příklad:  Js...
<ul><li>Operacionalizace  – převádí obecné pojmy ke skutečnostem smyslově vnímatelným a obsaženým ve zkušenosti (empirii) ...
<ul><li>Hypotéza  - vědecký předpoklad, tvrzení </li></ul><ul><li>na konci výzkumu se toto tvrzení přijme či vyvrátí.  </l...
Operacionalizace hypotéz <ul><li>proces, během kterého se výzkumný problém (hypotéza) převede do bezprostředně empiricky o...
Proměnné, znaky <ul><li>Symbolickým vyjádřením vlastnosti určitého jevu.  </li></ul><ul><li>Měly by být určovány v souladu...
Výběrový soubor <ul><li>nejlepší výběrový soubor je takový, který je zmenšeninou základního souboru.  </li></ul><ul><li>- ...
Tvorba výzkumného plánu <ul><li>určení hlavních proměnných, které jsou předmětem jednotlivých hypotéz a jejich operacional...
Nejčastější techniky sběru dat <ul><li>Anketa </li></ul><ul><li>Dotazník </li></ul><ul><li>Rozhovor </li></ul><ul><li>Pozo...
Co chceme z výzkumu získat? <ul><li>čísla a procenta, reprezentativní –  kvantitativní metody </li></ul><ul><li>2. nápady,...
Kvantitativní metoda <ul><li>čísla, procenta, množství, reprezentativa </li></ul><ul><li>používá metodu dedukce. Ptáme se ...
Kvalitativní metoda <ul><li>Ptá se  PROČ SE NĚCO DĚJE?  </li></ul><ul><li>řada věcí jím nejde zjistit ( ověřuje hypotézy, ...
Organizace výzkumu <ul><li>Je závislá na typu a cíli výzkumu </li></ul><ul><li>Průběh: </li></ul><ul><li>Stanovíme místo r...
Důležité <ul><li>Vždy si ujasnit co chceme a proč to chceme </li></ul><ul><li>Pro koho jsou data určena </li></ul><ul><li>...
Na co si dát pozor: <ul><li>Pilotní výzkum </li></ul><ul><li>Rozsah a náročnost výzkumu (časová, finanční, organizační) </...
Literatura <ul><li>HAVLÍK, R. Úvod do sociologie.  Praha : Karolinum, 2002. </li></ul><ul><li>REICHL, Jiří. Kapitoly metod...
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Výzkumný plán

1,765 views

Published on

Prezentace ze semináře Výzkumy v knihovnách 16. května 2011

Published in: Business, Technology
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Výzkumný plán

  1. 1. Teorie výzkumu - stručně <ul><li>Fáze výzkumu </li></ul><ul><li>Vysvětlení pojmů výzkumu: </li></ul><ul><li>Výzkumný problém </li></ul><ul><li>Operacionalizace </li></ul><ul><li>Výběrový soubor </li></ul><ul><li>Sběr dat </li></ul><ul><li>Typy metod </li></ul><ul><li>Organizace výzkumu </li></ul><ul><li>Na co si dát pozor </li></ul><ul><li>Shrnutí </li></ul>
  2. 2. Výzkumný problém <ul><li>KDO = složení výzkumného týmu (řešitelů, výzkumníků…) </li></ul><ul><li>CO = operacionalizace pojmů, přesné jednoznačné vymezení populace, vzorku a problému </li></ul><ul><li>KDY= časový harmonogram průběhu celé akce od zadání až po oponentní řízení výzkumné zprávy a vyúčtování </li></ul><ul><li>KDE= přesné vymezení regionu, místa, v němž bude výzkum realizován </li></ul><ul><li>JAK= velmi důležitá volba adekvátních přiměřených metod a technik, včetně promyšlení způsobu zpracování (statistika, tabulky, grafy). </li></ul><ul><li>PROČ= zdůvodnění výzkumu (závažnost, aktuálnost) </li></ul><ul><li>ZAČ= kalkulace veškerých nákladů spojených s výzkumem včetně odměn </li></ul>
  3. 3. Průběh (neboli organizace) výzkumu má čtyři fáze: <ul><li>přípravná – ujasnit si, co je cílem, objektem a předmětem, pracovní hypotézy </li></ul><ul><li>realizační – sběr dat (neboli informací) </li></ul><ul><li>zpracování – pročíst, špatné dotazníky vyhodit, odpovědi převést do čísel – zpracování na PC – výsledek </li></ul><ul><li>interpretace výsledků – závěrečná zpráva pro zadavatele. U této poslední fáze se může stát, že výsledek je jiný než předpokládaný – může být zároveň podnětem pro další výzkum. Závěr obsahuje také návrhy na opatření k řešení situace. </li></ul>
  4. 4. <ul><li>Výzkumný problém – dává celé práci směr, sděluje informaci o tématu a ve zkratce říká, jak se šetření provede. Může vymezovat absenci dosavadního poznání. Je tedy jakýmsi průvodcem pro vše, co následuje. Problém lze vyjádřit (výzkumnou) otázkou nebo jako tvrzení, a to v závislosti na badateli nebo povaze tématu. </li></ul><ul><li>Příklad: Spokojenost čtenářů se službami poskytovanými fakultní knihovnou. </li></ul>
  5. 5. <ul><li>Výzkumná otázka – tvrzení, na které chceme znát odpověď v souvislosti s problémem. </li></ul><ul><li>Příklad: Jsou čtenáři spokojeni s fondem knihovny, s jeho jednotlivými položkami? Jsou spokojeni s prostředím v knihovně? Se službami knihovny? S vyhledáváním, dostupností, přístupem knihovníků? </li></ul><ul><li>Cíl výzkumu – explicitní záměr výzkumníka shromáždit data takovým způsobem, aby mohl odpovědět výzkumnou otázku. Je předkládán ve formě výroku (na odpovídající úrovni obecnosti) o tom, co chce šetření zkoumat. Definuje účel šetření a jeho význam. </li></ul><ul><li>Příklad: „Cílem výzkumu této studie je vyhodnotit spokojenost čtenářů se službami nabízenými fakultní knihovnou.“ </li></ul>
  6. 6. <ul><li>Operacionalizace – převádí obecné pojmy ke skutečnostem smyslově vnímatelným a obsaženým ve zkušenosti (empirii) jedince, stručně řečeno převádí jevy na indikátory (proměnné). Nutná je přitom redukce informací, jev nelze popsat a analyzovat v plné šíři. </li></ul><ul><li>Proměnná – měřená vlastnost nějakého jevu, kterou můžeme vyjádřit nějakým znakem nebo hodnotou. Stanovení a výběr proměnných (znaků) je nezbytným a leckdy i obtížným krokem před formulací otázek v dotazníku. </li></ul><ul><li>Příklad: pohlaví (muž/žena), stupeň dosaženého vzdělání </li></ul>
  7. 7. <ul><li>Hypotéza - vědecký předpoklad, tvrzení </li></ul><ul><li>na konci výzkumu se toto tvrzení přijme či vyvrátí. </li></ul><ul><li>vyjadřuje vztah, souvislost mezi dvěma proměnnými. </li></ul><ul><li>musí se dál testovat (empiricky zkoumat), její proměnné se musí dát měřit nebo kategorizovat </li></ul><ul><li>výzkum může mít víc hypotéz či subhypotéz </li></ul><ul><li>Příklad: „Studenti přírodovědných oborů pracují v univerzitní knihovně s odbornými periodiky častěji než studenti humanitních oborů.“ </li></ul>
  8. 8. Operacionalizace hypotéz <ul><li>proces, během kterého se výzkumný problém (hypotéza) převede do bezprostředně empiricky ověřitelné podoby. V této výzkumné fázi jsou pojmy transformovány do podoby znaků. Obsahovou proměnu lze popsat v posloupnosti jev (událost) -> vlastnost jevu -> indikátor -> znak. </li></ul><ul><li>Indikátor je empiricky pozorovaná vlastnost nebo událost, vypovídající o chování jiné vlastnosti nebo události, která je empiricky nezjistitelná. </li></ul><ul><li>O empiricky pozorovatelných vlastnostech určitého sociálního jevu hovoříme jako o znaku (proměnné v pravém slova smyslu), který nabývá různých měřitelných hodnot. Takto vzniklé znaky (proměnné) musí utvořit klasifikaci a následující studium vztahů (korelací). </li></ul>
  9. 9. Proměnné, znaky <ul><li>Symbolickým vyjádřením vlastnosti určitého jevu. </li></ul><ul><li>Měly by být určovány v souladu s účelem výzkumu. </li></ul><ul><li>Musí být odvozeny z jednoho klasifikačního principu a musí udržovat stejnou obecnost. </li></ul><ul><li>Znaky z hlediska vztahů, o nichž vypovídají, rozlišujeme na nominální (mají několik navzájem se vylučujících hodnot), ordinální (u těch lze jejich hodnoty navíc nějak seřadit) a kardinální (zjednodušeně řečeno jsou to ty, které lze „změřit&quot;). </li></ul>
  10. 10. Výběrový soubor <ul><li>nejlepší výběrový soubor je takový, který je zmenšeninou základního souboru. </li></ul><ul><li>- výběrový soubor by měl dobře reprezentovat základní soubor, důležitý je vhodný výběr lidí </li></ul><ul><li>- náhodný výběr (matematická teorie pravděpodobnosti) - nejlepším výběrem z hlediska teorie pravděpodobnosti </li></ul><ul><li>jeho osoby dobře reprezentují základní soubor-proto ho označujeme za reprezentativní soubor. </li></ul><ul><li>reprezentativita: pokud výsledky výzkumu reprezentují názory základního souboru </li></ul><ul><li>u výběrového vzorku vztah mezi vzorkem a populací </li></ul>
  11. 11. Tvorba výzkumného plánu <ul><li>určení hlavních proměnných, které jsou předmětem jednotlivých hypotéz a jejich operacionalizace do podoby sad znaků, které se budou pozorovat. </li></ul><ul><li>stanovení velikosti souboru lidí na nichž budeme pozorování provádět. Obecně řečeno jde o stanovení počtu specifických pozorování, z nichž budeme vycházet při empirických generalizacích </li></ul><ul><li>naplánování informačních zdrojů, odkud budeme čerpat data. Není vždy nutné, abychom prováděli vlastní sběr dat. Za databázi nám mohou posloužit výsledky předchozích výzkumů nebo oficiálně vydávané statistické výkazy. V případě, že se rozhodneme pro vlastní sběr dat, je nutné popsání a stanovení metody a techniky jejich sběru. </li></ul><ul><li>určení si časového harmonogramu prací na výzkumu, abychom mohli výzkumnou práci efektivně řídit a dokončit včas. </li></ul>
  12. 12. Nejčastější techniky sběru dat <ul><li>Anketa </li></ul><ul><li>Dotazník </li></ul><ul><li>Rozhovor </li></ul><ul><li>Pozorování </li></ul><ul><li>Obsahová analýza </li></ul><ul><li>Případová studie </li></ul><ul><li>Analýza dat </li></ul>
  13. 13. Co chceme z výzkumu získat? <ul><li>čísla a procenta, reprezentativní – kvantitativní metody </li></ul><ul><li>2. nápady, podněty, hlubší porozumění- kvalitativní metody </li></ul>
  14. 14. Kvantitativní metoda <ul><li>čísla, procenta, množství, reprezentativa </li></ul><ul><li>používá metodu dedukce. Ptáme se Co se děje? Ptáme se otázkou „kolik“? </li></ul><ul><li>potvrzuje či vyvrací hypotézy </li></ul><ul><li>charakterizuje se často omezeným rozsahem informací o velkém množství jedinců </li></ul><ul><li>výsledky výzkumu lze snadno zobecnit na celou populaci, ale nemusí odhalit příčiny dané situace </li></ul><ul><li>zjišťuje údaje, u nichž v další fázi zkoumá závislosti a vztahy mezi příčinami a následky </li></ul>
  15. 15. Kvalitativní metoda <ul><li>Ptá se PROČ SE NĚCO DĚJE? </li></ul><ul><li>řada věcí jím nejde zjistit ( ověřuje hypotézy, musíme tudíž o dané problematice něco vědět ), </li></ul><ul><li>do výzkumu výzkumník vstupuje až v období interpretace, výzkum je založen na výpovědi respondentů </li></ul><ul><li>snaží se jít do hloubky </li></ul><ul><li>zjišťuje nové věci, vytváří hypotézy </li></ul><ul><li>Snaží se porozumět chování lidí v sociální skupině </li></ul><ul><li>Velké množství informací o malém počtu respondentů </li></ul>
  16. 16. Organizace výzkumu <ul><li>Je závislá na typu a cíli výzkumu </li></ul><ul><li>Průběh: </li></ul><ul><li>Stanovíme místo realizace, </li></ul><ul><li>Připravíme si plán průběhu výzkumu, </li></ul><ul><li>Kontrolujeme průběh výzkumu , </li></ul><ul><li>Řešíme případné problémové situace </li></ul><ul><li>Komunikujeme s tazateli </li></ul><ul><li>Realizujeme propagaci výzkumu (v průběhu i vyhodnocení) </li></ul>
  17. 17. Důležité <ul><li>Vždy si ujasnit co chceme a proč to chceme </li></ul><ul><li>Pro koho jsou data určena </li></ul><ul><li>Jakým způsoben je budeme vyhodnocovat </li></ul><ul><li>Kdo se bude podílet na výzkumu </li></ul><ul><li>Časový harmonogram </li></ul><ul><li>Finanční pokrytí výzkumu </li></ul><ul><li>Interpretace výzkumu </li></ul><ul><li>Propagace výzkumu a jeho prezentace </li></ul>
  18. 18. Na co si dát pozor: <ul><li>Pilotní výzkum </li></ul><ul><li>Rozsah a náročnost výzkumu (časová, finanční, organizační) </li></ul><ul><li>Respektovat etiku výzkumu </li></ul><ul><li>Pokud si netroufáme na výzkum, vždy je dobré se poradit! </li></ul>
  19. 19. Literatura <ul><li>HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 2002. </li></ul><ul><li>REICHL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha : Grada, 2009. </li></ul><ul><li>DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 2002. </li></ul><ul><li>SURYNEK, KAŠPÁRKOVÁ, KOMÁRKOVÁ, R. Základy sociologického výzkumu. Praha : Management Press, 2001. </li></ul><ul><li>GIDDENS, A. Úvod do sociologie. Praha : Argo, 2001. </li></ul><ul><li>JANDOUREK.Úvod do sociologie. </li></ul>

×