Kritický přístup k učící se společnosti, platformní společnost, změna psychologie, roboti a pracovní místa, ekologické problémy, transformace vzdělávání
JEDLIČKOVÁ, Petra. Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy (referující T. Zadražilová a T. Libecajtová na semináři Informační politika).
Kritický přístup k učící se společnosti, platformní společnost, změna psychologie, roboti a pracovní místa, ekologické problémy, transformace vzdělávání
JEDLIČKOVÁ, Petra. Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy (referující T. Zadražilová a T. Libecajtová na semináři Informační politika).
Prezentace k příspěvku na 12. sociologické konferenci v Olomouci ze dne 13.10.2023. Abstrakt: V současné době probíhá intenzivní veřejná diskuse o sociálních důsledcích rozšíření umělé inteligence. Autonomní vozidla, virtuální asistenti, diagnostická umělá inteligence v medicíně – to vše jsou příklady využití umělé inteligence, která ovlivňuje náš každodenní život. Sociologické poznatky k tématu jsou ale vzhledem k jeho novosti v počátcích. Cílem příspěvku je představit výsledky explorativně orientované 1. etapy výzkumu, který se zabývá proměnou každodenního života v kontextu využívání konverzační umělé inteligence chatGPT. S využitím perspektivy symbolického interakcionalismu se zaměřujeme pomocí konverzační analýzy na bezprostřední komunikaci člověka a technologie, kterou pojímáme jako sociálně diferencovanou praxi. Při stanovení výzkumných otázek a interpretaci získaných dat jsou proto také využity teorie digitální propasti a difúze inovací, které se zaměřují na způsob, jakým je technologie přijímána, šířena a využívána uživateli s rozdílným socioekonomickým statusem.
Kdo jsem v sociálních sítích? - Mixem 2012Jenda Perla
Online sociální sítě mění nejen pohled na lidské vztahy, ale také vnímání naší osobnosti a role ve společnosti. Kdo vlastně jsem, když na Facebooku odpovídám přátelům, ničím nepřátele nebo se účastním plánovaného party? A kdo jsou ostatní? Naše kontakty získávají nový rozměr a získat identitu například Leoše Mareše je vcelku jednoduché. Jak se na to ale budou tvářit naši mladší sourozenci, jimž rodiče založili profil ihned po jejich narození? Pokud si kladete otázky, jak může Facebook měnit váš život (třeba tím, že by ho ze dne na den zrušili), možná pro vás budu mít pár témat k zamyšlení.
Google je symbolem doby, která bývá označována jako informační. Jeho jméno je pravděpodobně odvozeno od čísla "googol", jehož velikost je 1 x 10100 (můžeme je zapsat jako jedničku se 100 nulami). Pokud přijmeme předpoklad, že prostřednictvím Google jsou nám k dispozici googoly informací a že platí heslo, čím více informací, tím lépe, pak by se mohlo zdát, že se nacházíme v obzvlášť krásném období lidské historie. Na první pohled však tomu tak není – naše doba se potýká s množstvím vážných problémů, přičemž některé z nich jsou přímo spojené s informatizací společnosti. Namátkou můžeme jmenovat fragmentalizaci a utilitarizaci lidského poznání, informační rozdělení, informační úzkost či paradoxní úpadek sociálního života, který jde ruku v ruce s rozvojem tzv. sociálních sítí. Tyto problémy mají pravděpodobně překvapivě jednoduché vysvětlení, které nás napadne, když si uvědomíme, co to informace vlastně jsou. Zamyslíme-li se nad tím, jaké vlastnosti musí mít sdělení, abychom je mohli považovat za informaci, snadno zjistíme, že ne vše, co je nám prostřednictvím Google k dispozici, jsou informace, ale spíše jejich opaky či karikatury. Proto člověk tváří v tvář Google není v situaci, kdy by si byl vždy jistý, jaké jednání je správné. Problémové otázky vyvolávají nutnost etické reflexe, kterou se zabývá tzv. informační etika. V přednášce bude poukázáno na některé etické problémy, ke kterým může dojít při vyhledávání, správě a šíření informací a budou naznačeny obecné zásady, které je třeba dodržet, aby bylo možné lidské informační chování hodnotit jako správné.
Manuál pro učitele se věnuje konkrétním aktivitám, problémům a činnostem, které lze s ChatGPT ve školním prostředí provádět. Současně nabízí širší teoretický koncept a reflexi celého, rychle se rozvíjejícího fenoménu.
Prezentace k příspěvku na 12. sociologické konferenci v Olomouci ze dne 13.10.2023. Abstrakt: V současné době probíhá intenzivní veřejná diskuse o sociálních důsledcích rozšíření umělé inteligence. Autonomní vozidla, virtuální asistenti, diagnostická umělá inteligence v medicíně – to vše jsou příklady využití umělé inteligence, která ovlivňuje náš každodenní život. Sociologické poznatky k tématu jsou ale vzhledem k jeho novosti v počátcích. Cílem příspěvku je představit výsledky explorativně orientované 1. etapy výzkumu, který se zabývá proměnou každodenního života v kontextu využívání konverzační umělé inteligence chatGPT. S využitím perspektivy symbolického interakcionalismu se zaměřujeme pomocí konverzační analýzy na bezprostřední komunikaci člověka a technologie, kterou pojímáme jako sociálně diferencovanou praxi. Při stanovení výzkumných otázek a interpretaci získaných dat jsou proto také využity teorie digitální propasti a difúze inovací, které se zaměřují na způsob, jakým je technologie přijímána, šířena a využívána uživateli s rozdílným socioekonomickým statusem.
Kdo jsem v sociálních sítích? - Mixem 2012Jenda Perla
Online sociální sítě mění nejen pohled na lidské vztahy, ale také vnímání naší osobnosti a role ve společnosti. Kdo vlastně jsem, když na Facebooku odpovídám přátelům, ničím nepřátele nebo se účastním plánovaného party? A kdo jsou ostatní? Naše kontakty získávají nový rozměr a získat identitu například Leoše Mareše je vcelku jednoduché. Jak se na to ale budou tvářit naši mladší sourozenci, jimž rodiče založili profil ihned po jejich narození? Pokud si kladete otázky, jak může Facebook měnit váš život (třeba tím, že by ho ze dne na den zrušili), možná pro vás budu mít pár témat k zamyšlení.
Google je symbolem doby, která bývá označována jako informační. Jeho jméno je pravděpodobně odvozeno od čísla "googol", jehož velikost je 1 x 10100 (můžeme je zapsat jako jedničku se 100 nulami). Pokud přijmeme předpoklad, že prostřednictvím Google jsou nám k dispozici googoly informací a že platí heslo, čím více informací, tím lépe, pak by se mohlo zdát, že se nacházíme v obzvlášť krásném období lidské historie. Na první pohled však tomu tak není – naše doba se potýká s množstvím vážných problémů, přičemž některé z nich jsou přímo spojené s informatizací společnosti. Namátkou můžeme jmenovat fragmentalizaci a utilitarizaci lidského poznání, informační rozdělení, informační úzkost či paradoxní úpadek sociálního života, který jde ruku v ruce s rozvojem tzv. sociálních sítí. Tyto problémy mají pravděpodobně překvapivě jednoduché vysvětlení, které nás napadne, když si uvědomíme, co to informace vlastně jsou. Zamyslíme-li se nad tím, jaké vlastnosti musí mít sdělení, abychom je mohli považovat za informaci, snadno zjistíme, že ne vše, co je nám prostřednictvím Google k dispozici, jsou informace, ale spíše jejich opaky či karikatury. Proto člověk tváří v tvář Google není v situaci, kdy by si byl vždy jistý, jaké jednání je správné. Problémové otázky vyvolávají nutnost etické reflexe, kterou se zabývá tzv. informační etika. V přednášce bude poukázáno na některé etické problémy, ke kterým může dojít při vyhledávání, správě a šíření informací a budou naznačeny obecné zásady, které je třeba dodržet, aby bylo možné lidské informační chování hodnotit jako správné.
Manuál pro učitele se věnuje konkrétním aktivitám, problémům a činnostem, které lze s ChatGPT ve školním prostředí provádět. Současně nabízí širší teoretický koncept a reflexi celého, rychle se rozvíjejícího fenoménu.
Panoramaticky pojatá přednáška zaměřená na vymezení konceptu sociální informatiky a její konkrétní aplikace, jako jsou dialogové systémy nebo nástroje na počítačové zpracování emocí.
Peter Jarvis popisuje učící se společnost jako nejvyšší stupeň vývoje post-industriální společnosti. Jenže, co se pod ním skrývá? Jak se mění podstata toho, co je to učení? A co se děje se vzdělávacími obsahy?
Presentace se dotýká vybraných aspektů ekonomických změn, které se v oblasti informační společnosti objevují. Zaměřuje se změny v řízení organisací, ale i na proměnu podnikání jako celku.
Co je to informační revoluce? Co má společného s předchozími velkými revolucemi ve společnosti? Jakým způsobem spolu souvisí průmyslová a informační revoluce? Jaké změny vyvolaly?
The Principle of Non-Discrimination in the Infosphere: A New EthicsMichal Černý
Almost everything in EC frame is based on the idea of openness of information interactions for all inforgs.
Openness is not just a human value – openness is affects compatibility, imperoperability, open development, open coding, open formats, data transfer, ... but also machine learning (AI) over open knowledge bases!
Thus, pragmatic ethics extended to information interactions between inforgs can be the starting point for forming a non-anthropocentric framework. The key value of this new ethics is open information interaction that do not discriminate against anyone.
How does the infosphere change the learning process?Michal Černý
We can no longer fine-tune the school, but we need to change it. We've got it together to create a place where they can develop and be with others. The school must become a place that will lead to the ability to find a dynamic homeostatic balance with the rapidly changing unstable environment.
Information behavior or learning behavior? Empirical experience with web anal...Michal Černý
Information behavior or learning behavior? Empirical experience with web analytics - presentation from Information interactions 2019.
Information interaction 2019
3. Ontologické
otázky
Existuje online svět? V jakém ohledu?
Kde se nacházejí hranice mezi online a offline?
Kde se nacházejí hranice mezi entitami? Lze vůbec o
entitních pojetích v současném světě hovořit?
Jaké existují systémy? Jaká je jejich ontologická
struktura?
4. Epistemické
otázky
Jakou část skutečnosti vlastně poznáváme?
Floridiho koncept infosféry a interakčního pojetí.
Kdo je aktérem procesu poznávání?
Je poznání trvalé?
Co je to znalost?
5. Otázkyetické
Na základě čeho se rozhodujeme v infosféře?
Jaký postoj lze zaujmout k prokrastinaci nebo času
stráveném na sociálních sítích?
Lze jednoduše přenášet staré etické koncepce do
moderního světa?
Jak jsme ochotni nakládat s daty?
Jakou hodnotu mají osobní údaje?
6. Otázkysociální
Je internet místem flame wars? Je to přijatelné?
Jakou roli ve strukturaci poznání mají filtrační
bubliny?
Jakou roli ve společnosti může hrát informační
chudoba?
Jakou roli má zodpovědnost jedince?
Spějeme více ke kultuře konektivity nebo platformní
společnosti? Co s tím můžeme dělat?