Prezentace k příspěvku na 12. sociologické konferenci v Olomouci ze dne 13.10.2023. Abstrakt: V současné době probíhá intenzivní veřejná diskuse o sociálních důsledcích rozšíření umělé inteligence. Autonomní vozidla, virtuální asistenti, diagnostická umělá inteligence v medicíně – to vše jsou příklady využití umělé inteligence, která ovlivňuje náš každodenní život. Sociologické poznatky k tématu jsou ale vzhledem k jeho novosti v počátcích. Cílem příspěvku je představit výsledky explorativně orientované 1. etapy výzkumu, který se zabývá proměnou každodenního života v kontextu využívání konverzační umělé inteligence chatGPT. S využitím perspektivy symbolického interakcionalismu se zaměřujeme pomocí konverzační analýzy na bezprostřední komunikaci člověka a technologie, kterou pojímáme jako sociálně diferencovanou praxi. Při stanovení výzkumných otázek a interpretaci získaných dat jsou proto také využity teorie digitální propasti a difúze inovací, které se zaměřují na způsob, jakým je technologie přijímána, šířena a využívána uživateli s rozdílným socioekonomickým statusem.

1. Konverzační umělá
inteligence a sociální
diferenciace
Explorativní studie
Mgr. Jakub Janouš
PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D.
Katedra sociologie FF UK
12. Olomoucká podzimní
sociologická konference

2. „The study of AI in society isn't just a
technological problem; it's also a sociological
problem. The technology itself may be neutral,
but the uses and consequences are deeply
social."
danah boyd

3. Konverzační umělá inteligence (LLM based):
Humbuk nebo sociologické TÉMA?
Zdroj: Licklider (1968)
 Transformace (trhu) práce?
 Hrozba masové nezaměstnanosti
postihující i terciární (kvartérní)
sektor?
 Nové sociální nerovnosti?
 Strukturální transformace?

4. Teorie difuze inovací (Rogers, 2003)
Zdroj: Lupač (2015)

5. Teorie difúze inovací
 Komunikační kanály zprostředkující inovaci ( - definice situace)
 Rozhodující bezprostřední kontakt (F2F), význam názorových vůdců
 Média mají význam zejména co se týče povědomí (awareness) o inovaci
 Individuální x systémová adopce (zájem -> soc. tlak x systémový tlak)
? Jakou roli hrají různé
komunikační kanály (role F2F) v
difúzi ChatGPT ?
? Co vede ke stabilnímu užívání
ChatGPT ?
(Jakou roli hraje vnitřní motivace
vs. sociální prostředí)
Rogers (2003,s. 170)

6. Nová úroveň digitální propasti?
 Digitální propast: označení nového typu sociální nerovnosti vyrůstající z nerovného
přístupu k digitálním technologiím (van Dijk, 2005)
 Tři fáze akcentů ve výzkumu digitální propasti (Lutz, 2019)
I. Nerovný fyzický přístup k internetu a nerovnosti v kvalitě vybavení/připojení (90’)
II. Nerovná distribuce dovedností, motivace a způsobů využívání (00’)
III. Nerovnost v přínosech z využívání technologie (10’)
 V současnosti stále probíhá přesun pozornosti od zkoumání fyzické roviny přístupu
(ne/uživatelé) k výzkumu dovedností, výsledků a rizik (Scheerder et al., 2017;
Lupač, 2018; van Deursen & Helsper, 2018)
? Jak je užívání ChatGPT spojeno se sociální mobilitou / uplatněním na trhu práce ?
? Jak vypadá skupina lidí, kteří těží z ChatGPT nejvíce ?

7. Nerovnosti v šíření ChatGPT
Vyzkoušel/a jste v jakémkoliv kontextu službu ChatGPT?
Podle
pohlaví
Podle
věkových
segmentů
Zdroj: NMS (2023)

8. Symbolický interakcionismus
 Lidé reagují na situace na základě významů/interpretací vytvořených v průběhu
sociálních interakcí. Interpretace hrají významnou roli v tom, jak lidé vnímají sami
sebe a své okolí.
(Mead, 1932)
 Sociální kontext, ve kterém se jedinec setkává s technologii, ovlivňuje její
interpretaci.
(Miranda, Saunders, 2003)
 V různých sociálních kontextech mají lidé různých role, s různými očekáváními
(Chen, Davison, & Ou, 2019)
? Jaké významy hrají roli při osvojování a užívání ChatGPT ?
? Jak připisované významy následně ovlivňují komunikaci s ChatGPT ?

9. Metodologie
 Explorativní studie
 Kvalitativní metoda zkoumání
 14 polo-strukturovaných výzkumných rozhovorů
 Délka rozhovoru 45 – 60 minut
 Analýza pomocí otevřeného kódování
 + kódování in vivo
 Kritéria výběru:
 Využívání chatu GPT ke každodenním činnostem
 Délka využívání alespoň 6 měsíců
 Využívání chatu GPT k rozličným úkonům
 Participanti vybíráni expertním výběrem
 Použití on-line filtrovacího dotazníku

10. Výsledky - proces osvojení ChatGPT
? Jakou roli hrají různé komunikační kanály (role F2F) v difúzi ChatGPT ?
 Překvapivá role F2F zmiňovaná ve většině rozhovorů.
 Nízká až zanedbatelná role klasických masových médií.
 Významná role odborných el. zdrojů a online informačních sítí využívaných na
základě motivace (Lupač, 2021)
? Co vede ke stabilnímu užívání ChatGPT ?
Pracovní typ využití:
Komunikační typ využití:
Vyšší
očekávání
Otestování Zklamání
Diskontinuita
v užívání
Intervence
organizace
Profesní
využívání
U části
respondentů
širší škála
využití
Nižší očekávání
"Personalizované"
vyzkoušení
Pozitivní
překvapení
Kontinuita v
užívání
Vyhledávání a
personalizovaná
komunikace

11. Výsledky: Typologie uživatelského chování

12. Charakteristika typologií
Pracovní asistent
 Spíše specializované
a odborné pozice
 Velká nerovnost ve
využívání technologie
 Nahrazuje rutinní práce
 Jasně definované
příkazy
 Hypotéza: Lidé pracující
s GPT mají určitou
výhodu oproti ostatním.
Komunikační asistent
 Většinově statusově
nerelevantní činnosti
 Nahrazuje
debatu/diskuzi nad
konkrétním tématem.
 Forma příkazu bývá na
úkor efektivity.
 Hledání nápadů na
další využití
Vyhledávací asistent
 Proměna způsobu
vyhledávání na internetu.
 Nahrazuje běžné
vyhledávání
 Může se částečně
překrývat i s pracovním
asistentem
 Hypotéza: Lidé
vyhledávající přes GPT
jsou ve vyhledávání
efektivnější.

13. Zjištěné odpovědi na výzkumné otázky
 Jakou roli hrají různé komunikační kanály (role F2F) v difúzi ChatGPT?
 Hlavní roli hraje sociální kapitál a motivace vázaná na online média zaměřená na inovace
 Co vede ke stabilnímu užívání ChatGPT?
 Potvrzen význam vnitřní motivace - hlavně u lidí s nižším očekáváním, kdy nedošlo ke "zklamání"
 Silná role firem - zejména u lidí s vyšším očekáváním
 Jak je užívání ChatGPT spojeno se sociální mobilitou / uplatněním na trhu práce?
 ChatGPT vytváří potenciál pro vzestupnou mobilitu
 Přispívá k větší produktivitě práce (úspora času) u profesí pracujících s texty a s "formalizovaným" jazykem
 Přímo nevede k propouštení v rámci organizace, spíše k restrukturaci organizace
 Jak vypadá skupina lidí, kteří těží z ChatGPT nejvíce?
 Část odborných pracovníků schopná efektivně začlenit ChatGPT do pracovních postupů
 Jaké významy hrají roli při osvojování a užívání ChatGPT?
 Kolega, technologie, průvodce, vyhledávač, parťák, generátor textu
 Jak připisované významy následně ovlivňují komunikaci s ChatGPT?
 Typologie uživatelského chování odpovídá způsobu komunikace
 Nesplněná očekávání jako výraz nenaplněné důvěry vedou k depersonalizaci komunikace (!!!)

14. „The study of AI in society isn't just a technological
problem; it's also a sociological problem. The
technology itself may be neutral, but the uses and
consequences are deeply social."
danah boyd
ChatGpt 3.5

15. Děkujeme za pozornost!
Dotazy!?
 Mgr. Jakub Janouš
 PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D.

16. Reference
Chen, R. R., Davison, R. M., & Ou, C. X. (2019). A symbolic interactionism perspective of using social media for
personal and business communication. International Journal of Information Management, 102022
Licklider, J. C., & Taylor, R. W. (1968). The computer as a communication device. Science and technology, 76(2), 1-3.
Lupač, P. (2016). Za hranice digitální propasti: Nerovnost v informační společnosti. SLON.
Lupač, P. (2021). How (not) to deepen information inequality via information policy: A contribution of the contextual
approach. In Duff, Alistair (Ed.), Research Handbook on Information Policy (pp. 368–383). Edward Elgar.
https://doi.org/10.4337/9781789903584.00042
Lutz, C. (2019). Digital inequalities in the age of artificial intelligence and big data. Human Behavior and Emerging
Technologies, 1(2), 141–148.
Mead, G. H. (1934). Mind, self and sociaty: From the standpoint of a social behaviorist. London: The University of
Chicago Press.
Miranda, S. M., & Saunders, C s. (2003). The social construction of meaning: An alternative perspective on
information sharing. Information Systems Research, 14(1), 87-106.
Rogers, E. M. (2003). Diffusion of innovations (5th ed). Free Press.
Scheerder, A. J., van Deursen, A. J. A. M., & van Dijk, J. A. G. M. (2020). Taking advantage of the Internet: A
qualitative analysis to explain why educational background is decisive in gaining positive outcomes. Poetics, 80,
101426. https://doi.org/10.1016/j.poetic.2019.101426
van Deursen, A. J., & Helsper, E. J. (2018). Collateral benefits of Internet use: Explaining the diverse outcomes of
engaging with the Internet. new media & society, 20(7), 2333-2351.
van Dijk, J. A. G. M. (2005). The deepening divide: Inequality in the information society. Sage.