Pokud by sev tomto týdnu konaly volby do PS Parlamentu ČR, které politické
straně či hnutí byste dali svůj hlas, bez ohledu na Vaši případnou volební
účast?
Vyberte a klikněte na jednu z možností
a)
b)
c) …
5
Může mít formulace otázky vliv na výsledek
výzkumu? Kde je chyba?
Socialistické zřízení je:
a) o mnoho lepší než …
b) o trochu lepší než …
c) stejné jako …
kapitalistické
6.
Který ze sedmiuvedených „hříchů“ neboli problémů považujete za nejvíce
neslučitelný s výkonem vrcholné politické funkce?
Vyberte a klikněte na jednu z možností
a) Korupci
b) Lež
c) Nesplněné sliby
d) Nemanželské děti
e) Milenky
f) Podezření ze spojení s lidmi zapojených do organizovaného zločinu
g) Hulvátství a vulgaritu
h) Žádný
i) Všechny
j) Nevím
6
Kde je chyba?
7.
Která z uvedenýchkauz podle Vašeho názoru nejvíce ohrožuje důvěryhodnost koaliční
vlády premiéra Petra Nečase?
Vyberte a klikněte na jednu z možností
a) Kauza sledování politiků bezpečnostní agenturou ABL dříve vlastněnou ministrem dopravy Vítem
Bártou (VV)
b) Kauza bývalého ministra životního prostředí Pavla Drobila (ODS)
c) Kauza ProMoPro, ve které figuruje stávající ministr obrany Alexandr Vondra (ODS)
d) Kauzy ministra školství za Věci veřejné Josefa Dobeše (spekulace o jeho údajné milence, vysoké
odměny některým ze zaměstnanců, obvinění z vypracování části seminární práce pro svou
podřízenou, drahé promo fotky)
e) Jiná
f) Všechny
g) Žádná
h) Nevím
7
Kde je chyba?
8.
Považujete kauzu ProMoProza natolik závažnou, že by stávající ministr obrany
Alexandr Vondra, jehož jméno právě v této aféře figuruje, měl neprodleně rezignovat
na svůj post ministra obrany? Tato kauza se týká audiovizuální zakázky v celkové výši
525 mil. Kč, jež během českého předsednictví EU (první pololetí roku 2009) realizovala
firma ProMoPro. Přičemž zakázka byla této společnosti zadána vládní sekcí pro
evropské předsednictví pod vedením tehdejšího vicepremiéra pro evropské
předsednictví Alexandrem Vondrou, a to bez výběrového řízení. Původní cena zakázky
neměla přesáhnou 85 mil. Kč.
Vyberte a klikněte na jednu z možností
a) Ano
b) Spíše ano
c) Ne
d) Spíše ne
e) Nevím
8
Kde je chyba?
9.
9
Kde je chyba?
Pročdáváte přednost minerální vatě před ostatními druhy tepelné stavební izolace?
Vadí Vám na lidech pár kilo navíc?
Myslíte si, že by Jiří Paroubek nedokázal zhubnout o 20 kilogramů?
Souhlasíte s názorem, že Jiří Paroubek je členem tajné zednářské lóže, která jej řídí?
WHO?
SAYS WHAT?
IN WHICHCHANNEL?
TO WHOM?
WITH WHAT EFFECT?
Proč???
Harold. D. Lasswell
(klíčová postava světové politologie)
a jeho komunikační
model
12.
ü Odborné zázemí, zkušenosta kapacity
ü Historie, systematický dlouhodobý sběr dat - časové řady
ü Otevřenost, transparentnost (…Pasport SIMAR)
ü Schopnost interpretovat a umístit na trhu
12
Kdo? Who
13.
ü Záměr –strategické rozhodnutí – predikce – osvěta/PR – aktivizace
ü Obsah – soubor poznatků či jednotlivá čísla - vazby a souvislosti
ü Metodika
Jeden znak či třídění znaků?
Volba znaků
Variantnost
Soubor či podsoubor
Technika sběru
Kontext
Dotazovací situace
13
Co? Says what
Otázka:
• stručná, jasná
• spontánní vers. navozená
• seznam?
14.
Zamysleli jsme se?Kontroly?
ü Dotazujeme se v kontextu dalších otázek?
ü Jsou otázky na preference předřazeny
ostatním politickým otázkám a čím jsou
uvozeny?
ü Mohou odpovědi souviset s tématem
dotazování na jiné otázky?
ü Sledujeme vliv tazatele na odpovědi?
ü Uplatňujeme míry interní validizace
ü Upravujeme vážením? Máme velké váhy?
ü Srovnáváme alternativní způsoby
dotazování?
Says what
Kamenný výzkum je
spolehlivý v klidných dobách.
Blesky a ad hoc sondy zachytí
lépe zvraty.
S jakým výsledkem?
16
Základníotázkou je to, zda výzkum pomáhá porozumět společenskému dění.
Interpretovat nejen stav, ale i proces.
Kritéria hodnocení u predikce volebního výsledku:
1. Vítěz voleb
2. Počet stran překročivších práh
3. Pořadí stran
4. Číselné odchylky od výsledku
Zachytil se vývojový trend?
With what
effect
17.
Úskalí interpretace procesu
17
Situacez počátku 90. let.
Dotaz zněl, zda je respondent spokojen s průběhem transformace.
Odpověď z terénu byla převážně negativní. Následovala interpretace, že
překotné společenské změny většina lidí odmítá.
Teprve když se v dalším výzkumu přidala otázka, zda změny probíhají příliš
rychle, příliš pomalu nebo správným tempem, se ukázalo, že lidé byli
nespokojeni s pomalostí reforem.
With what
effect
a) Xxxxxxxxxxxxxxx
b) Xxxxxxxxxxxxxxx
c) Xxxxxxxxxxxxxxx
d) Xxxxxxxxxxxxxxx
e) Xxxxxxxxxxxxxxx
f) Xxxxxxxxxxxxxxx
g) Xxxxxxxxxxxxxxx
h) Xxxxxxxxxxxxxxx
i) Xxxxxxxxxxxxxxx
j) Xxxxxxxxxxxxxxx
k) Xxxxxxxxxxxxxxx
l) Xxxxxxxxxxxxx
Pořadí na kartě
19
Změna metodiky v průběhu
dlouhodobého měření
V 90. letech známý výzkumník
komentoval propad určité strany. Ale
zapříčinila to změna pořadí stran na
předkládané kartě.
Zmíněná strana se dostala na kartě
až dolů a respondenti až na konec
seznamu mnohdy nedošli.
Když si na změnu pořadí zvykli, vrátil
se výsledek strany tam, kde byl
předtím.
a) Xxxxxxxxxxxxxxx
b) Xxxxxxxxxxxxx
c) Xxxxxxxxxxxxxxx
d) Xxxxxxxxxxxxxxx
e) Xxxxxxxxxxxxxxx
f) Xxxxxxxxxxxxxxx
g) Xxxxxxxxxxxxxxx
h) Xxxxxxxxxxxxxxx
i) Xxxxxxxxxxxxxxx
j) Xxxxxxxxxxxxxxx
k) Xxxxxxxxxxxxxxx
l) Xxxxxxxxxxxxxxx
20.
„Neodpověděl“ u preferencí,uhýbavé odpovědi,
missingy
20
Výsledky se mohou měnit i zásadně!
Podíl odpovědí „nevím“, „nerozhodnut“ či „bez odpovědi“ se mohou u
různých výzkumných agentur i výrazně lišit. Odráží se tu nejen metodika
dotazu, ale i technika dotazování, zavedené praktiky firem, složení a
kvalifikovanost tazatelské sítě. Záleží dokonce i na layoutu dotazníku, jakou
podobu má možnost odpovědi „nevím“.
Zevšeobecnění stojí na nepodložené hypotéze, že ti, kteří ještě nevědí,
budou volit stejně jako rozhodnutí.
21.
Vágní představy otématu
21
Kolik lidí si přeje vstup do NATO?Ministr Zieleniec:
Mínění je velmi syrové a různé dotazy poskytují různé výsledkyVýzkumník:
27% - vyber z následujících sedmi variant možného zajištění obrany
30% - nabízené ano-ne-nevím
40% - prosté ano x ne
50% - ano-ne a nevím nenabízet
60% - když se zeptáme, zda vstup do NATO
je v současnosti nejlepším způsobem
zajištění naší bezpečnosti
Později, když se povrchní
názory staly hlubšími postoji,
rozdíly u různé formulace
otázek se zmenšily.
10 nejčastějších chybmédií při interpretaci
výzkumu
1. Záměna ankety se seriózním výzkumem
2. Zobecnění výsledků výzkumu z konkrétní cílové skupiny na běžnou populaci (či širší
cílovou skupinu)
3. Interpretace výsledků nad rámec zjišťovaných údajů
4. Nepřesná interpretace znění otázky (či variant odpovědí)
5. Záměna výzkumu a tvrdých dat
6. Neúplné sdělení (Důvěra ve veřejného činitele „X“ klesla; ale klesla v rámci
statistické chyby a zároveň je důvěra v něj stále nejvyšší v porovnání s ostatními
veřejnými činiteli)
7. Srovnávání výsledků metodicky nesrovnatelných výzkumů (jiný vzorek, jiná
metoda – např. anketa versus kvótní sběr)
8. Uvedení výsledků výzkumu bez zdroje (kdo a jak realizoval…)
9. Použití časově zastaralých či věcně překonaných dat
10. Neověření si původu výzkumu, solidnosti realizátora 24