Prezentace k přednášce v předmětu Jinonické informační pondělky ze dne 25.2.2019

1. Informační chování
studentů 3. LF UK
Mgr. Michal Novák
Michal.Novak@ff.cuni.cz

2. Proč se jedná o aktuální téma?
• Bibliografické databáze – cenné a drahé zdroje ověřených informací
• Jsou patrné nedostatky při hledání informací současných/budoucích lékařských
profesionálů
• Předchozí výzkumy potvrdily, že problém existuje
• Nebylo zkoumáno v čem je problém
• Snaha o komplexní sondu do informačního chování studentů 3. LF UK
• Využívání nových a spolehlivých vědeckých poznatků
• Medicína založená na důkazu
• Vliv na kvalitu lékařské péče

3. Kvalitativní výzkum
• Přináší odpovědi jak/jakým způsobem
• Přibližuje perspektivu samotných studentů
• Získání obecného přehledu
• Vytváří prostor pro formulování hypotéz (které mohou být v budoucnu kvantitativně
změřeny)
• Forma polostrukturovaných rozhovorů

4. Vzorek
• 20 respondentů
• 13 rozhovorů (5 skupinových)
• 10 žen, 10 mužů
• 19-26 let
• Obory: Všeobecné lékařství, všeobecná sestra, fyzioterapie
• Kombinovaná i prezenční forma studia (1.-5. ročník s výjimkou 3. ročníku)
• 16 výzkumných otázek

5. Problémy při rozhovorech
• Chápání pojmů: informace, odborná informace, informační zdroj,
bibliografické databáze, …
• Většina chápala otázku na motivaci a druh informace téměř synonymicky

6. Výsledky výzkumu

7. Společné znaky u většího počtu respondentů
• Znalosti o bibliografických databázích
• Neúplné
• Nepřesné
• Nedostatečné
• Zcela chybějící

8. Informační gramotnost studentů
po 1. semestru
• V rámci výuky byly proškoleni ve vyhledávání v odborných zdrojích
• Patrné zmatení studentů (zařazení příliš brzy do rozvrhu?)
• Nenabyli plného uvědomění (či motivace) jak a proč takové zdroje efektivně využívat

9. Informační gramotnost studentů
po 1. semestru
• Smíšený dojem o úrovni informační gramotnosti
• Znalosti o databázích
• Pozornost věnována citacím
• Preference Googlu (jako prvního zdroje)

10. Motivace vyhledávání v odborných
informačních zdrojích
• Je patrná sebestředná tendence
• Vlastní zájem
• Vlastní úspěch v rámci studia
• Pokud zmínili péči o pacienta
• Uplatnění na trhu práce
• Finanční ohodnocení
• Uznání

11. Motivace vyhledávání v odborných
informačních zdrojích
• 1 respondent uvedl použití poznatků v rámci své vědecké činnosti
• Nikdo neuvedl využití správných/ověřených informací pro budoucí
zkvalitnění péče o pacienty (bez postranní záměrů)
• Lze pouze spekulovat proč
• Možné zkreslení formulací dotazu

12. Další motivační faktory
• Vlastní zábava při objevování nového
• Výuka
• Pozitivně (zajímavé pojetí výuky)
• Negativně (nedostatečně vysvětlená látka, „bazírování“ na detailu vyučujícím)
• Plnění atestací + zkouškové období

13. Časové hledisko
• Tendence řešit pouze aktuální problémy
• Určitá nevole zabývat se věcmi, které nemají bezprostřední dopad
• Prokrastinace
• Špatná organizace času
• Dělání věcí na poslední chvíli
• Vliv typu studia (odlišný přístup prezenčních a kombinovaných studentů)

14. Časové hledisko
• Většina dotázaných vyhledává odborné informace denně (vliv zkouškového
období na zvýšení frekvence)
• Existují oba názory, zda je na vyhledávání dostatek času
• Zásadní vliv má zkouškové období
• Odkládání vyhledávání (především na období studijního volna)
• Může souviset se studijním vytížením, nedostatečnou motivací, …

15. Preferované informační zdroje
• Důraz na vizuální materiál – pochopení problému, demonstrace, …
• Osobní konzultace (kantoři, lékaři)
• Knihy
• Učebnice (pochopení problému, názorná demonstrace)
• Skripta (studium)
• Odborné knihy
• Videa (Youtube)

16. Preferované informační zdroje
• Zdroje poskytující rychlé odpovědi s minimem námahy (Google, Wikiskripta)
• Databáze a specializované vyhledávače
• Pubmed
• PEDro (zkreslení nedávným úkolem)
• Google Scholar
• UKAŽ
• Časopisy (fyzické i online)

17. Preferované informační zdroje
• Někteří uvedli články a studie bez specifikování metody přístupu
• Terminologický problém – i příspěvky na Wikipedii/Wikiskriptech jsou označované
jako články
• Sociální sítě
• Materiály z výuky + získané poznatky

18. Využívání knihoven
• Zmiňovány pouze v souvislosti s půjčováním knížek
• Případ nevyužívání služeb knihoven ani informačních zdrojů 3. LF UK
• Zmíněné knihovny
• Místní knihovna (3. LF UK)
• Knihovna 1. LF UK
• Národní knihovna
• Národní lékařská knihovna nebyla zmíněna ani v jednom případě

19. Faktory ovlivňující výběr zdroje
• Důvěryhodnost
• Naznačena obava/frustrace z neodbornosti informací v některých zdrojích
• Subjektivní pocit (jeví se odborně, je čtivý, něco se „nezdá“)
• Doporučení (kolegové, pedagogové, jiní profesionálové)
• Vlastní preference (rychlé, ucelené zdroje)
• Předchozí zkušenost

20. Faktory ovlivňující výběr zdroje
• Jazykové hledisko
• Autor zdroje
• Ve zdroji lze najít odpověď (a důvěryhodnost ustupuje do pozadí)
• Náhledy knih Google
• Chybějící stránky doplněny výpůjčkou knihy
• Zamýšlené využití informace má významný vliv na volbu zdroje

21. Důvěryhodnost a relevance zdroje
• Téměř všichni dotázaní se snaží informace si ověřovat
• Existují výjimky, kterým věří a informace neověřují
• Knihy a zdroje pod záštitou určitého autora
• Studijní materiály, poznatky z hodin, články a zdroje na základě doporučení
• Wikiskripta (někteří jim věří, někteří ne)
• Wikipedie (některými hodnocena negativně, většina dotázaných jí nevěří, některým stačí
označení článku jako důvěryhodného)

22. Jak ověřují informace?
• Srovnání více zdrojů
• Někteří zejména se zdroji, kterým věří bez dalšího ověřování
• Srovnání s poznatky jiného studenta
• Autor + rok vydání (aktuálnost informace)
• Zkoumání citací a referencí (některým stačila jejich existence)

23. Jak ověřují informace?
• Dva protichůdné názorové proudy
• Knihu je potřeba ověřit na internetu (jsou tam aktuálnější informace)
• Internet je potřeba ověřit knihou (větší důvěryhodnost)
• Retrospektivní hodnocení zdroje (vedla informace z něj k úspěchu
u zkoušky?)
• Někdy „nezbývá než zdroji věřit“
• Odpověď naznačuje určitou frustraci/rezignaci

24. Jak posuzují relevanci?
• Vlastní kritické myšlení („zdravý selský rozum“)
• Subjektivní posouzení obsahu

25. Postup vyhledávání
• Tendence doplňovat/ověřovat tištěný a elektronický zdroj
• Zdroj první volby
• Základní poznatky
• Pochopení hledaného fenoménu
• Nasměrování k dalšímu vyhledávání
• Rychle, shrnující zdroje
• Některým takové vyhledávání stačí

26. Problémy ve vyhledávání
• Informační zahlcení
• Informace z prvního zdroje jsou dostatečné (někdy ho ověří dalším zdrojem)
• Informace z odborných databází jsou chápány jako „něco extra“
• Preference jednoho uceleného zdroje (učebnice, …)
• Někteří uvedli obavu z misinterpretace při skládání informací z různých zdrojů
• Někteří naopak preferují více (dílčích) zdrojů

27. Samostatnost vs. kooperace
• Veliká různorodost (i u kombinovaných studentů)
• Někteří spolupráci/konzultace (s kolegy, profesionály, ...) považují za nutnost
• Někteří zásadně pracují samostatně
• Někteří kooperují jen v případě nutnosti (zkoušky)
• Konzultace s kantory jako poslední volba
• Nechtějí je otravovat

28. Neformální sítě mezi studenty
• Facebooková skupina
• Vzájemná spolupráce
• Vzájemné doplňování/opravování prací
• Sdílení poznatků, zdrojů, …
• „Sofistikovanější“ neformální síť napříč ročníky
• Přístup k materiálům pro hladké absolvování studia
• Naznačeny nedostatky (chybějící materiály)

29. Bariéry v získávání informací
• Nedostatky informací/zdrojů
• Množství (někdy málo, někdy moc)
• Odbornost
• Zaměření na detail
• Dostupnost
• Lze vyvodit nedostatky ve vyhledávácích strategiích studentů
• Odborné články jsou příliš složité (problém s porozuměním)

30. Bariéry v získávání informací
• Zmatečné a rozporuplné názory na aktuální vědecké poznání v rozmezí
• Hledaným fenoménem se nikdo nezabýval
• Vše již bylo objeveno (naznačena i určitá nezbytnost plagiátorství)
• Místní knihovna nemá dostatečné množství knih
• Nutnost využití knihoven jiných fakult
• Negativní pocity s využíváním jiných knihoven („berou je“ místním uživatelům)
• Zastaralost knih

31. Bariéry v získávání informací
• Problém s přístupem k plným textům
• Problém s vyhledáváním publikací
• Spoléhají více na Google než na knihovní katalog
• Někteří studenti si knihy pořizují sami
• Bariéra spojená s cenou knih
• Někteří si uvědomují existenci problému, ale nedokáží specifikovat, v čem
spočívá

32. Sledování novinek v oboru
• Sociální sítě
• Facebook, Instagram
• Významné organizace, osobnosti, specializované skupiny
• Weby organizací
• Internetové portály
• Materiály a doporučení od vyučujících (e-mail, konzultace, přednášky)
• Fyzický výtisk článku od pedagoga po domluvě
• I nad rámec výuky

33. Sledování novinek v oboru
• Preference populárních textů (na úkor odbornosti)
• Pokud je čas
• Někteří nesledují novinky vůbec

34. Časopisy
• Elektronická i fyzická podoba
• Studenti nemají přehled o oborových časopisech
• Problém s přístupem k aktuálním číslům
• Výhoda kombinovaných studentů - přístup například v práci

35. Publikační činnost dotázaných
• Většina nepublikuje
• Příspěvky na Wikiskripta
• Příspěvky na populární zdravotnické portály
• Vlastní mobilní aplikace
• Otázka povědomí o způsobu odborné publikační činnosti

36. Spokojenost
• Většina spokojená, někteří drobné výhrady:
• Množství knih v knihovně
• Výuka (je patrně chápána jako významný informační zdroj, základ pro kritické
hodnocení dalších zdrojů)
• Některá skripta mohou plnohodnotně nahradit přednášky
• Podněty:
• Oficiální zdroj s veškerými materiály na celé studium na jednom místě
• Seznam důvěryhodných zdrojů (kam by se studenti měli při hledání obrátit)

37. Nepřímo vyplývající skutečnosti a otázky
• Problém s kladením klinických otázek
• Uvědomují si dopad aplikace poznatků do praxe?
• Znalosti jsou vnímány jako prostředek pro dokončení studia či vlastní
obohacení
• Může být sebestředná motivace silnější a zlepšit kvalitu péče?
• Soustředí se studenti pouze na poznatky, které chtějí pedagogové slyšet?

38. Nepřímo vyplývající skutečnosti a otázky
• Role knihovníka nebyla zmíněna ani v jednom případě
• Někteří naznačili problém s rozpoznáváním co a na základě čeho je odborné
• Problém s vnímáním a definováním bariér
• V některých případech byly v rozporu se spokojeností s informačními zdroji a
doporučeními pro zlepšení situace
• Jaké mají studenti povědomí o vědecké komunikaci?

39. Kompletní výzkum
• Dostupný v repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy
• Název: Informační chování studentů lékařských fakult
• Obsahuje i přepisy rozhovorů

40. Děkuji za pozornost
Nyní prostor pro dotazy