1. Komparace kapitoly Rým a strofika z publikace
ÚVOD DO STUDIA RUSKÉ LITERATURY
Napsal Oldřich Richterek
ARGUMENTACE
Jsem lektorem Tvůrčího psaní, ke kterému má téma blízko. Nikdy dříve při jiném studiu
ruského jazyka, mne nenapadlo srovnávat české a ruské strofické útvary. Srovnávání
versologie v poezii je užitečné pro českou teorii poezie, kterou také požívám ve výuce, ale
i pro jiné studium v oblasti teorie ruského jazyka a literatury.
V literární vědě je poetika součástí teorie literatury. Poetika je nauka o tvaru literárního
díla. V teorii jde o rozbor nejen formy, ale i idejí. Rozbor formálních prostředků lze použít
například při srovnávacím studiu verše. Často se změnou formy mění i obsah sdělení. A
zvláště v ruském jazyce, který se jinak píše a jinak vyslovuje - může dojít u čtoucího
čtenáře-cizince - k špatnému pochopení
Původně jsem tuto práci, psala ve formě recenze i komparace, též kompilace. Kritizovala jsem
zastaralost některých tvrzení. V dnešním Rusku u nové generace psané slovo a autor nemá
takovou „váhu“, úctu, jako tomu bývalo. A jak tvrdí Oldřich Richterek, autor knihy. A
podobně jako Evropě, jde i v Rusku o ekonomické parametry při vydávání knih.
MASARYKOVA UNIVERZITA
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra ruského jazyka a literatury
Závěrečná práce z předmětu KPI11, modul 14
ETIKA
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci pro předmět KP 11zpracovala samostatně a použila jen
prameny uvedené v seznamu literatury.
V Praze 24. 12. 2012 Jarmila Kučmášová
ANOTACE
Norma ČSN ISO 214, jde o stručný popis obsahu dokumentu
Vybrané kapitoly z výše uvedené publikace autora O. Richtereka popisují rým a
strofiku ruské literatury. Autor předkládá mimo jiné v literárně-vědné publikaci Úvod
do studia ruské literatury základní rozdíly z hlediska versologie v poezii české i ruské. Na
ně je tato práce zaměřena. Srovná i hledá stejné, podobné i rozdílné. Jde o teorii
literatury nejen ruské, ale i české. Text se zabývá rýmem všeobecně a klasifikuje jej.

2. A to podle umístění ve verši a podle umístění ve strofě. V závěru je uvedené shrnutí,
které může vyvolávat další otázky teorie literatury.
KLÍČOVÁ SLOVA
Rým, verš, strofika, umístění, teorie, strofa, srovnání, oblíbený, neoblíbený, užívaný
OBSAH
1. RÝMY
1. 1 O rýmu všeobecně
1. 2. Rým ruský, zvuková shoda na konci veršů
1. 3. Český rým, zvuková shoda na konci veršů
2. KLASIFIKACE RÝMŮ PODLE UMÍSTĚNÍ VE VERŠI
2. 1. V ruštině: rým přední, rým vnitřní, rým koncový
2. 2. V češtině: rým přední, rým vnitřní, rým koncový
3. RÝM PODLE UMÍSTĚNÍ VE STROFĚ
4. 1. Co je strofa
4. 2. V ruském jazyce: rým sdružený, rým střídavý, rým obkročný
4. 3. V českém jazyce: rým sdružený, rým střídavý, rým obkročný
4. 4. V ruském jazyce: rým gramatický, rým planý, rým sporadický
4. 5. V českém jazyce: rým gramatický, rým planý, rým sporadický
Seznam literatury
1. RÝMY
1.1.Rým všeobecně
Jde o prosodii, o nauku o verši. Verš je stavebním prvkem básně. Je na samostatném
řádku, graficky viditelný. Vytváří zvukovou shodu na konci řad. V básni i próze můžeme
symetrie dosáhnout střídáním přízvučných a nepřízvučných slabik, eventuálně slabik

3. dlouhých a krátkých. Rým se objevil poměrně pozdě, např. v antice ještě znám nebyl. Má
funkci zvukomalebnou jakož i sémantickou.
Základem rozdílu mezi rýmem v ruštině a v češtině je už sám o sobě historický vznik
a původní význam slova RÝM.
Do češtiny – přišlo slovo rým prostřednictvím francouzštiny a němčiny s významem
rým. V doslovném překladu je to verš (už ze středověku).
Do ruštiny – přišlo slovo rým z řečtiny, a to v překladu znamenalo původně a doslova
plynulost a přiměřenost.
1.2.Ruský rým, zvuková shoda na konci veršů
a) Podle míry shody samohlásek mluvíme o asonanci nebo o nedokonalém rýmu. Jde o
zeslabený rým. V ruské poezii je velmi oblíbený.
Příklad: молот - город
b) rým úplný – shodují se všechny souhlásky i samohlásky.
Jde též o rým neúplný, kde se shodují jen částečně souhlásky a samohlásky.
Příklad: тополи - тополи
1.3. Český rým, zvuková shoda na konci veršů, nazývá se asonance
a) Jako asonance je u českých básníků neoblíben. V češtině působí neuměle, jako lidový verš.
Příklad: rádi-nevadí
b) rým úplný a neúplný – úplným rým je neoblíben, na rozdíl od neúplného, který je
variabilnější. Rým neúplný je přechod mezi asonancí a rýmem úplným.
Příklad: rým neúplný je padlý- malý
úplný je např. nese-v lese
Ruský básník má více možností fonetických. Nezáleží na grafické odlišnosti, ale na
výslovnosti. Což v češtině vůbec nelze, jak se píše tak se čte!
2. Klasifikace rýmů podle umístění ve verši
2.1.V ruštině RÝM přední, vnitřní, koncový
a) Rým přední.
V ruštině je oblíbený.
Příklad: надвьюжной - гемчужной
b) Rým vnitřní
Rýmují se slova uprostřed verše. V ruské lidové poezii rozšířen, zvláště
v častuškách.
Příklad:
блестели и пели капели
златился покров ледяной
сестрицы сидели и млели

4. в окошке весной под луной
c) Rým koncový
Je protikladem čelního rýmu.
Příklad: меня - огня
2.2.V češtině RÝM přední, vnitřní, koncový
V češtině se takto fonetická podoba rýmu nepoužívá ani neklasifikuje. Našla jsem
k vysvětlení vtipné verše.
Čelné rýmy nejsou pravé,
černě z duše smýt nemohou.
Rýmy vnitřní též jsou plané,
pojďme snít. Ční z poezie.
Pouze rýmy na konečku
vytvářejí vtipnou tečku.
Citace z: http://www.rymy.cz/rymy.htm
3. Rým podle umístění ve strofě
3.1.
Strofa ( z řeckého strofé – obrátiti) je sloka. Jedná se o útvar složený z několika
veršů.
3.2. V ruštině rým sdružený, střídavý, obkročný
Rýmy se označují písmeny, jak jsou rozloženy.
a) Rým sdružený – rýmují se dva sousední verše, schéma je: aabbccdd
Příklad: …эта женщина бопна
………….эта женщина одна
b) Rým střídavý:cdcd
Příklad: …вуалю
………….бледна
………….печалью
…………допьяна
c) Rým obkročný: abba
Příklad: …порогах
…………..седят
…………..говорят
………….тревогах
3.3. V češtině rým sdružený, střídavý, obkročný
a) Rým sdružený: aabb, příklad:
…ke mně
…země

5. …květů
…retu
c) Rým střídavý: abab
…suchým
…sháněje
…hluchým
…kročeje
d) Rým obkročný abba:
…sto roků
…Evropy
…potopy
…meze kroků
3.4. V ruštině rým gramatický (planý) a sporadický
a) Rým gramatický – je tvořen slovy téhož slovního druhu ve stejném tvaru, říká se mu
též rým planý. V češtině. Ruština ho využívá a nepovažuje tento druh verše za „planý“
b) Rým sporadický – jde v něm o zvukovou shodu ve verších, ale bez pravidelného
rýmu.
Při recitaci je zdůrazňován.
3.5. V češtině rým gramatický (planý) a sporadický
a) Rým gramatický má v češtině souvislost s jevem nazvaným gramatický paralelismus.
Paralelismus má schéma ab//ab. Znamená hromadění. Básníci čeští na rozdíl od ruských se
snaží jevu vyhnout.
http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=sk&u=http://sk.wikipedia.org/wiki/Gramatick%2
5C3%25BD_r%25C3%25BDm&ei=NU6iT7j3E4nY4QSLkqWPCQ&sa=X&oi=translate&ct=
result&resnu
Příklad: snít-doplnit
Příklad z muzikálu Starci na chmelu, kde přidaná hláska ů podporuje zvuk (eufonii).
A v jedné zvláště slabé chvíli, za noci silných úkladů,
ti dva se spolu oženili, bez požehnání úřadů.
http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Rymy-nejsou-pro-kocku~16~kveten~2003/
a) Rým sporadický
Vyskytuje se ojediněle na konci veršů, nebo jako vnitřní rým. Náhodný je též užívaný
Sporadickým rýmem v nerýmované básni může být například zdůrazněno její
myšlenkové poselství dvěma rýmovanými verši pouze v samotném závěru.
http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Rymovani-na-prani-
podruhe~03~cervenec~2003/

6. Závěr
V žánrech poezie jsou rozdíly mezi českou a ruskou poezií. V této krátké práci jsou
naznačeny rozdíly z hlediska formy. Ale rozdíly mezi českou a ruskou oezií jsou i
v obsahu.
Ruská poezie souvisí s distinktivními znaky ruské literatury. Jde o tzv. velké téma, velké
osobnosti, prožívání prostoru, ztracenost, prožitek, patetičnost. A mnohá další témata.
Postoj vybraných směrů literární teorie k identitě literárního díla má v mnoha případech
společné myšlenkové základy, které vychází z lingvistiky.
SEZNAM LITERATURY:
1. Tištěný zdroj: Josef Hrabák, Poetika, ČSP 1973, 1. vydání
a) je recenzovaná a redigovaná
b) obsahuje všechna kritéria uvedená v modulu 7, to jest -
kvalifikace autora, která ho k psaní na dané téma opravňuje
• dobrá pověst (reputace) vydavatele,
• datum vydání
• přesnost, spolehlivost, bezchybnost i v oblasti jazyka
• šíře a hloubka pokrytí dané problematiky
• objektivita informací – minimum předpojatosti a snah ovlivnit čtenáře
• aktuálnost zveřejněných informací z hlediska jejich obsahu s ohledem na informační
požadavek
2. Tištěný zdroj: časopis odborný
Rozpravy Čs. Akademie věd, ročník 1958
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do
a) je recenzovaný
b) je redigovaný
c) má k dispozici všechna obecná kritéria, jako je:
datum vydání, kvalifikace autora článku, dobrá pověst vydavatele periodika, přesnost,
bezchybnost v oblasti jazyka
d) autor používá citační analýzu

7. Pouze ke čtení v Akademii věd
4. Elektronický zdroj
www.stránky:
http://scholar.google.cz/scholar?cites=8227078499468538482&as_sdt=5&sciodt=0&hl=cs
„Scholar“ hledá recenzované čánky
Informace jsou ověřené
Jestliže používá profesionální informace, pak jsou i autoři profesionálové
Zdroj je důvěryhodný
Používá citační analýzu
Obrázek http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=1204501