Your SlideShare is downloading. ×
Obsah
Jak si udržet pořádek ve fotkách                                                                                    ...
Praktické tipy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ....
Lukáš Faltýnek – Jak si udržet pořádek ve fotkách

Jak si udržet pořádek ve fotkách
Lukáš Faltýnek
                     Ta...
Lukáš Faltýnek – Jak si udržet pořádek ve fotkách

Další možností, jak dostat fotografie na pevný disk, a tím i do Picasa, ...
Lukáš Faltýnek – Jak si udržet pořádek ve fotkách

pod heslem se však týká pouze přístupu z Picasa. Pokud bude kdokoliv k ...
Lukáš Faltýnek – Jak si udržet pořádek ve fotkách

Při každém načtení fotografií do Picasa je k tomuto souboru uvedených zm...
Lukáš Faltýnek – Jak si udržet pořádek ve fotkách

Pokud uživatel preferuje možnost prezentovat fotografie
na internetu for...
Lukáš Faltýnek – Jak si udržet pořádek ve fotkách




 Import fotografií v podání programu F-Spot



Picasaweb
Program Pica...
Lukáš Faltýnek – Jak si udržet pořádek ve fotkách




 Rozhraní Picasaweb


K náhrání fotografií do vámi dle libosti vytvoř...
Lukáš Faltýnek – Jak si udržet pořádek ve fotkách

Registrovaným uživatelům služba dále dovolí označit vložené fotografie t...
Petr Andrýsek, QCM, s.r.o. – Úprava webu s ohledem na Pravidla tvorby přístupného webu


Úprava webu s ohledem na Pravidla...
Petr Andrýsek, QCM, s.r.o. – Úprava webu s ohledem na Pravidla tvorby přístupného webu

Bod nula – analýza
Na základě vstu...
Petr Andrýsek, QCM, s.r.o. – Úprava webu s ohledem na Pravidla tvorby přístupného webu

Specifika projektu
Náročnější byla ...
Miroslav Kuře – APT efektivně

APT efektivně
Miroslav Kuře
                    Základní program pro správu balíků v Debian...
Miroslav Kuře – APT efektivně

Základní vlastnosti aptitude
Aptitude může pracovat v řádkovém režimu (podobně jako apt-get...
Miroslav Kuře – APT efektivně

  4. C – zobrazí seznam změn v balíku (vyžaduje připojení k Internetu)
Tyto pohledy jsou re...
Miroslav Kuře – APT efektivně

Vyhledávací vzory lze použít i pro omezení seznamu balíků pouze na balíky vyhovující zadané...
Miroslav Kuře – APT efektivně

Chcete-li (od)instalovat více balíků, není nutné to provádět po jednom. Nejprve si v seznam...
Miroslav Kuře – APT efektivně




               Řešitel závislostí



Závěr
Aptitude je opravdu mocný nástroj a zde jsem ...
Michal Janík – Sazba dokumentů (nejen) v Linuxu

Sazba dokumentů (nejen) v Linuxu
Michal Janík
                     Při sa...
Michal Janík – Sazba dokumentů (nejen) v Linuxu

Vraťme se však k našemu časopisu. Sazba bude třísloupcová, proto na strán...
Michal Janík – Sazba dokumentů (nejen) v Linuxu

Obrázky vložíme do časopisu tak, že vytvoříme pomocí nástroje z hlavní na...
Martin Šín – Natoč to a sestříhej!

Natoč to a sestříhej!
Martin Šín
                     Tvorba domácího videa se v dnešn...
Martin Šín – Natoč to a sestříhej!

                       <*> OHCI-1394 Video support
                       <*> Raw IEEE...
Martin Šín – Natoč to a sestříhej!

a zvuk v samostatných stopách, AVI 1 obsahuje zvuk ve video stopě, a tak se podobá spí...
Martin Šín – Natoč to a sestříhej!




  Kdenlive při editaci filmu




Klady
  +   komfortní ovládání programu
  +   spous...
Martin Šín – Natoč to a sestříhej!




           DeVeDe při převodu


Projektů určených ke zpracování videa je mnohem víc...
Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost

Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost
Zdeněk Wagn...
Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost

vací schopnost použité optiky. Hodnota 100 čar na milimetr...
Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost

Barevná hloubka
Spočítáme-li si, kolik barev lze zaznamena...
Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost

Nejméně problémů způsobují skenery komunikující přes SCSI ...
Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost

Tuto akci provedeme pro všechny skenery a další periferní ...
Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost

Připojení digitálního fotoaparátu
Současné digitální fotoa...
Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost

Jak pracuje skener
V této kapitole nás nebudou zajímat tec...
Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost

domácí nekomerční použití zdarma. Program VueScan podporuj...
Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost

VueScan bude pracovat pouze s těmi skenery, které najde př...
Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost

ICC profily a kalibrace
ICC profily vzešly z dílny Internati...
Svatopluk Vít – Máte-li dobrou paměť, zkuste pexeso

Máte-li dobrou paměť, zkuste pexeso
Svatopluk Vít
                   ...
Svatopluk Vít – Máte-li dobrou paměť, zkuste pexeso




  Vlastní pole se čtverci

                                       ...
Svatopluk Vít – Máte-li dobrou paměť, zkuste pexeso




                  Symbol srdce v akci


Celý postup ještě zopakujt...
Sborník Open Workshop Olomouc 2007
Sborník Open Workshop Olomouc 2007
Sborník Open Workshop Olomouc 2007
Sborník Open Workshop Olomouc 2007
Sborník Open Workshop Olomouc 2007
Sborník Open Workshop Olomouc 2007
Sborník Open Workshop Olomouc 2007
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Sborník Open Workshop Olomouc 2007

2,423

Published on

Akci pořádal Liberix:

http://www.liberix.cz/2007/07/16/konference-open-workshop-olomouc-2007/

Published in: Education, Technology, Design
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
2,423
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
5
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Transcript of "Sborník Open Workshop Olomouc 2007"

  1. 1. Obsah Jak si udržet pořádek ve fotkách 3 Picasa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Import, organizace a správa fotografií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Úprava fotografií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Prezentace fotografií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 F-Spot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Picasaweb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Flickr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Úprava webu s ohledem na Pravidla tvorby přístupného webu 11 Přístupnost je proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Snadněji se začíná načisto . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Historie: Kde se vzala Pravidla přístupnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Novela . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Zpřístupnění webu Ministerstva pro místní rozvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Bod nula – analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 První etapa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Příprava redakčního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Převod obsahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Test přístupnosti – konec nebo na začátek? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Jiný web – Fondy Evropské unie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Specifika projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Odkazy, zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 APT efektivně 14 Historický úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Základní vlastnosti aptitude . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Vyhledávání balíků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Správa balíků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Sazba dokumentů (nejen) v Linuxu 20 Natoč to a sestříhej! 23 Hardwarové požadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Požadavky na jádro Linuxu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Softwarové požadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 dvgrab . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Kino . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Kdenlive . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 DeVeDe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost 28 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Rozlišení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Barevná hloubka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Připojení skeneru k počítači . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Instalace skeneru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Připojení digitálního fotoaparátu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Jak pracuje skener . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Volba skenovacího programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Konference Open Workshop Olomouc 2007 1
  2. 2. Praktické tipy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 ICC profily a kalibrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Máte-li dobrou paměť, zkuste pexeso 38 Akcelerovaný desktop – historie a současnost 41 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Co to vlastně je, aneb definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Kompozitní správce oken . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 AIGLX a Xgl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 xcompmgr a kcompmgr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Compiz, Beryl a Compiz-Fusion . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Metisse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Projekt Looking Glass . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 OpenCroquet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Odkazy, zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Konference Open Workshop Olomouc 2007 2
  3. 3. Lukáš Faltýnek – Jak si udržet pořádek ve fotkách Jak si udržet pořádek ve fotkách Lukáš Faltýnek Tatam je doba kdy, se všechna pořízená fota dávala do alb, alba řadila na poličku nebo ukládala do skříně. S příchodem digitálních fotoaparátů se počty pořízených fotografií mnohokrát znásobily. Dnes se počty vlastních fotografií jednotlivců neudávají na stovky či tisíce, jak bylo zvykem v minulosti, ale v mnoha případech na desetitisíce a více. Problémem dneška již není cena fotografie, ale obrovské množství, ve kterém se je velmi nesnadné zori- entovat. Z vlastní zkušenosti vím, jaký problém je udržovat povědomí o všech nebo alespoň dobrých fotografiích a v případě nastalé potřeby je vyhledat a použít. Dalším problémem je pak i samotná prezentace pořízených fotografií. Velké množství papírových fotografií zakládaných do alb se v digitálním věku již pro prezentaci nehodí. Nejde jen o finanční stránku, kterou zhotovení papírových fotografií a nákup alb obnáší, ale především o snadnou a nenucenou distribuci ke zrakům potencionálních zájemců o prohlédnutí. Naštěstí nové požadavky, které na fotografa digitální technologie klade, do sebe zakomponovalo několik výtečných nástrojů, které jsou pod Linuxem dostupné, a tak se jejich prostřednictvím stává hromadné zpracování fotografií a jejich následná prezentace hračkou. Nástroje, které vám v následujícím textu představím, jsou pro hromadné zpracování fotografií Picasa a F-Spot, služby pro prezentaci fotografií pak webová Picasa a Flickr. Picasa Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když za nekorunovaného krále nástrojů pro hromadné zpracov- ání fotografií označím program Picasa. Picasa je uživatelům dostupný zcela zdarma a v českém jazyce. Bezproblémově funguje pod operačními systémy Linux a Windows (verze pro Linux (1) , verze pro Windows (2) ). K instalaci Picasa pod Linuxem doporučuji použít balíčkovací systém. Import, organizace a správa fotografií Pro přenos fotografií odkudkoliv do počítače disponuje Picasa nástrojem Import. Na obra- zovce Import si volbou Vybrat zařízení vybere- te, odkud chcete fotografie na pevný disk zko- pírovat. Nejčastěji vybíraným zařízením bude fotoaparát nebo paměťová karta. Po tomto výběru se vám na importní obrazovce zobrazí náhledy jednotlivých fotografií, které jsou na externím zařízení uloženy. Vy si nyní z těchto náhledů vyberete ty fotografie, které chcete uložit na pevný disk. Fotografie můžete při výběru ještě otočit a po stisku tlačítka Do- končit a vyplnění pár údajů ohledně uložení se už všechny zvolené fotografie přenesou na pevný disk. Nastavení složek s fotografiemi Konference Open Workshop Olomouc 2007 3
  4. 4. Lukáš Faltýnek – Jak si udržet pořádek ve fotkách Další možností, jak dostat fotografie na pevný disk, a tím i do Picasa, je jejich prosté zkopírování na pevný disk a nastavení správce složek tak, aby o uložených fotografiích věděl. Správcem složek určujete adresáře v rámci pevného disku, v kterých má Picasa hledat vaše fotografie. Hledání fotografií v určené oblasti můžete omezit pouze na první prohledání, což znamená, že pokud do takto Vyhledávání fotografií probíhá velmi rychle. určené oblasti přibudou nové fotografie, nebudou zo- Do výběru hledaných formátů lze mimo typu brazeny. Další možností je pak nastavit prohledávání souboru .JPG přidat a dále pracovat s for- máty .TIF, .BMP, .GIF, .PNG, .RAW a .PSD. vždy. Nově přidané fotografie se vám pak zobrazí ve Kromě obrázku lze do vyhledávání zahrnout formě miniatur. i video soubory. Nalezené fotografie Nalezené fotografie jsou zobrazeny formou miniatur v hlavním okně aplikace, takzvané knihovně. V kni- hovně jsou jednotlivé fotografie reprezentovány miniaturami. Miniatury je možno nechat zobrazit ve dvou velikostech. Miniatur, které reprezentují jednotlivé fotografie, se na plochu monitoru vejde mnoho a vy tak získáte o jednotlivých fotografiích velmi dobrý přehled a dokážete se v nich velmi snadno orientovat. Miniatury jednotlivých fotografií, které byly na pevném disku nalezeny, jsou v knihovně zobrazeny po konkrétních adresářích – neboli v terminologii Picasa 2 – složkách na disku. Pokud se z jakéhokoliv důvodu rozhodnete, že některé složky na disku nechcete v knihovně zobrazit, máte možnost je skrýt. Skrytí provedete odsunutím složky do části skrytých složek. Skrýt složku můžete pod heslem, takže nikomu neoprávněnému nebude tato složka s náhledy na jednotlivé fotografie přístupná. Toto skrytí fotografií Konference Open Workshop Olomouc 2007 4
  5. 5. Lukáš Faltýnek – Jak si udržet pořádek ve fotkách pod heslem se však týká pouze přístupu z Picasa. Pokud bude kdokoliv k fotografiím přistupovat přímo z disku, budou i nadále viditelné. Pro třídění a organizaci nalezených fotek vám dá Picasa nástroj zvaný záložky. Záložky nemají žádný vztah k pevnému disku, jak je to běžné u adresářů a fyzického umístění fotografií. Jednotlivé záložky jsou pouze jakýmisi virtuálními přihrádkami, které logicky sdružují vámi vybrané fotografie z jednotlivých složek na disku. Přiřazené fotografie k záložkám jsou pouze odkazovány na jejich fyzické umístění ve složkách. Jedna fotografie tak může být přiřazena více záložkám, aniž by na disku zabírala další místo. Nad skupinou fotografií v rámci složky nebo záložky můžete uplatnit třídění podle názvu, data pořízení fotografie, nebo její velikosti. Oblíbené fotografie můžete ve složkách nebo záložkách taktéž pro snadnější vyhledání v budoucnu označit hvězdičkou. Dalšími možnostmi, které máte, jsou vyhledání fyzického umístění fotografie na pevném disku, nebo možnost přejmenování fotografie. Můžete přejmenovat jak jednu, tak i více fotografií. Fotografie a možné efekty (na liště vlevo) Úprava fotografií Velmi často vyvstane při organizaci a řazení fotografií potřeba provést na fotografii drobnější úpravu. Zde přichází Picasa s velmi převratným přístupem. Prováděné změny nejsou přímo promítány do konkrétních fotografií uložených na pevném disku, ale pouze se do samostatného souboru zapisují údaje o změnách. Originál tak vždy zůstane nezměněným originálem. Konference Open Workshop Olomouc 2007 5
  6. 6. Lukáš Faltýnek – Jak si udržet pořádek ve fotkách Při každém načtení fotografií do Picasa je k tomuto souboru uvedených změn přihlédnuto a foto se zobrazuje i s úpravami. Jestliže si tedy fotografie budete prohlížet jiným nástrojem než programem Picasa, uvidíte tyto fotografie v originálu – beze změn. Výhodou tohoto přístupu je, že veškeré prováděné změny lze snadno vrátit do původního stavu a uživatel se tak nemusí bát s fotkami nijak experimentovat. U libovolné fotografie je možno nechat si zobrazit histogram a EXIF informace z fotoaparátu. Mezi základní operace, které jsou přístupné z knihovny, patří otáčení fotografií a zařazení fotek do přihrádky s fotkami. Otáčení fotografií určitým směrem je možno provádět jak na jednotlivých fotografiích, tak hromadně nad skupinou uživatelem zvolených fotografií. Hromadný výběr lze provést pouze v rámci jedné složky nebo záložky. Pokud je jedna a ta samá fotografie přiřazená více záložkám, projeví se jedna změna i na ostatních miniaturách. Další možnosti úprav se zobrazí dvojitým kliknutím na miniaturu fotografie v knihovně nebo kliknutím na miniaturu v přihrádce. Přihrádka fotografií se nachází v levém dolním rohu aplikace, je stále viditelná a slouží pro rychlý přístup k uživatelem vybraným fotografiím. Možné úpravy jsou rozděleny do třech kategorií: Základní opravy, ladění a efekty. Mezi základní opravy patří oříznutí fotografie na požadovaný rozměr. Vyrovnání křivostí, například klátících se domů, oprava červených očí, změna expozice bez toho, aniž by se ovlivnily barvy na fotografii, změna jasu nebo automatická oprava a osvětlení. V kategorii Ladění je možné velmi lehce vybranou fotografii zjasnit, přidat či odebrat světlo, pohrát si se stíny nebo s teplotou barev. V kategorii Efekty je možné fotografii například doostřit, oteplit, aplikovat efekt zrnitého filmu, převést na černobílou nebo tónovat. Celkem je efektů dvanáct a rozhodně stojí za vyzkoušení. Jak již bylo řečeno, veškeré změny provedené na fotografiích se fyzicky nepromítly do fotografií samotných. Pro uchovaní změn v samostatných nových souborech poskytuje Picasa 2 funkci Export. Při exportu se tak na pevný disk zapíší upravené fotky. Prezentace fotografií Po setřídění a úpravě fotografií je dalším logickým kro- kem jejich prezentace. Prezentovat fotografie je možno lokálně na monitoru, internetu nebo papíru. Prezen- tace fotografií na monitoru je snadná. Jednoduše stačí klepnout na tlačítko časové osy a vybrat si konkrétní prezentaci. Pro prezentaci konkrétní složky nebo zálož- ky ji pak stačí označit a stisknout tlačítko Prezentace. Pro prezentaci fotografií na internetu umožňuje Picasa pro Linux odeslat fotografie adresátům e-mailem, nebo je poslat jako příspěvek do Bloggeru. Při posílání fo- tografií e-mailem je možno nechat fotografie zmenšit na určitý rozměr, aby se tak minimalizoval objem přenáše- ných dat. Nastavení pro odeslání e-mailem Konference Open Workshop Olomouc 2007 6
  7. 7. Lukáš Faltýnek – Jak si udržet pořádek ve fotkách Pokud uživatel preferuje možnost prezentovat fotografie na internetu formou webových stránek, je možno použít nástroj pro automatické vygenerovaní webové stránky. Picasa 2 dává uživateli na výběr pro generování webu z šesti možných šablon. Pokud uživatel nechce fotografie šířit prostřednictvím webu, má na výběr nechat si z fo- tografií sestavit film. Ne všichni uživatelé preferují prezentaci svých fotografií na internetu a rádi si nechávají zhotovit fotografie pa- pírové. I na tyto Picasa pamatuje a disponuje možností odeslat vybrané fotografie po internetu firmě, jež z nich zhotoví papírové fotografie. Pro Českou republiku je možno zvolit z Fotolabu, droge- rie Teta, drogerie Rossmann a DigiMaxem. Pokud si chcete místo profesionálního zhotovení vytisknout fo- tografie na vlastní domácí tiskárně, disponuje Picasa vol- bou Tisknout. Fotografii je před tiskem možno ořezat, nebo si na stránku k tisku připravit více fotografií. Dalšími možnostmi prezentace zvolených fotografií jsou, možnost vytvoření plakátu, který může být až 10× větší než originál, vytvoření koláže z mnoha fotografií nas- tavení fotografie jako pozadí na plochu, nebo vytvoření efektního šetřiče obrazovky. Vytvoření koláže z fotografií F-Spot F-Spot (3) je nativní linuxový organizátor navržený pro prostředí Gnome. Bez problémů ho ale můžete používat i v jiných linuxových prostředích. Většina linuxových distribucí má program F-Spot zahrnut ve svých repozitářích a tak nejednodušší instalace bude použití balíčkovacího systému. Poslání programu F-Spot je obdobné jako u Picasa. Udržet pořádek ve fotkách. Stejně i ovládání a možnosti F-Spotu jsou v mnohém programu Picasa podobné. Proto bych zde už jen dvě podstatné odlišnosti. Velmi podstatnou odlišností F-Spotu od Picasa je práce s fotografiemi uloženými na pevném disku. Zatímco Picasa modifikuje originální fotografii pouze na oko. Tj. veškeré změny provedené nad originálem si zapisuje do souboru. F-Spot pro modifikaci používá verzování. Po každé sérii provedených změn máte možnost uložit vámi upravenou fotografii jako novou verzi. Tj. na disku se vytvoří nový soubor. Výhodou tohoto postupu je, že si pohodlně můžete uchovávat k jedné originální fotografii více změn. Například z jedné fotografie potřebujte pořídit dva různé výřezy. Nevýhodou tohoto přístupu je vyšší spotřeba volného místa na disku. Další výhodou F-Spotu oproti Picasa je výrazněji lepší export fotografií. Picasa v Linuxu nedokáže fo- tografie exportovat do Picasaweb alba, F-Spot toto bez problémů zvládne. Mimo Picasawebu vám F-Spot umožní export na Flickr, SmugMug, 23hq a do webových galerií. Export na disk, nebo vypálení CD je jako u Picasa samozřejmostí. Ovládání F-Spotu je po zkušenosti s programem Picasa velmi intuitivní, a dá se říct, že i v mnohém podobné. Proto nechám na vás, abyste si F-Spot sami prošli, vyzkoušeli a rozhodli se, co budete raději používat. Konference Open Workshop Olomouc 2007 7
  8. 8. Lukáš Faltýnek – Jak si udržet pořádek ve fotkách Import fotografií v podání programu F-Spot Picasaweb Program Picasa a F-Spot jste využili pouze na svém lokálním počítači k organizování a základní úpravě fotografií, Picasaweb použijete k veřejné, či privátní prezentaci svých fotografií. Domovskou stránku Picasawebu naleznete na adrese http://picasaweb.google.com (4) . K využívání služeb Picasawebu je potřeba mít vytvořenu účet u Google. Vytvoření účtu u Google je zdarma a protože mnoho z vás již některé z mnoha služeb Google využívá, je možné, že ho již i máte. Po zaregistrování vám bude automaticky přidělen 1GB volného místa, který můžete použít k prezentaci fotografií. Více místa pak získáte za drobný poplatek. Pro tématicky, nebo dějově související fotografie máte možnost si vytvořit alba. Pro každé z vytvořeného alba si můžete určit, má li se zobrazovat každému, nebo jen tomu, komu o něm prostřednictvím odkazu řeknete. Ke každému albu můžete taktéž přiřadit jeho geografickou polohu, a to u mnoha míst s přesností řádově na desítky metrů. Konference Open Workshop Olomouc 2007 8
  9. 9. Lukáš Faltýnek – Jak si udržet pořádek ve fotkách Rozhraní Picasaweb K náhrání fotografií do vámi dle libosti vytvořených alb můžete v Linuxu použít webové rozhraní Pica- sawebu, nebo exportu v programu F-Spot. Současná Linuxová verze programu Picasa export do Picas- awebu neumožňuje. V rámci alba můžete vložené fotografie otáčet a měnit jejich pořadí, v jakém budou návštěvníkům prezentovány. Návštěvníci webu mohou vámi umístěné fotky jednu po jedné prohlížet, nebo si je spustit jako slideshow. Taktéž vám mohou k jednotlivým fotografiím napsat komentář. Kromě prohlížení fotek na Picasawebu, můžete využít možnosti prezentovat album na vlastních stránkách. Flickr Služba Flickr jde oproti Picasawebu ve svých službách a konceptu o něco dál. Mimo samotný prostor pro prezentaci fotografií, vám umožní aktivní sdílení fotografií s dalšími uživateli Flickru. Domovskou stránku Flickru naleznete na adrese http://www.flickr.com (5) . Pro používání Flickru je opět potřebná registrace. Registrovaným uživatelům služba Flickr nabízí dva módy užívání. První bezplatný, v kterém je možno každý kalendářní měsíc vložit pouze určití množství fotografií, vytvořit omezený počet alb a možnost nahlížet pouze na několik stovek naposledy vložených fotografii. Placený mód v ceně 24,95 amerických dolarů již nijak uživatele nelimituje. Konference Open Workshop Olomouc 2007 9
  10. 10. Lukáš Faltýnek – Jak si udržet pořádek ve fotkách Registrovaným uživatelům služba dále dovolí označit vložené fotografie tagy. Roztřídit fotografie do alb. Ostatní registrovaní uživatelé se mohou k vloženým fotografiím vyjadřovat. Neregistrovaní uživatelé mo- hou zveřejněné fotografie pouze prohlížet. Ani to však není marné. Pokud z jakéhokoliv důvodu hledáte nějaké fotografie, je dobré si na Flickr vzpomenout. Vkládat fotografie do Flickru je možno přímo z webového rozhraní služby, nebo pro uživatele Linuxu pomocí aplikací kflickr, gnickr nebo juploadr. Pro uživatele Windows, nebo Mac OS X je pak připraven proprietární Uploader. Pro vkládání fotografií je taktéž možno použít email. Stejně jako u Picasawebu umožňuje i Flickr přiřadit jednotlivým vkládaným fotografiím geografickou polohu. Uživatelé tak mohou své fotografie umísťovat a zobrazovat dle geografické příslušnosti. Závěr Přestože osobně pro organizaci a prezentaci fotografií preferuji a používám kombinaci nástroje Picasa a služby Picasawebu, domnívám se, že i nástroj F-Spot a služba Flickr jsou natolik dobré, že je lze bez problému používat. Pokud nyní nevíte, který nástroj a služba by pro vás byla ta pravá, doporučuji, abyste si vyzkoušeli vše a používali to, co se vám bude více líbit a lépe používat. Odkazy [1] http://picasa.google.com/linux/index.html [2] http://picasa.google.com [3] http://f-spot.org/Main Page [4] http://picasaweb.google.com [5] http://www.flickr.com Konference Open Workshop Olomouc 2007 10
  11. 11. Petr Andrýsek, QCM, s.r.o. – Úprava webu s ohledem na Pravidla tvorby přístupného webu Úprava webu s ohledem na Pravidla tvorby přístupného webu Petr Andrýsek, QCM, s.r.o. Následující text je příspěvkem k aktuální diskuzi o problematice bezbariérového webu státní správy. V textu se snažíme postihnout průběh řešení příprav bezbariérového webu na příkladu dvou webových projektů – Ministerstva pro místní rozvoj (1) a na portálu Fondů Evropské unie (2) . Přístupnost je proces Ze zkušeností víme, že u velkých projektů je vhodné řešit přístupnost po krocích. Prvním krokem může být splnění podmínek přístupného webu na základní úrovni – tedy odstranění těch nejzávažnějších bariér webu. Takto připravený web je poté možné dalšími úpravami vylepšovat, aby uživatelům hledajícím informaci jejich cestu ne jen nekomplikoval, ale naopak usnadňoval. Snadněji se začíná načisto Oproti vybudování nového webu je redesign běžících prezentací komplikovanější. Hlavními příčinami je nutnost zachování již publikovaného obsahu a nezbytnost úprav dříve publikovaného obsahu. Přesto se jedná o vhodnou dobu pro řešení přístupnosti prezentace. Splnění všech pravidel bezbariérového webu je výzvou a nastavenou laťkou jak pro dodavatele redakčního systému, tak pro redaktory portálů. Historie: Kde se vzala Pravidla přístupnosti V českém prostředí vznik pravidel tvorby přístupného webu spadá do období kolem roku 2004. Tedy doby, kdy státní správa začala využívat web jako oficiální komunikační kanál a uživatelé se tak setkávali s mnohými nástrahami, které na ně tvůrci webů připravili. Tehdy byla na Ministerstvu informatiky kolektivem přizvaných odborníků vytvořena česká Pravidla tvorby přístupného webu. Obsahově vycházela z mezinárodní metodiky WAI. Byla tedy vytvořena doporučení pro tvůrce i správce webů státní správy, která dávají odpověď na otázku: Co je třeba udělat, aby web nekladl svým uživatelům překážky a bariéry v cestě za informací a nediskriminoval žádné návštěvníky? Na základě takto zpracovaného dokumentu byla v roce 2006 schválena novela zákona, který stanovuje povinnost pro weby státní správy dodržovat Pravidla tvorby přístupného webu s definitivní platností od 1.1. 2008. Novela V průběhu následujících dvou let se ukázala Pravidla v některých ohledech jako příliš striktně for- mulována, aniž by existovala reálná potřeba z pohledu handicapovaných uživatelů. Proto byl na konci roku 2006 zpracována revize, která měla za cíl definovat novou verzi pravidel, jež bude odpovídat výzkumu v cílové populaci handicapovaných uživatelů a bude v souladu se vznikající metodikou WCAG 2.0. Nová podoba pravidel je v mnohých ohledech benevolentnější a snaží se o to, aby doporučení pro tvorbu webů byla splnitelná a tudíž i plněna. Zpřístupnění webu Ministerstva pro místní rozvoj K redesignu prezentace Ministerstva pro místní rozvoj (3) (MMR) jsme přistoupili v roce 2005 na žádost zadavatele. Jedním z cílů bylo provedení úprav s ohledem na doporučení metodiky tvorby přístupného webu. Konference Open Workshop Olomouc 2007 11
  12. 12. Petr Andrýsek, QCM, s.r.o. – Úprava webu s ohledem na Pravidla tvorby přístupného webu Bod nula – analýza Na základě vstupní analýzy jsme stanovili konkrétní kroky převodu. Společně se zadavatelem jsme sestavili také časový plán bezproblémového převodu dosavadního obsahu a zajištění nepřerušeného publikování na webu ministerstva po dobu přechodu na novou prezentaci. První etapa První etapou převodu webu bylo vytvoření nové struktury stránek a nového rozmístění prvků na stránkách (layoutu). Zabudovali jsme připravenou grafiku, která splňuje požadavky barevných kontrastů podle metodiky přístupného webu. Tak například to znamenalo, že s ohledem na minimální požadovaný kontrast jsme museli v grafickém návrhu ustoupit od oranžové barvy, která byla použita v původní prezentaci. Příprava redakčního prostředí V druhé etapě jsme upravili a nastavili redakční systém tak, aby produkoval obsah vyhovující normě prezentace (zvolena byla XHTML 1.0 strict), dále požadavkům na správné označování struktury infor- mací v textu – sémantiku dokumentu a umožňoval vkládání netextového obsahu podle doporučení pravidel přístupnosti. Rovněž bylo nutné nastavit formátovací možnosti pro práci s barvou a řezem písma a vypra- covat doporučení pro používání. Převod obsahu Třetí a nejnáročnější etapou byl převod dat z předchozí verze redakčního systému. Při automatizovaném převodu jsme prováděli úpravu validity dokumentů, filtraci obsahu do podoby, která po technické stránce odpovídá zvolené normě. Ne všechny problémy bylo možné odstranit automatizovaně, a proto zůstala část úprav na práci redaktorů. Především se jednalo o úpravy v rozsáhlých odborných textech. Test přístupnosti – konec nebo na začátek? Přizpůsobení stránek základním pravidlům bezbariérového webu společně s redesignem prezentace ob- nášelo téměř dvouměsíční proces. Spuštění nového webu bylo završeno provedením testu přístupnosti nezávislou institucí. Test provedla společnost SONS podle metodiky Blind Friendly Webu. Výsledné hod- nocení z prosince roku 2005 deklaruje, že prezentace MMR splňuje základní úroveň přístupnosti, podle metodiky Blind Friendly Webu. Tato meta, které web dosáhl, však není metou konečnou. Příkladem mohou být nově připravované aplikace pro portál (kalkulačka nájemného, sněhové zpravodajství), které jsme vyvíjeli pro portál v následujícím období od počátku v souladu s Pravidly přístupného webu. Tak si tedy portál snaží zachovat, když ne zvyšovat, stanovenou úroveň bezbariérovosti. Jiný web – Fondy Evropské unie Novějším webem realizovaným společností QCM, s.r.o., který prošel podobně rozsáhlým redesignem a získal certifikát bezbariérového webu, je portál Fondy Evropské unie (4) . První dosaženou metou to- hoto portálu byl test Přístupnosti provedený SONS v září 2006 s výsledkem splnění Pravidel přístupnosti na střední úrovni (hodnoceno dle metodiky Blind Friendly web). Zadání v tomto projektu obsahovalo oproti redesignu MMR navíc rozsáhlou úpravu struktury původního webu, vypracování metodiky pro práci redaktorů a jejich proškolení s ohledem na tvorbu přístupného obsahu. Při redesignu jsme zvolili obdobný postup jako u prezentace MMR – po analýze následovaly přípravné kroky na vytvoření layoutu, implementace grafiky, nasazení redakčního systému. Konference Open Workshop Olomouc 2007 12
  13. 13. Petr Andrýsek, QCM, s.r.o. – Úprava webu s ohledem na Pravidla tvorby přístupného webu Specifika projektu Náročnější byla na tomto projektu fáze úpravy obsahu. S ohledem na potřebu zjednodušení dříve pub- likovaného odborného obsahu se na úpravě větší mírou podíleli přímo redaktoři portálu. Jako krok s velkým přínosem hodnotíme zavedení průběžného sledování stavu prezentace (kontrola va- lidity, sémantiky článků, konzistence obsahu) a metodický dohled nad prací redaktorů. Odkazy, zdroje • Dobrý web: Přístupnost státní správy (5) • Přístupnost na webu: Pravidla a standardy (6) • Metodika Blind Friendly Web (7) • Přístupnost na webu (8) • Pravidla přístupnosti (9) • Ministerstvo pro místní rozvoj (10) • Fondy Evropské unie (11) • Stránky QCM, s.r.o. (12) Odkazy [1] http://www.mmr.cz [2] http://www.strukturalni-fondy.cz [3] http://www.mmr.cz [4] http://www.strukturalni-fondy.cz [5] http://www.dobryweb.cz/pristupnost-statni-spravy [6] http://pristupnost.nawebu.cz/texty/pravidla-standardy.php [7] http://www.blindfriendly.cz/testovani-webovych-stranek.php#podle-ceho-testujeme [8] http://pristupnost.nawebu.cz/weblog/blogpost.php?post=142 [9] http://www.pravidla-pristupnosti.cz [10] http://www.mmr.cz [11] http://www.strukturalni-fondy.cz [12] http://www.qcm.cz Konference Open Workshop Olomouc 2007 13
  14. 14. Miroslav Kuře – APT efektivně APT efektivně Miroslav Kuře Základní program pro správu balíků v Debianu (dpkg) je z pohledu běžného uživatele poměrně jednoduchý. Lze pomocí něj nainstalovat nebo odstranit jednotlivý balík, který se nachází někde na souborovém systému daného počítače. Pomocí samotného dpkg nelze stahovat balíky ze sítě a také různé závislosti mezi balíky je třeba řešit ručně. Historický úvod Vznikla proto nadstavba jménem APT, která celou řadu kroků automatizuje a hlavně poskytuje jednotný přístup k balíkům umístěným na lokálním disku, ftp serveru, CD, nebo libovolném jiném podporovaném místě. Většina uživatelů si vystačí se dvěma příkazy: apt-cache slouží k různým dotazům do databáze balíků, apt-get pak k samotné instalaci a aktualizaci balíků. Aptitude po spuštění Nad systémem APT vznikla celá řada programů, které obalily jeho funkcionalitu do grafického kabátku (synaptic, adept), nebo které výrazně rozšířily jeho funkcionalitu (aptitude). Podíváme se právě na apti- tude, která je v Debianu již nějakou dobu doporučovaným nástrojem pro správu balíků. Konference Open Workshop Olomouc 2007 14
  15. 15. Miroslav Kuře – APT efektivně Základní vlastnosti aptitude Aptitude může pracovat v řádkovém režimu (podobně jako apt-get, se kterým se snaží být kompatibilní), nebo v celoobrazovkovém režimu (jako legendární dselect). Po spuštění aptitude bez dalších parametrů se objeví celoobrazovkové rozhraní, které je rozděleno do několika částí. Shora dolů: menu, důležité klávesové zkratky, verze programu (a případně informace o naplánovaných akcích), seznam balíků, jednořádkový popis vybraného balíku a konečně dlouhý popis balíku. Seznam balíků je základním stavebním kamenem aptitude. Zobrazuje všechny balíky, které ap- titude v tento okamžik zná a které umí nainstalovat. Po spuštění aptitude jsou balíky uspořádány do několika skupin. Seznamem balíků se můžete pohybovat šipkami nahoru a dolů, skupina se rozbalí/sbalí klávesou Enter . Vybraný balík Po najetí kurzorem na konkrétní balík o něm můžete zjistit nejrůznější informace. Standardně se v dolní části obrazovky zobrazí jeho popis, ale klávesou i můžete cyklovat mezi dalšími informacemi, jako je stav balíku nebo vysvětlení, proč je daný balík nainstalován. Stiskem klávesy Enter na balíku se objeví nový pohled zobrazující kompletní informace o balíku. Zpět do předchozího pohledu (většinou hlavního seznamu balíků) se dostanete klávesou q . Další pohledy na balík se skrývají pod klávesami 1. d – zobrazí závislosti balíku 2. r – zobrazí reverzní závislosti balíku 3. v – zobrazí dostupné verze balíku Konference Open Workshop Olomouc 2007 15
  16. 16. Miroslav Kuře – APT efektivně 4. C – zobrazí seznam změn v balíku (vyžaduje připojení k Internetu) Tyto pohledy jsou rekurzivní, takže můžete postupovat pohledy třeba takto: Na balíku ikiwiki zobrazíte klávesou d jeho závislosti. Zaujme vás balík hyperestraier, takže klávesou Enter rozbalíte jeho dostupné verze, vyberete nejnovější verzi a opět stisknete Enter , což zobrazí kompletní informace o balíku. Zde vás zaujme balík ppthtml a chcete zjistit, které jiné programy jej využívají, takže na něm stisknete klávesu r ... Seznam balíků je dobré čas od času obnovit klávesou u , což stáhne aktuální seznamy balíků (např. bezpečnostní aktualizace) a zakomponuje je do aptitude. Tyto balíky se objeví ve větvi Nové balíky, resp. Aktualizovatelné balíky. Vyhledávání balíků Protože je procházení seznamu více než 20 000 balíků nepohodlné, používá se často hledání balíku podle zadaných kritérií. Nejjednodušší formou je hledání podle názvu balíku. Stačí stisknout klávesu / a do dialogového okna zadat část názvu balíku. (Kurzor již při psaní postupně skáče na balíky vyhovující zadané části.) Pokud nalezený balík není ten pravý (např. proto, že řetězec wiki se při standardním řazení balíků jako první shoduje s knihovnou libmediawiki-perl a ne s nějakým wiki programem), můžete hledat další výskyt tohoto řetězce klávesou n . Pokud jste při používání klávesy n příliš horliví a požadovaný balík přeskočíte, můžete použít klávesu N , která začne hledat v opačném směru. Hledání podle názvu balíku dnes již nikoho neohromí. Aptitude naštěstí disponuje aparátem, který se nazývá vyhledávací vzory. Takový vzor má tvar vlnka, písmeno, a případně nějaký text. Například vzor ~dwiki hledá balíky, u kterých se řetězec wiki vyskytuje v popisu balíku (ne v jeho názvu). Výčet několika vzorů: • ~b hledá balíky, které mají nesplněné závislosti • ~c hledá balíky, které jsou odstraněné, ale ponechaly v systému konfigurační soubory • ~i hledá balíky, které jsou nainstalovány • ~M hledá balíky, které jsou nainstalovány automaticky • ~g hledá balíky, které nejsou nainstalovány • ~N hledá balíky, které jsou v seznamu balíků nové • ~U hledá balíky, které mohou být povýšeny na novou verzi • ~Cxxx hledá balíky, které jsou v konfliktu s xxx • ~nyyy hledá balíky, které v názvu obsahují yyy • ~dyyy hledá balíky, které v popisu obsahují yyy • ~myyy hledá balíky, které v poli Maintainer obsahují yyy • ~Dxxx hledá balíky, které závisí na xxx • ~Gznačka hledá balíky, jejichž značka obsahuje daný výraz • ~ppriorita hledá balíky s prioritou priorita Vzory lze kombinovat, takže ~i~mIsaac~Ggame::strategy nalezne všechny nainstalované balíky spravované Isaacem, které jsou označkované jako herní strategie. Obdobně ~poptional~M~D^(perl|python)$~b~U nalezne balíky, které mají prioritu „volitelný , jsou nainstalovány automaticky pro splnění závislostí, závisí na perlu nebo pythonu, mají porušené závislosti a dají se povýšit na novější verzi. Konference Open Workshop Olomouc 2007 16
  17. 17. Miroslav Kuře – APT efektivně Vyhledávací vzory lze použít i pro omezení seznamu balíků pouze na balíky vyhovující zadanému vzoru, což výrazně usnadní procházení seznamu. Stačí stisknout klávesu l a zadat výraz. Například prostým omezením dle vzoru ~dwiki se zúží seznam balíků pouze na ty, které mají něco společného s wiki. Pro návrat do kompletního seznamu ponechte pole se vzorem prázdné. Správa balíků I když je brouzdání dostupnými balíky příjemnou zábavou na dlouhé zimní večery, je docela možné, že nechcete o balících jen číst, ale chcete si je i prakticky vyzkoušet. Není nic jednoduššího. Na vybraném balíku stačí stisknout klávesu + (řádek zezelená) následovanou klávesou g . Balíky před instalací Zobrazí se nový pohled, který informuje o všech akcích, které jsou nyní naplánované a které by se měly provést. Pokud zde kromě vašeho zvoleného balíku vidíte i další zelené řádky, jsou to balíky, které budou instalovány automaticky pro splnění závislostí vašeho balíku. V řádku s verzí aptitude je navíc vidět, kolik místa tato instalace zabere. Pokud jste si instalaci balíku rozmysleli, stále se můžete klávesou q vrátit do základního pohledu a klávesou - instalaci balíku (a jeho případných závislostí) zase zrušit. Pokud se však rozhodnete pokračovat, stiskněte znovu klávesu g , která požadovaný balík (balíky) stáhne a nainstaluje (balík se během instalace může zeptat nějaké otázky). Po instalaci se vrátíte zpět do hlavního seznamu balíků. Odstranění balíku se provede analogicky klávesou - (balík se obarví fialovou barvou) a následným g , g . K aktualizaci všech balíků, ke kterým existuje novější verze, slouží klávesa U (balíky zmodrají) následovaná obligátním g , g . Konference Open Workshop Olomouc 2007 17
  18. 18. Miroslav Kuře – APT efektivně Chcete-li (od)instalovat více balíků, není nutné to provádět po jednom. Nejprve si v seznamu balíků můžete klávesami + a - označit všechny plánované akce (např. instalace balíků darcs a mercurial, odinstalace balíku cvs) a teprve poté použít kombinaci g , g , která naplánované změny skutečně provede. Dokud nestisknete druhé g , můžete se vždy vrátit zpět a pohodlně tak zkoušet různé scénáře coby-kdyby (kolik místa zabere instalace vimu, jaké závislosti si přitáhne balík kde). Porušené balíky Obzvláště při odinstalování balíků se může stát, že se pokusíte odstranit balík, na kterém závisí jiný nainstalovaný balík, který by se tím pádem stal nefunkční. V takovém případě se naruší závislosti balíků a postižené balíky se obarví červeně. Počet balíků s porušenými vztahy je vidět nahoře nad seznamem balíků. V tomto stavu vás aptitude nenechá pokračovat v (od)instalaci balíků a bude trvat na nápravě všech porušených vztahů. Vztahy můžete vyřešit buď ručně (krokem zpět nebo odstraněním balíků s porušenými vztahy) nebo poloautomaticky pomocí řešitele. Řešitel se pokusí nalézt všechny možné scénáře instalací a odinstalací balíků tak, aby na konci scénáře neexistovaly porušené vztahy. Takovýchto scénářů může být samozřejmě více a je jen na vás, abyste si vybrali ten nejvhodnější. Do řešitele vstoupíte klávesou e , mezi jednotlivými scénáři přecházíte pomocí . a , . Vybraný scénář aplikujete klávesou ! . Stejně jako v ostatních pohledech můžete z řešitele vyskočit klávesou q a nechat řešení závislostí na později. Konference Open Workshop Olomouc 2007 18
  19. 19. Miroslav Kuře – APT efektivně Řešitel závislostí Závěr Aptitude je opravdu mocný nástroj a zde jsem naznačil pouze zlomek jejích možností. Chcete-li se stát opravdovými pány svých balíků, vřele doporučuji prostudovat vynikající příručku dostupnou v balíku aptitude-doc-cs. Konference Open Workshop Olomouc 2007 19
  20. 20. Michal Janík – Sazba dokumentů (nejen) v Linuxu Sazba dokumentů (nejen) v Linuxu Michal Janík Při sazbě složitějších dokumentů je dobré sáhnout po specializovaném nástroji. Svět open source nabízí kvalitní multiplatformní DTP nástroj Scribus. Co dokáže? Ukáže- me si základy práce na sazbě jednoduchého časopisu. Nejprve si připravíme hlavičku časopisu. V levém horním rohu vytvoříme obrázkový rám, pravým tlačítkem myši vyvoláme kontextové menu a vol- bou Vložit obrázek ( Ctrl-d ) vložíme do rámu předem připravené logo. To se zobrazí ve výchozí velikosti a je zapotřebí jej upravit. Pravým tlačít- kem tedy vyvoláme kontextovou nabídku a volbou Vlastnosti ( F2 ) zobrazíme dialogové okno s vlast- nostmi objektu. V záložce Obrázek zatrhneme po- ložky Změnit velikost na rozměr rámu a Propor- cionálně . Nyní se logo přizpůsobilo rámu. Nabídka Vlastnosti obsahuje řadu dalších nastavení, která využijeme například při vkládání fotografií. Nyní bychom rádi doplnili logo o horizontální čáru. Vybereme tedy nástroj Čára a tahem myší nakres- líme přímku. Přesné horizontální orientace dosáh- neme přimáčknutím funkční klávesy Ctrl . Vlast- nosti čáry nastavíme v dialogovém okně Vlastnosti , tentokrát v záložce Čára. Dříve než vložíme na stránku text, nadefinujeme styly pro text odstavce a nadpisy. Výsledný dokument Volbou Úpravy – Styly odstavce zobrazíme nabídku Upravit styly. Volbou Nový vy- tvoříme styl odstavce. Přípravu druhého stylu si můžeme zjednodušit zkopírováním vlastností již nadefinovaného stylu a jejich úpravou. Říkáte si, k čemu jsou styly vlastně dobré? Slouží k jednoduché definici významu a vzh- ledu jednotlivých částí textu. Význam stylů se projeví například ve chvíli, kdy musíte předělat již nasázený text. Na místo označování a úprav Hlavička dokumentu každé části textu zvlášť stačí upravit vlast- nosti stylu a Scribus vše ostatní udělá za vás. Konference Open Workshop Olomouc 2007 20
  21. 21. Michal Janík – Sazba dokumentů (nejen) v Linuxu Vraťme se však k našemu časopisu. Sazba bude třísloupcová, proto na stránku vložíme tři textové rámy. První z nich označíme a volbou Editovat text z kontextové nabídky ( Ctrl-y ) vyvoláme textový edi- tor. Text můžeme do rámu buďto importovat stiskem ikony pootevřené složky či vložit přes schránku ( Ctrl-v ). Textu následně přiřadíme styly. Stiskem ikony zelené fajfky potvrdíme provedené změny a vložíme text do rámu. Textové rámy a jejich obsah Nyní je zapotřebí spojit jednotlivé textové rámy tak, aby na sebe navazovaly. K tomu slouží propojovací nástroj, který najdete pod ikonou se dvěma textovými sloupci a modrým trojúhelníčkem v menu Nástroje. Provázání textových rámů Konference Open Workshop Olomouc 2007 21
  22. 22. Michal Janík – Sazba dokumentů (nejen) v Linuxu Obrázky vložíme do časopisu tak, že vytvoříme pomocí nástroje z hlavní nabídky obrázkový rám. Do něj vložíme obrázek a dále ho editujeme obdobně jako v případě loga. Následně jednotlivé objekty umístíme na správná místa, obrázky doplníme o rám nástrojem Rám ( s ). Hotový časopis můžeme přímo vytisknout či vyexportovat do PDF. Součástí exportu je pokročilé nastavení vlastností výsledného PDF. Výsledný PDF dokument Scribus je nástroj poměrně intuitivní a ušetří sazeči mnoho práce při tvorbě dokumentů. Pokud narazíte při seznamování se Scribusem na těžkosti, nenechte se odradit. O radu se obraťte na kolegy, kteří se pohybují kolem projektu na webu Scribus.net (1) nebo českých stránek Scribus.cz (2) . Odkazy [1] http://www.scribus.net [2] http://www.scribus.cz Konference Open Workshop Olomouc 2007 22
  23. 23. Martin Šín – Natoč to a sestříhej! Natoč to a sestříhej! Martin Šín Tvorba domácího videa se v dnešní době stává jedním požadavků kladených na výpo- četní techniku. Tento rozmach je spojen nejen se stále rostoucím výkonem běžně dos- tupných počítačů, ale také s masivním rozmachem a rozšířením digitálních kamer, které se postupně stávají běžnou součástí domácností. V následujícím textu se dozvíte základní informace a požadavky kladené na převod a zpracování videa v operačním systému Linux. Hardwarové požadavky Kamera, která bude alespoň trochu podporovaná Linuxem (jádrem). Prakticky se dá říct, že fungují všechny digitální kamery, které jsou v dnešní době dostupné, a pokud nefungují nyní, pak brzy začnou. Jediný problém by mohl nastat v okamžiku, kdy by se výrobce přestal držet jakýchkoliv standardů. FireWire karta (rozhraní IEEE1394), ať už je integrovaná na základní desce (řada běžně dostupných MB) nebo v podobě PCI karty. Někteří výrobci (např. Sony) dodávají ke svým kamerám kompletní příslušenství, tzn. kartu i propojovací kabel. Dostatek času. Převod videa vždy patřil mezi ty časově nejnáročnější operace, které jsou prováděny na počítači. Zvýšené časové nároky jsou kladeny nejen na čas nutný pro zpracování videa bez zásahu uživatele (vlastní převod), ale i na čas i zkušenosti osoby pracující s videem (střih videa). Požadavky na jádro Linuxu Pro vlastní stažení videa z kamery se používá zcela výlučně dvgrab. Tento program pak využívají snad všechny grafické nadstavby. Program ovládá i stahuje data z kamery prostřednictvím /dev/raw1394. Bo- hužel, některé přední distribuce (Fedora, Debian) vyjmuly počínaje jádrem 2.6.22 podporu /dev/raw1394 z jádra (z důvodu bezpečnosti), a tak není jiné volby než kompilace vlastního jádra. Instalace takového vlastního jádra s podporou /dev/raw1394 může vypadat v Debianu např. takto: 1. instalace potřebných balíčků apt-get install kernel-package libncurses5-dev linux-source-2.6.22 linux-patch-debian-2.6.22 2. rozbalení jádra a aplikace dostupných záplat cd /usr/src tar xvvjf linux-source-2.6.22.tar.bz2 ln -sf linux-source-2.6.22 linux cd linux usr/src/kernel-patches/all/2.6.22/apply/debian 2.6.22-4 3. nastavení nového jádra cp /boot/config-2.6.22-2-amd64 .config make menuconfig V jádru je potřeba nastavit následující: Device Drivers --> IEEE 1394 (FireWire) support --> <*> IEEE 1394 (FireWire) support <*> OHCI-1394 support Konference Open Workshop Olomouc 2007 23
  24. 24. Martin Šín – Natoč to a sestříhej! <*> OHCI-1394 Video support <*> Raw IEEE1394 I/O support < > IEEE 1394 (FireWire) support - alternative stack, EXPERIMENTAL 4. vytvoření balíčku s novým jádrem (za použití initrd) make-kpkg --initrd kernel-image 5. instalace nového balíčku a restart počítače dpkg -i ../linux-image-2.6.22_2.6.22-10.00.Custom_amd64.deb Nastavení jádra při možné kompilaci Tím se po restartování (připojení kamery) vytvoří soubor /dev/raw1394, který se používá pro získání dat z digitální kamery. Další případné problémy pak zpravidla spočívají v chybně nas- tavených oprávněních k tomuto souboru. Softwarové požadavky Pokud máte splněny výše zmíněné předpoklady, pak se můžete pustit do vlastního stažení a úpravy videa. dvgrab Nástroj příkazové řádky pro stažení videa z kamery. Kino Kino je nelineární editor (umožňuje nelineární přístup k různým částem záznamu) pro Linux. Video získané z kamery je uloženo ve formátech Raw DV či AVI (typ 1 i 2). AVI typu 2 má odděleno video Konference Open Workshop Olomouc 2007 24
  25. 25. Martin Šín – Natoč to a sestříhej! a zvuk v samostatných stopách, AVI 1 obsahuje zvuk ve video stopě, a tak se podobá spíš surovému formátu RAW. Kino při editaci filmu Výsledek je možno exportovat do formátu DVD, Video CD, SVCD, MPEG nebo jednoduše nechat pro pozdější převod v surových formátech Raw, AVI 1 či 2. Program zvládá jak import videa z kamery, tak jeho další zpracování (střih i přidání efektů). Klady + možnost ovládání kamery + stabilní zázemí mírně se rozvíjejícího projektu Zápory − neintuitivní prostředí − nutnost vykreslení efektů ještě před vlastním převodem − mírné nestability při práci Kdenlive Jedná se o velmi mladý projekt, který se v současné době velmi dynamicky vyvíjí. S tím je spojeno nejen velké množství vymožeností, které tento program prakticky posouvají mezi přední programy určené ke zpracování videa, ale také má tento vývoj za výsledek velké množství chyb a z toho vyplývající nestabilitu programu. Program v dnešní době nabízí ten nejlepší komfort dalšího zpracování získaného videa. Obsahuje ohrom- nou spoustu exportních formátů, mj. Flash, XVid, Theora, Real Video. Umožňuje snadnou úpravu a použití efektů, přidává možnost skládat výsledek zpracováním jednotlivých zvukových a video stop. Překlad programu do češtiny je hotov a čeká na své začlenění do projektu. Konference Open Workshop Olomouc 2007 25
  26. 26. Martin Šín – Natoč to a sestříhej! Kdenlive při editaci filmu Klady + komfortní ovládání programu + spousta přechodů a jejich použití na závěr + intuitivní ovládání + rozdělení do více zvukových a video stop Zápory − nestabilita programu a jeho chyby − pomalé kódování videa DeVeDe Program sám neumí stahovat video ani ho dál upravovat. Hodí se však pro rychlý převod získaného snímku do nějakého rozumnějšího formátu. K tomu používá program mencoder, a tak zvládá převod velmi velmi rychle (i na slabších strojích). Ovládání programu je velmi jednoduché a přitom také účelné. Program je kompletně počeštěn a pod- poruje vytvoření jednoduché nabídky DVD spolu s členěním filmu na kapitoly. Výsledkem převodu jsou požadované soubory (DVD, VCD, SVCD, DivX, MPEG, CVD) nebo rovnou obraz .iso určený k vypálení. Konference Open Workshop Olomouc 2007 26
  27. 27. Martin Šín – Natoč to a sestříhej! DeVeDe při převodu Projektů určených ke zpracování videa je mnohem více, za všechny jmenujme alespoň Cinellera a Avide- mux. Záleží na každém, který z těchto programů si zvolí, ať už to bude jeden z výše uvedených, nebo zrovna ten, na který zde nezbylo místo. K dispozici jsou tak více či méně profesionální nebo uživatelsky přívětivé programy, rozhodně je ale z čeho vybírat. Konference Open Workshop Olomouc 2007 27
  28. 28. Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost Zdeněk Wagner Cílem přednášky je ukázat, jak lze na počítači s operačním systémem Linux skenovat obrázky, a to jak pro osobní domácí použití, tak na profesionální úrovni pro další zpra- cování v DTP. Po obecných úvahách, jaké zvolit zařízení a jak skener nejpohodlněji nainstalovat a po nezbytném teoretickém úvodu bude představen program VueScan. Těžištěm přednášky budou praktické demonstrace pracovních postupů při skenování i při zpracování raw snímků z digitálních fotoaparátů. Text je určen zejména pro běžné uživatele, nikoliv pro experty. Jistá zjednodušení jsou tedy záměrná. It [Babbage’s analytical engine] has no pretentions whatsoever to originate anything but it can do whatever you know how to order it. Ada Adelaida countess of Lovelace Úvod Název osobní počítač napovídá, že se jedná o přístroj sloužící k počítání. Ve skutečnosti je název his- torickým reliktem. V současnosti jen malá část počítačů slouží skutečně k počítání. Většina počítačů se používá k mnoha jiným činnostem. Jedním z úkolů, na něž jsou počítače využívány, je zpracování grafiky. Obrázek můžeme vytvořit přímo v počítači, ale velmi častým zdrojem, s nímž pak dále pracujeme, je grafický soubor vzniklý digitalizací existující předlohy. Kvalita konečného výsledku je závislá na způsobu provedení digitalizace. Informaci, kterou nesprávně provedenou digitalizací ztratíme, již nikdy nevrátíme zpět. Úspěch či neúspěch závisí tedy na použitém hardwaru i softwaru, a samozřejmě též na způsobu jeho použití. Předlohou, již chceme digitalizovat, může být obraz na neprůhledné podložce (papír, plátno), na průhledné podložce (film), nebo reálná scéna v interiéru či exteriéru. V prvních dvou případech použijeme skener, v posledním případě fotografický přístroj, buď digitální, nebo klasický filmový, čímž převedeme úlohu na předchozí případ. Později si ukážeme, že zpracování obrázků z digitálních fotografických přístrojů se od skenování v principu neliší. S nevhodným hardwarem či softwarem nelze dobrých výsledků dosáhnout. Hardwarové a softwarové nástroje, které se snaží vzbudit zdání své inteligence, také nejsou zárukou kvality, často je tomu právě naopak. Kvalitní nástroj sám od sebe neudělá nic, ale jak říká motto, dokáže udělat vše, když víme, jak o to požádat. Rozlišení Při výběru skeneru se budeme ptát, jaké rozlišení potřebujeme. Od tiskařů víme, že kvalitní tisk barevné fotografie vyžaduje 300–400 dpi, černobílá polotónová grafika (fotografie) přibližně 600 dpi a pro pérovky 600–1200 dpi. Pérovky raději nakreslíme vektorovým editorem, případně naskenujeme v nižším rozlišení a vektorizujeme softwarově. Příprava tiskových předloh ve vyšším rozlišení nemá smysl. Při skenování nesmíme volit příliš malé rozlišení, protože tím ztrácíme informaci. Příliš velké rozlišení však prodlužuje čas zpracování, zvětšuje velikost souboru, ale přidává pouze balast, nikoliv informaci. Jaké je tedy vhodné rozlišení skeneru? Začneme skenováním filmu. Rozlišovací schopnost běžných filmů je typicky 100 čar na milimetr. Některé profesionální filmy dosahují rozlišovací schopnosti téměř dvojnásobné, ale nesmíme zapomenout na rozlišo- Konference Open Workshop Olomouc 2007 28
  29. 29. Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost vací schopnost použité optiky. Hodnota 100 čar na milimetr je tedy vhodným charakteristickým ukaza- telem. Rozlišovací schopnost se měří jako počet bílých čar proložených stejně silnými čarami černými. Hod- nota 100 čar na milimetr tedy odpovídá 200 pixelům. Rozlišení skeneru určíme jednoduchým výpočtem 200 · 25.4=5008 dpi. Většina objektivů však nemá takové rozlišení v celé ploše obrazu, můžeme počítat s hodnotou 50 čar na milimetr, tedy přibližně 2500 dpi. Při zvětšování snímku z filmu na fotografický papír ztratíme podle prostého matematického výpočtu přibližně řád. Ve skutečnosti ztratíme ještě více, protože fotografický papír je určen pro lidské oko a jeho rozlišení odpovídá typicky 200 dpi. Při skenování obrazů chceme zaznamenat tahy malířova štětce, ale ani na to není třeba extrémně velké rozlišení. V praxi se tedy jen výjimečně setkáme s předlohou obsahující více informace, než odpovídá rozlišení 600 dpi. Ukázka správně a špatně naskenované černobílé fotografie Stejný výpočet použijeme pro zjištění, kolik megapixelů má mít snímací čip digitálního fotoaparátu. Chceme-li zaznamenat stejné množství informace jako jedno políčko kinofilmu o rozměrech 24×35 mm, tj. přibližně 1 in×1.5 in, potřebujeme 35 MPix. Pro objektiv s rozlišením 50 čar na milimetr zcela postačuje 10 MPix. Konference Open Workshop Olomouc 2007 29
  30. 30. Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost Barevná hloubka Spočítáme-li si, kolik barev lze zaznamenat ve 24bitovém obrázku v prostoru RGB, připadá nám smysl této otázky dost nejasný. Vraťme se na okamžik znovu k černobílé fotografii. Je známo, že lidské oko rozliší 10% rozdíl v jasu. Pokud máme možnost srovnání, dokážeme rozlišit 5% rozdíl. Jeden bajt zaznamená 256 úrovní šedé, tedy mnohem více, než lidské oko rozezná. Přesto tato barevná hloubka v jistých situacích nestačí. Problém nastane, pokud nejsme spokojeni s tonalitou a chceme ji upravit. Obrázek Ukázka správně a špatně naskenované černobílé fotografie ukazuje správně a špatně naskeno- vanou fotografii. V prvním případě (obrázek vlevo) jsme upravili tonalitu přímo při skenování. Připojený histogram ukazuje, že jsou zastoupeny všechny stupně šedi od bílé po černou. Prostřední obrázek byl získán skenováním bez korekcí. Je zřejmé, že v obrázku chybí bílá i černá. Obrázek byl následně upraven v grafickém editoru gimp tak, aby byl zachován stejný odstín oblohy a ve výsledku byla zastoupena bílá i černá. Z histogramu připojeného k obrázku vpravo je zřejmé, že jsme ztratili mnoho stupňů šedi ve stínech. Výřez, zobrazený na obrázku Výřez ze správně a špatně naskenované fotografie, ukazuje, že v tmavých částech skutečně došlo k posterizaci. Při větších úpravách barevných obrázků dochází ještě k větším problémům, vznikají nepěkné barevné mapy. Monitor bývá k takovým problémům milosrdný, často je ani nepostřehneme, pokud nemáme dostatečně vycvičený zrak. O to nepříjemnější je překvapení z pohledu na vytištěný výsledek. Barevné korekce je tedy nutno dělat již při skenování, a to v analogovém režimu, pokud to hardware umožňuje, nebo alespoň ve větší barevné hloubce. Budeme si tedy vybírat skener, který je schopen ve větší barevné hloubce pracovat, a skenovací software, který takovou informaci umí využít. Výřez ze správně. . . . . . a špatně naskenované fotografie Připojení skeneru k počítači Skenery lze připojovat na čtyři různá rozhraní. Snadnost oživení komunikace mezi skenerem a počítačem pracujícím v Linuxu závisí na tom, jaké rozhraní pro připojení zvolíme. Konference Open Workshop Olomouc 2007 30
  31. 31. Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost Nejméně problémů způsobují skenery komunikující přes SCSI (Small Computer System Interface). Toto rozhraní totiž definuje i komunikační jazyk mezi počítačem a perifériemi. Implementace ovladače je tudíž obvykle snadná. Pokud kupujeme nový počítač a plánujeme využití SCSI, měli bychom si vybrat základní desku, která již tento řadič obsahuje. Starší počítače často SCSI hardware neobsahují. SCSI řadič musí být samozřejmě podporován v Linuxu, buď přímo v kernelu, nebo jako modul. Před nákupem si tedy ověřte, zda podpora pro Linux existuje. Připojení skeneru přes USB (Universal Serial Bus) je již obtížnější. Ovladač USB je standardní součástí Linuxu, ale podpora USB ještě neznamená, že bude počítač schopen komunikovat se skenerem. USB totiž nemá jednotný komunikační jazyk. Musíme tedy mít ovladač pro daný model skeneru. Skenovací software řadu ovladačů obsahuje. Musíme si tedy ověřit, zda má ovladač pro skener, jenž si chceme koupit. V případě rozhraní IEEE 1364 (FireWire) je situace podobná. Opět si musíme ověřit, zda pro daný skener existuje ovladač. Navíc často standardní kernel neobsahuje modul pro toto rozhraní. Buď musíme nains- talovat nějaký rozšířený kernel, nebo si jej zkompilovat sami ze zdrojových kódů. Budeme též potřebovat modul sbp2. Skenery komunikující přes paralelní rozhraní jsou v Linuxu prakticky nepoužitelné. Jejich komunikační jazyk je speciální, většinou nedokumentovaný. Fungují pouze se speciálními programy dodávanými s přís- lušným skenerem. Tyto programy jsou psány pro MS Windows, nebo Macintosh. Hybridní zařízení typu tiskárna-skener-kopírka-fax patří do stejné skupiny. Jsou určeny pro kanceláře, aby si úředníci mohli snadno naskenovat fakturu či jiný dokument, vložit snadno do dokumentu v MS Office apod. Je zřejmé, že výrobce takového zařízení s provozem v Linuxu nepočítá, dokumentaci neposkytuje, takže užitná hodnota se blíží nule. Instalace skeneru V současných linuxových distribucích se starají, jednoduše řečeno, dva systémy: hotplug a kudzu. Hotplug monitoruje zařízení, která se připojí v době, kdy je operační systém v běhu. Typickým zařízením, které je nakonfigurováno dynamicky po připojení, je USB flash disk. Skenery komunikující přes USB jsou na tom podobně. Obvykle stačí zapnout skener před startem skenovacího programu. Kudzu monitoruje zařízení, která jsou aktivní v okamžiku startu systému. Umožňuje přidávání ovladačů pro nový hardware a odstranění ovladačů pro hardware, jenž byl z počítače odebrán. Kudzu po instalaci nakonfiguruje některé hardwarové řadiče. Pokud je hardware v počítači trvale, je vše jednoduché. Obvykle funguje automatická detekce, takže jen potvrdíme to, co kudzu nabízí. Poněkud složitější je to v případě skenerů. Nechceme totiž mít skener trvale zapnutý, chceme jej zapnout jen v době, kdy chceme skutečně skenovat. Pak jej ale kudzu nenajde. Musíme mu tedy pomoci. Začneme tím, že zapneme skener a počkáme, až se jeho hardware inicializuje. U některých skenerů to může trvat i půl minuty. Pokud není skener inicializován, nekomunikuje s počítačem a kudzu jej nemá šanci najít. Stolní deskové skenery obvykle po zapnutí rozsvítí lampu, zahýbají mechanismem pro posun snímací hlavy a následně ji přesunou do výchozí polohy. Tím je inicializace ukončena. Nyní můžeme zapnout počítač (nebo restartovat, pokud běžel). Kudzu najde nový hardware. Stiskneme libovolnou klávesu, abychom se dostali do nabídky. Vybereme automatickou konfiguraci a pokud jsme spokojeni s tím, co kudzu nabízí, volbu potvrdíme. Po startu systému ověříme funkčnost skeneru, případně provedeme zbývající nastavení. To je však pouze začátek, naše úloha ještě neskončila. Následující krok je velmi důležitý. Vypneme skener a restartujeme počítač. Kudzu oznámí, že byl ode- brán hardware. Stiskneme libovolnou klávesu, abychom se dostali do nabídky. Vybereme možnost Keep configuration. Kudzu oznámí, že byl ze systému odstraněn skener. Opět potvrdíme, že si přejeme jeho konfiguraci zachovat. Od tohoto okamžiku se při startu systému nebude kudzu na skener dotazovat. Infor- mace v konfiguraci bude trvalá, takže můžeme při běhu počítače podle potřeby skener zapínat a vypínat. Konference Open Workshop Olomouc 2007 31
  32. 32. Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost Tuto akci provedeme pro všechny skenery a další periferní zařízení (týká se to např. některých USB tiskáren). Nezapomeňte, že kromě vlastního skeneru je nutno nakonfig- urovat také komunikační rozhraní a emulační moduly. Když kudzu najde nový skener, nabídne konfiguraci všech potřeb- ných modulů. Po startu s vypnutým skenerem bude chtít všechny tyto moduly odstranit. Musíme ve všech případech zvolit, že se má jejich konfigurace zachovat. Proto si poz- namenejte, co vše kudzu přidával, když našel nový skener. Kudzu uchovává informace o konfiguraci hardware v sou- borech, jejichž jména se liší v různých distribucích. Jména těchto souborů najdete v dokumentaci ( man kudzu ). Před instalací skeneru si můžete kopie souborů uschovat. Pokud se instalace skeneru nepovede, můžete vrátit původní soubory a zkusit instalaci znovu. Vytvoření skupiny Zmínili jsme se, že některé skenery vyžadují do- datečné ruční nastavení. Týká se to SCSI skenerů a skenerů komunikujících prostřednictvím IEEE 1364, které též využívají subsystém SCSI. Uži- vatel musí mít právo zápisu na všechna zařízení /dev/sg*. Pokud jste pro konfiguraci skeneru pou- žili kudzu podle výše uvedeného návodu, pak tato zařízení nenajdete. Přidání uživatele do skupiny v grafickém rozhraní GNOME Po zapnutí skeneru je vytvoří udev a po vypnutí skeneru je opět odstraní. Musíme tedy nakonfigurovat udev tak, aby tato zařízení vytvářel se správnými přístupovými právy. Nejprve si vytvoříme novou skupinu, například scanner . Uživatele, kteří mají mít přístup ke skeneru, přidáme do této skupiny. Při použití grafického prostředí se nemusí vytvoření skupiny podařit. Použijeme tedy jednoduchý trik ukázaný na obrázku Přidání uživatele . . . . Nejprve vytvoříme uživatele scanner , pro něhož necháme založit privátní skupinu, ale nevytvoříme domovský adresář. Pak do této skupiny přidáme postupně všechny uživatele, kteří mají mít ke skeneru přístup (označíme jméno uživatele a zvolíme Vlastnosti resp. Properties). Na závěr zrušíme uživatele scanner . Skupina zůstane zachována, protože obsahuje jiné členy. Podstatné informace pro nastavení přístupových práv k vytvořeným zařízení čte udev ze souboru /etc/udev/permissions.d/50-udev.permissions. Zařízení /dev/sg* patří standardně uživateli root a skupině disk . Skupině scanner přidělíme zařízení tímto řádkem: sg*:root:scanner:0660 Původní definici najdeme pod nadpisem scsi devices . Po uložení změn je nutno restartovat udev (nebo celý počítač). Při dalším zapnutí skeneru již budou přístupová práva nastavena správně. Konference Open Workshop Olomouc 2007 32
  33. 33. Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost Připojení digitálního fotoaparátu Současné digitální fotoaparáty podporují některý ze dvou nejčastějších protokolů: Mass Storage Device (MSD) a PTP (Picture Transfer Protocol). MSD je totéž, co vyžadují USB flash disky. Podpora je tedy v Linuxu automaticky, není nutno nic instalovat. Pokud nepoužíváme hal daemon, musíme si pouze zapsat záznam do /etc/fstab, aby mohl příslušné zařízení připojit libovolný uživatel. Záznam může vypadat takto: /dev/sdb1 /mnt/vfat vfat defaults,user,noauto 0 0 A jak jsme přišli k zařízení /dev/sdb1? Přiřazení provedl automaticky hotplug. Potřebné informace zjistíme příkazem dmesg po připojení a zapnutí fotoaparátu: usb 1-4: new high speed USB device using ehci_hcd and address 2 usb 1-4: configuration #1 chosen from 1 choice Initializing USB Mass Storage driver... scsi2 : SCSI emulation for USB Mass Storage devices usb-storage: device found at 2 usb-storage: waiting for device to settle before scanning usbcore: registered new driver usb-storage USB Mass Storage support registered. Vendor: NIKON Model: D200 Rev: 1.00 Type: Direct-Access ANSI SCSI revision: 02 SCSI device sdb: 4001761 512-byte hdwr sectors (2049 MB) sdb: Write Protect is off sdb: Mode Sense: 0f 00 00 00 sdb: assuming drive cache: write through SCSI device sdb: 4001761 512-byte hdwr sectors (2049 MB) sdb: Write Protect is off sdb: Mode Sense: 0f 00 00 00 sdb: assuming drive cache: write through sdb: sdb1 sd 2:0:0:0: Attached scsi removable disk sdb usb-storage: device scan complete Všimněte si přiřazení zařízení sdb1 na třetím řádku zdola. To je přesně ten údaj, který potřebujeme pro /etc/fstab. Pro použití PTP již potřebujete nějaký program. Software dodávaný s fotoaparáty je obvykle určen pro Windows a Macintosh. V Linuxu je tento protokol implementován například v programu Gnome Photo Tool. Staré „levné (tehdejší levné přístroje byly dražší než některé současné drahé. . . ) přístroje mají svůj vlastní nekompatibilní komunikační protokol. Pak nám v Linuxu zbývá jediná metoda: použití externí čtečky. Ty totiž podporují protokol MSD. Některé notebooky jsou opatřeny interními čtečkami, k nimž však většinou není dodávána dokumentace, takže v Linuxu podporovány nejsou. Konference Open Workshop Olomouc 2007 33
  34. 34. Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost Jak pracuje skener V této kapitole nás nebudou zajímat technické detaily. Zaměříme se pouze na základní princip. Skener nejprve svým snímacím čipem převede obraz na elektrické signály. Tyto signály mohou projít analogovými úpravami ještě před převodem na digitální informaci. Digitální údaje jsou pak odeslány skenovacímu programu v plné barevné hloubce. Program provede další úpravy podle požadavků uživatele, zkonvertuje obrázek do požadovaného formátu a uloží na disk. Skenování tedy probíhá ve dvou fázích: sběr dat a jejich zpracování. Program VueScan, o němž se zmíníme později, umožňuje uložení surových dat se skeneru v plné barevné hloubce. Jejich zpracování, tj. druhou fázi, můžeme provést později, a to i na počítači, který není ke skeneru připojen. A jak pracuje digitální fotoaparát? Obraz je snímacím JPEG je označení algoritmu ztrátové kompre- čipem převeden na elektrické signály a upraven, zejména se vyvinutého konsorciem Joint Photographic je barevně vyvážen podle nastavené teploty chromatič- Experts Group. JFIF (JPEG File Interchange nosti osvětlení (v nouzi si teplotu chromatičnosti přístroj Format) je název grafického formátu, v němž určí automaticky). Výsledek je pak uložen na paměťovou je komprese JPEG použita. Obvyklé přípony souborů jsou .jpg, .jpeg a .jfif. Kompresi JPEG kartu obvykle ve formátu JFIF, který je často nesprávně mohou používat i jiné grafické formáty, napří- označován jako JPEG nebo JPG. klad TIFF (Tagged Image File Format). Jak jsme si již řekli, takový soubor nelze výrazně barevně upravovat. Nelze jej dokonce ani editovat, protože ztrátová komprese odstranila některé detaily (drobné úpravy jsou možné s minimálním vlivem na kvalitu, ale na větší zásahy zapomeňte). Obrázky však lze ukládat ve formátu raw v plné barevné hloubce a s bezztrátovou kompresí. Soubory pak zpracujeme programem, který umí číst raw formát. Vidíme tedy opět dvě fáze, pouze s tím rozdílem, že první fáze proběhne bezprostředně po fotografování, druhá fáze až mnohem později při domácím zpracováním. Analogie se skenováním je více než zřejmá a úpravy, které musíme provést při zpracování raw souborů, jsou stejné. Není proto nijak překvapivé, že je tato funkce implementována ve skenovacím programu VueScan. Volba skenovacího programu Prvotní kritérium pro volbu skenovacího programu je přirozené: musí umět spolupracovat se skenerem, který chceme použít. Druhé kritérium plyne z toho, co již bylo zmíněno: software musí umět využít plnou barevnou hloubku a provést požadované korekce. Chceme-li pracovat s profesionální kvalitou, musí software podporovat správu barev, tedy musí umožnit instalaci ICC profilu skeneru. Linuxové distribuce obsahují starší scanimage, nebo novější sane (Scanner Access Now Easy). Oba pro- gramy mohou existovat jak samostatně, tak jako plugin v grafickém editoru gimp (GNU Image Ma- nipulation Program). S levnými skenery obvykle komunikují dobře. Problémy nastávají při spolupráci se skenery poloprofesionální a profesionální třídy. Při prvním pokusu se skenerem Microtek ScanMaker 9800XL program xscanimage zapomněl rozsvítit a zkalibrovat lampu, při druhém pokusu se zhroutil uprostřed skenování, hlava zůstala v polovině dráhy a bylo nutno restartovat počítač a vypnout a zap- nout skener. Původně plánovaný srovnávací obrázek jsem tedy nevytvořil, protože jediné, co se mi takto podařilo získat, byl dokonale černý obdélník z prvního pokusu. Ještě složitější je situace při skenování barevných negativních filmů. Inverzi černobílého negativu snadno provedeme v jakémkoliv grafickém editoru. V případě barevného negativu to není tak jednoduché. Musíme totiž ještě odečíst žlutou masku, jejíž hodnotu buď musíme získat z nějaké databáze, nebo ji musíme naměřit. Pro tento účel již potřebujeme specializovaný program. Chceme-li skenovat v Linuxu s profesionální kvalitou, máme vlastně jedinou možnost: program VueScan (1) . Tento program je shareware a existuje pro Linux, Macintosh a Windows. Má dvě verze, standardní a profesionální. Profesionální verze je dražší, ale nabízí více funkcí. Standardní verze pro Linux je pro Konference Open Workshop Olomouc 2007 34
  35. 35. Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost domácí nekomerční použití zdarma. Program VueScan podporuje nyní 750 deskových a filmových sken- erů a mnoho raw formátů digitálních fotopřístrojů. Profesionální verze umí dokonce zkalibrovat skener i tiskárnu, tj. vytvořit ICC profily, pokud máte kalibrační terč IT8, Q60 nebo jiný ekvivalent. Cena profesionální verze zahrnuje doživotní aktualizaci. Ke kalibračnímu terči existují numerická data získaná kolorimetrickým proměřením každého Praktické tipy terče samostatně. Terč Q60 je vzhledově ste- jný, ale k dispozici jsou pouze průměrná kolori- V této sekci se budeme věnovat jen základům práce. metrická data příslušné šarže. Výrobce zaruču- je dostatečně malý rozptyl parametrů v rámci Všechny podstatné informace najdete v manuálu a zák- šarže. Číslo šarže je vytištěno na terči a datové ladní postupy budou předvedeny během přednášky. soubory jsou volně dostupné na internetu. Jak již bylo poznamenáno, profesionální licence zahrnuje doživotní aktualizace. Instalace programu Vue- Scan v Linuxu je jednoduchá, pouze se rozbalí soubor vuescaNN.tgz (NN nahraďte číslem verze) do libovolného adresáře. Při práci s programem si nastavujete parametry, jež zůstávají zachovány. Po prvním spuštění nové verze se načtou parametry vytvořené verzí předchozí. Nová verze však nemusí vždy všem starým parametrům rozumět, což vede často k haváriím programu. Nastavte tedy raději po instalaci nové verze defaultní hodnoty parametrů. Nastavení bílého a černého bodu při skenování textu Konference Open Workshop Olomouc 2007 35
  36. 36. Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost VueScan bude pracovat pouze s těmi skenery, které najde při startu programu. Než tedy spustíte VueScan, zapněte skener. Nezapomeňte, že inicializace některých skenerů může trvat i půl minuty. Nastartujete-li VueScan předčasně, skener nenajde. Náprava je naštěstí jednoduchá. Stačí zavřít VueScan a znovu jej otevřít. Při skenování nastavíme bílý a černý bod podle histogramu. Pokud skenujeme text na bílém papíře, měli bychom nastavit bílý bod na hodnotu přes 80 %, což ale vstupní pole nepovolí. Lze to však nastavit graficky na histogramu. Protože chceme mít ve výsledku černý text na bílém podkladu, posuneme tro- júhelníčky na vnitřní okraj píků, jak je ukázáno na obrázku Nastavení bílého a černého bodu při skenování textu. Při práci s digitálním fotoaparátem se též snažíme udělat co nejvíce korekcí v analogovém režimu. Pokud to jde, nastavíme přesně vyváření bílé a expozici podle 18% šedé tabulky. Není-li to možné, pak alespoň kontrolujeme histogram a případně expozici upravíme pomocí expozičních korekcí. Na obrázku Barevné vyvážení podle plochy s neutrální barvou vidíte, že při takovém způsobu práce i v extrémních světelných podmínkách (ostré světlo v Norsku a ztmavení oblohy polarizačním filtrem) lze dosáhnout vyrovnaného histogramu. Protože vím, že budova je bílá, nastavil jsem vyvážení barev při „skenování raw snímku tak, aby barva označeného místa byla neutrální. V programu VueScan toho docílíme tím, že na dané místo klikneme pravým tlačítkem myši. Barevné vyvážení podle plochy s neutrální barvou Konference Open Workshop Olomouc 2007 36
  37. 37. Zdeněk Wagner – Skenování v Linuxu, profesionálně i pro radost ICC profily a kalibrace ICC profily vzešly z dílny International Color Consortium (2) . Obsah souboru je prostý, je to, zjednodušeně řečeno, interpolační tabulka, která umožňuje nejen zaznamenat korekce, ale též přepočítat obrazová data z jednoho barevného prostoru do jiného, třeba i s jiným počtem souřadnic. Můžeme například zkonvertovat obraz z prostoru Adobe RGB do Euroscale CMYK. Kalibrace skeneru slouží k tomu, abychom mohli automaticky konvertovat signály ze snímače do nějakého standardního prostoru, sRGB pro monitor PC, Apple RGB pro monitor počítačů Apple, Adobe RGB pro tisk. V programu VueScan k tomu slouží funkce Profile scanner . V podstatě se naskenuje kalibrační terč a porovnáním s kolorimetrickými daty, buď dodanými od výrobce terče, nebo použitím standardních hodnot, se vypočte ICC profil. S kalibrací inkoustové tiskárny je však problém. Ovladače jsou obvykle psány pouze pro Windows a Macin- tosh. Bohužel dosud neznám tiskárnu, pro niž by existoval firemní ovladač pro Linux, který by umožňoval řízení velikosti kapky v závislosti na druhu papíru a umožňoval instalaci ICC profilů. Tisk tedy musíme prozatím provádět v jiném operačním systému (např. využitím virtuální mašiny pomocí VMWare Serveru (3) . V ovladači tiskárny vypneme korekce a funkcí Make IT8 target vytiskneme kalibrační terč. Počkáme 24 hodin, během nichž dojde ke stabilizaci barev. Potom vytvoříme ICC profil tiskárny funkcí Profile printer . Musíme samozřejmě použít zkalibrovaný skener. Profil musíme vytvořit pro každý druh papíru, na nějž tiskneme. Kupujeme-li značkové papíry a značkové inkousty, není nutno kalibraci opakovat při výměně inkoustu ani při otevření nového balení papíru. Výrobci zaručují vysokou stabilitu produkce. Odkazy [1] http://www.hamrick.com [2] http://www.color.org [3] http://www.vmware.com Konference Open Workshop Olomouc 2007 37
  38. 38. Svatopluk Vít – Máte-li dobrou paměť, zkuste pexeso Máte-li dobrou paměť, zkuste pexeso Svatopluk Vít Jsem člověk hravý a mám ďábelské nápady. Navíc vím, jak děti milují, když se mohou účastnit neobvyklých činností. Pojďte jim to dopřát. Sedneme si k počítači a uděláme si jednoduché pexeso. Hned zkraje upozorním, že to není počítačový program, počítač využijeme jen jako nástroj. Navíc na konci stejně potřebujeme manuální práci v podobě stříhání. Budeme potřebovat OpenOffice.org (1) , tiskárnu (pokud možno barevnou), tužší papír a nůžky. Nejlépe je pustit děti do tvorby úplně od počátku a vy můžete dělat odborný dozor. Ukažte jim, že počítač nejsou jen zastřelení marťani nebo skákající ježek. Pro účely tohoto návodu jsem vše trochu zjednodušil. Klasické pexeso (alespoň pokud si pamatuji), je dodáváno se 64 kartičkami, tj. 32 páry obrázků. Pro naše účely si vytvoříme pouze 16 okének, tedy osm párů. Zvídavější z vás však jistě budou vědět, jak V rámci našeho postupu nebudeme řešit dru- postup upravit a udělat si obrázků více. Nesnažte se hou stranu obrázků, ponecháme je bílé. Pokud za každou cenu „nacpat co nejvíce obrázků na jednu byste chtěli, můžete využít existující síť čtverců stranu. Nic vám nebrání udělat okénka větší a vytvořit a dát na všechny jeden motiv. Chce to ovšem tiskárnu s duplexní jednotkou nebo přesnou si víc stránek. Čím více obrázků bude, tím je pexeso ruku při vkládání papíru pro potisk na druhou těžší a hra bude delší. stranu. Pokud otevřete nový dokument v OpenOffice.org Draw, zjistíte, že má nastaven výchozí pravý a levý okraj ve vzdálenosti půl centimetru. Protože je šířka 21 centimetr, zbývá nám 20 centimetrů, což znamená, že při čtyřech čtvercích bude výsledná velikost čtverce 5 × 5 centimetrů. Proveďte i přenastavení okrajů stránky pomocí nabídky Formát – Stránka. Levý i pravý okraj nastavte na půl centimetru. Nastavení obdélníku na 5 × 5 cm Nakreslete libovolný obdélník. Jeho rozměry změňte na 5 × 5 centimetrů. Pro přesné nastavení využijte nabídku Formát – Umístění a velikost, případně stiskněte klávesu F4 . Pokud se vám nelíbí barva výplně, použijte nabídku Formát – Oblast. Z rozbalovací nabídky Vyplnit na záložce Oblast zvolte Žádný případně Barva a vyberte si požadovanou barvu. Konference Open Workshop Olomouc 2007 38
  39. 39. Svatopluk Vít – Máte-li dobrou paměť, zkuste pexeso Vlastní pole se čtverci Jako dobrá alternativa k vestavěným symbo- Dalším krokem bude zkopírování obdélníku ještě třikrát lům můžete využít i jakékoliv svobodně dos- vedle sebe. Postupně si všechny čtyři čtverce srovnejte tupné obrázky. OpenOffice.org zatím nativně do řady a celou řadu opět třikrát zkopírujte po celé ploše nepodporuje vkládání SVG formátu (v němž je šířena například knihovna obrázku Open Cli- papíru. Správné pexeso má samozřejmě vyobrazeno vždy part Library). Nicméně najdete jistě i dost svo- několik sad obrázků. bodných obrázků. V našem případě budeme potřebovat celkem osm symbolů. Protože si chceme vystačit jen a pouze s OpenOffice.org. Podíváme se tedy na panel nástrojů Panel s dostupnými symboly a na symboly zde umístěné. Pak svůj další postup zautomatizujte. Před vložením symbolu nejdříve vyberte požadovanou barvu (po- mocí paletky v horní části). Pak si dole zvolte symbol a vložte jej do jednoho ze čtverců. provedete to tak, že držíte levé tlačítko myši a tažením nastavíte velikost symbolu. Protože se symboly musí v pex- esu vyskytovat v páru, použijte klávesovou kombinaci Ctrl+c a Ctrl+v . Tím si vždy daný symbol zkopírujte. Já jsem si vybral symbol srdce a červenou barvu. Konference Open Workshop Olomouc 2007 39
  40. 40. Svatopluk Vít – Máte-li dobrou paměť, zkuste pexeso Symbol srdce v akci Celý postup ještě zopakujte pro zbylých sedm symbolů. Řádně si tak celou operaci procvičíte. Vaše pexeso pak může vypadat třeba takto. Celé pexeso Aby bylo vše dokonalé, vezměte do ruky nůžky a na tvrdém papíru vytištěné pexeso vystřihněte. Odkazy [1] http://www.openoffice.cz Konference Open Workshop Olomouc 2007 40

×