1. Argumentace
Téma mě zaujalo při vypracovávání jednoho z úkolů do předmětu Kurz práce s informacemi.
Důležitou roli hráli i zdroje, které jsem měla k dispozici, a které mě nadchly ke studiu této
problematiky a jejímu zpracování. Většina zdrojů z bibliografie je cizojazyčného charakteru, což díky
tomu, že jsem studentkou Anglického jazyka a literatury, není nevýhodou, ale naopak jsem měla
široký výběr relevantní literatury.
Anotace
Nedávné politické změny v režimech Islámských zemí s sebou přinesly i znovu otevření otázky pozice
žen v arabských kulturách a možné efekty, které by změny mohly na situaci žen mít. Toto téma se dá
považovat za citlivé či kontroverzní kvůli vyhraněnosti Islámu a srovnání tohoto náboženství se
západními kulturami, které vyznávají převážně víru křesťanskou a je rovnost žen a mužů samozřejmá.
Klíčová slova
feminismus, Islám, společenské postavení, fundamentalismus
Feminismus v Islámských zemích
Pro západní země, kde je vyznáváno zejména křesťanství, je svět Islámu velmi těžké chápat. Není to
jenom víra, která vytváří rozdílnosti mezi zeměmi, ale i odlišné společenské znaky, hodnoty a tradice
těchto zemí. Jedno z největších a zároveň nejkontroverznějších témat v tomto kontextu je role a pozice
žen ve společnosti. Ve srovnání se západními zeměmi, ženy žijící v muslimských zemích nejsou
zdaleka tak emancipované, nezávislé a kariéristické. Na druhou stranu podle některých Islamistických
feministických autorek, jsou všem ženám garantována stejná práva na rovnost a důstojnost jako
každému člověku.
Ve spojitosti s myšlenkou role a pozice žen ve společnosti se vynořuje ideologie feminismu, která „je
jak intelektuálním závazkem, tak i politickým hnutím, které usiluje o rovnoprávnost žen a bojuje o
odstranění sexismu ve všech formách“ [4]. Z faktu, že toto přesvědčení má původ v západních zemích,
není slučitelné s praktikami a tradicemi Islámské víry a „zastánci feministického hnutí zastávaní názor,
že příčina rozdílnosti existující mezi muži a ženami ve společnosti se zakořeněnými tradicemi není
v povaze, ale v sociálním rámci, který je formován jednotlivci“ [1].
V mnoha zemích vyznávajících Islám je právní a politický systém ovlivněn tradičním právem a
morálním kódem tohoto náboženství nazvaným Sharia, a také proto „v každé diskusi o feminismu
v arabských zemích musí být brán v úvahu vliv náboženských zásad, které prostupují každý aspekt
žití“ [3]. Toto tvrzení odhaluje, že je feminismus v arabské kultuře zvláštní odnoží feministické
ideologie, která se musela do určité míry adaptovat normám Islámské víry. Podle práva Sharia je od
žen očekáváno, že se postarají o povinnosti v domácnosti a v širším pojetí budou reprezentovat pasivní
prvek na rozdíl od mužů, kteří disponují určitou pozicí ve společnosti a od kterých se očekává, že svou
rodinu finančně zajistí. Lubna tvrdí, že „stereotypy v rolích mužů a žen si musí najít svou cestu uvnitř
a také navzdory těmto společenským směrům aby pro sebe mohly nabýt více emancipovanosti.
V případě, že bychom ignorovali komunitní společnost, výsledek by mohl vyústit v úplnou ostrakizaci
a izolaci žen. […] Tento přístup nezabrání odkazování k liberálním a radikálním feministickým akcím
ve správném momentu, ale kvůli změně v myšlení umožní ženám zlepšení společenské pozice,“ [5]
což naznačuje, že změny v rámci generové korektnosti a rovnosti jsou v prostředí Islámského
náboženství spíše pozvolné a mírné. V tomto kontextu tíhne Islámský feminismus k rozšíření zájmu o
tuto ideologie skrze interpretaci Koránu, což je posvátná kniha Islámského náboženství a základ víry.
Je vnímán jako zdroj spravedlnosti a rovnosti žen. [6]

2. Ve skutečnosti je moc v arabských zemích převážně pod kontrolou mužů a proto v politikách
takovýchto zemí není téměř žádná žena, která by se postavila za práva žen a případně prosadila
zlepšení situace a pozice žen ve společnosti. Navíc s každou změnou politického režimu v Islámském
světě přichází do popředí noví představitelé, což znamená, že ženy musejí znovu bojovat o své uznání
v zcela novém politickém prostředí, které je velmi dynamické a náchylné na změny. Jak tvrdí Isobel
Coleman, v nových režimech tradičně přetrvávají některé konzervativní názory zavrhující práva žen a
usilující o odebrání jejich pravomocí, což dokládá fakt, že tradice Islámu je v těchto zemích hluboce
zakořeněna a není snadné ji lehce transformovat. Navzdory tomu organizace feministického typu
vznikaly například v Egyptě již v roce 1923. V tomto roce již fungovala takzvaná Egyptská
feministická unie (EFU), která se zezačátku “orientovala na pomoc potřebným v chudinských čtvrtích.
Otevírala výdejny léků a organizovala lékařské prohlídky. Dobrovolnice pak obcházely chudé čtvrti a
poučovaly o aplikaci léků a preventivní hygieně. Když se pak setkaly se situací žen, které neměly
dostatek financí, aby se k lékařům mohly dopravovat, začalo EFU pořádat v těchto čtvrtích
workshopy, kde ženy učily ruční práce (šití, tkaní, vyšívání, pletení), kromě toho pak získávaly
znalosti z preventivní hygieny. Po absolvování takového workshopu získaly dívky certifikáty o své
kvalifikaci a měly pak vyšší možnost pracovních příležitostí a nějakého výdělku. V roce 1927 začal
aktivity žen následovat i stát, když zřídil speciální úřady na ochranu dětí a veřejného zdraví, které
navíc začaly pořádat kurzy porodnictví a péče o dítě. Al-Ali zdůrazňuje elitářský charakter ženského
hnutí, protože to, že ho Margot Badran nezdůrazňuje je pro ni pouze populistickou snahou o
„zamlžení“ spojení feministického hnutí s rostoucí nacionalistickou buržoazií.“ [6] Postupem času se
z této organizace vyvinula spíše organizace zaměřující se na sociální práci.
Fundamentalismus Islámu je důvodem, který znesnadňuje emancipaci žen v zemích středního východu
a dalších zemích s Islámskou vírou a protože Islám ustanovuje ženám status podřazenosti ve
společnosti, je pro ně těžké vymáhat svá práva a bojovat za jakoukoli významnou změnu v jejich
postavení. Na druhou stranu, pokud vezmeme v úvahu nedávné politické změny v některých
muslimských zemích, tato situace může být příležitostí pro změnu nebo alespoň upozornění na
současnou situaci žen.
Zdroje
[1] BADRAN, Margot. BETWEEN SECULAR AND ISLAMIC FEMINISM/S: Reflections on the
Middle East and Beyond. In:Journal of Middle East Women's Studies [online]. 2005. vyd.
Bloomington: Indiana University Press, 2005, 9. 6. 2010 [cit. 2013-01-11]. ISSN 15525864. Dostupné
z: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222279438/fulltextPDF?accountid=16531
Text hodnotí dva typy feminismu v Islámských kulturách nazvané Sekulární a Islamistický
feminismus. Popisuje rozdíly mezi těmito dvěma přístupy a také například jak se liší svou radikálností.
Dále uvádí funkci Feminismu v kontextu islámských kultur.
[2] Coleman, Isobel. “Broadly Speaking: A Conversation on Islamic Feminism.” Speech.
Youtube.com. 12 Jan. 2012. Web. 17 Nov. 2012.
<http://www.youtube.com/watch?v=gFcHsHpbN10>.
V tomto interview se ženami jménem Mona Eltahawy, Isobel Coleman, Ebtihal Mubarak a Katherine
Zoepf se diskutovalo o takzvaném Arabském jaru. Účastnice se zabývaly tím, jak se s touto situací
ženám naskytly nové příležitosti v účastnění ve veřejném životě a také například jak sloučit některé
feministické myšlenky s náboženstvím. Coleman je ředitelkou organizace Civil Society, Markets and
Democracy a také na příklad autorkou knihy s názvem Paradise Beneath Her Feet: How Women Are
Transforming the Middle East, což znamená, že je specialistkou na tuto problematiku a její myšlenky
se staly oporou určitých závěrů práce.

3. [3] GALLANT, Monica. The application of feminism in the Arab world: research perspectives.
In: Education, Business and Society: Contemporary Middle Eastern Issues [online]. 2008. vyd.
Bingley: Emerald Group Publishing, Limited, 2008, 2010-06-10 [cit. 2013-01-11]. ISSN 17537983.
Dostupné z:
http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231969070/fulltextPDF?accountid=16531
Tento odborný text poskytuje komplexní analýzu práv žen a jejich pozice ve společnosti, rodině a
partnerských vztazích s ohledem na Islámskou kulturu. Dalším prvkem jsou fakta o kulturách
v různých arabských státech, znalost čehož byla pro zpracování daného tématu nezbytná. Tento text
také poskytnul ilustrativní příklady ze života v dané Islámské kultuře.
[4] HASLANGER, Sally, Nancy TUANA a Peg O'CONNOR. The Stanford Encyclopedia of
Philosophy [online]. 2003. vyd. 2003, 28. 11. 2012 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z:
http://plato.stanford.edu/entries/feminism-topics/#WhaFem
Tento text definuje a analyzuje koncept feminismu ve všech společenských, kulturních a historických
kontextech. Zabývá se dělením této teologie a popisuje její odnože. V souhrnu podává veškeré
informace o této teologii, jejím vzniku a vývoji v čase.
[5] LUBNA, Abid Ali a Farhat JABEEN. Islamic Tradition And Feminism: A Comparative Study Of
Theoretical Perspective. In:International Journal of Business and Social Science [online]. 2011. vyd.
New York: Centre for Promoting Ideas, USA, 2011, 2011-12-21 [cit. 2013-01-11]. ISSN 22191933.
Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/904528360/fulltextPDF?accountid=16531
Článek pochází od autora žijícího v prostředí Islámské kultury, a tudíž nabízí jiný vhled do
problematiky na rozdíl od ostatních autorů zdrojů této práce pocházejících zejména ze západních
kultur. Text se zabývá různými aspekty slučitelnosti Islámu a feminismu a také se zde diskutuje, jak
mohou ženy nabýt moci navzdory silné opozici.
[6] PŠTROSSOVÁ, Bc. Irena. Feminismus a exegeze Koránu [online]. Pardubice, 2010 [cit. 2013-01-
11]. Dostupné z:
http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/41800/3/PstrossovaI_FeminismusAExegezeKoranu_VP_2011.p
df.PDF. Diplomová práce. Univerzita Pardubice. Vedoucí práce Mgr. Viola Pargačová, Ph.D.
Tato diplomová práce byla napsána studentem religionistiky a svým ztvárněním nabízí mnoho
tematicky relevantních myšlenek. Autorka podtrhuje důležitost Koránu v rámci Islámského feminismu
a zmiňuje některé vůdčí autory a ideology tohoto směru. Je zde uvedeno několik feministických
organizací vykonávajících svou činnost na území států vyznávajících Islám a shrnut jejich vývoj a
činnost.

4. Obrázek 1 - mentální mapa