Zaverecna prace

285 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
285
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
2
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Zaverecna prace

  1. 1. 1. Argumentace: Téma spadá do mého oboru Sociologie. Jde o rozebráníněkterých hlavních konceptů a srovnání základních myšlenekstěžejních sociologických autorů. Text je založen právě na tomtosrovnání, přičemž je v poslední části textu podpořen příkladem.Téma jsem si vybrala především kvůli tomu, že pro pochopenísociologie jsou koncepty formulované Baumanem, Mayem aMillsem stěžejní. Pochopení těchto konceptů dokazuji na aplikacina příklad. A jak zmiňuji i níže, jde o téma velmi aktuální.2. Anotace:Text se zabývá stručným vysvětlením základních konceptůve vybraných kapitolách knih Myslet sociologicky a Sociologickáimaginace. V první části jde o interpretaci kapitoly první zmíněnéknihy Jak vnímáme a zvládáme svůj život. Druhá část se zabývásrovnáním této kapitoly s úvodní částí Sociologické imaginace. Vetřetí části jsem pak aplikovala vybraný koncept, konkrétně teoriívelké skupiny a duševní separací.3. Klíčová slova:Předsudky, zdvořilá nevšímavost, typizace, interakce, empatie,sociologická imaginace, absence hodnot, lhostejnost, extremismus,velká skupina, média. 1
  2. 2. Nevidíme, neslyšíme - to není ideální řešení. Kapitola knihy Myslet sociologicky, Jak vnímáme a zvládámesvůj život, mě zaujala především proto, že je dle mého názoruvelmi aktuální. Předsudky nás pronásledují téměř na každémkroku, typizujeme nám neznámé lidi, techniku zdvořilénevšímavosti využíváme až příliš často, zkrátka mi přijde důležitése nad těmito věcmi zamyslet. A výklad této problematikyBaumana a Maye mi přijde velmi trefný a efektivní. Pokusím sejejich základní myšlenky dokreslit pomocí srovnání a uvedeníkorespondujícího příkladu. Měníme svou přirozenost Sám fakt, že se každý den setkáváme s velkým množstvímcizích lidí a procházíme mnoha interakcemi, naznačuje, jak složitéje chápat souvislosti kolem sebe. Dle Millse toho dosáhnemeuvědoměním si, kam vše patří a že i někdo jiný se nachází ve stejnésituaci. Podle Baumana a Maye je dnes složité někoho přesnězařadit, protože mezi sebou sami mažeme hranice. Zatímco dřívešlo dle vzhledu rozeznat, kdo je bohatý a kdo chudý, dnes nášzevnějšek, jak už jsem zmínila výše, více schovává, než odkrývá. Přispíváme k utváření historie, v tom se oba autoři shodují.Baumann a May v tom vidí zbavování se odpovědnosti autorů,kteří nemusí přemýšlet nad dopady svých rozhodnutí. Nevidíme dobudoucnosti, tendence předpovídání by byla dle Millse jendeformací sociologie a nikam by nevedla. Jistá empatie ke všem lidem je v Millsově představě nezbytnápro „sociologickou imaginaci“ (Mills 2002: 9), zatímco v pojetíBaumana a Maye se tato empatie odvíjí od toho, jak se tito lidéposouvají na naší pomyslné přímce (od osobní známosti až posklon typizovat neznámého). Mills sociology nabádá, aby pátrali v historii, v jinýchkulturách. Bauman a May se tam obrací, aby si všimli, jakéodlišnosti jsou mezi námi. To, co bylo jednou pokládáno zapřirozené, dnes nepřetrvává a naopak to, co bylo nebo jev některých kulturách tabu, my uznáváme. 2
  3. 3. Oba autoři se také zmiňují o lhostejnosti mezi lidmi. Zatímcou Millse je tato lhostejnost způsobena absencí hodnot (Mills 2002:15-16), Bauman a May ji vidí jako za nutnou daň za přepych zvanýsoukromí. Neměřme dvojím metrem Jako příklad bych chtěla využít vliv extremismu u nás.Konkrétně jsem se soustředila na posuzování morálnosti činu dledvojího metru (což neplatí jen o extremistech). Zpočátku jsem se zaměřila na Dělnickou stranu sociálníspravedlnosti, která je u nás jedním z hlavních mluvčíchextremismu. Na jejich webových stránkách mě ihned zarazilojejich prohlášení: „Programem DSSS je vytvářet demokratickouspolečnost na principech sociální spravedlnosti, pro všechnyobčany našeho státu, bez rozdílu rasy, věku a pohlaví.“ Tentoprogram se však dle zdravého rozumu příliš neslučuje s jejichhlavním bodem programu - „strategií postupu protinepřizpůsobivému stylu života“. Nepřizpůsobivými bývajíoznačováni právě Romové. V mém příkladu jsou extremisté velkouskupinou, imaginární komunitou. Jak jsem již psala výše, utakovýchto skupin je potřeba ke vzbuzení loajality praktickénepřátelství k jiné skupině, v mém příkladu to jsou Romové. Tijsou poté líčeni jako špatní lidé, kteří nemají žádné dobrévlastnosti. Nemusíme být pravicovými extremisty, abychom sdíleliněkteré jejich názory. Romové jsou pro nás cizinci a my přisnahách nastolit status quo je, především duševně, separujeme. Otom se tu ale rozepisovat nechci. Dále se tedy budu věnovat právě posuzování předsudku.Bauman a May říkají, že „předsudek znamená užití takovýchprostředků, které by v rukou druhé skupiny zasluhovaly tvrdýtrest“ (Bauman, May 2004: 46). Pro znázornění takovýchtoprostředků použiji případ z roku 2009, kdy čtveřice radikálů(„zúčastňovali se akcí radikálů a sympatizovali s nimi.“) hodilazápalné láhve do domu, kde žila romská rodina a kde málemuhořelo dvouleté dítě – Natálka (srov. Weikert 2011). Útočníci byli 3
  4. 4. potrestáni velmi vysokými tresty jako exemplární případy, ale myjsme s odstupem měsíců dostali odpověď na to, co by následovalo,kdyby Romové spáchali podobný čin (užili stejných prostředků).Mířím tím k případu, kdy byl v Břeclavi (údajně) napadenpatnáctiletý Petr. Sice si celé napadení vymyslel, ale než to byloodhaleno, spustila se v Břeclavi vlna demonstrací, na internetu serozjely vulgární diskuse, rozbouření dosahovalo maxima. Romovébyli označováni jako bestie, agresoři a radikálové se začali chystatk protestním pochodům a slibovali odplatu. Vše nakonec dopadlojinak, když se chlapec přiznal, že si zranění způsobil sám. (srov.Švehla 2012) Role médií je obrovská, jak dokládá Kostlánůvčlánek (2012). Dále zmiňuje problematiku výzkumů na romskétéma, kde se právě ovlivnitelnost médii velmi projevuje. Např.v tomto grafu, kdy vycházím z Kostlánova článku, ukazujiprocentuální výsledek jednoho výzkumu, který zjistil, že pouze14 % dotázaných Čechů považuje soužití s Romy za dobré:Graf 1: Soužití s Romy dle Čechů Zde vidíme, jak nebezpečné mohou předsudky být, ať už pronás nebo pro ty, kdo jsou jejich předmětem. V tomto případě bylovše víceméně včas zastaveno, ale vždy tomu tak být nemusí.Musíme se zkrátka naučit rozlišovat, kdy někoho posuzujemeobjektivně, a kdy je toto posuzování ovlivněno našímnepřátelstvím. Není to jednoduché, ale je důležité pohlížet navšechny lidi stejným způsobem - od Romů přes naše blízké ažk radikálním extremistům. 4
  5. 5. Použité zdroje:KnihyBAUMAN, Zygmunt a Tim MAY. Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie. V tomtopřekladu přeprac. orig. vyd. 2. Překlad Jana Ogrocká. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, 239 s.Studijní texty (Slon), sv. 30. ISBN 978-807-4190-261. s 41-57Kvalita:Autoři patří mezi významné sociology. Téma, kterým se v této práci zabývají, je současné a aktuální.Představují některé základní sociologické koncepty. Zároveň nás seznamují se sociologickouterminologií. Jejich výklad je jasný, efektivní a velmi čtivý.MILLS, C a Tim MAY. Sociologická imaginace: netradiční uvedení do sociologie. 2. vyd. PřekladVáclav Dušek. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 310 s. Most (Sociologické nakladatelství),sv. 2. ISBN 978-808-6429-939. s 7-30Kvalita:Mills je jeden ze základních sociologů. Četba této kapitoly je jakýmsi úvodem do sociologie. Tatotémata jsou nejzákladnějšími sociologickými koncepty, které jsou stále aktuální a funkční. Autor zdeprezentuje objektivní skutečnosti. Celý text je vystavěn na praktických příkladech.Elektronické novinové článkyZELENÝ, Petr. Čtyři žháři z Vítkova si odsedí 20 a 22 let, potvrdil Nejvyšší soud. [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ctyri-zhari-z-vitkova-si-odsedi-20-a-22-let-potvrdil-nejvyssi-soud-pwd-/krimi.aspx?c=A111228_092119_krimi_zepKvalita:Autor se zabývá mnoha rozličnými tématy, vystudoval žurnalistiku, tudíž ho považuji za erudovanéhove svém oboru. Informace jsou aktuální spíše svou tematikou než datem (rok 2011). Článek jeobjektivní a plní svůj zpravodajský cíl. Webová stránka je pravidelně aktualizovaná a odkazy funkční.Vzhled považuji za přehledný a jasný.ŠVEHLA, Marek. Strach nad městem: Brutální útok v Břeclavi zatím řekl víc o médiích než oRomech. [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://respekt.ihned.cz/c1-55533050-strach-nad-mestemKvalita:Autor se problematice věnuje dlouhodobě, má četné zkušenosti vyplývající z dlouholeté činnostiv redakci. Informace nám prezentované jsou aktuální, webová stránka je pravidelně aktualizována a 5
  6. 6. odkazy zde fungují. Poznatky jsou přesné, dalším znakem kvality je také objektivita. Vzhled stránek jevelmi přehledný a účelný.Odborný článekKOSTLÁN, František. Podle průzkumů nemají Češi rádi Romy. Mohou za to do velké míry média –díl I. [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/publicistika/komentare/podle-pruzkumu-nemaji-cesi-radi-romy-mohou-za-to-do-velke-miry-media-dil-iKvalita:Autor se tímto tématem zabývá dlouhodobě (tzn., že je erudovaný v oboru), o čemž svědčí i řadadalších článků s podobnou tematikou. Informace, které získáváme, jsou aktuální, web je pravidelněaktualizován a odkazy na něm funkční. Poznatky jsou přesné a troufám si říci, že i objektivní, i kdyžjde o velmi citlivé téma. O kvalitě svědčí také vzhled webových stránek, který mi přijde velmifunkční. 6

×