1. Jakub Housa
učo:396220
Argumentace:
Rozhodl sem se napsat práci zabývající se konceptem stratifikace společnosti na in-
group a out-group. Tento koncept vytvořili sociologové Zikmund Bauman a Tim. Ve své
práci chci tento koncept shrnout a především aplikovat na skutečný sociologický jev, na
antisemitismus. Chci provést rozbor tohoto jevu a porovnat ho s daným sociologickým
konceptem, a tím dokázat, že je tento sociologický koncept skutečně schopný popisovat
reálné situace. Jako student sociologie považuji toto za velice důležité téma a tento
sociologický koncept, za jeden z nejdůležitějších v celé sociologii. Název této práce: Koncept
in-group a out-group na pozadí antisemitismu, jsem zvolil, protože jasně a stručně vystihuje
její záměr.
Anotace:
Cílem této odborné práce je seznámit čtenáře se sociologickým konceptem in-group a
out-group sociologů Zikmunda Baumana a Tima Maye. V první části jsou shrnuty a popsány
hlavní body tohoto konceptu, který popisuje, jak rozděleně vnímáme společnost a jak se podle
toho sami chováme. Druhá část práce je věnována historii antisemitismu v Evropě a tzv.
hilsneriádě, tedy případu zavražděné dívky, ze kterého byl obviněn žid Leopold Hlsner na
konci 19. Století. Tyto sociální jevy jsou rozebrány pomocí sociologického konceptu in-group
a out-group.

2. Jakub Housa
učo:396220
Koncept in-group a out-group na pozadí antisemitismu
Většina lidí dnes žije ve velkých společnostech, kde si neuvědomují vazby mezi
jednotlivci a dopady svých jednání na ostatní. To vede k pocitu, že náš život nemáme zcela
pod kontrolou. O našich osudech rozhodují lidé, které známe jen nepatrně, nebo vůbec a
naopak ty, které známe a máme k nim emocionální vztah, ovlivňují náš život zcela nepatrně.
Erving Goffman tento vztah nazývá „interakční řád“. Vztah, ve kterém dochází k přímému
kontaktu s osobou, ale nedochází k vytvoření citových, či emočních vazeb mezi aktéry této
interakce. „Kontext interakcí na těchto místech lze označit jako funkcionální - vybíráme
například peníze z banky, navštívíme zubaře nebo nakupujeme v obchodě. Vztahy tu jsou
dány naším záměrem a na lidech, s nimiž se setkáváme, nás často nezajímá nic jiného než
schopnost plnit danou funkci.“ (Bauman, May 2004: 22) Alfred Schutz přichází s myšlenkou,
podle které, se vůči jednotlivci dají všichni ostatní příslušníci lidstva umístit na pomyslnou
přímku podle rozsahu a intenzity sociálního styku. Čím dále tedy jsou osoby vůči jednotlivci,
tím více se omezuje schopnost empatie. Je tedy jasné, že jednotlivec může soucítit především
s lidmi, které bezprostředně zná.

3. Jakub Housa
učo:396220
K udržení velkých sociálních celků, jako jsou národy, nebo náboženské skupiny, je
tedy zapotřebí vytvořit pevnější vztahy a pocity sounáležitosti i mezi jedinci, kteří k tomu
jinak nemají žádný důvod. Toho podle Baumana a Maye dochází pomocí rozlišování na „my“
a „oni“. „My“ je skupina, o které víme, že do ní patříme a rozumíme jí. Naopak „oni“ jsou
skupina, o níž toho víme málo a nechceme do ní patřit. V sociologické terminologii, můžeme
tyto pojmy nazvat „in-group“ a „out-group“. Vztah mezi těmito skupinami je takový, že in-
group se identifikuje na základě odlišností od out-group. Abychom se cítili ve své skupině
bezpečně a došlo k jejímu stmelení, je potřeba označit nebezpečí, vůči kterému se musíme
ohradit. Toto nebezpečí představuje out-group. Hlavním zdrojem odporu vůči out-group jsou
především předsudky. Díky tomu tak ve společnosti vzniká pocit sounáležitosti, pomocí
nastolení kolektivního cíle, aniž by došlo k fyzickým kontaktům jednotlivců.
Podle teorie Norberta Eliase o „etablovaných“ a „outsiderech“ vzniká napětí mezi
skupinami i přes malé rozdíly. „Příliv nově příchozích outsiderů vždycky představuje výzvu
životnímu způsobu etablované populace, i když je objektivní rozdíl mezi nově příchozími a
usazenými obyvateli třeba jen nepatrný.“ (Bauman, May 2004: 25Gregory Bateson definoval
dva způsoby vypořádání se s touto situací. Jednak jde o takzvanou „symetrickou
schizmogenezy“, kdy dochází vzájemnému předvádění síly a agrese obou skupin. A jednak o
„komplementární schizmogenezy“. V té se jasně vyčlení dominantní většina od submisivní
menšiny. Menšinová skupina je pak donucena k neustálým ústupkům, které mohou skončit až
teritoriální separací, například vytvořením ghett. V krajním případě pak násilnou deportací,
nebo dokonce fyzickou likvidací.
Jedním ze společenských jevů, na který lze aplikovat tento koncept, je antisemitismus.
Židé v Evropě byli již od středověku perzekuováni a utlačováni majoritní křesťanskou
společností.(Messadié 2000) Jedná se o typický příklad rozdělení společnosti na in-group a
out-group, kdy se jedna skupina definuje na základě rozdílnosti od druhé skupiny. Tuto
situaci dále živil strach z neznámého a byla zneužívána různými náboženskými a vládnoucími
skupinami k útlaku židovského obyvatelstva. Židům byly neprávem připisovány příčiny
různých katastrof (mor) a krizí (finanční krize v 30. letech 20. stol.). Často docházelo
k situacím, kdy tytéž vlastnosti obou skupin byly v případě in-group považovány za cnosti,
avšak u členů out-group byli vnímány negativně. Úspěšného a bohatého křesťana pak ostatní
příslušníci křesťanské společnosti považovaly za dobrého a cnostného křesťana, zatím co
úspěšného a bohatého žida za podvodníka a zloděje. Židé v průběhu historie prošli takřka

4. Jakub Housa
učo:396220
všemi procesy separace a segregace. Napřed byli na základě předsudků a pomluv
zdiskreditováni, poté fyzicky separováni do ghett a v nacistickém Německu segregováni
nošením Davidovy hvězdy. Nakonec pocit anonymity, lhostejnosti a neangažovanosti
většinové, antisemitské společnosti vyústil v masovou genocidu židovského obyvatelstva
během 2. světové války.(Messadié 2000)
Konkrétnějším příkladem jednání in-group vůči out-group je případ tzv. Hilsneriády.
29. března roku 1899 došlo nedaleko obce Polné k vraždě Anežky Hrůzové. Z vraždy byl
obviněn žid Leopold Hilsner a v tehdejší majoritní společnosti to vyvolalo vlnu
antisemitismu, která viděla souvislost mezi vraždou a židovským původem obviněného. Ještě
před rozsudkem byl Hilsner v mediích bez důkazu odsuzován a došlo k prohloubení nedůvěry
a odporu mezi křesťanskou majoritou a židovskou menšinou, která byla neprávem
obviňována z konání krvavých rituálů. Proti této vlně antisemitismu a falešného obviňování se
tehdy veřejně postavil profesor Tomáš G. Masaryk. Setkal se však s velkým odporem a
výsměchem ze strany veřejnosti. Masaryk byl tedy příslušníky in-group vyhodnocen jako
vnitřní nebezpečí, které nahlodává pocit jistoty a sounáležitosti a proto byl diskreditován.
(Kovtun 1994) Po tomto incidentu se dokonce začali skládat lidové písně, které odsuzovali
Hilsnera, a nabádaly k antisemitismu. (Thořová 2000)
Literatura:
BAUMAN, Zygmunt. - MAY, Tim. Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie.
Praha: SLON, 2004. 239 s.
 Text není komerčního zaměření.
 Autoři používají odbornou terminologii.
 Autoři čerpají z jiných zdrojů, které uvádějí.
 Jde o často citované dílo (vysoký impact factor).
 Jde o povinnou četbu pro sociology na vysoké škole.
MESSADIÉ, Gerald. Obecné dějiny antisemitismu: od starověku po dvacáté století. Praha:
Práh, 2000. 319 s. ISBN 80-7252-038-5.
 Autor je erudován v daném tématu.
 Používá odbornou terminologii.
 Jde o často citované dílo.
 Jde o odbornou publikaci.
 Autor uvádí zdroje.

5. Jakub Housa
učo:396220
KOVTUN, Jiří. Tajuplná vražda: Případ Leopolda Hilsnera. Praha: Sefer, 1994. 574 s.
ISBN 80-900895-9-3.
 Jde o často citované dílo.
 Autor se odkazuje na kvalitní a ověřené zdroje.
 Text je dobře strukturovaný.
 Autor se věnuje tématu velice do hloubky.
 Text obsahuje objektivní informace.
PLESINGER, Tomáš. Židovské Hřbitovy [online]. last modified on 15 July 2010 at 10:00.
Dostupné z http://www.zidovskehrbitovy.cz/index.php?id_cat=1
 Stránky nejsou komerčního zaměření.
 Texty jsou dobře strukturované.
 Autor uvádí zdroje.
 Používá odbornou terminologii.
 Autor užívá důvěryhodné zdroje.
THOŘOVÁ, Věra. Ohlas Hilsneriády v lidovém zpěvním repertoáru. Český lid: časopis pro
etnologická studia, 2000, roč. 87, č. 2, s. 107 – 134.
 Článek vyšel v odborném časopisu.
 Autorka uvádí zdroje.
 Používá odbornou terminologii.
 Text není komerčně zaměřen.
 Autorka je erudovaná v daném tématu.
Klíčová slova:
in-group, out-group, antisemitismus, judaismus, hilsneriáda