3. anotace na článek (cca 1800 znaků) 1 bod
úkol z terénu (pozorování/reflexe) 1 bod
esej týkající se zvířat ve společnosti (4000-
6000 znaků) 2 body
pravidelná účast (min 70 %) a aktivní zapojení
do diskuzí 3 body
realizace kvalitativního rozhovoru na téma
karnismus (bude upřesněno) 3 body
Celkem je třeba získat 6 bodů
4. Jméno + něco málo o sobě (obor, akademické
zájmy, práce, koníčky...)
Vaše zkušenosti se zvířaty, zájem o konkrétní
témata nebo váš vztah k nim (obecný či
konkrétní – např. „fascinují mě chobotnice,
ale jiná zvířata mě moc nezajímají“
21. Jazyk – obecná rčení i nadávky
Dětské hračky a příběhy
Náboženské příběhy
Symboly v oblasti zábavy a spotřeby
Domácí mazlíčci
Oběti systémového zneužívání
Subjekty ochrany
Atd...
22. Být zvířetem v lidské společnosti nemá
mnoho společného ani tak s biologickou
podstatou, jako spíše s lidskou kulturou.
Fyzická identita zvířete je pro jeho status a
zacházení s ním méně důležitá než jeho
symbolická identita a sociální význam.
23. (Human-) Animal Studies či Antrozoologie
studium interakcí a vztahů mezi lidmi a
mimolidskými zvířaty
Etologie vědecké zkoumání chování zvířat
Critical Animal Studies akademický výzkum
věnovaný reflexi a kritice zneužívání zvířat
Práva zvířat, osvobození zvířat, ochrana zvířat
Abolicionismus vs. Welfare snaha o zlepšení
životních podmínek zvířat v lidském zajetí
Mimolidská zvířata (nonhuman animals)
24. Interdisciplinární (sociologie, historie,
psychologie, lingvistika, antropologie aj.)
V sociologii se etabluje v 90. letech
Otevřeně kritická odnož Critical Animal
Studies se etabluje až na přelomu tisíciletí
25. Mnohovrstevný vztah, reprezentace
Zvířata – svébytní aktéři s vlastními zájmy
Postupná transformace vztahu
Sociální konstrukce zvířat – paradoxy
Zpochybňování „samozřejmého“
26. Místo, které zaujímají mimolidská zvířata v
lidském sociálním a kulturním světě
Interakce, které mají lidé s ostatními zvířaty
Symbolický význam mimolidských zvířat
Způsoby, kterými lidé závisí na ostatních
zvířatech a naopak
Způsoby, jakými lidé konstruují svou identitu
skrze ostatní zvířata
Rozdíl AS oproti biologickým přístupům
27. Sociální vědy - zdůraznění diskontinuity mezi
lidmi a ostatními zvířaty (dichotomie
kulturního a přírodního).
G. H. Mead – pouze instinkty – ne interakce.
Později vyvráceno etologickým výzkumem.
Max Weber – připustil možnost zvířata do
sociologie zahnout.
Změna na konci 70. let
28. Peter Singer: Animal Liberation (75)
◦ popularizace termínu speciesismus
◦ uznání zájmů ostatních druhů
◦ možné způsobit bolest, pokud tím bude
odstraněna bolest většímu počtu jedinců =
utilitarismus
Tom Regan: The Case for Animal Rights (83)
◦ nezcizitelná vnitřní hodnota, kterou má každý
subjekt života
◦ rozdíl oproti Singerovi – nelze působit utrpení ani
v zájmu blaha jiných jedinců
29. Bryant, C. D. 1979. The Zoological
Connection: Animal-Related Human Behavior.
Social Forces. 58 (2), 399-421.
Clinton R. Sanders 2007 – proces
konstruování „self“ je pozorován i u zvířat
Dutton a Williams 2004 – interakce člověka a
psa pomocí vodítka
Leslie Irvine 2004 – jsou i jiné možnosti
interakce než verbální
30. Články v prestižních periodikách
Speciální čísla věnovaná lidsko-zvířecímu
vztahu (Journal for Social Issue, Qualitative
Sociology, Social Research)
Časopis Anthrozoös (87) a Society & Animals:
Journal of Human-Animal Studies (93)
Organizace International Society for
Anthrozoology (91), Society & Animals Forum
(93) – dnes Animals and Society Institute
31. Založení sekce Animals and Society v
American Sociological Association (2002) a
Animal/Human Studies Group v rámci British
Sociological Association (2006)
Institute for Critical Animal Studies (2001) –
Journal for Critical Animal Studies (2003)
European Association for Critical Animal
Studies (2015) – konference – každé 2 roky
32. Interakce s domácími zvířaty
◦ Smysluplné interakce, Arluke & Sanders
◦ Pozitivní efekty na zdraví lidí, Messent, Robins
Zaměstnanci využívající zvířata
◦ Lidsko-zvířecí vztahy na pracovištích, Arluke, Phillips
◦ Extrémně riziková práce – např. jatka, Fitzgerald
Zvířata coby průmyslové komodity
◦ Redukce na stroje, negativní externality, Twine
◦ Ideologie karnismu, Joy
◦ Nutnost odstupu, Elias, Loughnan
33. Násilné činy páchané na zvířatech
◦ Výskyt, závažnost, souvislost s dalšími formami násilí
◦ Ascione, Kellert & Felthous, Wright & Hensley
Sociální hnutí
◦ Historie a vývoj, Tester, Jasper & Nelkin
◦ Specifičnost, Groves, Herzog, Gaarder
◦ Demografie, Jamison & Lunch, Peek et al.
Postoje lidí ke zvířatům
◦ The Attitude to Animal Scale (AAS), Herzog et al.
◦ Souvislost s osobnostními charakteristikami
34. Poznatky etologů aj. se dostávají do konfliktu
s běžnou praxí zacházení se zvířaty – je
možné zachovat hodnotovou neutralitu?
„Mainstreamová“ Human-Animal Studies se
zdržují kritické analýzy – vzniká potřeba
vzniku Critical Animal Studies (Best, Nocella)
Kritika lidsko-zvířecího dualismu: lidé jsou
také zvířata
Používání termínu „mimolidská zvířata“
35. Návaznost na Frankfurtskou školu
Zohlednění hrozby ekologické krize
Identifikace zneužívání zvířat a iniciace změny
Odhalení sociálních konstrukcí
„Intersectionality“ – studium různých forem
útlaku
Propojení akademie s komunitou
Reflexe nových významů
36.
37. sledujte a zaznamenávejte celý den, kde
všude jste se setkali se zvířaty (ve fyzické, či
symbolické rovině)
odevzdání: 1. 3. 2019, 20h
(tereza@humanimal.cz
38. McLennan, K. M., McCormick, W., (2012).
Farmyard Friends. The Biologist. 59 (4); 18-
22. (exkurze do etologie)
Anotace = stručné shrnutí obsahu článku
Přibližně 1800 znaků (1 normostrana)
Zaslat do pátku 22. 2. 2019, 20 h
na e-mail tereza@humanimal.cz
39. anotace na článek (cca 1800 znaků) 1 bod
úkol z terénu (pozorování/reflexe) 1 bod
esej týkající se zvířat ve společnosti (4000-
6000 znaků) 2 body
pravidelná účast (min 70 %) a aktivní zapojení
do diskuzí 3 body
realizace kvalitativního rozhovoru na téma
karnismus (bude upřesněno) 3 body
Celkem je třeba získat 6 bodů