4. Nástin počátků konzumace masa
• První primáti (před 50 miliony let)
– konzumace převážně rostlinné potravy: ovoce,
ořechy, zelené listy; ale též hmyz a ptačí vejce
– ale zároveň i všežravé formy (mršiny)
• Australopithecus (před 3 miliony let)
– začal konzumovat maso (drobné živočichy) jako
doplněk převážně rostlinné potravy
– (plody, hlízy)
5. Australopithecus
• 1) bipedalismus (vzpřímená chůze)
• 2) konzumace masa
• 3) rozvoj mozku
– korelace mezi masem a rozvojem mozku?
– korelace mezi bipedalismem a rozvojem mozku?
6. The Expensive-Tissue Hypothesis
• Aiello a Wheeler (1995):
– „konzumace masa nebo jiných výživných zdrojů
potravy vedla k rozvoji mozkové tkáně“
• mediální zkratka „maso nás udělalo chytrými“
– další zdroje: ovoce, hlízy, olejnatá semena a
ořechy
– maso však mělo ve studii prominentní postavení –
móda tzv. paleolitického stravování
7. Energetics and the Evolution of
Human Brain Size
• Navarette, Schaik a Isler (2011):
– při kontrole proměnné „tuková tkáň“ nebyla
korelace mezi velikostí mozku a konzumace masa
průkazná
– záporná korelace mezi velikostí mozku a tukové
tkáně kvůli energii potřebné k přenášení
– lidé a kytovci– výhoda snadného pohybu
8. Energetics and the Evolution of
Human Brain Size
• Navarette, Schaik a Isler (2011):
– tukové zásoby nebránily vývoji mozku
– maso = jen jeden z mnoha faktorů energetické
bilance
– Faktory:
• Vylepšení diety (maso, hlízy, ořechy)
• Bipedalismus + používání nástrojů
• Nové způsoby úpravy potravin
9. • Homo habilis (před 2 miliony let)
– začal lovit a používat kamenné nástroje, ale stále
je jeho potrava převážně rostlinná
• Homo erectus (před 1 milionem let)
– používání ohně, schopnost skladovat ořechy a
hlízy během zimy, sofistikovanější nástroje k lovu.
Strava: maso, ovoce, výhonky, vejce a hmyz
• Homo sapiens (před 125 000 lety)
– postupné rozvíjení metod zpracování potravin:
krájení, mletí, pečení a vaření
– největší zastoupení masa v potravě – doba ledová
– 9000 př. n. l. – domestikace zvířat, vznik
zemědělství
10. Evoluční význam konzumace masa
• Přizpůsobení se prostředí – konkurenční
výhoda
– Chladné období – živočišná strava
– Nedostatek zvěře – rostlinná strava
• Samotný akt lovu – rozvoj sociálních
dovedností
• Více kalorií
• Lze aplikovat na dnešní svět?
11. Od zemědělství k industrializaci
• Vznik zemědělství (8 – 10 000 př. n. l.)
– Domestikace zvířat – ovce, kozy, krávy, prasata
– Kultivace pšenice, ječmene a luštěnin
– Zastoupení masa – cca 10%
12. Od zemědělství k industrializaci
• Raný středověk
– Další zdokonalení zemědělství – obiloviny a
luštěniny
• 14. – 18. století
– Maso = luxusní zboží nejbohatších vrstev
– Běžná strava: chléb, ovesné a luštěninové kaše
– V novověku též brambory, rajčata a kukuřice
• 19. století – nástup industriální revoluce
13. Industriální revoluce
• Polovina 19. století
• Růst objemu a intenzity živočišné výroby
– Rostlinná výroba – zvýšení o 37 %
– Živočišná výroba – zvýšení o 204 %
Jakubec, Jindra (2006). Dějiny hospodářství českých zemí od počátku
industrializace do konce habsburské monarchie, str. 124.
14. 20. století - Evropa
• První světová válka – nedostatek všeho
• Mezi válkami – nárůst konzumace, ale i obliba
vegetariánství (foto)
• Druhá světová válka
– Nedostatek masa
– Ale fungující přídělový
systém
15. 2. polovina 20. století
• 1949-1989 – konzumace masa na historicky
nebývalé úrovni, jak na západě, tak na
východě
– Velkochovy a družstva umožňují velkou produkci
16. Absolutní kontrola zvířat
• Kontrolované krmivo
• (bohaté na kalorie
• a vitaminy: A, D, B12/
• kobalt aj.)
• Omezený prostor
• Umělé rozmnožování
• Mrzačení
• Jatka, co nejdříve
19. Intenzivní šlechtění
• Důraz na vysokou užitkovost
– Několikanásobně více masa, mléka, vajec
– Krátká doba: méně krmiva, energií atd.
20. Intenzivní šlechtění
• Důraz na vysokou užitkovost
– Několikanásobně více masa, mléka, vajec
– Krátká doba: méně krmiva, energií atd.
21. Intenzivní šlechtění
• Důraz na vysokou užitkovost
– Několikanásobně více masa, mléka, vajec
– Krátká doba: méně krmiva, energií atd.
– http://landwirtschaftsbetrieb-mueller.de/livecam/
22. Zdravotní doporučení
• Podpora setrvalého nárůstu konzumace
živočišných potravin
• „Živočišné bílkoviny = základ zdraví“
23. 90. léta až současnost
• Mírný pokles konzumace masa
– Popularizace zásad zdravé stravy
– I čeští lékaři doporučují snížení
– konzumace masa
• Roste počet vegetariánů v populaci
• V rozvojových zemích však konzumace masa
vzrůstá + populační růst = problém?
25. Konzumace masa ve světě
• 2 miliardy lidí – převažuje živočišná strava
(USA, EU, Austrálie)
• 4 miliardy lidí – převažuje rostlinná strava
– ALE Začínají následovat „náš“ model
26. Ekologické otázky živ. produkce
• Nadměrná produkce krmiv v Jižní Americe
• Emise skleníkových plynů
• Spotřeba vody
• Prostorová náročnost
27. Emise skleníkových plynů
• 16-20 % celosvětové produkce skleníkových
plynů (Co2, CH4, N2O) je emitováno
živočišnou produkcí (více než emise z dopravy)
• Tyto odhady variují od 14,5 % až po 50 %
• Chovy zvířat emitují 65 % lidmi produkovaných
oxidů dusíku a 37 % metanu.
Zdroj: UN Livestock's long shadow report 11/06
28. Jak snížit uhlíkovou stopu stravy
• Oxfordská studie (2014): Dietary greenhouse
gas emissions of meat-eaters, fish-eaters,
vegetarians and vegans in the UK
• Snížení konzumace masa o polovinu: snížení
uhlíkové stopy o 30 %.
• Přechod na vegetariánství: snížení uhlíkové
stopy o 45 %
• Přechod na veganství: snížení uhlíkové stopy o
60 %.
29. Produkce krmiv v JA (soja,
kukuřice)
• Plocha plantáží krmiv v Argentině a Brazílii:
– 1976: 6,8 milionů hektarů
– 2005: 37 milionů hektarů
32. Plýtvání zdroji
• 60 % sklizně slouží ke krmení hosp. zvířat
• Tato hosp. zvířata přitom živí 1/3 lidstva
33. Co bylo výhodné kdysi a co dnes?
• DŘÍVE
– Malá populace lidí
– Zvířata ve volné přírodě, později drobné chovy
• DNES A ZÍTRA
– Exponenciálně rostoucí populace
– Intenzivní chovy = ekologická zátěž
34. Alternativní stravování a zdraví
• Proměna lékařského paradigmatu ve vztahu k
veganství a vegetariánství
– Sabaté, J. (2003). „The contribution of vegetarian
diets to health and disease: a paradigm shift?“
• Tato proměna se týká zejména Kanady, USA,
UK, Austrálie, je znatelná i např. v Německu.
• Stanoviska institucí: NHS (UK), Americká
dietetická asociace, Kanadští dietologové,
USDA (USA), NHMRC (Austrálie)
36. Co bylo výhodné kdysi a co dnes?
• DŘÍVE
– Zdraví: málo kalorií, snaha přežít
– Přesvědčení, že bez masa nelze být
• DNES A ZÍTRA
– Zdraví: mnoho kalorií, civilizační choroby
– Víme, že maso nepotřebujeme
a čím ho nahradit
37. Co bylo kdysi a co dnes?
• DŘÍVE
– Neznalost duševního života zvířat
– stroje k našemu užitku? (Descartes)
• DNES A ZÍTRA
– Znalost duševního života zvířat
– inteligentní a citlivá stvoření
39. Karnismus
• Melanie Joy (2011). Why We Love Dogs, Eat
Pigs, and Wear Cows: An Introduction to
Carnism
• = přesvědčení, že je správné a žádané jíst
maso tzv. jedlých zvířat
41. Přesvědčení průměrného karnisty
• Maso musíme jíst, abychom byli zdraví a silní
• Zvířata jsou chována na loukách
• Hospodářská zvířata nejsou moc chytrá a citlivá
42. Proč nový termín
• Všežravec = jedinec, který dokáže trávit
rostlinnou i živočišnou stravu (ale neříká nám
to nic o tom, co skutečně konzumuje)
• Masojed = pouze popis stravy (bez nutnosti,
aby daný jedinec měl nějaké přesvědčení)
• Masožravec = jedinec, který musí konzumovat
maso, aby přežil (predátoři)
• Karnista = jedinec, který si volí konzumaci
masa tzv. „jedlých“ zvířat na základě svého
přesvědčení (a/nebo je tak vychovaný)
46. Kognitivní schémata
• Naučené vnímání skutečnosti – disociace
– Kunst, Mohle 2016. Meat eaters by dissociation: How we
present, prepare and talk about meat increases willingness to
eat meat by reducing empathy and disgust. Appetite 105.
– Soucitne.cz 2017. Masojedem díky disociaci.
• V rámci socializace se učíme potlačit přirozené
emoce, které máme k jedlým zvířatům
51. Kognitivní trio
• Objektifikace – vepřové, hovězí, drůbeží
• Deindividualizace – tisíce stejných jedinců
• Dichotomizace – definice hospodářského
zvířete, jatka = smysl života
• Jedlá zvířata bývají součástí nadávek
– „to je kráva“, „má slepičí mozek“, „líný jako prase“
52. Masový paradox
• Steve Loughnan (2010). The role of meat
consumption in the denial of moral status and
mind to meat animals
• 2 experimentální skupiny:
– a) Konzumovali sušené hovězí
– b) Konzumovali oříšky
• Rozdíly v hodnocení mentálního života krav –
řešení vnitřního konfliktu
55. Kognitivní disonance
• Rozpor mezi osobním postojem (láska ke
zvířatům) a skutečným stavem věci (domnělá
nutnost zvířata zabíjet pro jejich konzumaci)
• Tři možnosti řešení konfliktu:
– Změníme hodnoty („už nejsem milovník zvířat“)
– Změníme své jednání („stanu se veganem“)
– Změníme vnímání svého jednání („nechci vidět,
co se děje na jatkách, zvířatům je to jedno, jsou k
tomu přeci určená“)
56. Otupění
• Týká se lidí, kteří násilí na zvířatech vykonávají
nebo jsou mu od malička vystaveni
63. Ospravedlnění karnismu – 3N
• 3 přesvědčení, na kterých tato ideologie stojí:
• Konzumace masa je údajně
1) Normální / normal
2) Naturální (přirozená) /natural
3) Nezbytná / necessary
64. 1) Konzumace masa je normální
• Je žádané dělat to, co všichni ostatní
65. 2) Konzumace masa je přirozená
• Lidé to dělají už dlouho
• Jiná zvířata také loví
66. 3) Konzumace masa je nezbytná
• Biologický imperativ - proteinový mýtus
67. 3) Konzumace masa je nezbytná II.
• Přemnožení zvířat
• Nedostatek místa pro pěstování rostlin
• Ekonomická nezbytnost
68. 4) Maso je chutné (nice)
• „Maso je chutné“
• Piazza et al. (2015): tento argument byl
dlouho ignorován, protože působí chabě
• Předsudky vůči veganskému jídlu:
– Cara E. Santamaria (2015): Expectation
Confirmation: A Study of the Satisfaction of Food
Products and the Perception of Taste. UNYP.
A) B) C) D)
73. Výjimky v zákoně...
• 246/1992 Sb., § 7
• (3) (...) znecitlivění se nepožaduje při
• a) kastraci samců mladších 7 dnů u prasat a
mladších 8 týdnů u skotu, ovcí, koz nebo
králíků (...)
• b) odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat
a kůzlat (...)
• e) kauterizaci zobáků u kuřat mladších 10
dnů, která jsou určena k produkci
konzumních vajec,
75. ZADÁNÍ KVALITATIVNÍHO
DOTAZNÍKU
• Téma: karnismus - domácí mazlíčci vs. zvířata
jako potrava
• Respondent: majitel domácího mazlíčka
• a zároveň běžný konzument masa
• 1. okruh otázek: domácí mazlíček
• 2. okruh otázek: hospodářské zvíře
– U obou: vztah k němu, jeho povaha, zda je
individuum, jsou-li srovnatelní, kdy je možné ho
zabít, jak by s ním mělo být zacházeno, jak s ním je
obvykle zacházeno (zejm. u hosp. zvířete) apod.
– Důležité je dodržet pořadí okruhů
76. ZADÁNÍ KVALITATIVNÍHO
DOTAZNÍKU
• Téma: karnismus - domácí mazlíčci vs. zvířata
jako potrava
• Respondent: majitel domácího mazlíčka
• a zároveň běžný konzument masa
• 1. okruh otázek: domácí mazlíček
• 2. okruh otázek: hospodářské zvíře
– U obou: vztah k němu, jeho povaha, zda je
individuum, jsou-li srovnatelní, kdy je možné ho
zabít, jak by s ním mělo být zacházeno, jak s ním je
obvykle zacházeno (zejm. u hosp. zvířete) apod.
– Důležité je dodržet pořadí okruhů
77. Text k anotaci:
Blouin, D. D. 2012. Understanding Relations between
People and their Pets. Sociology Compass, 6 (11), pp.
858 – 863 (najdete v ISu)
Do pátku 16.3.2018
