Prezentace k přednášce z cyklu Jinonické informační pondělky ze dne 9. 5. 2011.

1. KNIHOVNY MUZEÍ A GALERIÍ
V ČESKÉ REPUBLICE
Štěpánka Běhalová
Muzeum Jindřichohradecka

2. I.
Z „dávnověku“
muzejních knihoven

3. Nejstarší muzea a jejich knihovny
• SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM OPAVA
„Knihovna Slezského zemského muzea
navazovala na tradice veřejné knihovny
v bývalém rakouském Slezsku, která byla
založena spolu s přírodovědeckým
muzeem již v roce 1814. Knihovní fondy
rostly zejména díky darům slezské
šlechty.“
• MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM
„Počátky Knihovny Moravského
zemského muzea sahají až do doby
vzniku Františkova muzea založeného
v roce 1817.“

4. Nejstarší muzea a jejich knihovny
• NÁRODNÍ MUZEUM
„Historie Knihovny Národního muzea
začíná historií celého muzea, tedy
rokem 1818. Počátkem všech sbírek
budoucího muzea se staly dary knih
a přírodnin z majetku jeho
zakladatelů a mecenášů.Takto byl
vytvořen základ fondů muzejní
knihovny. U jejích prvních
začátků stál odborník ve své době
nad jiné povolaný - Josef Dobrovský.
Prvním řádným bibliotékářem
Knihovny Národního muzea byl od
roku 1822 Dobrovského žák Václav
Hanka.“

5. Nejstarší muzea a jejich knihovny
• REGIONÁLNÍ MUZEA
„sbírati památky všeho druhu, zejména písemné
a umělecké ve městě a okolí a chrániti je před
zkázou“
• Nejvíce regionálních muzeí vzniklo
v letech 1860-1890 (téměř 50)
• Většina muzeí dostávala knižní dary
a odkazy vzniklé osobní nebo
spolkovou sběratelskou činností,
dodnes jsou tyto různorodé
a tematicky rozsáhlé akvizice
specifikem právě muzejních knihoven

6. II.
A co 20. století?

7. Zakotvení muzejních knihoven
v legislativě
V zákoně č. 430 Sb. z roku 1919
o povinnosti zřizovati
veřejné knihovny nebyla
zakotvena problematika
muzejních knihoven
Značná specifika muzejních
knihoven – 50. léta 20. století –
sekce muzejních knihoven při
Ústřední knihovnické radě
Vyhlášena samostatná síť
muzejních knihoven v rámci sítě
jednotné soustavy knihoven
(zákon č. 53/1959)

8. Ukotvení specifik muzejních knihoven
• Dělení fondů muzejních
knihoven na odbornou knihovnu
a sbírkový fond
(Směrnice pro správu sbírek v
muzeích a galeriích)
• Knihovny muzeí jsou veřejné
vědecké knihovny, které plní
přednostně funkci základních
knihoven

9. Činnost komise knihovníků muzeí
• 1973 – impuls pro setkávání
muzejních knihovníků
v souvislosti se zakotvením
muzejních knihoven
v chystané síti muzeí a galerií
• 1973-1990 pod Ústředním
muzeologickým kabinetem (PhDr.
Jaroslav Vrchotka)
• 1991-1996 pod Knihovnou
Národního muzea
(PhDr. Helga Turková)
• od roku 1997 pod Asociací muzeí
a galerií ČR (PhDr. Helga Turková,
PhDr. Jarmila Okrouhlíková,
PhDr. Štěpánka Běhalová)

10. Asociace muzeí a galerií ČR
• 274 řádných členů
(přibližně 55 % muzejních
institucí v České republice
a zároveň 85 % těch
největších z nich), 62 členů
čestných a individuálních
• Komise knihovníků AMG
-celkem 94 členů z 58
institucí (jedna z největších
komisí AMG ČR)

11. „KNIHOVNÍ ZÁKON“
č. 257/2001 Sb., ze dne 29. června
2001 o knihovnách a podmínkách
provozování veřejných
knihovnických a informačních
služeb umožnil muzejním
knihovnám evidenci n MK ČR
a zařadit se mezi základní
knihovny se specializovanými
fondy
(nutnost zakotvit ve zřizovací listině
muzeí knihovnické a informační
služby a poskytovat tyto služby
veřejnosti!)

12. SKIP
A ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNICKÁ RADA
• Spolupráce se SKIPem tradiční, již více
než 10 let se předseda komise
knihovníků účastní výkonného výboru
SKIP, od roku 2010 místopředseda
komise členem VV
• Zástupci muzejních knihovníků
v Ústřední knihovnické radě
Ministerstvo kultury ČR (dále jen "MK ČR") vydává
v souladu s § 15 odst. 2 zákona č. 257/2001 Sb.,
ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách
provozování veřejných knihovnických a informačních
služeb (knihovní zákon) tyto stanovy a jednací řád
Ústřední knihovnické rady České republiky

13. SPOLUPRÁCE S OSTATNÍMI
PAMĚŤOVÝMI INSTITUCEMI
• MUZEA
• GALERIE
• KNIHOVNY
• ARCHIVY
– Modrý štít
– ICOM
– SDRUK

14. III.
Současnost a budoucnost
muzejních knihoven

15. Současné legislativní zakotvení
muzejních knihoven
• Zákon č. 122/2000 Sb.,
o sbírkách muzejní povahy
• Zákon č. 257/2001 Sb.,
o poskytování knihovnických
služeb
• Zákon č. 121/2000 Sb.,
o právu autorském
• Zákon č. 101/2000 Sb.,
o ochraně osobních údajů
• Zákon č. 499/2004 Sb.,
o archivnictví a spisové
službě

16. Evidence knihoven na MK ČR
• V současné době evidováno
podle zákona 257 Sb. 140
knihoven muzeí a galerií ČR
(cca kolem 70%)
• Komise značně podpořila
znalost zákona a jeho výhod
u ředitelů muzeí i knihovníků
• Podařilo se zakotvit postavení
knihoven v muzeích, širší
možnosti pro muzejní knihovny –
čerpání grantů, využití zákona
při evidenci, uložení
a vyřazování z fondu

17. ZŘIZOVATELÉ MUZEÍ
• MINISTERSTVA – Ministerstvo
kultury, Ministerstvo
životního prostředí,
Ministerstvo zemědělství
• KRAJE
• MĚSTA A OBCE
• OBČANSKÁ SDRUŽENÍ,
OBECNĚ PROSPĚŠNÉ
SPOLEČNOSTI, NADACE

18. ZŘIZOVATEL Ministerstvo kultury ČR
MUZEA
• Národní muzeum
• Národní technické muzeum
• Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod
Radhoštěm
• Moravské zemské muzeum
• Technické muzeum v Brně
• Památník národního písemnictví
• Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
• Slezské zemské muzeum
• Muzeum umění Olomouc
• Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
• Husitské muzeum v Táboře
• Muzeum romské kultury v Brně
• Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě
• Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi
• Památník Lidice
• Památník Terezín
GALERIE
Národní galerie v Praze
Moravská galerie v Brně

19. Knihovna Národního muzea
• Oddělení základní knihovny - knižní celky
(jedná se o soukromé knihovny
význačných osobností české vědy a
kultury, které jsou uchovávány v původní
podobě a uspořádání - knihovna
Františka Palackého a knihovna Pavla
Josefa Šafaříka, Jana Nerudy, Jakuba
Arbesa, Josefa Václav Friče, Jana Otty,
Emy Destinnové a d.
• Oddělení starých tisků a rukopisů
• Oddělení knižní kultury - sbírky neknižní
povahy(kramářské písně, exlibris,
novoročenky, ilustrace, grafika, štočky,
hmotné památky, plakáty, svaté obrázky,
modlitby)
• Oddělení zámeckých knihoven
• Oddělení novin a časopisů

20. Zřizovatel muzea – krajský úřad
(většinou bývalá krajská a okresní muzea)
• Jihočeský kraj
• Jihomoravský kraj
• Karlovarský kraj
• Kraj Vysočina
• Královéhradecký kraj
• Liberecký kraj
• Moravskoslezský kraj
• Olomoucký kraj
• Pardubický kraj
• Plzeňský kraj
• Praha
• Středočeský kraj
• Ústecký kraj
• Zlínský kraj

21. KNIHOVNA
ZÁPADOČESKÉHO MUZEA
• Knihovní fond Západočeského
muzea vznikal již od založení
muzea v roce 1878
• V současné době je členěn
na tří základní části:
Studijní fond - zahrnuje
odbornou literaturu
Sbírkový fond - je vytvářen
dle zákona 122 Sb.
Fond mezinárodních výměn

22. Knihovny muzeí a galerií ČR
v současné době je evidováno
v adresáři knihoven muzeí
a galerií uspořádané komisí
celkem 197 muzejních knihoven

23. Hlavní činnost komise knihovníků
• Pořádání seminářů – od roku
1973 celkem 35, letos v Českém
Těšíně
• Semináře slouží v současné
době především k vzdělávání
muzejních knihovníků na
základě odezvy zástupců
regionů ve výboru komise
– KOMIG (el. konference)
– Muzejním knihovnám:
• www.cz-museums.cz
• www.upm.cz

24. Celostátní evidence sbírek
• Využívání zákona
o sbírkách muzejní povahy
pro sbírkové fondy
knihoven muzeí a galerií
(více než 50 % knihoven
muzeí a galerií má své
sbírky nahlášeny v CES)

25. Účast v projektech
veřejných knihoven
• Souborný katalog ČR CASLIN
(20 % muzejních knihoven
přispívá)
• Programy VISK (muzejní
knihovny využívají VISK 3, 5, 7, 9
a další
• Digitální knihovna Kramerius
• Digitální knihovna
Manuscriptorium
• Registr digitalizace

26. ZAMĚSTNANCI
MUZEJNÍCH KNIHOVEN
• Poslední šetření
v muzejních knihovnách
v Čechách – ve 137
knihovnách 101,5 úvazku
• Vzdělání – 53 VŠ, 13 VOŠ,
69 SŠ, 2 jiné

27. FONDY MUZEJNÍCH KNIHOVEN
• Dělení na odborné
a historické knižní fondy
– do 1 000 KJ – 4% knihoven
– 1 000 - 5 000 KJ – 40% knihoven
– 10 000 - 50 000 KJ – 48%
knihoven
– nad 50 000 KJ – 8% knihoven

28. SBÍRKOVÉ FONDY
MUZEJNÍCH KNIHOVEN
• Staré tisky a rukopisy (téměř 70 %
knihoven, pouze třetina těchto
knihoven je eviduje jako sbírku)
• Regionální literatura (téměř ve
všech knihovnách, jen cca 6%
eviduje jako sbírku)
• Drobné tisky - kramářské písně,
svaté obrázky, kalendáře,
gymnazijní ročenky, aj.
• Ostatní - bibliofilie, knižní vazby,
výstavní katalogy, periodika, aj

29. Speciální typy sbírek
• Fondy věnované
jednotlivým osobnostem
• Celky z jednotlivých
tiskáren a nakladatelství
• Pozůstalostní knihovny
– Rodové
– Klášterní
– Spolkové
– Zámecké

30. AKVIZICE
• Nákup
• Dar
• Výměna
• Jiné – granty, vlastní
publikační činnost,
spolupráce

31. ZPRACOVÁNÍ
• Automatizované knihovní
systémy – Clavius, KpWin,
Advanced Rapid Library
• Systémy pro evidenci v muzeích
– Bach, Demus
• Administrativní systémy –
Access, Excel
• Lístkové katalogy
• Elektronické katalogy - cca 80%
muzejních knihoven
• Online katalogy – cca 20%
muzejních knihoven

32. ZPRACOVÁNÍ
• Používání pravidel AACR2 –
cca 50% knihoven
• Používání souboru
národních autorit – dtto
• Předmětové zpracování –
klíčová slova, předmětová
hesla, MDT, Konspekt

33. ULOŽENÍ FONDU
• Obvyklé členění na historické
a odborné fondy
• Uspořádání knihovních fondů vychází
ze zvyklostí jednotlivých institucí
(obvyklé členění na knihy a periodika,
stavění dle signatur)
• Větší knihovny odpovídající uložení,
jak odborných, tak historických fondů
(v současné době probíhá např.
stěhování fondů Knihovny Národního
muzea)
• Řada prostor pro uložení
nevyhovujících – především malá
muzea

34. OCHRANA KNIHOVNÍHO FONDU
• Odpovídající uložení –
prostory, regálové systémy,
označení signaturami,
použití čárového kódu
• Sbírkové fondy
a historické fondy –
sledování klimatických
podmínek, obalová
technika, konzervování,
restaurování

35. SLUŽBY KNIHOVEN
ZPŘÍSTUPNĚNÍ KNIHOVNÍHO
FONDU
• Výpůjčky – veřejnost a pracovníci
muzeí (převažují prezenční výpůjčky)
• MVS
• Zápůjčky na hospodářské smlouvy
(převážně na výstavy)
• Elektronické dodávání dokumentů
• Reprografické služby
• Rešeršní služby

36. PREZENTACE KNIHOVNÍHO FONDU
• On-line katalogy
• Výstavy
• Přednášky
• Exkurze
• Expozice

37. Aktuální otázky 2010
1. Problematika uplatňování
autorského zákona
v praxi
používání digitálních
fotoaparátů, pořizování
skenů (často podobné
jako v archivech)

38. Aktuální otázky 2010
2. Digitalizace a zpřístupňování digitalizovaných
materiálů
vlastní digitalizace
digitalizace v programech VISK
zakládání krajských center digitalizace
dokumentů a sbírek
digitální zpřístupnění
- Kramerius, Manuscriptorium, další digitální
knihovny
- Europeana – projekt evropské digitální
knihovny, muzea a archivu financovaný
Evropskou komisí (cca 2 miliony digitálních objektů
včetně filmových materiálů, fotografií, obrazů,
zvukových záznamů, map, rukopisů, knih, novin
a archivních dokumentů)
- informační systémy zpřístupňující knihovní
celky osobností kultury jako součást kulturního
dědictví (ÚISK Praha a MK ČR)

39. Aktuální otázky 2010
3. Péče o knihy, ukládání,
uchování
• Restaurování
• Uložení speciálních druhů
dokumentů uložených
v muzejních knihovnách
• Využívání grantů Knihovna 21.
století, ISO – integrovaný systém
ochrany movitého kulturního
dědictví, granty krajů ČR

40. Aktuální otázky 2010
4. Problematika využívání
knihovní badatelny jako
badatelny pro všechny sbírky
a odborné pracovníky muzea

41. Nač je nutné se soustředit?
• Upevnění pozice muzejních
knihoven uvnitř i vně muzeí
(spolupráce s organizacemi
i institucemi, zvýšení prestiže
práce prostřednictvím použití
nových technologií a postupů,
spolupráce s ostatními
knihovnami, paměťovými
institucemi, AMG, SKIP, SDRUK,
ICOM)

42. Co je nutné vylepšit?
• Zpřístupnění fondů
prostřednictvím on-line
katalogů
• Digitalizace dokumentů
• Pokrytí WIFI (pouze 15%)
• Využívání knihovnických
pravidel (pravidla pro
katalogizaci AACR2 pouze 50%
knihoven)
• Z toho vyplývající možnost
aktivní účasti v souborném
katalogu

43. Nashledanou v muzejních
knihovnách