Změny a nové judikatura v daňové oblasti, sdělení ÚOOÚ k pověřencům pro osobní údaje, konkurenční doložka, ochranné známky

1. PRÁVNÍ AKTUALITY PROSINEC 2018
Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti judikatury a legislativy z přelomu listopadu a
prosince 2018. O dalších změnách Vás budeme informovat.
+ Změny v oblasti daní od roku 2019
Dne 21. 12. 2018 Poslanecká sněmovna ve 3.
čtení schválila návrh zákona, kterým se mění
některé daňové zákony v reakci na příslušnou
unijní legislativu. Zákon plánuje zavést několik
významných změn. Z těch podstatných
zmiňujeme, že nově se za zdroj příjmů mají
považovat také příjmy z prodeje investičních
nástrojů a majetkových práv registrovaných na
území České republiky, příjmy z prodeje
movitých věcí, které jsou v obchodním
majetku stálé provozovny, a příjmy z
přemístění majetku bez změny vlastnictví z
České republiky do zahraničí. Zákon také hodlá
změnit způsob výpočtu daně u dodání zboží a
poskytnutí služby. Nově zákon hodlá upravit
problematiku omezení uznatelnosti
nadměrných výpůjčních výdajů a výjimky z
tohoto režimu. Plánuje se také zavést
oznamovací povinnost o příjmech plynoucích
do zahraničí a zdanění ovládané zahraniční
společnosti. Zákon novelizuje také zákon o
DPH a to mj. v reakci na unijní judikaturu
k problematice finančního leasingu. Nově
bude za dodání zboží považováno také
přenechání zboží k užití na základě smlouvy,
pokud je ujednáno a ke dni uzavření smlouvy
je zřejmé, že převod vlastnického práva
k užívanému zboží po skončení nájmu
představuje jedinou ekonomicky rozumnou
volbu. Navrhuje se odložení účinnosti
předmětného ustanovení až na 1. ledna 2020,
zejména proto, aby měly zainteresované
subjekty dostatek času připravit se na tuto
změnu. Zákon také upraví problematiku
poukazu či souhrnného daňového dokladu.
Novela implementuje směrnici ATAD
zavádějící tzv. obecné protizně užívací pravidlo
(general anti-abuse rule), jehož smyslem je
mířit na situace, kdy daňový subjekt provádí
transakce, jejichž jediným účelem je snížení
daňové povinnosti. V oblasti mezinárodní
spolupráce při správě zemí bude nově
upravena problematika skupiny podniků.
+ OECD a opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání
zisků ve vztahu k daňovým smlouvám
Dne 20. 12. 2018 dal Senát souhlas s ratifikací
Mnohostranné úmluva OECD o implementaci
opatření k boji proti snižování daňového
základu a přesouvání zisků ve vztahu k
daňovým smlouvám. Čeká se tedy již jen na
souhlas Poslanecké sněmovny. Úmluva zavádí
mj. jednotná pravidla pro nakládání
s hybridními nesoulady, pravidla pro vymezení
stálé provozovny a alokování zisku stálé
provozovně a současně tak jednotná pravidla
proti zneužívání ustanovení smluv o zamezení
dvojímu zdanění. Součástí Úmluvy jsou také
opatření pro řešení smluvních sporů založená
na povinném rozhodčím řízení. ČR si při
podpisu úmluvy vyhradila právo na zavedení
pouze minimálních standardů, což znamená

2. omezené dopady pro podnikatele. Jako
nejvýznamnější změna se jeví zpřísnění
pravidla proti zneužití bilaterálních smluv.
+ ÚOOÚ doplnil pokyny k pověřenci pro ochranu osobních údajů
Požadavek čl. 37 odst. 5 GDPR vyjadřuje, že
kvalifikační předpoklady se vztahují rovněž k
hlavním činnostem správce. Tyto činnosti
předurčují další kvalifikační požadavky na
osobu pověřence. Je-li pověřenec pro ochranu
osobních údajů externí, vztahují se na něj
veškeré požadavky podle článků 37 až 39. je-li
funkce pověřence pro ochranu osobních údajů
vykonávána externím poskytovatelem služeb,
skupina osob pracujících pro tento subjekt
může účinně plnit úkoly pověřence pro
ochranu osobních údajů jako tým, za který je
odpovědný určený hlavní kontakt a
„odpovědná osoba“ pro klienta. V tomto
případě je nezbytné, aby každý člen externí
organizace vykonávající funkce pověřence
pro ochranu osobních údajů splňoval veškeré
příslušné požadavky GDPR. V zájmu právní
jasnosti a dobré organizace se doporučuje ve
smlouvě o poskytování služeb jasně rozdělit
úkoly v rámci externího týmu pověřenců pro
ochranu osobních údajů a určit jednu osobu
jakožto hlavní kontakt a „odpovědnou“
osobu pro klienta. Hlavní kontakt a
odpovědnou osobu pro každého klienta pak
musí správce sdělit Úřadu.
+ Novinky v problematice ochranných známek
S účinností od 1. 1. 2019 byl ve Sbírce zákonů
vyhlášen zákon č. 286/2018 Sb. novelizující
stávající právní úpravu ochranných známek.
Nová úprava zjednodušuje správu a zápis
ochranných známek. Nově půjde přihlašovat i
netradiční známky, např. zvukové, pohybové,
multimediální či holografické. S jejím
zavedením však souvisí zvýšení nároků
kladených na jednotlivé vlastníky ochranných
známek, např. povinnost podat námitku proti
registraci shodného označení. Na druhou
stranu dojde k zefektivnění procesu registrace
ochranné známky Úřadem průmyslového
vlastnictví.
Z judikatury:
+ Snížení základního kapitálu
Nejvyšší soud v usnesení č.j. 27 Cdo
1175/2017-23 ze dne 17. 7. 2018 uzavřel, že
usnesení valné hromady o snížení základního
kapitálu podle § 516 písm. a) nemusí
obsahovat zároveň důvody a účel
navrhovaného snížení, postačí, je-li v usnesení
uveden sledovaný účel.
+ Daň lze doměřit i na základě nezákonné kontroly
V posuzovaném případě (sp. zn. 6 Afs
61/2018) dospěl Nejvyšší správní soud
k závěru, že mezi nevydáním výzvy správcem
daně a doměřením penále neexistovala přímá
souvislost. Daňový subjekt totiž v rámci celého
daňového řízení brojil proti důvodům pro
doměření daně a bylo tedy možné se
domnívat, že by případné výzvy k podání
dodatečného daňového přiznání stejně
neuposlechl. K zahájení daňové kontroly

3. a vyměření penále by u tohoto daňového
subjektu pravděpodobně došlo i v případě, že
by správce daně postupoval zákonně a výzvu
vydal. Z postoje soudu je patrné, že nevydání
výzvy k podání dodatečného daňového
přiznání nemusí mít vždy vliv na zákonnost
následně vydaných platebních výměrů.
Daňové subjekty by se proto proti takovému
postupu správce daně měly aktivně bránit
ihned po zahájení daňové kontroly, kdy lze
podle Nejvyššího správního soudu dosáhnout
jejího zastavení jakožto nezákonného zásahu.
+ Přiměřenost pokuty z konkurenční doložky v pracovní smlouvě
Nejvyšší soud v případě vedeném pod sp. zn.
21 Cdo 1922/2018 posuzoval případ
zaměstnankyně zavázané konkurenční
doložkou, která skončila pracovní poměr
u svého zaměstnavatele a hned v následujícím
měsíci uzavřela pracovní poměr s jeho
konkurentem. Bývalý zaměstnavatel po
zaměstnankyni požadoval zaplacení smluvní
pokuty, jež dodržování doložky utvrzovala.
Nejvyšší soud shledal takový požadavek jako
rozporný s dobrými mravy, protože pracovní
poměr u nového zaměstnavatele trval jen tři
dny.
+ Účelové hodnocení navržených důkazů v daňovém řízení
V kauze, kterou řešil Nejvyšší správní soud (sp.
zn. 6 Afs 365/2017), česká společnost vyvážela
osobní automobily do Kambodže
prostřednictvím celního agenta v Belgii.
Belgický celní agent má stejné pravomoci jako
státní celní orgán a je také oprávněn uvádět
zboží do celního režimu vývozu. Tuto
skutečnost požadoval správce daně po české
společnosti prokázat, a ta ji neprokázala, čímž
podle správce daně neunesla důkazní
břemeno. NSS k výše uvedenému konstatoval,
že správce daně nemůže zpochybnit navržený
důkaz osvědčující propuštění zboží do režimu
vývozu, aniž by explicitně uvedl na základě
jakých skutečností tak činí. Pokud daňový
poplatník navrhne v rámci daňového řízení
důkazy, správce daně je povinen je hodnotit
jak samostatně, tak i ve vzájemných
souvislostech. V případě, že má pochybnosti
o kterémkoliv z nich, může daňovému
subjektu zaslat výzvu k předložení dalšího
nebo jiného důkazního prostředku. Nemůže
však hodnotit důkazy účelově tak, že ty, které
jsou ve prospěch daňového subjektu, pomine
či upozadí a ty, které mu jsou k tíži, vyzdvihne.
V případě konkrétních dotazů se na nás neváhejte obrátit.
O dalších legislativních novinkách Vás
budeme informovat.