Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI021), připravená pro letní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikaceJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI021), připravená pro letní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PONJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI021), připravená pro letní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologieJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI021), připravená pro letní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě II, lekce 1: InternetworkingJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI021), připravená pro letní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralitaJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI021), připravená pro letní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Přenáška na semináři "FIlosofické problémy informatiky" na MFF UK 3.5.2016, na téma síťové neutrality a otevřeného přístupu k Internetu. Nebo spíše přístupu k otevřenému Internetu?
Počítačové sítě II, lekce 2: Internetworking IIJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI021), připravená pro letní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě I, lekce 7: Přístupové metodyJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI090), připravená pro zimní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě II, lekce 10: Mobilní komunikaceJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI021), připravená pro letní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě II, lekce 9: xDSL, FTTx, PONJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI021), připravená pro letní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě II, lekce 7: Telekomunikační přenosové technologieJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI021), připravená pro letní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě II, lekce 1: InternetworkingJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI021), připravená pro letní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě II, lekce 11: Broadband a síťová neutralitaJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI021), připravená pro letní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Přenáška na semináři "FIlosofické problémy informatiky" na MFF UK 3.5.2016, na téma síťové neutrality a otevřeného přístupu k Internetu. Nebo spíše přístupu k otevřenému Internetu?
Počítačové sítě II, lekce 2: Internetworking IIJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI021), připravená pro letní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě I, lekce 7: Přístupové metodyJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI090), připravená pro zimní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrováníJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI090), připravená pro zimní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - IIJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI090), připravená pro zimní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě I, lekce 6: Techniky přenosu datJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI090), připravená pro zimní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN IIJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI021), připravená pro letní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Rodina protokolů TCP/IP, téma 4: Adresování v TCP/IP, IP adresy verze 4Jiří Peterka
Verze 3.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI045), připravená pro letní semestr školního roku 2012/2013. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l225/index.php3
Moje přednáška na konferenci Law FIT 2015. Snažil jsem se v ní nastínit problém síťové neutrality (v jeho původním významu) formou, srozumitelnou i pro lidi z jiných oborů.
Originál této prezentace, stejně jako další mé příspěvky z různých konferencí, najdete v mém archivu, na adrese http://www.earchiv.cz/i_paper.php3
Slovak SanEd Training Day 2012 - New Networking in Solaris 11Martin Cerveny
Presentation from SanEd training day for Oracle Solaris customers to explain new networking features in Solaris 11.
Presentation covers following themes:
- Infiniband
- administration of virtualized networks (dladm, dlstat, flowadm, flowstat, ipadm), network automagic (NWAM) (netadm, netcfg), ip multipathing (ipmpstat)
- network storage (CIFS/SMB filesystem - sharectl, idmap, smbadm), COMSTAR (stmfadm, sdbadm, itadm)
Rodina protokolů TCP/IP, téma 1: Vznik TCP/IPJiří Peterka
Verze 3.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI045), připravená pro letní semestr školního roku 2012/2013. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l225/index.php3
Rodina protokolů TCP/IP, téma 8: Protokol IPv6Jiří Peterka
Verze 3.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI045), připravená pro letní semestr školního roku 2012/2013. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l225/index.php3
Rodina protokolů TCP/IP, téma 7: IP adresy verze 6Jiří Peterka
Verze 3.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI045), připravená pro letní semestr školního roku 2012/2013. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l225/index.php3
Rodina protokolů TCP/IP, téma 9: Transportní protokoly Jiří Peterka
Verze 3.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI045), připravená pro letní semestr školního roku 2012/2013. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l225/index.php3
Rodina protokolů TCP/IP, téma 5: Protokol IPv4Jiří Peterka
Verze 3.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI045), připravená pro letní semestr školního roku 2012/2013. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l225/index.php3
O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)Jiří Peterka
Můj příspěvek (první v roli člena Rady ČTÚ) na konferenci "Kam kráčí telekomunikační sítě 2015" (Plzeň, 3.9.2015).
Nejprve jsem v něm připoměl jeden aprílový žertík z roku 2004 (kdy jsme spolu s panem Sovou, zakladatelem sdružení IPV, vydali rozhodnutí o propojení 03/PROP/2004 místo ČTÚ). Poté jsem se již věnoval ryze současným událostem. Ty na první pohled také vypadají jako apríl, ale aprílem očividně nejsou. Jde konkrétně o dění kolem podpory rozvoje sítí NGA.
Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?Jiří Peterka
Moje přednáška na konferenci Internet a technologie 16 (dne 1.6.2016): snažil jsem se v ní předestřít, jak špatně je napsána pasáž zákona o hazardních hrách, která požaduje blokování konkrétních webových stránek - vágně, neurčitě a pomocí takových pojmů, které zákon nezná.
Počítačové sítě I, lekce 8: Síťová vrstva a směrováníJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI090), připravená pro zimní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě I, lekce 5: Základy datových komunikací - IIJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI090), připravená pro zimní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě I, lekce 6: Techniky přenosu datJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI090), připravená pro zimní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Počítačové sítě II, lekce 6: sítě WLAN IIJiří Peterka
Verze 4.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI021), připravená pro letní semestr školního roku 2014/2015. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l226/index.php3
Rodina protokolů TCP/IP, téma 4: Adresování v TCP/IP, IP adresy verze 4Jiří Peterka
Verze 3.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI045), připravená pro letní semestr školního roku 2012/2013. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l225/index.php3
Moje přednáška na konferenci Law FIT 2015. Snažil jsem se v ní nastínit problém síťové neutrality (v jeho původním významu) formou, srozumitelnou i pro lidi z jiných oborů.
Originál této prezentace, stejně jako další mé příspěvky z různých konferencí, najdete v mém archivu, na adrese http://www.earchiv.cz/i_paper.php3
Slovak SanEd Training Day 2012 - New Networking in Solaris 11Martin Cerveny
Presentation from SanEd training day for Oracle Solaris customers to explain new networking features in Solaris 11.
Presentation covers following themes:
- Infiniband
- administration of virtualized networks (dladm, dlstat, flowadm, flowstat, ipadm), network automagic (NWAM) (netadm, netcfg), ip multipathing (ipmpstat)
- network storage (CIFS/SMB filesystem - sharectl, idmap, smbadm), COMSTAR (stmfadm, sdbadm, itadm)
Rodina protokolů TCP/IP, téma 1: Vznik TCP/IPJiří Peterka
Verze 3.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI045), připravená pro letní semestr školního roku 2012/2013. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l225/index.php3
Rodina protokolů TCP/IP, téma 8: Protokol IPv6Jiří Peterka
Verze 3.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI045), připravená pro letní semestr školního roku 2012/2013. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l225/index.php3
Rodina protokolů TCP/IP, téma 7: IP adresy verze 6Jiří Peterka
Verze 3.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI045), připravená pro letní semestr školního roku 2012/2013. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l225/index.php3
Rodina protokolů TCP/IP, téma 9: Transportní protokoly Jiří Peterka
Verze 3.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI045), připravená pro letní semestr školního roku 2012/2013. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l225/index.php3
Rodina protokolů TCP/IP, téma 5: Protokol IPv4Jiří Peterka
Verze 3.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI045), připravená pro letní semestr školního roku 2012/2013. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l225/index.php3
O aktuálních otázkách (a také o tom, co jsme kdysi s panem Sovou provedli ČTÚ)Jiří Peterka
Můj příspěvek (první v roli člena Rady ČTÚ) na konferenci "Kam kráčí telekomunikační sítě 2015" (Plzeň, 3.9.2015).
Nejprve jsem v něm připoměl jeden aprílový žertík z roku 2004 (kdy jsme spolu s panem Sovou, zakladatelem sdružení IPV, vydali rozhodnutí o propojení 03/PROP/2004 místo ČTÚ). Poté jsem se již věnoval ryze současným událostem. Ty na první pohled také vypadají jako apríl, ale aprílem očividně nejsou. Jde konkrétně o dění kolem podpory rozvoje sítí NGA.
Přístup vs. připojení, aneb mají se zákony vyjadřovat přesně?Jiří Peterka
Moje přednáška na konferenci Internet a technologie 16 (dne 1.6.2016): snažil jsem se v ní předestřít, jak špatně je napsána pasáž zákona o hazardních hrách, která požaduje blokování konkrétních webových stránek - vágně, neurčitě a pomocí takových pojmů, které zákon nezná.
Moje přednáška na odborném vzdělávacím semináři s názvem "Základy kybernetické bezpečnosti pro vedoucí pracovníky", který pořádala česká pobočka AFCEA při příležitosti veletrhu IDET 2015. Jejím cílem bylo seznámit (co nejsrozumitelnější formou) posluchače se základy kybernetické bezpečnosti, včetně její terminologie.
Originál této prezentace, stejně jako další mé příspěvky z různých konferencí, najdete v mém archivu, na adrese http://www.earchiv.cz/i_paper.php3
Naučíme se používat elektronický podpis? Nebo se za nás bude podepisovat někd...Jiří Peterka
Moje přednáška na Pedagogické fakultě UK (v pátek 20.2.2015). Snažil jsem se v ní shrnout současné problémy elektronického podpisu a naznačit změny, které k 1.7.2016 přinese unijní nařízení č. 910/2014 (eIDAS). Včetně popisu toho, co jsou dynamické biometrické podpisy a jak by mohl vypadat elektronický podpis jako služba.
Není podpis jako podpis, aneb: jak se vyznat v různých variantách elektronick...Jiří Peterka
Moje přednáška na semináři společnosti Adobe k představení nového Acrobatu DC (v pátek 17.4.2015). Snažil jsem se v ní udělat trochu pořádek ve změti termínů, které se kolem elektronických (či digitálních) podpisů vyskytují, a ukázat co ten který druh podpisu přináší - na co se u něj můžeme spoléhat, a na co naopak ne.
Originál této prezentace, stejně jako další mé příspěvky z různých konferencí, najdete v mém archivu, na adrese http://www.earchiv.cz/i_paper.php3
Má elektronický podpis identifikovat podepsanou osobu? A pokud ano: jak?Jiří Peterka
Moje přednáška na konferenci k 15. výročí vzniku Úřadu pro ochranu osobních údajů. Snažil jsem se v ní představit aktuální problém ze světa elektronických podpisů (a nařízení 910/2014, neboli: eIDAS), který ale úzce souvisí s ochranou osobních údajů.
Postatou tohoto problému je to, do jaké míry mají elektronické podpisy identifikovat podepsanou osobu - a v závislosti na tom pak jakým způsobem: jaké údaje, identifikující držitele, mají být obsažené v certifikátu, který je ze své podstaty veřejný.
Má zde být například rodné číslo držitele certifikátu, jako je tomu na Slovensku? Nebo IK MPSV, jako je tomu obvykle (ale ne nutně vždy) u nás v ČR?
Rodina protokolů TCP/IP, téma 3: Architektura TCP/IPJiří Peterka
Verze 3.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI045), připravená pro letní semestr školního roku 2012/2013. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l225/index.php3
eMan Dev Meetup: Postavte si chytrou domácnost (2.8.2016, Hradec Králové)eMan s.r.o.
https://www.facebook.com/events/1047417035338252/
Pojmy internet věcí (Internet of Things, IoT), smart home, smart car a spousty dalších smart-něco nás obklopují na každém kroku. Pojďte s námi dát prázdným a trochu zprofanovaným zaklínadlům dnešní doby konkrétní obsah.
O ČEM TO BUDE
Je možné si svépomocí postavit chytrou domácnost? S využitím technologií, jako jsou Arduino, ESP8266, Raspberry Pi nebo Apple Watch, to jde docela jednoduše…
Chceme rozsvěcovat světla mobilem?
Chceme otevírat garáž mobilem?
Chceme mít ráno hotové kafe, když vstaneme z postele?
Chceme zatopit v pokoji pro hosty, když se dozvíme, že tchýně nečekaně dorazí na návstěvu?
Ukážeme si jak na to. Využijeme Arduino, RabbitMQ s MQTT pluginem, iPhone, Apple Watch, web a další technologie. Předvedeme si, jak lze jednoduše propojit Arduino s jeho senzory snímajícími teplotu, vlhkost a řadu dalších parametrů se serverem, který bude data zobrazovat na iPhonu, Apple Watch a webu. Meze fantazii se nekladou, takže vyzkoušet si můžeme téměř cokoli, co v daném čase zvládneme…:)
CO JE EMAN DEV MEETUP
eMan zahajuje seriál setkání vývojářů s názvem eMan Dev Meetup. Na akcích se budeme bavit o nejnovějších technologiích, jejich praktickém využití a kódování softwaru pro ně. Brýle pro virtuální realitu, chytré hodinky, auta, domy, náramky a nejrůznější krabičky spojené se světem internetu věcí. A samozřejmě všudypřítomné smartphony.
KDE
Akce se uskuteční ve zbrusu nových prostorách naší kralovéhradecké pobočky na adrese: eMan s.r.o., Šimkova 1224/2B, Hradec Králové (mapa: https://mapy.cz/s/sk3k).
ORIENTAČNÍ ČASOVÝ PLÁN AKCE
16:30 - 17:00 Příchod + občerstvení
17:00 - 17:20 Představení eManu
17:30 - 19:00 Arduino a další hardware - představení, kódění, propojení se serverem, komunikace se smartphonem
19:00 - 20:00? Volná diskuse a beerparty
KDO ZA AKCÍ STOJÍ
Akci pořádá přední české vývojářské studio eMan (www.eman.cz). Českým i zahraničním zákazníkům dodáváme především mobilní aplikace a webová řešení. Vyvíjíme aplikace pro celou škálu zařízení, mezi kterými vedle smartphonů a tabletů nechybí brýle pro virtuální/rozšířenou realitu, hodinky, chytrá auta nebo nejrůznější zařízení připojených k internetu (IoT). Mezi naše zákazníky patří například Škoda Auto, O2, Honeywell, Jablotron, Edenred, UNIQA a další. Vedle Prahy, kde má eMan sídlo a hlavní kanceláře, působíme také v Plzni a Hradci Králové, kde jsme nedávno otevřeli nové pobočky (foto hradecké pobočky zde: https://goo.gl/VszYdH). Náš tým v současné době tvoří 65 lidí.
Od roku 2016 je eMan součástí JABLOTRON GROUP (http://www.jablotrongroup.com/).
Historie a současný stav české mobilní telefonieJiří Peterka
Moje přednáška na konferenci "Teorie a praxe telefonie" ve středu 12.11.2014. Snažil jsem se v ní shrnout důležité momenty vývoje mobilního sektoru, se zaměřením na hlasové služby. Ale nejen na ně - zmiňuji například dopady exkluzivní licence Eurotelu z roku 1990 na liberalizaci Internetu v ČR, či kauzu Paegas Internet Call a její dopady na liberalizace trhu s hlasovými službami. Z novějších kauz popisuji například aukce kmitočtů pro LTE či příchoz a postavení virtuálů.
Sluchadla Certéna - Jistota ve Vašem životě. Spolehlivá, kvalitní digitální sluchadla vybavená moderními funkcemi za přijatelnou cenu. Více informací najdete na www.komunikacnisystem.cz.
Nezkrácená verze mé úvodní přednášky na konferenci "Internet a technologie 21", kterou uspořádalo sdružení CZ.NIC dne 10.6.2021 (a která se konala on-line). Přímo na konferenci zazněla zkrácená verze v délce 20 minut, tato nezkrácená verze má 65 minut.
Video s přednáškou (a komentářem) je dostupné na adrese https://youtu.be/oAKxIq7MA3A
Přednáška je pojata jako úvod do problematiky elektronické identifikace, s vysvětlením základních pojmů z oblastni praxi i právní úpravy. Konkrétně jsou probírány pojmy:
- elektronická identita vs. uživatelský účet
- atributy (elektronické identity)
- elektronická identifikace
- autentizace, autentizační faktory
- autorizace
- poskytovatel identity (IdP, Identity Provider)
- poskytovatel služeb (SeP, Service Provider)
- principy Same Sign On a Single Sign On
- federace identit
a z oblasti práva pak:
- systém elektronické identifikace
- kvalifikovaný systém (el. identifikace)
- kvalifikovaný správce
- prostředek elektronické identifikace
- kvalifikovaný prostředek
- úroveň záruky
- kvalifikovaný poskytovatel
- národní bod (pro identifikaci a autentizaci)
- Národní identitní autorita (NIA)
- zaručená identita
- bankovní identita, SONIA, BankID
Praktický pohled na elektronické podpisy a jejich fungování Jiří Peterka
Na kolokviu práva IT/IP dne 17.1.2018 jsem měl krátkou přednášku k praktickým aspektům elektronických podpisů - v čem se liší, jak fungují a jaké vlastnosti mají jednotlivé varianty elektronických podpisù.
Co bychom měli vědět o elektronických podpisechJiří Peterka
Stručné shrnutí toho, co je vhodné vědět o elektronických podpisech - o jejich principu, praktickém používání, právních aspektech i předpokládaném vývoji legislativy.
Další info na http://www.bajecnysvet.cz. Nabídka mnou vedených kurzů elektronického podpisu na http://www.bajecnysvet.cz/kurzy/
Rodina protokolů TCP/IP, téma 2: Standardizace v TCP/IPJiří Peterka
Verze 3.0 mé kurzovní přednášky na MFF UK Praha (kód předmětu NSWI045), připravená pro letní semestr školního roku 2012/2013. Zdroj s možností tisku na http://www.earchiv.cz/l225/index.php3
Možnosti elektronické komunikace s veřejnou správouJiří Peterka
Rozšířená verze upoutávky na můj kurz "Možnosti elektronické komunikace s veřejnou správou". Obsahuje základní přehled těchto možností, a podrobněji pojednává o povinnostech (tj. nikoli jen možnostech) el. komunikace s veřejnou správou - konkrétně pro komunikaci s ČSSZ a s finanční správou.
Podrobnosti o kurzu a možnosti přihlášení na adrese: http://www.aldea.cz/elektronicky-podpis/moznosti-elektronicke-komunikace-s-verejnou-spravou)
Možnosti elektronické komunikace s veřejnou správou
Počítačové sítě II, lekce 8: POTS, ISDN a xDSL
1. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 1
NSWI021: Počítačové sítě II (verze 4.0)
Jiří Peterka
Lekce 8: POTS, ISDN a xDSL
2. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 2 veřejná (pevná) telefonní síť
• začala vznikat ještě na konci 19. století
– první patent na telefon (Alexander Graham Bell): 1876
• vzniká jako:
– veřejná (public)
– analogová
• na digitální technologie bylo příliš brzy
– komutovaná (switched)
• komutace = fyzické přepojování okruhů (galvanické propojení jednotlivých úseků)
– zpočátku: „ručně“ – spojovatelky na ústřednách
– později: pomocí kontaktních relé
• ještě později: pomocí elektronických obvodů
• důsledek: jde o síť fungující na principu přepojování okruhů !!!!
• anglicky: PSTN (Public Switched Telephone Network)
– česky: VTS (veřejná telefonní síť)
• ale to je širší pojem, zahrnuje i mobilní sítě a sítě ISDN !!
3. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 3 adresace v (pevné) telefonní síti
• vnější pohled:
• adresace koncových uzlů (telefonů):
– pomocí telefonních čísel – celosvětově
• 12 až 15 číslic (číslovací plán standard ITU-T E.164)
– v ČR jde o 12 číslic
• 9 místné národní (významové) číslo – např. 222 333 444
– v pevné síti lze ještě rozdělit na:
• národní směrové číslo (2: Praha, 31,32: Středočeský kraj, 35: Karlovarský kraj, …)
• účastnické číslo (zbytek do 9 číslic)
• 3 místné číslo země
– pro ČR: 420, pro SK: 421, ….
• u „národních“ volání nepovinné
• pokud se uvádí, musí být prefixováno pomocí 00 nebo pomocí +
PSTN
(420) 222 333 446
(420) 222 333 445
(420) 222 333 444
v mobilních sítích je používána
stejná struktura čísel (dle E.164),
označovaných jako MSISDN
4. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 4
• signalizace:
– např.: jak telefonní síti „sdělit“ číslo volaného a pokyn k vytočení?
• ale stejně tak třeba: jak se volaný dozví (od tel. sítě), že mu někdo volá?
• v (pevné) telefonní síti se řeší tzv. „v pásmu“ (in-band)
– signalizační informace se posílají po stejném kanále (okruhu), po kterém probíhá
samotný hovor
• v jiných sítích (např. v síti ISDN) je pro signalizaci využíván samostatný okruh (ISDN okruh D)
signalizace
chci volat
222 333 444
222 333 444
PSTN
222 333 444 někdo vám volá
PSTN
ISDN
222 333 444 někdo vám volá
(signalizace) tzv. out-of-band
obecně: přenos příkazů a stavových informací mezi sítí a koncovými zařízeními
nelze současněnelze současně
nelze současnělze současně
222 333 444 někdo vám voláPSTN
5. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 5
1
3 24
5
6
7
8 9 0
pulzní volba
• pulzní volba:
– každá číslice (vícemístného) telefonního čísla je vyjádřena počtem pulsů
– příslušný počet pulzů (za každou číslici) je generován rotačním číselníkem
• uživatel otočí číselníkem podle toho, jakou číslici chce zadat
– číselník se pak „vrací“ do výchozí polohy a přitom generuje příslušný počet pulsů
• důsledek:
– při použití pulzní volby trvá vytáčení různých čísel různě dlouhou dobu
• což se některým uživatelům nelíbilo
1 = 2 = 6 = 0 = 10x…… ……
1
3 24
5
6
7
8 9 0
otočení
číselníku
prstem
rotační číselník se sám vrací do výchozí polohy,
přitom generuje tolik pulzů, kolik odpovídá navolené číslici.
jednotlivé pulzy posouvají krokové voliče
6. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 6 tónová volba
• jiný způsob signalizace
– každá číslice je vyjádřena výškou (stejně dlouhého) tónu
• používá se v modernějších (novějších) telefonních sítích
• konkrétně: DMTF (Dual-Tone Multi-Frequency signalling)
– pracuje s 8 úrovněmi (výškami tónu ) v rozsahu hlasového hovoru (300 až 3400 Hz)
– kombinuje vždy 2 tóny
• 2 x 8 = 16 možností, pro číslice: 1, ….. 9, 0, A, …. , D, *, #
• důsledek:
– vytáčení různých čísel (i znaků) trvá stejně dlouho
– telefony již nemají rotační číselník
• ale tlačítka pro jednotlivé číslice
• výhody:
– je to praktičtější a spolehlivější, dává to více možností(A-D, *, #)
• ale mohou vznikat problémy s tím, že výška tónu pro jednotlivé číslice/znaky se v různých
zemích/sítích nemusí shodovat
– umožňuje (usnadňuje) to propojení s počítačovými systémy
• CTI: Computer Telephony Integration
– například v podobě systémů IVR (Interactive Voice Response)
• jsou ovládány pomocí jednotlivých číslic/znaků, vyjadřovaných pomocí tónové volby
chcete-li …., zadejte 1,
chcete-li …., zadejte 2,
…..
2 2 2 3 3 3 4 4 4
i znaky
7. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 7 síť vs. služba (PSTN vs. POTS)
• (pevná) telefonní síť je/byla jednoúčelová
– je určena (právě a pouze) k poskytování jediné služby – telefonie (telefonní služby)
• PSTN (Public Switched Telephone Network) je síť
– již ve svém názvu má zakódování, že slouží k telefonování
• poskytování (hlasové) telefonní služby
– původně byla celá analogová
• později (v ČR kolem roku 2000) se stala digitální
• POTS (Plain Old Telephone Service) je služba
– služba – samotná možnost telefonování
• někam se dovolat, přijímat hovory, vést hovor, na konci hovor ukončit
• jiná síť: ISDN (Integrated Services Digital Network)
– funguje již (výhradně) digitálně
– původní představa:
• bude nabízet telefonní službu (možnost telefonování)
• ale také další služby (datové a informační služby)
• VOIP (Voice over IP), VOD (Voice over Data)
– je služba (resp. celá kategorie služeb), která není vázána na žádnou konkrétní síť
• dokáže fungovat nad jakoukoli (dostatečně kvalitní) IP sítí / datovou sítí
službu a síť
není možné
oddělit
také není
možné oddělit
službu od sítě
často se ani
nerozlišuje mezi
sítí a službou
často se ani
nerozlišuje mezi
sítí a službou
„osamostatněná“ služba
8. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 8 co nabízí služba POTS?
• POTS (Plain Old Telephone Service)
– analogové rozhraní
• přenos (analogových) signálů v rozsahu 300 až 3400 Hz
– tzv. hovorové pásmo
• přenos je plně duplexní
– tj. v obou směrech současně
– signalizaci „v pásmu“ (in-band)
• pomocí pulzní volby
– nově i pomocí tónové volby
• připomenutí:
– omezení frekvenčního rozsahu na 300 až 3400 Hz je umělé
• aby stačilo na srozumitelnost hovoru
– lidský sluch dokáže pracovat s mnohem širších rozsahem frekvencí (např. 20 – 20 000 Hz)
– možnost přenosu dat (pomocí telefonních modemů):
• max. rychlost je 33,6 kbit/s
– modemy dle standardu V.34
f [Hz]
„pokažení“
ano
nene
300 Hz 3400 Hz
POTS
3400 Hz
300 Hz
analogový
signál
analogový
signál
1001 1001POTS
analogový přenosový okruh
9. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 9 struktura PSTN
• zjednodušená představa (pevné) telefonní sítě:
– páteřní část (páteřní síť): jednotlivé ústředny
– přístupová část (přístupová síť): místní smyčky (local loop)
• formálně: metalická účastnická vedení
• technické omezení:
– maximální délka místních smyček do 5 km !!!
• kvůli jejich obvodovým vlastnostem (impedance, …)
• ve skutečnosti:
– telefonní ústředny jsou uspořádány hierarchicky
• mezinárodní ústředny
• tranzitních ústředen
• místní (řídící) ústředny (ústředny HOST)
– místní smyčky se připojují „až“ na tyto ústředny
• předsunuté ústředny (jednotky RSU)
– představa: jde o „části HOST ústředen“, přesunuté blíže
ke koncovému účastníkovi
• aby místní smyčky mohly zůstat dostatečně krátké (do 5 km)
– jednotlivé ústředny jsou propojeny pomocí tzv. traktů
• anglicky: trunk
10. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 10 analogová PSTN
• pevná telefonní síť byla původně (výhradně) analogová
– poskytovaná služba (POTS) byla analogová
• rozhraní k síti PSTN bylo analogové, signalizace byla analogová (pulzní/tónová volba)
• místní smyčky byly využívány jako analogové
– přenášely analogové signály v rozsahu 300 až 3400 Hz
– telefonní ústředny byly analogové
• zpočátku mechanické (reléové), později elektronické
– trakty (spoje, propojující ústředny, angl: trunk) byly analogové
• k přenosu více hovorů současně používaly techniku frekvenčního multiplexu
– každý hovor je posunut do jiné „frekvenční polohy“
• z tohoto důvodu byl frekvenční rozsah omezen na 300-3400 Hz !!!
– aby byl co nejmenší (3,1 kHz), a na jeden analogový trakt se vešlo co nejvíce hovorů
analogový trakt
pásmová propusť: omezuje rozsah
přenášených analogových signálů na
300 – 3400 Hz
analogová
ústředna
analogová
ústředna
300-3400 Hz
vždy jen jeden hovor !!
proto přenos dat max. 33,6 kbit/s
analogový signál
11. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 11 digitální PSTN
• s postupem času se (pevná) telefonní síť stala digitální
– co se změnilo:
• telefonní ústředny fungují digitálně (v ČR dokončeno k roku 2002)
– pracují se „zdigitalizovaným“ hlasem
• pro kodek použita technika PCM (Pulse Coded Modulation), na 1 hovor připadá 64 kbit/s
• trakty, propojující jednotlivé ústředny, fungují digitálně
– pro přenos více hovorů současně využívají techniku časové multiplexu
• TDM, Time Division Multiplexing
– co se nezměnilo:
• místní smyčky jsou nadále využívány analogově !!!
– přenáší analogový signál (analogové telefony stále pracují s rozsahem 300-3400 Hz)
• hovor (i signalizace) musí být převáděny z analogové do digitální podoby a naopak !!
– k převodu z/do digitální podoby dochází na vstupu/výstupu z ústředny
digitální trakt
převod z/do digitální podoby
(PCM, 64 kbit/s)
digitální
ústředna
digitální
ústředna
pevná telefonní síť
v ČR (O2) je již
plně digitální
12. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 12 přenos dat skrz digitální PSTN
• i digitální PSTN se nadále chová jako analogový přenosový okruh
– i když „někde uvnitř“ již funguje digitálně
– proto: pro přenos dat je stále nutné používat telefonní modemy
• rozdíl oproti analogové PSTN
– již zde nejsou pásmové propusti
• omezující rozsah frekvencí (přenosové pásmo) na 300-3400 Hz
– maximální rychlost přenosu dat je určena (omezena):
• dimenzováním hlasového kanálu na 64 kbit/s (v rámci ústředny a na traktu mezi ústřednami)
• „ztrátami“ (režií) na konverze (převody mezi analogovou a digitální podobou signálu)
– důsledek: nelze se dostat na vyšší rychlosti, než jako u analogové PSTN (33,6 kbit/s)
analogový signál analogový signálanalogový okruh
analogový okruh
digitální
ústředna
digitální trakt
převod z/do digitální podoby
digitální
ústředna 64 kbit/s
ztráty (zpomalení)ztráty (zpomalení)
analogový signál analogový signál
lze přenášet i „o něco
větší“ rozsahy frekvencí
13. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 13 přenos dat skrz digitální PSTN
• nápad, jak zvýšit rychlost přenosu dat skrz digitální pevnou telefonní síť:
– odstranit jednu z konverzí mezi analogovou a digitální podobou přenášeného signálu
• a tím zmenšit režii, která snižuje nejvyšší dosahovanou rychlost přenosu dat
• realizace:
– na jedné straně PSTN (na straně zákazníka) nechat beze změny
• použít „klasický“ (uživatelský, zákaznický) telefonní modem
– na druhé straně (na straně poskytovatele služby/ISP) použít speciální variantu
modemu, a ten připojit „přímo na ústřednu“
• fakticky: tak, aby se nemusela provádět druhá konverze A/D
• důsledek:
– díky eliminaci jedné ze dvou konverzí lze
snížit režii
• zmenšit zpomalení oproti 64 kbit/s v rámci
ústředen a digitálního traktu mezi ústřednami
tzv. serverový
modem
tzv. serverový
modem
modem dle
standardu
max.
downstream
max.
upstream
V.90 56 kbit/s 33,6 kbit/s
V.92 56 kbit/s 48 kbit/s
digitální
ústředna
digitální trakt
převod z/do digitální podoby
digitální
ústředna 64 kbit/s
ztráty (zpomalení)
14. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 14 dial-up (vytáčené připojení)
• přenos dat přes (pevnou) tel. síť lze využít i pro připojování k Internetu
– jde o tzv. vytáčené (též: komutované) připojení, anglicky: dial-up
• kvůli tomu, že je nutné vytočit určité číslo, na kterém je zapojen „přístupový“ modem
– ve skutečnosti je na toto číslo připojeno více (serverových) modemů
• aby se mohlo dovolat a připojit více uživatelů současně
– data jsou přenášena (v analogové podobě) skrze telefonní síť, stejně jako běžný hovor
• „dial-up“ hovor může být zpoplatněn jako běžný (hlasový) hovor
– nebo jinak, pokud uživatel využívá speciální tarif pro dial-up
• dial-up hovor spotřebovává kapacitu telefonní sítě (po celou dobu připojení)
– síť je dimenzována na určitý počet (souběžně vedených a spíše krátkých) hlasových hovorů
• nikoli na velký počet (spíše velmi dlouhých) „dial-up“ hovorů / připojení k Internetu
– standardy V.90 a V.92 byly vyvinuty právě pro potřeby dial-upu
• aby bylo dosahováno co nejvyšších přenosových rychlostí – „proti“ plně digitálním ústřednám
digitální
ústředna
digitální trakt
převod z/do digitální podoby
digitální
ústředna 64 kbit/s
Internet
skupina (pool) serverových
modemů poskytovatele připojení
PSTN
15. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 15 síť ISDN
• ISDN: „další etapa“ vývoje pevné telefonní sítě (80 léta 20. století)
• představa:
– digitální bude celá (pevná) telefonní síť
• jakoby: digitální způsob fungování se „roztáhne“ přes místní smyčky až ke koncovým bodům
PSTN
analogově analogovědigitálně
digitální
ústředna
digitální trakt
digitální
ústředna
ISDN
digitálně
digitální
ústředna
digitální trakt
digitální
ústředna
NT1
digitální
rozhraní
telco operátor umístí na
konec místní smyčky svůj
modem (zařízení NT1,
Network Termination 1)
16. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 16 síť ISDN
• ISDN = Integrated Services Digital Network
– doslova: digitální síť s integrovanými službami
• původní představa:
– když bude celá síť digitální, přidáme k ní další služby …….
• služby spojené s telefonováním
– CLIP (informace o čísle volajícího), průběžné zobrazování údajů o tarifikaci, bohatší
předvolby, přesměrování hovorů, ….
• datové služby
– možnost přenosu dat (rychlostmi N x 64 kbit/s)
• informační služby
– ….
• skutečnost:
– hlasové služby (telefonování) jsou „o něco lepší“ než u POTS/PSTN
• nabízí velmi podobný komfort, jaký je běžný v mobilních sítích
– CLIP, předvolby, přesměrování, tarifikace atd.
• vyžadují použití digitálních (ISDN) telefonů, nebo speciálních adaptérů pro analogové telefony
– datové služby fungují na principu přepojování okruhů
• poskytují plně duplexní okruhy s rychlostí 64 kbit/s (okruhy B, od „Bearer“, doslova: nosné)
– použití datového okruhu je zpoplatněno stejně, jako vedení hovoru (podle délky)
nebylo nikdy realizováno
rychlost 64 kbit/s
(odvozená od PCM) je
rychlost garantovaná
(skutečně dosahovaná),
nikoli maximální možná !!
17. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 17
• k síti ISDN se lze připojit pomocí 2 různých variant přípojek:
– přípojka BRI (Basic Rate Interface), resp. euroISDN2
– přípojka PRI (Primary Rate Interface), resp. euroISDN30
• přípojka BRI / euroISDN2
– je určena pro domácnosti a malé kanceláře
– vzniká „přeměnou“ (analogové) pevné linky
• telco operátor umístí na konec pevné linky (u zákazníka) své „zakončující“ zařízení (modem)
– zařízení NT1 (Network Termination 1)
• tím vzniká plně digitální přípojka
– její rozhraní je digitální
– poskytuje:
• 2 kanály B (Bearer), každý s přenosovou rychlostí 64 kbit/s
– každý kanál B umožňuje přenos dat nebo 1 hovoru v digitální podobě (kódování PCM)
• 1 kanál D (Delta), s přenosovou rychlostí 16 kbit/s
– pro přenos řídících a signalizačních informací/příkazů
přípojka ISDN BRI / euroISDN2
B
B
D
(pevná)
telefonní síť
NT1
ISDN přípojka
NT1
(pevná)
telefonní síť
ISDN přípojka BRI
ISDN
telefonanalogový telefon
analogová
linka/přípojka
hlasový hovor
18. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 18 přípojka ISDN BRI / euroISDN2
• zařízení NT1 vytváří digitální rozhraní (rozhraní S/T)
– u přípojky BRI/euroISDN2 umožňuje připojit až 8 zařízení
• 8 vzhledem k tomu, že pro jejich adresování používá 3 bity
– mohou to být jakákoli zařízení podporující příslušné rozhraní (S/T):
• (ISDN) telefony, (ISDN) faxy, „terminálové adaptéry“
– adaptéry umožňující připojení analogových telefonů na digitální rozhraní S/T
• (ISDN) datové karty (do počítačů)
• ……….
– každé z (až) 8 zařízení může mít přiděleno vlastní telefonní číslo
• na které se mu lze dovolat / ze kterého může volat
• ale: pouze 2 zařízení mohou komunikovat současně !!!
– protože jsou k dispozici jen 2 B kanály !!
• kromě toho:
– (ISDN) datové karty mohou – v případě potřeby - využívat oba B kanály současně
• a díky tomu mohou přenášet data rychlostí 2 x 64 = 128 kbit/s
(pevná)
telefonní síť
NT1
ISDN přípojka
TA
rozhraní S/T
B
B
D
ISDN
BRI
tzv. channel bonding
19. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 19
přípojka ISDN PRI / euroISDN30
• druhá varianta ISDN přípojky
– je určena pro připojování pobočkových ústředen (PBX, Private Branch Exchange)
• a pro vzájemné propojování sítí a ústředen
• předpoklad
– nevzniká „přeměnou“ analogové (pevné) telefonní linky
• ale je pro ni využita dostatečně dimenzovaný spoj (telekomunikační okruh / trakt, trunk)
• v USA
– jde o okruh T1 o přenosové rychlosti
1.544 Mbit/s
• „pojme“ celkem 24 okruhů o rychlosti 64
kbit/s (24 x 64 = 1536)
• důsledek:
– v USA (i dalších zemích, kde se
používají spoje T1) má tato přípojka
• 23 kanálů B (každý 64 kbit/s)
• 1 kanál D (64 kbit/s) pro signalizaci a
řízení
• v ČR/EU
– jde o okruh E1 o přenosové rychlosti
2,048 Mbit/s
• „pojme“ celkem 32 okruhů o rychlosti
64 kbit/s (32 x 64 = 2048)
• důsledek:
– v ČR/EU má tato ISDN přípojka
• 30 kanálů B (každý 64 kbit/s)
• 1 kanál D (64 kbit/s)
• a jeden kanál 64 kbit/s je v rezervě
přípojka ISDN PRI
(Primary Rate Interface)
přípojka euroISDN30
(„euro“ kvůli použití spoje E1,
30 kvůli počtu B kanálů)
nutno
rozlišovat
(pevná)
telefonní síť
NT1
ISDN přípojka
20. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 20 potenciál místních smyček
• místní smyčka (metalické účastnické vedení) je nestíněnou kroucenou
dvoulinkou, s délkou (typicky) do 5 km
– hlasové kategorie - je určena pro přenos hlasu
• primárně pro přenos analogového signálu v rozsahu frekvencí 300 až 3400 Hz
– pro potřeby (analogových) sítí PSTN a jimi poskytovaných služeb POTS
• používá se (také):
– pro analogové přípojky k digitálním sítím PSTN
• kdy místní smyčka přenáší „o něco málo větší“ rozsah frekvencí (cca: 0 až 4000 Hz)
– pro digitální přípojky BRI / euroISDN2 k sítím ISDN
• kdy místní smyčka přenáší „o dost větší“ rozsah frekvencí (cca: 0 až 100 kHz)
• ale:
– přenosový potenciál místních smyček je podstatně větší !!
• dají se po nich přenášet i podstatně vyšší frekvence, než je 100 kHz
– například (v závislosti na délce místní smyčky): někdy až desítky MHz !!!
0 jednotky / desítky MHz
s vyššími frekvencemi se schopnost přenosu
signálu zhoršuje !!!
21. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 21
• přenosové pásmo místních smyček lze rozdělit na:
– hovorové pásmo
• slouží k přenosu hovorů v analogové formě (POTS) nebo v digitální formě (ISDN)
– nadhovorové pásmo
• obecně: vyšší frekvence (nad hovorovým pásmem), dají se využít k přenosu dat
• výhoda:
– obě pásma mohou být využívána souběžně (nezávisle na sobě)
• hovorové k poskytování hlasových služeb, nadhovorové k poskytování datových služeb
– dokonce může jít o služby jiných poskytovatelů !!
• v praxi:
– hranice mezi hovorovým a nadhovorovým pásmem není vždy stejná
• může se lišit podle toho, zda hovorové pásmo využívá PSTN/POTS nebo ISDN
hovorové a nadhovorové pásmo
POTS
25 kHz
138 kHz
ISDN
xDSL over POTS
xDSL over ISDN
varianta „Annex A“
varianta „Annex B“
dnes se obvykle používá
varianta Annex B
22. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 22
využití potenciálu místních smyček
• záměr: využít nadhovorové pásmo pro přenos dat
– zatímco hovorové pásmo může být nadále (souběžně) využíváno pro poskytování
hlasových služeb
• analogových (POTS) nebo digitálních (ISDN)
• technické provedení
1. je zapotřebí „oddělit od sebe“ hovorové a nadhovorové pásmo
• na principu frekvenčního multiplexu
– pomocí dvou pásmových propustí:
• spodní pásmová propusť: propouští pouze frekvence z hovorového pásma
• horní pásmová propusť: propouští pouze frekvence z nadhovorového pásma
– obě pásmové propusti jsou nejčastěji provedeny jako jeden celek – tzv. splitter
2. na oba konce místní smyčky nasadit vhodné modemy, využívající nadhovorové pásmo
• které vytvoří požadovaný přenosový okruh
dolní
p.p.
dolní
p.p.
horní
p.p. místní smyčka
dolní pásmová
propusť
horní
p.p.
modemmodem
splittersplitter
23. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 23 princip xDSL technologií
• DSL: Digital Subscriber Line
– obecně: řešení, které „nad“ místní smyčkou vytváří plně duplexní digitální přenosový
okruh
• jde o celou skupinu různých technologií
• xDSL
– obecný pojem, reprezentující celou rodinu technologií (na principu DSL)
– liší se (mimo jiné):
• v dosahovaných rychlostem
• zda jsou symetrické/asymetrické
– zda poskytují stejné rychlosti přenosu v obou směrech (symetrické) nebo nikoli (asymetr.)
• zda využívají pouze nadhovorové pásmo (a v jakém rozsahu)
– nebo zda dokáží využít (současně) i hovorové pásmo
– příklady:
• ADSL (Asymmetric DSL): asymetrická varianta, využívá nadhovorové pásmo
• VDSL (Very-high-bit-rate DSL): asymetrická varianta, využívá (širší) nadhovorové pásmo
– ale dokáže využít i hovorové pásmo
• SDSL (Symmetric DSL): symetrická varianta, využívá hovorové i nadhovorové pásmo
• HDSL (High-bit-rate DSL): rychlejší symetrická varianta (oproti SDSL)
• ……
100110
24. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 24
• xDSL technologie dosahují rychlostí v řádu Mbit/s
– jednotek, desítek, nejnovější i (nízkých) stovek
• představa:
– výsledkem nasazení xDSL je vytvoření (rychlého) přenosového okruhu
– a to:
• nad místní smyčkou, která vede od koncového uživatele k telefonní ústředně !
• problém:
– kudy má (rychlý) přenosový okruh (resp. přenos dat) pokračovat dál?
• skrz telefonní síť pokračovat nemůže – na to nemá tel. síť dostatečnou kapacitu !!!
• řešení:
– na vstupu do telefonní ústředny bude přenosový okruh (přenos dat) odbočen a dále
bude „veden“ jinudy
• skrze vhodně dimenzovanou (datovou) síť
telefonní síť
ústředna
datová síť
princip nasazení xDSL technologií
místní smyčka
25. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 25
skutečné nasazení xDSL technologií
• ve skutečnosti (oproti principu):
– z/do telefonní ústředny vede velký počet místních smyček
• i desítky/stovky tisíc
– xDSL technologie nebývají nasazeny na všechny tyto místní smyčky – ale na řadu z nich ano
• může se jednat o jednotky až desítky procent celkového počtu místních smyček
– tomu musí být uzpůsobeno i technické řešení xDSL na straně telefonní ústředny
– splittery a xDSL modemy na ústředně nejsou „jednotlivé“, ale „skupinové / hromadné“
• jsou konstruovány tak, že určitý počet splitterů a modemů tvoří jeden (konstrukční) celek
– výstupy z jednotlivých modemů musí být „sloučeny“ do jednoho výstupu
• tak, aby mohly být vedeny dále jedním (dostatečně dimenzovaným) spojem
– výsledkem je tzv. DSLAM (DSL Access Multiplexor)
DSLAM
26. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 26
zákazník má jen
telefonní službu
zákazník má zřízenu
xDSL přípojku
(pevná)
telefonní síť
splitter(y)
DSLAM(y)
datová
síť
telefonní
ústředna
hlavní rozvaděč
(MDF, Main
Distribution Frame)
prostory telefonní ústředny (jako budovy)
skutečné nasazení xDSL technologií
• představa skutečného řešení:
– místní smyčky jsou „svedeny“ z okolí ústředny (tzv. atrakční oblasti) na vstup hlavního
rozvaděče (který funguje jako propojovací pole)
• místní smyčky uživatelů, kteří mají jen telefonní službu, „pokračují“ z hlavního rozvaděče
přímo do telefonní ústředny
• místní smyčky uživatelů, kteří mají zřízeno xDSL, „pokračují“ do splitteru, kde jsou
„rozbočeny“ a pokračují do DSLAMu (nadhovorové pásmo) a do ústředny (hovorové pásmo)
27. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 27
jak to vypadá ve skutečnosti?
• „vstup“ místních smyček do objektu (budovy) telefonní ústředny
• do tzv. kabelovny v podzemí (zde konkrétně: telefonní ústředny v Praze 6 – Dejvicích)
– jednotlivé místní smyčky jsou vedeny ve svazcích (těsně vedle sebe)
• což způsobuje problémy s přeslechem
– mezi „sousedními“ smyčkami
přetlaková pouzdra
(brání vodě/vlhkosti)
přetlaková pouzdra
(brání vodě/vlhkosti)
28. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 28
jak to vypadá ve skutečnosti?
• kabelovna
– místní smyčky kabelovnou pouze
„prochází“
• směřují k hlavnímu rozvaděči,
umístěnému o patro výše
30. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 30 jak to vypadá ve skutečnosti?
• hlavní rozvaděč
• MDF, Main Distribution Frame
– rozhoduje o „dalším směřování“ místních smyček
• zda budou „pokračovat“ do tel. ústředny, nebo do
splitteru
– a od splitteru do DSLAMu i ústředny
jsme zde
32. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 32 jak to vypadá ve skutečnosti?
spojovací karty
(line cards)
v rámci DSLAM-u
33. NSWI021
Počítačové sítě II
verze 4.0, lekce 8, slide 33
“nahé“ a „oblečené“ xDSL
• připomenutí:
– přenosové pásmo místních smyček je rozděleno na hovorové a nadhovorové pásmo
• obě pásma mohou být (a bývají) využívána souběžně, nezávisle na sobě
– hovorové pásmo: pro poskytování hlasových (telefonní) služeb
– hovorové pásmo: pro poskytování datových služeb (připojení k Internetu, IPTV) pomocí
xDSL
• obě služby mohou být poskytovány různými poskytovateli
• „nahé“ xDSL (naked xDSL)
– zákazník využívá pouze datové služby
• nikoli již hlasové služby, poskytované v hovorovém
pásmu
• datové služby jsou obvykle poskytovány jen v
nadhovorovém pásmu
– zatímco hovorové zůstává nevyužito
– cena za „nahé“ datové služby bývá vyšší než cena
za stejné služby v souběhu s hlasovými službami
• protože musí (samy) pokrýt náklady na (celou)
• „oblečené“ xDSL
– zákazník využívá (a platí)
• hlasové služby (v hovorovém
pásmu)
• datové služby (v nadhovorovém
pásmu)
… …
místní smyčku