Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Internet ve společnosti a společnost na Internetu

182 views

Published on

Prezentace z Týdne vědy na FF UK. 9.11.2016

Published in: Education
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Internet ve společnosti a společnost na Internetu

  1. 1. Mgr. Petr Lupač, Ph.D. Filosofická fakulta, Univerzita Karlova Katedra sociologie petr.lupac@ff.cuni.cz
  2. 2.  Kapitalistický světosystém výroby (nadvláda ekonomiky) ◦ Masová průmyslová výroba a masová spotřeba ◦ Výrazná role ekonomického určení společenské pozice  Stranická politika opírající se o „lid“ ◦ Suverénní národní stát ◦ Masová demokracie (i v etatismu) ◦ Dichotomie soukromé x veřejné  Individualizace ◦ Prosazování nukleární rodiny a její permanentní krize ◦ Diskuse o konci komunit ◦ Identity nejsou určeny prostorově vymezenými komunitami  Masová média a povinné vzdělávání ◦ Normalizace identit (národ, gender, třída) ◦ Důvěra v dominantní instituce (politické, vědecké, pořádkové, …)  Racionalizace ◦ Vertikální, racionální byrokracie ◦ Věda nastupuje na místo náboženství ◦ ?
  3. 3. „The Internet is the fabric of our lives.“ Manuel Castells (2001, s. 1)
  4. 4. identita politická angažovanost zločin masmédia náboženstvímigrace sociální chování sociální nerovnos t organizační změna kulturní spotřeba bezpečnost děti sociální média každodennost zpravodajství veřejné x soukromé (sub-) kultura ekonomika práce politika a vládnutí
  5. 5.  Proměna organizačního principu lidských činností a její dopad na společnost a jedince  Proměna sociálního života  Vliv na kvalitu života?
  6. 6.  4. nejcitovanější žijící sociální vědec (00-15)1, ◦ Nejcitovanější v komunikačních vědách Od sedmdesátých až osmdesátých let dvacátého století jsme svědky utváření nové sociální struktury, společnosti sítí, která je historicky a kulturně specifickým vtělením informačního způsobu rozvoje prosazujícího se v kontextu restrukturace kapitalismu.  Společnost sítí  Síťová organizace 1) zdroj: http://www.manuelcastells.info/en/SSCIsocialranking_eng.pdf
  7. 7. „Síťový podnik je modelem částečně decentralizované organizace, která se snaží maximalizovat výhody plynoucí z využití informačních technologií za účelem dynamické adaptace organizační struktury a cílů organizace na podmínky vysoce dynamického sociálního a ekonomického prostředí.“ (Lupač, 2014, s. 51) .
  8. 8. „Síťový podnik je modelem částečně decentralizované organizace, která se snaží maximalizovat výhody plynoucí z využití informačních technologií za účelem dynamické adaptace organizační struktury a cílů organizace na podmínky vysoce dynamického sociálního a ekonomického prostředí.“ (Lupač, 2014, s. 51)  Efektivita, rychlost, automatizace a propojenost  Ekonomická volatilita  Připojení podmíněno komparativní výhodou  Segmentace  Krize sociálního státu  Vytváření „čtvrtého světa“  Centralizace  Narůstání nerovností v distribuci příjmů/zisků
  9. 9.  Jak mění Internet sociální život? ◦ Kde na to lidé berou čas? (hydraulická hypotéza) ◦ Čas x kontakt ◦ Integrace komunikace do dalších činností (off x on) ◦ Dlouhodobé srovnání (USA od roku 1985)  Jádrová skupina se zmenšila  Míra sociální izolace podobná nezávisle na užívání
  10. 10. Rodina Přátelé
  11. 11.  ICT slouží spíše k udržování stávajících sociálních vztahů než k vytváření vztahů nových  Kontakt s rodinou a přáteli vzrůstá  Sociální sítě jsou v průměru větší  Prokazatelně negativní vliv jen… ◦ …u uživatelů vykonávajících online solitérní aktivity ◦ …u excesivních uživatelů  Situačně podmíněný výběr komunikačního média ◦ Telefon a F2F častější při řešení osobně důležitých věcí a pro komunikaci s lidmi žijícími v blízké vzdálenosti ◦ Přidaná hodnota ICT u slabých vazeb a kontaktů žijících ve větších vzdálenostech  Matoušův efekt (rich-get-richer hypotéza)
  12. 12.  „Internet působí jako prostředek-zesilovač specificky strukturované transformace sociálního života, nikoli jako nosič vlastní přidané hodnoty, kterou by v důsledku použití obohatil či ochudil uživatele.  Distribuce výhod z užívání internetu je tedy v dané populaci silně odvislá od distribuce relevantních zdrojů, která předchází jeho rozšíření a užití.„ (Lupač 2013, s. 264)
  13. 13. Individualizace zasíťovaný individualismus ICT „Ztráta pohodlí skupinové identity je vyvážena přínosem manévrovatelnosti; jednoduchost organizování skupinových činností ustoupila více namáhavé mikrokoordinaci sítí.“ (Rainie – Wellman 2012, s. 56)
  14. 14. Systém sociální nerovnosti Nerovný přístup k ICT Nerovná distribuce benefitů z ICT
  15. 15. Používání Internetu může změnit životy lidí k lepšímu i k horšímu. Když se zamyslíte nad Vaší osobní zkušeností v posledních letech, jak ovlivňuje Vaše používání Internetu následující oblasti Vašeho života? Odpovězte prosím pomocí stupnice, kdy -5 odpovídá výraznému zhoršení a 5 výraznému zlepšení [Škála:] -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 (-5=Výrazně k horšímu 5 = Výrazně k lepšímu)
  16. 16. 1) Moje informovanost o tom, co se děje v ČR. 2) Moje informovanost o tom, co se děje v zahraničí. 3) Moje informovanost o tom, co se děje v obci, v níž bydlím 4) Moje zapojení do veřejného života v obci, v níž bydlím 5) Snadnost vyřizování úředních záležitostí (např. sociálních dávek, potvrzení, dokladů) 6) Kontakt s mojí rodinou a můj rodinný život 7) Kontakt s mými přáteli a známými 8) Moje celková finanční situace (tedy Vaše příjmy a výdaje) 9) Moje pracovní kariéra nebo uplatnění na trhu práce 10) Pěstování a rozvíjení mých koníčků a zájmů 11) Celkový pocit spokojenosti s mým životem
  17. 17. To, že dnes někdo nepoužívá Internet, může být velkou výhodou i nevýhodou. Když se zamyslíte nad Vaší osobní zkušeností v posledních letech, jak ovlivňuje to, že neužíváte Internet, následující oblasti Vašeho života? Odpovězte prosím pomocí stupnice, kdy -5 odpovídá výraznému zhoršení a 5 výraznému zlepšení [Škála:] -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 (-5=Výrazně k horšímu 5 = Výrazně k lepšímu)
  18. 18.  69 % českých neuživatelů zná někoho, kdo by za ně poslal email, vyplnil online formulář nebo pro ně našel něco na internetu (67 % zná někoho, kdo by něco objednal online) ◦ 31 % neuživatelů takto někoho opakovaně využívá (2014)  72 % britských neuživatelů a 89 % bývalých uživatelů zná někoho kdo… (2013)… a přes polovina z nich toho již někdy využila (2009)  44 % amerických neuživatelů se již “někdy zeptalo přítele nebo člena rodiny, aby za ně něco vyhledal nebo vyplnil na internetu” (2013)  45 % britských uživatelů „využívá“ členy rodiny nebo přátele, aby za ně užívali Internet (2013 data, 62 % v roce 2007) Zdroje: WIP-CZ, WIP-GB, PIP
  19. 19. Mají proxy Nemají proxy Věk 66 (63; 13) 73 (73; 14) Počet osob v domácnosti 2 (2,03; 12) 1 (1,63; 4) Ind. měsíční příjem 2/17 (2; 3) 2/17 (2; 2) Počet blízkých přátel 3 (4; 3) 1 (2; 3) Podíl uživatelů Internetu v respondentově okolí 30 % (40 %; 30 %) 0 % (20 %; 30 %) Spokojenost se životem 8/10 (7; 3) 6/10 (6; 4) Medián (průměr; st. odchylka)
  20. 20. Metcalfův zákon > Hodnota sítě se rovná kvadrátu počtu lidí, kteří ji používají. Odvrácená strana (Tongia & Wilson, 2011)> “as a network grows in size and value, those outside the network face growing disparities. (…) The increasing costs of not being in the network can spread to the “included”. Příklady: - Systém automobilové dopravy a veřejná doprava, chodníky - Systém zdravotního pojištění - Taxi služby - Vysokorychlostní internet a uživatelé s pomalým připojením
  21. 21. Čím více se budou ICT stávat výlučnou infrastrukturou komunikace a přístupu k informacím, tím více budou neuživatelé či slabší uživatelé znevýhodněni. Digitální propast
  22. 22.  Nezbytností (určité úrovně) DG v oblasti jeho odborné kvalifikace.  Mírou užívání digitálních technologií v jeho bezprostředním okolí (přátelé, rodina, práce).  Tlakem na využívání digitálních technologií ze strany institucí a v jednotlivcově širším sociálním prostředí
  23. 23.  Dostupností alternativních komunikačních či informačních kanálů  Rozdíly v nákladech na využití  Poměr velikosti komunikačních sítí Vliv na kvalitu života je situačně specifický
  24. 24. Mgr. Petr Lupač, Ph.D. Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra sociologie petr.lupac @ ff.cuni.cz @petrlupac

×