Joseph, the eleventh son of Jacob and Rachel, the beautiful and beloved. His struggle against the Egyptian temptress.

2. KAPITOLA 1
Josef, jedenáctý syn Jákoba a Ráchel, krásné a
milované. Jeho boj proti egyptské svůdnici.
1 Kopie závěti Josefova.
2 Když měl zemřít, svolal své syny a své bratry a řekl
jim:
3 Bratří moji a děti mé, poslouchejte Josefa, milého
Izraele; naslouchejte, moji synové, svému otci.
4 Viděl jsem ve svém životě závist a smrt, ale
nezbloudil jsem, ale vytrval jsem v pravdě Páně.
5 Tito moji bratři mě nenáviděli, ale Hospodin mě
miloval:
6 Chtěli mě zabít, ale Bůh mých otců mě střežil:
7 Spustili mě do jámy a Nejvyšší mě zase vyvedl.
8 Byl jsem prodán do otroctví a Hospodin všech mě
vysvobodil:
9 Byl jsem odveden do zajetí a jeho silná ruka mi
pomohla.
10 Byl jsem sužován hladem a sám Pán mě živil.
11 Byl jsem sám a Bůh mě utěšoval:
12 Byl jsem nemocen a Pán mě navštívil.
13 Byl jsem ve vězení a můj Bůh mi projevil milost;
14 V poutech a propustil mě;
15 Pomlouval, a přimlouval se za mou věc;
16 Egypťané hořce protiřečili a vysvobodil mě;
17 Záviděli mi moji spoluotroci a povýšil mě.
18 A tento faraonův hlavní kapitán mi svěřil svůj
dům.
19 A bojoval jsem proti nestydaté ženě, naléhal jsem
na mě, abych s ní přestupoval; ale Bůh Izraele, můj
otec, mě vysvobodil z plamene hořícího.
20 Byl jsem uvržen do vězení, byl jsem bit,
posmívali se mi; ale Pán mi dal, abych nalezl
milosrdenství v očích strážce vězení.
21 Hospodin totiž neopouští ty, kdo se ho bojí, ani
ve tmě, ani v poutech, ani v soužení, ani v nouzi.
22 Neboť Bůh není zahanben jako člověk, ani jako
syn člověka se nebojí, ani jako pozemský člověk
není slabý a ustrašený.
23 Ale ve všech těch věcech chrání a různými
způsoby utěšuje, i když na malý čas odchází, aby
vyzkoušel sklon duše.
24 V deseti pokušeních mi ukázal, že jsem schválen,
a ve všech jsem obstál; neboť vytrvalost je mocné
kouzlo a trpělivost dává mnoho dobrého.
25 Kolikrát mi Egypťanka vyhrožovala smrtí!
26 Kolikrát mě trestala, pak mi volala a vyhrožovala
mi, a když jsem s ní nechtěl být, řekla mi:
27 Budeš pánem nade mnou a nad vším, co je v mém
domě, jestliže se mi vydáš a budeš jako náš pán.
28 Ale vzpomněl jsem si na slova svého otce, a když
jsem vešel do své komnaty, plakal jsem a modlil se
k Pánu.
29 A postil jsem se v těch sedmi letech a zjevil jsem
se Egypťanům jako něžně žijící, neboť ti, kteří se
postí pro Boha, dostávají krásu tváře.
30 A kdyby byl můj pán pryč z domova, nepil bych
víno; ani tři dny jsem nejedl jídlo, ale rozdával jsem
ho chudým a nemocným.
31 A hledal jsem Hospodina časně a plakal jsem pro
Egypťanku z Memfidy, protože mě neustále
znepokojovala, neboť i v noci ke mně přišla pod
záminkou, že mě navštíví.
32 A protože neměla žádného chlapce, předstírala,
že mě považuje za syna.
33 A na čas mě objímala jako syna, a já jsem to
nevěděl; ale později se mě snažila přivést ke smilstvu.
34 A když jsem to poznal, zarmoutil jsem se k smrti;
a když odešla, přišel jsem k sobě a naříkal jsem pro
ni mnoho dní, protože jsem poznal její lst a její lest.
35 A oznámil jsem jí slova Nejvyššího, kdyby se
snad odvrátila od své zlé žádostivosti.
36 Často mi proto lichotila slovy jako svatý muž a
lstivě ve svých řečech chválila mou cudnost před
svým manželem, zatímco si přála mě lapit, když
jsme byli sami.
37 Neboť mne zjevně chválila jako cudného a tajně
mi řekla: Neboj se mého muže; nebo jest přesvědčen
o čistotě tvé; nebo i kdyby mu někdo řekl o nás,
neuvěřil by.
38 Kvůli tomu všemu jsem ležel na zemi a prosil
jsem Boha, aby mě Hospodin vysvobodil z jejího
podvodu.
39 A když tím nic nezmohla, přišla znovu ke mně
pod prosbou o poučení, aby se naučila slovu Božímu.
40 Řekla mi: Chceš-li, abych opustil své modly,
lehni si se mnou a já přesvědčím svého manžela, aby
odešel od svých model, a budeme chodit v zákoně
podle tvého Pána.
41 A řekl jsem jí: Pán nechce. aby ti, kdo Ho uctívali,
byli v nečistotě, ani nemá zalíbení v těch, kdo
cizoloží, ale v těch, kdo k němu přistupují s čistým
srdcem a neposkvrněnými rty.
42 Ona však dbá na svůj pokoj a touží splnit svou
zlou touhu.
43 A ještě více jsem se oddal půstu a modlitbě, aby
mě Pán od ní vysvobodil.
44 A znovu, jindy mi řekla: Jestliže nezcizoložíš,
zabiju svého manžela jedem; a vezmi si tě za
manžela.
45 Když jsem to tedy slyšel, roztrhl jsem své šaty a
řekl jsem jí:
46 Ženo, cti Boha, a nedělej tento zlý skutek, abys
nebyla zničena; nebo vězte vpravdě, že oznámím
toto úklady tvé všem lidem.
47 Proto ze strachu prosila, abych toto zařízení
neprohlásil.

3. 48 A odešla, chlácholila mne dary a seslala ke mně
všelikou rozkoš synů lidských.
49 A potom mi poslala jídlo smíšené s kouzly.
50 A když přišel eunuch, který to přinesl, vzhlédl
jsem a uviděl jsem hrozného muže, který mi s mísou
podával meč, a pochopil jsem, že její plán byl
oklamat mě.
51 A když vyšel, plakal jsem, ani jsem neochutnal to
ani nic jiného z jejího jídla.
52 Po jednom dni tedy ke mně přišla, prohlédla si
jídlo a řekla mi: Proč jsi z toho jídla nejedla?
53 A řekl jsem jí: Je to proto, že jsi ho naplnila
smrtícími kouzly; a jak jsi řekl: Nepřibližuji se k
modlám, ale k jedinému Pánu.
54 Nyní tedy věz, že Bůh mého otce mi zjevil skrze
svého anděla tvou špatnost, a já jsem to zachoval,
abych tě usvědčil, pokud to snad uvidíš a budeš činit
pokání.
55 Ale abys poznal, že bezbožnost bezbožných nemá
žádnou moc nad těmi, kteří uctívají Boha čistotou,
hle, vezmu z toho a budu jíst před tebou.
56 A když to řekl, takto jsem se modlil: Bůh otců
mých a anděl Abrahamův, buď se mnou; a jedl.
57 Když to viděla, padla na tvář k mým nohám a
plakala. a zvedl jsem ji a napomenul.
58 A slíbila, že již nebude tuto nepravost činit.
59 Ale její srdce bylo stále nakloněno zlu a rozhlížela
se kolem, jak mě chytit do pasti, a zhluboka vzdychla,
byla skleslá, ačkoli nebyla nemocná.
60 A když ji uviděl její muž, řekl jí: Proč klesla tvá
tvář?
61 I řekla jemu: Bolí mě srdce, a sténání ducha mého
sužuje mne; a tak ji, která nebyla nemocná, utěšoval.
62 Potom se chopila příležitosti a přispěchala ke mně,
když byl její manžel ještě venku, a řekla mi: Oběsím
se nebo se vrhnu přes útes, pokud se mnou nebudeš
ležet.
63 A když jsem viděl, jak ji trápí duch Beliar, modlil
jsem se k Pánu a řekl jsem jí:
64 Proč, ubohá ženo, jsi ztrápená a rozrušená,
zaslepena hříchy?
65 Pamatuj, že zabiješ-li se, Asteho, konkubína
tvého manžela, tvého rivala, zbije tvé děti a ty zničíš
svůj památník ze země.
66 A ona mi řekla: Aj, ty mne tedy miluješ; ať mi
postačí toto: snažte se jen o můj život a o mé děti a
očekávám, že si svou touhu také užiji.
67 Nevěděla však, že jsem to mluvil kvůli svému
pánu, a ne kvůli ní.
68 Jestliže člověk padl před vášní zlé touhy a stal se
jí zotročen, stejně jako ona, ať už o té vášni uslyší
jakoukoli dobrou věc, obdrží ji s ohledem na svou
bezbožnou žádost.
69 Prohlašuji vám tedy, děti mé, že to bylo kolem
šesté hodiny, když ode mne odešla; a klečel jsem
před Hospodinem celý den a celou noc; a za úsvitu
jsem vstal, chvíli jsem plakal a modlil se, abych se
od ní osvobodil.
70 Nakonec mě chytila za šaty a násilím mě táhla,
abych se s ní spojil.
71 Když jsem tedy viděl, že se ve svém šílenství
pevně drží mého oděvu, nechal jsem ho za sebou a
utekl jsem nahý.
72 A pevně se držela oděvu, křivě mě obvinila, a
když přišel její manžel, uvrhl mě do vězení ve svém
domě; a nazítří mě zbičoval a poslal do faraonova
vězení.
73 A když jsem byl v poutech, egyptská žena byla
utlačována zármutkem a přišla a slyšela, jak jsem
vzdával díky Pánu a zpíval chvály v příbytku
temnoty a radostným hlasem se radoval, oslavoval
svého Boha, že jsem byl vysvobozen od chlípné
touhy egyptské ženy.
74 A často ke mně posílala, řka: Souhlas, abys splnil
mou touhu, a vysvobodím tě z pout tvých a
vysvobodím tě z temnot.
75 A ani v myšlence jsem se k ní nenaklonil.
76 Neboť Bůh miluje toho, kdo v doupěti
bezbožnosti spojuje půst s cudností, spíše než
člověka, který v královských komnatách spojuje
přepych s rozvážností.
77 A jestliže člověk žije v čistotě a touží také po
slávě, a Nejvyšší ví, že je to pro něj užitečné, uděluje
to i mně.
78 Jak často, i když byla nemocná, přicházela ke mně
nepozorovaně a naslouchala mému hlasu, když jsem
se modlil!
79 A když jsem slyšel její sténání, mlčel jsem.
80 Když jsem byl v jejím domě, měla ve zvyku
odhalovat ruce, prsa a nohy, abych s ní mohl ležet;
byla totiž velmi krásná, nádherně ozdobená, aby mě
oklamala.
81 A Hospodin mě chránil před jejími úklady.
KAPITOLA 2
Joseph je obětí mnoha úkladů zlé vynalézavosti
Memphianky. Pro zajímavé prorocké podobenství
viz verše 73–74.
1 Vidíte tedy, děti moje, jak veliké věci působí
trpělivost a modlitba s postem.
2 Tak i vy, budete-li následovat čistotu a čistotu s
trpělivostí a modlitbou, s postem v pokoře srdce, Pán
bude přebývat mezi vámi, protože miluje čistotu.
3 A kdekoli přebývá Nejvyšší, i když člověka
postihne závist, otroctví nebo pomluva, Pán, který v
něm přebývá, ho pro jeho čistotu nejen vysvobodí od
zlého, ale také ho povýší jako mě.

4. 4 Člověk je totiž v každém ohledu povznesen, ať
skutkem, slovem nebo myšlenkou.
5 Moji bratři věděli, jak mě můj otec miluje, a přesto
jsem se ve své mysli nevyvyšoval: ač jsem byl dítě,
měl jsem v srdci bázeň Boží; neboť jsem věděl, že
všechny věci pominou.
6 A nepovstal jsem proti nim se zlým úmyslem, ale
ctil jsem své bratry; a z úcty k nim, dokonce i když
jsem byl prodán, jsem se zdržel říkat Izmaelitům, že
jsem syn Jákobův, velký muž a mocný.
7 I vy, děti mé, mějte před očima Boží bázeň ve
všech svých skutcích a ctite své bratry.
8 Neboť každý, kdo činí zákon Páně, bude jím
milován.
9 Když jsem přišel s Izmaelity do Indocolpitae,
zeptali se mě:
10 Jsi otrok? A řekl jsem, že jsem otrok narozený
doma, abych nezahanbil své bratry.
11 A nejstarší z nich mi řekl: Ty nejsi otrok, neboť i
tvůj vzhled to dává najevo.
12 Řekl jsem však, že jsem jejich otrok.
13 Když jsme pak přišli do Egypta, přeli se o mě, kdo
z nich by mě koupil a vzal.
14 Všem se tedy zdálo dobré, abych zůstal v Egyptě
s obchodníkem jejich obchodu, dokud se nevrátí a
přinesou zboží.
15 A Hospodin mi dal přízeň v očích obchodníka a
svěřil mi svůj dům.
16 A Bůh mu požehnal mými prostředky a rozmnožil
ho ve zlatě a stříbře a v domácích služebnících.
17 Byl jsem s ním tři měsíce a pět dní.
18 A zhruba v ten čas sestoupila Memfianka,
manželka Pentephris, na voze s velkou parádou,
protože o mně slyšela od svých eunuchů.
19 A řekla svému manželovi, že kupec zbohatl
prostřednictvím mladého Hebrejce, a říkají, že byl
jistě ukraden ze země Kanaán.
20 Nyní mu tedy učiň spravedlnost a odveď mladíka
do svého domu; tak ti požehná Bůh Hebrejů, neboť
je na něm milost z nebe.
21 A Pentephris se nechal jejími slovy přesvědčit,
přikázal obchodníka přivést a řekl mu:
22 Co to o tobě slyším, že kradeš lidi z kananejské
země a prodáváš je za otroky?
23 Kupec však padl k jeho nohám a prosil ho: Prosím
tě, můj pane, nevím, co říkáš.
24 A Pentephris řekl jemu: Odkud tedy jest ten
hebrejský otrok?
25 A řekl: Izmaelité mi ho svěřili, dokud se nevrátí.
26 On mu však nevěřil, ale přikázal, aby ho svlékli a
zbili.
27 A když trval na tomto výroku, řekl Pentephris: Ať
je přivedena mládež.
28 Když jsem byl přiveden, poklonil jsem se
Pentephrisovi, protože byl třetí v řadě faraonových
úředníků.
29 A vzal mě od sebe a řekl mi: Jsi otrok, nebo
svobodný?
30 A řekl jsem: Otrok.
31 A on řekl: Čí?
32 A řekl jsem: Izmaelitů.
33 A on řekl: Jak ses stal jejich otrokem?
34 A řekl jsem: Vykoupili mě z kananejské země.
35 I řekl mi: Vpravdě lžeš; a hned mi přikázal, abych
byl svléknut a zbit.
36 Když jsem byl bit, Memfianka se na mě dívala
oknem, protože její dům byl blízko, a poslala k němu
se slovy:
37 Tvůj soud je nespravedlivý; neboť trestáš
svobodného člověka, který byl ukraden, jako by byl
provinilec.
38 A když jsem ve svém prohlášení nic nezměnil,
ačkoli jsem byl zbit, nařídil mě uvěznit, dokud, jak
řekl, nepřijdou majitelé toho chlapce.
39 Žena řekla svému manželovi: Proč zadržuješ
zajatého a zrozeného chlapce v poutech, který by měl
být raději propuštěn na svobodu a být na něj čekán?
40 Chtěla mě totiž vidět z touhy po hříchu, ale já
jsem o všech těch věcech nevěděl.
41 A on jí řekl: Egypťané nemají ve zvyku brát to,
co patří jiným, dříve, než se to prokáže.
42 To tedy řekl o kupci; ale pokud jde o chlapce,
musí být uvězněn.
43 Po čtyřech a dvaceti dnech přišli Izmaelité; neboť
slyšeli, že Jákob můj otec nade mnou velmi truchlil.
44 A oni přišli a řekli mi: Jak to, že jsi řekl, že jsi
otrok? a hle, poznali jsme, že jsi syn udatného muže
v zemi Kananejské, a tvůj otec pro tebe stále truchlí
v žíni a popelu.
45 Když jsem to uslyšel, má vnitřnosti se rozpustily
a mé srdce se rozpustilo a chtěl jsem velmi plakat,
ale zkrotil jsem se, abych nezahanbil své bratry.
46 A řekl jsem jim: Nevím, jsem otrok.
47 Proto se poradili, aby mě prodali, abych nebyl
nalezen v jejich rukou.
48 Nebo se báli mého otce, aby nepřišel a nevykonal
na nich krutou pomstu.
49 Slyšeli totiž, že je mocný u Boha i u lidí.
50 Tehdy jim kupec řekl: Osvoboďte mě od soudu
Pentifriho.
51 A oni přišli a prosili mě, řkouce: Řekni, že jsi nás
koupil za peníze, a on nás osvobodí.
52 Žena Memfianka řekla svému muži: Kup toho
mládí; neboť jsem slyšela, řekla, že ho prodávají.
53 A hned poslala eunucha k Izmaelitům a požádala
je, aby mě prodali.

5. 54 Ale protože eunuch nesouhlasil, aby mě koupil za
jejich cenu, vrátil se, posoudil je a oznámil své paní,
že žádali za svého otroka vysokou cenu.
55 A poslala jiného eunucha, řka: I když žádají dvě
miny, dejte jim, zlata nešetřete; kupte jen toho
chlapce a přiveďte ho ke mně.
56 Eunuch tedy šel a dal jim osmdesát zlatých a
přijal mě; ale Egypťance řekl, že jsem dal sto.
57 A ačkoli jsem to věděl, mlčel jsem, aby nebyl
eunuch zahanben.
58 Vidíte tedy, děti moje, jaké veliké věci jsem
vytrpěl, abych nezahanbil své bratry.
59 Milujte se tedy i vy navzájem a shovívavě
skrývejte navzájem chyby.
60 Neboť Bůh má zalíbení v jednotě bratří a v
úmyslu srdce, které má zalíbení v lásce.
61 A když přišli moji bratři do Egypta, dozvěděli se,
že jsem jim vrátil peníze jejich, a nekáral jsem je a
utěšoval jsem je.
62 A po smrti svého otce Jákoba jsem je miloval
ještě více, a všechno, co přikázal, jsem pro ně velmi
hojně učinil.
63 A dovolil jsem jim, aby nebyli sužováni v
nejmenší věci; a všechno, co jsem měl v ruce, jsem
jim dal.
64 A jejich synové byli mými dětmi a moji synové
jako jejich služebníci; a jejich život byl mým
životem a všechno jejich utrpení bylo mým utrpením
a všechna jejich nemoc byla moje slabost.
65 Má země byla jejich zemí a jejich rada mou radou.
66 A nevyvyšoval jsem se mezi nimi v nadutosti pro
svou světskou slávu, ale byl jsem mezi nimi jako
jeden z nejmenších.
67 Jestliže tedy i vy budete chodit v přikázáních Páně,
děti moje, tam vás povýší a bude vám žehnat
dobrými věcmi na věky věků.
68 A bude-li vám kdo chtíti zlého, čiňte mu dobře a
modlete se za něj, a budete vykoupeni od Pána ze
všeho zlého.
69 Nebo vizte, vidíte, že jsem si ze své pokory a
trpělivosti vzal za ženu dceru kněze Heliopole.
70 Spolu s ní mi bylo dáno sto talentů zlata a Pán je
stvořil, aby mi sloužili.
71 A dal mi také krásu jako květinu nad krásami
Izraele; a zachoval mě až do stáří v síle a kráse,
protože jsem byl ve všem podobný Jákobovi.
72 A slyšte, mé děti, také vidění, které jsem viděl.
73 Dvanáct jelenů se páslo, a těch devět bylo nejprve
rozptýleno po celé zemi a podobně i ti tři.
74 A viděl jsem, že z Judy se narodila panna v rouchu
lněném az ní se narodil beránek bez poskvrny; a po
jeho levé ruce byl jakoby lev; a všechna zvířata se
proti němu vrhla, a beránek je přemohl, zahubil je a
pošlapal je.
75 A z něho se radovali andělé a lidé i celá země.
76 A tyto věci se stanou v jejich čas, v posledních
dnech.
77 Zachovávejte tedy, synové moji, přikázání
Hospodinova, a cti Léviho a Judu; neboť z nich vám
povstane Beránek Boží, který snímá hříchy světa,
který zachraňuje všechny pohany a Izrael.
78 Jeho království je věčné království, které
nepomine; ale mé království mezi vámi skončí jako
houpací síť pro pozorovatele, která po létě zmizí.
79 Vím totiž, že po mé smrti vás budou sužovat
Egypťané, ale Bůh vás pomstí a uvede vás do toho,
co zaslíbil vašim otcům.
80 Ale kosti mé ponesete s sebou; neboť až tam
budou vyzvedávány mé kosti, Hospodin bude s vámi
ve světle a Beliar ve tmě s Egypťany.
81 A vyneste svou matku Asenath do Hipodromu a
pochovejte ji poblíž Ráchel, své matky.
82 A když to řekl, natáhl nohy a zemřel v dobrém
stáří.
83 A celý Izrael pro něj truchlil a celý Egypt velikým
truchlením.
84 A když synové Izraelští vyšli z Egypta, vzali s
sebou kosti Josefovy a pochovali ho v Hebronu s otci
jeho, a let jeho života bylo sto deset let.