Prezentace k přednášce v předmětu Jinonické informační pondělky ze dne 19. 3. 2007.

1. Elektronické systémy kulturního
dědictví
Mgr.Blanka Vorlíčková
ÚISK FF UK
Blanka.vorlickova@seznam.cz

2. Osnova:
 Základní pojmy
 Co je to kulturní dědictví
 Uchovávání kulturního dědictví
 Rozdělení CHS
 Dekompozice CHS jako informačního systému
 Technické parametry CHS a technologie užívané při jejich tvorbě
 CHS a digitalizace
 Organizace spojené a „spojující“ s digitalizací a CHS
 Odborníci ve světě a v ČR
 Konference týkající se oblasti CHS
 Digitalizace a CHS ve vyučovacích osnovách škol oboru informační věda a knihovnictví v
ČR a ve světě

3. Osnova:
 Historie CHS
 Současné aktivity v oblasti CHS ve světě a v ČR
 Doporučující dokumenty v oblasti CHS
 Příklady systémů

4. Elektronické systémy kulturního
dědictví
Základní pojmy - Cultural heritage systems
(CHS)
Kulturní dědictví
Cultural Heritage
Die kulturelles Erbe
Le héritage culturel

5. Co je kulturní dědictví?
B. Fielden a Jokilehto definují kulturní dědictví ve velmi
širokém smyslu jako „evidenci lidské činnosti a výtvorů
v jisté době“. (FIELDEN, B.; JUKKA, J. Pasaulio kulturos paveldo vietu bei vietoviu
prieziuros Aires. Vilnius, 1998. In European Curriculum Reflections on Library and Information
Science Education…S.44.)
Světové kulturní dědictví je však také svědectvím pokroku a
vývoje lidstva, dokumentuje jeho duchovní a kulturní
zrání, vývoj jazyka, umění a vědy. Jedná se o památky
literární a vědecké historie, umělecké artefakty, památky
na politické i osobní každodenní dějiny člověka.

6. Uchovávání kulturního dědictví
Knihovny, muzea, archivy
 pracují již od počátku 90.let na digitalizaci kulturního dědictví,
které uchovávají ve svých sbírkách. Cílem jejich činnosti je
zakonzervovat digitální obraz těchto památek, není-li v silách
odborníků učinit tak přímo u originálů. Dnešní informační a
komunikační technologie se schopností dlouhodobého uchovávání
dat umožňují navíc i široké zpřístupnění těchto digitalizovaných
kopií v rámci informačních elektronických systémů kulturního
dědictví.

7. Uchovávání kulturního dědictví
 Zakonzervovat lze původní dokument v případě papíru, filmu a dalších
materiálů, které jsou uchovávány v uzavřeném prostoru depozitářů. U
architektonických památek či artefaktů, které jsou umístěny v přírodní krajině, je
tato možnost vyloučena. Působením přírodních katastrof i katastrof způsobených
člověkem, přichází lidstvo o unikátní a nenahraditelné důkazy své historie.
 Výhoda vytvoření digitální kopie „papírových dokumentů“ spočívá v tom, že
je-li veřejně přístupná kvalitní a dostatečně zástupná digitální kopie
dokumentu, není nutno dokument dále badateli fyzicky půjčovat (či jen
výjimečně). U architektonických či zvukových dokumentů se, bude-li objekt
zničen, uchová se alespoň obrazová či zvuková kopie.
 U papírových dokumentů navíc může kvalitní digitální kopie posloužit jako
matice sloužící k „novému“ tisku dokumentu

8. Elektronické systémy kulturního dědictví
elektronické databázové systémy sdružující digitální kopie hmotného kulturního
dědictví a zpřístupňující je:
 v prostředí internetu, tj. bez hranic geografických
 (většinou) zdarma - bez hranic sociálních
 (většinou) pro všechny - bez bariér kulturních, bez omezení přístupu dle
profesionálního či badatelského zařazení
 díky většinovému užívání angličtiny coby mezinárodního dorozumívacího jazyka
– více méně bez barier jazykových
 a především bez bariér časových

9. Rozdělení CHS
Rozdělení systémů CHS podle:
 území, regionu či oblasti, jejíž památky digitálně zpřístupňují
 podle náplně, kterou systémy zpřístupňují

10. Rozdělení CHS
Systémy obsahují digitální obrazové či zvukové kopie, jejichž originálními
předlohami jsou:
 architektura, přírodní památky, archeologické památky
 audio a video nahrávky (záznamy dokumentární či umělecké)
 literární památky (rukopisy, knihy, periodika a texty přepsané do elektronické
podoby)
 mapy
 fotografie (skenované, digitální)
 osobní věci významných osobností
 umělecké artefakty (umělecké památky ze sbírek galerií a muzeí)
 digitální dokumenty (v digitální podobě již vytvořené)
 informace týkající se folkloru, tradic, historie, etnografie regionu a regionální
kultury

11. Dekompozice CHS jako informačního systému
 Vstupy do systému: dokumenty a artefakty všech druhů podléhající skáze díky
opotřebování, stáří materiálu či dokumenty ohrožené válečnými konflikty a
přírodními katastrofami, dále lidská a elektrická energie
 Procesy a činnosti: návrh dokumentu k „záchraně“, rozhodování, skenování,
přepis, fotografování, popis dokumentu, zařazování do depozitáře, zabezpečení
dlouhodobého uchovávání dat, tvorba systému, udržování systému a aktualizace
 Výstupy: on-line systém v prostředí WWW, CD-ROM, (+ klasické papírové
publikace názorné a informační)
 Okolí systému: kulturní instituce, ostatní státní i soukromé instituce
 Faktory působící na systém celkový: čas, ekologické, ekonomické,
povětrnostní aj. přírodní vlivy, politická situace, finanční možnosti digitalizující
instituce, počítačové a informační technologie a metody zaznamenávání a
uchovávání dat, nutnost migrace dat, informovanost a informační vzdělanost
potencionálních uživatelů systému, poptávka po konkrétních informacích, vývoj
věd, výše národního důchodu

12. Dekompozice CHS jako informačního systému
 Technika: počítače, servery, skenery, digitální fotoaparáty, pomocná technika a
zařízení
 Účastníci systému samotného: Tvůrci a zadavatelé: muzea, knihovny, archivy,
mezinárodní organizace ochrany kulturního dědictví, státní zákonodárné
organizace Uživatelé: studenti, profesionálové v oboru, pedagogové, náhodní
uživatelé, vzdělávací organizace (zpětně tvůrci)

13. Technické parametry CHS a technologie užívané při
jejich tvorbě
 Elektronické systémy kulturního dědictví jsou budovány jako
digitální knihovny
 Jádrem je databáze obsahující digitální objekty - kopie hmotného kulturního
dědictví
 Tyto kopie jsou pořizovány:
skenováním
trojrozměrným počítačovým modelováním
přepisováním do digitálního formátu
Originální dokument je zde reprezentován datovými soubory.

14. Technické parametry CHS a technologie užívané při
jejich tvorbě
Formáty umožňující uchovávání a otevírání obrazových souborů: JPG/JPEG,
GIF, TIFF.
 Důležitou otázkou je zde komprimace souboru, barva a schopnost rozlišení obrazového
souboru. Systémy nabízejí různé možnosti rozlišení obrazu dle toho komu a za jakým
účelem bude zobrazení sloužit.
 Formáty umožňující uchovávání a otevírání zvukových záznamů: MPEG, WAV,
WAVE.
 Metadatové formáty: HTML, SGML.
 V současné době je vrcholem užívání formátu XML, pro nejbližší budoucnost se počítá
i s novým formátem METS (Metadata Encording and Transmission Standard).
 Identifikační metadata: MARC, DC Metadata Set, EAD pro archivní materiály, CIDOC.
 Komunikační formáty: Formát OAI-PMH, Protokol Z39.50
 Digitalizační technologie: např. technologie DjVu – technologie, která umožňuje
uchovávání skenovaných dokumentů v prostředí webu.
 Trendem a cílem vývoje CHS je interoperabilibta (propojitelnost) systémů,
mezioborová spolupráce a výzkum

15. CHS a digitalizace
 CHS by nebylo možné tvořit bez digitalizace
 Digitalizace – převádění analogových dat do dat
digitálních
 Definice -

16. Organizace spojené a „spojující“ s digitalizací a
CHS
 Cultural Heritage Language Technologies
http://www.chlt.org/
Organizace zabírající se výzkumem nových technologií pro
vyhledávání a uchovávání souborů v digitálních knihovnách
kulturního dědictví.
 DigiCULT
http://www.cordis.lu/ist/digicult/index.html
Program Information Society Technologies zabývající tvorbou
technologiií souvisejících přímo s digitalizací světového kulturního
dědictví.


17. Organizace spojené s digitalizací a CHS
 NINCH – National Initiative for a Networked Cultural Heritage
http://www.ninch.org
Organizace sdružující 65 kulturních ogranizací a institucí
sdružených za účelem spolupráce při digitalizaci a tím i
zpřístupnění kulturních zdrojů.
 Consortium for the Computer Interchange of Museum
Information CIMI
http://www.cimi.org/index.html
Konsorcium organizací a institucí, zabývajících se digitalizací
kulturního dědictví.

18. Organizace spojené s digitalizací a CHS
 Digital Preservation Coalition
http://www.dpconline.org/graphics/index.html
Organizace zabývající se uchováváním digitálního dědictví.
 Archives and Museum Informatics: Conferences, Consulting,
Publishing and Training
for Cultural Heritage Professionals.
http://www.archimuse.com
Organizace zabývající se oblastí CHS, pořadatel konference
„Museum and the Web“.

19. Odborníci v této oblasti ve světě:
 Seamus Ross – ředitel Humanities Computing and Information Management na University
of Glasgow, vedoucí HATII (Humanities Advanced Technology and Information
Institute). Je také výkonným ředitelem ERPANET (Electronic Resource Preservation and
Network) a European Commission Funded Aktivity, která se zabývá ochranou kulturního
dědictví a problematikou digitálních oběktů. Vedoucí partner The Digital Culture Forum,
které pracuje na výzkumu technologií v oblasti kulturního dědictví.
 Abdelaziz Abid – Hlavní vedoucí světového programu UNESCO "Memory of the World"
pro ochranu a zpřístupnění dokumentárního a historického dědictví, stejně jako programy
zpřístupnění informací z knihoven, digitální ochranu, informační politiku, vzdělávání v
knihovnách.
 David Green – Zakládající výkonný ředitel National Initiative for a Networked Cultural
Heritage (NINCH), sdružení více jak sta kulturních a vzdělávacích institucí, věnující se
rozvoje kulturních informací a komunit v prostředí vývoje digitálního prostředí. Člen
komise Art, Technology and Intellectual Property steering committee of the American
Assembly a dalších

20. Odborníci v této oblasti v ČR:
 Mgr. Adolf Knoll (NK ČR) – pracuje na největší iniciativě CHS v České republice -
programu Memoriae Mundi Series Bohemica (http://digit.nkp.cz)
 Ing. Stanislav Psohlavec (NK ČR) - taktéž pracuje na programu Memoriae Mundi Series
Bohemica.
 Zdeněk Uhlíř (NK ČR) – teoretik i praktik digitalizace historického kulturního dědictví
 Ing.Martin Lhoták (knihovna AV ČR) –pracuje na digitalizaci probíhající v rámci
Akademie věd ČR
 PhDr.B.Stoklasová (NK ČR)
 a další

21. Konference týkající se CHS
 Globalization, Digitization, Access, and Preservation of Cultural Heritage
http://slim.emporia.edu/globenet/sofia2006/registration.htm
Mezinárodní konference organizovaná ve spolupráci Školy knihovnického a
informačního managementu Emporia State University v Kansasu, Oddělením
knihovnictví a informační vědy Univerzity Sv. Klimenta Ohridski v Sofii, a Seton
Hall University v New Persey. 1 X 2roky
Na konferenci se schází odborníci z oblasti knihovnictví, informační vědy,
mezinárodního rozvoje.
 Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě
http://skip.nkp.cz/akcArch05.htm
Pořadatelem je SKIP – Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR
Problematika uchovávání, digitalizace a zpřístupňování historických sbírek
uchovávaných ve fondech archivů, knihoven a muzeí na území České republiky i
zkušenosti a aktivity ze zahraničí.

22. Konference týkající se CHS
 Sistemi Digitali Integrati Multitarget per i Beni Culturali (Multitarget Integrated
Digital Systems for Cultural Heritage)
http://siba2.unile.it/midis-brochure-en.pdf
Italská conference zabývající se integrovanými digitálními systémy kulturního
dědictví.
 ECHIM - International Cultural Heritage Informatics Meeting
http://www.archimuse.com/conferences/ichim.html
Konference pořádaná v rámci Archives and Museum Informatics.
 The Museums & Heritage Show
http://www.museumsandheritage.com/
Konference konající se ve Velké Británii, zabývající se prezentací muzeí a galerií.

23. Digitalizace a CHS ve vyučovacích osnovách škol oboru
informační věda a knihovnictví v ČR a ve světě
 Na rozdíl od výuky muzejnictví v našem oboru není zatím velké
množství škol, které se na danou tématiku soustředí v samostatných
předmětech výuky či dokonce v programu
 V osnovách těchto škol se objevuje tématika kulturního dědictví,
především pod pojmy „digitalizace“, „dlouhodobé uchovávání
speciálních dokumentů“, „digitální knihovnictví“, „digitální
knihovny“, „informatika kulturního dědictví“, nebo dokonce tak
široké pojmy jako „kulturní“ nebo „sociální informatika“[1].

[1] European Curriculum Reflections on Library and Information Science Education [online].
Denmark: The Royal School of Library and Information Science, c 2005. ISBN – 87-7415-292-0. 241
s. Dostupný také z WWW: http://www.kf.vu.lt/site_files_doc/LIS_Bologna.pdf s.36.

24. Hlavní předměty výuky CHS dle analýzy učebních osnov
v oblasti digitálních knihoven v roce 1999*
Dle SPINK, A.; COOL, C. Education for Digital Libraries. 1999.
Oblasti výuky: Témata:
Teoretické a historické základy Dějiny knihoven; informační chování
člověka; teorie vyhledávání informací; vývoj
digitálních sbírek a digitálních knihoven
Technické zázemí digitální knihovny Vyhledávací stroje; tvorba databází
digitálních knihoven; distribuované sbírky;
multimediální formáty a aplikace;
interoperabilita; technologie propojování
systémů; webové aplikace a digitální
knihovny; vzhled systémů; komunikační
protokoly; vyhledávací jazyky
Organizace znalostí v digitálních
knihovnách
Metadata; indexování; klasifikace;
sestavování databází; formáty dokumentů

25. Hlavní předměty výuky CHS dle analýzy učebních osnov
v oblasti digitálních knihoven v roce 1999*
Tvorba sbírek a jejich údržba Digitální archivy; technologie konverze
digitálních dat; digitální ochrana dat
Přístup a užití informací v digitálních
knihovnách
Uživatelé digitálních knihoven a jejich
informační chování
Sociální, ekonomické a politické aspekty Elektronické publikování; komunikace
vědeckých informací; oblast vlastnických
práv a práv duševního vlastnictví v digitálních
knihovnách; ekonomické náklady na
budování digitálních knihoven a jejich
zakládání
Oborové otázky Role a úkoly knihovníka zabývajícího se
digitální knihovnou; management
v digitálních knihovnách; bibliografická
pravidla

26. Navržené osnovy výuky CHS dle CH.Borgman
Borgman, Christine (2005), “Evaluationg the uses of digital libraries”, DELOS Workshop on Evaluation
of Digital Libraries, Padova, Italy, 4 October 2004, available at
http://www.delos.info/eventlist/wp7_ws_2004/Borgman.pdf
 Dle průzkumu, který proběhl v roce 2005 je oblast kulturního dědictví a jeho digitalizace
obsažena v osnovách 62% škol informační vědy a knihovnictví těch škol, které se
podrobily průzkumu. V žebříčku deseti hlavních témat odborné výuky se problematika
CHS umístila s 19% umístila na osmém místě.
 (více o výzkumu Jeannie Borup Larsen, A Survey of Library and Information Science Schools in Europe ve výše
zmíněné European Curriculum…s.232)
 Předměty navržené pro zamýšlené osnovy výuky této oblasti:
 Tvorba projektů digitalizace kulturního dědictví
 Strategické plánování digitalizace
 Vzhled systému zaměřený na uživatele a jeho potřeby
 Volba strategií digitalizace dokumentů
 Technologie převádění dat
 Technologie uchovávání dokumentů
 Technologie rozšiřování digitálních informací
 Metadata

27. Navržené osnovy výuky CHS dle CH.Borgman
dále:
 Kontrola kvality a hodnoceni
 Ekonomika digitalizace a obchodní modely CHS

28. Výsledné znalosti a dovednosti, které by si měl
student během tohoto studia osvojit
Typ znalostí:
Koncepční:
1. Znalost procesu komunikace
kulturního dědictví, jeho
politický, ekonomický,
technologický, sociální a kulturní
význam.
2. Porozumění problematice
digitalizace kulturního dědictví a
schopnost hodnocení důsledku
aktivit knihoven, muzeí a archivů
v této oblasti.
3. Pochopení kulturního dědictví
v rozličném sociálním kontextu
(např.výuka, zábava, společenské
aktivity aj.)
4. Pochopení povahy digitální
informace, jejích základních
rysů, převedení informací do
digitálního prostředí
5. Rozeznání sociálních a
technologických aspektů
informačních systémů kulturního
dědictví

29. Výsledné znalosti a dovednosti, které by si měl
student během tohoto studia osvojit
Operativní:
1. Schopnost rozhodovat se v procesu
digitalizace založen za pomoci
kritického hodnocení výhod a
nevýhod v konkrétní situaci
2. Schopnost vlastní invence
v digitalizačním procesu
3. Osvojení si tvorby digitálních služeb
orientovaných na uživatele, založené
na základních metodách klasifikace
uživatelů a analýze jejich požadavků
a schopností.
4. Znalost mezinárodní a národní
legislativy, soustředící se na právo
duševního vlastnictví
5. Schopnost řídit lidské, materiální a
finanční zdroje v průběhu
digitalizace
6. Schopnost aplikovat technologické
standardy spojené s digitalizačním
procesem
7. Schopnost zabezpečení spolehlivosti a
kvality elektronických informačních
systémů kulturního dědictví a jejich

30. Výsledné znalosti a dovednosti, které by si měl
student během tohoto studia osvojit
Technické dovednosti :
Základní praktické dovednosti v oblasti digitalizace včetně
osvojení si obvyklých digitalizačních technologií a metod,
zdokonalované dalším profesním vzděláváním. Mezi těmito
dovednostmi by nemělo chybět:
 běžné používání skenneru a digitální kamery
 práce s digitálním obrazem
 práce s XML editory aj.

31. Historie CHS
První aktivity v oblasti CHS
ve světě - počátek 90.let 20.stol.
ČR – 1994 NK ČR vstupuje do programu UNESCO
„Memory of the World“
Postupně se začaly objevovat digitalizační a
integrační snahy o zpřístupnění a uchovávání
kulturního bohatství ve webovém prostředí

32. Současné aktivity CHS
Nejrozsáhlejší projekty a programy ve světě:
 Memory of the World Programme
 The European Library
 The Library of Congress American Memory
 Digital Preservation Europe
Další programy:
CALIMERA (http://www.calimera.org/default.aspx)
MINERVA (http://www.minervaeurope.org/),
PULMAN (http://www.pulmanweb.org/),
CULTIVATE (http://www.exploit-lib.org/issue4/cultivate/)
ACTIVATE (http://www.activate.ie/),
CURL Exemplars in Digital Archives http://www.leeds.ac.uk/cedars/,
CAMILEON (http://www.si.umich.edu/CAMILEON/)

33. Memory of the World Programme
Program mezinárodní organizace UNESCO
1992
 UNESCO Charter on the Preservation of the Digital Heritage
 General Guidelines to safeguard documentary heritage
 „DIGICOL – UNESCO/IFLA Directory of Digitized Collections“
ve spolupráci s IFLA vytvořen „rozcestník“ digitalizovaného
kulturního dědictví, z něhož je možné otevřít 293 digitálních
knihoven. Http://www.unesco.org/webworld/digicol/.

34. Memory of the World Programme
Účast ČR – Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR
(program digit.zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území
ČR)
z něho digitální dokumenty zpřístupněné v digitální knihovně
programu – Manuscriptorium
NK ČR – účast v tomto programu a v programu států G7 Bibliotheca
Universalis
Cena NK ČR - Jikji

35. The European Library
 Portál nabízející přístup k digitálním i klasickým
informačním zdrojům ze 45 národních knihoven
Evropy (některé zdroje jsou placené)
 2001 – 2004 trvající projekt Evropské komise
 V roce 2008 – 2.000.000.digitálních kopií
 Prohledávání mezi sbírkami
 Důraz je kladen na vícehojazyčný přístup

36. The Library of Congress American Memory
 Rozsáhlý komplexní projekt dokumentující historii
amerického kontinentu
 Tvorba v letech 1990 – 1994
 Dnes 9.000.000 digitálních kopií
 Více jak 100 digitalizovaných sbírek
 Všechny druhy dokumentů
 18 tématicky členěných sbírek

37. Digital Preservation Europe
 Postaven na zkušenostech existence sítě
ERPANET
 Chce vytvořit koherentní prostředí pro spolupráci
v rámci Evropy
 Zajišťuje vzdělávání a školení profesionálů,
kooperaci ve výzkumu a vývoji, angažuje se ve
vývoji metod dlouhodobého uchovávání
dokumentů a jejich používání

38. Současné aktivity CHS
Největší projekty a programy v ČR:
Projekt Digitální knihovna NK ČR v rámci programu VISK6 a
VISK7:
Manuscriptorium
Kramerius
Další projekty:
People for Europe ( v evropském projektu zapojeno Národní muzeum v Praze)
Projekty Knihovny AV ČR
další

39. Manuscriptorium
 Aktivity od r.1992
 Digitální knihovna programu Memoriae Mundi Series
Bohemica NK ČR
 Virtuální badatelské prostředí pro oblast historických
fondů
 Zdarma i s licencí
 Součást TEL
 Primárně pro data vzniklá v ČR v rámci programu VISK6

40. Kramerius
 Vychází z VISK7
 Hlavní cíl programu – digitalizovat archivní
dokumenty (převážně starší noviny, časopisy, další
vzácné dokumenty tištěné na „kyselém“ papíře) a
zpřístupnit je veřejnosti v souladu s autorským
zákonem.
 Staré tisky jsou přístupné přes Manuscriptorium

41. Doporučující dokumenty oblasti CHS
 Digital Library Initiative – „vlajková loď“ iniciativy i2010
Hlavními zájmy této iniciativy je:
 umožnit online přístup
 digitalizaci analogových sbírek pro jejich širší zpřístupnění
 chránit a uchovávat tyto sbírky pro další generace
 Historie DIL a TEL:
 28.dubna 2005 šest hlav států EU zaštítilo vytvoření virtuální knihovny, která by
umožnila sdílení kulturního bohatství EU
 7.července 2005 José Manuel Barroso, prezident Evropské komise, odpověděl
kladně na jejich dopis a podpořil jejich návrh
 30.září 2005 komise přijala Doporučení i2010: digitální knihovny, které
podpořilo iniciativu týkající se vytvoření digitální evropské knihovny
 27.února 2006 evropská komise přijala Rozhodnutí o ustanovení nejvyšší
expertní skupiny digit.knihovny

42. Doporučující dokumenty oblasti CHS
 24. srpna 2006 vydala Evropská komise doporučení týkající se digitalizace,
online zpřístupnění evropského kulturního a vědeckého dědictví a jeho ochrany
pomocí digitalizace
Tento dokument vznikl v návaznosti na „i2010: Digital Libraries Initiative“
i2010: Digitální knihovny – strategie
 jejím cílem je usnadnit používání informačních technologií a evropských
informačních zdrojů a dosáhnout tímto způsobem ekonomického růstu, zvýšení
zaměstnanosti a zlepšení životních podmínek v Evropě
 Využít potenciál evropského kulturního dědictví pro studium, práci a zábavu
 Nastolila otázky, které se snaží řešit nebo rozvinout nové Doporučení: otázku
autorských práv, strategie uchovávání digitalizovaných dokumentů, nutnost
vytvoření politiky uvnitř států EU ohledně tohoto uchovávání, finanční otázky,
výběr dokumentů k digitalizaci, výzkum technologií, důležitost koordinace a
kooperace

43. Příklady CHS
Mandragore (http://mandragore.bnf.fr)
Francouzský systém obsahující a zpřístupňující databázi iluminací středověkých tisků.
Vytvořila, spravuje a zpřístupňuje ho Národní knihovna Francie. Databáze systému
obsahuje miniaturní iluminace ze středověkých rukopisů z orientálních sbírek NBF.
Jazyk systému: francouzština
Archim (http://www.culture.fr/documentation/archim/accueil.html)
systém, vytvořený francouzským Centrem národního archivu a zpřístupňovaný francouzským
Ministerstvem kultury. Databáze Archim obsahuje více jak 3,5tisíce bibliografických
záznamů a 1182 digitálních kopií středověkých i současných dokumentů textové i figurální
povahy.
Jazyk systému: francouzština
Down of Western Printing – INCUNABULA
(http://www.ndl.go.jp/incunabula/e/index.html)
Databáze, zpřístupňovaná National Diet Library je skvělou ukázkou systému svého druhu.
Obsahuje digitální kopie prvotisků vzniklých v Německu, Itálii, ale i Anglii, Francii,
Španělsku a Portugalsku a uchovávaných ve sbírkách National Diet Library.
Jazyk systému: japonština, angličtina

44. Příklady CHS
Semarch (http://semarch.uni-hd.de/)
Německý systém zpřístupňující digitální nahrávky stále živých semitských jazyků a
dialektů. Vytvořil a provozuje ho Institut Semitských studií Univerzity
v Heidelbergu . Sbírka má sloužit odborníkům srovnávací a historické oblasti
lingvistiky semitských jazyků. MP3, RAM, M3U
Jazyk systému: němčina,
Abdul Hamid II Collection (http://lcweb2.loc.gov/pp/ahiiquery.html)
Systém obsahující a zpřístupňující digitální kopie téměř dvou tisíc fotografií
vztahujících se k Ottomanské říši, konkrétně v letech 1880 – 1893.
Jazyk systému: angličtina
Picture Australia (http://www.pictureaustralia.org/trails.html)
Australský systém vytvářený a zpřístupňovaný australskou národní knihovnou.
Systém obsahuje velké množství digitálních kopií dokumentů, umístěný v mnoha
kulturních institucích Austrálie.
Jazyk systému: angličtina

45. Příklady CHS
National Archives and Records Administration (NARA), Archival Information
Locator (NAIL) (http://www.archives.gov/historical-docs/)
Americký systém, který stvořila a zpřístupňuje americká administrativní
správa národních archivů a záznamů (National Archives and Records
Administration). Datatáze obsahuje téměř 400.000 popisů dokumentů a
114.121 digitálních kopií dokumentů, uchovávaných ve sbírkách NARA. Jsou
zde kopie dopisů, tištěných dokumentů a fotografií.
Jazyk systému: angličtina
Lietuvos kultūros paveldo Tūkstantmečio virtualit paroda
(http://alka.mch.mii.lt/index.en.htm)
Litevský program, iniciovaný a podporovaný státem, vybudovaný jako virtuální
výstava ku příležitosti Milenia litevského kulturního dědictví. Je součástí velké
stránky kulturního dědictví, která se nachází na webové stránce Litvy (http://
neris.mii.lt/), kde se nalézají také další odkazy na památky kulturního dědictví
Litvy.
Jazyk systému: litevština, angličtina

46. Příklady CHS
Stalinka – Digital Library of Staliniana
(http://images.library.pitt.edu/cgi-bin/i/image/image-idx?c=stalinka)
Sbírka obsahující digitální kopie fotografií, maleb, a dalších dokumentů vytvořených
v rámci stalinského kultu osobnosti i opoziční dokumenty.
Jazyk systému: angličtina
Chartres – Cathedral of Notre-Damme
(http://images.library.pitt.edu/cgi-bin/i/image/image-idx?c=chartres&page
=index)
Databáze vytvořená a zpřístupněná Digital Research Library University of Pittsburgh
´s Library System obsahuje velké množství digitálních fotografií chartreské
katedrály, architektonických nákresů katedrály, jejích vitráží. Tato digitální
zobrazení obsahují velmi podrobný popis.
Jazyk systému: angličtina

47. Příklady CHS
Atlas of Napoleonic Carthography in Italy
(http://geog.queensu.ca/NapoleonAtlas/index.htm)
Pilotní projekt, vzniklý za spolupráce Queen´s University a Service historique de
l'armée de terre, byl vytvořen z rukopisných kartografických materiálů, které se
zachovaly na území Itálie z dob napoleonských válek a chce ukázat také
užitečnost umístění této sbírky na internetu.
Jazyk systému: angličtina
Historical Maps Online (http://images.library.uiuc.edu/projects/maps/index.
html)
Knihovna Univerzity v Illinois, University Illinois Press an Knivna v Newberry
zpřístupňují elektronické kopie mapy ze 400 let dějinného vývoje státu Illinois.
Tento projekt si klade za cíl zprostředkovat informace širokému spektru uživatelů
z oblasti kartogafie a historie.
Jazyk systému: angličtina

48. Příklady CHS
Motley Collection of Theatre and Costume Design
(http://images.library.uiuc.edu/projects/motley/)
Velmi cenný zdroj historie divadla, který je taktéž součástí digitálních sbírek
Univerzity v Illinois Rare Book and Special Collections Library. Čítá více jak
500 kostýmů ze 150 představení ve Velké Británii a Spojených státech. Jsou zde
zpřístupněny návrhy kostýmů, scénografické návrhy a fotografie.
Jazyk systému: angličtina
Scotland´s Pages: Scotland´s Written History
(http://www.nls.uk/scotlandspages/index.html)
Databáze obsahuje digitální faksimile rukopisů a tištěných materiálů uchovávaných
ve sbírkách Národní knihovny Skotska. Jsou zde obsaženy dokumenty
uchovávající tisíciletou skotskou kulturu. Databáze se opírá o knihu „Reportage
Scotland“, publikované ve spolupráci s Národní knihovny Skotska.
Jazyk systému: angličtina

49. Příklady CHS
Historic Cities
(http://historic-cities.huji.ac.il/historic_cities.html)
Databáze obsahuje digitální kopie map, literárních památek, tištěné
dokumenty a další materiály vztahující se k současnosti i minulosti
historických světových měst. Jde o projekt spolupráce Centra
historických měst Oddělení pro geografii na Hebrejské Univerzitě
v Jeruzalémě a Židovské národní a univerzitní knihovny.
Jazyk systému: angličtina
The Gertrude Beel Project
(http://www.gerty.ncl.ac.uk)
Sbírka obsahuje přepsané (tedy nikoli faksimile) dopisy a deníky a
fotografie z cest, které tato Bellová nasbírala za svého cestování po
Evropě i Asii.
Jazyk systému: angličtina

50. Příklady CHS
George Washington Manuscripts at the University of Pittsburgh
(http://images.library.pitt.edu/cgi-bin/i/image/image-idx?
c=gwletters&page=index)
Sbírka obsahující rukopisy George Washingtona, uchovávané ve sbírkách University
of Pittsburgh Digital Research Library.
Jazyk systému: angličtina
Albert Einstein Archives (http://albert-einstein.org/)
Sbírka archivních materiálů zachycených na různých druzích médií, týkající se
profesního i osobního života Alberta Einsteina.
Jazyk systému: angličtina
Japanese Ex-libris Stamps (http://www.ndl.go.jp/zoshoin/e/index_e.html)
Další databáze, zpřístupňovaná National Diet Library, obsahuje ukázky ex libris
užívaných v historii japonského sběratelství knih.
Jazyk systému: japonština, angličtina

51. Příklady CHS
Gallica (http://www.bnf.fr)
Přední francouzský systém kulturního dědictví, obsahující přes
250.000 svazků francouzské literatury 19.stol. Monografie,
slovníky, encyklopedie.
Jazyk systému: francouzština
Gutenberg Digital
(http://www.gutenbergdigital.de/gudi/eframes/index.htm)
Velmi pozoruhodná sbírka týkající se vzniku Gutenbergova vynálezu.
Jazyk systému: němčina
Galileo´s Manuscripts
(http://www.mpiwg-berlin.mpg.de/Galileo_Prototype/main.htm)
Jedinečná sbírka digitálních kopií rukopisných poznámek a zápisků
Galilea Galilei obsahující více nežli 300 stran textu.

52. Příklady CHS
Glasgow University Library, Exhibition from Speciál Collections
(http://special.lib.gla.ac.uk/exhibns/index.html)
Skvělá sbírka digitálních kopií přes pět set let budovaných fondů
Glasgow University Library. Obsahuje mimo jiné knižní vazby,
čarodějné knihy, chemické spisy 18.stol., knihy mapující anglické
tiskařství.
Jazyk systému: angličtina
University of Dundee, The Drawn Evidence
(http://www.drawn-evidence.dundee.ac.uk)
Systém obsahující architektonické plány, fotografie a další materiály
skotské historické i novodobé architektury. Informace o skotských
architektech.
Jazyk systému: angličtina

53. Příklady CHS
The Oriental Institute, The University of Chicago, Persepolis and
Ancienit Iran
(http://www-oi.uchicago.edu/OI/MUS/PA/IRAN/PAAI/PAAI.html)
Sbírka digitálních kopií 999 historických fotografií zachycujících
okolí města Persepolis. Dále užitého umění, interiérů a dalších
zachovaných památek antického Iránu.
Jazyk systému: angličtina
Mississipi State University Libraries, Charles H. Templeton Sheet
Music Collection
(http://library.msstate.edu/ragtime/index.html)
Jedinečná sbírka 22.000 zvukových nahrávek ragtime.
Jazyk systému: angličtina

54. Další materiály k bližšímu studiu:
• TANNER, S; DEEGAN, M. Exploring Charging Models for Digital Cultural
Heritage in Europe. D-Lib Magazine[online]. 2003, no. 5 [cit. 2006-02-06].
Dostupný z WWW: http://www.clir.org/pubs/reports/pub80-smith/pub80.pdf
• European Curriculum Reflections on Library and Information Science Education
[online]. Denmark: The Royal School of Library and Information Science, c
2005. ISBN – 87-7415-292-0. 241 s. Dostupný také z WWW: http://www.kf.vu.lt
/site_files_doc/LIS_Bologna.pdf

55. A to je vše
Děkuji Vám za pozornost