prof. JUDr. Jan Kuklík, Dr.Sc. Příspěvek se zabývá zejména právním aspekty národních správ, konfiskací a dalších dispozic s knižním kulturním dědictvím v bezprostředně poválečném období se zaměřením na roli Národní knihovny. Národní správa byla obecným zajišťovacím opatřením, po kterém následovala v případě tzv. nepřátelského majetku či majetku kolaborantů konfiskace, a nebo byl navrácen původnímu vlastníku. Konfiskovaný knižní majetek byl podle různých kritérií buď prodáván, přidělován a nebo zůstal jako státní majetek deponovaný v knihovnách, včetně Národní knihovny v Praze. Příspěvek se zabývá nejen příslušnými právními předpisy, ale i jejich aplikací v praxi, a to právě na příkladu Národní knihovny.

1. EEA Grants
Norway Grants
Jan Kuklík, PF UK
31.3.2016

2. Nutno vyjít z období druhé světové války (v případě
ČSR dokonce z období po Mnichovu)
- Spojenecká jednání o osudu tzv. nepřátelského
majetku
- Aktivní role čs. exilové vlády – Knihovní komise
vedená čs. zástupcem dr. Janem Opočenským
- Proti německým konfiskacím uměleckého majetku,
knihy součástí – neuznání konfiskací, loupení i
zdánlivě legálních převodů majetku
- Spojeno s myšlenkou zajištění nepřátelského
majetku, restitucemi a reparacemi (Jalta a
Postupim)
Právní rámec pro konfiskace movitého majetku po roce
1945 (zejména knih)

3. Zajištění nepřátelského majetku
• Košický vládní program duben 1945
• Rozsáhlá definice nepřátelský
majetek pod národní správu –
německého státu, právnických osob,
fyzických osob německé národnosti
• Dekret č. 5/1945 Sb. – restituce a
národní správa
• Role národních výborů a správních
komisí

4. Restituce nebo konfiskace?
• Z národní správy – restituce – spojeneckým
státům a nebo původním vlastníkům –
národní, politická nebo rasová perzekuce
• Přesná pravidla teprve zákonem č. 128/1946
Sb.
• Většinou zajištěný majetek konfiskován (dekret
č. 108/1945 Sb., ale již předtím dekretem č.
12/1945 Sb. zemědělský majetek a nebo
zasažen znárodněním

5. Problémy s restitucí
• Nutnost určit majetek individuálně – problém s
prokázáním vlastnického práva, kde se nachází, jak
byl konfiskován apod.
• identifikovat názvem , nakladatelem a vazbou
• Nutnost určit důvod perzekuce
• Prokázat národní a státní spolehlivost
• Otázka, zda původní vlastník a jeho dědici přežili
• První známky politické diskriminace – např. z národní
správy se nevydávat „velkým vlastníkům“

6. rušení nebo změny rozhodnutí
správních úřadů z doby nesvobody
• vládní nařízení z 30. 4. 1946 č. 110/1946 Sb.
• vyhláška ministra vnitra č. 2032/1946
Úředního listu z 26. 11. 1946 o určení
příslušnosti pro zrušení nebo změnu některých
rozhodnutí vydaných v době nesvobody.
vyhláška ministra vnitra z 28. listopadu 1946 o
určení příslušnosti pro zrušení nebo změnu
některých rozhodnutí vydaných v době
nesvobody č. 211 Úředního listu 1946.

7. • Rušení rozhodnutí Majetkového úřadu (tzv.
Vermögensamtu) u říšského protektora,
gestapa a dalších orgánů říšské veřejné správy
vydávalo ministerstvo financí po dohodě s
ministerstvy vnitra a sociální péče, zatímco
rozhodnutí Zentralstelle für Jüdische
Auswanderung či tzv. Vystěhovaleckého fondu
vydávalo ministerstvo sociální péče po dohodě
s ministerstvy vnitra a financí

8. Konfiskace ve prospěch státu a co
dál?
• Konfiskace účinná nejpozději k říjnu 1945
• Konfiskované předměty ale většinou jen ve správě
národních výborů a správních komisí
• Problém rozkrádání, obohacování, věrohodnosti
seznamů
• Problém sporů o kompetence – Mzeměd., MVnitra
• Vytvořen Fond národní obnovy, role ZNV a
Osídlovacího úřadu
• Teprve v letech 1946-1947 ! Se stát začíná více starat
o to, co skutečně zkonfiskoval

9. Knihy – zvláštní kategorie
• odlišná procedura, která byla založena již na
pokynech ministerstva vnitra č. 1450-4/9-45-
11-V/4 ze dne 7. Října 1945 o zajištění a
úschově cenných a památných předmětů
v zajištěných zámcích a jiných objektech
(zejména venkovských sídlech, vilách,
městských palácích a domech)
• výnos ministerstva zemědělství pro ZNV a
ONV 30.7. 1945 měly být zajištěny a sepsány.

10. Co s miliony svazků konfiskovaných
knih?
• Podle vyhlášek ministerstva financí o zajištění
majetku zrádců a kolaborantů ( z 25. června
1945 č. 82 Úředního listu) a o zajištění
německého majetku (z 22. června 1945 č. 83
Úředního listu) bylo cenné předměty nutno
vložit do vázané úschovy – jen nejcennější
předměty
• národní výbory -vytvářet tzv. „sběrné
místnosti“, které bylo možné uzamknout a
oddělit.

11. • zákona č. 137/ 1946 Sb. ze dne 16. Května
1946 o národních kulturních komisích pro
správu státního kulturního majetku.
• národní kulturní komise při ministerstvu
školství a národní osvěty dostala za úkol jako
nový orgán státní správy státní kulturní
majetek ( u movitých věcí široce definovaný §3
zákona jako majetek s kulturní – uměleckou,
historickou či vědeckou hodnotou

12. Vynětí z prodeje konfiskátů
• vyhláška Osídlovacího úřadu a FNO č. 2141 z 3. 12.
1946 a její konkretizace vyhláškou č. 2142
• Třídění knižních konfiskátů a dispozice s nimi bylo
prováděno podle vyhlášky Osídlovacího úřadu a
Fondu národní obnovy z 9. 5. 1947 číslo 488
Úředního listu, jímž se stanoví způsob, jakým má býti
naloženo knihami, brožurami a jinými tištěnými
věcmi, konfiskovanými podle dekretu prezidenta
republiky ze dne 25. Října 1945, č. 108 o konfiskaci
nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

13. • MNV zasílaly seznamy ONV ( správním
komisím) nejpozději do 30. listopadu 1945, a
ty poté Ministerstvu vnitra do 10. prosince
1945.
• Ústřední národní výbor hl. města Prahy,
národní výbory statutárních měst a ZNV mohly
provádět vlastní soupisy a též do 10.prosince
je předkládaly ministerstvu vnitra.

14. • Kulturní komise ZNV 17.5. 1945 - svoji
knihovní sekci a Sekretariát pro evidenci a
ochranu uměleckých památek.
• Za Národní a univerzitní knihovnu v Praze její
ředitel dr. J. Bečka a dr. Heřman.
• Národní knihovna se tak podílela na zajištění
knih v Praze i mimo ni formou národních
správ.

15. • Oběžník ZNV ze dne 21.8.1945 čj. 115/13-
1945 – I.6a určený pro MNV ve Velké Praze a
všem ONV a správním komisím v českých
zemích nařídil evidenci a soustředění hlášení
o zabavených knihách ( z veřejných i
soukromých knihoven ) z obcí.
• Příslušné pokyny byly vysílány i rozhlasem

16. Členění konfiskovaných knih
• Prohlášené za národní kulturní majetek (například
prvotisky a rukopisy, staré tisky, bibliofilie, unikáty,
knižní archiválie, vědecké a odborné knihy, mapy atd
• Určené pro restituci
• Určené pro knihovní fondy
• Určené k prodeji - Vyhláška osídlovacího úřadu č. 138
z 23.7. 1946, č. 1587 definovala v článku 2 subjekty,
které mohly o odprodej požádat ( v zásadě se jednalo
o státně spolehlivé fyzické osoby a veřejné instituce
• Určené k likvidaci

17. Kompenzace za konfiskace?
• Jen pro spojenecké státy a jejich občany– lump
sum agreements
• Výjimka pro neutrální státy – případ Švýcarska
• Německý majetek ať již státu, veřejných
korporací nebo fyzických osob – charakter
nepřátelského majetku, spojeno s reparacemi
a není právní titul pro odškodnění