Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Právní aspekty nakládání s knižním kulturním dědictvím - co všechno ještě nevíme?

601 views

Published on

prof. JUDr. Jan Kuklík, Dr.Sc.
Příspěvek se zabývá zejména právním aspekty národních správ, konfiskací a dalších dispozic s knižním kulturním dědictvím v bezprostředně poválečném období se zaměřením na roli Národní knihovny. Národní správa byla obecným zajišťovacím opatřením, po kterém následovala v případě tzv. nepřátelského majetku či majetku kolaborantů konfiskace, a nebo byl navrácen původnímu vlastníku. Konfiskovaný knižní majetek byl podle různých kritérií buď prodáván, přidělován a nebo zůstal jako státní majetek deponovaný v knihovnách, včetně Národní knihovny v Praze. Příspěvek se zabývá nejen příslušnými právními předpisy, ale i jejich aplikací v praxi, a to právě na příkladu Národní knihovny.

Published in: Education
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Právní aspekty nakládání s knižním kulturním dědictvím - co všechno ještě nevíme?

  1. 1. EEA Grants Norway Grants Jan Kuklík, PF UK 31.3.2016
  2. 2. Nutno vyjít z období druhé světové války (v případě ČSR dokonce z období po Mnichovu) - Spojenecká jednání o osudu tzv. nepřátelského majetku - Aktivní role čs. exilové vlády – Knihovní komise vedená čs. zástupcem dr. Janem Opočenským - Proti německým konfiskacím uměleckého majetku, knihy součástí – neuznání konfiskací, loupení i zdánlivě legálních převodů majetku - Spojeno s myšlenkou zajištění nepřátelského majetku, restitucemi a reparacemi (Jalta a Postupim) Právní rámec pro konfiskace movitého majetku po roce 1945 (zejména knih)
  3. 3. Zajištění nepřátelského majetku • Košický vládní program duben 1945 • Rozsáhlá definice nepřátelský majetek pod národní správu – německého státu, právnických osob, fyzických osob německé národnosti • Dekret č. 5/1945 Sb. – restituce a národní správa • Role národních výborů a správních komisí
  4. 4. Restituce nebo konfiskace? • Z národní správy – restituce – spojeneckým státům a nebo původním vlastníkům – národní, politická nebo rasová perzekuce • Přesná pravidla teprve zákonem č. 128/1946 Sb. • Většinou zajištěný majetek konfiskován (dekret č. 108/1945 Sb., ale již předtím dekretem č. 12/1945 Sb. zemědělský majetek a nebo zasažen znárodněním
  5. 5. Problémy s restitucí • Nutnost určit majetek individuálně – problém s prokázáním vlastnického práva, kde se nachází, jak byl konfiskován apod. • identifikovat názvem , nakladatelem a vazbou • Nutnost určit důvod perzekuce • Prokázat národní a státní spolehlivost • Otázka, zda původní vlastník a jeho dědici přežili • První známky politické diskriminace – např. z národní správy se nevydávat „velkým vlastníkům“
  6. 6. rušení nebo změny rozhodnutí správních úřadů z doby nesvobody • vládní nařízení z 30. 4. 1946 č. 110/1946 Sb. • vyhláška ministra vnitra č. 2032/1946 Úředního listu z 26. 11. 1946 o určení příslušnosti pro zrušení nebo změnu některých rozhodnutí vydaných v době nesvobody. vyhláška ministra vnitra z 28. listopadu 1946 o určení příslušnosti pro zrušení nebo změnu některých rozhodnutí vydaných v době nesvobody č. 211 Úředního listu 1946.
  7. 7. • Rušení rozhodnutí Majetkového úřadu (tzv. Vermögensamtu) u říšského protektora, gestapa a dalších orgánů říšské veřejné správy vydávalo ministerstvo financí po dohodě s ministerstvy vnitra a sociální péče, zatímco rozhodnutí Zentralstelle für Jüdische Auswanderung či tzv. Vystěhovaleckého fondu vydávalo ministerstvo sociální péče po dohodě s ministerstvy vnitra a financí
  8. 8. Konfiskace ve prospěch státu a co dál? • Konfiskace účinná nejpozději k říjnu 1945 • Konfiskované předměty ale většinou jen ve správě národních výborů a správních komisí • Problém rozkrádání, obohacování, věrohodnosti seznamů • Problém sporů o kompetence – Mzeměd., MVnitra • Vytvořen Fond národní obnovy, role ZNV a Osídlovacího úřadu • Teprve v letech 1946-1947 ! Se stát začíná více starat o to, co skutečně zkonfiskoval
  9. 9. Knihy – zvláštní kategorie • odlišná procedura, která byla založena již na pokynech ministerstva vnitra č. 1450-4/9-45- 11-V/4 ze dne 7. Října 1945 o zajištění a úschově cenných a památných předmětů v zajištěných zámcích a jiných objektech (zejména venkovských sídlech, vilách, městských palácích a domech) • výnos ministerstva zemědělství pro ZNV a ONV 30.7. 1945 měly být zajištěny a sepsány.
  10. 10. Co s miliony svazků konfiskovaných knih? • Podle vyhlášek ministerstva financí o zajištění majetku zrádců a kolaborantů ( z 25. června 1945 č. 82 Úředního listu) a o zajištění německého majetku (z 22. června 1945 č. 83 Úředního listu) bylo cenné předměty nutno vložit do vázané úschovy – jen nejcennější předměty • národní výbory -vytvářet tzv. „sběrné místnosti“, které bylo možné uzamknout a oddělit.
  11. 11. • zákona č. 137/ 1946 Sb. ze dne 16. Května 1946 o národních kulturních komisích pro správu státního kulturního majetku. • národní kulturní komise při ministerstvu školství a národní osvěty dostala za úkol jako nový orgán státní správy státní kulturní majetek ( u movitých věcí široce definovaný §3 zákona jako majetek s kulturní – uměleckou, historickou či vědeckou hodnotou
  12. 12. Vynětí z prodeje konfiskátů • vyhláška Osídlovacího úřadu a FNO č. 2141 z 3. 12. 1946 a její konkretizace vyhláškou č. 2142 • Třídění knižních konfiskátů a dispozice s nimi bylo prováděno podle vyhlášky Osídlovacího úřadu a Fondu národní obnovy z 9. 5. 1947 číslo 488 Úředního listu, jímž se stanoví způsob, jakým má býti naloženo knihami, brožurami a jinými tištěnými věcmi, konfiskovanými podle dekretu prezidenta republiky ze dne 25. Října 1945, č. 108 o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.
  13. 13. • MNV zasílaly seznamy ONV ( správním komisím) nejpozději do 30. listopadu 1945, a ty poté Ministerstvu vnitra do 10. prosince 1945. • Ústřední národní výbor hl. města Prahy, národní výbory statutárních měst a ZNV mohly provádět vlastní soupisy a též do 10.prosince je předkládaly ministerstvu vnitra.
  14. 14. • Kulturní komise ZNV 17.5. 1945 - svoji knihovní sekci a Sekretariát pro evidenci a ochranu uměleckých památek. • Za Národní a univerzitní knihovnu v Praze její ředitel dr. J. Bečka a dr. Heřman. • Národní knihovna se tak podílela na zajištění knih v Praze i mimo ni formou národních správ.
  15. 15. • Oběžník ZNV ze dne 21.8.1945 čj. 115/13- 1945 – I.6a určený pro MNV ve Velké Praze a všem ONV a správním komisím v českých zemích nařídil evidenci a soustředění hlášení o zabavených knihách ( z veřejných i soukromých knihoven ) z obcí. • Příslušné pokyny byly vysílány i rozhlasem
  16. 16. Členění konfiskovaných knih • Prohlášené za národní kulturní majetek (například prvotisky a rukopisy, staré tisky, bibliofilie, unikáty, knižní archiválie, vědecké a odborné knihy, mapy atd • Určené pro restituci • Určené pro knihovní fondy • Určené k prodeji - Vyhláška osídlovacího úřadu č. 138 z 23.7. 1946, č. 1587 definovala v článku 2 subjekty, které mohly o odprodej požádat ( v zásadě se jednalo o státně spolehlivé fyzické osoby a veřejné instituce • Určené k likvidaci
  17. 17. Kompenzace za konfiskace? • Jen pro spojenecké státy a jejich občany– lump sum agreements • Výjimka pro neutrální státy – případ Švýcarska • Německý majetek ať již státu, veřejných korporací nebo fyzických osob – charakter nepřátelského majetku, spojeno s reparacemi a není právní titul pro odškodnění

×