SlideShare a Scribd company logo
1 of 157
Download to read offline
Brief Information on Karmas of
Dashemani Gana of Charak Samhita.
जीवनीय
Vitalizers
जीवनीय (vitalisers)
 जीवनम् आयु: तस्मै: हितम् जीवनीयम् ।
 जीवनम् आयु: शरीरेन्द्रियसत्वात्मसंयोगों धारर जीववतम् । ननत्यगश्चनुबरधश्च
पयाायेरायुरुच्यते।
 जीवने हितो जीवनीय:
 जीवनीय इनत जीवनाय हित:। (गंगाधर)
 जीवनीय आयुष्यो।
 चरक ने दूध को जीवनीय िव्यों में श्रेष्ठ एवं ववदाररकरद को जीवन किा िै।
 सुश्रुत ने काकोल्याहद गण को जीवन किा िै।
 जीवकर्ाभकौ मेदा मिामेदा काकोली क्षीरकाकोली मुद्गपणी मार्पणी जीवरती
मधुकममनत जीवनीयानी भवन्द्रत ।
द्रव्य botanical Name Family
जीवक Melaxis muscifera / Microstylis muscifera Orchidaceae
ऋर्भक Melaxis accuminata /M. wallichii Orchidaceae
मेदा Polygonatum multiflorum/ P. airrhifolium Asparagaceae
मिामेदा Polygonatum verticellatum/P. airrhifolium Asparagaceae
काकोली Hebanaria accuminata / Roscoca procera Orchidaceae
क्षीरकाकोली Lilium polyphyllum/ Roscoca procera Liliaceae
मुद्गपणी Phaseolus trilobus Paplionaceae
मार्पणी Teramnus labialis Paplionaceae
जीवरती Leptadenia reticulata Asclepiadaceae
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
बृहंणीय
The Promoters/Mass Gainers /Anabolics
 परिभाषा
 बृित्त्वं यच्छरीरस्य जनयेत्तच्च बृंिणम् (च.सू.२२/९)
 बृंिणं यत् बृंित्वाय देिस्य (सु.सू.४०)
 बृंिणं शरीर वृद्धधकरणं। (ड.)
 देि बृंिणाय हितं बृंिणीयम् (गंगाधर)
 गुरुशीतंमृदुन्द्स्नग्धं बिलं स्थूलवपन्द्च्छलम्।
प्रायो मरदं न्द्स्थरं श्लक्षणं िव्यं बृंिणमुच्यते॥(च.सू.२२/१३)
 काकोल्याहद गण की और्धधयााँ ,मांस ,ववदाररकरद इत्याहद बृंिण िव्य िै।
 क्षीररणी राजक्षवकाश्वगंधा काकोली क्षीरकाकोली वाट्यायनी भिोदनी भारद्वाजी पयस्य
ऋर्यगंधा इनत दशेमानन बृंिणीयानन भवन्द्रत । (च.सू.४/२)
द्रव्य Botanical Name Family
क्षीररणी (क्षीरलता) Mimusops hexandra Sapotaceae
राजक्षवक (दुन्द्ग्धका) Euphorbia microphylla Euphorbiaceae
अश्वगंधा Withania somnifera Solanaceae
काकोली Hebanaria accuminata Orchidaceae
क्षीरकाकोली Lilium polyphyllum Liliaceae
वाट्यायनी Sida cordifolia Malvaceae
भिोदनी (पीत बला) Sida rhombifolia Malvaceae
भारद्वाजी(वन कापाास) Thespesia lampas Malvaceae
पयस्या (ववदारीकरद) Ipomea digitata Convolvulaceae
ऋष्यगरधा Withania coagulens Solanaceae
लेखनीय
The Reducers/ Mass Burners/ Catabolics
 परिभाषा
 लेखनं पतलीकरणं । (डल्िण)
 लेखनं कशानं ,तस्मै हितं लेखनीयम्। (योगीरिनाथ सेन)
 धातून् मलान् वा देिस्य ववशोष्योल्लेखयेच्च यत् ।
लेखनं तत् यथा क्षोिं नीरमुष्णं वचा यवा: ॥ (शा.पू.ख.४/११)
 यत् िव्यं धातून् रसादीन् मलान् वा ,ववशोष्य शुष्कान् कृ त्वा ,लेखयेत् स्थूलस्य
कृ शतां कारयेत् तत् लेखनम ् । (आढ़मल)
 मुस्तकु ष्ठ िररिादारूिररिावचानतववर्ाकटुरोहिणीधचत्रकधचरबबल्व िैमवत्य इनत
दशेमानन लेखनीयानी भवन्द्रत। (च.सू.४/३)
 मधु , उष्ण जल वचा यव, सालसारहद गण
द्रव्य Botanical name family
मुस्तक Cyperus rotundus Cyperaceae
कु ष्ठ Saussuria lappa Compositae
िररिा Curcuma longa Zingiberaceae
दारू िररिा Berberis aristata Berberidaceae
वचा Acorus calamus Araceae
अनतववर्ा Aconitum heterophyllum Ranunculaceae
कटुकी Picrorrhiza kurroa Scrophulariaceae
धचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae
धचरबबल्व (करंज) Holoptelia integrifolia Ulmaceae
िैमवती (श्वेत वचा ) Iris versicolor Araceae
भेदनीय
The Disintegrators/Cathartics
 परिभाषा
 भेदनाय शरीरान् मल: ननिरणाय हितं। (गंगाधर सेन)
 मलाहदकं अबद्धं यत् बद्धं वा वपन्द्डडतं मलै:।
मभत्वाsध: पातयनत तद् भेदनं कटुकी यथा॥ (शा.पू.ख.४/६)
 भेदनं वपन्द्डडतमलानां िवीकृ त्य बहि: सारणं तस्मै हितं। (योगीरिनाथ सेन)
 आचाया चरक ने भेदन की स्वतंत्र पररभार्ा निीं बताई लेककन अम्लवेतस के गुण
कमों में इसे भेदन कमा करने वाला किा िै ।
 सुश्रुत ने श्यामाहद गण के िव्यों का एक कमा ववड्भेदन बताया िै ।
 सुबिा अकोरुबूकान्द्ग्नमुखी धचत्राधचत्रक धचरबबल्व शंखखनीशकु लादनी स्वणाक्षीररडय इनत
दशेमानन भेदनीयानन भवन्द्रत । (च.सू.४/४)
द्रव्य Botanical name Family
सुविा Operculina turpethum Convolvulaceae
अका Calotropis procera Asclepiadaceae
उरुबक Ricinus communis Euphorbiaceae
अन्द्ग्नमुखी Gloriosa superba Liliaceae
धचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae
धचरबबल्व Holoptelia integrifolia Ulmaceae
धचत्रा Baliospermum montanum Euphorbiaceae
शंखखनी Canscora decussata Cucurbitaceae
शकु लादनी Picrorrhiza kurroa Scrophulariaceae
स्वणाक्षीरी Argemone Mexicana Papaveraceae
संधानीय
The Integrators / Cohesives/ Healers
 परिभाषा
 सरधानीय: संग्रिण: सामारयेन, पुरीर्स्य संग्रिणस्तु मभरनमलमात्रसंग्रिण:। (चक्र.)
 सरधानीयानीनत भग्नसंयोजीनी । (गंगाधर)
 चक्रपाखण ने संधानीय का अथा संग्रिण अथाात् पुरीर् संग्रिणीय मलया िै जबकक गंगाधर
ने टूटी िुई िड्डडयों को जोड़ने वाला मलया िै। आचाया वप्रयव्रत भी गंगाधर के मत का िी
समथान करते िैं ।
 अगर चक्रपाखण जी को समथान हदया जाए तो किर पुरीर्संग्रिणीय मिाकर्ाय ?
 संधानीय भग्न संयोजनाय हितं संधानीयम् ।
 मधुकमधुपणीपृन्द्श्नपणायम्बष्ठकीसमंगामोचरसधातकीलोध्रवप्रयंगुकटिलानीनत दशेमानन
संधानीयानन भवन्द्रत। (च.सू.४/५)
द्रव्य Botanical name Family
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
मधुपणी Tinospora cordifolia Menispermaceae
पृन्द्श्नपणी Uraria picta Paplionaceae
अम्बष्ठा Cissampelos pariera Menispermaceae
समंगा Rubia cordifolia Rubiaceae
मोचरस Salmalia malabarica Bombacaceae
धातकी Woodfordia fruticosa Lythraceae
वप्रयंगु Callicarpa macrophylla Verbinaceae
कट्िल Myrica nagi Myricaceae
लोध्र Symplocos racemosa Symlpocaceae
दीपनीय
The Kindlers / Appetizers
परिभाषा
 यत् अन्द्ग्नकृ त् पचेत् न आमं दीपनं तद्यथा घृतं । (अ.ह्र.सू.१५)
 दीपनमरतरग्ने: संधुक्षणं, तस्मै हितं दीपनीयं। (योगींिनाथ सेन)
 पचेत् न आमं वन्द्ननकृ त् च दीपनं तद् यथा मममश:।(शा.पू.ख.४/१)
 दीपन िव्यों में वायु एवं अन्द्ग्न मिाभूत की प्रधानता िोती िै। कु छ दीपन िव्य प्रभाव
के कारण भी दीपन कमा करते िै जैसे घृत ।
 वपप्पली वपप्पलीमूलचव्यधचत्रकशृंगवेराम्लवेतसमररचाजमोदाभल्लातकान्द्स्थहिंगुननयाासा
इनत दशेमानन दीपनीयानी भवन्द्रत। (च.सू.४/६)
द्रव्य Botanical Name Family
वपप्पली Piper longum Piperaceae
वपप्पलीमूल Roots of Piper longum Piperaceae
चव्य Piper chaba Piperaceae
धचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae
शृंगवेर (सोंठ) Zingiber officinalis Zingiberaceae
मररच Piper nigrum Piperaceae
अम्लवेतस Garcinia pedunculata Guttiferae
अजमोद Trachyspermum roxburghianum Umbelliferae
भल्लातक Semicarpus anacardium Anacardiaceae
हिंगु Ferula narthex Umbelliferae
To be continued…
बल्य
Strength Promoters/Immunity Enhancers
 परिभाषा
 बलाय् हितं बल्यं। (योगरत्नाकर)
 सुश्रुत ने बंिण द्रव्यों को िी बल्य किा िै ।
 एन्द्द्रवष्यभ्यततरस: ऋष्यप्रोक्ता पयस्याश्वगंधास्स्िरा रोहिणीबलाततबला इतत दशेमातन
बल्यातन भवस्न्द्त ।(च.सू.४/७)
 कु क्कु ट मांस
द्रव्य Botanical Name Family
एन्द्द्री (गोरक्षककक टी) Bacopa monnieri/ Citrullus
colocynthis
Scrophulariaceae
ऋषभी (शूकशशम्बी) ?/ Mucuna prurience Paplionaceae
अततरसा(शतावरी) Asparagus racemosus Liliaceae
ऋष्यप्रोक्ता(माषपणी) Teramnus labialis Paplionaceae
पयस्या Ipomea panniculata Convolvulaceae
अश्वगंधा Withania somnifera Solanaceae
स्स्िरा Desmodium gangeticum Paplionaceae
रोहिणी Picrorhiza kurroa/? Scropulariaceae
बला Sida cordifolia Malvaceae
अततबला Abutilon indicum Malvaceae
वर्णयय
Anti Pigmentation Drugs / Complexion
Enhancers/Glow Enhancers
 परिभाषा
 वणाकय हितं वर्णयकम् । (गंगाधर)
 वणाकय हितं वचकस्यम ् । (र.वै.)
 कोई भी ऐसी स्स्ितत स्िस में वणक ववकत िो रिा िै िैसे वात ववकतत में श्याव वणक ,ववष सेवन
से उत्पन्द्न नील ,पीत या कष्ण वणक । वर्णयक द्रव्य भ्रािक वपत्त को समावस्िा में लाकर वणक को
प्राकत अवस्िा में लाते िैं ।
 चन्द्दनतुंगपद्यमकोशीरमधुकमंस्िष्ठासाररवापयस्याशसतालता इतत दशेमातन वर्णयाकतन भवस्न्द्त ।
(च.सू.४/८)
द्रव्य Botanical Name Family
चन्द्दन Santalum album Santalinaceae
तुंग Calophyllus inophylum Guttifarae
पद्मक Prunus ceresoides Rosaceae
उशीर Vetiveria zizanoides Valarianaceae
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
मंस्िष्ठा Rubia cordifolia Rubiaceae
साररवा Hemidesmus indicus Asclepiadaceae
पयस्या Ipomea paniculata Convolvulaceae
शसता (श्वेत दूवाक) White variety of cynodon dactylon Graminae
लता (श्याम दूवाक) Black variety of cynodon dactylon Graminae
कर्ण्य
Drugs Useful For Throat Disorders
 परिभाषा
 कर्णठाय हितं कर्णठयम् ।
 कर्णठ स्स्ित ववशभन्द्न प्रकार के रोगों का नाश करने वाला ।
 साररवेक्षुमूलमधुकवपप्पली द्राक्षा ववदारी कै टयकिंसपादीबितीकर्णटकाररका इतत दशेमातन
कर्णठयातन भवस्न्द्त । (च.सू.४/९)
द्रव्य Botanical Name Family
साररवा (अनंतमूल) Hemidesmus indicus Asclepiadaceae
इक्षुमूल Saccharum officinalis Graminae
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
वपप्पली Piper longum Paplionaceae
द्राक्षा Vitis vinifera Vitaceae
ववदारी Ipomea digitata Convolvulaceae
कै टयक (कट्फल) Myrica nagi Myricaceae
िंसपादी Adiantum lanulatum Polypodiaceae
बिती Solanum indicum Solanaceae
कर्णटकारी Solanum xanthocarpum Solanaceae
हृद्य
Heart Pleasing Drugs
 परिभाषा
 हृदयाय मनसे हितम ् हृदयम् । (गंगाधर)
 हृदयाय हितम ् हृदयम ् (चक्रपाणण)
 आम्रआम्रातकशलकु चकरमदकवक्षाम्लाम्लवेतसकु वलबदरदाड़िममातुलुंगानीतत दशेमातन
ह्रद्यानी भवस्न्द्त ।(च.सू.४/१०)
 इस मिाकषाय में वणणकत सभी द्रव्यों में अम्ल रस की प्रधानता िैं। अम्ल रस के
लक्षणों में ‘ मनोबोधयतत, हृदयं तपययतत ’ कहा है ।
 सुश्रुत में वर्णयत परुषकादद गण के द्रव्य ह्रद्य ही है ।
 अम्लं हृदयनां (च.सू.२५/४०)।
द्रव्य Botanical Name Family
आम्र Mangifera indica Anacardiaceae
आम्रातक Spondias pinnata Anacardiaceae
शलकु च Artocarpus lakooca Moraceae
करमदक Carissa carandes Apocyanaceae
वक्षाम्ल Tamarindus indicus Caesalpiniaceae
अम्लवेतस Rheum emodi/Garcinia pedunculata Polygonaceae /Guttifarae
कु वल Zizyphus sativa Rhamnaceae
बदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae
दाड़िम Punica granatum punicaceae
मातुलुंग Citrus decumana Rutaceae
तृप्ततघ्न
Anti-Early Satiety Drugs
 परिभाषा
 तस्प्त: श्लेष्मववकार: , येन तप्तशमवात्मानं मन्द्यते , तद््नम ् तस्प्त्नम्। (चक्र.)
 तस्प्त: श्लेष्मववकारभेद:, तन्द्नाशकम तस्प्त्नम् ।(गंगाधर )।
 नागरचव्याचचत्रकववडंगमूवाकगुडूचीवचामुस्तवपप्पलीपटोलानीतत दशेमातन तस्प्त्नातन
भवस्न्द्त । (च.सू.४/११)
द्रव्य Botanical Name Family
नागर Zingiber officinalis Zinziberaceae
चव्य Piper chaba Piperaceae
चचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae
ववडंग Embelia ribes Myrsinaceae
मूवाक Marsdenia tenacissima Asclepiadaceae
गुडूची Tinospora cordifolia Menispermaceae
वचा Acorus calamus Araceae
मुस्तक Cyperus rotundus Cyperaceae
वपप्पली Piper longum Piperaceae
पटोल Trichosanthes dioica Cucurbitaceae
अर्शोघ्न
Anti-hemorrhoids
 परिभाषा
 अररवत् प्राणणणो मांसकीलका ववशसस्न्द्त यत् ।
अशाांशस तस्मादुच्यन्द्ते गुदमागकतनरोधत:।।(अ.ह्र.तन.७/१)
 कु टिबबल्वचचत्रकनागरततववषाभयाधन्द्वयासकदारूिररद्रावचाचव्यानीतत दशेमान्द्यशो्नातन
भवस्न्द्त । ।(च.सू.४/१२)
द्रव्य Botanical Name Family
कु टि Holarrhena antidysenterica Apocyanaceae
बबल्व Aegle marmelos Rutaceae
चचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae
नागर Zingiber officinalis Zingiberaceae
अततववषा Aconitum heterophyllum Ranunculaceae
अभया Terminalia chebula Combretaceae
धन्द्वयास Fagonia cretica Zygophyllaceae
दारूिररद्रा Berberis aristata Berberidaceae
वचा Acorus calamus Araceae
चव्य Piper chaba Piperaceae
कु ष्ठघ्न
Drugs Against Skin diseases/ Leprosy
 परिभाषा
 खहदर कु ष्ठ्नानां।
 खहदराभयामलकिररद्रारुष्करसप्तपणाकरग्वधकरवीरववडंगिातीप्रवाला इतत दशेमातन
कु ष्ठ्नातन भवस्न्द्त । (च.सू.४/१३)
द्रव्य Botanical Name Family
खहदर Acacia catechu Mimosaceae
अभया Terminalia chebula Combretaceae
आमलकी Emblica officinalis Euphorbiaceae
िररद्रा Curcuma longa Zingiberaceae
अरुष्कर Semicarpus anacardium Anacardiaceae
सप्तपणक Alstonia scholaris Apocyanaceae
आरग्वध Cassia fistula Caesalpiniaceae
करवीर Nerium indicum Apocyanaceae
ववडंग Embelia ribes Myrsinaceae
िाती प्रवाल Tender shoots of Jasminum officinalis Oleaceae
कर्णडूघ्न
Anti Itch Drugs
 परिभाषा
 कर्णडूं िस्न्द्त इतत कर्णडू्नम् ।
 चन्द्दननलदकतमालनक्तमालतनम्बकु टिसषकपमधुकदारूिररद्रामुस्तानीतत दशेमातन
कर्णडू्नातन भवस्न्द्त । ।(च.सू.४/१४)
द्रव्य Botanical Names Family
चंदन Santalum album Santalinaceae
नलद Vetiveria zizanoides Graminae
कतमाल Cassia fistula Caesalpiniaceae
नक्तमाल Pongamia pinnata Paplionaceae
तनम्ब Melia azadirachta Meliaceae
कु टि Holarrhena antidysentrica Apocyanaceae
सषकप Brassica campestris Cruciferae
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
दारूिररद्रा Berberis aristata Berberidaceae
मुस्तक Cyprus rotundus Cyperaceae
To be continued…
स्नेहोपग
Adjuvants to Unctuous Substances
 परिभाषा
 स्नेहमुपगच्छति स्नेहक्रियायाां सहायीभवति इति स्नेहोपगम् । (यो.)
 जो स्नेहन क्रिया में सहायक हो।
 मृद्वीकामधुकमधुपर्णीमेदाववदारीकाकोलीक्षीरकाकोलीजीवकजीवन्िीशालपर्णयय इति
दशेमातन स्नेहोपगातन भवन्न्ि । (च.सू.४/२१)
द्रव्य Botanical Name Family
मृद्ववका Vitis vinifera Vitaceae
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
मधुपर्णी Tinospora cordifolia Menispermaceae
मेदा Polygonatum multiflorum/ P. airrhifolium Asparagaceae
ववदारी Ipomea digitata Convolvulaceae
काकोली Hebanaria accuminata / Roscoca procera Orchidaceae
क्षीरकाकोली Lilium polyphyllum/ Roscoca procera Liliaceae
जीवक Melaxis muscifera / Microstylis muscifera Orchidaceae
जीवन्िी Leptadenia reticulata Asclepiadaceae
शालपर्णी Desmodium gangeticum Paplionaceae
स्वेदोपग
Adjuvants to Diaphoretics
 परिभाषा
 स्वेदनद्रव्य अग्नन्यादे: स्वेदनक्रियायाां सहायत्वेनोपगच्छति इति स्वेदोपगम् । (च.द.)
 स्वेदस्य उप सहायत्वेन गच्छति इति स्वेदोपगातन ।
 जो द्रव्य स्वेदन कमय में सहायक हों ।
 शोभाांजनकै रर्णडाकय वृश्चीरपुननयवायवतिलकु लत्थमाषबदरार्णीति दशेमातन सवेदोपगातन भवन्न्ि ।
(च.सू.४/२२)
द्रव्य Botanical Names Family
शशग्रु Moringa oleifera Moringaceae
एरर्णड Ricinus communis Euphorbiaceae
अकय Calotropis procera Asclepiadaceae
वृश्चीर(श्वेि पुननयवा) White variety of Boerhavia diffusa Nyctaginaceae
पुननयवा Red variety of Boerhavia diffusa Nyctaginaceae
यव Hordeum vulgare Gramineae
तिल Sesamum indicum Pedaliaceae
कु लत्थ Dolichos biflorus Paplionaceae
माष Phaseolus mungo Paplionaceae
बदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae
वमनोपग
Adjuvants to Emetics
 परिभाषा
 वमन द्रव्यस्य मदनफलादे: वमन क्रियायाां सहायत्वेनोपगच्छति इति वमनोपगम् । (च.द.)
 उपग अथायि सहायक । वमन द्रव्यों की वमन क्रिया में सहायक द्रव्य ।
 वमनमुपगच्छति वमनक्रियायाां सहायी भवति इति वमनोपग ।(यो.)
 मधुमधुककोववदारकबुयदारनीपववदुलबबम्बीशर्णपुष्पीसदपुष्पाप्रत्यक्पुष्पा इति दशेमातन
वमनोपगातन भवन्न्ि । (च.सू.४/२३)
द्रव्य Botanical Name Family
मधु Honey
मधुक Glycyerrhiza glabra Paplionaceae
कोववदार Bauhinia purpurea Caesalpiniaceae
कबुयदार(श्वेि काांचनार) Bauhinia variegata Caesalpiniaceae
नीप Anthocephalus indicus Rubiaceae
ववदुल (हहज्जल) Barringtonia acutangula Lecythidaceae
बबम्बी Coccinia indica Cucurbitaceae
शर्णपुष्पी(घर्णटारवा) Crotalaria verrucosa /C.juncea Paplionaceae
सदापुष्पा(अकय ) Calotropis procera Asclepiadaceae
प्रत्यक्पुष्पा(अपामागय) Achyranthes aspera Amaranthaceae
वविेचनोपग
Adjuvants to Purgatives
 परिभाषा
 ववरेचनमुपगच्छति ववरेचन क्रियायाां सहायी भवति इति ववरेचनोपग । (यो.)
 ववरेचन कमय में सहायक द्रव्य
 ववरेचनद्रव्यस्य बिवृदादे: ववरेचन क्रियायाां सहायत्वेनोपगच्छति इति ववरेचनोपगम् ।
(च.द.)
 द्राक्षाकाश्मययपरुषकाभयामलकववभीिककु वलबदरककय न्धुपीलूनीति दशेमातन
ववरेचनोपगातन भवन्न्ि । (च.सू.४/२४)
द्रव्य Botanical names Family
द्राक्षा Vitis vinifera Vitaceae
काश्मरी Gmelina arborea Verbinaceae
परुषक Grewia asiatica Tiliaceae
अभया Terminalia chebula Combretaceae
आमलकी Emblica officinalis Euphorbiaceae
ववभीिक Terminalia belerica Combretaceae
कु वल Zizyphus sativa Rhamnaceae
बदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae
ककय न्धु Zizyphus nomularia Rhamnaceae
पीलू Salvadora persica Salvadoraceae
आस्थापनोपग
Adjuvants to Decoctive Enemata
 परिभाषा
 आस्थापनद्रव्यार्णाां पाटलाहदनामास्थापन क्रियायाां सहायत्वेनोपगच्छति इति आस्थापनोपगम् ।
(च.द.)
 आस्थापनमुपगच्छति इति आस्थापन क्रियायाां सहायी भवति इति आस्थापनोपगम् । (यो.)
 आस्थापन द्रव्यों की क्रिया में सहायक
 बिवृिबबल्ववपप्पलीकु ष्ठसषयपवचावत्सकफलशिपुष्पामधुकमदनफलानीति
दशेमान्यास्थापनोपगानी भवन्न्ि (च.सू.४/२५)
द्रव्य Botanical Name family
बिवृि Operculina turpethum Convolvulaceae
बबल्व Aegle marmelos Rutaceae
वपप्पली Piper longum Piperaceae
कु ष्ठ Saussurea lappa Compositae
सषयप Brassica campestris Cruciferae
वचा Acorus calamus Araceae
वत्सकफल Holarrhena antidysentrica Apocyanaceae
शिपुष्पा Anethum sowa Umbelliferae
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
मदनफल Randia spinosa Rubiaceae
अनुवासनोपग
Adjuvants to Unctuous Enemata
 परिभाषा
 अनुवासन द्रव्यस्य िैलादेरनुवासन क्रियायाां सहायत्वेनोपगच्छति इति अनुवासनोपगम् ।
(च.द.)
 अनुवासनमुपगच्छति इति अनुवासन क्रियायाां सहायी भवति इति अनुवासनोपगम् ।
(यो.)
 अनुवासन द्रव्यों की क्रियाओां में सहायक
 रास्नासुरदारुबबल्वमदनशिपुष्पावृश्चीरपुननयवाश्वदांष्रान्ग्ननमांथश्योनाका इति
दशेमान्यनुवासनोंपगातन भवन्न्ि । (च.सू.४/२६)
द्रव्य Botanical Name Family
रास्ना Pluchea lanceolata Compositae
सुरदारु Cedrus deodara Pinaceae
बबल्व Aegle marmelos Rutaceae
मदन Randia spinosa Rubiaceae
शिपुष्पा Anethum sowa/ Foeniculum vulgare Umbelliferae
वृश्चीर White variety of Boerhavia diffusa Nyctaginaceae
पुननयवा Red variety of Boerhavia diffusa Nyctaginaceae
श्वदांष्रा Tribulus terrestris Zygophyllaceae
शयोनाक Oroxylum indicum Verbinaceae
अन्ग्ननमांथ Premna mucronata Verbinaceae
 परिभाषा
 शशरोववरेचनोपगे िु शशरोववरेचनो प्रधानान्येव द्रव्याणर्ण बोद्धव्यानी । (च.द.)
 शशरोववरेचनमुपगच्छति शशरोववरेचन क्रियायाां सहायी भवति इति शशरोववरेचनोपगम् ।
(यो.)
 शशरोववरेचन द्रव्यों की क्रिया में सहायक
 ज्योतिष्मिीक्षवकमररचवपप्पलीववडांगशशग्रुसषयपापामागयिर्णडुलश्वेिामहाश्वेिा इति दशेमातन
शशरोववरेचनोपगातन भवन्न्ि । (च.सू.४/२७)
द्रव्य Botanical Name Family
ज्योतिष्मिी Celestrus panniculatus Celastraceae
क्षवक Centipeda minima Asteraceae
मररच Piper nigrum Piperaceae
वपप्पली Piper longum Piperaceae
ववडांग Embelia ribes Myrsinaceae
शशग्रु Moringa oeliefera Moringaceae
सषयप Brassica campestris Cruciferae
अपामागय िर्णडुल Achyranthes aspera Amaranthaceae
श्वेिा (अपरान्जिा) Clitoria ternatea Paplionaceae
महाश्वेिा(कटभी) A variety of Clitoria ternatea Paplionaceae
To be continued…
छर्दिनिग्रहण
Drugs controlling vomiting(anti Emetics)
 परिभाषा
 छर्दि निगृहणानि स्िम्भयिीनि छर्दिनिग्रहणं, व्याधिहरणवचिेि िद्िेिुदोषहरणमपि
लभ्यिे (गंगािर)
 छर्दि वममं निगृहणािीनि छर्दिनिग्रहणम् । (यो.)
 जो द्रव्य वमि के कारणभूि दोष को समाप्ि करके वमि को दूर करें ।
 सुश्रुि िे आिग्वधार्द, पटोलार्द एवं गुडुच्यार्द गण को वममहर कहा ह ।
 जम््वाम्रिल्लवमािुलुंगाम्लबदरदाड़िमयवयष्टिकोशीरमृल्लाजा इनि दशेमानि
छदीनिग्रहणानि भवष्ति । (च.सू.४/२८)
द्रव्य Botanical Name Family
जम्बू Syzygium cumini Myrtaceae
आम्र िल्लव Mangifera indica Anacardiaceae
मािुलुंग Citrus decumana Rutaceae
अम्ल बदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae
दाड़िम Punica granatum Punicaceae
यव Hordeum vulgare Graminae
यष्टि Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
उशीर Vetiveria zizanoides Gramineae
मृि्
लाजा Oryza sativa(Fried paddy) Gramineae
तृष्णानिग्रहण
Drugs controlling Thirst(Anti-Thirst)
 परिभाषा
 िृटणां निगृहणािीनि िृटणानिग्रहणम ् । (यो.)
 जो द्रव्य िृटणा के कारणभूि दोष को शांि कर िृटणा का िाश करे ।
 सुश्रुि िे साररवार्द, िरुषकार्द उत्िलार्द एवं त्रप्वार्द गण को पििासाहर कहा ह ।
 िागरितवयासमुस्िििििकचतदिककरािनिक्िगुडूचीह्रीबेरिातयकििोलािीनि दशेमानि िृटणा
निग्रहणानि भवष्ति ।(च.सू.४/२९)
द्रव्य Botanical Name Family
िागर Zingiber officinalis Zingiberaceae
ितवयास Fagonia cretica Zygophyllaceae
मुस्िक Cyprus rotundus Cyperaceae
िििि Fumaria parviflora Fumariaceae
चतदि Santalum album Santalinaceae
ककरािनिक्ि Swertia chiraita Gentianaceae
गुडूची Tinospora cordifolia Menispermaceae
हीबेर(सुगतिबाला) Pavonia odorata Malvaceae
िातयक Coriandrum sativum Umbelliferae
ििोल Trichosanthes cucumerina/ T. dioica Cucurbitaceae
र्हक्कानिग्रहण
Drugs controlling Hic-cough(anti-Hiccup)
 परिभाषा
 र्हक्का निगृहणािीनि र्हक्कानिग्रहणम् । (यो.)
 जो द्रव्य र्हक्का के कारणभूि दोष को शांि कर र्हक्का का िाश करे
 शिीिुटकरमूलबदरबीजकण्िकाररकाबृहिीवृक्षरूहाभयापिप्िलीदुरालभा कु लीरशृंगय इनि
दशेमानि र्हक्कानिग्रहणानि भवष्ति। (च.सू.४/३०)
द्रव्य Botanical Name Family
शिी Hedychium spicatum Zingiberaceae
िुटकरमूल Inula racemosa Compositae
बदरमूल Zizyphus jujuba Rhamnaceae
कण्िकारी Solanum xanthocarpum Solanaceae
बृहिी Solanum indicum Solanaceae
वृक्षरूहा Dendrophthoe falcata Loranthaceae
अभया Terminalia chebula Combretaceae
पिप्िली Piper longum Piperaceae
दुरालभा Fagonia cretica Zygophyllaceae
कु लीरशृंगी Rhus succedanea/Pistacia integerrima Anacardiaceae
पुिीषसंग्रहणीय
Anti Diarrheal Drugs
 परिभाषा
 िुरीषसंग्रहणं िुरीषस्य स्िम्भिं, िस्म र्हिम् । (ग.)
 िुरीषस्यानिसरि: संग्रहणं संग्रह:, ित्र र्हिं िुरीषसंग्रहणीयम् (यो.)
 जो द्रव्य द्रवीभूि िथा बार बार होिे वाले िुरीष को बांिे ।
 उटणग्राही एवं शीिग्राही
 पियड़्ग्वितिाम्राष्स्थकिवड्गलोध्रमोचरससमंगािािकीिुटििद्मािद्यमके शराणीनि
दशेमानि िुरीषसंग्रहणीयानि भवष्ति । (च.सू.४/३1)
द्रव्य Botanical Name Family
पियंगु Callicarpa macrophylla Verbinaceae
अितिा Hemidesmus indicus Asclepiadaceae
आम्राष्स्थ Mangifera indica Anacardiaceae
किवंग Oroxylum indicum Bignoniaceae
लोध्र Symplocos racemosa Symplocaceae
मोचरस Salmalia malabarica Bombacaceae
समंगा Mimosa pudica Mimosaceae
िािकी िुटि Woodfordia fruticosa Lythraceae
िद्मा Clerodendron serratum Verbinaceae
िद्मके शर Nelumbo nucifera Nymphaceae
पुिीषवविजिीय
Pigment Enhancers for Stool
 परिभाषा
 िुरीषस्य पवरजिं दोषसंबतिनिरासं करोिीनि िुरीषपवरजिीयम् । (च.द.)
 िुरीषस्य पवरजिं दोषसंबतिपवगमेि रजिं, िस्म र्हिम् । (यो.)
 दोषसंबद्िस्य िुरीषस्य दोषसंबतिाद् पवगमेि रजिं राग: , िस्म र्हिम्
िुरीषपवरजिीयम ्। (गंगािर)
 जो द्रव्य दोषदूपषि िुरीष के कारणभूि दोष को दूर करके उसका वणि स्वाभापवक करे ।
 जम्बूशल्लकीत्वक््क्छु रामिूकशाल्मलीश्रीवेटिक भृटिमृत्ययस्योत्िलनिलकणा इनि
दशेमानि िुरीषपवरजिीयानि भवष्ति । (च.सू.४/३२)
द्रव्य Botanical Name Family
जम्बू Syzygium cumini Myrtaceae
शल्लकी त्वक् Boswellia serrata Burseraceae
क्छु रा ?/
मिूक Madhuka indica Sapotaceae
शाल्मली Salmalia malabarica Bombacaceae
श्रीवेटिक Pinus roxburghii Pinaceae
भृटिमृि्
ियस्या Ipomea panniculata Convolvulaceae
उत्िल Nymphaea alba Nymphaceae
निल Sesamum indicum Pedaliaceae
मूत्रसंग्रहणीय
Anti Diuretics
 परिभाषा
 अनिमात्रं िुिः िुिश्च िवििमािं मूत्रं संग्रहणािीनि मूत्रसंग्रहणीयम् ।
 जो द्रव्य बार बार एवं अनि मात्रा में निकलिे वाले मूत्र को रोके ।
 जम््वाम्रप्लक्षविकिीििोडुमबराश्वत्थभल्लािकाशमंिकसोमवल्का इनि दशेमानि
मूत्रसंग्रहणीयानि भवष्ति । । (च.सू.४/३३)
द्रव्य Botanical Name Family
जम्बू Syzygium cumini Myrtaceae
आम्र Mangifera indica Anacardiaceae
प्लक्ष Ficus lacor Moraceae
वि Ficus bengalensis Moraceae
किीिि Albizzia lebbeck Mimosaceae
उदुम्बर Ficus racemosa Moraceae
अश्वत्थ Ficus religiosa Moraceae
भल्लािक Semicarpus anacardium Anacardiaceae
अश्मंिक Bauhinia racemosa Caesalpiniaceae
सोमवल्क Acacia catechu /A. suma Mimosaceae
मूत्रवविजिीय
Pigment Enhancers for Urine
 परिभाषा
 मूत्रं पवरजयनि दोषसंबतिनिरासं कृ त्वा िकृ िौ स्थाियिीनि मूत्रपवरजिीयम् । (च.द.)
 दोष दूपषि मूत्र के दोष को दूर कर उसके वणि को स्वाभापवक करिे वाला ।
 िद्मोंत्िलिमलिकु मुदसौगष्तिकिुण्डरीकशिित्रमिुकपियंगुिािकीिुटिाणीनिदशेमानि
मूत्रपवरजिीयानि भवष्ति । (च.सू.४/३४)
द्रव्य Botanical Name Family
िद्मा Nelumbo nucifera Nymphaceae
उत्िल Nymphaea alba Nymphaceae
िमलि A variety of Nelumbo nucifera Nymphaceae
कु मुद Nymphaea alba Nymphaceae
सौगष्तिक ?
िुण्डरीक Red variety of Nymphaea lotus Nymphaceae
शिित्र A variety of Nelumbo nucifera Nymphaceae
मिुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
पियंगु Callicarpa macrophylla Verbinaceae
िािकीिुटि Woodfordia fruticosa Lythraceae
मूत्रवविेचिीय
Diuretics
 परिभाषा
 मूत्रस्य पवरेचिं करोनि इनि मूत्रपवरेचिीयम् । (च.द.)
 मूत्रस्य पवरेचिं बर्हःसारणं, ित्र र्हिम् । (यो.)
 जो द्रव्य मूत्र की िवृनि करवाए ।
 सुश्रुि िे परुषकार्द एवं तृणपंचमूल को मूत्रदोषहर कहा ।
 वृक्षादिीश्वदंटरावसुकवमशरिाषाणभेददभिकु शकाशगुतद्रेत्किमूलािीनि इनि दशेमानि
मूत्रपवरेचिीयानि भवष्ति ।(च.सू.४/३४)
द्रव्य Botanical Name Family
वृक्षादिी Dendrophthoe falcata Loranthaceae
श्वदंटरा Tribulus terrestris Zygophyllaceae
वसुक Indigofera ennaphylla Paplionaceae
वमशर Gynandropsis gynandra Capparaceae
िाषाणभेद Bergenia ligulata Saxifragaceae
दभि A variety of Desmostachya bipinnata Gramineae
कु श Desmostachya bipinnata Gramineae
काश Saccharum spontaneum Gramineae
गुतद्रा Saccharum sara Gramineae
इत्किमूल ?
To Be Continued…..
कासहर
Antitussive Drugs
 पररभाषा
 कासं हरतीतत कासहरम् । (यो.)
 सुश्रुत ने विदारीगंधादद एिं सुरसादद गण को कासहर कहा ।
 द्राक्षाभयामलक-विप्िली-दुरालभा-शंगी-कण्टकाररका-िश्चीर-िुनननिा-तामलक्य इतत दशेमातन
कासहराणण भिन्तत । (च.सू.४/३६)
द्रव्य Botancal Names Family
द्राक्षा Vitis vinifera Vitaceae
अभया Terminalia chebula Combretaceae
आमलकी Emblica officinalis Euphorbiaceae
विप्िली Piper longum Piperaceae
दुरालभा Fagonia cretica Zygophyllaceae
शंगी Pistacia integerrima Anacardiaceae
कण्टकाररका Solanum xanthocarpum Solanaceae
िश्चीर White variety of Boerhavia diffusa Nyctaginaceae
िुनननिा Red variety of Boerhavia diffusa Nyctaginaceae
तामलकी Phyllanthus niruri Euphorbiaceae
श्वासहर
Dyspnoea Relieving Drugs
 पररभाषा
 श्िासं श्िासरोगं हरतीतत श्िासहरम् ।
 सुश्रुत ने विदारीगंधादद एिं सुरसादद एिं दशमूल इन गणों को श्िासहर कहा ।
 शटी-िुष्करमूल-अम्लिेतस-एला-दहंगु-अगुरु-सुरसा-तामलकी-जीितती-चण्डा-इतत दशेमातन
श्िासहराणण भिन्तत । (च.सू.४/३७)
द्रव्य Botanical Name Family
शटी Hedychium spicatum Zingiberaceae
िुष्करमूल Inula racemosa Compositae
अम्लिेतस Garcinia pedunculata Guttiferae
एला Elettaria cardamom Zingiberaceae
दहंगु Ferula narthex Umbelliferae
अगुरु Aquilaria agallocha Thymeleaceae
सुरसा Ocimum sanctum Labiatae
तामलकी Euphorbia niruri Euphorbiaceae
जीितती Leptadenia reticulata Asclepiadaceae
चण्डा ?
शोथहर
Anti-Edema Drugs
 पररभाषा
 शोथं हरतीतत शोथहरम् ।(र.िै.)
 सुश्रुत ने ववदारीगंधादद एिं करमदाादद गणों को श्िासहर कहा ।
 िाटला-अन्ननमंथ-श्योनाक-बिल्ि-काश्मयन-कण्टकाररका-िहती-शालिणी-िश्निणी-गोक्षुरका
इतत दशेमातन शोथहराणण भिन्तत । (च.सू.४/३८)
द्रव्य Botanical Name Family
िाटला Stereospermum suaveolens Bignoniaceae
अन्ननमंथ Premna mucronata Verbinaceae
श्योनाक Oroxylum indicum Bignoniaceae
बिल्ि Aegle marmelos Rutaceae
काश्मरी Gmelina arborea Verbinaceae
कण्टकाररका Solanum xanthocarpum Solanaceae
िहती Solanum indicum Solanaceae
शालिणी Desmodium gangeticum Paplionaceae
िन्श्निणी Uraria picta Paplionaceae
गोक्षुर Tribulus terrestris Zygophyllaceae
ज्वरहर
Antipyretics
 पररभाषा
 ज्िरसंतािं हरतीतत ज्िरहरम् ।
 सुश्रुत ने पटोलादद एिं साररवादद गणों को ज्िरहर कहा ।
 साररिा-शकन रा-िाठा-मंन्जष्ठा-द्राक्षा-िीलु-िरुषक-अभया-आमलक-विभीतकानीतत ज्िरहराणण
भिन्तत । (च.सू.४/३९)
द्रव्य Botanical Name Family
साररिा Hemidesmus indicus Asclepiadaceae
शकन रा
िाठा Cissampelos pareira Menispermaceae
मंन्जष्ठा Rubia cordifolia Rubiaceae
द्राक्षा Vitis vinifera Vitaceae
िीलु Salvadora persica Salvadoraceae
िरुषक Grewia asiatica Tiliaceae
अभया Terminalia chebula Combretaceae
आमलकी Emblica officinalis Euphorbiaceae
विभीतक Terminalia bellirica Combretaceae
श्रमहर
Anti-fatigue Drugs
 पररभाषा
 जो द्रव्य शरीर की थकािट को दूर करे ।
 द्राक्षा-खजूनर-वियाल-िदर-दाड़िम-फल्गु-िरुषक-इक्षु-यि-षन्ष्टका इतत दशेमातन श्रमहराणण भिन्तत ।
(च.सू.४/४०)
द्रव्य Botanical Name Family
द्राक्षा Vitis vinifera Vitaceae
खजूनर Phoenix sylvestris Arecaceae
वियाल Buchanania lanzan /B. latifolia Anacardiaceae
िदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae
दाड़िम Punica granatum Punicaceae
फल्गु Ficus carica Moraceae
िरुषक Grewia asiatica Tiliaceae
यि Hordeum vulgare Gramineae
षन्ष्टक Oryza sativa Gramineae
इक्षु Saccharum officinarum Gramineae
To Be Continued….
दाहप्रशमन
Drugs alleviating Burning/Heating Sensation
 परिभाषा
 दाहं प्रशमयतीतत दाहप्रशमनम् ।(यो.)
 जो द्रव्य बाह्य या आभयांतर दाह को शांत करे ।
 सुश्रुत ने साररवादद, अंजनादद, न्यग्रोधादद, गुडूच्यादद और उत्पलादद गण को दाहनाशक
कहा ।
 लाजा-चन्दन-काश्मययफल-मधूक-शकय रा-नीलोत्पल-उशीर-साररवा-गुडूची-ह्रीबेराणीतत दशेमातन
दाहप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४१)
द्रव्य Botanical Name Family
लाजा Oryza sativa Gramineae
चन्दन Santalum album Santalinaceae
काश्मरी फल Gmelina arborea Verbinaceae
मधूक Madhuka indica Sapotaceae
शकय रा Sugar/Mishri
नीलोत्पल Nymphaea stellate Nymphaceae
उशीर Vetiveria zizanoides Gramineae
साररवा Hemidesmus indicus Asclepiadaceae
गुडूची Tinospora cordifolia Menispermaceae
हीबेर Pavonia odorata Malvaceae
शीतप्रशमन
Drugs Alleviating Cold Sensation
 परिभाषा
 शीतं प्रशमयतीतत शीतप्रशमनम् । (यो.)
 जो द्रव्य शीत (ठण्ड लगना) को शांत करे ।
 रास्नागुरुणण शीतापनयनप्रलेपनानाम् । (च.सू.२५)
 तगर-अगुरु-धान्यक-श्ररंगवेर-भूतीक-वचा-कण्टकायायन्ननमंथ-श्योनाक-पपप्पल्य इतत दशेमातन
शीतप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४२)
द्रव्य Botanical Names Family
तगर Valeriana wallichii Valarianaceae
अगुरु Aquilaria agallocha Thymelaeaceae
धान्यक Coriandrum sativum Umbelliferae
श्ररंनवेर Zingiber officinalis Zingiberaceae
भूतीक Trachyspermum ammi Umbelliferae
वचा Acorus calamus Araceae
कण्टकारी Solanum xanthocarpum Solanaceae
अन्ननमंथ Premna mucronata Verbinaceae
श्योनाक Oroxylum indicum Bignoniaceae
पपप्पली Piper longum Piperaceae
उदददप्रशमन
Antiallergic Drugs for Skin Rashes
 परिभाषा
 उददो वरटीदष्टाकारः शोथः, तत्प्रशमन उददयप्रशमनः । (च.द.)
 शीतपानीयसंस्पशायत् शीतकाले पवशेषतः सरागकण्डूः शोफः स्यात् उददयः ।
 उददय को शांत करने वाले द्रव्य
 ततन्दुक-पप्रयाल-बदर-खददर-कदर-सप्तपणय-अश्वकणय-अजुयन-असन-अररमेद इतत दशेमातन
उददयप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४३)
द्रव्य Botanical Name Family
ततन्दुक Diospyros peregrina Ebenaceae
पप्रयाल Buchanania lanzan Anacardiaceae
बदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae
खददर Acacia catechu Mimosaceae
कदर Acacia suma Mimosaceae
सप्तपणय Alstonia scholaris Apocyanaceae
अश्वकणय Dipterocarpus alatus Diptercarpaceae
अजुयन Terminalia arjuna Combretaceae
असन Pterocarpus marsupium Paplionaceae
अररमेद Acacia farneciana Mimosaceae
अंगमददप्रशमन
Body ache Relievers
 परिभाषा
 अंगमदं प्रशमयतीतत शीतप्रशमनम् । (यो.)
 जो द्रव्य अंगमदय को दूर करे ।
 पवदारीगन्धा-परन्श्नपणी-बरहती-कण्टकारी-एरण्ड-काकोली-चन्दन-उशीर-एला-मधुक इतत
दशेमातन अंगमदयप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४४)
द्रव्य Botanical Name Family
पवदारीगन्धा Desmodium gangeticum Paplionaceae
परन्श्नपणी Uraria picta Paplionaceae
बरहती Solanum indicum Solanaceae
कण्टकारी Solanum xanthocarpum Solanaceae
एरण्ड Ricinus communis Euphorbiaceae
काकोली Hebanaria accuminata/ Roscoca procera Orchidaceae
चन्दन Santalum album Santalinaceae
उशीर Vetiveria zizanoides Gramineae
एला Elettaria cardemomum Zingiberaceae
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
शूलप्रशमन
Antispasmodic Drugs /Colic Relievers
 परिभाषा
 शूलं प्रशमयतीतत शीतप्रशमनम् । (यो.)
 जो द्रव्य शूल को दूर करे ।
 पपप्पली-पपप्पलीमूल-चव्य-चचत्रक-श्ररंनवेर-मररच-अजमोदाजगन्धाजाजी-गण्डीराणीतत इतत
दशेमातन अंगमदयप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४५)
द्रव्य Botanical Name Family
पपप्पली Piper longum Piperaceae
पपप्पलीमूल Roots of Piper longum Piperaceae
चव्य Piper chaba Piperaceae
चचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae
श्ररंनवेर (सोंठ) Zingiber officinalis Zingiberaceae
मररच Piper nigrum Piperaceae
अजमोद Trachyspermum roxburghianum Umbelliferae
अजगन्धा Gynandropsis gyanandra Capparidaceae
अजाजी Cuminum cyminum Umbelliferae
गाण्डीर Euphorbia antiquarum Euphorbiaceae
शोणितस्थापन
Hemostatic Drugs
 परिभाषा
 शोणणतस्थापन शब्द के तीन अथय – 1 रक्तप्रसादन 2 रक्तस्तम्भन 3 रक्तवधयक
 शोणणतस्य दुष्टस्य दुन्ष्टमपहत्य तत् प्रकर तौ स्थापयतीतत शोणणतस्थापनम् । (च.द.)
 शोणणत स्थापयतत अततप्रवरत्तं स्तम्भयतीतत शोणणतस्थापनम् । (यो.)
 शोणणतस्थापनं शोणणताततप्रवरपत्त स्तम्भनम् । (सु.चच.)
 जो द्रव्य दोष दूपषत रक्त की पवकर तत को दूर कर उसे प्रकर ततस्थ स्थापपत कर ।
 मधुमधुक-रुचधर-मोचरस-मरत्कपाल-लोध्र-गैररक–पप्रयंगु-शकय रा-लाजा इतत दशेमातन
शोणणतस्थापनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४६)
द्रव्य Botanical Name Family
मधु Honey
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
रुचधर Crocus sativa Iridaceae
मोचरस Salmalia malabarica Bombacaceae
मरत्कपाल
लोध्र Symplocos racemosa Symplocaceae
गैररक Ferrum haematite
पप्रयंगु Callicarpa macrophylla Verbinaceae
शकय रा
लाजा Oryza sativa (fried paddy) Gramineae
वेदनास्थापन
Sensation Stabilizers
 परिभाषा
 वेदनायां संभूतायां तां तनहत्य शरीरं प्रकर त्तौ स्थापयतीतत वेदनास्थापनम् । (च.द.)
 वेदनां स्थापयतत इतत वेदनास्थापनम् ।
 जो पीड़ा को नष्ट करे
 शाल-कट्फल-कदम्ब-पद्मक-तुम्ब-मोचरस-शशरीष-वंजुल-एलवालुक-अशोका इतत
दशेमातन वेदनास्थापनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४७)
द्रव्य Botanical Name Family
शाल Shorea robusta Dipterocarpaceae
कट्फल Myrica nagi Myricaceae
कदम्ब Anthocephalus indicus Rubiaceae
पद्मक Prunus cerasus Rosaceae
तुम्ब Xanthoxylum alatum Rutaceae
मोचरस Salmalia malabarica Bombacaceae
शशरीष Albizzia lebbeck Mimosaceae
वंजुल (वेतस) Salix caprea Salicaceae
एलवालुक Brunus cerasus Rosaceae
अशोक Saraca asoca Caesalpiniaceae
संज्ञास्थापन
Restoratives of Consciousness
 परिभाषा
 संज्ां ज्ानं स्थापयतीतत संज्ास्थापनम् । (च.द.)
 जो द्रव्य संज्ा को फफर से स्थापपत कर
 दहंगु-कै टयय-अररमेद-वचा-चोरक-वयस्था-गोलोमी-जादटला-पलंकषा-अशोकरोदहण्य इतत दशेमातन
संज्ास्थापनातन भवन्न्त । ।(च.सू.४/४८)
द्रव्य Botanical Name Family
दहंगु Ferula narthex Umbelliferae
कै टयय(पवयत तनम्ब ) Murraya koenigii Rutaceae
अररमेद A variety of Acacia catechu Mimosaceae
वचा Acorus calamus Araceae
चोरक (चोरपुष्पी) Angelica glauca Umbelliferae
वयस्था (ब्राह्मी) Bacopa monnieri Scrophulariaceae
गोलोमी A variety of Acorus calamus Araceae
जादटला Nardostachys jatamansi Valarianaceae
पलंकषा Commiphora mukul Burseraceae
अशोकरोदहणी Picrorhiza kurroa Scrophulariaceae
प्रजास्थापन
Pregnancy Stabilizers
 परिभाषा
 प्रजोपघातकं दोषं हत्वा प्रजां स्थापयतीतत प्रजास्थापनम् । (च.द.)
 जो द्रव्य संतान का प्रततबंध करने वाले दोषों व रोगों को दूर कर प्रजा या संतान उत्पतत
म सहायक हों ।
 प्रजां गभय स्थापयतत दोषं तनरस्येतत प्रजास्थापनम् । (यो.र.)
 ऐन्द्री-ब्राह्मी-शतवीयाय-सहस्रवीयाय-अमोघा-अव्यथा-शशवा-अररष्टा-वाट्यापुष्पी-पवष्वकसेनकान्ता
इतत दशेमातन अंगमदयप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४९)
द्रव्य Botanical Names Family
ऐन्द्री Citrullus colocynthis Cucurbitaceae
ब्राह्मी Bacopa monnieri Scrophulariaceae
शतवीयाय Cynodon dactylon Gramineae
सहस्रवीयाय A variety of Cynodon dactylon Gramineae
अमोघा(आमलकी,पाटला) Emblica officinalis Euphorbiaceae
अव्यथा(गुडूची, हरीतकी) Tinospora cordifolia Menispermaceae
शशवा Terminalia chebula Combretaceae
अररष्टा(कटुरोदहणी) Picrorhiza kurroa Scrophulariaceae
वाट्यापुष्पी Sida cordifolia Malvaceae
पवष्वकसेनकान्ता(पप्रयंगु) Callicarpa macrophylla Verbinaceae
वयस्थापन
Longevity Promoters
 परिभाषा
 वयः तरुणं स्थापयतीतत वयःस्थापनम् । (च.द.)
 जो द्रव्य वय-तरुणावस्था को न्स्थर रखे ।
 वयसे दहतं वयस्यं, जरामशभहत्य योवनं रक्षतत । (र.वै.)
 आमलकं वयःस्थापनानाम ् । (च.सू.२५)
 अमरता-अभया-धात्री-मुक्ता-श्वेता-जीवन्ती-अततरसा-मण्डूकपणी-न्स्थरा-पुननयवा इतत दशेमातन
वयःस्थापनातन भवन्न्त । (च.सू.४/५०)
द्रव्य Botanical Name Family
अमरता Tinospora cordifolia Menispermaceae
अभया Terminalia chebula Combretaceae
धात्री Emblica officinalis Euphorbiaceae
मुक्ता Pearl
श्वेता White variety of Clitoria ternatea Paplionaceae
जीवन्ती Leptadenia reticulata Asclepiadaceae
अततरसा Asparagus racemosus Liliaceae
मण्डूकपणी Centella asiatica Umbelliferae
न्स्थरा Desmodium gangeticum Paplionaceae
पुननयवा Boerhaavia diffusa Nyctaginaceae
End of Charkokt Vargikaran
कृ मिघ्न
Anthelmintics/Antibiotics
 परिभाषा
 कृ मीन् हन्ति इति कृ ममघ्नम ् ।
 उदरगि विमितन प्रकार के कृ ममयों को नष्ट करें ।
 पलाश, कीटमारी यिानी, कं वपल्लक, अनारमूल त्िक्, पारसीक यिानी - गण्डूपद कृ मम ।
अजिायन सत्ि विडंग, मुस्िक, कपूूर, हहंगु, हररद्रा - अंकु श कृ मम
विडंग, कं वपल्लक, पूगफल, अनारमूल त्िक् - स्फीि कृ मम
लिण, फफटकरी, एलुआ, चित्रक, सप्िपणू, चिरायिा – सूत्र कृ मम
 अक्षीिमररिगण्डीरके बुकविडंगतनगुूण्डीफकणणहीश्िदंष्रािृषपणणूकाखुपणणूका इति दशेमातन
फिममघ्नातन ििन्ति ।(ि.सू.४/१५)
द्रव्य Botanical Names Family
अक्षीि Moringa oleifera Moringaceae
मररि Piper nigrum Piperaceae
गण्डीर(शमठ शाक) Euphorbia antiqurum Euphorbiaceae
के बुक ?/Costus speciosus Zingiberaceae
विडंग Embelia ribes Myrsinaceae
फकणणहह(कटिी) Achyranthes aspera Amarathaceae
श्िदंष्रा Tribulus terrestris Zygophyllaceae
तनगुूण्डी Vitex negundo Verbinaceae
िृषपणणूका A variety of Ipomoea reniformis Convolvulaceae
आखुपणणूका(मूवषकपणी) Ipomoea reniformis Convolvulaceae
विषघ्न
Alexeterics /Anti-allergic Drugs
 परिभाषा
 जो द्रव्य स्थािर, जांगम अथिा िौम फकसी िी प्रकार के विष द्रव्य जतनि विष
प्रिाि को नष्ट करें या कम करे उतहें विषघ्न कहा जािा है ।यह प्रिाि जतय कमू है
अगद, विषापह, गरनाशन, विषनाशन इस के पयाूय है।
 मशरीषो विषघ्नानाम् । (ि.सू.२५/४० )
 मदनफल, श्िेि अपरान्जिा, गुडूिी ,शाल ,सजूरस, पाठा, कट्फल ।
 हररद्रामंन्जष्ठासुिहासूक्ष्मैलापामलतदीितदनकिकमशरीषमसतधुिारश्लेष्मािका इति
दशेमातन विषघ्नातन ििन्ति ।(ि.सू.४/१६)
द्रव्य Botanical Names Family
हररद्रा Curcuma longa Zingiberaceae
मंन्जष्ठा Rubia cordifolia Rubiaceae
सुिहा(रास्ना) Pluchea lanceolata/Operculina turpethum Compositae/Convolv-
ulaceae
सूक्ष्मैला Elettaria cardemomum Zingiberaceae
पामलतदी(श्यामलिा) Black variety of Operculina turpethum Convolvulaceae
ितदन Santalum album Santalinaceae
किक Strhychnos potatorum Loganiaceae
मशरीष Albizzia lebbeck Mimosaceae
मसतधुिार Vitex negundo Verbinaceae
श्लेष्मािक(बहुिार) Cordia dichotoma Boraginaceae
स्तन्यजनन
Galactagogues
 परिभाषा
 स्ितय जनयति इति स्ितयजननम् । (यो.)
 सुश्रुिोक्ि काकोल्याहद गण, कापाूस बीज, विदारीकतद, जीरक इत्याहद द्रव्य
स्ितयजनन द्रव्य हैं ।
 िीरणशामलषन्ष्टके क्षुिामलकादिूकु शकाशगुतद्रेत्कटकत्तृणमूलानीति दशेमातन स्ितयजननानी
ििन्ति ।(ि.सू.४/१७)
द्रव्य Botanical Names Family
िीरण (उशीर) Vetiveria zizanoides Gramineae
शामल Oryza sativa Gramineae
षन्ष्टक A variety of Oryza sativa Gramineae
इक्षुिामलका(खागामलका) Astercantha longifolia Acanthaceae
दिू Desmostachya bipinnata Gramineae
कु श A variety of D. bipinnata Gramineae
काश Saccharum spontaneum Gramineae
गुतद्रा(गुडूिी) Tinospora cordifolia/ Saccharum sara Menispermaceae /
Gramineae
इत्कटमूल ?/Sesbania aculeata Paplionaceae
कत्तृणमूल(गतधिृण) Cymbopogon schonanthus Gramineae
स्तन्यशोधन
Galacto-purificators
 परिभाषा
 दोष दूवषिं स्ितयं शोधयति इति स्ितयशोधनम् ।
 अष्टविध स्ितयदोष में इन द्रव्यों का प्रयोग फकया जािा है
 पाठामहौषधसुरदारुमुस्िमूिाूगुडूिीित्सकफलफकराितिक्िककटुरोहहणीसाररिा इति
दशेमातन स्ितयशोधनातन ििन्ति । (ि.सू.४/१८)
द्रव्य Botanical Names Family
पाठा Cissampelos pariera Menispermaceae
महौषध Zingiber officinalis Zingiberaceae
सुरदारु Cedrus deodara Pinaceae
मुस्िक Cyprus rotundus Cyperaceae
मूिाू Marsdenia tenacissima Asclepiadaceae
गुडूिी Tinospora cordifolia Menispermaceae
ित्सकफल Holarrhena antidysentrica Apocyanaceae
फकराितिक्ि Swertia chiraita Gentianaceae
कटुरोहहणी Picrorhiza kurroa Scrophulariaceae
साररिा Hemidesmus indicus Asclepiadaceae
शुक्रजनन
Spermatopoietics
 परिभाषा
 यस्माद् शुिस्य िृद्चध स्याद् शुिलं हह िदुच्यिे।
यथा अश्िगंधा मुशली शकू रा ि शिािरी ।।(शा.स.पू.४/१६)
 शुिजनन ि शुिल पयाूय
 जीिक ऋषिककाकोलीक्षीरकाकोलीमुद्गपणीमाषपणीमेदािृद्धरूहाजहटलाकु मलङ्गा इति
दशेमातन शुिजननातन ििन्ति ।(ि.सू.४/१९)
द्रव्य Botanical Name Family
जीिक Melaxis mucifera/Microstylis muscifera Orchidaceae
ऋषिक Melaxis accuminata/M. wallichii Orchidaceae
काकोली Hebanaria accuminata/Roscoca procera Orchidaceae
क्षीरकाकोली Lilium polyphyllum Liliaceae
मुद्गपणी Phaseolus mungo/Phaseolus trilobus Paplionaceae
माषपणी Teramnus labialus Paplionaceae
मेदा Polygonatum multiflorum/ P. airrhifolium Asparagaceae
िृद्धरूहा(शिािरी) Asparagus racemosus Liliaceae
जाहटला (उच्िटा) Nardostachys jatamansi Valarianaceae
कु मलङ्गा(उच्िटा िेद/
मशिमलंगी)
?/Bryonia lacinosa Cucurbitaceae
शुक्रशोधन
Spermato-purificators
 परिभाषा
 दोष दूवषिं शुिं शोधयति इति शुिशोधनम् ।
 अष्टविध शुि दोष में उपयोगी
 कु ष्ठ: एलिालुककटफलसमुद्रफे नकदम्बतनयाूसेक्षुकाण्डेक्षु: इक्षुरकिसुकोशीराणीति दशेमातन
शुिशोधनातन ििन्ति ।(ि.सू.४/२०)
द्रव्य Botanical Name Family
कु ष्ठ Saussurea lappa Compositae
एलिालुक Brunus cerasus /Prunus cerasus Rosaceae
कट्फल Myrica nagi Myricaceae
समुद्रफे न Internal cell of Sepia officinalis Sepiidae
कदम्ब तनयाूस Anthocephalus indicus Rubiaceae
इक्षु Saccharum officinarum Gramineae
काण्डेक्षु Saccharum spontaneum Gramineae
इक्षुरक Astercantha longifolia Acanthaceae
िसुक Indigofera ennaphylla Paplionaceae
उशीर Vetiveria zizanoides Gramineae
To be continued …

More Related Content

What's hot (20)

Classification of Dravya in Charaka Samhita
Classification of Dravya in Charaka SamhitaClassification of Dravya in Charaka Samhita
Classification of Dravya in Charaka Samhita
 
Concept of guna
Concept of gunaConcept of guna
Concept of guna
 
Karma
KarmaKarma
Karma
 
Tantra Yukti
Tantra YuktiTantra Yukti
Tantra Yukti
 
Sandhana kalpana by Dr.shrilata
Sandhana kalpana by Dr.shrilataSandhana kalpana by Dr.shrilata
Sandhana kalpana by Dr.shrilata
 
Roga marga
Roga marga Roga marga
Roga marga
 
Pancha bhasma siddhi lakshana- Dr. Saroja M Patil
Pancha bhasma siddhi lakshana- Dr. Saroja M PatilPancha bhasma siddhi lakshana- Dr. Saroja M Patil
Pancha bhasma siddhi lakshana- Dr. Saroja M Patil
 
Historical backround of rasashastra
Historical backround of rasashastraHistorical backround of rasashastra
Historical backround of rasashastra
 
Veeryavaada
VeeryavaadaVeeryavaada
Veeryavaada
 
Pitta Prakriti Purusha Lakshana
Pitta Prakriti Purusha LakshanaPitta Prakriti Purusha Lakshana
Pitta Prakriti Purusha Lakshana
 
Panchavidha Kashay Kalpana
Panchavidha Kashay KalpanaPanchavidha Kashay Kalpana
Panchavidha Kashay Kalpana
 
Pandu – a literature review.pptx
Pandu – a literature review.pptxPandu – a literature review.pptx
Pandu – a literature review.pptx
 
Concept of puta in rasa classics and its practical utility in present scenario
Concept of puta in rasa classics and its practical utility in present scenarioConcept of puta in rasa classics and its practical utility in present scenario
Concept of puta in rasa classics and its practical utility in present scenario
 
PARIBHASHA OF RASASHASTRA BY DR AJITH KUMAR
PARIBHASHA OF RASASHASTRA BY DR AJITH KUMARPARIBHASHA OF RASASHASTRA BY DR AJITH KUMAR
PARIBHASHA OF RASASHASTRA BY DR AJITH KUMAR
 
marana
maranamarana
marana
 
Dravya Varga
Dravya VargaDravya Varga
Dravya Varga
 
CONCEPT OF OJA
CONCEPT OF OJACONCEPT OF OJA
CONCEPT OF OJA
 
sneha kalpana
 sneha kalpana sneha kalpana
sneha kalpana
 
Shatkriya kala
Shatkriya kalaShatkriya kala
Shatkriya kala
 
Kapha Prakruti Purusha Lakshana
Kapha Prakruti Purusha LakshanaKapha Prakruti Purusha Lakshana
Kapha Prakruti Purusha Lakshana
 

Similar to Mahakashaya

Rajyakshma by dr hari sharan aryal
Rajyakshma by dr hari sharan aryalRajyakshma by dr hari sharan aryal
Rajyakshma by dr hari sharan aryalHari Aryal
 
७. मल निरुपण.pptx
७. मल निरुपण.pptx७. मल निरुपण.pptx
७. मल निरुपण.pptxAnjaliSolanki50
 
haritakibams2profncism23-
haritakibams2profncism23-haritakibams2profncism23-
haritakibams2profncism23-drkushpandey17
 
आहार मात्रा.pptx
आहार मात्रा.pptxआहार मात्रा.pptx
आहार मात्रा.pptxDRMAYACHANDERIA
 
Gherand Samhita By Dr Shivam Mishra .pptx
Gherand Samhita By Dr Shivam Mishra .pptxGherand Samhita By Dr Shivam Mishra .pptx
Gherand Samhita By Dr Shivam Mishra .pptxDr Shivam Mishra
 
Ashish makwana गृध्रसी^J अष्टविध परीक्षा.pptx
Ashish makwana गृध्रसी^J अष्टविध परीक्षा.pptxAshish makwana गृध्रसी^J अष्टविध परीक्षा.pptx
Ashish makwana गृध्रसी^J अष्टविध परीक्षा.pptxPrashantRaikwar4
 
स्नेहोपगादि वर्ग महाकषाय mentioned inचरक संहिता अध्याय 4
स्नेहोपगादि वर्ग महाकषाय mentioned inचरक संहिता अध्याय 4स्नेहोपगादि वर्ग महाकषाय mentioned inचरक संहिता अध्याय 4
स्नेहोपगादि वर्ग महाकषाय mentioned inचरक संहिता अध्याय 4Shubham Badal
 
Drugs - Dravyaguna Vigyana Part - 2
Drugs - Dravyaguna Vigyana Part - 2Drugs - Dravyaguna Vigyana Part - 2
Drugs - Dravyaguna Vigyana Part - 2Dr Dinesh Rathod
 
Diarrhea अतिसार-1.pdf
Diarrhea अतिसार-1.pdfDiarrhea अतिसार-1.pdf
Diarrhea अतिसार-1.pdfunicvid888
 
concept of srotras finalढढझझढढ ppt.pptx
concept  of srotras finalढढझझढढ ppt.pptxconcept  of srotras finalढढझझढढ ppt.pptx
concept of srotras finalढढझझढढ ppt.pptxArpitMalhotra16
 
Prashant tiwari on hindi ras ppt.....
Prashant tiwari on hindi ras ppt.....Prashant tiwari on hindi ras ppt.....
Prashant tiwari on hindi ras ppt.....Prashant tiwari
 
Jaatharini (Kashyap samhita, Revati kalp )
Jaatharini (Kashyap samhita, Revati kalp )Jaatharini (Kashyap samhita, Revati kalp )
Jaatharini (Kashyap samhita, Revati kalp )Dr. Vijay Kumar Pathak
 
Asthishrunkhala = Cissus quadrangularis
Asthishrunkhala  = Cissus quadrangularisAsthishrunkhala  = Cissus quadrangularis
Asthishrunkhala = Cissus quadrangularisPrajkta Abnave
 
सर्प विष (Sarp visha)
सर्प विष (Sarp visha)सर्प विष (Sarp visha)
सर्प विष (Sarp visha)DR. SUNIL KUMAR
 

Similar to Mahakashaya (20)

Rajyakshma by dr hari sharan aryal
Rajyakshma by dr hari sharan aryalRajyakshma by dr hari sharan aryal
Rajyakshma by dr hari sharan aryal
 
७. मल निरुपण.pptx
७. मल निरुपण.pptx७. मल निरुपण.pptx
७. मल निरुपण.pptx
 
Rajayakshma chikitsa - Charak Samhita
Rajayakshma chikitsa - Charak SamhitaRajayakshma chikitsa - Charak Samhita
Rajayakshma chikitsa - Charak Samhita
 
haritakibams2profncism23-
haritakibams2profncism23-haritakibams2profncism23-
haritakibams2profncism23-
 
आहार मात्रा.pptx
आहार मात्रा.pptxआहार मात्रा.pptx
आहार मात्रा.pptx
 
Gherand Samhita By Dr Shivam Mishra .pptx
Gherand Samhita By Dr Shivam Mishra .pptxGherand Samhita By Dr Shivam Mishra .pptx
Gherand Samhita By Dr Shivam Mishra .pptx
 
Ashish makwana गृध्रसी^J अष्टविध परीक्षा.pptx
Ashish makwana गृध्रसी^J अष्टविध परीक्षा.pptxAshish makwana गृध्रसी^J अष्टविध परीक्षा.pptx
Ashish makwana गृध्रसी^J अष्टविध परीक्षा.pptx
 
Rajaswalaa paricharyaa
Rajaswalaa paricharyaaRajaswalaa paricharyaa
Rajaswalaa paricharyaa
 
Gulm
GulmGulm
Gulm
 
स्नेहोपगादि वर्ग महाकषाय mentioned inचरक संहिता अध्याय 4
स्नेहोपगादि वर्ग महाकषाय mentioned inचरक संहिता अध्याय 4स्नेहोपगादि वर्ग महाकषाय mentioned inचरक संहिता अध्याय 4
स्नेहोपगादि वर्ग महाकषाय mentioned inचरक संहिता अध्याय 4
 
RahulPresentation(4).pdf
RahulPresentation(4).pdfRahulPresentation(4).pdf
RahulPresentation(4).pdf
 
Mimansa philosophy
Mimansa philosophyMimansa philosophy
Mimansa philosophy
 
Drugs - Dravyaguna Vigyana Part - 2
Drugs - Dravyaguna Vigyana Part - 2Drugs - Dravyaguna Vigyana Part - 2
Drugs - Dravyaguna Vigyana Part - 2
 
Adharaniya vega
Adharaniya vegaAdharaniya vega
Adharaniya vega
 
Diarrhea अतिसार-1.pdf
Diarrhea अतिसार-1.pdfDiarrhea अतिसार-1.pdf
Diarrhea अतिसार-1.pdf
 
concept of srotras finalढढझझढढ ppt.pptx
concept  of srotras finalढढझझढढ ppt.pptxconcept  of srotras finalढढझझढढ ppt.pptx
concept of srotras finalढढझझढढ ppt.pptx
 
Prashant tiwari on hindi ras ppt.....
Prashant tiwari on hindi ras ppt.....Prashant tiwari on hindi ras ppt.....
Prashant tiwari on hindi ras ppt.....
 
Jaatharini (Kashyap samhita, Revati kalp )
Jaatharini (Kashyap samhita, Revati kalp )Jaatharini (Kashyap samhita, Revati kalp )
Jaatharini (Kashyap samhita, Revati kalp )
 
Asthishrunkhala = Cissus quadrangularis
Asthishrunkhala  = Cissus quadrangularisAsthishrunkhala  = Cissus quadrangularis
Asthishrunkhala = Cissus quadrangularis
 
सर्प विष (Sarp visha)
सर्प विष (Sarp visha)सर्प विष (Sarp visha)
सर्प विष (Sarp visha)
 

More from DAV

Rubiaceae
RubiaceaeRubiaceae
RubiaceaeDAV
 
Rutaceae
RutaceaeRutaceae
RutaceaeDAV
 
Rasa pradhanya
Rasa pradhanyaRasa pradhanya
Rasa pradhanyaDAV
 
3.desh pravicharna
3.desh pravicharna3.desh pravicharna
3.desh pravicharnaDAV
 
Herbal drugs in musculoskeletal pain
Herbal drugs in musculoskeletal painHerbal drugs in musculoskeletal pain
Herbal drugs in musculoskeletal painDAV
 
Sciatica
SciaticaSciatica
SciaticaDAV
 
Daruhaldi berberis aristata
Daruhaldi berberis aristataDaruhaldi berberis aristata
Daruhaldi berberis aristataDAV
 
Properties of rasa and effect on excessive use of a rasa
Properties of rasa and effect on excessive use of a rasaProperties of rasa and effect on excessive use of a rasa
Properties of rasa and effect on excessive use of a rasaDAV
 
Agnimantha ( Premna mucronata)
Agnimantha ( Premna mucronata)Agnimantha ( Premna mucronata)
Agnimantha ( Premna mucronata)DAV
 
Rasa guna karma
Rasa guna karmaRasa guna karma
Rasa guna karmaDAV
 
Sim plant
Sim plantSim plant
Sim plantDAV
 
ROUT OF DRUG ADMINISTRATION : AYURVEDA METHODS
ROUT OF DRUG ADMINISTRATION : AYURVEDA METHODSROUT OF DRUG ADMINISTRATION : AYURVEDA METHODS
ROUT OF DRUG ADMINISTRATION : AYURVEDA METHODSDAV
 
Anupan: applied aspect
Anupan: applied aspectAnupan: applied aspect
Anupan: applied aspectDAV
 
Antibiotics
AntibioticsAntibiotics
AntibioticsDAV
 
Functional anatomy and physiology of liver
Functional anatomy and physiology of liverFunctional anatomy and physiology of liver
Functional anatomy and physiology of liverDAV
 

More from DAV (15)

Rubiaceae
RubiaceaeRubiaceae
Rubiaceae
 
Rutaceae
RutaceaeRutaceae
Rutaceae
 
Rasa pradhanya
Rasa pradhanyaRasa pradhanya
Rasa pradhanya
 
3.desh pravicharna
3.desh pravicharna3.desh pravicharna
3.desh pravicharna
 
Herbal drugs in musculoskeletal pain
Herbal drugs in musculoskeletal painHerbal drugs in musculoskeletal pain
Herbal drugs in musculoskeletal pain
 
Sciatica
SciaticaSciatica
Sciatica
 
Daruhaldi berberis aristata
Daruhaldi berberis aristataDaruhaldi berberis aristata
Daruhaldi berberis aristata
 
Properties of rasa and effect on excessive use of a rasa
Properties of rasa and effect on excessive use of a rasaProperties of rasa and effect on excessive use of a rasa
Properties of rasa and effect on excessive use of a rasa
 
Agnimantha ( Premna mucronata)
Agnimantha ( Premna mucronata)Agnimantha ( Premna mucronata)
Agnimantha ( Premna mucronata)
 
Rasa guna karma
Rasa guna karmaRasa guna karma
Rasa guna karma
 
Sim plant
Sim plantSim plant
Sim plant
 
ROUT OF DRUG ADMINISTRATION : AYURVEDA METHODS
ROUT OF DRUG ADMINISTRATION : AYURVEDA METHODSROUT OF DRUG ADMINISTRATION : AYURVEDA METHODS
ROUT OF DRUG ADMINISTRATION : AYURVEDA METHODS
 
Anupan: applied aspect
Anupan: applied aspectAnupan: applied aspect
Anupan: applied aspect
 
Antibiotics
AntibioticsAntibiotics
Antibiotics
 
Functional anatomy and physiology of liver
Functional anatomy and physiology of liverFunctional anatomy and physiology of liver
Functional anatomy and physiology of liver
 

Mahakashaya

  • 1. Brief Information on Karmas of Dashemani Gana of Charak Samhita.
  • 3. जीवनीय (vitalisers)  जीवनम् आयु: तस्मै: हितम् जीवनीयम् ।  जीवनम् आयु: शरीरेन्द्रियसत्वात्मसंयोगों धारर जीववतम् । ननत्यगश्चनुबरधश्च पयाायेरायुरुच्यते।  जीवने हितो जीवनीय:  जीवनीय इनत जीवनाय हित:। (गंगाधर)  जीवनीय आयुष्यो।  चरक ने दूध को जीवनीय िव्यों में श्रेष्ठ एवं ववदाररकरद को जीवन किा िै।  सुश्रुत ने काकोल्याहद गण को जीवन किा िै।  जीवकर्ाभकौ मेदा मिामेदा काकोली क्षीरकाकोली मुद्गपणी मार्पणी जीवरती मधुकममनत जीवनीयानी भवन्द्रत ।
  • 4. द्रव्य botanical Name Family जीवक Melaxis muscifera / Microstylis muscifera Orchidaceae ऋर्भक Melaxis accuminata /M. wallichii Orchidaceae मेदा Polygonatum multiflorum/ P. airrhifolium Asparagaceae मिामेदा Polygonatum verticellatum/P. airrhifolium Asparagaceae काकोली Hebanaria accuminata / Roscoca procera Orchidaceae क्षीरकाकोली Lilium polyphyllum/ Roscoca procera Liliaceae मुद्गपणी Phaseolus trilobus Paplionaceae मार्पणी Teramnus labialis Paplionaceae जीवरती Leptadenia reticulata Asclepiadaceae मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
  • 6.  परिभाषा  बृित्त्वं यच्छरीरस्य जनयेत्तच्च बृंिणम् (च.सू.२२/९)  बृंिणं यत् बृंित्वाय देिस्य (सु.सू.४०)  बृंिणं शरीर वृद्धधकरणं। (ड.)  देि बृंिणाय हितं बृंिणीयम् (गंगाधर)  गुरुशीतंमृदुन्द्स्नग्धं बिलं स्थूलवपन्द्च्छलम्। प्रायो मरदं न्द्स्थरं श्लक्षणं िव्यं बृंिणमुच्यते॥(च.सू.२२/१३)  काकोल्याहद गण की और्धधयााँ ,मांस ,ववदाररकरद इत्याहद बृंिण िव्य िै।  क्षीररणी राजक्षवकाश्वगंधा काकोली क्षीरकाकोली वाट्यायनी भिोदनी भारद्वाजी पयस्य ऋर्यगंधा इनत दशेमानन बृंिणीयानन भवन्द्रत । (च.सू.४/२)
  • 7. द्रव्य Botanical Name Family क्षीररणी (क्षीरलता) Mimusops hexandra Sapotaceae राजक्षवक (दुन्द्ग्धका) Euphorbia microphylla Euphorbiaceae अश्वगंधा Withania somnifera Solanaceae काकोली Hebanaria accuminata Orchidaceae क्षीरकाकोली Lilium polyphyllum Liliaceae वाट्यायनी Sida cordifolia Malvaceae भिोदनी (पीत बला) Sida rhombifolia Malvaceae भारद्वाजी(वन कापाास) Thespesia lampas Malvaceae पयस्या (ववदारीकरद) Ipomea digitata Convolvulaceae ऋष्यगरधा Withania coagulens Solanaceae
  • 9.  परिभाषा  लेखनं पतलीकरणं । (डल्िण)  लेखनं कशानं ,तस्मै हितं लेखनीयम्। (योगीरिनाथ सेन)  धातून् मलान् वा देिस्य ववशोष्योल्लेखयेच्च यत् । लेखनं तत् यथा क्षोिं नीरमुष्णं वचा यवा: ॥ (शा.पू.ख.४/११)  यत् िव्यं धातून् रसादीन् मलान् वा ,ववशोष्य शुष्कान् कृ त्वा ,लेखयेत् स्थूलस्य कृ शतां कारयेत् तत् लेखनम ् । (आढ़मल)  मुस्तकु ष्ठ िररिादारूिररिावचानतववर्ाकटुरोहिणीधचत्रकधचरबबल्व िैमवत्य इनत दशेमानन लेखनीयानी भवन्द्रत। (च.सू.४/३)  मधु , उष्ण जल वचा यव, सालसारहद गण
  • 10. द्रव्य Botanical name family मुस्तक Cyperus rotundus Cyperaceae कु ष्ठ Saussuria lappa Compositae िररिा Curcuma longa Zingiberaceae दारू िररिा Berberis aristata Berberidaceae वचा Acorus calamus Araceae अनतववर्ा Aconitum heterophyllum Ranunculaceae कटुकी Picrorrhiza kurroa Scrophulariaceae धचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae धचरबबल्व (करंज) Holoptelia integrifolia Ulmaceae िैमवती (श्वेत वचा ) Iris versicolor Araceae
  • 12.  परिभाषा  भेदनाय शरीरान् मल: ननिरणाय हितं। (गंगाधर सेन)  मलाहदकं अबद्धं यत् बद्धं वा वपन्द्डडतं मलै:। मभत्वाsध: पातयनत तद् भेदनं कटुकी यथा॥ (शा.पू.ख.४/६)  भेदनं वपन्द्डडतमलानां िवीकृ त्य बहि: सारणं तस्मै हितं। (योगीरिनाथ सेन)  आचाया चरक ने भेदन की स्वतंत्र पररभार्ा निीं बताई लेककन अम्लवेतस के गुण कमों में इसे भेदन कमा करने वाला किा िै ।  सुश्रुत ने श्यामाहद गण के िव्यों का एक कमा ववड्भेदन बताया िै ।  सुबिा अकोरुबूकान्द्ग्नमुखी धचत्राधचत्रक धचरबबल्व शंखखनीशकु लादनी स्वणाक्षीररडय इनत दशेमानन भेदनीयानन भवन्द्रत । (च.सू.४/४)
  • 13. द्रव्य Botanical name Family सुविा Operculina turpethum Convolvulaceae अका Calotropis procera Asclepiadaceae उरुबक Ricinus communis Euphorbiaceae अन्द्ग्नमुखी Gloriosa superba Liliaceae धचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae धचरबबल्व Holoptelia integrifolia Ulmaceae धचत्रा Baliospermum montanum Euphorbiaceae शंखखनी Canscora decussata Cucurbitaceae शकु लादनी Picrorrhiza kurroa Scrophulariaceae स्वणाक्षीरी Argemone Mexicana Papaveraceae
  • 15.  परिभाषा  सरधानीय: संग्रिण: सामारयेन, पुरीर्स्य संग्रिणस्तु मभरनमलमात्रसंग्रिण:। (चक्र.)  सरधानीयानीनत भग्नसंयोजीनी । (गंगाधर)  चक्रपाखण ने संधानीय का अथा संग्रिण अथाात् पुरीर् संग्रिणीय मलया िै जबकक गंगाधर ने टूटी िुई िड्डडयों को जोड़ने वाला मलया िै। आचाया वप्रयव्रत भी गंगाधर के मत का िी समथान करते िैं ।  अगर चक्रपाखण जी को समथान हदया जाए तो किर पुरीर्संग्रिणीय मिाकर्ाय ?  संधानीय भग्न संयोजनाय हितं संधानीयम् ।  मधुकमधुपणीपृन्द्श्नपणायम्बष्ठकीसमंगामोचरसधातकीलोध्रवप्रयंगुकटिलानीनत दशेमानन संधानीयानन भवन्द्रत। (च.सू.४/५)
  • 16. द्रव्य Botanical name Family मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae मधुपणी Tinospora cordifolia Menispermaceae पृन्द्श्नपणी Uraria picta Paplionaceae अम्बष्ठा Cissampelos pariera Menispermaceae समंगा Rubia cordifolia Rubiaceae मोचरस Salmalia malabarica Bombacaceae धातकी Woodfordia fruticosa Lythraceae वप्रयंगु Callicarpa macrophylla Verbinaceae कट्िल Myrica nagi Myricaceae लोध्र Symplocos racemosa Symlpocaceae
  • 18. परिभाषा  यत् अन्द्ग्नकृ त् पचेत् न आमं दीपनं तद्यथा घृतं । (अ.ह्र.सू.१५)  दीपनमरतरग्ने: संधुक्षणं, तस्मै हितं दीपनीयं। (योगींिनाथ सेन)  पचेत् न आमं वन्द्ननकृ त् च दीपनं तद् यथा मममश:।(शा.पू.ख.४/१)  दीपन िव्यों में वायु एवं अन्द्ग्न मिाभूत की प्रधानता िोती िै। कु छ दीपन िव्य प्रभाव के कारण भी दीपन कमा करते िै जैसे घृत ।  वपप्पली वपप्पलीमूलचव्यधचत्रकशृंगवेराम्लवेतसमररचाजमोदाभल्लातकान्द्स्थहिंगुननयाासा इनत दशेमानन दीपनीयानी भवन्द्रत। (च.सू.४/६)
  • 19. द्रव्य Botanical Name Family वपप्पली Piper longum Piperaceae वपप्पलीमूल Roots of Piper longum Piperaceae चव्य Piper chaba Piperaceae धचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae शृंगवेर (सोंठ) Zingiber officinalis Zingiberaceae मररच Piper nigrum Piperaceae अम्लवेतस Garcinia pedunculata Guttiferae अजमोद Trachyspermum roxburghianum Umbelliferae भल्लातक Semicarpus anacardium Anacardiaceae हिंगु Ferula narthex Umbelliferae
  • 22.  परिभाषा  बलाय् हितं बल्यं। (योगरत्नाकर)  सुश्रुत ने बंिण द्रव्यों को िी बल्य किा िै ।  एन्द्द्रवष्यभ्यततरस: ऋष्यप्रोक्ता पयस्याश्वगंधास्स्िरा रोहिणीबलाततबला इतत दशेमातन बल्यातन भवस्न्द्त ।(च.सू.४/७)  कु क्कु ट मांस
  • 23. द्रव्य Botanical Name Family एन्द्द्री (गोरक्षककक टी) Bacopa monnieri/ Citrullus colocynthis Scrophulariaceae ऋषभी (शूकशशम्बी) ?/ Mucuna prurience Paplionaceae अततरसा(शतावरी) Asparagus racemosus Liliaceae ऋष्यप्रोक्ता(माषपणी) Teramnus labialis Paplionaceae पयस्या Ipomea panniculata Convolvulaceae अश्वगंधा Withania somnifera Solanaceae स्स्िरा Desmodium gangeticum Paplionaceae रोहिणी Picrorhiza kurroa/? Scropulariaceae बला Sida cordifolia Malvaceae अततबला Abutilon indicum Malvaceae
  • 24. वर्णयय Anti Pigmentation Drugs / Complexion Enhancers/Glow Enhancers
  • 25.  परिभाषा  वणाकय हितं वर्णयकम् । (गंगाधर)  वणाकय हितं वचकस्यम ् । (र.वै.)  कोई भी ऐसी स्स्ितत स्िस में वणक ववकत िो रिा िै िैसे वात ववकतत में श्याव वणक ,ववष सेवन से उत्पन्द्न नील ,पीत या कष्ण वणक । वर्णयक द्रव्य भ्रािक वपत्त को समावस्िा में लाकर वणक को प्राकत अवस्िा में लाते िैं ।  चन्द्दनतुंगपद्यमकोशीरमधुकमंस्िष्ठासाररवापयस्याशसतालता इतत दशेमातन वर्णयाकतन भवस्न्द्त । (च.सू.४/८)
  • 26. द्रव्य Botanical Name Family चन्द्दन Santalum album Santalinaceae तुंग Calophyllus inophylum Guttifarae पद्मक Prunus ceresoides Rosaceae उशीर Vetiveria zizanoides Valarianaceae मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae मंस्िष्ठा Rubia cordifolia Rubiaceae साररवा Hemidesmus indicus Asclepiadaceae पयस्या Ipomea paniculata Convolvulaceae शसता (श्वेत दूवाक) White variety of cynodon dactylon Graminae लता (श्याम दूवाक) Black variety of cynodon dactylon Graminae
  • 28.  परिभाषा  कर्णठाय हितं कर्णठयम् ।  कर्णठ स्स्ित ववशभन्द्न प्रकार के रोगों का नाश करने वाला ।  साररवेक्षुमूलमधुकवपप्पली द्राक्षा ववदारी कै टयकिंसपादीबितीकर्णटकाररका इतत दशेमातन कर्णठयातन भवस्न्द्त । (च.सू.४/९)
  • 29. द्रव्य Botanical Name Family साररवा (अनंतमूल) Hemidesmus indicus Asclepiadaceae इक्षुमूल Saccharum officinalis Graminae मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae वपप्पली Piper longum Paplionaceae द्राक्षा Vitis vinifera Vitaceae ववदारी Ipomea digitata Convolvulaceae कै टयक (कट्फल) Myrica nagi Myricaceae िंसपादी Adiantum lanulatum Polypodiaceae बिती Solanum indicum Solanaceae कर्णटकारी Solanum xanthocarpum Solanaceae
  • 31.  परिभाषा  हृदयाय मनसे हितम ् हृदयम् । (गंगाधर)  हृदयाय हितम ् हृदयम ् (चक्रपाणण)  आम्रआम्रातकशलकु चकरमदकवक्षाम्लाम्लवेतसकु वलबदरदाड़िममातुलुंगानीतत दशेमातन ह्रद्यानी भवस्न्द्त ।(च.सू.४/१०)  इस मिाकषाय में वणणकत सभी द्रव्यों में अम्ल रस की प्रधानता िैं। अम्ल रस के लक्षणों में ‘ मनोबोधयतत, हृदयं तपययतत ’ कहा है ।  सुश्रुत में वर्णयत परुषकादद गण के द्रव्य ह्रद्य ही है ।  अम्लं हृदयनां (च.सू.२५/४०)।
  • 32. द्रव्य Botanical Name Family आम्र Mangifera indica Anacardiaceae आम्रातक Spondias pinnata Anacardiaceae शलकु च Artocarpus lakooca Moraceae करमदक Carissa carandes Apocyanaceae वक्षाम्ल Tamarindus indicus Caesalpiniaceae अम्लवेतस Rheum emodi/Garcinia pedunculata Polygonaceae /Guttifarae कु वल Zizyphus sativa Rhamnaceae बदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae दाड़िम Punica granatum punicaceae मातुलुंग Citrus decumana Rutaceae
  • 34.  परिभाषा  तस्प्त: श्लेष्मववकार: , येन तप्तशमवात्मानं मन्द्यते , तद््नम ् तस्प्त्नम्। (चक्र.)  तस्प्त: श्लेष्मववकारभेद:, तन्द्नाशकम तस्प्त्नम् ।(गंगाधर )।  नागरचव्याचचत्रकववडंगमूवाकगुडूचीवचामुस्तवपप्पलीपटोलानीतत दशेमातन तस्प्त्नातन भवस्न्द्त । (च.सू.४/११)
  • 35. द्रव्य Botanical Name Family नागर Zingiber officinalis Zinziberaceae चव्य Piper chaba Piperaceae चचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae ववडंग Embelia ribes Myrsinaceae मूवाक Marsdenia tenacissima Asclepiadaceae गुडूची Tinospora cordifolia Menispermaceae वचा Acorus calamus Araceae मुस्तक Cyperus rotundus Cyperaceae वपप्पली Piper longum Piperaceae पटोल Trichosanthes dioica Cucurbitaceae
  • 37.  परिभाषा  अररवत् प्राणणणो मांसकीलका ववशसस्न्द्त यत् । अशाांशस तस्मादुच्यन्द्ते गुदमागकतनरोधत:।।(अ.ह्र.तन.७/१)  कु टिबबल्वचचत्रकनागरततववषाभयाधन्द्वयासकदारूिररद्रावचाचव्यानीतत दशेमान्द्यशो्नातन भवस्न्द्त । ।(च.सू.४/१२)
  • 38. द्रव्य Botanical Name Family कु टि Holarrhena antidysenterica Apocyanaceae बबल्व Aegle marmelos Rutaceae चचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae नागर Zingiber officinalis Zingiberaceae अततववषा Aconitum heterophyllum Ranunculaceae अभया Terminalia chebula Combretaceae धन्द्वयास Fagonia cretica Zygophyllaceae दारूिररद्रा Berberis aristata Berberidaceae वचा Acorus calamus Araceae चव्य Piper chaba Piperaceae
  • 39. कु ष्ठघ्न Drugs Against Skin diseases/ Leprosy
  • 40.  परिभाषा  खहदर कु ष्ठ्नानां।  खहदराभयामलकिररद्रारुष्करसप्तपणाकरग्वधकरवीरववडंगिातीप्रवाला इतत दशेमातन कु ष्ठ्नातन भवस्न्द्त । (च.सू.४/१३)
  • 41. द्रव्य Botanical Name Family खहदर Acacia catechu Mimosaceae अभया Terminalia chebula Combretaceae आमलकी Emblica officinalis Euphorbiaceae िररद्रा Curcuma longa Zingiberaceae अरुष्कर Semicarpus anacardium Anacardiaceae सप्तपणक Alstonia scholaris Apocyanaceae आरग्वध Cassia fistula Caesalpiniaceae करवीर Nerium indicum Apocyanaceae ववडंग Embelia ribes Myrsinaceae िाती प्रवाल Tender shoots of Jasminum officinalis Oleaceae
  • 43.  परिभाषा  कर्णडूं िस्न्द्त इतत कर्णडू्नम् ।  चन्द्दननलदकतमालनक्तमालतनम्बकु टिसषकपमधुकदारूिररद्रामुस्तानीतत दशेमातन कर्णडू्नातन भवस्न्द्त । ।(च.सू.४/१४)
  • 44. द्रव्य Botanical Names Family चंदन Santalum album Santalinaceae नलद Vetiveria zizanoides Graminae कतमाल Cassia fistula Caesalpiniaceae नक्तमाल Pongamia pinnata Paplionaceae तनम्ब Melia azadirachta Meliaceae कु टि Holarrhena antidysentrica Apocyanaceae सषकप Brassica campestris Cruciferae मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae दारूिररद्रा Berberis aristata Berberidaceae मुस्तक Cyprus rotundus Cyperaceae
  • 47.  परिभाषा  स्नेहमुपगच्छति स्नेहक्रियायाां सहायीभवति इति स्नेहोपगम् । (यो.)  जो स्नेहन क्रिया में सहायक हो।  मृद्वीकामधुकमधुपर्णीमेदाववदारीकाकोलीक्षीरकाकोलीजीवकजीवन्िीशालपर्णयय इति दशेमातन स्नेहोपगातन भवन्न्ि । (च.सू.४/२१)
  • 48. द्रव्य Botanical Name Family मृद्ववका Vitis vinifera Vitaceae मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae मधुपर्णी Tinospora cordifolia Menispermaceae मेदा Polygonatum multiflorum/ P. airrhifolium Asparagaceae ववदारी Ipomea digitata Convolvulaceae काकोली Hebanaria accuminata / Roscoca procera Orchidaceae क्षीरकाकोली Lilium polyphyllum/ Roscoca procera Liliaceae जीवक Melaxis muscifera / Microstylis muscifera Orchidaceae जीवन्िी Leptadenia reticulata Asclepiadaceae शालपर्णी Desmodium gangeticum Paplionaceae
  • 50.  परिभाषा  स्वेदनद्रव्य अग्नन्यादे: स्वेदनक्रियायाां सहायत्वेनोपगच्छति इति स्वेदोपगम् । (च.द.)  स्वेदस्य उप सहायत्वेन गच्छति इति स्वेदोपगातन ।  जो द्रव्य स्वेदन कमय में सहायक हों ।  शोभाांजनकै रर्णडाकय वृश्चीरपुननयवायवतिलकु लत्थमाषबदरार्णीति दशेमातन सवेदोपगातन भवन्न्ि । (च.सू.४/२२)
  • 51. द्रव्य Botanical Names Family शशग्रु Moringa oleifera Moringaceae एरर्णड Ricinus communis Euphorbiaceae अकय Calotropis procera Asclepiadaceae वृश्चीर(श्वेि पुननयवा) White variety of Boerhavia diffusa Nyctaginaceae पुननयवा Red variety of Boerhavia diffusa Nyctaginaceae यव Hordeum vulgare Gramineae तिल Sesamum indicum Pedaliaceae कु लत्थ Dolichos biflorus Paplionaceae माष Phaseolus mungo Paplionaceae बदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae
  • 53.  परिभाषा  वमन द्रव्यस्य मदनफलादे: वमन क्रियायाां सहायत्वेनोपगच्छति इति वमनोपगम् । (च.द.)  उपग अथायि सहायक । वमन द्रव्यों की वमन क्रिया में सहायक द्रव्य ।  वमनमुपगच्छति वमनक्रियायाां सहायी भवति इति वमनोपग ।(यो.)  मधुमधुककोववदारकबुयदारनीपववदुलबबम्बीशर्णपुष्पीसदपुष्पाप्रत्यक्पुष्पा इति दशेमातन वमनोपगातन भवन्न्ि । (च.सू.४/२३)
  • 54. द्रव्य Botanical Name Family मधु Honey मधुक Glycyerrhiza glabra Paplionaceae कोववदार Bauhinia purpurea Caesalpiniaceae कबुयदार(श्वेि काांचनार) Bauhinia variegata Caesalpiniaceae नीप Anthocephalus indicus Rubiaceae ववदुल (हहज्जल) Barringtonia acutangula Lecythidaceae बबम्बी Coccinia indica Cucurbitaceae शर्णपुष्पी(घर्णटारवा) Crotalaria verrucosa /C.juncea Paplionaceae सदापुष्पा(अकय ) Calotropis procera Asclepiadaceae प्रत्यक्पुष्पा(अपामागय) Achyranthes aspera Amaranthaceae
  • 56.  परिभाषा  ववरेचनमुपगच्छति ववरेचन क्रियायाां सहायी भवति इति ववरेचनोपग । (यो.)  ववरेचन कमय में सहायक द्रव्य  ववरेचनद्रव्यस्य बिवृदादे: ववरेचन क्रियायाां सहायत्वेनोपगच्छति इति ववरेचनोपगम् । (च.द.)  द्राक्षाकाश्मययपरुषकाभयामलकववभीिककु वलबदरककय न्धुपीलूनीति दशेमातन ववरेचनोपगातन भवन्न्ि । (च.सू.४/२४)
  • 57. द्रव्य Botanical names Family द्राक्षा Vitis vinifera Vitaceae काश्मरी Gmelina arborea Verbinaceae परुषक Grewia asiatica Tiliaceae अभया Terminalia chebula Combretaceae आमलकी Emblica officinalis Euphorbiaceae ववभीिक Terminalia belerica Combretaceae कु वल Zizyphus sativa Rhamnaceae बदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae ककय न्धु Zizyphus nomularia Rhamnaceae पीलू Salvadora persica Salvadoraceae
  • 59.  परिभाषा  आस्थापनद्रव्यार्णाां पाटलाहदनामास्थापन क्रियायाां सहायत्वेनोपगच्छति इति आस्थापनोपगम् । (च.द.)  आस्थापनमुपगच्छति इति आस्थापन क्रियायाां सहायी भवति इति आस्थापनोपगम् । (यो.)  आस्थापन द्रव्यों की क्रिया में सहायक  बिवृिबबल्ववपप्पलीकु ष्ठसषयपवचावत्सकफलशिपुष्पामधुकमदनफलानीति दशेमान्यास्थापनोपगानी भवन्न्ि (च.सू.४/२५)
  • 60. द्रव्य Botanical Name family बिवृि Operculina turpethum Convolvulaceae बबल्व Aegle marmelos Rutaceae वपप्पली Piper longum Piperaceae कु ष्ठ Saussurea lappa Compositae सषयप Brassica campestris Cruciferae वचा Acorus calamus Araceae वत्सकफल Holarrhena antidysentrica Apocyanaceae शिपुष्पा Anethum sowa Umbelliferae मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae मदनफल Randia spinosa Rubiaceae
  • 62.  परिभाषा  अनुवासन द्रव्यस्य िैलादेरनुवासन क्रियायाां सहायत्वेनोपगच्छति इति अनुवासनोपगम् । (च.द.)  अनुवासनमुपगच्छति इति अनुवासन क्रियायाां सहायी भवति इति अनुवासनोपगम् । (यो.)  अनुवासन द्रव्यों की क्रियाओां में सहायक  रास्नासुरदारुबबल्वमदनशिपुष्पावृश्चीरपुननयवाश्वदांष्रान्ग्ननमांथश्योनाका इति दशेमान्यनुवासनोंपगातन भवन्न्ि । (च.सू.४/२६)
  • 63. द्रव्य Botanical Name Family रास्ना Pluchea lanceolata Compositae सुरदारु Cedrus deodara Pinaceae बबल्व Aegle marmelos Rutaceae मदन Randia spinosa Rubiaceae शिपुष्पा Anethum sowa/ Foeniculum vulgare Umbelliferae वृश्चीर White variety of Boerhavia diffusa Nyctaginaceae पुननयवा Red variety of Boerhavia diffusa Nyctaginaceae श्वदांष्रा Tribulus terrestris Zygophyllaceae शयोनाक Oroxylum indicum Verbinaceae अन्ग्ननमांथ Premna mucronata Verbinaceae
  • 64.  परिभाषा  शशरोववरेचनोपगे िु शशरोववरेचनो प्रधानान्येव द्रव्याणर्ण बोद्धव्यानी । (च.द.)  शशरोववरेचनमुपगच्छति शशरोववरेचन क्रियायाां सहायी भवति इति शशरोववरेचनोपगम् । (यो.)  शशरोववरेचन द्रव्यों की क्रिया में सहायक  ज्योतिष्मिीक्षवकमररचवपप्पलीववडांगशशग्रुसषयपापामागयिर्णडुलश्वेिामहाश्वेिा इति दशेमातन शशरोववरेचनोपगातन भवन्न्ि । (च.सू.४/२७)
  • 65. द्रव्य Botanical Name Family ज्योतिष्मिी Celestrus panniculatus Celastraceae क्षवक Centipeda minima Asteraceae मररच Piper nigrum Piperaceae वपप्पली Piper longum Piperaceae ववडांग Embelia ribes Myrsinaceae शशग्रु Moringa oeliefera Moringaceae सषयप Brassica campestris Cruciferae अपामागय िर्णडुल Achyranthes aspera Amaranthaceae श्वेिा (अपरान्जिा) Clitoria ternatea Paplionaceae महाश्वेिा(कटभी) A variety of Clitoria ternatea Paplionaceae
  • 68.  परिभाषा  छर्दि निगृहणानि स्िम्भयिीनि छर्दिनिग्रहणं, व्याधिहरणवचिेि िद्िेिुदोषहरणमपि लभ्यिे (गंगािर)  छर्दि वममं निगृहणािीनि छर्दिनिग्रहणम् । (यो.)  जो द्रव्य वमि के कारणभूि दोष को समाप्ि करके वमि को दूर करें ।  सुश्रुि िे आिग्वधार्द, पटोलार्द एवं गुडुच्यार्द गण को वममहर कहा ह ।  जम््वाम्रिल्लवमािुलुंगाम्लबदरदाड़िमयवयष्टिकोशीरमृल्लाजा इनि दशेमानि छदीनिग्रहणानि भवष्ति । (च.सू.४/२८)
  • 69. द्रव्य Botanical Name Family जम्बू Syzygium cumini Myrtaceae आम्र िल्लव Mangifera indica Anacardiaceae मािुलुंग Citrus decumana Rutaceae अम्ल बदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae दाड़िम Punica granatum Punicaceae यव Hordeum vulgare Graminae यष्टि Glycyrrhiza glabra Paplionaceae उशीर Vetiveria zizanoides Gramineae मृि् लाजा Oryza sativa(Fried paddy) Gramineae
  • 71.  परिभाषा  िृटणां निगृहणािीनि िृटणानिग्रहणम ् । (यो.)  जो द्रव्य िृटणा के कारणभूि दोष को शांि कर िृटणा का िाश करे ।  सुश्रुि िे साररवार्द, िरुषकार्द उत्िलार्द एवं त्रप्वार्द गण को पििासाहर कहा ह ।  िागरितवयासमुस्िििििकचतदिककरािनिक्िगुडूचीह्रीबेरिातयकििोलािीनि दशेमानि िृटणा निग्रहणानि भवष्ति ।(च.सू.४/२९)
  • 72. द्रव्य Botanical Name Family िागर Zingiber officinalis Zingiberaceae ितवयास Fagonia cretica Zygophyllaceae मुस्िक Cyprus rotundus Cyperaceae िििि Fumaria parviflora Fumariaceae चतदि Santalum album Santalinaceae ककरािनिक्ि Swertia chiraita Gentianaceae गुडूची Tinospora cordifolia Menispermaceae हीबेर(सुगतिबाला) Pavonia odorata Malvaceae िातयक Coriandrum sativum Umbelliferae ििोल Trichosanthes cucumerina/ T. dioica Cucurbitaceae
  • 74.  परिभाषा  र्हक्का निगृहणािीनि र्हक्कानिग्रहणम् । (यो.)  जो द्रव्य र्हक्का के कारणभूि दोष को शांि कर र्हक्का का िाश करे  शिीिुटकरमूलबदरबीजकण्िकाररकाबृहिीवृक्षरूहाभयापिप्िलीदुरालभा कु लीरशृंगय इनि दशेमानि र्हक्कानिग्रहणानि भवष्ति। (च.सू.४/३०)
  • 75. द्रव्य Botanical Name Family शिी Hedychium spicatum Zingiberaceae िुटकरमूल Inula racemosa Compositae बदरमूल Zizyphus jujuba Rhamnaceae कण्िकारी Solanum xanthocarpum Solanaceae बृहिी Solanum indicum Solanaceae वृक्षरूहा Dendrophthoe falcata Loranthaceae अभया Terminalia chebula Combretaceae पिप्िली Piper longum Piperaceae दुरालभा Fagonia cretica Zygophyllaceae कु लीरशृंगी Rhus succedanea/Pistacia integerrima Anacardiaceae
  • 77.  परिभाषा  िुरीषसंग्रहणं िुरीषस्य स्िम्भिं, िस्म र्हिम् । (ग.)  िुरीषस्यानिसरि: संग्रहणं संग्रह:, ित्र र्हिं िुरीषसंग्रहणीयम् (यो.)  जो द्रव्य द्रवीभूि िथा बार बार होिे वाले िुरीष को बांिे ।  उटणग्राही एवं शीिग्राही  पियड़्ग्वितिाम्राष्स्थकिवड्गलोध्रमोचरससमंगािािकीिुटििद्मािद्यमके शराणीनि दशेमानि िुरीषसंग्रहणीयानि भवष्ति । (च.सू.४/३1)
  • 78. द्रव्य Botanical Name Family पियंगु Callicarpa macrophylla Verbinaceae अितिा Hemidesmus indicus Asclepiadaceae आम्राष्स्थ Mangifera indica Anacardiaceae किवंग Oroxylum indicum Bignoniaceae लोध्र Symplocos racemosa Symplocaceae मोचरस Salmalia malabarica Bombacaceae समंगा Mimosa pudica Mimosaceae िािकी िुटि Woodfordia fruticosa Lythraceae िद्मा Clerodendron serratum Verbinaceae िद्मके शर Nelumbo nucifera Nymphaceae
  • 80.  परिभाषा  िुरीषस्य पवरजिं दोषसंबतिनिरासं करोिीनि िुरीषपवरजिीयम् । (च.द.)  िुरीषस्य पवरजिं दोषसंबतिपवगमेि रजिं, िस्म र्हिम् । (यो.)  दोषसंबद्िस्य िुरीषस्य दोषसंबतिाद् पवगमेि रजिं राग: , िस्म र्हिम् िुरीषपवरजिीयम ्। (गंगािर)  जो द्रव्य दोषदूपषि िुरीष के कारणभूि दोष को दूर करके उसका वणि स्वाभापवक करे ।  जम्बूशल्लकीत्वक््क्छु रामिूकशाल्मलीश्रीवेटिक भृटिमृत्ययस्योत्िलनिलकणा इनि दशेमानि िुरीषपवरजिीयानि भवष्ति । (च.सू.४/३२)
  • 81. द्रव्य Botanical Name Family जम्बू Syzygium cumini Myrtaceae शल्लकी त्वक् Boswellia serrata Burseraceae क्छु रा ?/ मिूक Madhuka indica Sapotaceae शाल्मली Salmalia malabarica Bombacaceae श्रीवेटिक Pinus roxburghii Pinaceae भृटिमृि् ियस्या Ipomea panniculata Convolvulaceae उत्िल Nymphaea alba Nymphaceae निल Sesamum indicum Pedaliaceae
  • 83.  परिभाषा  अनिमात्रं िुिः िुिश्च िवििमािं मूत्रं संग्रहणािीनि मूत्रसंग्रहणीयम् ।  जो द्रव्य बार बार एवं अनि मात्रा में निकलिे वाले मूत्र को रोके ।  जम््वाम्रप्लक्षविकिीििोडुमबराश्वत्थभल्लािकाशमंिकसोमवल्का इनि दशेमानि मूत्रसंग्रहणीयानि भवष्ति । । (च.सू.४/३३)
  • 84. द्रव्य Botanical Name Family जम्बू Syzygium cumini Myrtaceae आम्र Mangifera indica Anacardiaceae प्लक्ष Ficus lacor Moraceae वि Ficus bengalensis Moraceae किीिि Albizzia lebbeck Mimosaceae उदुम्बर Ficus racemosa Moraceae अश्वत्थ Ficus religiosa Moraceae भल्लािक Semicarpus anacardium Anacardiaceae अश्मंिक Bauhinia racemosa Caesalpiniaceae सोमवल्क Acacia catechu /A. suma Mimosaceae
  • 86.  परिभाषा  मूत्रं पवरजयनि दोषसंबतिनिरासं कृ त्वा िकृ िौ स्थाियिीनि मूत्रपवरजिीयम् । (च.द.)  दोष दूपषि मूत्र के दोष को दूर कर उसके वणि को स्वाभापवक करिे वाला ।  िद्मोंत्िलिमलिकु मुदसौगष्तिकिुण्डरीकशिित्रमिुकपियंगुिािकीिुटिाणीनिदशेमानि मूत्रपवरजिीयानि भवष्ति । (च.सू.४/३४)
  • 87. द्रव्य Botanical Name Family िद्मा Nelumbo nucifera Nymphaceae उत्िल Nymphaea alba Nymphaceae िमलि A variety of Nelumbo nucifera Nymphaceae कु मुद Nymphaea alba Nymphaceae सौगष्तिक ? िुण्डरीक Red variety of Nymphaea lotus Nymphaceae शिित्र A variety of Nelumbo nucifera Nymphaceae मिुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae पियंगु Callicarpa macrophylla Verbinaceae िािकीिुटि Woodfordia fruticosa Lythraceae
  • 89.  परिभाषा  मूत्रस्य पवरेचिं करोनि इनि मूत्रपवरेचिीयम् । (च.द.)  मूत्रस्य पवरेचिं बर्हःसारणं, ित्र र्हिम् । (यो.)  जो द्रव्य मूत्र की िवृनि करवाए ।  सुश्रुि िे परुषकार्द एवं तृणपंचमूल को मूत्रदोषहर कहा ।  वृक्षादिीश्वदंटरावसुकवमशरिाषाणभेददभिकु शकाशगुतद्रेत्किमूलािीनि इनि दशेमानि मूत्रपवरेचिीयानि भवष्ति ।(च.सू.४/३४)
  • 90. द्रव्य Botanical Name Family वृक्षादिी Dendrophthoe falcata Loranthaceae श्वदंटरा Tribulus terrestris Zygophyllaceae वसुक Indigofera ennaphylla Paplionaceae वमशर Gynandropsis gynandra Capparaceae िाषाणभेद Bergenia ligulata Saxifragaceae दभि A variety of Desmostachya bipinnata Gramineae कु श Desmostachya bipinnata Gramineae काश Saccharum spontaneum Gramineae गुतद्रा Saccharum sara Gramineae इत्किमूल ?
  • 93.  पररभाषा  कासं हरतीतत कासहरम् । (यो.)  सुश्रुत ने विदारीगंधादद एिं सुरसादद गण को कासहर कहा ।  द्राक्षाभयामलक-विप्िली-दुरालभा-शंगी-कण्टकाररका-िश्चीर-िुनननिा-तामलक्य इतत दशेमातन कासहराणण भिन्तत । (च.सू.४/३६)
  • 94. द्रव्य Botancal Names Family द्राक्षा Vitis vinifera Vitaceae अभया Terminalia chebula Combretaceae आमलकी Emblica officinalis Euphorbiaceae विप्िली Piper longum Piperaceae दुरालभा Fagonia cretica Zygophyllaceae शंगी Pistacia integerrima Anacardiaceae कण्टकाररका Solanum xanthocarpum Solanaceae िश्चीर White variety of Boerhavia diffusa Nyctaginaceae िुनननिा Red variety of Boerhavia diffusa Nyctaginaceae तामलकी Phyllanthus niruri Euphorbiaceae
  • 96.  पररभाषा  श्िासं श्िासरोगं हरतीतत श्िासहरम् ।  सुश्रुत ने विदारीगंधादद एिं सुरसादद एिं दशमूल इन गणों को श्िासहर कहा ।  शटी-िुष्करमूल-अम्लिेतस-एला-दहंगु-अगुरु-सुरसा-तामलकी-जीितती-चण्डा-इतत दशेमातन श्िासहराणण भिन्तत । (च.सू.४/३७)
  • 97. द्रव्य Botanical Name Family शटी Hedychium spicatum Zingiberaceae िुष्करमूल Inula racemosa Compositae अम्लिेतस Garcinia pedunculata Guttiferae एला Elettaria cardamom Zingiberaceae दहंगु Ferula narthex Umbelliferae अगुरु Aquilaria agallocha Thymeleaceae सुरसा Ocimum sanctum Labiatae तामलकी Euphorbia niruri Euphorbiaceae जीितती Leptadenia reticulata Asclepiadaceae चण्डा ?
  • 99.  पररभाषा  शोथं हरतीतत शोथहरम् ।(र.िै.)  सुश्रुत ने ववदारीगंधादद एिं करमदाादद गणों को श्िासहर कहा ।  िाटला-अन्ननमंथ-श्योनाक-बिल्ि-काश्मयन-कण्टकाररका-िहती-शालिणी-िश्निणी-गोक्षुरका इतत दशेमातन शोथहराणण भिन्तत । (च.सू.४/३८)
  • 100. द्रव्य Botanical Name Family िाटला Stereospermum suaveolens Bignoniaceae अन्ननमंथ Premna mucronata Verbinaceae श्योनाक Oroxylum indicum Bignoniaceae बिल्ि Aegle marmelos Rutaceae काश्मरी Gmelina arborea Verbinaceae कण्टकाररका Solanum xanthocarpum Solanaceae िहती Solanum indicum Solanaceae शालिणी Desmodium gangeticum Paplionaceae िन्श्निणी Uraria picta Paplionaceae गोक्षुर Tribulus terrestris Zygophyllaceae
  • 102.  पररभाषा  ज्िरसंतािं हरतीतत ज्िरहरम् ।  सुश्रुत ने पटोलादद एिं साररवादद गणों को ज्िरहर कहा ।  साररिा-शकन रा-िाठा-मंन्जष्ठा-द्राक्षा-िीलु-िरुषक-अभया-आमलक-विभीतकानीतत ज्िरहराणण भिन्तत । (च.सू.४/३९)
  • 103. द्रव्य Botanical Name Family साररिा Hemidesmus indicus Asclepiadaceae शकन रा िाठा Cissampelos pareira Menispermaceae मंन्जष्ठा Rubia cordifolia Rubiaceae द्राक्षा Vitis vinifera Vitaceae िीलु Salvadora persica Salvadoraceae िरुषक Grewia asiatica Tiliaceae अभया Terminalia chebula Combretaceae आमलकी Emblica officinalis Euphorbiaceae विभीतक Terminalia bellirica Combretaceae
  • 105.  पररभाषा  जो द्रव्य शरीर की थकािट को दूर करे ।  द्राक्षा-खजूनर-वियाल-िदर-दाड़िम-फल्गु-िरुषक-इक्षु-यि-षन्ष्टका इतत दशेमातन श्रमहराणण भिन्तत । (च.सू.४/४०)
  • 106. द्रव्य Botanical Name Family द्राक्षा Vitis vinifera Vitaceae खजूनर Phoenix sylvestris Arecaceae वियाल Buchanania lanzan /B. latifolia Anacardiaceae िदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae दाड़िम Punica granatum Punicaceae फल्गु Ficus carica Moraceae िरुषक Grewia asiatica Tiliaceae यि Hordeum vulgare Gramineae षन्ष्टक Oryza sativa Gramineae इक्षु Saccharum officinarum Gramineae
  • 109.  परिभाषा  दाहं प्रशमयतीतत दाहप्रशमनम् ।(यो.)  जो द्रव्य बाह्य या आभयांतर दाह को शांत करे ।  सुश्रुत ने साररवादद, अंजनादद, न्यग्रोधादद, गुडूच्यादद और उत्पलादद गण को दाहनाशक कहा ।  लाजा-चन्दन-काश्मययफल-मधूक-शकय रा-नीलोत्पल-उशीर-साररवा-गुडूची-ह्रीबेराणीतत दशेमातन दाहप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४१)
  • 110. द्रव्य Botanical Name Family लाजा Oryza sativa Gramineae चन्दन Santalum album Santalinaceae काश्मरी फल Gmelina arborea Verbinaceae मधूक Madhuka indica Sapotaceae शकय रा Sugar/Mishri नीलोत्पल Nymphaea stellate Nymphaceae उशीर Vetiveria zizanoides Gramineae साररवा Hemidesmus indicus Asclepiadaceae गुडूची Tinospora cordifolia Menispermaceae हीबेर Pavonia odorata Malvaceae
  • 112.  परिभाषा  शीतं प्रशमयतीतत शीतप्रशमनम् । (यो.)  जो द्रव्य शीत (ठण्ड लगना) को शांत करे ।  रास्नागुरुणण शीतापनयनप्रलेपनानाम् । (च.सू.२५)  तगर-अगुरु-धान्यक-श्ररंगवेर-भूतीक-वचा-कण्टकायायन्ननमंथ-श्योनाक-पपप्पल्य इतत दशेमातन शीतप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४२)
  • 113. द्रव्य Botanical Names Family तगर Valeriana wallichii Valarianaceae अगुरु Aquilaria agallocha Thymelaeaceae धान्यक Coriandrum sativum Umbelliferae श्ररंनवेर Zingiber officinalis Zingiberaceae भूतीक Trachyspermum ammi Umbelliferae वचा Acorus calamus Araceae कण्टकारी Solanum xanthocarpum Solanaceae अन्ननमंथ Premna mucronata Verbinaceae श्योनाक Oroxylum indicum Bignoniaceae पपप्पली Piper longum Piperaceae
  • 115.  परिभाषा  उददो वरटीदष्टाकारः शोथः, तत्प्रशमन उददयप्रशमनः । (च.द.)  शीतपानीयसंस्पशायत् शीतकाले पवशेषतः सरागकण्डूः शोफः स्यात् उददयः ।  उददय को शांत करने वाले द्रव्य  ततन्दुक-पप्रयाल-बदर-खददर-कदर-सप्तपणय-अश्वकणय-अजुयन-असन-अररमेद इतत दशेमातन उददयप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४३)
  • 116. द्रव्य Botanical Name Family ततन्दुक Diospyros peregrina Ebenaceae पप्रयाल Buchanania lanzan Anacardiaceae बदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae खददर Acacia catechu Mimosaceae कदर Acacia suma Mimosaceae सप्तपणय Alstonia scholaris Apocyanaceae अश्वकणय Dipterocarpus alatus Diptercarpaceae अजुयन Terminalia arjuna Combretaceae असन Pterocarpus marsupium Paplionaceae अररमेद Acacia farneciana Mimosaceae
  • 118.  परिभाषा  अंगमदं प्रशमयतीतत शीतप्रशमनम् । (यो.)  जो द्रव्य अंगमदय को दूर करे ।  पवदारीगन्धा-परन्श्नपणी-बरहती-कण्टकारी-एरण्ड-काकोली-चन्दन-उशीर-एला-मधुक इतत दशेमातन अंगमदयप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४४)
  • 119. द्रव्य Botanical Name Family पवदारीगन्धा Desmodium gangeticum Paplionaceae परन्श्नपणी Uraria picta Paplionaceae बरहती Solanum indicum Solanaceae कण्टकारी Solanum xanthocarpum Solanaceae एरण्ड Ricinus communis Euphorbiaceae काकोली Hebanaria accuminata/ Roscoca procera Orchidaceae चन्दन Santalum album Santalinaceae उशीर Vetiveria zizanoides Gramineae एला Elettaria cardemomum Zingiberaceae मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
  • 121.  परिभाषा  शूलं प्रशमयतीतत शीतप्रशमनम् । (यो.)  जो द्रव्य शूल को दूर करे ।  पपप्पली-पपप्पलीमूल-चव्य-चचत्रक-श्ररंनवेर-मररच-अजमोदाजगन्धाजाजी-गण्डीराणीतत इतत दशेमातन अंगमदयप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४५)
  • 122. द्रव्य Botanical Name Family पपप्पली Piper longum Piperaceae पपप्पलीमूल Roots of Piper longum Piperaceae चव्य Piper chaba Piperaceae चचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae श्ररंनवेर (सोंठ) Zingiber officinalis Zingiberaceae मररच Piper nigrum Piperaceae अजमोद Trachyspermum roxburghianum Umbelliferae अजगन्धा Gynandropsis gyanandra Capparidaceae अजाजी Cuminum cyminum Umbelliferae गाण्डीर Euphorbia antiquarum Euphorbiaceae
  • 124.  परिभाषा  शोणणतस्थापन शब्द के तीन अथय – 1 रक्तप्रसादन 2 रक्तस्तम्भन 3 रक्तवधयक  शोणणतस्य दुष्टस्य दुन्ष्टमपहत्य तत् प्रकर तौ स्थापयतीतत शोणणतस्थापनम् । (च.द.)  शोणणत स्थापयतत अततप्रवरत्तं स्तम्भयतीतत शोणणतस्थापनम् । (यो.)  शोणणतस्थापनं शोणणताततप्रवरपत्त स्तम्भनम् । (सु.चच.)  जो द्रव्य दोष दूपषत रक्त की पवकर तत को दूर कर उसे प्रकर ततस्थ स्थापपत कर ।  मधुमधुक-रुचधर-मोचरस-मरत्कपाल-लोध्र-गैररक–पप्रयंगु-शकय रा-लाजा इतत दशेमातन शोणणतस्थापनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४६)
  • 125. द्रव्य Botanical Name Family मधु Honey मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae रुचधर Crocus sativa Iridaceae मोचरस Salmalia malabarica Bombacaceae मरत्कपाल लोध्र Symplocos racemosa Symplocaceae गैररक Ferrum haematite पप्रयंगु Callicarpa macrophylla Verbinaceae शकय रा लाजा Oryza sativa (fried paddy) Gramineae
  • 127.  परिभाषा  वेदनायां संभूतायां तां तनहत्य शरीरं प्रकर त्तौ स्थापयतीतत वेदनास्थापनम् । (च.द.)  वेदनां स्थापयतत इतत वेदनास्थापनम् ।  जो पीड़ा को नष्ट करे  शाल-कट्फल-कदम्ब-पद्मक-तुम्ब-मोचरस-शशरीष-वंजुल-एलवालुक-अशोका इतत दशेमातन वेदनास्थापनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४७)
  • 128. द्रव्य Botanical Name Family शाल Shorea robusta Dipterocarpaceae कट्फल Myrica nagi Myricaceae कदम्ब Anthocephalus indicus Rubiaceae पद्मक Prunus cerasus Rosaceae तुम्ब Xanthoxylum alatum Rutaceae मोचरस Salmalia malabarica Bombacaceae शशरीष Albizzia lebbeck Mimosaceae वंजुल (वेतस) Salix caprea Salicaceae एलवालुक Brunus cerasus Rosaceae अशोक Saraca asoca Caesalpiniaceae
  • 130.  परिभाषा  संज्ां ज्ानं स्थापयतीतत संज्ास्थापनम् । (च.द.)  जो द्रव्य संज्ा को फफर से स्थापपत कर  दहंगु-कै टयय-अररमेद-वचा-चोरक-वयस्था-गोलोमी-जादटला-पलंकषा-अशोकरोदहण्य इतत दशेमातन संज्ास्थापनातन भवन्न्त । ।(च.सू.४/४८)
  • 131. द्रव्य Botanical Name Family दहंगु Ferula narthex Umbelliferae कै टयय(पवयत तनम्ब ) Murraya koenigii Rutaceae अररमेद A variety of Acacia catechu Mimosaceae वचा Acorus calamus Araceae चोरक (चोरपुष्पी) Angelica glauca Umbelliferae वयस्था (ब्राह्मी) Bacopa monnieri Scrophulariaceae गोलोमी A variety of Acorus calamus Araceae जादटला Nardostachys jatamansi Valarianaceae पलंकषा Commiphora mukul Burseraceae अशोकरोदहणी Picrorhiza kurroa Scrophulariaceae
  • 133.  परिभाषा  प्रजोपघातकं दोषं हत्वा प्रजां स्थापयतीतत प्रजास्थापनम् । (च.द.)  जो द्रव्य संतान का प्रततबंध करने वाले दोषों व रोगों को दूर कर प्रजा या संतान उत्पतत म सहायक हों ।  प्रजां गभय स्थापयतत दोषं तनरस्येतत प्रजास्थापनम् । (यो.र.)  ऐन्द्री-ब्राह्मी-शतवीयाय-सहस्रवीयाय-अमोघा-अव्यथा-शशवा-अररष्टा-वाट्यापुष्पी-पवष्वकसेनकान्ता इतत दशेमातन अंगमदयप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४९)
  • 134. द्रव्य Botanical Names Family ऐन्द्री Citrullus colocynthis Cucurbitaceae ब्राह्मी Bacopa monnieri Scrophulariaceae शतवीयाय Cynodon dactylon Gramineae सहस्रवीयाय A variety of Cynodon dactylon Gramineae अमोघा(आमलकी,पाटला) Emblica officinalis Euphorbiaceae अव्यथा(गुडूची, हरीतकी) Tinospora cordifolia Menispermaceae शशवा Terminalia chebula Combretaceae अररष्टा(कटुरोदहणी) Picrorhiza kurroa Scrophulariaceae वाट्यापुष्पी Sida cordifolia Malvaceae पवष्वकसेनकान्ता(पप्रयंगु) Callicarpa macrophylla Verbinaceae
  • 136.  परिभाषा  वयः तरुणं स्थापयतीतत वयःस्थापनम् । (च.द.)  जो द्रव्य वय-तरुणावस्था को न्स्थर रखे ।  वयसे दहतं वयस्यं, जरामशभहत्य योवनं रक्षतत । (र.वै.)  आमलकं वयःस्थापनानाम ् । (च.सू.२५)  अमरता-अभया-धात्री-मुक्ता-श्वेता-जीवन्ती-अततरसा-मण्डूकपणी-न्स्थरा-पुननयवा इतत दशेमातन वयःस्थापनातन भवन्न्त । (च.सू.४/५०)
  • 137. द्रव्य Botanical Name Family अमरता Tinospora cordifolia Menispermaceae अभया Terminalia chebula Combretaceae धात्री Emblica officinalis Euphorbiaceae मुक्ता Pearl श्वेता White variety of Clitoria ternatea Paplionaceae जीवन्ती Leptadenia reticulata Asclepiadaceae अततरसा Asparagus racemosus Liliaceae मण्डूकपणी Centella asiatica Umbelliferae न्स्थरा Desmodium gangeticum Paplionaceae पुननयवा Boerhaavia diffusa Nyctaginaceae
  • 138. End of Charkokt Vargikaran
  • 140.  परिभाषा  कृ मीन् हन्ति इति कृ ममघ्नम ् ।  उदरगि विमितन प्रकार के कृ ममयों को नष्ट करें ।  पलाश, कीटमारी यिानी, कं वपल्लक, अनारमूल त्िक्, पारसीक यिानी - गण्डूपद कृ मम । अजिायन सत्ि विडंग, मुस्िक, कपूूर, हहंगु, हररद्रा - अंकु श कृ मम विडंग, कं वपल्लक, पूगफल, अनारमूल त्िक् - स्फीि कृ मम लिण, फफटकरी, एलुआ, चित्रक, सप्िपणू, चिरायिा – सूत्र कृ मम  अक्षीिमररिगण्डीरके बुकविडंगतनगुूण्डीफकणणहीश्िदंष्रािृषपणणूकाखुपणणूका इति दशेमातन फिममघ्नातन ििन्ति ।(ि.सू.४/१५)
  • 141. द्रव्य Botanical Names Family अक्षीि Moringa oleifera Moringaceae मररि Piper nigrum Piperaceae गण्डीर(शमठ शाक) Euphorbia antiqurum Euphorbiaceae के बुक ?/Costus speciosus Zingiberaceae विडंग Embelia ribes Myrsinaceae फकणणहह(कटिी) Achyranthes aspera Amarathaceae श्िदंष्रा Tribulus terrestris Zygophyllaceae तनगुूण्डी Vitex negundo Verbinaceae िृषपणणूका A variety of Ipomoea reniformis Convolvulaceae आखुपणणूका(मूवषकपणी) Ipomoea reniformis Convolvulaceae
  • 143.  परिभाषा  जो द्रव्य स्थािर, जांगम अथिा िौम फकसी िी प्रकार के विष द्रव्य जतनि विष प्रिाि को नष्ट करें या कम करे उतहें विषघ्न कहा जािा है ।यह प्रिाि जतय कमू है अगद, विषापह, गरनाशन, विषनाशन इस के पयाूय है।  मशरीषो विषघ्नानाम् । (ि.सू.२५/४० )  मदनफल, श्िेि अपरान्जिा, गुडूिी ,शाल ,सजूरस, पाठा, कट्फल ।  हररद्रामंन्जष्ठासुिहासूक्ष्मैलापामलतदीितदनकिकमशरीषमसतधुिारश्लेष्मािका इति दशेमातन विषघ्नातन ििन्ति ।(ि.सू.४/१६)
  • 144. द्रव्य Botanical Names Family हररद्रा Curcuma longa Zingiberaceae मंन्जष्ठा Rubia cordifolia Rubiaceae सुिहा(रास्ना) Pluchea lanceolata/Operculina turpethum Compositae/Convolv- ulaceae सूक्ष्मैला Elettaria cardemomum Zingiberaceae पामलतदी(श्यामलिा) Black variety of Operculina turpethum Convolvulaceae ितदन Santalum album Santalinaceae किक Strhychnos potatorum Loganiaceae मशरीष Albizzia lebbeck Mimosaceae मसतधुिार Vitex negundo Verbinaceae श्लेष्मािक(बहुिार) Cordia dichotoma Boraginaceae
  • 146.  परिभाषा  स्ितय जनयति इति स्ितयजननम् । (यो.)  सुश्रुिोक्ि काकोल्याहद गण, कापाूस बीज, विदारीकतद, जीरक इत्याहद द्रव्य स्ितयजनन द्रव्य हैं ।  िीरणशामलषन्ष्टके क्षुिामलकादिूकु शकाशगुतद्रेत्कटकत्तृणमूलानीति दशेमातन स्ितयजननानी ििन्ति ।(ि.सू.४/१७)
  • 147. द्रव्य Botanical Names Family िीरण (उशीर) Vetiveria zizanoides Gramineae शामल Oryza sativa Gramineae षन्ष्टक A variety of Oryza sativa Gramineae इक्षुिामलका(खागामलका) Astercantha longifolia Acanthaceae दिू Desmostachya bipinnata Gramineae कु श A variety of D. bipinnata Gramineae काश Saccharum spontaneum Gramineae गुतद्रा(गुडूिी) Tinospora cordifolia/ Saccharum sara Menispermaceae / Gramineae इत्कटमूल ?/Sesbania aculeata Paplionaceae कत्तृणमूल(गतधिृण) Cymbopogon schonanthus Gramineae
  • 149.  परिभाषा  दोष दूवषिं स्ितयं शोधयति इति स्ितयशोधनम् ।  अष्टविध स्ितयदोष में इन द्रव्यों का प्रयोग फकया जािा है  पाठामहौषधसुरदारुमुस्िमूिाूगुडूिीित्सकफलफकराितिक्िककटुरोहहणीसाररिा इति दशेमातन स्ितयशोधनातन ििन्ति । (ि.सू.४/१८)
  • 150. द्रव्य Botanical Names Family पाठा Cissampelos pariera Menispermaceae महौषध Zingiber officinalis Zingiberaceae सुरदारु Cedrus deodara Pinaceae मुस्िक Cyprus rotundus Cyperaceae मूिाू Marsdenia tenacissima Asclepiadaceae गुडूिी Tinospora cordifolia Menispermaceae ित्सकफल Holarrhena antidysentrica Apocyanaceae फकराितिक्ि Swertia chiraita Gentianaceae कटुरोहहणी Picrorhiza kurroa Scrophulariaceae साररिा Hemidesmus indicus Asclepiadaceae
  • 152.  परिभाषा  यस्माद् शुिस्य िृद्चध स्याद् शुिलं हह िदुच्यिे। यथा अश्िगंधा मुशली शकू रा ि शिािरी ।।(शा.स.पू.४/१६)  शुिजनन ि शुिल पयाूय  जीिक ऋषिककाकोलीक्षीरकाकोलीमुद्गपणीमाषपणीमेदािृद्धरूहाजहटलाकु मलङ्गा इति दशेमातन शुिजननातन ििन्ति ।(ि.सू.४/१९)
  • 153. द्रव्य Botanical Name Family जीिक Melaxis mucifera/Microstylis muscifera Orchidaceae ऋषिक Melaxis accuminata/M. wallichii Orchidaceae काकोली Hebanaria accuminata/Roscoca procera Orchidaceae क्षीरकाकोली Lilium polyphyllum Liliaceae मुद्गपणी Phaseolus mungo/Phaseolus trilobus Paplionaceae माषपणी Teramnus labialus Paplionaceae मेदा Polygonatum multiflorum/ P. airrhifolium Asparagaceae िृद्धरूहा(शिािरी) Asparagus racemosus Liliaceae जाहटला (उच्िटा) Nardostachys jatamansi Valarianaceae कु मलङ्गा(उच्िटा िेद/ मशिमलंगी) ?/Bryonia lacinosa Cucurbitaceae
  • 155.  परिभाषा  दोष दूवषिं शुिं शोधयति इति शुिशोधनम् ।  अष्टविध शुि दोष में उपयोगी  कु ष्ठ: एलिालुककटफलसमुद्रफे नकदम्बतनयाूसेक्षुकाण्डेक्षु: इक्षुरकिसुकोशीराणीति दशेमातन शुिशोधनातन ििन्ति ।(ि.सू.४/२०)
  • 156. द्रव्य Botanical Name Family कु ष्ठ Saussurea lappa Compositae एलिालुक Brunus cerasus /Prunus cerasus Rosaceae कट्फल Myrica nagi Myricaceae समुद्रफे न Internal cell of Sepia officinalis Sepiidae कदम्ब तनयाूस Anthocephalus indicus Rubiaceae इक्षु Saccharum officinarum Gramineae काण्डेक्षु Saccharum spontaneum Gramineae इक्षुरक Astercantha longifolia Acanthaceae िसुक Indigofera ennaphylla Paplionaceae उशीर Vetiveria zizanoides Gramineae