1. Argumentace
Téma kazuistika žáka se specifickými poruchami učení jsem si zvolila z důvodu zájmu. Již
delší dobu se zajímám o žáky s poruchami učení a jejich nápravu. Za svoji profesní karieru
jsem měla možnost pracovat ve dvou speciálních třídách. Abych mohla s těmito dětmi co
nejefektivněji pracovat, je nutností co nejvíce se seznámit s jejich poruchami a možností
nápravy. Nyní studuji na pedagogické fakultě učitelství pro 1. stupeň a vzhledem ke
zvyšujícímu se počtu dětí se specifickými poruchami učení, je seznámení s tímto problémem
nutností.
Anotace:
Tato práce pojednává o specifických poruchách učení, které jsou demonstrovány na
konkrétním subjektu a to žákyně 5. ročníku základní školy. Jsou to zejména dysortografie,
dyskalkulie a grafomotorická neobratnost. O subjektu je pojednáváno jak v kontextu
rodinném i osobním, s přihlédnutím ke všem vývojovým aspektům.
Klíčová slova: Dysortografie, dyskalkulie, poruchy učení, grafomotorická neobratnost,
reedukace, integrace, kazuistika, anamnéza
Kazuistika žáka se specifickými poruchami učení
Základní informace:
Martina chodí do páté třídy. Třída je určena pro žáky se specifickými poruchami učení (dříve
dyslektická třída. Do třídy chodí s Martinou celkem 12 dětí. Martina je v evidenci
pedagogicko – psychologické poradny již od zápisu do první třídy, kdy jí byl doporučen
odklad školní docházky o jeden rok. Později byla vyšetřena pro výukové obtíže. Byla jí
zjištěna dysortografie, dyskalkulie a grafomotorická neobratnost.

2. Myšlenková mapa
Rodinná anamnéza: Martina se narodila v neúplné rodině. Je nejmladší ze tří sester.Otec po
jejím porodu odešel. Martina žije jen s matkou sestrami. Matka se Martině věnuje, píše s ní
úkoly, připravuje do školy. Martininy starší sestry mají obdobné výukové obtíže,
pravděpodobně vlivem dědičnosti. Do domácnosti dochází občas i studentka pedagogické
fakulty, která vypomáhá s úkoly a školní přípravou. Matka v minulém roce prodělala závažné
zdravotní obtíže, které bohužel znemožnili realizovat již domluvenou speciálně pedagogickou
nápravnou péči. Matka pobývala dlouho v nemocnici, Martina byla doma s tetou.
Komunikace mezi Martininou matkou a školou funguje bez problémů. Matka chodí každý
měsíc pravidelně na třídní schůzky, o dění ve škole se zajímá, pravidelně vypracovává
s Martinou úkoly.
Osobní anamnéza: Martina se narodila v termínu, měla velmi komplikovaný porod, což může
být jedním z důvodů vzniku poruch učení. Až do předškolního věku nebyly rodinou
zpozorovány žádné větší obtíže, krom velmi pomalého tempa při základních úkonech, jako je
oblékání, jídlo, úklid hraček a podobně. V předškolním věku kromě přetrvávajícího pomalého
tempa dále sportován špatný úchop tužky nebo pastelek při levostranné lateralitě. Dále se
objevují obtíže s jemnou motorikou. Rodičům je doporučeno navštívit PPP ještě před
nástupem do školy. V poradně Martině doporučují odklad školní docházky. Brzy po nástupu

3. do školy je Martině opět doporučena návštěva poradny. Důvodem jsou výukové obtíže, velmi
pomalé pracovní tempo, kolísání pozornosti a oslabená práceschopnost. Zjištěna
dysortografie, dyskalkulie a grafomotorická neobratnost. Vzhledem k závažnosti poruchy jí
byla doporučena skupinová integrace. Martina tedy nastoupila do třídy pro děti s poruchami
SPU.
Třída pro děti s poruchami SPU
Ve třídě do které Martina chodí, je 12 žáků, 10 z nich má skupinovou integraci 2 mají
integraci individuální. Ve třídě pracuje paní učitelka společně s paní asistentkou, která má na
starosti individuálně integrované žáky, ale má prostor se věnovat i žákům zbylým. Paní
učitelka je speciální pedagožka, která má děti už třetím rokem. Každý z žáků má svou vlastní
lavici, aby se mohl plně soustředit a nebyl rozptylován spolužáky. Většina dětí ve třídě má
dysortografické a dyskalkulické poruchy. Ve třídě je díky menšímu počtu žáků možnost
individuálního přístupu. Často s nimi paní učitelka provádí reedukaci i během vyučování,
probírá s nimi obtížné učivo, se kterým mají problém, zatímco všichni ostatní mají zadanou
práci, kterou kontroluje paní asistentka. Žáci pracují pomalejším tempem, než je v běžných
třídách zvykem. Žáci k výuce používají tabulky na sčítání a násobení, kalkulátory, karty
s vyjmenovanými slovy, podložky se správným sklonem písma a mnoho dalších pomůcek.
Reedukace
Reedukace u Martiny probíhá dvakrát týdně formou reedukačního kroužku, který probíhá po
vyučování. Dle časových možností se paní učitelka snaží provádět reedukaci i ve vyučování
formou individuální. V kroužku probíhá reedukace skupinová. Je zde malý počet dětí,
většinou 5, aby se jim mohla paní učitelka individuálně věnovat. V reedukačním kroužku děti
začínají na té úrovni, která jim nedělá problémy, a pokračují s tím problémovým. Jeden den
v týdnu má Martina reedukaci v českém jazyce´, jiný den v týdnu v matematice.Pedagogicko-
psychologická poradna doporučuje reedukaci zaměřit na: rozvoj sluchové percepce (analýzy,
syntéza i diferenciace), rozvoj zrakové percepce, rozvoj grafomotoriky, rozvoj předčíselných
představ, prostorové vnímání, rozvoj verbálních faktorů: orientaci v číselné řadě (sestupné i
vzestupné), strukturu čísla, v orientaci v poziční hodnotě číslice v čísle, operace s čísly,
posilování paměti, rozvoj matematického úsudku. Paní učitelka se snaží plnit doporučení
poradny téměř bezezbytku a všechny výše jmenované faktory s Martinou rozvíjí.
Závěr:
Specifická vývojová porucha učení (a chování) je pojem, jehož přijetí se pomalu a obtížně prosazovalo
v poslední třetině minulého století a v němž ještě dnes ne všichni pedagogové mají zcela jasno. Pro
některé to jsou prostě lemplové, kteří by se přece mohli učit líp, kdyby jen chtěli. Jinde naopak zjistili,
že pomocí speciálně pedagogických metod, forem a prostředků, pomocí speciálních pomůcek a
výrazně individualizovaného přístupu je možné dosahovat překvapivě dobrých výsledků i s dětmi,
které kvůli svému postižení v běžných třídách selhávají. Martina měla štěstí, že se dostala do správné
školy i třídy, kde umí s těmito dětmi pracovat. Martina i ostatní žáci budou zajisté dosahovat ve
speciální třídě lepších výsledků než ve třídě běžné.

4. Seznam použité literatury
BLAŽKOVÁ, Růžena. Dyskalkulie a další specifické poruchy učení v matematice. Brno: Masarykova
univerzita, 2009, 107 s. Spisy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, sv. č. 132. ISBN 978-802-
1050-471.
• Z této publikace jsem čerpala údaje pro myšlenkovou mapu
• Jsou v ní relevantní informace ke specifickým poruchám učení, hlavně dyskalkulii
• Autorem je paní docentka z pedagogické fakulty, která se tématem zabývá dlouhé roky
• Kniha je poutavě napsaná a dobře se čte
• Kniha je vybavena obsahem a kapitoly mají dobré rozčlenění, snadno se v ní hledá
Národní institut dětí a mládeže: Neformální vzdělávání. NETOLICKÁ, Mgr. Danuše. Národní institut
dětí a mládeže [online]. 2012 [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://www.nidm.cz/neformalni-
vzdelavani/specificke-poruchy-uceni-1-cast
• V tomto článku jsem našla příčiny poruch učení
• Rozsah článku byl dostačující pro mou potřebu
• Článek je aktuální
• Článek napsala známá autorka, která pracuje na mnoha projektech s dětmi
• Informace z webové stránky mi přijdou relevantní
Učitelské noviny: týdeník pro učitele a přátele školy. Praha: GNOSIS, 1996, roč. 1996, č. 20. ISSN
ISSN 0139-5718. Dostupné z:
http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=4414&PHPSESSID=8f819ad3035fe727e0c74ff3cb8b
c6f7
• Renomovaný učitelský časopis
• Výborné shrnutí podstaty integrace
• Kvalitní informace
• Je pořád aktuální
• Je to článek vyplývající ze zprávy z inspekce