1. Argumentace:
Téma Charakteristika nadaných dětí aneb jak poznáme nadané dítě, jsem si vybrala hned
z několika důvodů. Jako učitelka a vychovatelka na základní škole je pro mě velmi důležité
určit schopnosti jednotlivých dětí, a ty pokud možno rozvíjet. V současné době se upíná velká
pozornost k dětem, které mají z různých důvodů ztížené podmínky v běžné škole (děti tělesně
či duševně postižené, anebo děti s různými poruchami učení), ale zapomíná se naopak na děti
velmi nadané. Tyto děti potřebují také speciální péči, aby se naplno mohl rozvíjet jejich
potenciál. Jako sociálního pedagoga mě problematika nadaných dětí velmi zajímá a po hlubším
studiu tématu jsem zjistila, že pedagogové mají největší problém s odhalením talentovaných
dětí. Svou práci jsem proto směřovala právě na popis a charakteristiku nadaného dítěte.
Anotace:
Práce je zaměřena na odhalení jednotlivých specifik ¨nadaných dětí¨. Hlavním úkolem práce je
referovat o tom, čím se tyto dětí liší od svých vrstevníků, jak je můžeme rozpoznat. Nejprve
uvádím definici nadaného dítěte a existenci seznamu charakteristik nadaných děti. V druhé
části se přímo zabývám jednotlivými projevy nadaných dětí. Zde popisuji odlišnosti v rozvoji
poznávacích procesů, motivace a procesů citově volních.
Klíčová slova: nadání, talent, nadané dítě, paměť, motivace
Charakteristika nadaných dětí aneb jak poznáme nadané dítě
Žádná správná definice, co je to nadané dítě, v podstatě neexistuje. Je to dítě, které je tzv.
trochu víc než ostatní děti. Je zvědavější, motoricky schopnější, dobrodružnější, radostnější,
dovede lépe uvádět věci do souvislostí atd. Pokud takové dítě jeho prostředí akceptuje, nebude
jeho nadání žádný problém, naopak může společnost jen obohatit. (Landau, 2007)
V anglicky psané literatuře se setkáváme se seznamy charakteristik nadaných dětí zvané
checklists. Checklist je tzv. výčet, u kterého je možné kontrolovat výskyt daných charakteristik
a zároveň možnost odškrtávat přítomné charakteristiky u zkoumaného dítěte. Tyto seznamy se
dávají k dispozici rodičům a učitelům, aby tak mohli poodhalit nadání svých potomků, žáků.
Autoři seznamů se dále odvolávají na odborníky, ke kterým by rodiče či učitele měli dítě
přivést a checklist si nechat ověřit. Je nutné si uvědomit, že každé dítě je jiné a to platí i pro děti

2. nadané. Proto poznatky o formách, podobách a projevech nadání jsou různé a tyto
charakteristiky se nemusí vyskytovat souběžně a ve stejné intenzitě. (Fořtík, Fořtíková, 2007)
Čeho si tedy všímat, chceme-li posuzovat nadání u dětí? Různí autoři vytvořili různé seznamy
nejdůležitějších projevů nadaných dětí. Já uvádím ty, které se v odborné literatuře objevovaly
nejčastěji a týkají se dětí předškolního a mladšího školního věku.
Většina rozumově nadaných dětí projevuje již od nejútlejšího věku atypickou schopnost
poznávání (paměť, myšlení, pozornost atd.). Pokud jsou tyto charakteristiky podněcovány a
rozvíjeny, býváme svědky velmi zajímavého, neobyčejně rychlého vývoje poznávacích
schopností. Pokud je tento přirozený vývoj tlumen a nerozvíjen, může se stát, že nadprůměrné
schopnosti paradoxně vytvoří negativní sílu, která brzy začne působit proti jakémukoli učení a
vzdělávání.(Portešová, online)
Nadané děti se projevují vyzrále, jsou u nich patrné brzy rozvinuté schopnosti a jsou vývojově
před svým věkem. Dělají rychlejší pokroky než děti „normální“, učení je pro ně snadné.
(Landau, 2007) Jsou schopni pracovat s abstraktními symboly mnohem dříve, než děti stejného
věku. Jsou schopni vidět a chápat zákonitosti. Mají dobrý vhled do vztahu příčina-důsledek a
často používají metafory. Snaží se porozumět složitým tématům (např. neustálé dotazování se
rodičů. Odkud pocházíme? Co je to vesmír? ). „Vysoce nadané děti jsou už v útlém věku často
nápadné tím, že jsou velmi zvědavé a dychtivé po učení. Známé období otázek, které obvykle
začíná asi ve třech letech a vrcholí mezi třemi a čtyřmi roky, začíná u nadaných dětí podstatně
dříve a zdá se, že nikdy nekončí. Nespokojují se s neúplnými a jednoduchými odpověďmi, ptají
se dále, dokud se nedovědí přesně vše, co chtěly“ (Mönks, Ypenburg, 2002 s. 34).
Motivace u takových dětí bývá velmi silně rozvinuta, dítě nepotřebuje výrazně motivovat
známkami nebo pochvalami. Rádo se učí, velké potěšení mu přináší právě získávání nových
poznatků. Přistupuje ke všemu, co dělá s chutí. (Portešová, online)
Citlivé vnímání a otevřenost rozpoznat problémy je další vlastností nadaných. Nadané děti
hledají problémy, jsou otevření a díky své senzitivnosti dokáží diferencovat, vidí společné rysy
a odlišnosti, mají velký smysl pro humor.(Landau, 2007) Nadané dítě se dovede upnout na
práci soustředěně a odpovědně, je schopno dlouhodobé koncentrace a dokáže dělat víc věcí
současně. Rodiče a učitelé můžou tuto rozmělněnou pozornost považovat za povrchnost.
(Mönks, Ypenburg, 2002) Paměť u takových dětí je velmi silně rozvinuta, jsou schopni si
zapamatovat i informace, které jim byly vystaveny jen jednou. Jde zejména o paměť logickou-
zrakovou i sluchovou. S tím souvisí schopnost vybavovat si rychle naučená (ať už slyšená,
viděná či přečtená) fakta, dále znalost velkého množství informací z různých oblastí, zaměření

3. se na detaily. Tyto děti nepotřebují tolik opakovat učivo jako ostatní vrstevníci. Velmi častým
znakem je časné čtenářství, kdy se řada těchto dětí naučí číst do 4 roku a při vstupu do školy čte
plynně jak dospělý. S tím je spojena i bohatá slovní zásoba a používání komplikovaných
větných souvětí. Tyto děti preferují pracovat samostatně a spoléhají se na vlastní způsob řešení
problémů. Lidé takové chování často mylně nazývají antisociální. (Portešová, online)
„Myšlení těchto dětí je díky jejich dobré paměti hbitější (mohou rychleji vyvolávat vědění a
asociace), flexibilnější (dokáží problém nazírat z několika různých perspektiv), originálnější
(vědomostí využívají neobvyklým způsobem a mají schopnost vyvozovat nečekané důsledky).
Mají myšlenkovou schopnost kombinovat věci a vědomosti, asociovat a plánovat, vypracovávat
detaily a zpětnou definicí vytvářet nové struktury“ (Landau, 2007, s. 50). Jejich představivost je
velmi výrazná.
Na základě tzv. plusů, které nadané dítě má, se na druhé straně objevuje mnoho problémů,
které s sebou nadání přináší.
Tímto popisem jsem přiblížila možnosti rozpoznání nadaného dítěte mezi ostatními. Není
ovšem možné obsáhnout úplně všechny charakteristiky nadaného dítěte. Je důležité si
uvědomit, že všechny znaky se nemusí projevit u jednoho dítěte. Je přirozené, že děti splňují
pouze některé z těchto charakteristik a přesto je můžeme označit za nadané.
Obrázek 1. Mind map
Použité zdroje:
1. FOŘTÍK, V., FOŘTÍKOVÁ, J. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Praha: Portál, 2007.
ISBN 978-80-7367-297-3.
2. LANDAU, E. Odvaha k nadání. Praha:Akropolis, 2007. ISBN 978-80-86903-48-4.

4. 3. MÖNKS, F.J., YPENBURG, I. H. Nadané dítě. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0445-5.
4. PORTEŠOVÁ, Š. Typické poznávací charakteristiky nadaných dětí [on-line].[cit. 2012-12-
9] Dostupný z <http://www.nadanedeti.cz/index.php?stranka_id=45>
Zdroj č. 1:
Autoři se touto problematikou zabývají řadu let a napsali několik publikací na toto
téma.
Monografie je relativně nová, proto i informace jsou aktuální
Je psána odborným stylem.
Nejsou v ní chyby.
Velmi dobrá reputace vydavatele.
Zdroj č. 3:
Odborná publikace.
Spolehlivý vydavatel.
Autoři opět znalci problematiky.
Psáno odborným jazykem.
Zdroj č. 4
Webové stránky jsou přímo směřovány na problematiku nadaných dětí. Zaštituje je
přímo MU.
Není snaha o reklamu.
Autorka článku je odbornice na problematiku nadaných dětí.
Text bez chyb.
Aktuální informace.