Závěrečný úkol KPI

207 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
207
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Závěrečný úkol KPI

  1. 1. ArgumentaceStuduji obor Předškolní a mimoškolní pedagogika, proto jsem si jako téma vybrala logopediiv MŠ. Během mých praxí ve fakultních mateřských školách jsem si nemohla nevšimnout, žeúroveň komunikačních schopností a slovní zásoba dětí je velmi špatná. Myslím si, že je todáno nadužíváním masmédií a nedostatkem času rodičů. Výchova v MŠ by měla doplňovata navazovat na výchovu rodinnou, proto si myslím, že je logopedická prevence ve třídáchmateřských škol nutná. Má práce tedy nese název: Logopedická prevence u dětí předškolníhověku. Logopedická prevence u dětí předškolního věku Výchova v logopedii znamená rozvíjet schopnost řeči po stránce obsahové i po stráncezvukové. Zároveň se předchází tomu, aby vady nebo poruchy řeči vznikaly, a pokudby vznikaly, pak se speciálně výchovnými prostředky překonávají tak, aby se umožnilamezilidská komunikace. Rozvíjením řeči se vytvářejí předpoklady pro abstraktní až logickémyšlení, pro vědu a umění, a v neposlední řadě i pro sociální vztahy a mravní hodnoty.V tomto smyslu výchova řeči je základnou pro výchovu a rozvíjení osobnosti vůbec, a toprávě v nejvyšších lidských kvalitách. To zůstává pro logopedii hlavním cílem, zatímcopřekonávání existujících vad nebo poruch sdělování je k tomuto cíli pouze prostředkem.(Sovák, M., s 15) Předškolní věk je velmi důležité období, kdy si dítě nejen rozšiřuje slovní zásobua ujasňuje si gramatické struktury, ale především začíná používat jazyk jako prostředeksociálního kontaktu. V tomto období se více než jindy určuje budoucí sociální tolerance řeči,tedy to, bude-li dítě mluvit sebejistě, bez zábran, dokáže-li si bez ostychu vyřídit to,co potřebuje, nebo bude-li při rozhovor s lidmi nejisté, ostýchavé, bude-li jej případná autoritasvazovat tak, že si nedokáže obhájit názor, nebo obhájit oprávněný požadavek. Základníjazyková schémata, základní slovní zásoba, přesná artikulace, schopnost komunikovatpohotově a bez zábran, to vše se zakládá už v předškolním věku. (Kutálková, D., s 23) Děti předškolního věku se vyznačují tím, že jejich nervová činnost je ještě značnělabilní, neustálená a jejich nervový systém je značně plastický tj. přizpůsobivý. Děti si lehceosvojují návyky správné i nesprávné, ale pak je dost pevně dodržují. Mnohé návyky se pevnězakotví a pak se nesnadno překonávají. K úkolům jazykové výchovy prohloubené a doplněnélogopedickou péčí patří: aby děti zdravé se naučily správně mluvit a neosvojovaly si špatnénávyky, což je úkolem péče preventivní, aby děti ohrožené vadami nebo poruchami sdělování
  2. 2. si vytvářely správné komunikační návyky, tj. především aby se vadami nezafixovaly, což jeúkolem výchovy profylaktické, aby děti postižené vadami nebo poruchami sdělovánídostávaly takovou péči, aby své nedostatky buď s úspěchem překonávaly, což je úkolemvýchovy ošetřovací. Šíří tohoto pojetí se předškolní logopedie liší od pracovní náplnělogopedického asistenta, ve zdravotnictví, která se vymezuje na nápravu lehčích vadvýslovnosti, ale v denní praxi má širší působnost a to ve výchově preventivní.(Sovák, M., s 18) Při snaze o řízení fyziologického vývoje řeči musíme respektovat nejen věk dítěte,ale i dosažený stupeň vývoje. Kromě přiměřeného množství podnětů z oblasti smyslovéhovnímání a dostatku příležitostí k rozvoji obratnosti má velký význam i výběr vhodných hračeka her i rozumné využívání televize. Přitom můžeme využít i záliby a zájmy dítěte. Protoževývoj řeči je záležitost dlouhodobá, je třeba mít velkou trpělivost a cíleně využívat kladnémotivace. (Kutálková, D., s 58) Pokud si dítě hraje, hraje si rádo. Tím je splněna kladná motivace, první podmínkaučení, která umožňuje vkládat do paměti nové poznatky. Z pohledu dítěte je i počítača televize hračka. Srovnáte-li námahu, kterou musí skupina dětí vynaložit, aby si zahrálydivadlo (učení textu, příprava loutek...) a námahu na sledování hotové pohádky.(Kutálková, D., s 60) Údaje z výzkumu: Podle odpovědí rodičů si děti prohlíží knížky mezi čtvrtým a pátýmrokem v 50 % s dospělým, ve 26 % samy a zbytek se sourozencem. V dalším roce je už 42 %dětí s knížkou samo, počet rodičů, kteří ses dítětem zabývají u knížky po celýpředškolní věk postupně klesá na 43 % u dětíšesti až sedmiletých. (Kutálková, D., s 61) Také říkadla byla přirozenou součástílidových zvyků, tradičních obřadůa slavností. Říkadla a básničky není čímnahradit. Kromě příjemných pocitů z rytmurozvíjí i naprosto přirozeně všechnydovednosti nutné k rozvoji řeči, včetněpaměti.Zdálo by se, že mateřské školy jsou vevýrazné výhodě – mají větší repertoár, se
  3. 3. skupinou dětí lze hrát různé hry snadněji, než doma. Jenomže do mateřinky přichází dítěnejdříve kolem tří let, a to by už mělo mít za sebou celou individuální fázi. Údaje z výzkumu:doma se neučí básničky vůbec jak 15 % chlapců a 7 % dívek a nerado se učí básničky 21 %chlapců a 10 % dívek. Celkem tedy třetina kluků a pětina holčiček nemá k básničkám dobrývztah. (Kutálková, D., s 65) Logopedická činnost prostupuje celým výchovným programem v mateřské i základníškoly a je úkolem učitelek. Zjišťování komunikačních schopností a případných nedostatkův MŠ má specifický charakter. Zjišťování koná učitelka u dětí své skupiny v denní místnosti.Zjišťování se zaměřuje nikoli pouze na řeč, ale na dítě vcelku, na jeho chování, sociálnívztahy, sociální zralost, rozumový vývoj atd. Věnuje se pozornost rodinnému prostředí.Veškeré zjišťování se koná zásadně ve skupině dětí, nenápadně, v přirozených podmínkách,individuální postup se uplatní jen výjimečně. (Sovák, M., s 111) Klinický logoped PhDr. Monika Šulistová doporučuje začít s nápravou vad výslovnostia řeči v předškolním věku. V pozdějším věku je náprava také možná, ale jde to obvyklepomaleji a svízelněji. V ideálním případě by děti měly vstoupit do první třídy základní školys náležitě rozvinutou řečí a s bezchybnou artikulací.AnotaceVe své práci se zabývám logopedickou prevencí v mateřských školách. U dětí předškolníhověku je důležité zjišťovat jejich komunikační schopnosti a předcházet logopedickým vadám.Učitelka v MŠ by měla být správným mluvním vzorem a podporovat u dětí komunikacia rozumový vývoj.Klíčová slovapředškolní dítě, komunikace, učitelka, logopedické vady, prevencePoužitá literaturaSOVÁK, Miloš. Logopedie předškolního věku. Praha: Státní pedagogické nakladatelstvíPraha, 1989.  erudovaný odborník  zakladatel československé logopedie  tvůrce logopedické teorie i praxe  celoživotní praxe v oboru  zakladatel Československé logopedické společnosti
  4. 4. KUTÁLKOVÁ, Dana. Logopedická prevence: Průvodce vývojem dětské řeči. Praha: Portál,s. r. o., 2005. ISBN 80-7367-056-9.  erudovaný odborník  kniha byla přehledná a srozumitelná  autorka mnoha knih o poruchách a vývoji řeči  vydala řadu metodik reedukace řeči  zkušenosti z praxeKlinická logopedie - PhDr. Monika Šulistová. ŠULISTOVÁ, Monika. Klinická Logopedie,Praha 5 [online]. 2009 [cit. 2013-01-04]. Dostupné z: http://www.logopedie-sulistova.cz/  erudovaný odborník  svou praxi provozuje od r. 1996  přehledné webové stránky  články týkající se tématu, o který jsem se zajímala  informace užitečné k mému studiu

×