1. Výběr tématu:
Studuji 5. rokem speciální pedagogiku a druhým rokem pracuji jako asistent pedagoga na ZŠ,
kde je v integraci chlapec s autismem. Na toto téma jsem napsala již několik prací a mám
spoustu osobních zkušeností, které můžu při psaní zúročit. V současné době zpracovávám
také diplomovou práci, která se zaměřuje na integraci žáků do běžných ZŠ a práci asistentů
pedagoga, která s tím úzce souvisí.
Integrace žáka s PAS do běžné základní školy
Poruchy autistického spektra (PAS) patří mezi pervazivní vývojové poruchy. Typickou
pervazivní vývojovou poruchou je dětský autismus. V současné době je však pojem autismus
používán jako „souhrnný název pro různé, často obtížně diferencovatelné varianty
s podobnými projevy“(Vágnerová, M. 2008).
Omezení neverbálních komunikačních prvků u jedince (nevýrazná mimika, scházející
gestikulace). Velmi slabá reakce na impulzy od druhých osob. Nesprávné používání slov,
které je důsledkem neporozumění jejich významu v sociálním kontextu. Narušení sociálních
aspektů komunikace (tzv. sociální slepota), která se projevuje neschopností odečítat
významy výrazů ve tváři, v gestech a v očích druhých lidí (jedinci s autismem často nenavazují
oční kontakt).
Dlouhodobé setrvávání u jednoho tématu v rozhovoru, neschopnost opustit myšlenku,
přičemž je dotyčný schopen stále dokola popisovat a rozebírat prakticky totéž. Nadměrně
realistické (hyperrealistické) myšlení, význam sdělení chápou lidé s autismem vždy doslovně,
takže neporozumí například ironii nebo symbolického významu. Nepřiměřené reakce na
podněty, například neadekvátně (afektivně) zareagují na běžné sdělení, nebo naopak
nezareagují na silné výstražné signály. (SLOWÍK, J., 2010)
Potíže, které PAS doprovází, můžeme shrnout do tzv. triády poškození. Patří sem
chování, komunikace a představivost. V těchto třech oblastech se odchylky od normy
projevují nejvýrazněji. Intenzita a kombinace příznaků se odvíjí od typu postižení, a u
každého jedince se projevují individuálně.

2. V oblasti komunikace se projevuje echolálie, což je doslovné opakování slov či vět,
dále nesprávné používání zájmen, nepřiměřená nebo omezená gestika a mimika, chybí oční
kontakt a v některých případech se řeč dokonce nerozvíjí. (SLOWÍK, J., 2010)
V oblasti představivosti (imaginace) se projevuje stereotypní činnosti, zvláštní zájmy,
fixace na konkrétní předměty, repetitivní chování, což znamená, že jedinec opakuje pohyby či
neustále dokola manipuluje s předměty. (SLOWÍK, J. Komunikace s lidmi s postižením. Praha: Portál, 2010)
Oblast sociální interakce je další z triády autismu. Jedinci mají potíže s nápodobou,
nedokážou navazovat a rozvíjet sociální kontakty, mají jen malou schopnost hry a také jim
chybí jistá sociální empatie. (SLOWÍK, J., 2010)
Existuje několik druhů autismu a do PAS řadíme mj. také Rettův syndrom nebo
Aspergerův syndrom.
Dle vyhlášky č. 147/2011 Sb. je „vzdělávání žáka se zdravotním postižením zajišťováno
formou individuální integrace, skupinové integrace, ve škole samostatně zřízené pro žáky se
zdravotním postižením nebo kombinaci výše uvedených forem.“
§16 školského zákona uvádí, že „dítětem, žákem a studentem se speciálními
vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo
sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální,
tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus
a vývojové poruchy učení nebo chování“ (Zákon č. 561/2004 Sb.).
Většinou probíhá vzdělávání formou individuální integrace podle IVP (individuální
vzdělávací plán). „Individuální vzdělávací plán je závazný pracovní materiál sloužící všem,
kteří se podílejí na výchově a vzdělávání integrovaného žáka. Vzniká na základě spolupráce
mezi učitelem, pracovníkem provádějícím reedukaci, vedením školy, žákem a jeho rodiči
(zákonnými zástupci), pracovníkem pedagogicko-psychologické poradny nebo
speciálněpedagogického centra“ (Zelinková, O. 2001)
Struktura IVP a postup při jeho sestavování vychází z vyhlášky č. 147/2011 Sb., kterou
se mění vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními
vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
Výše uvedená citace popisuje ideální případ, jak by měla tvorba IVP probíhat.
V ideálním případě by se měl tvořit na každý další školní rok nový IVP a v průběhu každého
školního roku by měla probíhat komunikace mezi jednotlivými složkami a v případě potřeby
provádět nezbytné úpravy, které vyžaduje situace a okolnosti.

3. Zásady tvorby IVP shrnula O. Zelinková (2001) následovně:
 vychází z diagnostiky odborného pracoviště (SPC, PPP)
 vychází z pedagogické diagnostiky učitele
 respektuje závěry z diskuze se žákem a rodiči
 je vypracován pro ty předměty, kde se postižení výrazně projevuje
 vypracovává jej vyučující daného předmětu
Ruku v ruce s integrací vzniká na základních školách funkce asistent pedagoga.
Asistent pedagoga se stal pedagogickým pracovníkem s prioritním posláním podpořit
integrované vzdělávání žáků se zdravotním postižením v hlavním vzdělávacím proudu, tzn.
na běžných mateřských, základních a středních školách, a žáků s těžkým zdravotním
postižením. (TEPLÁ, M. ŠMEJKALOVÁ, H. 2010).
Asistent pomáhá dítěti s behaviorálními, sociálními, jazykovými, řečovými, pohybovými
schopnostmi a dovednostmi, a také se smyslovým vnímáním.
Častým problémem je přílišná péče asistenta, která zabraňuje rozvoji samostatnosti
dítěte. Úkolem poradenského pracovníka je rozhodnout, zda pro úspěšné vzdělávání je
asistent zapotřebí, po jak dlouhou dobu v průběhu vyučování, případně pro kolik dětí může
asistent pracovat. Asistent pedagoga se doporučuje v případě těžší symptomaticky PAS
(poruchy aktivity a pozornosti, poruchy chování, v případě výraznějšího obtíží v komunikaci a
sociálním chováním, při výrazné nesamostatnosti, při výskytu zvláštního chování a při
slabších mentálních schopnostech). Většina dětí s PAS potřebuje asistenta přinejmenším
v určitém období školní docházky. (TEPLÁ, M. ŠMEJKALOVÁ, H. 2010).
Klíčová slova: integrace, autismus, poruchy autistického spektra (PAS), individuální vzdělávací plán
(IVP) asistent pedagoga
Anotace: práce stručně popisuje integraci žáka s autismem do běžné ZŠ. V úvodu je krátce popsána
problematika autismu a jeho projevy. Na to navazuje legislativa speciálního vzdělávání, která se pak
dále zužuje a popisuje IVP. V závěru práce se autorka zabývá funkcí asistenta pedagoga, která je ve
většině případů součástí integrace. Text je stručný, srozumitelný a jasný.

4. Zdroje:
SLOWÍK, J. Komunikace s lidmi s postižením. Praha: Portál, 2010
- doporučení katedry (ověřený zdroj)
- odbornost
- srozumitelnost
- předchozí zkušenosti
- vztahuje se k tématu práce
Vágnerová, M., Poradenská psychologická diagnostika dětí a dospívajících, Praha:
Karolinum, 2008
- doporučení katedry (ověřený zdroj)
- odbornost
- srozumitelnost
- předchozí zkušenosti
- vztahuje se k tématu práce
ZELINKOVÁ, Olga. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program: [nástroje
pro prevenci, nápravu a integraci]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001
- doporučení katedry (ověřený zdroj)
- odbornost
- srozumitelnost
- předchozí zkušenosti
- vztahuje se k tématu práce
TEPLÁ, M. ŠMEJKALOVÁ, H. Základní informace k zajišťování asistenta pedagoga do
třídy, v níž je vzděláván žák nebo žáci se zdravotním postižením. Praha: Institut pedagogicko-
psychologického poradenství ČR, 2010
- doporučení katedry (ověřený zdroj)
- odbornost
- srozumitelnost
- předchozí zkušenosti
- vztahuje se k tématu práce
http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-73-2005-sb-1
- ověřený zdroj MŠMT
- legislativa speciálního vzdělávání
- srozumitelnost
- vztahuje se k tématu práce

5. - ověřený zdroj
http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon
- ověřený zdroj MŠMT
- legislativa vzdělávání
- srozumitelnost
- vztahuje se k tématu práce
- ověřený zdroj