1. ŠKOLNÍ DRUŽINA A VÝCHOVA ŽÁKŮ
Argumentace: Téma jsem si vybrala z toho důvodu, že se problematice školních družin a
volnočasových zařízení věnuji delší čas. Podle mého názoru je zapotřebí si uvědomit
důležitost těch to zařízení pro výchovu dětí, protože vychovatel v družině s dětmi tráví dost
času, tudíž skoro každý den v týdnu supluje roli rodiče.
Anotace: Dokument se věnuje tématu školní družiny a okrajově také otevřeným klubům
volnočasových aktivit. Pojednává o tom, jaké druhy aktivit se mohou v družině prolínat, jak
děti vychovávat k hodnotám. Dále jaký vzdělávací program vytvořil Národní institut dětí a
mládeže MŠMT a komu je program určen. Poslední kapitola je věnována řešením
výchovných problémů žáků ve školní družině a také jejich příčinám.
Klíčová slova: Školní družina, klub, volný čas, činnosti, problémové chování.
Text článku:
Školní družina je školským zařízením pro zájmové vzdělávání umožňujícím účastníkům
naplnění volného času zájmovými činnostmi a jsou zaměřeny na zájmové oblasti navazující
na školní výuku. Tyto činnosti jsou prováděny ve dnech školního vyučování, v některých
případech i o víkendech či školních prázdninách. Družiny bývají většinou součástí školy,
tudíž nemají svůj vlastní rozpočet na provoz zařízení a potřeby pro výuku.
„Družina organizuje zájmové vzdělávání pro děti přihlášené k pravidelné denní docházce.
Jejími účastníky jsou především žáci 1. – 4. ročníku. Otevřené kluby nabízejí aktivity
spontánní, kluby s pravidelnou činností pracují v rámci zájmových útvarů či pořádají
příležitostné akce. Většinou se sem hlásí žáci od 5. ročníku výše, kteří nejsou zapsáni ve
školní družině.
Mezi nejčastější zájmové činnosti napomáhající osobnostnímu růstu dítěte patří v těchto
zařízeních aktivity sportovní, přírodovědné, technické, společenskovědní a estetické. K
odstranění únavy z vyučování a k odreagování slouží odpočinkové a rekreační činnosti. Ve
školních družinách bývá v závěru denního režimu zařazena i příprava na vyučování.
V současnosti v České republice existuje 3 992 školních družin, které navštěvuje 221 827
dětí. Školních klubů je 447 a přihlášených žáků v nich 24 443. To jistě nejsou zanedbatelná
čísla. Výsledky jejich činností však bývají většinou málo prezentovány na veřejnosti a

2. zůstávají tak jakoby na okraji zájmu. Rodiče ale začínají při výběru škol čím dál více
zohledňovat nejen kvalitu výuky dětí ve škole, ale také to, jak je zajištěn jejich volný čas.
Proto se pozornost veřejnosti pozvolna obrací i na tato školská zařízení.“1
Vybírali jste školní družinu podle rozsahu volnočasových aktivit?2
Ano – 80,25 %
Ne – 19,75 %
Při provádění metodických návštěv v roce 2006 bylo zjištěno, že pedagogičtí pracovníci se při
tvorbě školních vzdělávacích programů školních družin a klubů cítí zmatení a bez podpory,
protože rámcový vzdělávací program pro školská zařízení nebyl vytvořen.
Pomoc NIDM MŠMT
Toto zjištění bylo podkladem pro Národní institut dětí a mládeže MŠMT (dále též NIDM
MŠMT), aby připravil vzdělávací program Metodická pomoc při tvorbě ŠVP pro zájmové
vzdělávání určený vybraným pedagogickým pracovníkům – nově vzniklé síti koordinátorů
školních družin a školních klubů.
1
RYDVALOVÁ, Jitka. Školní družiny a školní kluby. Metodický portál: Inspirace a zkušenosti učitelů [online].
2007 [cit. 2013-01-05].
2
STEMONOVÁ, Hana. Rozvíjí školní družina podnětně dovednosti žáků?. In: Vyplnto.cz [online]. 2010 [cit.
2013-01-05].

3. Řešení výchovných problémů žáků ve školní družině
Lze říct, že při řešení potíží s chováním žáků (neposlušnost, projevy agresivity, lhaní) je
vhodné zjistit nejprve jejich příčinu, stanovit způsob nápravy a v také důsledně lpět na
závěrech. Podle B. Hájka (2007, s. 16) existují dvě příčiny:
• vnější – myslí tím charakter dítěte, jedná se o jeho temperament, emoční ladění, zda je
dítě spíše extrovert či introvert, odolnost dítěte v zátěžových situacích, jeho
schopnosti, jak dítě vnímá sebe sama a aktuální stav organismu
• vnitřní – vnitřními příčinami se rozumí rodinné zázemí dítěte (krátkodobé či
dlouhodobé), sociální vztahy ve školní třídě (postavení dítěte mezi spolužáky), dále
přístup učitelů k jeho osobě a osobnosti a v neposlední řadě také jeho denní režim
Ve většině případů se tyto příčiny nevyskytují odděleně, ale doplňují se. „Vychovatelka by
měla k dítěti přistupovat objektivně a pokusit se zbavit tzv. „nálepkování“ neboli
„škatulkování“. Jedná se o předčasné odsouzení dítěte, aniž by se ještě toto dítě stihlo jakkoliv
projevit. Většinou je vychovatelka v kontaktu s ostatními vychovatelkami a učitelkami, se
kterými si o dětech povídají. Pro jednu vychovatelku může být ono dítě „oříškem“, ale druhá
vychovatelka v něm může objevit např. velice nadané dítě. Vychovatelka by měla být proto
vnímavá a snažit se proniknout k dětem, aby pochopila, proč dítě reaguje na daný impulz
právě takovým způsobem. Asi nejdůležitějším předpokladem by měla být u vychovatelky
trpělivost a hlavně víra v možnost zlepšení u každého dítěte. Velice důležité je také
neodsoudit dítě za prohřešek, který spáchalo, ale odsoudit onen prohřešek.“3
Pokud dítě poruší pravidla chování stanovená vychovatelem, musí očekávat (a to nejen ve
školní družině) nějaký druh trestu. Trestem většinou rozumíme, že se mu uloží speciální úkol
nebo se dítěti odeberou určité výsady. Trest je ukládán proto, aby si dítě uvědomilo, že to, co
udělalo, nebylo správné a mělo by nést následky. Dítě by se mělo potrestat pouze za čin, který
provedlo, v žádném případě bychom neměli odsuzovat dítě jako takové.
Pro dítě hraje také velice důležitou roli odměna (pochvala, získání důvěry a sympatií, apod.).
Pokud si všimneme, že dítě má snahu situaci řešit jiným způsobem, než jakým bylo zvyklé
dříve (nesprávným a společensky nežádoucím chováním) a za jaké jsme je neustále trestali, je
na místě, dokonce i nezbytné dítě odměnit třeba jen pochvalou. Dětem tak dáváme jasně
3
ŠEDIVÁ, Pavlína. Nejčastější výchovné problémy žáků ve školní družině a možnosti jejich řešení. Metodický
portál: Inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2012 [cit. 2013-01-05].

4. najevo, že jsme si všimli v jeho chování změny k lepšímu. Stejně jako pro dospělé je i pro dítě
mnohem větší motivací odměna (pochvala) než tresty a výčitky.
Školní družina za desítky let prošla dlouhým vývojem a také sérií změn, které se v jejím
fungování odrazily. Většina dětí mladšího školního věku v ní tráví výraznou část svého
volného času. Tudíž se družina stala neoddělitelnou součástí života většiny dětí I. stupně ZŠ.
Školní družina by se měla určitě řídit pravidly jasně stanovenými vzdělávacím programem
NIDM MŠMT či školními řády a vychovatelky ve školní družině by měly mít dostatečné
odborné vzdělání.
CITACE:
1. RYDVALOVÁ, Jitka. Školní družiny a školní kluby. Metodický portál: Inspirace a
zkušenosti učitelů [online]. 2007 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z:
http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1177/skolni-druziny-a-skolni-kluby.html/
- text je důvěryhodný a odborně kvalitní
- text je přehledně strukturován
- informace jsou objektivní
- text není komerčně zaměřen
- obsahuje aktuální informace
2. HÁJEK, Bedřich a Jiřina PÁVKOVÁ. Školní družina. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál,
2011, 151 s. ISBN 978-80-7367-900-2.
- hloubka tématiky je dostatečná
- autoři jsou erudovaní v tématu knihy
- kniha je přehledně strukturovaná
- neobsahuje nesrozumitelné výrazy
- kniha obsahuje odkazy na použitou literaturu
3. ŠEDIVÁ, Pavlína. Nejčastější výchovné problémy žáků ve školní družině a možnosti
jejich řešení. Metodický portál: Inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2012 [cit.
2013-01-05]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/16829/NEJCASTEJSI-

5. VYCHOVNE-PROBLEMY-ZAKU-VE-SKOLNI-DRUZINE-A-MOZNOSTI-
JEJICH-RESENI.html
- zdroj textu není komerčně zaměřen
- text je strukturovaná pomocí podnadpisů a odstavců
- text je odborně kvalitní
- text obsahuje odbornou terminologii
- text je důvěryhodný