V alumnátní knihovně je dochováno 128 rukopisů ve dvou signaturových řadách. Všechny rukopisy jsou novověké, převážná většina z nich vznikla v 18. a 19. století. Nejstarší rukopis pochází z roku 1662/4, nejmladší byl napsán roku 1946.
Schramova sbírka byla původně součástí brněnského Františkova muzea založeného v roce 1817. Záměrem zakladatelů Františkova muzea bylo shromáždit materiál ze všech vědeckých odvětví, kterým chtěli rozšířit a prohloubit všeobecnou znalost kulturního a uměleckého vývoje Moravy. V muzejních sbírkách se od počátku vedle přírodovědeckých nebo historických exponátů nacházely i umělecké předměty, tisky, mapy, listiny, obrazy nebo grafické listy. Je nutné zdůraznit, že Františkovo muzeum bylo ustanoveno pod správu Hospodářské komise, proto bylo především přírodovědně orientováno a vlastní umělecké sbírky se až do 70. let 19. stol. rozrůstaly velmi sporadicky a byly většinou rozšiřovány díky darům moravské šlechty nebo příležitostnými koupěmi.
V historickém fondu MZK se nachází řada topografických děl. Mezi publikacemi uloženými v tomto fondu nalezneme množství topografií, cestovatelských příruček a atlasů doplněných četnými obrazovými přílohami, patří mezi ně např. topografie Matthäuse Meriana, atlasy Tobiase Lottera, Johanna Baptisty Homanna a řada jiných.
PhDr. Petra Večeřová, Ph.D.
Příspěvek představí hlavní trendy rozvoje knihovnictví v Československu v letech 1939-1959 s přihlédnutím k vývoji Národní a univerzitní knihovny. Na pozadí kulturně-politických událostí budou prezentovány změny a proměny postavení a
rozvoje knihoven a informačních institucí v souvislosti se státní kulturní politikou, cenzurními opatřeními i proměnou nakladatelského sektoru.
Ukázka interiéru vybraných zámeckých a klášterních knihoven jakožto variace na oficiální téma tohoto ročníku Týdne knihoven (téma: "knihovnická bašta", zde jako "bašta vědomostí").
Schramova sbírka byla původně součástí brněnského Františkova muzea založeného v roce 1817. Záměrem zakladatelů Františkova muzea bylo shromáždit materiál ze všech vědeckých odvětví, kterým chtěli rozšířit a prohloubit všeobecnou znalost kulturního a uměleckého vývoje Moravy. V muzejních sbírkách se od počátku vedle přírodovědeckých nebo historických exponátů nacházely i umělecké předměty, tisky, mapy, listiny, obrazy nebo grafické listy. Je nutné zdůraznit, že Františkovo muzeum bylo ustanoveno pod správu Hospodářské komise, proto bylo především přírodovědně orientováno a vlastní umělecké sbírky se až do 70. let 19. stol. rozrůstaly velmi sporadicky a byly většinou rozšiřovány díky darům moravské šlechty nebo příležitostnými koupěmi.
V historickém fondu MZK se nachází řada topografických děl. Mezi publikacemi uloženými v tomto fondu nalezneme množství topografií, cestovatelských příruček a atlasů doplněných četnými obrazovými přílohami, patří mezi ně např. topografie Matthäuse Meriana, atlasy Tobiase Lottera, Johanna Baptisty Homanna a řada jiných.
PhDr. Petra Večeřová, Ph.D.
Příspěvek představí hlavní trendy rozvoje knihovnictví v Československu v letech 1939-1959 s přihlédnutím k vývoji Národní a univerzitní knihovny. Na pozadí kulturně-politických událostí budou prezentovány změny a proměny postavení a
rozvoje knihoven a informačních institucí v souvislosti se státní kulturní politikou, cenzurními opatřeními i proměnou nakladatelského sektoru.
Ukázka interiéru vybraných zámeckých a klášterních knihoven jakožto variace na oficiální téma tohoto ročníku Týdne knihoven (téma: "knihovnická bašta", zde jako "bašta vědomostí").
Chcete si přečíst zajímavou knihu v Krameriu nebo si poslechnout starou nahrávku z LP desky? Už nemusíte jen na počítač! Stáhněte si mobilní aplikaci Kramerius a hledat, číst i poslouchat můžete přímo na mobilu nebo na tabletu. Vyvíjíme mobilní aplikaci pro Android a chystá se i iOS.
LTP-workshop byl závěrečnou prezentací a zároveň veřejnou obhajobou projektu LTP-Pilot. Členové projektového týmu prezentovali své závěry, zkušenosti a výstupy z testování LTP open-source systému Archivematica. Kromě nás tam vystoupili i zástupci Národní knihovny ČR, Národního archivu ČR, Knihovny Akademie věd ČR a Centrálného dátového archivu (SK), kteří účastníky seznámili se svými projekty a systémy na dlouhodobou archivaci. Na závěr proběhla diskuze o dalším rozvoji LTP v ČR a možnosti užší spolupráce všech zájemců o problematiku.
Moje prezentace představila použití systému Archivematica v LTP repozitářích vybraných zahraničních institucí.
Prezentace z mezinárodní konferenci (The International Association of Sound and Audiovisual Archives).
Virtuální národní fonotéka: https://www.narodnifonoteka.cz/.
IASA 2015 Annual Conference: http://2015.iasa-web.org/
Virtuální národní fonotéka – Sektorový agregátor pro zvukové dokumenty ČRMoravskaZemskaKnihovna
Prezentace z konference Národní agregátor ve světě eCulturegator e culture
http://emuzeum.cz/sborniky-konferenci/vystupy-ze-seminare-narodni-agregator-ve-svete-eculture.htm
13. Děkuji za pozornost
PhDr. Jindra Pavelková
Oddělení rukopisů a starých tisků
Jindra.Pavelkova@mzk.cz
Tel.: 541 646 156
Moravská zemská knihovna v Brně