FINANČNÍ ŘÍZENÍ A FINANCOVÁNÍ 2

1. FINANČNÍ ŘÍZENÍ
A FINANCOVÁNÍ
ANEB ZE ŽIVOTA MENŠÍCH FIREM, DÍL 2.
VÝSLEDKY PRŮZKUMU
autor: Luděk Blahut, HODINOVÝ
FINANČNÍ ŘEDITEL s.r.o.
Martin Tyšer, Nastejnelodi.cz s.r.o.
V minulém díle jsme v úvodním rozhovoru předsta-
vili projekt, na kterém se spolupodíleli HODINOVÝ
FINANČNÍ ŘEDITEL, Nastejnelodi.cz a Moravskoslez-
ské inovační centrum Ostrava (MSIC), který mapuje
byznys / Finanční řízení a financování
96
Martin Tyšer: Více než dvě třetiny firem spoléhá v účetně-daňo-
vých otázkách na externisty, což s sebou nese, pokud je dobře
uchopeno, výhodu částečného přenosu rizik ven z firmy. Na dru-
hou stranu si řada podnikatelů neověřuje odbornost externího
účetního, popřípadě neví, jak si ji ověřit. Výsledkem mohou být
pak velké zmatky v účetních výstupech (to se násobí v případě
častých výměn účetních, což vůbec není výjimečné), a to nejen
ve vztahu k finančnímu úřadu, ale zejména pro banky, které na
základě účetních dat posuzují úvěruschopnost dané firmy.
2. Kdo vám zajišťuje účetnictví?
● externí firma/účetní
● zaměstnanec
72
28
1. Jaká je právní forma vaší firmy?
● fyzická osoba
● s. r. o.
● jiná
21
74
5
problematiku finančního řízení a financování malých
a středních firem.
Průzkum formou dotazníku trval necelé dva roky,
dotazování probíhalo na segmentu malých a střed-
ně velkých firem, až na výjimky na území Morav-
skoslezského kraje. Získali jsme necelé dvě stovky
odpovědí, mimo jiné i prostřednictvím Hospodářské
komory HK MSK.
Prvních šest otázek, týkajících se finančního řízení
představí a okomentuje Martin Tyšer, poslední čtyři,
týkajících se financování, Luděk Blahut.

2. Luděk Blahut: 43 % (20 + 23) firem bylo v případě první žádosti
o úvěr bankou neuspokojeno. Jen částečné vyhovění ze strany
banky totiž často vůbec nic neřeší anebo firma musí redukovat
plány, předělávat investiční záměry a podobně. Z mých zkuše-
ností je možná toto procento ve skutečnosti ještě vyšší! Součas-
ně můžu říct, že z mých zkušeností se přitom zhruba každému
druhému z oněch 43% dalo pomoci… V příštím díle se budu to-
muto bodu věnovat detailněji, včetně ukázky případové studie
jednoho klienta.
97
7. Jak jste v počátcích podnikání řešili potřebu úvěru?
● oslovili jsme banku, ta nám ale
nepůjčila vůbec nic
● banka nám půjčila, ale málo. Zbytek
jsme si museli půjčit od třetí osoby,
zredukovali jsme plány apod.
● banka nám půjčila požadovaný úvěr
● ostatní, např. nežádali jsme ještě o úvěr
23
25
32
20
Martin Tyšer: Téměř dvě třetiny podnikatelů chtějí zlepšit své
finanční řízení. Bohužel pouze 21 % ví, jak na to. Odpověď na
tuto otázku nám tento průzkum poskytl z části také – o tom ale
v dalších dílech našeho seriálu.
6. Jak jste spokojeni s úrovní finančního řízení ve vaší firmě?
● chceme zlepšit úroveň finančního řízení
a víme jak
● chceme zlepšit úroveň finančního
řízení, ale nevíme jak
● současná úroveň nám vyhovuje
21
43
36
Martin Tyšer: Zde je vidět, že určitý zájem o finanční řízení pod-
nikatelé mají (81 %), ovšem spoléhají spíše na vlastní nástroje
(55 %) nežli na data přímo z účetnictví (26 %). To zajisté přispívá
k omezené integritě manažerských dat s účetnictvím, čímž pa-
trně také k chybovosti, ale navíc je zcela jistě administrativně
velmi náročné.
5. Jaké nástroje pro finanční řízení / reporting používáte?
● nepoužíváme žádný nástroj
● používáme nástroj, ve kterém
pracujeme s daty s přímou vazbou
na data z účetnictví
● používáme vlastní nástroj (např. Excel),
přičemž pracujeme s daty nezávisle
na účetnictví
19
26
55
Martin Tyšer: Tady vidíme, že většina firem se o finanční výsledky
vlastní firmy, které poskytuje účetnictví, vůbec nezajímá. Budoucí
výhled neřeší více než 80 % podnikatelů.
● jednou za rok máme k dispozici
Rozvahu a Výkaz zisků a ztrát
● měsíčně máme k dispozici Rozvahu
a Výkaz zisků a ztrát
● víme detaily o nákladových položkách
v nepřehledném členění
● víme detaily o nákladových položkách
v přehledném (vlastním) členění
● víme detaily o nákladových položkách
i výhled budoucího hospodaření
(budget/cash-flow plán)
3. Jak by se dala ve vaší firmě popsat práce s finančním řízením /
finančním reportingem?
30
14
20
19
17
Martin Tyšer: Ačkoliv dobře nastavený systém toku informací
včetně účetnictví umožňuje delegování pravomocí, více než 50
% firem říká, že náklady schvaluje čistě jednatel.
4. Jak sledujete ve vaší firmě hospodaření
po nákladové stránce?
● veškeré nákladové položky schvaluje
jednatel/majitel
● nákladové položky schvaluje více lidí,
ale nerozlišujeme nijak střediska
● rozlišujeme náklady po střediscích
v detailnějším členění
5433
13

3. Luděk Blahut: Podnikatelé, ke své škodě, jen výjimečně vyu-
žívají služeb externích profesionálů. V případě žádosti o úvěr
nejde o to vyplnit formulář a přidat k tomu daňové přiznání. Po-
kud podnikatel sám není ekonomicky vzdělaný a má k ruce jen
průměrnou účetní, může mít zaděláno na problém, pokud není
schopný dodat bance relevantní podklady v požadované kvalitě.
Také k tomuto bodu se ještě v příštím díle vrátím…
Luděk Blahut: Firmy standardně oslovují jen své banky a v pří-
padě neúspěchu jednu až dvě další. Pokud jsou neúspěšné, re-
zignují. Velká část případů, na kterých jsem sám v posledních
deseti letech pracoval, byla takových, že firma sama nejdříve
v bance neuspěla a já ji potom úvěr vyřídil a často v té stejné
bance. Problém úzce souvisí s předchozím bodem…
ZÁVĚR
Menší firmy trpí špatným finančním řízením, čest vý-
jimkám. Pomyslnou Achillovou patou menších firem je:
1. externí účetní (které se poměrně často střídají
a jsou často nekvalitní, poznámka autorů),
2. není plánované cash - flow,
3. jen výjimečně má firma skutečné nástroje finan­
čního řízení,
byznys / Finanční řízení a financování
98
8. Kdo v případě vyřizování úvěru jedná za vaši firmu v bance? 9. Pokud jste byli u své banky s žádostí neúspěšní,
kolik jiných bank jste oslovili?
● jednatel/majitel
● jiný zaměstnanec, účetní
● poradce apod.
● bez odpovědi
● žádnou
● jednu až dvě
● více než dvě
● bez odpovědi
89
5
4 2
35
35
19
11
Luděk Blahut: Firmy moc neřeší pravidelnou úpravu úvěrových
parametrů. V případě refinancování, provedeném profesioná-
lem jsou potom překvapeny, jak obrovských finančních úspor
a jiných vylepšení v jednodušší administrativě, zmírnění zajiště-
ní a podobně lze dosáhnout. Banky samy občas trpí takzvanou
provozní slepotou anebo si zjednodušují život a obnovují pořád
dokola ten stejný model financování, i když se mezi tím změnily
některé okolnosti.
10. Jak se stavíte k refinancování poskytnutého úvěru
a změně banky?
● neřešíme to, nemáme na to čas
● minimálně co dva roky si necháme
předložit konkurenční nabídky
a porovnáváme je
● ještě jsme nerefinancovali úvěr
● refinancovali jsme úvěr na základě
lepší nabídky jiné banky
● refinancovali jsme úvěr, když nám
stávající banka nevyšla vstříc v další
žádosti o úvěr
● bez odpovědi
32
6
35
10
11
6
4. nedosáhnou v bance na financování (čemuž se
v kontextu výše uvedeného není skoro co divit…),
5. nevyjednávají pravidelně o lepších podmínkách úvěru.
V příštím díle se s Luďkem Blahutem podíváme pod
pokličku HODINOVÉHO FINANČNÍHO ŘEDITELE. De-
tailněji se podíváme na problematiku firemního fi-
nancování a zjistíme, že ani top klienti bank si nemů-
žou být jisti, že jim jejich banka snesla modré z nebe...