Doktorandi a mladí akademici by měli umět nejen vědecké výstupy vytvářet a publikovat, ale také je kvalitně prezentovat před odborným publikem. Na semináři jsme si společně prošli rady a tipy pro to, aby Vaše vystoupení na konferenci zaujalo a přineslo kýžené výsledky. Ukázali jsme si zásady správného prezentování a řekli jsme si, na co je dobré před prezentací a během ní myslet. Na praktických příkladech jsme si ukázali, čeho je lépe se vyvarovat, a také to, s jakými typy netradičních příspěvků se můžete na konferencích setkat (PechaKucha, poster…).
Seminář byl určen pro doktorandy a začínající akademické pracovníky, kteří v rámci své pedagogické činnosti píší posudky na kvalifikační práce. Cílem semináře bylo naučit se korektně a objektivně posuzovat odbornou práci podle daných kritérií (kritériím porozumět) a posouzení zpracovat do požadovaného výstupu ve formě posudku. Zaměříme se také na správné „posudkové“ pojmosloví. Účastníci semináře budou mj. prostřednictvím metody práce s chybou využívat pro simulované hodnocení konkrétní ukázky odevzdaných studentských odborných prací.
Doktorandi a mladí akademici by měli umět nejen vědecké výstupy vytvářet a publikovat, ale také je kvalitně prezentovat před odborným publikem. Na semináři jsme si společně prošli rady a tipy pro to, aby Vaše vystoupení na konferenci zaujalo a přineslo kýžené výsledky. Ukázali jsme si zásady správného prezentování a řekli jsme si, na co je dobré před prezentací a během ní myslet. Na praktických příkladech jsme si ukázali, čeho je lépe se vyvarovat, a také to, s jakými typy netradičních příspěvků se můžete na konferencích setkat (PechaKucha, poster…).
Seminář byl určen pro doktorandy a začínající akademické pracovníky, kteří v rámci své pedagogické činnosti píší posudky na kvalifikační práce. Cílem semináře bylo naučit se korektně a objektivně posuzovat odbornou práci podle daných kritérií (kritériím porozumět) a posouzení zpracovat do požadovaného výstupu ve formě posudku. Zaměříme se také na správné „posudkové“ pojmosloví. Účastníci semináře budou mj. prostřednictvím metody práce s chybou využívat pro simulované hodnocení konkrétní ukázky odevzdaných studentských odborných prací.
Vědecky psát a publikovat je i není věda. Prakticky zaměřený seminář vám ukáže cestu k vědeckému textu a zaměří se na důležité aspekty psaní a publikování – jak srozumitelný text postavit, jak se vyvarovat nesprávného používání odborných výrazů v angličtině, jak spolupracovat s redakcí při publikování textu, jak se vyhnout chybám z pohledu editora. Získáte také vhled do procesu posuzování rukopisů a dozvíte se, jaké příčiny vedou k zamítnutí rukopisů v redakcích.
Podpůrná prezentace k lekci o psaní odborného textu. Najdete v ní rady od definování tématu a volby názvu přes správu poznámek, efektivní čtení a shromážďování odborné literatury, zvládnutí správného členění textu až po motivaci.
Čeká vás psaní diplomové práce nebo jiného odborného textu? Máme pro vás pár osvědčených rad: základem je vybrat si správné téma, poté si důkladně rozvrhnout a strukturovat průběh tvorby odborného textu, dodržovat jednotný styl vyjadřování, nepodcenit strukturu textu a nezanedbat formální úpravy.
Zvolit správné téma seminární nebo diplomové práce je pro konečný úspěch klíčové. V semináři jsme pracovali s definováním problému (tématu) a tvorbou klíčových slov tak, aby následná práce s odbornými zdroji byla co nejvíce úspěšná. Navážeme praktickými ukázkami příkladů vyhledávání v databázích elektronických informačních zdrojů.
Rádi byste ve své diplomové práci realizovali výzkum formou dotazníkového šetření? Pokud ano, jste si jistí, zda ovládáte všechny fáze výzkumného šetření, které předcházejí návrhu samotného dotazníku? Znáte dobře pravidla pro tvorbu jednotlivých otázek v dotazníku? A víte, který nástroj pro distribuci online dotazníku využít? Na semináři jste si prakticky prošli celým procesem tvorby a distribuce dotazníku, ukázali jsme si také chyby, které se v dotaznících často objevují.
Elektronické informační zdroje pro obor pedagogika,citování a formální nále...Ústřední knihovna FF MU
Prezentace je oporou především pro diplomanty v oboru pedagogika.
Obsahuje odkazy na informační zdroje, základy citační etiky a citování podle normy APA.
Základy publikace v odborných časopisech KnihovnaUTB
doc. Ing. Vladimír Sedlařík, Ph.D., prorektor pro tvůrčí činnosti, UTB ve Zlíně
Obsah:
Tvůrčí činnosti
Hodnocení výstupů
Odborný článek - definice
Než začneme psát…
Struktura článků
Než zašleme do redakce…
Vlastní hodnotící proces
Po přijetí článku
Další informace (plagiátorství, co je to impakt faktor, h-index?)
Najděte si zajímavé tipy v prezentaci o vyhledávání a zpracování rešerší. Prezentace je rozdělena na tři části: význam pojmu rešerše, procesy tvorby rešerše a Elektronické informační zdroje.
Vědecky psát a publikovat je i není věda. Prakticky zaměřený seminář vám ukáže cestu k vědeckému textu a zaměří se na důležité aspekty psaní a publikování – jak srozumitelný text postavit, jak se vyvarovat nesprávného používání odborných výrazů v angličtině, jak spolupracovat s redakcí při publikování textu, jak se vyhnout chybám z pohledu editora. Získáte také vhled do procesu posuzování rukopisů a dozvíte se, jaké příčiny vedou k zamítnutí rukopisů v redakcích.
Podpůrná prezentace k lekci o psaní odborného textu. Najdete v ní rady od definování tématu a volby názvu přes správu poznámek, efektivní čtení a shromážďování odborné literatury, zvládnutí správného členění textu až po motivaci.
Čeká vás psaní diplomové práce nebo jiného odborného textu? Máme pro vás pár osvědčených rad: základem je vybrat si správné téma, poté si důkladně rozvrhnout a strukturovat průběh tvorby odborného textu, dodržovat jednotný styl vyjadřování, nepodcenit strukturu textu a nezanedbat formální úpravy.
Zvolit správné téma seminární nebo diplomové práce je pro konečný úspěch klíčové. V semináři jsme pracovali s definováním problému (tématu) a tvorbou klíčových slov tak, aby následná práce s odbornými zdroji byla co nejvíce úspěšná. Navážeme praktickými ukázkami příkladů vyhledávání v databázích elektronických informačních zdrojů.
Rádi byste ve své diplomové práci realizovali výzkum formou dotazníkového šetření? Pokud ano, jste si jistí, zda ovládáte všechny fáze výzkumného šetření, které předcházejí návrhu samotného dotazníku? Znáte dobře pravidla pro tvorbu jednotlivých otázek v dotazníku? A víte, který nástroj pro distribuci online dotazníku využít? Na semináři jste si prakticky prošli celým procesem tvorby a distribuce dotazníku, ukázali jsme si také chyby, které se v dotaznících často objevují.
Elektronické informační zdroje pro obor pedagogika,citování a formální nále...Ústřední knihovna FF MU
Prezentace je oporou především pro diplomanty v oboru pedagogika.
Obsahuje odkazy na informační zdroje, základy citační etiky a citování podle normy APA.
Základy publikace v odborných časopisech KnihovnaUTB
doc. Ing. Vladimír Sedlařík, Ph.D., prorektor pro tvůrčí činnosti, UTB ve Zlíně
Obsah:
Tvůrčí činnosti
Hodnocení výstupů
Odborný článek - definice
Než začneme psát…
Struktura článků
Než zašleme do redakce…
Vlastní hodnotící proces
Po přijetí článku
Další informace (plagiátorství, co je to impakt faktor, h-index?)
Najděte si zajímavé tipy v prezentaci o vyhledávání a zpracování rešerší. Prezentace je rozdělena na tři části: význam pojmu rešerše, procesy tvorby rešerše a Elektronické informační zdroje.
Začínáte v rámci doktorského studia učit? Zajímá vás, jak didakticky koncipovat hodiny? Chcete získat větší vhled do toho, jak by měla probíhat optimální komunikace se studenty? Potřebujete mít přehled o metodách výuky vhodných pro vysokoškolské prostředí? Rádi byste se dozvěděli více o motivaci a hodnocení studentů? Vše najdete v prezentaci ze semináře, jehož součástí bylo také krátké představení metod kritického myšlení využitelných ve vysokoškolské pedagogice.
V této lekci se budeme zabývat samotným vyhledáváním literatury na konkrétní téma v různých zdrojích a efektivním sběrem citací – budeme tedy vytvářet takzvanou rešerši. Jak na to a jaké nástroje použít vám ukáže lektorka Mgr. Eva Jandová.
Zvolit správné téma seminární nebo diplomové práce je pro konečný úspěch klíčové. Podpůrná prezentace k semináři, kde se pracuje s definováním tématu a tvorbou klíčových slov tak, aby následná práce s odbornými zdroji byla co nejvíce úspěšná.
2. „Beletrie psaná pod přísahou“ (MacDonald,
Švaříček a Šeďová 2007)
KV umožňuje pozorovat sociální fenomény
a procesy v jejich přirozeném prostředí.
Tento typ výzkumu tak umožňuje hluboké
pochopení sociálního života, neboť
umožňuje zjistit významy, které aktéři
sociálního života těmto fenoménům a
procesům připisují (Hancock, Beverley, 1998,
Rabušic)
4. Před rokem 1980 téměř chybí (do roku 1985
pouze 1,65 % výzkumů) – zaměření výzkumů
spíše na organizační, než individuální úroveň
(Järvelin & Vakkari, 1993)
ISK si vypůjčuje teoretické rámce a metody z
jiných disciplín (sociologie, antropologie,
pedagogika, komunikační studia) (Afzal, 2006)
5. Menší zájem o
kvalitativní výzkum lze
vysvětlovat i samotnou
povahou oboru Kvalitativní metody
mohou vést k
lepšímu pochopení
6. Westbrook (1994)
Holistický přístup, ale v ISK opomíjený
Příklady: Mellon (1986), Chatman, Kulthau
7. Operaciona
Teorie Hypotézy
lizace
Interpretac
Sběr Vzorkování
e
Validizace
8. Případ –
Sběr – Předpoklady
interpretace
Vzorkování
Porovnávání
Porovnávání
Vzorkování
Případ – Případ –
Sběr –
interpretace
Sběr –
interpretace
Teorie
Porovnávání
Vzorkování
9. Příprava kvalitativního výzkumu
Projekt výzkumu – zadání:
http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Kisk:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%
AD/projekt-vyzkumu#Projekt_v_p.C5.99.C3.ADpad.C4.9B_kvalitativn.C3.ADho_v.C3.BDzkumu
10. Výzkumník obvykle sbírá data v přirozeném
prostředí – sám se stává výzkumným
nástrojem – intenzivní a dlouhodobý kontakt
Zaměření na aktivitu/proces, nikoliv na
výsledky
Sesbíraná data jsou obvykle textová, nikoliv
numerická
11. Otevřenost k novým cestám zkoumání
Usilování o co nejplastičtější obraz
problému
Snaha o pochopení (ne jen popis)
Nestandardizované/nestandardizovatelné
postupy
Etika
Subjektivita vs. kritická reflexe (otázka
objektivity)
12. Fenomenologický výzkum
Etnografický výzkum
Zakotvená teorie
Biografický design
(…)
14. Otázky: co? Kdy? Jak často? Kde?
Výsledky:
Jaké typy úzkosti?
Jaká frekvence?
Jaké jsou nejčastější příčiny?
Ale co to znamená pro samotné student(k)y?
15. Fenomenologie = studium fenoménů
(událostí, zkušeností, konceptů, situací)
Snaha porozumět povaze strachu
pociťovaného studenty
Co strach způsobuje? Jaký má dopad na
život/studium? Jaký význam mu přikládají
informanti?
Malá skupina (5-8 lidí), ale hloubkové
zkoumání
16. Etnografie – základ v antropologii
Soustředění na detailní, přesný popis (spíše
než vysvětlení) – realitu je potřeba pozorovat
a popsat „taková, jaká je“ (naturalistická
tradice)
Extenzivní výzkum v terénu, zúčastněné
pozorování, život v komunitě
17. Analýza – z perspektivy zkoumané populace
(včetně jazyka)
Spolupráce s „informátory“ – zvyšování
validity před prezentací závěrů
je potřeba větší skupina (15-20), výzkum
probíhá v přirozeném prostředí, interakce s
dalšími skupinami (referenční knihovníci)
18. Zakotvená teorie = propojení pozitivistické a
interakcionistické tradice
Glaser, Strauss, 1967
Strauss, Corbin, 1990
Pokus o vytvoření nové teorie na základě
sběru dat o studovaném fenoménu – ale
vysvětluje výzkumník, nikoliv aktér
19. 3 hlavní zásady:
(Objektivní) odstup od problému (vstup do
terénu bez prekoncepcí) – zeptej se: Co se tam
dějě? Je má domněnka o tom, co se děje, ve
shodě s daty?
Skeptický duch: Vysvětlení pocházejí z
literatury či zkušeností. Chápej všechna
vysvětlení jako prozatimní. Neustále je
konfrontuj s daty.
Drž se výzkumných procedur
20. Teorie je vyvíjena přímo z existujících dat
Theoretical sampling – současně probíhá
sběr dat, analýza, výběr vzorku, až dojde k
teoretické saturaci
Metoda konstantního srovnávání –
metodologie není vytvořena předem, ale
během výzkumu
22. Popis sociálních a psychologických
procesů, kterými respondenti procházejí v
knihovně
Opět větší skupina (15-20 lidí) složená nejen
ze studentů, ale širší palety respondentů
Striktně daná pravidla kódování a
zpracování výzkumu
(datové úryvky – kódy – kategorie)
24. Kvalifikovaný zaměřený výběr
Znalost kontextu x diskutabilní reprezentativita
Snowball technika
Specifické ne-známé soubory
Reprezentativita pole
Cenzovní výběry
Malé komunity
Dobrovolné výběry
25. Nestandardizované, polostandardizované, st
andardizované
Typy rozhovorů:
Neformální (komunikace, vztah s
respondentem, otázka etiky, složitá analýza)
Narativní (volné vyprávění
respondenta, výzkumník spíše stimuluje)
Fenomenologický (historie života, zkušenosti a
reflexe zkušeností)
26. Úvod rozhovoru: objasnění účelu, etika,
anonymita, neexistují dobré a špatné
odpovědi
Pořadí otázek:
nejprve současnost, minulost
bezproblémové, popisné otázky na úvod
poté složitější otázky vyžadující interpretaci
demografické otázky na konci, nenápadně v
průběhu
27. Pozor na neverbální komunikaci
Pozor na sociálně vhodné odpovědi
Nahrávání rozhovoru
Psané poznámky
Rovnocenná komunikace
29. Skryté zúčastněné pozorování
Přirozené prostředí
Účastníci nevědí o pozorování
Pozor na etiku
Otevřené zúčastněné pozorování
Přirozené prostředí
Účastníci vědí, že jsou pozorováni
Nezúčastněné pozorování
30. Participant
Kompletní
jako
participant
pozorovatel
Pozorovatel
Kompletní
jako
pozorovatel
participant
31. Obvykle 7-10 lidí
Skupinová dynamika, interakce
Vysoké nároky na moderátora
Prakticky nemožnost generalizace
Využitelné i pro plánování dalších metod
33. N=1
Případ: osoba, instituce, skupina, rodina,
knihovna…
Komplexní popis a interpretace
Zdroje dat:
Autobiografie, deníky, životopis, korespondence,
rozhovory, dokumentace, pozorování…
34. Kvalitativní
Narativní, diskurzivní,
sémiotická (…)
Kvantitativní
Vysoká míra ověřitelnosti, strukturovanosti
Sleduje výskyty jednotek (slov, slovních spojení
atd.)
35. Nízká Nízká
standardizace reliabilita
Nedochází Vysoká
k redukci validita
36. Triangulace (kombinace s dalšími
výzkumnými metodami, ideálně kvanti)
Interní validita (důvěryhodnost, autenticita)
Odpovídají pozorování badatele teoriím, které
vyvinul?
Peer debriefing / peer auditing (kontrola
kvality od kolegů-vědců)
Ověřování (u informantů)
Koherence, zápisky, field notes
37. Techniky k zajištění přenositelnosti
Reflexe subjektivity (jaké postoje máme k
problematice? Jak jsme dospěli k závěrům?
Dodatečná validizace
Popis limitů výzkumu
Pozice výzkumníka (standpoint theory)
38. Techniky k zajištění spolehlivosti
Konzistence otázek (jak klademe otázku různým
informantům? Jak jí rozumí?)
Přepis nahrávek, field notes
Konzistence při kódování
Dvojité kódování
39. Zachování důvěrnosti a anonymity
Poučený souhlas
Zpřístupnění práce účastníkům výzkumu