10
ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ
REPUBLIKA
Vydáno 15. srpna 1961 Vyloženo 15. února 1961 .
PATENTNÍ SPIS. č. 100709
Třída 40a, 25
Právo k využití vynálezu přísluší státu podle 3 odst. 6 zák. . 34/1957 Sb.
Inž. FRANTIŠEK JURAČKA, PARDUBICE, inž. JIŘÍ KUTIL a inž. JOSEF SIMEK, oba
PRAHA
Způsob zachycování zlata z odpadních vod
Přihlášeno 20. července 1960 (PV 4599-60) Platnost patentu od 20. července 1960
Odpadní vody ve zlatnickém průmyslu, obsahující zlato ve formě jemné suspenze,
zejména vody od leštění a po mytí rukou, jsou velmi obtížně zpracovatelné. Vody obsahují
vedle určitého množství zlata (až ,2 g zlata v 1 litru) větší množství mýdla, tuků a jiných
organických a anorganických příměsí, které brání sedimentaci a oddělení
částic zlata. .
Dosud používané způsoby. zpracování těchto vod jsou nevyhovující.
Při běžně používané filtraci plstěnými filtry dochází ke ztrátě až 70%
přítomného zlata. Jestliže je přidán – pro to používaný – roztok
síranu železnatého, zvýší se poněkud výtěžnost, avšak podstatně se zvýší objem kalu a
dochází velmi rychle k ucpání filtrů. K dokonalému vysrážení zlata z vod je třeba na 1 litr vody
zhruba 1 litru %ního roztoku síranu železnatého, což je provozně nevhodné.
Uvedené nevýhody odstraňuje předložený vynález. Jeho podstata spočívá v
koagulaci látek dispergovaných v odpadních vodách zlatnického průmyslu přídavkem
lineárních polyelektrolytů. Vzniklá sraženina obsahující zlato se izoluje na příklad
odstředěním. Jako polyelektrolytů se s výhodou použije polykationtů. Výhodou tohoto
způsobu také je, že relativně malé množství polyelektrolytů již stačí vyvolat vysrážení
všech dispergovaných látek. Izolovaná sraženina tímto postupem se pak zpracovává
běžnými metalurgickými procesy.
2 • 100709
P ří k l a d y p r o v e d e n í
1. Příprava polyelektrolytů
208 g nízkomolekulárního roztokového polystyrenu (mol. váha 17 000 až 22 000) bylo
rozpuštěno v 650 g chlormetyleteru v tříhrdlé baňce, opatřené míchadlem, teploměrem a
zpětným chladičem, a k roztoku byl za míchání a chlazení na 25° C zvolna přikapáván roztok
100 g : chloridu cíničitého ve 155 g chlormetyleteru. Směs byla míchána pří teplotě místnosti 6
hodin. Pak byla směs za míchání zvolna nalita do 2 litrů vody a vysrážený chlormetylovaný
polystyren byl rozmělněn a důkladně promyt vodou. Vlhký, promytý kopolymer byl rozdělen
vážením na 2 díly a aminován vodnými roztoky trimetylaminu a pyridinu.
APolyelektrolyt SP: Polovina chlormetylovaného kopolymeru byla v Erlenmayerově baňce
přelita roztokem 79,1 g pyridinu v 540 g vody, baňka uzavřena a ponechána při teplotě
místnosti za občasného protřepání 48 hodin, kdy se polymer rozpustil a vytvořil se čirý roztok
polyelektrolytu cca 30%.
B) Polyelektrolyt ST: Polovina chlormetylovaného polymeru byla aminována stejným
způsobem 522 g 14,3%ního vodného roztoku trimetylaminu. Po rozpuštění polystyrenu bylo
přidáno k roztoku 40 g vody, takže vznikl , cca 30% ní roztok polyelektrolytu.
2. K 18 l zlatnické odpadní vody, obsahující 40 mg zlata v 1 litru roztoku, byl
přidáván 30% ní roztok polyelektrolytu SP, připraveného podle příkladu 1 A),
smíšeného s roztokem hydroxydu draselného (100 ml 20%ního roztoku KOH na 1 litr
roztoku polyelektrolytu) do počínajícího vločkování. Spotřeba polyelektrolytu byla 8 ml
na 1 litr odpadní vody. Vyvločkovaná sraženina byla izolována odstředěním. Vë 100 ml
odtékající vody nebylo nalezeno važitelné množství zlata.
3. K 18 litrům vody, stejného složení jako v předchozím příkladě, byl za stejných podmínek
přidáván 30% ní roztok polyelektrolytu ST, připraveného podle příkladu 1 B, s obsahem
stejného množství hydroxydu draselného jako v příkladu 2. Spotřeba roztoku byla 9 ml na 1 litr
roztoku. Rovněž v tomto případě nebylo nalezeno v odtékající vodě važitelné množství zlata.
Předmětpatentu
1. Způsob zachycování zlata z odpadních vod zlatnického průmyslu vysrážením
mýdel, tuků i jiných nečistot udržujících zlato v dispergované formě, vyznačený tím, že
látky, dispergované v odpadních vodách, se koagulují přídavkem roztoků lineárních
polyelektrolytů, např. chlormetylovaným a aminovaným polystyrenem, a vzniklá
sraženina obsahující zlato se izoluje na příklad odstředěním.
2. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že se jako polyelektrolytů použije polykationtů. - -
* severografia,n. p, závod .

100709

  • 2.
    10 ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA Vydáno 15.srpna 1961 Vyloženo 15. února 1961 . PATENTNÍ SPIS. č. 100709 Třída 40a, 25 Právo k využití vynálezu přísluší státu podle 3 odst. 6 zák. . 34/1957 Sb. Inž. FRANTIŠEK JURAČKA, PARDUBICE, inž. JIŘÍ KUTIL a inž. JOSEF SIMEK, oba PRAHA Způsob zachycování zlata z odpadních vod Přihlášeno 20. července 1960 (PV 4599-60) Platnost patentu od 20. července 1960 Odpadní vody ve zlatnickém průmyslu, obsahující zlato ve formě jemné suspenze, zejména vody od leštění a po mytí rukou, jsou velmi obtížně zpracovatelné. Vody obsahují vedle určitého množství zlata (až ,2 g zlata v 1 litru) větší množství mýdla, tuků a jiných organických a anorganických příměsí, které brání sedimentaci a oddělení částic zlata. . Dosud používané způsoby. zpracování těchto vod jsou nevyhovující. Při běžně používané filtraci plstěnými filtry dochází ke ztrátě až 70% přítomného zlata. Jestliže je přidán – pro to používaný – roztok síranu železnatého, zvýší se poněkud výtěžnost, avšak podstatně se zvýší objem kalu a dochází velmi rychle k ucpání filtrů. K dokonalému vysrážení zlata z vod je třeba na 1 litr vody zhruba 1 litru %ního roztoku síranu železnatého, což je provozně nevhodné. Uvedené nevýhody odstraňuje předložený vynález. Jeho podstata spočívá v koagulaci látek dispergovaných v odpadních vodách zlatnického průmyslu přídavkem lineárních polyelektrolytů. Vzniklá sraženina obsahující zlato se izoluje na příklad odstředěním. Jako polyelektrolytů se s výhodou použije polykationtů. Výhodou tohoto způsobu také je, že relativně malé množství polyelektrolytů již stačí vyvolat vysrážení všech dispergovaných látek. Izolovaná sraženina tímto postupem se pak zpracovává běžnými metalurgickými procesy.
  • 5.
    2 • 100709 Pří k l a d y p r o v e d e n í 1. Příprava polyelektrolytů 208 g nízkomolekulárního roztokového polystyrenu (mol. váha 17 000 až 22 000) bylo rozpuštěno v 650 g chlormetyleteru v tříhrdlé baňce, opatřené míchadlem, teploměrem a zpětným chladičem, a k roztoku byl za míchání a chlazení na 25° C zvolna přikapáván roztok 100 g : chloridu cíničitého ve 155 g chlormetyleteru. Směs byla míchána pří teplotě místnosti 6 hodin. Pak byla směs za míchání zvolna nalita do 2 litrů vody a vysrážený chlormetylovaný polystyren byl rozmělněn a důkladně promyt vodou. Vlhký, promytý kopolymer byl rozdělen vážením na 2 díly a aminován vodnými roztoky trimetylaminu a pyridinu. APolyelektrolyt SP: Polovina chlormetylovaného kopolymeru byla v Erlenmayerově baňce přelita roztokem 79,1 g pyridinu v 540 g vody, baňka uzavřena a ponechána při teplotě místnosti za občasného protřepání 48 hodin, kdy se polymer rozpustil a vytvořil se čirý roztok polyelektrolytu cca 30%. B) Polyelektrolyt ST: Polovina chlormetylovaného polymeru byla aminována stejným způsobem 522 g 14,3%ního vodného roztoku trimetylaminu. Po rozpuštění polystyrenu bylo přidáno k roztoku 40 g vody, takže vznikl , cca 30% ní roztok polyelektrolytu. 2. K 18 l zlatnické odpadní vody, obsahující 40 mg zlata v 1 litru roztoku, byl přidáván 30% ní roztok polyelektrolytu SP, připraveného podle příkladu 1 A), smíšeného s roztokem hydroxydu draselného (100 ml 20%ního roztoku KOH na 1 litr roztoku polyelektrolytu) do počínajícího vločkování. Spotřeba polyelektrolytu byla 8 ml na 1 litr odpadní vody. Vyvločkovaná sraženina byla izolována odstředěním. Vë 100 ml odtékající vody nebylo nalezeno važitelné množství zlata. 3. K 18 litrům vody, stejného složení jako v předchozím příkladě, byl za stejných podmínek přidáván 30% ní roztok polyelektrolytu ST, připraveného podle příkladu 1 B, s obsahem stejného množství hydroxydu draselného jako v příkladu 2. Spotřeba roztoku byla 9 ml na 1 litr roztoku. Rovněž v tomto případě nebylo nalezeno v odtékající vodě važitelné množství zlata. Předmětpatentu 1. Způsob zachycování zlata z odpadních vod zlatnického průmyslu vysrážením mýdel, tuků i jiných nečistot udržujících zlato v dispergované formě, vyznačený tím, že látky, dispergované v odpadních vodách, se koagulují přídavkem roztoků lineárních polyelektrolytů, např. chlormetylovaným a aminovaným polystyrenem, a vzniklá sraženina obsahující zlato se izoluje na příklad odstředěním. 2. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že se jako polyelektrolytů použije polykationtů. - - * severografia,n. p, závod .